4.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 190/5

—

zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc Tribunálu, aby znovu věc přezkoumal a vydal rozhodnutí ve věci, proti kterému lze podat kasační opravný prostředek;

—

podpůrně – pokud Soudní dvůr shledá, že jsou splněny podmínky pro vydání konečného rozhodnutí ve věci – zrušil napadené rozhodnutí a vyhověl v plném rozsahu návrhovým žádáním předloženým v prvním stupni;

—

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

1)

Důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení článku 45 druhého pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie ve spojení s článkem 53 statutu z důvodu jeho nesprávného výkladu. Tribunál tím, že dospěl k závěru, že pojem „vyšší moc“ a pojem „náhoda“ jsou pojmy téhož významu, porušil zásadu racionality normotvůrce. Takové chápání obou pojmů je rovněž v rozporu s účelem článku 45 statutu, jenž má zajistit vyrovnání rozdílů vyplývajících ze vzdálenosti (místo bydliště účastníka řízení a sídlo Soudního dvora). V důsledku toho Tribunál neoprávněně nezohlednil náhodu, která navrhovateli znemožnila předložit žalobu v papírové podobě (originálu) ve lhůtě.

2)

Důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení článku 126 jednacího řádu Tribunálu ze dne 4. března 2015 z důvodu jeho nesprávného použití. I přes nesplnění podmínek použil Tribunál článek 126 jednacího řádu a neoprávněně rozhodl, že je žaloba navrhovatele zjevně nepřípustná. Porušení článku 126 jednacího řádu bylo nevyhnutelným a zjevným důsledkem porušení článku 45 ve spojení s článkem 53 statutu.

3)

Důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného závěru, že navrhovatel neprokázal existenci náhody, o které se mluví v čl. 45 druhém pododstavci statutu. Navrhovatel existenci náhody prokázal. Nejen, že za těchto okolností předložil více důkazů, než je třeba, ale předložil všechny důkazy, které má k dispozici. Pokud jde o zajištění včasného doručení zásilky obsahující žalobu, navrhovatel postupoval s řádnou péčí, kterou od něj lze rozumně požadovat. V okamžiku odeslání zásilky ztratil navrhovatel vliv na průběh jejího doručení; od tohoto data byly okolnosti ovlivňující dobu doručení zcela mimo navrhovatele.

4)

Důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení článku 1, čl. 6 odst. 1 a článku 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod podepsané v Římě dne 4. listopadu 1950, jehož se měl Tribunál dopustit tím, že bránil přístupu k soudu a dopustil se diskriminace založené na místu bydliště nebo sídla účastníka řízení. Používání jednotné lhůty zohledňující vzdálenost ze strany Tribunálu vůči všem členským státům Evropské unie vede k tomu, že je bráněno v přístupu k soudu osobám s bydlištěm nebo sídlem ve značné vzdálenosti od sídla Tribunálu, včetně provincií těchto zemí, a v důsledku toho diskriminuje účastníky řízení v závislosti na místě bydliště.