–

za Ornua Co-operative Ltd, dříve The Irish Dairy Board Co-operative Ltd, E. Armijem Chávarrim, abogado,

–

za Tindale & Stanton Ltd España SL A. von Mühlendahlem a J. Güell Serrou, abogados,

–

za německou vládu T. Henzem a M. Hellmannem, jako zmocněnci,

–

za francouzskou vládu D. Colasem a D. Segoinem, jako zmocněnci,

–

za Evropskou komisi É. Gippini Fournierem, T. Scharfem a J. Samnadda, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 9 nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce [Evropské unie] (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Ornua Co-operative Ltd, dříve The Irish Dairy Board Co-operative Ltd (dále jen „Ornua“), a společností Tindale & Stanton Ltd España SL (dále jen „T & S“) ve věci užívání označení společností T & S, které podle společnosti Ornua vyvolává nebezpečí záměny s ochrannými známkami EU, jejichž je majitelkou, a poškozuje dobré jméno těchto ochranných známek.

3

Nařízení č. 207/2009, které zrušilo a nahradilo nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1), bylo změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2424 ze dne 16. prosince 2015 (Úř. věst. 2015, L 341, s. 21), které vstoupilo v platnost dne 23. března 2016. Nicméně s ohledem na dobu rozhodnou z hlediska skutečností v původním řízení je tato žádost o rozhodnutí o předběžné otázce posuzována podle nařízení č. 207/2009 ve znění platném před touto změnou.

4

Bod 3 odůvodnění tohoto nařízení uvádí:

„Pro sledování cílů [Evropské unie] se jeví nezbytným přijetí společného režimu pro ochranné známky, na jehož základě mohou podniky nabýt na základě jediného řízení ochranné známky [EU], kterým je poskytnuta jednotná ochrana a které mají účinky na celém území [Unie]. Takto vyjádřená zásada jednotné povahy ochranné známky [EU] by se měla uplatnit, nestanoví-li toto nařízení jinak.“

5

Článek 1 odst. 2 uvedeného nařízení, který je součástí jeho hlavy I, nadepsané „Obecná ustanovení“, uvádí:

„Ochranná známka [EU] má jednotnou povahu. Má stejné účinky v celé[Unii]: může být zapsána, převedena, lze se jí vzdát, být zrušena nebo prohlášena za neplatnou a její užívání může být zakázáno pouze pro území celé[Unie]. Tato zásada platí, nestanoví-li toto nařízení jinak.“

6

Hlava II téhož nařízení je nadepsána „Právo ochranných známek“. Její oddíl 2, který je nadepsán „Účinky ochranné známky [Unie]“, obsahuje mimo jiné článek 9, nadepsaný „Práva z ochranné známky [EU]“, a článek 12, nadepsaný „Omezení účinků ochranné známky [EU]“.

7

Uvedený čl. 9 odst. 1 stanoví:

„Z ochranné známky [EU] vzniká jejímu majiteli výlučné právo. Majitel je oprávněn zakázat všem třetím stranám užívat bez jeho souhlasu v obchodním styku:

8

Uvedený článek 12 stanoví:

„Ochranná známka [EU] neopravňuje majitele, aby zakázal třetí straně používat v obchodním styku:

pokud je toto užívání v souladu s poctivými zvyky v průmyslu a obchodě.“

9

Ornua je společností založenou podle irského práva, která vykonává ekonomickou činnost v potravinářském odvětví. Uvádí na trh zejména máslo a jiné mléčné výrobky.

10

Tato společnost je majitelkou několika ochranných známek EU, mezi něž patří slovní ochranná známka KERRYGOLD, která byla v roce 1998 zapsána pro výrobky náležející do třídy 29 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu ochranných známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, tedy zejména máslo a jiné mléčné výrobky, a následující dvě obrazové ochranné známky zapsané v roce 1998 a 2011 pro tutéž třídu výrobků (dále jen společně „ochranné známky EU KERRYGOLD“):

11

Výrobky, na kterých jsou tyto ochranné známky umístěny, jsou vyváženy do několika zemí. V Unii jsou uvedené výrobky prodávány především ve Španělsku, v Belgii, Dánsku, Německu, Irsku, Řecku, ve Francii, na Kypru, v Lucembursku, na Maltě, v Nizozemsku a ve Spojeném království.

12

T & S je společností založenou podle španělského práva, která do Španělska dováží a v tomto státě distribuuje margaríny pod označením KERRYMAID. Tyto výrobky v Irsku vyrábí společnost Kerry Group plc.

13

Kerry Group nechala v Irsku i ve Spojeném království zapsat národní ochrannou známku KERRYMAID.

14

Dne 29. ledna 2014 podala The Irish Dairy Board Co-operative, která se dne 31. března 2015 stala společností Ornua, proti T & S k Juzgado de lo Mercantil de Alicante (obchodní soud v Alicante, Španělsko) jakožto soudu pro ochranné známky EU žalobu pro porušení směřující k tomu, aby bylo určeno, že T & S tím, že do Španělska dováží a v tomto státě distribuuje margaríny pod označením KERRYMAID, porušuje práva z ochranných známek EU KERRYGOLD. Užívání označení KERRYMAID společností T & S podle jejího názoru vyvolává nebezpečí záměny a bez řádného důvodu těží z rozlišovací způsobilosti a dobrého jména uvedených ochranných známek.

15

Daný soud nejprve konstatoval, že jediná podobnost mezi označením KERRYMAID a ochrannými známkami EU KERRYGOLD se týká prvku „kerry“, který odkazuje na irské hrabství známé chovem skotu.

16

Dále uvedl, že mezi účastníky řízení je nesporné, že ochranné známky EU KERRYGOLD a národní ochranná známka KERRYMAID v Irsku a ve Spojeném království pokojně koexistují.

17

Uvedený soud z toho dovodil, že ve Španělsku nemůže existovat nebezpečí záměny mezi ochrannými známkami EU KERRYGOLD a označením KERRYMAID. Vzhledem k tomu, že Irsko a Spojené království mají společně v Unii značný demografický význam, pokojná koexistence těchto ochranných známek a tohoto označení v obou členských státech musí s ohledem na jednotnou povahu ochranné známky EU vést k závěru, že mezi uvedenými ochrannými známkami a uvedeným označením neexistuje nebezpečí záměny na celém území Unie.

18

Tentýž soud měl konečně za to, že z důvodu uvedené pokojné koexistence v Irsku a ve Spojeném království nemůže společnost T & S ve Španělsku neprávem těžit z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranných známek EU KERRYGOLD.

19

Na základě těchto úvah Juzgado de lo Mercantil de Alicante (obchodní soud v Alicante) žalobu pro porušení rozsudkem ze dne 18. března 2015 zamítl.

20

Proti uvedenému rozsudku bylo podáno odvolání k předkládajícímu soudu.

21

Předkládající soud má na základě zjištění, že pokojná koexistence ochranných známek EU KERRYGOLD a označení KERRYMAID je prokázána pouze v Irsku a ve Spojeném království, pochybnosti o slučitelnosti rozšíření, které soud prvního stupně učinil, s nařízením č. 207/2009. I za předpokladu, že pokojná koexistence těchto ochranných známek a tohoto označení v Irsku a ve Spojeném království vede k tomu, že v obou členských státech neexistuje nebezpečí záměny, z toho však podle předkládajícího soudu nevyplývá, že mezi uvedenými ochrannými známkami a uvedeným označením neexistuje nebezpečí záměny ani v ostatních členských státech. Takové rozšíření totiž může práva přiznaná majiteli ochranné známky EU na základě článku 9 nařízení č. 207/2009 zbavit jejich užitečného účinku.

22

Za těchto podmínek se Audiencia Provincial de Alicante (oblastní soud v Alicante, Španělsko) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

23

Soudní dvůr zaslal předkládajícímu soudu žádost o vysvětlení, zda má uvedený soud při použití nařízení č. 207/2009 přezkoumat i posouzení soudu prvního stupně, podle kterého z důvodu existence údaje o zeměpisném původu „kerry“ v kolidujících označeních a neexistence podobnosti mezi prvky „gold“ a „maid“ každopádně nemůže existovat nebezpečí záměny.

24

Předkládající soud na tuto žádost o vysvětlení odpověděl kladně.

25

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že ochranná známka EU a národní ochranná známka v části Unie pokojně koexistují, umožňuje s ohledem na jednotnou povahu ochranné známky EU dospět k závěru, že v jiné části Unie, kde k pokojné koexistenci mezi touto ochrannou známkou EU a označením totožným s touto národní ochrannou známkou nedochází, neexistuje nebezpečí záměny mezi uvedenou ochrannou známkou EU a tímto označením.

26

Vzhledem k tomu, že tato otázka je položena z hlediska jednotné povahy ochranné známky EU, je třeba nejprve uvést, že na základě této zásady, která je vyjádřena v bodě 3 odůvodnění nařízení č. 207/2009 a upřesněna v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, ochranné známky EU požívají jednotné ochrany a mají účinky na celém území Unie. Podle tohoto ustanovení může být ochranná známka EU zapsána, převedena, lze se jí vzdát, být zrušena nebo prohlášena za neplatnou a její užívání může být zakázáno pouze pro území celé Unie, nestanoví-li toto nařízení jinak.

27

Článek 1 odst. 2 nařízení č. 207/2009 sice uvádí pouze zápis ochranné známky, její převedení, ztrátu práv z ochranné známky a zákaz ji užívat, z výkladu tohoto ustanovení ve spojení s bodem 3 odůvodnění tohoto nařízení nicméně vyplývá, že účinky ochranné známky EU uvedené v hlavě II oddíle 2 daného nařízení se rovněž uplatní jednotným způsobem na celém území Unie.

28

Soudní dvůr již rozhodl, že výlučné právo, které vzniká majiteli z ochranné známky EU na základě čl. 9 odst. 1 nařízení č. 207/2009, se v zásadě vztahuje na celé území Unie (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. dubna 2011, DHL Express France, C-235/09, EU:C:2011:238, bod 39).

29

Pokud jde o čl. 9 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že toto ustanovení chrání majitele ochranné známky EU proti veškerému užívání, které zasahuje nebo je schopno zasáhnout do funkce údaje o původu této ochranné známky (rozsudek ze dne 22. září 2016, combit Software, C-223/15, EU:C:2016:719, bod 27 a citovaná judikatura).

30

Jednotná ochrana, kterou toto ustanovení takto poskytuje majiteli ochranné známky EU, spočívá v oprávnění tohoto majitele zakázat všude v Unii všem třetím stranám užívání totožného nebo podobného označení pro totožné nebo podobné výrobky nebo služby v obchodním styku a bez jeho souhlasu, které zasahuje nebo je schopno zasáhnout do funkce údaje o původu ochranné známky a vyvolává tak nebezpečí záměny.

31

Aby se majitel ochranné známky EU mohl tohoto práva dovolávat, není nezbytné, aby k užívání totožného nebo podobného označení vyvolávajícího nebezpečí záměny docházelo na celém území Unie.

32

Pokud by totiž majitel ochranné známky EU byl chráněn pouze proti porušením, k nimž došlo na celém území Unie, nemohl by bránit užívání totožných nebo podobných označení, která vyvolávají nebezpečí záměny pouze na části tohoto území, ačkoli cílem čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 je chránit tohoto majitele proti jakémukoli užívání zasahujícímu do funkce údaje o původu jeho ochranné známky všude v Unii.

33

Pokud užívání označení vyvolává v určité části Unie nebezpečí záměny s ochrannou známkou EU, zatímco v jiné části Unie stejné užívání takové nebezpečí nevyvolává, dochází tedy k porušení výlučného práva, které vzniká z této ochranné známky. Soud pro ochranné známky EU, jemuž byla věc předložena, musí v tomto případě zakázat uvádění dotyčných výrobků na trh pod dotčeným označením na celém území Unie, s výjimkou části tohoto území, ve vztahu k níž byla konstatována neexistence nebezpečí záměny (rozsudek ze dne 22. září 2016, combit Software, C-223/15, EU:C:2016:719, body 25 a 36).

34

Ze spisu předloženého Soudnímu dvoru v projednávaném případě vyplývá, že mezi účastníky původního řízení je nesporné, že ochranné známky EU KERRYGOLD a národní ochranná známka KERRYMAID v Irsku a ve Spojeném království pokojně koexistují, a Ornua tedy nebrání užívání této národní ochranné známky v těchto členských státech.

35

Je rovněž nesporné, že k takové pokojné koexistenci nedochází na části území Unie, které se týká žaloba pro porušení, tedy na španělském území, a že společnost T & S v tomto státě užívá označení KERRYMAID bez souhlasu společnosti Ornua.

36

Z judikatury Soudního dvora ostatně vyplývá, že přezkum existence nebezpečí záměny v části Unie musí vycházet z globálního posouzení veškerých relevantních faktorů dotčeného případu a že toto posouzení musí zahrnovat vizuální, fonetické nebo pojmové srovnání ochranné známky a označení užívaného třetí osobou, což může zejména z jazykových důvodů vést k rozdílným závěrům pro jednotlivé části Unie (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 22. září 2016, combit Software, C-223/15, EU:C:2016:719, body 31 a 33 a citovaná judikatura).

37

Z toho plyne, jak uvedl generální advokát v bodě 39 svého stanoviska, že v takové situaci, jaká je dotčena v původním řízení, v rámci které byla v Irsku a ve Spojeném království konstatována pokojná koexistence ochranných známek EU a označení, nemůže soud pro ochranné známky EU, k němuž byla podána žaloba pro porušení týkající se užívání tohoto označení v jiném členském státě, v projednávaném případě ve Španělském království, založit své posouzení pouze na uvedené pokojné koexistenci panující v Irsku a ve Spojeném království. Uvedený soud musí naopak provést globální posouzení všech relevantních faktorů.

38

S ohledem na tyto úvahy je třeba na první otázku odpovědět, že čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že ochranná známka EU a národní ochranná známka v jedné části Evropské unie pokojně koexistují, neumožňuje dospět k závěru, že v jiné části Unie, kde k pokojné koexistenci této ochranné známky EU a označení totožného s touto národní ochrannou známkou nedochází, neexistuje nebezpečí záměny mezi uvedenou ochrannou známkou EU a tímto označením.

39

Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnosti, které jsou podle soudu pro ochranné známky EU, jenž má rozhodnout o žalobě pro porušení práv z duševního vlastnictví, relevantní pro posouzení, zda je majitel ochranné známky EU oprávněn zakázat užívání označení v části Unie, které se netýká tato žaloba, může uvedený soud vzít do úvahy pro účely posouzení, zda je tento majitel oprávněn zakázat užívání tohoto označení v části Unie, které se uvedená žaloba týká.

40

Jak bylo připomenuto v bodě 36 tohoto rozsudku, přezkum, který musí provést příslušný soud pro ochranné známky EU, musí vycházet z globálního posouzení veškerých relevantních faktorů věci, která je mu předložena.

41

Pokud jde o vizuální, fonetické nebo pojmové srovnání dotčené ochranné známky EU a označení užívaného třetí osobou, musí toto globální posouzení vycházet z celkového dojmu, jakým tato ochranná známka a toto označení působí na relevantní veřejnost, kterou tvoří průměrný spotřebitel dotyčných výrobků nebo služeb, který je běžně informovaný a přiměřeně pozorný a obezřetný (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 25. června 2015, Loutfi Management Propriété intellectuelle, C-147/14, EU:C:2015:420, body 21 a 25 a citovaná judikatura).

42

Jak uvedl generální advokát v bodech 41 a 42 svého stanoviska, pokud se tržní podmínky a sociokulturní nebo jiné okolnosti, které přispívají k celkovému dojmu, jakým ochranná známka EU a dotčené označení působí na průměrného spotřebitele, v jednotlivých částech Unie výrazně neliší, nic nebrání tomu, aby relevantní faktory, jejichž existence v určité části Unie byla prokázána, byly vzaty v úvahu při posouzení, zda je majitel této ochranné známky oprávněn zakázat užívání tohoto označení v jiné části Unie nebo na celém jejím území.

43

Jak v projednávané věci vyplývá z odpovědi na žádost o vysvětlení a z vyjádření předložených Soudnímu dvoru, T & S zejména tvrdí, že označení KERRYMAID, které užívá ve Španělsku, není podobné ochranným známkám EU KERRYGOLD společnosti Ornua, a nemůže tedy vyvolávat nebezpečí záměny ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, jelikož prvek „kerry“ je údajem o zeměpisném původu, na který se na základě článku 12 tohoto nařízení nevztahuje výlučné právo, které uvedený článek 9 společnosti Ornua přiznává.

44

Omezení výlučného práva přiznaného článkem 9 nařízení č. 207/2009, na které odkazuje společnost T & S, je však podmíněno tím, že užívání označení, které obsahuje údaj o zeměpisném původu, musí být v souladu s poctivými zvyky v průmyslu a obchodě. Za účelem zkoumání, zda je tato podmínka, která je vyjádřením povinnosti loajality vůči oprávněným zájmům majitele ochranné známky, splněna, musí soud, který má o věci rozhodnout, provést globální posouzení veškerých relevantních okolností (viz zejména rozsudky ze dne 7. ledna 2004, Gerolsteiner Brunnen, C-100/02, EU:C:2004:11, body 24 a 26; ze dne 16. listopadu 2004, Anheuser-Busch, C-245/02, EU:C:2004:717, body 82 a 84, a ze dne 17. března 2005, Gillette Company a Gillette Group Finland, C-228/03, EU:C:2005:177, bod 41).

45

V tomto ohledu je třeba vzít v úvahu zejména celkové představení výrobku uváděného na trh třetí osobou, podmínky, za kterých je činěn rozdíl mezi dotčenou ochrannou známkou a označením užívaným touto třetí osobou, a snahu uvedené třetí osoby zajistit, že spotřebitelé odliší její výrobky od výrobků majitele ochranné známky (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 17. března 2005, Gillette Company a Gillette Group Finland, C-228/03, EU:C:2005:177, bod 46).

46

Pokud by měl předkládající soud pro účely posouzení, zda je Ornua oprávněna zakázat užívání označení KERRYMAID ve Španělsku, zvážit zohlednění skutečností existujících v Irsku a ve Spojeném království, musel by se nejprve ujistit, že neexistuje významný rozdíl mezi tržními podmínkami nebo sociokulturními okolnostmi, které lze pozorovat v části Unie, které se týká žaloba pro porušení, a v části Unie, kde se nachází zeměpisná oblast odpovídající zeměpisnému výrazu obsaženému v dotčeném označení. Nelze totiž vyloučit, že chování, které lze očekávat od třetí osoby, aby její užívání označení bylo v souladu s poctivými zvyky v průmyslu a obchodě, musí být v části Unie, kde spotřebitelé mají zvláštní náklonnost k zeměpisnému výrazu obsaženému v dotčené ochranné známce a dotčeném označení, analyzováno jinak, než v části Unie, kde je tato náklonnost slabší.

47

S ohledem na výše uvedené je třeba na druhou otázku odpovědět, že čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnosti, které by podle soudu pro ochranné známky EU, jenž má rozhodnout o žalobě pro porušení práv z duševního vlastnictví, byly relevantní pro posouzení, zda je majitel ochranné známky EU oprávněn zakázat užívání označení v části Evropské unie, které se netýká tato žaloba, může uvedený soud vzít do úvahy při posouzení, zda je tento majitel oprávněn zakázat užívání tohoto označení v části Unie, které se uvedená žaloba týká, pokud se tržní podmínky a sociokulturní okolnosti v obou uvedených částech Unie od sebe výrazně neliší.

48

Podstatou třetí otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že ochranná známka EU s dobrým jménem a označení v určité části Unie pokojně koexistují, umožňuje s ohledem na jednotnou povahu ochranné známky EU dospět k závěru, že v jiné části Unie, kde k této pokojné koexistenci nedochází, existuje řádný důvod ospravedlňující užívání tohoto označení.

49

Jak bylo připomenuto v bodě 28 tohoto rozsudku, výlučné právo, které vzniká z ochranné známky EU jejímu majiteli na základě čl. 9 odst. 1 nařízení č. 207/2009, se v zásadě vztahuje na celé území Unie.

50

Rozšířená ochrana, kterou čl. 9 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení poskytuje majitelům ochranných známek EU s dobrým jménem, spočívá v oprávnění těchto majitelů zakázat všem třetím stranám užívání totožného nebo podobného označení – ať již pro podobné výrobky nebo služby nebo výrobky nebo služby, které nejsou podobné výrobkům nebo službám, pro které jsou tyto ochranné známky zapsány – bez souhlasu daného majitele a bez řádného důvodu v obchodním styku, které neprávem těží z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména uvedených ochranných známek nebo jim je na újmu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 22. září 2011, Interflora a Interflora British Unit, C-323/09, EU:C:2011:604, body 68 a 70).

51

Aby majitel ochranné známky EU požíval této rozšířené ochrany, musí být podle uvedeného čl. 9 odst. 1 písm. c) prokázáno, že tato ochranná známka má „dobré jméno v rámci [Unie]“. Za tímto účelem postačuje, aby bylo prokázáno, že uvedená ochranná známka má takové dobré jméno na podstatné části území Unie, která může případně odpovídat zejména území jediného členského státu. Je-li tato podmínka splněna, je třeba mít za to, že dotčená ochranná známka EU má dobré jméno v celé Unii (rozsudky ze dne 6. října 2009, PAGO International, C-301/07, EU:C:2009:611, body 27, 29 a 30, a ze dne 3. září 2015, Iron & Smith, C-125/14, EU:C:2015:539, body 19 a 20).

52

Tato judikatura zajišťuje, že majitel ochranné známky EU buďto má nárok na rozšířenou ochranu poskytnutou článkem 9 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 všude v Unii, nebo jej nemá vůbec. Rozsah ochrany poskytnuté každou ochrannou známkou EU je tak jednotný na celém území Unie.

53

Naproti tomu aby se majitel ochranné známky EU, kterému je poskytnuta uvedená rozšířená ochrana, mohl dovolávat svého práva poskytnutého daným čl. 9 odst. 1 písm. c), není nijak nezbytné, aby k užívání označení zasahujícímu do uvedeného práva docházelo na celém území Unie.

54

Pokud by byl totiž tento majitel chráněn pouze proti porušením, k nimž došlo na celém území Unie, nemohl by se bránit proti porušením, k nimž došlo pouze na jedné části tohoto území, ačkoli cílem čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 je chránit tohoto majitele všude v Unii proti každému užívání totožného nebo podobného označení bez řádného důvodu, které neprávem těží z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména těchto ochranných známek nebo jim je na újmu.

55

S výhradou ověření předkládajícím soudem není v projednávaném případě patrně zpochybněno, že ochranné známky EU KERRYGOLD mají dobré jméno ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009.

56

Ze spisu předloženého Soudnímu dvoru krom toho vyplývá, že mezi účastníky původního řízení je nesporné, že z důvodu pokojné koexistence těchto ochranných známek a národní ochranné známky KERRYMAID v Irsku a ve Spojeném království existuje řádný důvod pro užívání tohoto označení v této části Unie.

57

Jak již bylo uvedeno v bodě 35 tohoto rozsudku, je rovněž nesporné, že k takové pokojné koexistenci nedochází na části území Unie, které se týká žaloba pro porušení, tedy na španělském území, a že společnost T & S tam užívá označení KERRYMAID bez souhlasu společnosti Ornua.

58

Z ustálené judikatury Soudního dvora ostatně vyplývá, že přezkum existence porušení podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 musí vycházet z globálního posouzení, které zohledňuje veškeré relevantní faktory projednávané věci (rozsudky ze dne 18. června 2009, L’Oréal a další, C-487/07, EU:C:2009:378, bod 44, a ze dne 18. července 2013, Specsavers International Healthcare a další, C-252/12, EU:C:2013:497, bod 39).

59

Z toho plyne, že v projednávané věci, ve které existuje řádný důvod ospravedlňující užívání označení KERRYMAID v Irsku a ve Spojeném království z důvodu pokojné koexistence ochranných známek EU KERRYGOLD a dotčené národní ochranné známky v obou členských státech, soud pro ochranné známky EU, k němuž byla podána žaloba pro porušení týkající se užívání tohoto označení v jiném členském státě, nemůže při svém posouzení vycházet pouze z uvedené pokojné koexistence v Irsku a ve Spojeném království, ale musí naopak provést globální posouzení všech relevantních faktorů.

60

Na třetí otázku je tedy třeba odpovědět, že čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že ochranná známka EU s dobrým jménem a označení v jedné části Evropské unie pokojně koexistují, neumožňuje dospět k závěru, že v jiné části Unie, kde k této pokojné koexistenci nedochází, existuje řádný důvod ospravedlňující užívání tohoto označení.

61

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto: