1

Kasačním opravným prostředkem se G. Haswani domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 22. března 2017, Haswani v. Rada (T‑231/15, nezveřejněný, dále jen „napadený rozsudek“, EU:T:2017:200), v části, v níž byl odmítnut pro nepřípustnost jeho návrh na zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/850 ze dne 27. května 2016, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2016, L 141, s. 125), a na zrušení prováděcího nařízení Rady (EU) 2016/840 ze dne 27. května 2016, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii (Úř. věst. 2016, L 141, s. 30, dále společně jen „akty ze dne 27. května 2016“).

2

Článek 86 jednacího řádu Tribunálu, ve znění použitelném na spor v prvním stupni řízení (dále jen „jednací řád Tribunálu“), nadepsaný „Úprava žaloby“, zní:

„1.   Je-li akt, jehož zrušení je navrhováno, nahrazen nebo změněn jiným aktem se stejným předmětem, může žalobce před ukončením ústní části řízení nebo před rozhodnutím Tribunálu, že rozhodne bez konání ústní části řízení, žalobu upravit tak, že tuto novou skutečnost zohlední.

2.   Úprava žaloby musí být provedena samostatným podáním a ve lhůtě stanovené v čl. 263 šestém pododstavci SFEU, v níž lze navrhnout zrušení aktu, který je důvodem úpravy žaloby.

3.   Návrh na úpravu žaloby musí obsahovat:

4.   K návrhu na úpravu žaloby se přiloží akt, který je důvodem úpravy žaloby. Není-li tento akt předložen, určí vedoucí soudní kanceláře žalobci přiměřenou lhůtu k jeho předložení. Nedojde-li v určené lhůtě k odstranění této vady, rozhodne Tribunál, zda nedodržení tohoto požadavku činí návrh na úpravu žaloby nepřípustným.

5.   Aniž je dotčeno rozhodnutí Tribunálu, které má být vydáno o přípustnosti návrhu na úpravu žaloby, určí předseda žalovanému lhůtu, aby se k návrhu na úpravu žaloby vyjádřil.

[…]“

3

Navrhovatel, syrský státní příslušník, podniká v oblasti průmyslu a je zakladatelem a spoluvlastníkem ropné a plynárenské společnosti HESCO.

4

Dvěma akty ze dne 6. března 2015 bylo jeho jméno doplněno na seznam uvedený v příloze I rozhodnutí Rady 2013/255/SZBP ze dne 31. května 2013 o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2013, L 147, s. 14) a na seznam uvedený v příloze II nařízení Rady (EU) č. 36/2012 ze dne 18. ledna 2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii a o zrušení nařízení (EU) č. 442/2011 (Úř. věst. 2012, L 16, s. 1), a to na základě následujícího odůvodnění:

„Prominentní syrský podnikatel, spolumajitel společnosti HESCO Engineering and Construction Company, která je jednou z největších inženýrských a stavebních společností v Sýrii. Má úzké vazby na syrský režim.

George Haswani poskytuje režimu podporu a má z něj prospěch, neboť působí jako zprostředkovatel při sjednávání nákupu ropy od Islámského státu (ISIL) pro syrský režim.

Z režimu má prospěch díky příznivému zacházení, včetně zakázky (figuruje v ní jako subdodavatel) se Strojtransgazem, jednou z velkých ruských ropných společností.“

5

Dne 5. května 2015 podal navrhovatel k Tribunálu žalobu, jíž se domáhal zrušení aktů ze dne 6. března 2015.

6

Dne 28. května 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2015/837, kterým se mění rozhodnutí 2013/255 (Úř. věst. 2015, L 132, s. 82) a kterým byla platnost rozhodnutí 2013/255 prodloužena do 1. června 2016 a změněna jeho příloha I. Téhož dne přijala Rada rovněž prováděcí nařízení (EU) 2015/828, kterým se provádí nařízení č. 36/2012 (Úř. věst. 2015, L 132, s. 3) a kterým byla změněna příloha II uvedeného nařízení č. 36/2012.

7

Návrhem došlým soudní kanceláři Tribunálu dne 23. června 2015 navrhovatel upravil žalobu v tom směru, že se domáhá též zrušení rozhodnutí 2015/837 a prováděcího nařízení 2015/828.

8

Dne 12. října 2015 přijala Rada jednak rozhodnutí (SZBP) 2015/1836, kterým se mění rozhodnutí 2013/255 (Úř. věst. 2015, L 266, s. 75), a jednak nařízení (EU) 2015/1828, kterým se mění nařízení č. 36/2012 (Úř. věst. 2015, L 266, s. 1) a kterým byla změněna příloha II uvedeného nařízení (dále jen „akty ze dne 12. října 2015“).

9

Změny se týkaly zejména kritérií pro zařazování na přiložené seznamy v čl. 28 odst. 2 rozhodnutí 2013/255 a čl. 15 odst. 1a nařízení č. 36/2012. Kritéria týkající se odpovědnosti za represe či vazby na režim byla konkrétně doplněna o výčet osob v sedmi kategoriích, včetně kategorie „předních podnikatelů působících v Sýrii“.

10

Dopisem ze dne 29. dubna 2016 uvědomila Rada navrhovatele o svém záměru ponechat jej na předmětných seznamech a o změně odůvodnění, které vůči němu bylo použito. Navrhovatel odpověděl Radě prostřednictvím svého advokáta dopisem ze dne 12. května 2016.

11

Prostřednictvím aktů ze dne 27. května 2016 zařadila Rada navrhovatelovo jméno do příloh těchto aktů na základě následujícího odůvodnění:

„Přední syrský podnikatel vlastnící podíly nebo působící v odvětví inženýrství, stavebnictví, ropy a zemního plynu. Vlastní podíly nebo má podstatný vliv v řadě společností a subjektů v Sýrii, zejména v přední inženýrské a stavební společnosti HESCO Engineering and Construction Company.

George Haswani má úzké vazby na syrský režim. Poskytuje režimu podporu a má z něj prospěch, neboť působí jako zprostředkovatel při sjednávání nákupu ropy od Islámského státu (ISIL) pro syrský režim. Z režimu má rovněž prospěch díky příznivému zacházení, včetně zakázky (figuruje v ní jako subdodavatel) se Strojtransgazem, jednou z velkých ruských ropných společností.“

12

V návrhu došlém soudní kanceláři Tribunálu dne 7. července 2016 požádal navrhovatel o úpravu žaloby v tom směru, že se domáhá též zrušení aktů ze dne 27. května 2016 (dále jen „druhý návrh na úpravu žaloby“).

13

Dopisem ze dne 22. července 2016 předložila Rada své vyjádření ke druhému návrhu na úpravu žaloby, který považovala za nekompletní a neurčitý.

14

Napadeným rozsudkem Tribunál mimo jiné odmítl pro nepřípustnost druhý návrh na úpravu žaloby z důvodu, že v něm měl navrhovatel v souladu s čl. 86 odst. 4 jednacího řádu Tribunálu uvést upravené žalobní důvody a argumenty na podporu návrhových žádání znějících na zrušení aktů.

15

Tribunál tak v bodech 41 až 47 uvedeného rozsudku určil, že jelikož se právní rámec omezujících opatření či kritéria pro zařazování na seznamy změnily, přísluší navrhovateli upravit žalobní důvody a argumenty tak, aby byly tyto skutečnosti zohledněny, a že tento požadavek není v projednávané věci splněn, protože ve druhém návrhu na úpravu žaloby bylo pouze žádáno o rozšíření návrhových žádání žaloby a nebyla podána žádná další vysvětlení ani nebyly předloženy nové skutkové a právní okolnosti zohledňující změnu použitelného právního rámce, zejména zavedení nových kritérií pro zařazování na seznamy.

16

G. Haswani navrhuje, aby Soudní dvůr:

17

Rada navrhuje, aby Soudní dvůr:

18

Na základě článku 172 jednacího řádu Soudního dvora předložila Evropská komise, vedlejší účastnice v prvním stupni, kasační odpověď, v níž se připojila k návrhovým žádáním Rady a navrhuje, aby Soudní dvůr zamítl kasační opravný prostředek v plném rozsahu a uložil navrhovateli náhradu nákladů řízení.

19

Podstatou důvodů kasačního opravného prostředku G. Haswaniho, které je třeba zkoumat společně, je, že prohlášením nepřípustnosti druhého návrhu na úpravu žaloby z důvodů uvedených v bodě 15 tohoto rozsudku se Tribunál ve svém rozsudku dopustil nesprávného právního posouzení ve třech ohledech.

20

G. Haswani Tribunálu vytýká, že se prvního nesprávného právního posouzení dopustil porušením čl. 86 odst. 4 a 5 jednacího řádu Tribunálu. Podle G. Haswaniho z těchto ustanovení vyplývá, že pokud navrhovatel opomněl ke svému návrhu přiložit kopii aktu, který je důvodem navrhované úpravy, musí jej vedoucí soudní kanceláře Tribunálu výslovně vyzvat k odstranění jeho vad v předem určené lhůtě, bez čehož Tribunál nemůže návrh odmítnout jako nepřípustný. Pokud tedy nepředložení aktu, který je důvodem úpravy žaloby, nemá bez dalšího za následek nepřípustnost návrhu na úpravu žaloby, pak tím spíše musí platit totéž v případě nepředložení upravených žalobních důvodů.

21

Druhé nesprávné právní posouzení obsažené v napadeném rozsudku podle G. Haswaniho spočívá v závěru Tribunálu, že návrhová žádání obsažená ve druhém návrhu na úpravu žaloby může odmítnout pro nepřípustnost bez zkoumání, zda vedoucí soudní kanceláře navrhovateli zaslal výzvu k odstranění vad, či nikoli.

22

Třetí nesprávné právní posouzení, kterého se měl Tribunál dopustit, souvisí podle G. Haswaniho s nerespektováním slov „v případě potřeby“ obsažených v čl. 86 odst. 3 jednacího řádu Tribunálu, z nichž podle něj vyplývá, že předložení upravených žalobních důvodů a argumentů nebylo nezbytné z hlediska změny kritérií pro zařazování na seznamy, k níž došlo mezi přijetím původně napadených aktů a přijetím aktů, které byly do žaloby doplněny prostřednictvím návrhu na její úpravu.

23

G. Haswani sice v tomto ohledu nezpochybňuje, že prostřednictvím aktů ze dne 12. října 2015 byl rozšířen okruh osob, na něž se mohou vztahovat omezující opatření, považuje však za „flagrantní“, že až na drobné formulační rozdíly je odůvodnění opatření, která vůči němu byla přijata v průběhu roku 2016, v podstatě stejné jako v případě opatření přijatých v průběhu roku 2015. Tribunál přitom sám uvedl, že toto odůvodnění není podložené, neboť žádný z dokumentů poskytnutých Radou není dostatečně průkazný, ať už se jedná o neurčité články z tisku nebo o výňatky z internetových stránek. G. Haswani se tedy domnívá, že nemohl mít povinnost předložit upravené žalobní důvody pod hrozbou nepřípustnosti návrhu na úpravu žaloby, neboť by to bylo „nadbytečné“.

24

Rada vyjadřuje pochybnosti o přípustnosti kasačního opravného prostředku, který podle ní dostatečně neupřesňuje ustanovení unijního práva, jež měla být porušena, a má za to, že druhé nesprávné právní posouzení není dostatečně podložené.

25

Ve zbytku se Rada domnívá, že je kasační opravný prostředek zjevně neopodstatněný. Připomíná argumenty, které úspěšně uplatnila v průběhu řízení v prvním stupni v rámci své námitky nepřípustnosti druhého návrhu na úpravu žaloby.

26

Tyto argumenty spočívají v tom, že se požadavky, které mají splňovat žalobní důvody uplatněné v návrhu na zahájení řízení – k němuž musí být podle čl. 76 písm. d) jednacího řádu Tribunálu připojen pod hrozbou nepřípustnosti popis, byť stručný, dovolávaných žalobních důvodů – rozšíří i na návrh na úpravu žaloby.

27

Rada se domnívá, že způsob, jakým bylo rozhodnuto o předmětném návrhu na úpravu žaloby, odpovídá ustálené praxi Tribunálu, který již stejným způsobem odmítl i jiný návrh na úpravu žaloby (rozsudek ze dne 28. ledna 2016, Kljujev v. Rada, T‑341/14, EU:T:2016:47, body 71 až 73).

28

Rada se na základě stanoviska generální advokátky ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 9. listopadu 2017, HX v. Rada (C‑423/16 P, EU:C:2017:848, bod 33), domnívá, že pravidlo vyplývající ze slov „v případě potřeby“ obsažených v čl. 86 odst. 3 jednacího řádu Tribunálu musí být uplatňováno případ od případu a vyžaduje, aby Tribunál věcně posoudil nezbytnost předložení upravených žalobních důvodů a argumentů. Tento výklad podle ní vyplývá z toho, že takové formální požadavky, jaké jsou uvedeny v čl. 86 odst. 3 písm. b) jednacího řádu Tribunálu, jsou určeny k zajištění toho, aby řízení bylo kontradiktorní a aby Tribunál mohl rozhodnout informovaně, a neplatí „samoúčelně“. Tribunál má podle ní v tomto ohledu jistý prostor pro uvážení.

29

Komise uplatnila na podporu písemného vyjádření předloženého Radou stejný typ argumentace. Trvá zejména na tom, že druhý návrh na úpravu žaloby je „velmi nekompletní“. Uvádí, že je-li návrh „natolik nekompletní“, nic Tribunálu nebrání v tom, aby návrh na úpravu žaloby, jehož opodstatněnost by ani nebyl schopen posoudit, prohlásil za nepřípustný.

30

Námitky Rady a Komise v otázce přípustnosti projednávaného kasačního opravného prostředku je třeba rovnou zamítnout. Z kasačního opravného prostředku totiž jasně vyplývá, že v rámci důvodů kasačního opravného prostředku navrhovatel Tribunálu vytýká, že se dopustil porušení čl. 86 odst. 4 a 5 svého jednacího řádu, když v bodech 39 až 47 napadeného rozsudku určil, že druhý návrh na úpravu žaloby musí být odmítnut jako nepřípustný, protože neobsahuje upravené žalobní důvody ani upravené argumenty. Tyto důvody kasačního opravného prostředku tedy nastolují právní otázku, která může být Soudnímu dvoru předložena ke zkoumání na základě kasačního opravného prostředku.

31

Je třeba připomenout, že článek 86 jednacího řádu Tribunálu upravuje podmínky, za nichž může žalobce odchylně od zásady neměnnosti návrhových žádání upravit svou žalobu, je-li akt, jehož zrušení je Tribunálu navrhováno, nahrazen nebo změněn jiným aktem se stejným předmětem (viz zejména rozsudek ze dne 9. listopadu 2017, HX v. RadaC‑423/16 P, EU:C:2017:848, bod 18).

32

Konkrétně z odst. 3 písm. b) uvedeného článku 86 vyplývá, že návrh na úpravu žaloby musí v případě potřeby obsahovat žalobní důvody a argumenty upravené oproti žalobním důvodům a argumentům uvedeným v žalobě.

33

Použití slov „v případě potřeby“ ve znění tohoto ustanovení svědčí jednoznačně o tom, že k návrhu na úpravu žaloby musí být připojeny upravené žalobní důvody a argumenty pouze tehdy, jeví-li se to nezbytným.

34

Tento závěr je potvrzen účelem článku 86 jednacího řádu Tribunálu.

35

Soudní dvůr již v tomto ohledu rozhodl, že i když je zcela odůvodněné stanovit na úpravu žaloby určité formální požadavky, takové formální požadavky však neplatí samoúčelně a naopak existují proto, aby zaručily kontradiktorní povahu řízení a řádný výkon spravedlnosti (rozsudek ze dne 9. listopadu 2017, HX v. Rada, C‑423/16 P, EU:C:2017:848, bod 23).

36

Jak uvedl generální advokát v bodě 61 svého stanoviska, bylo by v rozporu s řádným výkonem spravedlnosti a s hospodárností řízení, kdyby bylo po žalobci, který upravil svá návrhová žádání, požadováno, aby v návrhu na úpravu žaloby zopakoval stejné žalobní důvody a argumenty, které již uplatnil na podporu svých návrhových žádání namířených proti původně napadenému aktu.

37

Jestliže je tedy pozdější akt, který je napaden prostřednictvím úpravy žaloby, v podstatě stejný jako původně napadený akt nebo se od něj liší jen v ryze formálních rozdílech, nelze vyloučit, že žalobce tím, že ke svému návrhu na úpravu žaloby nepřipojil upravené žalobní důvody a argumenty, chtěl nepřímo, ale nutně odkázat na žalobní důvody a argumenty obsažené v jeho návrhu na zahájení řízení.

38

V takovém případě je na Tribunálu, aby při zkoumání přípustnosti návrhu na úpravu žaloby ověřil, zda akt napadený prostřednictvím úpravy žaloby vykazuje oproti aktu napadenému návrhem na zahájení řízení natolik podstatné rozdíly, že by vyžadovaly úpravu žalobních důvodů a argumentů předložených na podporu návrhu na zahájení řízení.

39

Dojde-li Tribunál po tomto zkoumání k závěru, že žalobce nepostupoval správně, když k návrhu na úpravu žaloby nepřipojil upravené žalobní důvody a argumenty, je na rozdíl od toho, co tvrdí G. Haswani, oprávněn na základě čl. 86 odst. 6 svého jednacího řádu prohlásit tento návrh za nepřípustný pro nedodržení formální náležitosti stanovené v odst. 3 písm. b) téhož článku, stejně jako pro nedodržení kterékoli z náležitostí upravených v tomto článku.

40

V rámci uvedeného zkoumání není Tribunál povinen předem vyzývat žalobce k odstranění vady spočívající v nepředložení upravených žalobních důvodů a argumentů. Jak totiž uvedl generální advokát v bodech 48 až 57 svého stanoviska, břemeno posouzení nezbytnosti úpravy žalobních důvodů a argumentů leží na žalobci, jemuž náleží procesní iniciativa a vymezení sporu, a to zejména prostřednictvím návrhových žádání a žalobních důvodů předkládaných jak v návrhu na úpravu žaloby, tak v návrhu na zahájení řízení (viz obdobně rozsudek ze dne 14. listopadu 2017, British Airways v. Komise, C‑122/16 P, EU:C:2017:861, body 86 a 87).

41

V tomto ohledu je nutno připomenout, že když Soudní dvůr rozsudkem ze dne 9. listopadu 2017, HX v. Rada (C‑423/16 P, EU:C:2017:848, body 22 až 27), vytkl Tribunálu, že předem neumožnil žalobci odstranit vadu návrhu na úpravu žaloby spočívající v nepředložení samostatného podání vyžadovaného článkem 86 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu, stalo se tak s ohledem na zvláštní okolnosti dané věci, a sice s ohledem na nejednoznačnost jazykového znění jednacího řádu Tribunálu odpovídajícího jednacímu jazyku, který si žalobce zvolil.

42

Ve věci, v níž byl vydán rozsudek napadený projednávaným kasačním opravným prostředkem, Tribunál na podporu svého závěru, že G. Haswani měl ke svému návrhu na úpravu žaloby připojit upravené žalobní důvody a argumenty, pouze uvedl – v bodech 41 až 47 svého rozsudku – že právní rámec omezujících opatření, konkrétně odůvodnění pro zařazení dotčených osob na předmětné seznamy, se od podání původní žaloby změnil a že v aktech napadených prostřednictvím druhého návrhu na úpravu žaloby byla zohledněna zejména tato změna, bez zjišťování, zda byl dán podstatný rozdíl mezi individuálním odůvodněním uplatněným vůči G. Haswanimu v aktech napadených návrhem na zahájení řízení, tj. v aktech ze dne 6. března 2015 a v prováděcím nařízení 2015/828, a individuálním odůvodněním, které bylo vůči G. Haswanimu uplatněno v aktech napadených ve druhém návrhu na úpravu žaloby, tj. v aktech ze dne 27. května 2016, posuzovaných ve světle aktů ze dne 12. října 2015.

43

Tribunál přitom neprovedl ověření uvedené v bodě 38 tohoto rozsudku.

44

Z výše uvedeného vyplývá, že bod 1 výroku napadeného rozsudku musí být zrušen.

45

Článek 61 první pododstavec statutu Soudního dvora Evropské unie stanoví, že zruší-li Soudní dvůr rozhodnutí Tribunálu, může vydat sám konečné rozhodnutí ve věci, pokud to soudní řízení dovoluje, nebo věc vrátit zpět Tribunálu k rozhodnutí.

46

Vzhledem k tomu, že Tribunál odmítl druhý návrh na úpravu žaloby jako nepřípustný bez provedení ověření uvedeného v bodě 38 tohoto rozsudku ani k tomu nevyslechl účastníky řízení, má Soudní dvůr za to, že stav řízení nedovoluje ve věci rozhodnout.

47

Vzhledem k tomu, že se věc vrací Tribunálu, je třeba stanovit, že o nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto: