—

za Regione Marche L. Di Iannim, avvocato,

—

za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s C. Colelli a M. Capolupem, avvocati dello Stato,

—

za polskou vládu B. Majczynou, jako zmocněncem,

—

za Evropskou komisi D. Recchia a A. Bouchagiarem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 1 odst. 7 písm. c) nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články [107 a 108 SFEU] prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) (Úř. věst. 2008, L 214, s. 3).

2

Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společností Nerea SpA a Regione Marche (region Marches, Itálie), ve věci zrušení státní podpory poskytnuté společnosti Nerea z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) v rámci provádění regionálního operačního programu (dále jen „ROP“) z toho důvodu, že uvedená společnost požádala o ochranu prostřednictvím postupu předběžného vyrovnání s cílem pokračovat v činnosti.

3

Body odůvodnění 15 a 36 nařízení č. 800/2008 stanoví:

[…]

4

Článek 1 odst. 6 a 7 nařízení č. 800/2008 stanoví:

„6.   Toto nařízení se nepoužije na:

[…]

7.   Pro účely odst. 6 písm. c) se malý nebo střední podnik považuje za podnik v obtížích, pokud splňuje tyto podmínky:

[…]

Malý nebo střední podnik, který existuje méně než tři roky, se po uvedenou dobu pro účely tohoto nařízení považuje za podnik v obtížích pouze tehdy, pokud splňuje podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. c).“

5

Body 9 až 11 pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (Úř. věst. 2004, C 244, s. 2, dále jen „pokyny“) stanoví:

6

Režim předběžného vyrovnání, jehož variantou je předběžné vyrovnání s cílem pokračovat v činnosti, je upraven články 160 až 186a Regio Decreto n. 267 – Disciplina del fallimento, del concordato preventivo, dell’amministrazione controllata e della liquidazione coatta amministrativa (královský dekret č. 267 ze dne 16. března 1942 o konkursu, vyrovnání, správě podniku pod soudním dohledem a nucené správní likvidaci (GURI č. 81 ze dne 6. dubna 1942) (dále jen „zákon o konkurzu“).

7

Článek 160 zákona o konkurzu, nadepsaný „Podmínky zahájení řízení“, stanoví:

„Podnikatel nacházející se v krizové situaci může navrhnout svým věřitelům předběžné vyrovnání na základě plánu […].

Pro účely uvedené v prvním pododstavci je krizovou situací také stav insolvence.“

8

Článek 161 zákona o konkurzu, nadepsaný „Žádost o vyrovnání“, stanoví:

„Žádost o zahájení řízení o předběžném vyrovnání se podává prostřednictvím návrhu podepsaného dlužníkem k soudu příslušnému podle místa, kde má podnik sídlo […]“

9

Článek 186a zákona o konkurzu, nadepsaný „Předběžné vyrovnání s cílem pokračovat v činnosti“, stanoví:

„Pokud návrh na vyrovnání podle čl. 161 odst. 2 písm. e) stanoví pokračování podnikatelské činnosti dlužníka, pro převod podniku v provozu nebo vklad podniku v provozu do jedné nebo více společností, i nově založených, se použijí ustanovení tohoto článku. Návrh může rovněž stanovit likvidaci majetku, který neslouží k provozu podniku.

V případech stanovených tímto článkem:

Aniž jsou dotčena ustanovení článku 169a, smlouvy, jejichž plnění probíhá ke dni podání návrhu, i smlouvy uzavřené s orgány veřejné správy se neruší v důsledku zahájení řízení. Případná ujednání v opačném smyslu jsou neúčinná. Povolení předběžného vyrovnání nebrání pokračování veřejných smluv, pokud znalec jmenovaný dlužníkem uvedený v článku 67 potvrdil soulad dalšího trvání smluv s plánem na vyrovnání a rozumné možnosti splnění. Z takového pokračování může mít prospěch, pokud jsou splněny zákonné požadavky, i společnost-nabyvatel nebo společnost, do které byl vložen celý nebo části podniku, jehož smlouvy jsou převedeny. Pověřený soud nařídí v okamžiku převodu nebo vkladu zrušení zápisů a přepisů.

Po podání návrhu musí být účast na postupech při zadávání veřejných zakázek povolena soudem, po konzultaci se soudním komisařem, pokud byl jmenovaný; jestliže ke jmenování nedošlo, ve věci rozhodne soud.

Povolení předběžného vyrovnání nebrání účasti na postupu při zadávání veřejných zakázek, pokud podnik v zadávacím řízení předloží:

Aniž je dotčeno ustanovení předchozího odstavce, podnik, kterému bylo povoleno vyrovnání, se může účastnit i v dočasném sdružení podniků za předpokladu, že není zmocněncem sdružení a další podniky, které jsou členy sdružení, nepodléhají kolektivnímu úpadkovému řízení. V takovém případě prohlášení podle čtvrtého odstavce písm. b) může pocházet i od hospodářského subjektu, který je součástí tohoto sdružení.

Pokud je v průběhu postupu zahájeného na základě tohoto článku výkon podnikatelské činnosti podniku ukončen nebo věřitele zjevně poškozuje, soud postupuje v souladu s článkem 173. Není dotčena možnost dlužníka změnit návrh na vyrovnání.“

10

Rozhodnutím ze dne 9. listopadu 2010 schválil region Marche výzvu a související tiskoviny k provedení opatření ROP 1.2.1.05.01 EFRR týkajícího se regionu Marche pro roky 2007 až 2013, které bylo schváleno rozhodnutím Komise č. 3986 ze dne 17. srpna 2007.

11

Dne 13. dubna 2011 podala společnost Nerea žádost o podporu na základě uvedeného POR. Rozhodnutím ze dne 20. března 2012 jí region Marche poskytl finanční částku ve výši 144052,58 eura, na způsobilé náklady ve výši 665262,91 eura. Na žádost společnosti Nerea jí byla prostřednictvím zprostředkovatelského subjektu MedioCredito centrale (MCC) SpA (dále jen „MCC“) vyplacena záloha ve výši 50 % z uvedené částky, tedy 72026,29 eura.

12

Po uskutečnění investice, která byla předmětem uvedené podpory, společnost Nerea dne 18. listopadu 2013 předložila přehled výdajů a současně požádala o zaplacení zbytku přiděleného příspěvku.

13

Dne 24. prosince 2013 podala společnost Nerea k Tribunale di Macerata (soud v Macerata, Itálie) návrh na předběžné vyrovnání s cílem pokračovat v činnosti. Rozhodnutím ze dne 15. října 2014, zveřejněným dne 23. října 2014, uvedený soud zahájil řízení o předběžném vyrovnání.

14

Dopisem ze dne 11. února 2015, MCC oznámil společnosti Nerea rozhodnutí o zahájení řízení o odejmutí finančního příspěvku, který jí byl poskytnut regionem Marche. Zahájení uvedeného řízení bylo odůvodněno skutečností, že vstupem do řízení o předběžném vyrovnání s cílem pokračovat v činnosti přestala společnost Nerea splňovat podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku podle článku 1, jakož i čl. 20 písm. h) výzvy.

15

Dne 5. března 2015 předložila společnost Nerea vyjádření a požádala o zrušení řízení o odejmutí příspěvku.

16

Dopisem ze dne 20. března 2015, MCC potvrdil společnosti Nerea, že skutečnost, že s ní bylo zahájeno řízení o předběžném vyrovnání s cílem pokračovat v činnosti, představuje podle čl. 1 odst. 7 písm. c) nařízení č. 800/2008 jednu z překážek toho, aby mohla získat finanční příspěvek.

17

Dne 11. května 2015 odejmul region Marche finanční příspěvek poskytnutý společnosti Nerea a nařídil jí vrátit zálohu ve výši 72026,29 eura, která jí byla vyplacena, navýšenou o úroky ve výši 4997,93 eura.

18

Společnost Nerea se obrátila na předkládající soud se žalobou proti uvedeným rozhodnutím, a zejména uplatňovala porušení POR, čl. 1 odst. 7 nařízení č. 800/2008 a zásady řádné správy.

19

Za uvedených podmínek se Tribunale amministrativo regionale per le Marche (regionální správní soud Marche, Itálie) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

20

Úvodem je třeba uvést, že předkládající soud se táže Soudního dvora na výklad čl. 1 odst. 7 písm. c) nařízení č. 800/2008, neboť projednává spor, v jehož rámci společnost Nerea, podnik-příjemce státní podpory poskytnuté v rámci POR pro region Marche, napadá povinnost vrátit částku, jakož i úroky, podle uvedeného ustanovení z toho důvodu, že po poskytnutí podpory požádala o předběžné vyrovnání s cílem pokračovat v činnosti.

21

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 1 odst. 7 písm. c) nařízení č. 800/2008 musí být vykládán v tom smyslu, že v něm uvedený pojem „kolektivní úpadkové řízení“ zahrnuje pouze řízení, která mohou být zahájena bez návrhu správními a soudními orgány členských států, nebo zda zahrnuje rovněž řízení, která lze zahájit na návrh podniku.

22

Z předkládacího rozhodnutí plyne, že tato otázka je položena z důvodu zvláštnosti řízení o kolektivním úpadkovém řízení dotčeného ve věci v původním řízení, tedy předběžného vyrovnání s cílem pokračovat v činnosti, jak stanoví zákon o konkurzu, které je zahájeno příslušným soudem na návrh dotčeného podniku.

23

Pokud by totiž musel být pojem „kolektivní úpadkové řízení“ vykládán tak, že se netýká řízení zahájených příslušným soudem bez návrhu, nezahrnoval by předběžné vyrovnání s cílem pokračovat v činnosti, a čl. 1 odst. 6 a 7 nařízení č. 800/2008 by se tedy nepoužily na situaci společnosti Nerea.

24

V tomto ohledu je třeba připomenout, že v souladu s jeho čl. 1 odst. 6 písm. c) se nařízení č. 800/2008 nepoužije na podpory pro podniky v obtížích. Bod 15 odůvodnění uvedeného nařízení uvádí, že podpora poskytnutá podnikům v obtížích by se měla posuzovat podle pokynů, aby se zamezilo jejich obcházení.

25

Článek 1 odst. 7 písm. c) nařízení č. 800/2008 stanoví, že se malý nebo střední podnik považuje za podnik v obtížích, pokud splňuje podmínky vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení.

26

Uvedené ustanovení tedy odkazuje na vnitrostátní právo pro účely určení podmínek, za kterých malý nebo střední podnik podléhá kolektivnímu úpadkovému řízení.

27

Je však třeba uvést, že ani uvedené ustanovení, ani žádné jiné ustanovení nařízení č. 800/2008 nestanoví rozlišení mezi jednotlivými kolektivními úpadkovými řízeními existujícími v různých vnitrostátních právních řádech podle toho, zda jsou zahájena správními či soudními orgány členských států, nebo na návrh podniku.

28

Ačkoli je tedy pravda, že čl. 1 odst. 7 písm. c) nařízení č. 800/2008 odkazuje na „podmínky pro zahájení“ kolektivního úpadkového řízení, uvedené ustanovení nelze vykládat v tom smyslu, že se týká pouze řízení zahájených proti podnikům bez návrhu s vyloučením řízení zahájených na návrh podniků.

29

V důsledku toho musí být čl. 1 odst. 7 písm. c) nařízení č. 800/2008 vykládán v tom smyslu, že v něm uvedený pojem „kolektivní úpadkové řízení“ zahrnuje všechna kolektivní úpadková řízení s podniky stanovená vnitrostátním právem bez ohledu na to, zda jsou zahájena vnitrostátními správními či soudními orgány bez návrhu, nebo zda jsou zahájena na návrh dotčeného podniku.

30

Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 1 odst. 7 písm. c) nařízení č. 800/2008 musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že podnik splnil podmínky pro zahájení kolektivního úpadkového řízení, je dostačující překážkou tomu, aby mu byla poskytnuta státní podpora na základě uvedeného nařízení, nebo dostačujícím důvodem k nařízení jejího vrácení, pokud již byla poskytnuta, nebo zda musí být pro tyto účely konkrétně prokázáno, že podnik je v obtížích.

31

V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle jeho čl. 1 odst. 6 písm. c) vylučuje nařízení č. 800/2008 ze své působnosti podporu pro podniky v obtížích, tedy zejména pro podniky, které v souladu s čl. 1 odst. 7 písm. c) tohoto nařízení splňují podmínky vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení.

32

Jak přitom plyne z bodu 36 odůvodnění nařízení č. 800/2008, v souladu se zásadami, kterými se řídí podpora podle čl. 107 odst. 1 SFEU, by měla být podpora považována za poskytnutou v okamžiku, kdy příjemce získá na tuto podporu právní nárok podle příslušné vnitrostátní právní úpravy.

33

Jak v podstatě uvedl generální advokát v bodě 71 stanoviska, k tomuto okamžiku je třeba s ohledem na podmínky stanovené nařízením č. 800/2008 posuzovat způsobilost podniku žádajícího o podporu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. března 2013, Magdeburger Mühlenwerke, C‑129/12, EU:C:2013:200, bod 40).

34

Dále je třeba připomenout, jak plyne z bodu 15 odůvodnění nařízení č. 800/2008, aby se snížilo správní zatížení členských států při poskytování podpor, na něž se vztahuje toto nařízení, malým a středním podnikům, měla by se ve srovnání s definicí použitou v těchto pokynech zjednodušit definice toho, co se považuje za podnik v obtížích. Článek 1 odst. 7 nařízení č. 800/2008 se v důsledku toho omezuje na převzetí znaků pojmu „podnik v obtížích“ uvedeného v bodě 10 pokynů, aniž přebírá znaky uvedené v jejich bodě 11.

35

Přitom by bylo v rozporu s tímto cílem zjednodušení uložit příslušným orgánům členských států pro účely rozhodnutí na základě nařízení č. 800/2008 o poskytnutí státní podpory podniku, aby samy konkrétně posoudily v okamžiku, kdy přezkoumávají způsobilost uvedeného podniku obdržet podporu, zda je posledně uvedený v obtížích.

36

Navíc čl. 1 odst. 7 písm. c) uvedeného nařízení uvedeným orgánům neukládá povinnost samostatně přezkoumat konkrétní situaci podniku, ale pouze na základě uvedeného nařízení dbát, aby nebyla podpora poskytnuta podniku, který splňuje podmínky pro zahájení kolektivního úpadkového řízení.

37

Z toho plyne, že podnik, jako je společnost Nerea, který k datu poskytnutí podpory nesplňoval podmínky pro zahájení kolektivního úpadkového řízení stanovené vnitrostátním právem, které se na něj vztahuje, což přísluší konstatovat předkládajícímu soudu, nemůže být považován za podnik v obtížích spadající do působnosti čl. 1 odst. 6 nařízení č. 800/2008.

38

Rovněž z toho plyne, že podpora poskytnutá podniku v souladu s nařízením č. 800/2008, a zejména podle negativní podmínky stanovené v čl. 1 odst. 6 tohoto nařízení, nemůže být odejmuta pouze z toho důvodu, že s uvedeným podnikem bylo zahájeno kolektivní úpadkové řízení po datu, k němuž byla podpora udělena.

39

V důsledku toho musí být čl. 1 odst. 7 písm. c) nařízení č. 800/2008 vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že podnik splňuje podmínky vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení, což přísluší konstatovat předkládajícímu soudu, je dostačující překážkou tomu, aby mu byla poskytnuta státní podpora na základě uvedeného nařízení, nebo – pokud mu podpora již byla poskytnuta – dostačujícím důvodem pro konstatování, že na základě uvedeného nařízení se tak nemělo stát, pokud byly uvedené podmínky splněny k datu poskytnutí uvedené podpory. Naopak podpora poskytnutá podniku v souladu s nařízením č. 800/2008, a zejména s jeho čl. 1 odst. 6, nemůže být odejmuta pouze z toho důvodu, že s uvedeným podnikem bylo zahájeno kolektivní úpadkové řízení po datu, k němuž byla podpora poskytnuta.

40

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto: