Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62016TN0032

    Věc T-32/16: Žaloba podaná dne 25. ledna 2016 – Česká republika v. Komise

    Úř. věst. C 98, 14.3.2016, p. 57–58 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    14.3.2016   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 98/57


    Žaloba podaná dne 25. ledna 2016 – Česká republika v. Komise

    (Věc T-32/16)

    (2016/C 098/73)

    Jednací jazyk: čeština

    Účastnice řízení

    Žalobkyně: Česká republika (zástupci: M. Smolek, J. Vláčil, zmocněnci)

    Žalovaná: Evropská komise

    Návrhová žádání

    Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

    zrušil prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/2098 ze dne 13. listopadu 2015, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), v rozsahu, v němž vylučuje výdaje v celkové výši 584 299,25 eura vynaložené Českou republikou, a

    uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

    Žalobní důvody a hlavní argumenty

    Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

    1.

    První žalobní důvod vychází z porušení čl. 52 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky.

    Komise rozhodla o vyloučení výdajů z financování Unií, přestože nedošlo k porušení unijního ani vnitrostátního práva. Komise se totiž mylně domnívala, že uplatňování nižšího maximálního věku nabyvatele v případě podpory předčasného odchodu do důchodu vyžaduje změnu programu pro rozvoj venkova ve smyslu článku 19 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

    2.

    Pokud by Tribunál nevyhověl prvnímu žalobnímu důvodu, předkládá žalobkyně druhý žalobní důvod, vycházející z porušení čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1306/2013.

    I kdyby uplatňování nižšího maximálního věku nabyvatele v případě podpory předčasného odchodu do důchodu beze změny programu pro rozvoj venkova představovalo porušení nařízení č. 1698/2005 (quod non), Komise nesprávně posoudila závažnost tohoto porušení a finanční újmu Unii. Závažnost tohoto případného porušení je totiž minimální a nedošlo k žádné finanční újmě Unii.


    Top