1

Společnost Ball Europe GmbH je majitelkou (průmyslového) vzoru Společenství, který byl dne 24. září 2004 zapsán pod číslem 2309900006 pro „[nápojové] plechovky“. Zpochybněný (průmyslový) vzor je vyobrazen následovně:

2

V rámci přihlášky k zápisu zpochybněného (průmyslového) vzoru Společenství u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) společnost Ball Europe uplatnila právo přednosti dvou německých (průmyslových) vzorů ze dne 27. března 2004 a ze dne 27. dubna 2004.

3

Přihláška k zápisu zpochybněného (průmyslového) vzoru byla vypracována v němčině a společnost Ball Europe uvedla jako druhý jazyk angličtinu v souladu s čl. 98 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. 2002, L 3, s. 1; Zvl. vyd. 13/27, s. 142).

4

Společnost Ball Europe v části úředního formuláře přihlášky k zápisu, která byla stanovena pro popis (průmyslového) vzoru, jehož zápis byl požadován, uvedla následující text v angličtině:

„Group of cans for drink, all having a sleek but high appearance with reduced neck, preferably made of thin sheet metal, especially for filling volumes of 250 ml, 300 ml or 330 ml, respectively.“ (Skupina nápojových plechovek, které mají elegantně prostý, avšak vysoký vzhled s úzkým hrdlem, které jsou přednostně vyráběny z tenkého kovového plechu, zvláště pro příslušné objemy 250 ml, 300 ml nebo 330 ml.)

5

Dne 14. února 2011 podala vedlejší účastnice, společnost Crown Hellas Can SA, u EUIPO návrh na prohlášení neplatnosti zpochybněného (průmyslového) vzoru. Jako důvod neplatnosti uplatnila čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení č. 6/2002, jelikož zpochybněný (průmyslový) vzor není nový ve smyslu článku 5 uvedeného nařízení a nemá individuální povahu ve smyslu článku 6 tohoto nařízení.

6

Vedlejší účastnice zejména uvedla, že zpochybněný (průmyslový) vzor je totožný se třemi níže vyobrazenými plechovkami, které byly zpřístupněny veřejnosti před datem uplatnění práva přednosti zpochybněného (průmyslového) vzoru:

7

Rozhodnutím ze dne 8. června 2012 zrušovací oddělení návrh na prohlášení neplatnosti zpochybněného (průmyslového) vzoru zamítlo z důvodu, že tento (průmyslový) vzor má požadovanou novost a má individuální povahu.

8

Dne 30. července 2012 podala vedlejší účastnice podle článků 55 až 60 nařízení č. 6/2002 proti rozhodnutí zrušovacího oddělení odvolání.

9

Rozhodnutím ze dne 8. září 2014 (dále jen „napadené rozhodnutí“) třetí odvolací senát EUIPO rozhodnutí zrušovacího oddělení zrušil a zpochybněný (průmyslový) vzor prohlásil za neplatný z důvodu, že postrádá individuální povahu ve smyslu článku 6 nařízení č. 6/2002. Odvolací senát se nevyjádřil k novosti uvedeného (průmyslového) vzoru.

10

Odvolací senát přezkoumal předmět ochrany zpochybněného (průmyslového) vzoru a dospěl k závěru, že tento (průmyslový) vzor tvoří vzhled individuální plechovky vyobrazené ve třech různých velikostech. Odvolací senát, který se odvolal na čl. 98 odst. 1 nařízení č. 6/2002, odmítl zohlednit popis zpochybněného (průmyslového) vzoru v angličtině, který byl obsažen v přihlášce k zápisu, jelikož uvedený popis nebyl vyhotoven v jazyce přihlášky, který si společnost Ball Europe zvolila.

11

Kromě toho odvolací senát v rámci posouzení individuální povahy zpochybněného (průmyslového) vzoru v podstatě dospěl k závěru, že odlišnosti mezi zpochybněným (průmyslovým) vzorem a staršími (průmyslovými) vzory jsou nepodstatné a nemají vliv na celkový dojem vyvolaný u informovaného uživatele, který byl v projednávané věci definován jako osoba, která je v oblasti nápojového průmyslu pověřena stáčením nápojů.

12

Společnost Ball Europe navrhuje, aby Tribunál:

13

EUIPO navrhuje, aby Tribunál:

14

Vedlejší účastnice navrhuje, aby Tribunál:

15

Po vyslechnutí účastníků řízení je třeba povolit, aby společnost Ball Beverage Packaging Europe Ltd vstoupila do řízení na místo společnosti Ball Europe podle čl. 176 odst. 3 jednacího řádu Tribunálu.

16

Je třeba rovněž připomenout, že na základě čl. 176 odst. 5 jednacího řádu, je-li návrhu na záměnu vyhověno, musí právní nástupce přijmout stav řízení, jaký je tu v době záměny. Právní nástupce je vázán podáními účastníka řízení, na jehož místo vstupuje.

17

Žalobkyně, společnost Ball Beverage Packaging Europe, na podporu žaloby vznáší dva důvody, z nichž první vychází z porušení čl. 62 první věty nařízení č. 6/2002, který se týká povinnosti uvést odůvodnění, a druhý vychází z porušení ustanovení čl. 25 odst. 1 písm. b) ve spojení s článkem 6 uvedeného nařízení.

18

V návaznosti na otázku položenou Tribunálem na jednání žalobkyně uvedla, že v bodě 21 žaloby je uveden implicitně rovněž třetí důvod, vycházející z porušení práva se v řízení účinně bránit v rozsahu, v němž jí měl odvolací senát poskytnout možnost zaujmout stanovisko k otázce týkající se definice předmětu ochrany zpochybněného (průmyslového) vzoru, což je otázka, která byla poprvé uvedena v napadeném rozhodnutí. EUIPO a vedlejší účastnice zpochybnily, že uvedený bod obsahuje samostatný právní důvod vycházející z porušení práva se v řízení účinně bránit, a uvedly, že jelikož tento bod nevyložily tímto způsobem, nemohly předložit vyjádření k tomuto údajnému důvodu.

19

Podle čl. 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu Tribunálu ze dne 2. května 1991 musí žaloba obsahovat předmět sporu a stručný popis dovolávaných žalobních důvodů.

20

Z judikatury vyplývá, že stručný popis dovolávaných žalobních důvodů musí být dostatečně jasný a přesný pro to, aby umožnil žalovanému připravit svou obranu a Tribunálu rozhodnout o žalobě případně i bez dalších informací (viz rozsudek ze dne 13. června 2012, Insula v. Komise, T‑246/09, nezveřejněný, EU:T:2012:287, bod 221 a citovaná judikatura). Z toho vyplývá, že smysl a rozsah důvodu uplatněného na podporu žaloby musí ze žaloby vyplývat jednoznačně (rozsudek ze dne 13. června 2012, Insula v. Komise, T‑246/09, nezveřejněný, EU:T:2012:287, bod 262).

21

V projednávané věci žalobkyně v žalobě jasně uplatňuje dva důvody uvedené v bodě 17 výše. Kromě toho je třeba poznamenat, že žalobkyně v bodě 21 žaloby odvolacímu senátu vytýká, že změnil předmět ochrany zpochybněného (průmyslového) vzoru, „třebaže v tomto ohledu nebyl podán žádný návrh“. Kromě toho žalobkyně v bodě 19 žaloby dospěla k závěru, že vyjádření odvolacího senátu ohledně zápisné způsobilosti zpochybněného (průmyslového) vzoru s ohledem na čl. 3 písm. a) nařízení č. 6/2002 postrádají relevanci, jelikož se účastníci řízení k této problematice nemohli vyjádřit, jak vyžaduje čl. 62 druhá věta nařízení č. 6/2002. Z těchto tvrzení nicméně nelze vyvodit, že by žalobkyně uvedla samostatný důvod vycházející z porušení práva se v řízení účinně bránit. Jak žalobkyně připustila na jednání, tento žalobní důvod není uplatněn výslovně, ani není dostatečně rozvinut. Ze struktury žaloby, nadpisů použitých v žalobě, její části nadepsané „Shrnutí důvodů na podporu žaloby“ ani zbývající části jejího obsahu nevyplývá, že žalobkyně uplatnila samostatný důvod vycházející z porušení jejího práva se v řízení účinně bránit. Konkrétně je třeba poznamenat, že body 19 a 21 žaloby jsou uvedeny pod názvem „Obiter dictum týkající se čl. 3 písm. a) nařízení [č. 6/2002]“ a že z obsahu části žaloby uvedené pod tímto názvem jasně vyplývají dva argumenty, z nichž první vychází z toho, že úvahy odvolacího senátu týkající se zápisné způsobilosti zpochybněného (průmyslového) vzoru postrádají relevanci, a druhý vychází z toho, že odvolací senát nesprávně vymezil předmět ochrany uvedeného (průmyslového) vzoru. Kromě toho EUIPO ani vedlejší účastnice nepochopily, že výše uvedená tvrzení obsažená v bodech 19 a 21 žaloby zahrnují důvod vycházející z porušení práva se v řízení účinně bránit, takže tito účastníci na něj ve svých písemnostech vůbec neodpověděli.

22

Za těchto okolností je třeba dospět k závěru, že žalobní důvod vycházející z porušení práva se v řízení účinně bránit, který byl údajně uveden v žalobě, nesplňuje požadavky stanovené v čl. 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu ze dne 2. května 1991, tak jak je vykládán judikaturou, takže musí být odmítnut jako nepřípustný.

23

Žalobkyně uvádí, že tvrzení odvolacího senátu uvedené v bodě 34 napadeného rozhodnutí, podle něhož informovaný spotřebitel zná obvyklé objemy nápojových plechovek a rozdílným velikostem s nimi souvisejícím nepřisuzuje význam, je nedostatečně odůvodněno, neboť na podporu tohoto tvrzení není uveden žádný důvod. Podle jejího názoru bylo toto tvrzení rozhodující pro strukturu napadeného rozhodnutí, neboť vedlo odvolací senát k tomu, že prohlásil zpochybněný (průmyslový) vzor za neplatný, a v důsledku toho neexistující odůvodnění v tomto ohledu představuje porušení povinnosti uvést odůvodnění uvedené v čl. 62 první větě nařízení č. 6/2002.

24

Na jednání žalobkyně odvolacímu senátu rovněž vytkla, že „nezohlednil“ článek ze specializovaného časopisu a jiné dokumenty předložené v rámci správního řízení, které prokazují význam, který informovaný uživatel přisoudí různým velikostem nápojových plechovek. Skutečnost, že tyto důkazy nebyly „zohledněny“, podle ní rovněž představuje nedostatečné odůvodnění.

25

EUIPO a vedlejší účastnice opodstatněnost projednávaného žalobního důvodu zpochybňují.

26

Je třeba připomenout, že podle čl. 62 první věty nařízení č. 6/2002 musí být rozhodnutí EUIPO odůvodněna. Tato povinnost uvést odůvodnění má tentýž rozsah jako povinnost vyplývající z článku 296 SFEU, podle níž odůvodnění autora aktu musí být jasné a jednoznačné, a má dvojí cíl, a sice jednak umožnit zúčastněným osobám seznámit se s důvody, pro které bylo opatření přijato, za účelem obrany jejich práv, a jednak soudu Evropské unie vykonat přezkum legality rozhodnutí. Od odvolacích senátů však nelze vyžadovat, aby poskytovaly vysvětlení, ve kterém by se vyčerpávajícím způsobem postupně zabývaly všemi úvahami, které účastníci řízení před nimi uvedli. Odůvodnění tedy může být implicitní za podmínky, že umožní zúčastněným osobám seznámit se s důvody, proč bylo rozhodnutí odvolacího senátu přijato, a příslušnému soudu disponovat poznatky dostatečnými k tomu, aby mohl vykonat přezkum [rozsudek ze dne 25. dubna 2013, Bell & Ross v. OHIM – KIN (Pouzdro náramkových hodinek), T‑80/10, nezveřejněný, EU:T:2013:214, bod 37, a rozsudek ze dne 18. listopadu 2015, Liu v. OHIM – DSN Marketing (Pouzdro na notebooky), T‑813/14, nezveřejněný, EU:T:2015:868, bod 15].

27

Kromě toho je třeba připomenout, že povinnost odůvodnit rozhodnutí je podstatnou formální náležitostí, která musí být odlišena od otázky opodstatněnosti odůvodnění, která spadá pod legalitu sporného aktu z meritorního hlediska. Odůvodnění rozhodnutí je totiž formálním vyjádřením důvodů, na kterých toto rozhodnutí spočívá. Jestliže jsou tyto důvody stiženy vadami, je jimi stižena legalita rozhodnutí z meritorního hlediska, avšak nikoli jeho odůvodnění, které může být dostačující, i když obsahuje vadné důvody (viz rozsudek ze dne 25. dubna 2013, Pouzdro náramkových hodinek, T‑80/10, nezveřejněný, EU:T:2013:214, bod 38 a citovaná judikatura).

28

V projednávané věci odvolací senát v bodě 34 napadeného rozhodnutí v kontextu posouzení celkového dojmu, který zpochybněný (průmyslový) vzor vyvolává u informovaného uživatele ve smyslu čl. 6 odst. 1 nařízení č. 6/2002, uvedl následující:

„Rozdílné proporce uplatněné majitelkou nelze postřehnout. Jeví se, že poměr mezi výškou a šířkou je přibližně totožný ve srovnávaných (průmyslových) vzorech. I když by informovaný uživatel postřehl rozdílné proporce, na celkový dojem by neměly vliv. Ani vyobrazení zpochybněného [(průmyslového) vzoru] ve třech různých velikostech neodůvodňuje relevantní odlišnost. Informovaný uživatel zná obvyklé objemy nápojových plechovek a rozdílným velikostem s nimi souvisejícím v rámci celkového dojmu nepřisuzuje význam.“

29

Úvahy uvedené v poslední větě bodu 34 napadeného rozhodnutí, vykládané rovněž v kontextu tohoto rozhodnutí, nejsou stiženy nedostatečným odůvodněním.

30

Odvolací senát totiž v bodě 25 napadeného rozhodnutí definoval informovaného uživatele jako osobu v nápojovém průmyslu, která je pověřena stáčením nápojů a která se informuje o příslušných nabídkách prostřednictvím zejména specializovaných časopisů.

31

Odvolací senát v bodě 27 napadeného rozhodnutí konstatoval, že objem nápojových plechovek nepřesahuje obvykle 500 ml, že tento objem odpovídá obvyklým množstvím používaným v obchodě pro prodej nápojů a že uvedený objem ovlivňuje velikost plechovek.

32

Konečně odvolací senát v bodě 37 napadeného rozhodnutí upřesnil, že konkrétní rozměry ani objem ze zpochybněného (průmyslového) vzoru nevyplývají a že pro posouzení individuální povahy je relevantní pouze celkový dojem vyvolaný srovnávanými (průmyslovými) vzory.

33

S ohledem zaprvé na konstatování týkající se standardizace, pokud jde o objem nápojových plechovek, zadruhé na uvedení skutečnosti, že objem ovlivňuje velikost plechovek, zatřetí na uvedení skutečnosti, že jako informovaný uživatel byla v projednávané věci definována osoba stáčející nápoje, a začtvrté na konstatování, podle nichž ze zpochybněného (průmyslového) vzoru nevyplývají konkrétní rozměry ani objem a podle nichž je relevantní pouze celkový dojem, je tvrzení odvolacího senátu uvedené v poslední větě bodu 34 napadeného rozhodnutí, podle něhož informovaný uživatel zná obvyklé objemy nápojových plechovek a rozdílným velikostem s nimi souvisejícím v rámci celkového posouzení nepřisuzuje význam, odůvodněno právně dostačujícím způsobem.

34

Kromě toho na rozdíl od tvrzení žalobkyně byly úvahy uvedené v bodě 34 napadeného rozhodnutí obecné povahy a nebyly určující pro závěr, k němuž odvolací senát dospěl. Tento závěr byl založen na konstatování, podle něhož se celkový dojem, který zpochybněný (průmyslový) vzor vyvolává u informovaného uživatele, neliší od celkového dojmu, který u téhož uživatele vyvolávají starší (průmyslové) vzory, přičemž odvolací senát předtím konstatoval zejména to, že odlišnosti, pokud jde o koncepci hrdla a dna plechovek, jsou nepodstatné (bod 33 napadeného rozhodnutí), že rozdílné proporce uplatňované žalobkyní nelze postřehnout, že se jeví, že poměr mezi výškou a šířkou je přibližně totožný (bod 34 napadeného rozhodnutí) a že ze zpochybněného (průmyslového) vzoru nevyplývají konkrétní rozměry ani objem (bod 37 napadeného rozhodnutí).

35

V rozsahu, v němž žalobkyně rovněž uvádí, že úvahy učiněné v bodě 34 napadeného rozhodnutí jsou nesprávné, je třeba poznamenat, že tato vytýkaná skutečnost se týká nikoli odůvodnění, ale merita sporu, a bude přezkoumána v rámci posouzení druhého žalobního důvodu.

36

Konečně je třeba zamítnout vytýkanou skutečnost žalobkyně, uplatněnou na jednání, týkající se toho, že odvolací senát „nezohlednil“ určité dokumenty předložené v rámci správního řízení (viz bod 24 výše). Pokud jde totiž o článek ze specializovaného časopisu, který žalobkyně dostatečně identifikovala ve své argumentaci, je nutno konstatovat, že odvolací senát výslovně uvádí tento článek v bodě 6 druhé odrážce napadeného rozhodnutí v rámci uvedení argumentů žalobkyně v rámci správního řízení. Kromě toho v rozsahu, v němž má uvedený článek zdůraznit rozdílné průměry mezi plechovkou „sleek“ („elegantně prostých tvarů“) uváděnou na trh žalobkyní a dříve existujícími plechovkami, dodatečná vysvětlení týkající se tohoto článku nebyla nezbytná pro účely odůvodnění napadeného rozhodnutí, s ohledem zejména na konstatování uvedené v bodě 34 uvedeného rozhodnutí, podle něhož rozdílné proporce mezi srovnávanými (průmyslovými) vzory nelze postřehnout, a na konstatování uvedené v bodě 37 tohoto rozhodnutí, podle něhož ze zpochybněného (průmyslového) vzoru nevyplývají konkrétní rozměry ani objem.

37

Na základě předcházejících úvah je tedy třeba projednávaný žalobní důvod zamítnout jako neopodstatněný.

38

Projednávaný žalobní důvod se v podstatě dělí na dvě části.

39

První část vychází z toho, že odvolací senát nesprávně posoudil rozsah ochrany přiznané zpochybněnému (průmyslovému) vzoru, jelikož odmítl mít za to, že tento vzor představuje skupinu tří plechovek různých velikostí, a sice jednotný předmět.

40

Druhá část vychází z toho, že odvolací senát nesprávně posoudil individuální povahu zpochybněného (průmyslového) vzoru.

41

Je třeba připomenout, že v napadeném rozhodnutí odvolací senát úvodem definoval předmět ochrany zpochybněného (průmyslového) vzoru. V tomto kontextu odvolací senát upřesnil, že na základě čl. 3 písm. a) nařízení č. 6/2002 předmětem (průmyslového) vzoru může být pouze jednotný předmět a že kombinaci několika výrobků, které mezi sebou nejsou spojeny, lze považovat za předmět pouze za podmínky, že tyto výrobky se k sobě z estetického hlediska hodí, mají mezi sebou funkční vztah a jsou obvykle uváděny na trh jako jednotný výrobek. Jako příklad odvolací senát uvedl stolní příbor skládající se z nože, vidličky a lžíce a soubor skládající se ze šachovnice a šachových figur.

42

Odvolací senát měl v projednávané věci za to, že zpochybněný (průmyslový) vzor tyto podmínky nesplňuje a nemůže být považován za jednotný předmět v podobě skupiny tří plechovek, ale že pro účely posouzení novosti a individuální povahy tohoto (průmyslového) vzoru je třeba vycházet ze vzhledu individuální plechovky vyobrazené ve třech odlišných velikostech.

43

Kromě toho odvolací senát, který odkázal na čl. 98 odst. 1 nařízení č. 6/2002, odmítl zohlednit popis zpochybněného (průmyslového) vzoru v angličtině obsažený v přihlášce k zápisu, jelikož tento popis nebyl vyhotoven v jazyce přihlášky zvoleném žalobkyní.

44

Žalobkyně vznáší s ohledem na dotčenou analýzu odvolacího senátu tři vytýkané skutečnosti.

45

Zaprvé žalobkyně odvolacímu senátu vytýká, že odmítl chránit zpochybněný (průmyslový) vzor jako skupinu plechovek i přes to, že tak byl zapsán.

46

Zadruhé žalobkyně zpochybňuje úvahy odvolacího senátu, podle nichž zpochybněný (průmyslový) vzor nepředstavuje „výrobek“ ve smyslu čl. 3 písm. a) nařízení č. 6/2002.

47

Zatřetí žalobkyně odvolacímu senátu vytýká, že nezohlednil popis zpochybněného (průmyslového) vzoru v angličtině.

48

EUIPO a vedlejší účastnice opodstatněnost těchto vytýkaných skutečností zpochybňují.

49

Pokud jde o první vytýkanou skutečnost žalobkyně, je třeba úvodem přezkoumat předpoklad její argumentace, podle něhož byl zpochybněný (průmyslový) vzor zapsán jako skupina plechovek. V tomto ohledu žalobkyně uvádí, že z výměny korespondence mezi ní a EUIPO v rámci řízení o zápisu zpochybněného (průmyslového) vzoru vyplývá, že EUIPO přijal zápis tohoto (průmyslového) vzoru jako skupiny plechovek.

50

Jak vyplývá ze spisu, EUIPO informoval žalobkyni při zápisném řízení e-mailem ze dne 18. listopadu 2004, že zpochybněný (průmyslový) vzor, tak jak je vyobrazen v přihlášce k zápisu, obsahuje více než jeden (průmyslový) vzor. EUIPO vyzval žalobkyni k tomu, aby „tyto nedostatky“ odstranila do 18. ledna 2005, přičemž v opačném případě bude přihláška k zápisu zamítnuta.

51

E-mailem ze dne 14. prosince 2004 žalobkyně požádala, aby byly výhrady EUIPO vzaty zpět, jelikož tři plechovky vyobrazené ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru představuji skupinu, a tvoří tedy jediný a tentýž (průmyslový) vzor.

52

V návaznosti na tento e-mail byl zpochybněný (průmyslový) vzor nakonec zapsán jako „[nápojové] plechovky“, jak vyplývá z osvědčení o jeho zápisu.

53

Z těchto skutkových okolností vyplývá, že je možné, že byla zohledněna žádost žalobkyně týkající se zápisu zpochybněného (průmyslového) vzoru jakožto skupiny plechovek, aniž by to však bylo jisté.

54

I za předpokladu, že EUIPO rozhodl v rámci zápisného řízení o zápisu zpochybněného (průmyslového) vzoru jako skupiny plechovek, však toto stanovisko nezavazuje odvolací senát v rámci přezkumu návrhu na prohlášení neplatnosti uvedeného (průmyslového) vzoru.

55

Je totiž nutno upřesnit, že řízení o zápisu (průmyslových) vzorů Společenství zavedené nařízení č. 6/2002 spočívá v rychlém přezkumu majícím v zásadě formální povahu, který – jak je uvedeno v bodě 18 odůvodnění tohoto nařízení – nevyžaduje meritorní přezkum s cílem určit před zápisem, zda (průmyslový) vzor splňuje podmínky pro získání ochrany, a který kromě toho na rozdíl od zápisného řízení podle nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1) nestanoví fázi umožňující majiteli zapsaného staršího (průmyslového) vzoru bránit zápisu [rozsudky ze dne 16. února 2012, Celaya Emparanza y Galdos International, C‑488/10, EU:C:2012:88, body 41 a 43, a ze dne 27. června 2013, Beifa Group v. OHIM – Schwan-Stabilo Schwanhäußer (Psací náčiní), T‑608/11, nezveřejněný, EU:T:2013:334, bod 77].

56

V projednávané věci byl odvolací senát povolán k tomu, aby provedl meritorní přezkum zápisu zpochybněného (průmyslového) vzoru, jehož cílem bylo určit, zda tento (průmyslový) vzor splňuje podmínku stanovenou v článku 6 nařízení č. 6/2002 týkající se individuální povahy. V rámci tohoto přezkumu měl odvolací senát posoudit celkový dojem, který srovnávané (průmyslové) vzory vyvolávají u informovaného uživatele. Otázka vymezení předmětu ochrany zpochybněného (průmyslového) vzoru je předběžnou otázkou, která musí být vyřešena, neboť nepopiratelně souvisí s posouzením celkového dojmu, a v konečném výsledku s posouzením individuální povahy. Z toho vyplývá, že vzhledem k tomu, že definice předmětu ochrany zpochybněného (průmyslového) vzoru byla součástí meritorního přezkumu zápisu uvedeného (průmyslového) vzoru, případné zaujetí stanoviska EUIPO k této otázce v rámci zápisného řízení nemohlo zavazovat odvolací senát s ohledem na v zásadě formální a rychlý přezkum, který EUIPO provádí v rámci tohoto zápisného řízení.

57

Kromě toho je třeba poznamenat, že skutečnost, že odvolací senát odmítl definovat předmět ochrany zpochybněného (průmyslového) vzoru jako skupinu plechovek, nevedla k tomu, že by byla protiprávně zpochybněna platnost zpochybněného (průmyslového) vzoru, jak uvádí žalobkyně. V bodě 19 napadeného rozhodnutí totiž odvolací senát, který měl za to, že zpochybněný (průmyslový) vzor nesplňuje podmínky stanovené čl. 3 písm. a) nařízení č. 6/2002, jelikož netvoří jednotný předmět, správně upřesnil, že vzhledem k tomu, že vedlejší účastnice neuplatnila důvod neplatnosti uvedený v čl. 25 odst. 1 písm. a) nařízení č. 6/2002, tato skutečnost [a sice nesplnění podmínek stanovených v čl. 3 písm. a) nařízení č. 6/2002] nemůže odůvodnit prohlášení neplatnosti zpochybněného (průmyslového) vzoru.

58

Z toho vyplývá, že první vytýkaná skutečnost žalobkyně musí být zamítnuta jako irelevantní s ohledem na to, že i za předpokladu, že EUIPO přijal zápis zpochybněného (průmyslového) vzoru jako skupiny plechovek, toto stanovisko odvolací senát nezavazuje.

59

V rámci druhé vytýkané skutečnosti vznesené žalobkyní je třeba posoudit opodstatněnost toho, že odvolací senát odmítl definovat zpochybněný (průmyslový) vzor jako skupinu plechovek, nebo jinak řečeno, vnímat tři plechovky různých velikostí vyobrazených na zpochybněném (průmyslovém) vzoru jako jednotný předmět. Zájem, který má žalobkyně na definici zpochybněného (průmyslového) vzoru jako skupiny plechovek, spočívá v tom, že starší (průmyslové) vzory uplatněné vedlejší účastnicí nepředstavují skupiny plechovek, ale jedinou plechovku. Definice zpochybněného (průmyslového) vzoru jako skupiny plechovek tedy představuje prvek, který tento (průmyslový) vzor odlišuje od starších (průmyslových) vzorů, jak ostatně zrušovací oddělení uvedlo v bodě 17 svého rozhodnutí ze dne 8. června 2012.

60

Jak odvolací senát správně poznamenal v bodě 18 napadeného rozhodnutí, předmětem (průmyslového) vzoru může být pouze jednotný předmět, jelikož čl. 3 písm. a) nařízení č. 6/2002 výslovně uvádí vzhled „výrobku“. Kromě toho odvolací senát v bodě 18 napadeného rozhodnutí bez pochybení upřesnil, že soubor předmětů může představovat „výrobek“ ve smyslu výše uvedeného ustanovení, jestliže se výrobky k sobě z estetického hlediska hodí, mají mezi sebou funkční vztah a jsou obvykle uváděny na trh jako jednotný výrobek.

61

Odvolací senát, který vycházel z těchto předpokladů, které ostatně účastníci řízení nezpochybnili, v bodě 19 napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že zpochybněný (průmyslový) vzor nesplňuje tři podmínky uvedené v bodě 60 výše, a že tedy nemůže být vnímán jako jednotný předmět. Podle jeho názoru jsou-li navrhovány soubory nápojových plechovek, jde vždy o plechovky téže velikosti, což je pochopitelné zejména s ohledem na dopravu a skladování.

62

Ani závěr odvolacího senátu týkající se toho, že v projednávané věci neexistuje jednotný předmět, není stižen pochybením. Nezávisle na otázce týkající se způsobu, jakým jsou nápojové plechovky uváděny na trh, je totiž zjevné, že tři plechovky vyobrazené na zpochybněném (průmyslovém) vzoru neplní společnou funkci v tom smyslu, že neplní funkci, kterou nemůže plnit každá z nich individuálně, jako je tomu například v případech stolního příboru nebo šachovnice a šachových figur, které uvedl odvolací senát [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 25. října 2013, Merlin a další v. OHIM – Dusyma (Hry), T‑231/10, nezveřejněný, EU:T:2013:560, bod 32].

63

Z úvah obsažených v bodech 59 až 62 výše vyplývá, že druhá vytýkaná skutečnost žalobkyně musí být zamítnuta jako neopodstatněná.

64

Je třeba připomenout, že v rámci třetí vytýkané skutečnosti žalobkyně vytýká odvolacímu senátu, že v bodě 20 napadeného rozhodnutí odmítl zohlednit popis zpochybněného (průmyslového) vzoru v angličtině z důvodu, že nebyl předložen v jazyce přihlášky k zápisu, který si zvolila, to znamená v němčině. Napadené rozhodnutí je podle ní stiženou touto vadou, neboť odvolací senát, který tento popis nezohlednil, definoval nesprávně zpochybněný (průmyslový) vzor jako individuální plechovku vyobrazenou ve třech různých velikostech, a nikoli jako skupinu plechovek.

65

Tato vytýkaná skutečnost žalobkyně musí být zamítnuta jako irelevantní.

66

Z článku 36 odst. 3 písm. a) nařízení č. 6/2002 totiž vyplývá, že funkcí popisu, který může obsahovat přihláška k zápisu (průmyslového) vzoru, je vysvětlit vyobrazení nebo vzorek, a z čl. 36 odst. 6 uvedeného nařízení vyplývá, že tento popis nemůže ovlivnit rozsah ochrany (průmyslového) vzoru jako takového. Článek 10 odst. 1 tohoto nařízení nadepsaný „Rozsah ochrany“ blíže stanoví, že rozsah ochrany práva k (průmyslovému) vzoru Společenství se vztahuje na jakýkoliv (průmyslový) vzor, který nezapůsobí na informovaného uživatele odlišným celkovým vzhledovým dojmem.

67

Z toho vyplývá, že popis případně obsažený v přihlášce k zápisu nemůže ovlivnit meritorní posouzení týkající se novosti nebo individuálního charakteru dotčeného (průmyslového) vzoru. To ostatně potvrzuje čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení Komise (ES) č. 2245/2002 ze dne 21. října 2002, kterým se provádí nařízení č. 6/2002 (Úř. věst. 2002, L 341, s. 28; Zvl. vyd. 13/31, s. 14), který zejména stanoví, že popis se musí vztahovat pouze na ty znaky, které jsou viditelné z vyobrazení (průmyslového) vzoru nebo ukázek vzorku, a že tento popis nemůže obsahovat prohlášení o údajné novosti nebo individuální povaze (průmyslového) vzoru či jeho technické hodnotě.

68

Z toho rovněž vyplývá, že tento popis nemůže ovlivnit ani otázku, jaký je předmět ochrany dotčeného (průmyslového) vzoru, která nepopiratelně souvisí s posouzeními týkajícími se novosti nebo individuální povahy (viz bod 56 výše).

69

Jak již bylo konstatováno, odvolací senát v projednávané věci definoval předmět ochrany zpochybněného (průmyslového) vzoru tak, že spočívá ve tvaru individuální plechovky znázorněné ve třech různých velikostech, a odmítl tento předmět definovat jako skupinu plechovek, aniž se dopustil pochybení. S ohledem na úvahy obsažené v bodech 66 až 68 výše z toho každopádně vyplývá, že pokud by odvolací senát hypoteticky zohlednil popis zpochybněného (průmyslového) vzoru v angličtině, nemohlo by to vést ke zpochybnění definice předmětu ochrany zpochybněného (průmyslového) vzoru, jak ji provedl odvolací senát. Takové zohlednění by nemohlo vést ani ke zpochybnění zbývající části posouzení týkajících se individuální povahy, která provedl odvolací senát. V tomto smyslu musí být tato vytýkaná skutečnost žalobkyně zamítnuta jako irelevantní.

70

Vzhledem k tomu, že žalobkyně vytýká odvolacímu senátu implicitně rovněž to, že nezohlednil popisy německých (průmyslových) vzorů, pro něž bylo uplatněno právo přednosti (viz bod 2 výše), tato vytýkaná skutečnost musí být zamítnuta jako neopodstatněná, neboť neexistuje žádné právní pravidlo, které by v projednávané věci ukládalo odvolacímu senátu, aby uvedené popisy zohlednil. V každém případě je tato vytýkaná skutečnost rovněž irelevantní z důvodů, které jsou totožné jako důvody uvedené v bodech 66 až 69 výše.

71

S ohledem na předcházející úvahy musí být první část projednávaného žalobního důvodu zamítnuta.

72

Žalobkyně uplatňuje v podstatě dvě vytýkané skutečnosti směřující proti závěru odvolacího senátu týkajícímu se neexistence individuální povahy zpochybněného (průmyslového) vzoru.

73

Zaprvé žalobkyně zpochybňuje konstatování odvolacího senátu uvedené v bodě 34 napadeného rozhodnutí, podle něhož se jeví, že poměr mezi výškou a šířkou (a sice proporce) je ve srovnávaných (průmyslových) vzorech přibližně totožný. Odvolací senát, který provedl toto konstatování, podle žalobkyně nezohlednil skutečnost, že zpochybněný (průmyslový) vzor představuje skupinu tří plechovek různých proporcí a je zjevné, že starší (průmyslové) vzory nemohou vyvolávat souběžně stejný celkový dojem s ohledem na každou z těchto tří plechovek.

74

Zadruhé žalobkyně odvolacímu senátu vytýká, že měl v bodě 34 napadeného rozhodnutí za to, že informovaný uživatel nepřisoudí význam různým velikostem nápojových plechovek a že nezohlednil stav znalostí tohoto informovaného uživatele.

75

Ze znění čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení č. 6/2002 vyplývá, že individuální povaha musí být v případě zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství posuzována s ohledem na celkový dojem, který vyvolá u informovaného uživatele. Celkový dojem, který vyvolá u informovaného uživatele, se musí lišit od celkového dojmu vyvolaného jakýmkoli (průmyslovým) vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky k zápisu, nebo bylo-li uplatněno právo přednosti, přede dnem vzniku práva přednosti.

76

Uvedený celkový dojem se týká celkového vzhledového dojmu vyvolaného viditelnými znaky dotčeného (průmyslového) vzoru. Toto zjištění vyplývá z čl. 3 písm. a) nařízení č. 6/2002, který definuje „(průmyslový) vzor“ jako „vzhled výrobku jako celku nebo jeho části vyplývající z jeho znaků, zejména z linií, obrysů, barev, tvaru, struktury povrchu, a/nebo materiálu výrobku jako takového, a/nebo jeho dekoru“. Toto zjištění vyplývá rovněž z čl. 10 odst. 1 nařízení č. 6/2002, který ve všech jazykových verzích odkazuje na celkový dojem, který jak již Tribunál uvedl, může být pouze vzhledový [viz rozsudek ze dne 18. března 2010, Grupo Promer Mon Graphic v. OHIM – PepsiCo (Znázornění kulatého reklamního nosiče), T‑9/07, EU:T:2010:96, bod 50].

77

Článek 6 odst. 2 nařízení č. 6/2002 blíže stanoví, že při posuzování individuální povahy je třeba brát v úvahu míru volnosti původce vzoru při vývoji (průmyslového) vzoru.

78

Podle judikatury vyplývá individuální povaha (průmyslového) vzoru z celkového dojmu existence rozdílu nebo neexistence „déjà vu“ z hlediska informovaného uživatele ve vztahu k jakékoli přednosti v rámci stávajícího portfolia (průmyslových) vzorů, aniž je třeba brát v úvahu rozdíly, které nejsou dostatečně výrazné na to, aby měly na uvedený celkový dojem vliv, přestože zacházejí nad rámec bezvýznamných detailů, ale s přihlédnutím k rozdílům dostatečně výrazným na to, aby vyvolaly odlišné celkové dojmy [rozsudek ze dne 7. listopadu 2013, Budziewska v. OHIM – Puma (Kočkovitá šelma ve skoku), T‑666/11, nezveřejněný, EU:T:2013:584, bod 29, a rozsudek ze dne 29. října 2015, Roca Sanitario v. OHIM – Villeroy & Boch (Jednopáková vodovodní baterie), T‑334/14, nezveřejněný, EU:T:2015:817, bod 16].

79

Srovnání celkových dojmů vyvolaných (průmyslovými) vzory musí být syntetické a nemůže se omezit na analytické srovnání výčtu podobností a rozdílů. Toto srovnání se musí týkat pouze prvků, které jsou skutečně chráněny, bez zohlednění znaků vyloučených z ochrany (rozsudek ze dne 7. listopadu 2013, Kočkovitá šelma ve skoku, T‑666/11, nezveřejněný, EU:T:2013:584, bod 30).

80

Při posuzování individuální povahy (průmyslového) vzoru je rovněž třeba vzít v úvahu hledisko informovaného uživatele. Podle judikatury platí, že pojem „informovaný uživatel“ ve smyslu článku 6 nařízení č. 6/2002 se netýká výrobce ani prodejce výrobků, ve kterých mají být dotčené (průmyslové) vzory ztělesněny nebo pro které mají být použity. Informovaný uživatel je zvláště obezřetnou osobou, která má určité znalosti o předchozím stavu, to znamená o portfoliu (průmyslových) vzorů týkajících se dotčených výrobků, které byly zpřístupněny ke dni podání přihlášky zpochybněného (průmyslového) vzoru nebo případně ke dni vzniku uplatňovaného práva přednosti [rozsudek ze dne 18. března 2010, Znázornění kulatého reklamního nosiče, T‑9/07, EU:T:2010:96, bod 62, a rozsudek ze dne 29. října 2015, Jednopáková vodovodní baterie, T‑334/14, nezveřejněný, EU:T:2015:817, body 18 a 23].

81

Pokud jde o úroveň pozornosti informovaného uživatele, unijní soud upřesnil, že jím není průměrný spotřebitel běžně informovaný a přiměřeně pozorný a obezřetný, který vnímá obvykle (průmyslový) vzor jako celek a nezabývá se jeho jednotlivými detaily, ani odborník nebo osoba specializovaná v dané oblasti, která je schopná podrobně pozorovat minimální rozdíly, které mohou existovat mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory. Přívlastek „informovaný“ tak naznačuje, že uživatel, ačkoli není návrhářem či technickým odborníkem, zná různé (průmyslové) vzory existující v dotyčném odvětví, má určitý stupeň znalostí prvků, které tyto (průmyslové) vzory obvykle obsahují, a v důsledku svého zájmu o dotyčné výrobky vykazuje při jejich užívání relativně vysoký stupeň pozornosti (rozsudek ze dne 20. října 2011, PepsiCo v. Grupo Promer Mon Graphic, C‑281/10 P, EU:C:2011:679, bod 59).

82

Legalitu napadeného rozhodnutí je třeba posoudit ve světle těchto zásad.

83

Zaprvé je třeba poznamenat, že odvolací senát v bodě 25 napadeného rozhodnutí definoval informovaného uživatele jako osobu, která je v nápojovém průmyslu pověřena stáčením nápojů, informuje se o příslušných nabídkách prostřednictvím specializovaných časopisů a katalogů a navštěvuje specializované veletrhy. Účastníci řízení tuto definici informovaného uživatele nezpochybňují a ze spisu nevyplývá, že by byla nesprávná.

84

Zadruhé měl odvolací senát v bodě 27 napadeného rozhodnutí za to, že pokud jde o nápojové plechovky, míra volnosti původce vzoru je omezena pouze v rozsahu, v němž je základní válcovitý tvar stanoven jako standard a v němž kulatý tvar horního krytu a dna ukládá tento základní tvar. Odvolací senát kromě toho konstatoval, že omezení, pokud jde o velikost plechovek, vyplývají z objemu, který obvykle nepřesahuje 500 ml a odpovídá obvyklým množstvím používaným v obchodě k prodeji nápojů. Podle jeho názoru neexistovala jiná omezení a žalobkyně neuvedla žádná další. Odvolací senát v bodě 27 napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že míra volnosti původce vzoru je neomezená, pokud jde o konfiguraci základního válcovitého tvaru, hrdla plechovky a dna plechovky. Odvolací senát k podpoře tohoto závěru odkázal na vyobrazení plechovky používané pro pivo značky Heineken, předložené vedlejší účastnicí.

85

Tyto úvahy odvolacího senátu, které ostatně účastníci řízení nezpochybnili, je třeba schválit.

86

Zatřetí odvolací senát provedl srovnání zpochybněného (průmyslového) vzoru se staršími (průmyslovými) vzory.

87

V tomto kontextu odvolací senát v bodě 29 napadeného rozhodnutí správně konstatoval, že zpochybněný (průmyslový) vzor znázorňuje tři nápojové plechovky bez vytištěného textu v černobílém provedení a že ze ztvárnění není možné jasně určit, zda jsou plechovky opatřeny horním krytem. Odvolací senát správně dospěl k závěru, že jelikož srovnání může vycházet pouze ze znaků, které byly ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru zpřístupněny, konfigurace horního krytu plechovky nemá být zohledněna při posouzení celkového dojmu.

88

Odvolací senát v bodě 32 napadeného rozhodnutí správně konstatoval, že všechny srovnávané (průmyslové) vzory znázorňují válcovitou plechovku s hladkými stěnami, která je mírně zkosena jak směrem ke dnu, tak směrem k hornímu krytu, takže je průměr dna a hrdla plechovky o něco málo menší.

89

Odvolací senát měl v bodě 33 napadeného rozhodnutí za to, že rozdíly v koncepci hrdla a dna plechovky uplatněné žalobkyní jsou přinejmenším nepodstatné a pouhým okem je nelze postřehnout. Podle jeho názoru, i když srovnávané (průmyslové) vzory vykazují odlišnosti, pokud jde o koncepci profilu dna, tyto odlišnosti nemají vliv na celkový dojem.

90

Odvolací senát měl v bodě 34 napadeného rozhodnutí za to, že rozdílné proporce plechovek, které uplatnila žalobkyně, nelze postřehnout a že se jeví, že poměr mezi výškou a šířkou je ve srovnávaných (průmyslových) vzorech přibližně totožný. Podle jeho názoru, i když by informovaný uživatel postřehl rozdílné proporce, na celkový dojem by neměly vliv. Měl kromě toho za to, že ze ztvárnění zpochybněného (průmyslového) vzoru ve třech velikostech nevyplývá existence relevantního rozdílu, jelikož informovaný uživatel zná obvyklé objemy nápojových plechovek a rozdílným velkostem s nimi souvisejícím v rámci celkového dojmu nepřisoudí význam.

91

Odvolací senát tedy v bodě 35 napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že zpochybněný (průmyslový) vzor postrádá individuální povahu.

92

Dotčená posouzení a závěry odvolacího senátu nejsou stiženy pochybením. Nejsou zejména zpochybněny dvěma vytýkanými skutečnostmi vznesenými žalobkyní.

93

Pokud jde o první vytýkanou skutečnost (viz bod 73 výše), je třeba úvodem upřesnit, že relevantním srovnáním je srovnání provedené nikoli mezi třemi plechovkami, třebaže různé velikosti (tedy objemu), které jsou znázorněny ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru, ale srovnání provedené mezi těmito třemi plechovkami a plechovkami znázorněnými ve starších (průmyslových) vzorech. Kromě toho je třeba uvést, že se toto srovnání provádí mezi celkovým dojmem vyvolaným třemi plechovkami znázorněnými ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru a celkovým dojmem vyvolaným plechovkami znázorněnými ve starších (průmyslových) vzorech, a neprovádí se mezi jednotlivými izolovanými znaky. Kromě toho je třeba konstatovat, že konkrétní rozměry ani objemy nevyplývají ze znázornění plechovek uvedených ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru, jak ostatně správně poznamenal odvolací senát v bodě 37 napadeného rozhodnutí.

94

V tomto kontextu je první vytýkaná skutečnost žalobkyně irelevantní, neboť i za předpokladu, že by se nejevilo, že poměr mezi výškou a šířkou je ve srovnávaných (průmyslových) vzorech přibližně totožný, jak odvolací senát uvedl v bodě 34 napadeného rozhodnutí, z této okolnosti nevyplývá odlišný celkový dojem vyvolaný u informovaného uživatele. Sám odvolací senát uvedl irelevantnost této argumentace, když v bodě 34 napadeného rozhodnutí uvedl, že i kdyby informovaný uživatel postřehl rozdílné proporce (a sice poměry mezi výškou a šířkou), na celkový dojem by neměly vliv. Toto tvrzení je třeba schválit s ohledem zejména na úvahy odvolacího senátu, které nejsou stiženy pochybením, uvedené v bodech 32 a 33 napadeného rozhodnutí.

95

Druhá vytýkaná skutečnost žalobkyně (viz bod 74 výše) musí být rovněž zamítnuta.

96

Bod 34 napadeného rozhodnutí, v němž odvolací senát uvedl, že informovaný uživatel zná obvyklé objemy nápojových plechovek a rozdílným velikostem s nimi souvisejícím v rámci celkového dojmu nepřisuzuje význam, totiž musí být vykládán spolu s bodem 27 uvedeného rozhodnutí, v němž odvolací senát uvádí, aniž by to bylo zpochybněno, že objem nápojových plechovek, který určuje jejich velikost, obvykle nepřesahuje 500 ml a odpovídá množstvím obvykle používaným v obchodě pro prodej nápojů. Kromě toho je třeba připomenout, že kritériem určujícím posouzení individuální povahy zpochybněného (průmyslového) vzoru je celkový vzhledový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, srovnaný s celkovým vzhledovým dojmem, který u něj vyvolávají starší (průmyslové) vzory, a že tento celkový dojem vyplývá ze všech znaků (průmyslového) vzoru, a nikoli z jednotlivých izolovaných znaků.

97

V tomto kontextu s ohledem na vysvětlení odvolacího senátu obsažená v bodě 27 napadeného rozhodnutí, ale rovněž na jeho vysvětlení obsažená v bodech 32 a 33 uvedeného rozhodnutí musí být druhá vytýkaná skutečnost žalobkyně zamítnuta. Ačkoli je pravda, že osoba stáčící nápoje, která je v projednávané věci informovaným uživatelem, při výkonu své činnosti zohlední velkost, to znamená objem plechovky, toto zohlednění v projednávané věci nemá vliv na srovnání celkových dojmů vyvolaných srovnávanými (průmyslovými) vzory, a to s ohledem na skutečnost, že všechny plechovky mají podobné znaky, jak vyplývá z bodů 32 a 33 tohoto rozhodnutí, a že objemy plechovek (které ovlivňují jejich velikost) jsou v určité míře standardizované, jak vyplývá z bodu 27 téhož rozhodnutí.

98

Pro účely zpochybnění úvah odvolacího senátu obsažených v bodě 34 napadeného rozhodnutí žalobkyně vychází hlavně z článku ze specializovaného časopisu. Podle žalobkyně z tohoto článku vyplývá, že před zavedením „plechovky sleek“ znázorněné ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru existovaly pouze „plechovky standard“ a „plechovky slim“ a že toto zavedení tedy představovalo inovaci. Z uvedeného článku podle ní vyplývá rovněž to, že velikost a tvar plechovky mají pro informovaného uživatele zvláštní význam.

99

Dotčený článek popisuje historii vzniku plechovky „sleek“ a uvádí rozdíl mezi průměrem této plechovky a průměrem plechovek, které již na trhu existovaly, a sice plechovek „standard“ a „slim“. Uvedený článek však nezpochybňuje úvahy odvolacího senátu uvedené v bodě 34 napadeného rozhodnutí, podle nichž informovaný uživatel zná obvyklé objemy nápojových plechovek a rozdílným velikostem s nimi souvisejícím v celkovém dojmu nepřisuzuje význam. Kromě toho vzhledem k tomu, že tento článek zdůrazňuje odlišný průměr, kterým se vyznačuje plechovka „sleek“ v porovnání s plechovkami „standard“ a „slim“, je třeba připomenout irelevantnost první vytýkané skutečnosti žalobkyně týkající se rozdílných proporcí srovnávaných plechovek (viz bod 94 výše). I za předpokladu, že by uvedené plechovky měly odlišné průměry, což ostatně nelze vyvodit z jejich vzhledu, z této okolnosti totiž nevyplývá odlišný celkový dojem vyvolaný u informovaného uživatele. Konečně v rozsahu, v němž žalobkyně ve své argumentaci zdůrazňuje charakter „sleek“ plechovek znázorněných ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru, tento charakter nelze vyvodit ze vzhledu těchto plechovek a odpovídá spíše konceptu, který má marketingový cíl, jak vyplývá rovněž z dotčeného článku. Z toho vyplývá, že ani tento charakter „sleek“ nepředstavuje znak, který by mohl přispět k vytvoření celkového dojmu u informovaného uživatele.

100

Na základě předcházejících úvah je třeba druhou část projednávaného žalobního důvodu zamítnout, a tudíž zamítnout daný žalobní důvod v plném rozsahu. Žaloba musí být proto zamítnuta.

101

Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že EUIPO a vedlejší účastnice požadovaly náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.

102

Kromě toho vedlejší účastnice navrhla, aby byla žalobkyni uložena náhrada nákladů řízení, které vynaložila v rámci řízení před zrušovacím oddělením a řízení před odvolacím senátem. V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 190 odst. 2 jednacího řádu se nutné výdaje vynaložené účastníky řízení v souvislosti s řízením před odvolacím senátem považují za náklady, jejichž náhradu lze přiznat. To však neplatí pro náklady vzniklé v souvislosti s řízením před zrušovacím oddělením (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 25. dubna 2013, Pouzdro náramkových hodinek, T‑80/10, nezveřejněný, EU:T:2013:214, bod 164). Návrhu vedlejší účastnice týkajícímu se nákladů řízení, které vynaložila v rámci řízení před EUIPO, lze tudíž vyhovět, pouze pokud jde o nutné výdaje vynaložené v souvislosti s řízením před odvolacím senátem.

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (první senát)

rozhodl takto: