1

Svým kasačním opravným prostředkem se společnost Alcogroup SA (dále jen „Alcogroup“) a společnost Alcodis SA (dále jen „Alcodis“) domáhají zrušení usnesení předsedy Tribunálu Evropské unie ze dne 16. června 2015, Alcogroup a Alcodis v. Komise (T‑274/15 R, EU:T:2015:389, dále jen „napadené usnesení“), kterým byl zamítnut jejích návrh na předběžné opatření směřující jednak k odkladu vykonatelnosti rozhodnutí Komise C (2015) 1769 final ze dne 12. března 2015 (dále jen „první sporné rozhodnutí“) určeného společnosti Alcogroup a všem podnikům přímo nebo nepřímo jí ovládaným, včetně společnosti Alcodis, vydaného v řízení podle čl. 20 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích [101 SFEU] a [102 SFEU] (Úř. věst. L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205), jakož i rozhodnutí Komise ze dne 8. května 2015 (dále jen „druhé sporné rozhodnutí“) určené společnosti Alcougroup v rámci vyšetřování AT.40244 – Bioetanol (dříve „ACQUA VIT“) – a AT.40054 – Oil and Biofuel Markets – a jednak k uložení povinnosti Evropské komisi, aby pozastavila všechny vyšetřovací úkony nebo úkony, které se jich týkají, v rámci řízení AT.40054 a AT.40244.

2

Úvodem je třeba upřesnit, že předseda Tribunálu přijal napadené usnesení dříve, než Komise předložila své vyjádření k návrhu na předběžné opatření, a to před uplynutím lhůty pro předložení tohoto vyjádření. Proto napadené usnesení vychází výlučně ze skutečností uvedených v návrhu na předběžné opatření, jak Komise správně podotýká před Soudním dvorem. Pokud Komise zpochybňuje některé z těchto skutečností, činí tak jen podpůrně a za předpokladu, že by napadené usnesení bylo zrušeno. Pro účely přezkumu kasačního opravného prostředku tedy toto usnesení vychází z předpokladu, že skutečnosti uvedené v napadeném usnesení jsou prokázány, aniž je potvrzena nebo vyvrácena jejich přesnost.

3

Společnosti Alcogroup a Alcodis jsou činné v oblasti výroby, zpracování a obchodu s etanolem. Na základě stížnosti podané v březnu 2013 provedla Komise v květnu 2013 kontroly v prostorách jednoho podniku, který vyvinul a dal k dispozici veřejnosti metodu ocenění etanolu, jakož i v prostorách několika dalších podniků činných v odvětvích ropy, rafinovaných ropných produktů nebo biopaliv. Toto vyšetřování, zapsané pod značkou AT.40054 (Oil and Biofuel Markets), bylo zaměřeno jak na fungování této metody, tak na případné koluze mezi podniky za účelem manipulace s touto metodou.

4

V rámci uvedeného vyšetřování se Komise obrátila dne 23. května 2014 s žádostí o informace na Alcodis podle čl. 18 odst. 1 a 2 nařízení č. 1/2003. Alcodis odpověděla na tuto žádost dne 14. června 2014.

5

Dne 29. září 2014 Komise nařídila společnostem Alcogroup a Alcodis, aby se podřídily kontrole podle čl. 20 odst. 4 nařízení č. 1/2003. Kontrola proběhla v jejich prostorách od 7. do 10. října 2014. V rámci této kontroly a po ní žádaly společnosti Alcogroup a Alcodis pomoc svých advokátů, aby zajistili jejich obhajobu. V tomto kontextu došlo k vypracování a výměně početných dokumentů mezi těmito společnostmi a jejich advokáty. Bylo upřesněno, že tyto výměny a přiložené dokumenty byly profesním tajemstvím advokátů, přičemž každá výměna dokumentů nesla označení v anglickém jazyce „legally privileged“ nebo byla zařazena do složky nazvané ve stejném jazyce „legally privileged“.

6

Souběžně s vyšetřováním AT.40054 zahájila Komise vyšetřování AT.40244 které se týkalo možných dohod a jednání ve shodě, které měly za cíl koordinovat jednání podniků v odvětví obchodu s bioetanolem, rozdělení trhů a zákazníků, jakož i výměnu informací. V rámci tohoto vyšetřování Komise prvním sporným rozhodnutím uložila společnostem Alcogroup a Alcodis podřídit se kontrole, která proběhla od 24. do 27. března 2015. Na začátku kontroly žádali jejich advokáti vyšetřovatele Komise, aby z šetření vyloučili dokumenty na obhajobu vytvořené po kontrole ze dnů 7. až 10. října 2014. Bylo dohodnuto, že všechny dokumenty označené pojmem v anglickém jazyce „legally privileged“ budou neprodleně vyloučeny, aniž budou zpřístupněny vyšetřovatelům, a že budou předmětem společného přezkumu s advokáty společností Alcogroup a Alcodis.

7

Následně však bylo podle společností Alcogroup a Alcodis zjištěno, že vyšetřovatelé Komise analyzovali dotčené dokumenty s cílem určit, zda jsou pro vyšetřování relevantní, a že vybrali různé dokumenty na obhajobu označené pojmem v anglickém jazyce „legally privileged“ pro účely jejich zabavení. Po protestech advokátů společností Alcogroup a Alcodis, byly tyto dokumenty odstraněny ze seznamu dokumentů k zabavení a vyšetřovatelé souhlasili s umístěním dokumentů nesoucích výše uvedené označení „legally privileged“ do oddělené složky, a s jejich zkoumáním pouze za přítomnosti advokátů společností Alcogroup a Alcodis. Podle nich nicméně vyšetřovatelé už dříve měli přístup k dokumentům vytvořeným na obhajobu těchto dvou společností po první kontrole uskutečněné v rámci vyšetřování AT.40054.

8

Alcogroup a Alcodis zaslaly dne 21. dubna 2015 dopis Komisi, ve kterém žádaly okamžité pozastavení všech vyšetřovacích úkonů nebo úkonů, které se jich týkají, v rámci řízení AT.40054 a AT.40244, včetně zkoumání a analýzy zabavených dokumentů. Tato žádost byla zamítnuta druhým sporným rozhodnutím.

9

Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 29. května 2015 podaly Alcogroup a Alcodis žalobu, jíž se domáhaly zrušení prvního a druhého sporného rozhodnutí.

10

Samostatným podáním došlým soudní kanceláři Tribunálu téhož dne podaly společnosti Alcogroup a Alcodis návrh na vydání předběžného opatření, kterým navrhují, aby předseda Tribunálu:

11

Napadeným usnesením předseda Tribunálu odmítl tento návrh jako nepřípustný před uplynutím lhůty stanovené pro podání vyjádření Komise.

12

Pokud jde o první bod návrhových žádání společností Alcogroup a Alcodis, předseda Tribunálu v podstatě rozhodl, že návrh na odklad vykonatelnosti prvního sporného rozhodnutí bylo nepřípustné, protože uvedené rozhodnutí již bylo zcela vykonáno, a tudíž by odklad vykonatelnosti neměl smysl. Pokud jde o návrh na odklad vykonatelnosti druhého sporného rozhodnutí, předseda Tribunálu uvedl, že v zásadě by takové negativní rozhodnutí, které odmítá vyhovět návrhu předloženému ve správním řízení, nemělo být předmětem odkladu. Pokud jde o druhý bod návrhových žádání společností Alcogroup a Alcodis, předseda Tribunálu v zásadě uvedl, že tento bod směřoval k tomu, aby bylo Komisi uloženo přerušit všechny vyšetřovací úkony nebo úkony, které se jich týkají, a to přesahovalo předmět návrhu podaného v hlavním řízení, protože kdyby byl nařízen požadovaný soudní příkaz, předjímal by opatření, která mohou být přijata Komisí po případném rozsudku, který by zrušil první a druhé sporné rozhodnutí. Kromě toho nebylo prokázáno, že by takové předjímání bylo nezbytné pro zajištění plné účinnosti zrušujícího rozsudku, neboť by v případě zrušení uvedených sporných rozhodnutí k uvedenému účelu stačilo vyjmout z vyšetřovacích spisů veškeré protiprávně použité informace.

13

Alcogroup a Alcodis navrhují, aby Soudní dvůr:

14

Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

15

Na podporu svého kasačního opravného prostředku se Alcogroup a Alcodis dovolávají tří důvodů. První důvod vychází z chybného právního posouzení přípustnosti návrhů formulovaných v rámci jejich druhého bodu návrhových žádání v prvním stupni a dělí se do tří částí, kterými navrhovatelky tvrdí:

16

Svým druhým a třetím důvodem vytýkají Alcogroup a Alcodis předsedovi Tribunálu nesprávné právní posouzení přípustnosti jejich návrhu na odklad vykonatelnosti prvního, respektive druhého sporného rozhodnutí.

17

Navíc společnosti Alcogroup a Alcodis předkládají důvody, pro které je podle nich třeba nařídit předběžná opatření, která navrhovaly před Tribunálem.

18

Komise navrhuje Soudnímu dvoru, aby kasační opravný prostředek v plném rozsahu zamítl. Dodává, že návrh na vydání předběžného opatření musel být zamítnut v každém případě, a že tak předseda Tribunálu rozhodl v tomto smyslu právem.

19

První částí svého prvního důvodu vytýkají společnosti Alcogroup a Alcodis předsedovi Tribunálu, že v první větě bodu 21 napadeného usnesení konstatoval, že jejich druhý bod návrhových žádání v prvním stupni směřoval „de facto k tomu, aby bylo zakázáno Komisi pokračovat ve vyšetřování AT.40054 a AT.40244 a používat v této souvislosti důvěrné informace, které získala nedovoleným způsobem […]“, zatímco jejich návrh byl dle jejich názoru omezenější. Ve skutečnosti navrhovaly pouze pozastavení všech vyšetřovacích úkonů v rámci předmětných řízení, než bude vydán rozsudek ve věci samé, a to pouze v rozsahu, v němž se jich tyto úkony dotýkají.

20

V tomto ohledu z výkladu napadeného usnesení jako celku vyplývá, že předseda Tribunálu náležitě bral zřetel na omezenou povahu druhého bodu návrhových žádání v prvním stupni. Toto konstatování zejména vychází z výkladu první věty bodu 21 uvedeného usnesení ve světle zaprvé jeho bodu 12, kde je tento bod návrhových žádání přesně uveden, a zadruhé jeho bodu 20, kde jsou zdůrazněny dočasná povaha požadovaného přerušení a akcesorická povaha předběžného opatření ve vztahu k hlavnímu řízení, ke kterému se vztahuje.

21

Je třeba dodat, že Alcogroup a Alcodis vyjádřily, jak ve svých písemných podáních před Tribunálem, tak v části jejich kasačního opravného prostředku, který se týká nařízení požadovaných předběžných opatření, že všechny vyšetřovací úkony učiněné vůči nim na základě protiprávně získaných informací zvyšovaly jejich újmu. Z toho vyplývá, že účelem jejich návrhu na vydání předběžného opatření, a zejména druhého bodu návrhových žádání v prvním stupni, bylo účinně zabránit tomu, aby taková újma vznikla, a dočasně zabránit Komisi pokračovat ve vyšetřování AT.40054 a AT.40244, pokud jde o případnou účast Alcogroup a Alcodis na protiprávním jednání, které je předmětem vyšetřování, jak správně uvedl předseda Tribunálu v první větě bodu 21 napadeného usnesení.

22

Z výše uvedeného vyplývá, že první část prvního důvodu kasačního opravného prostředku musí být zamítnuta.

23

V druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku Alcogroup a Alcodis v podstatě tvrdí, že se předseda Tribunálu dopustil nesprávného právního posouzení, zejména v bodě 23 napadeného usnesení, když analogicky použil na projednávaný případ argumentaci uvedenou v usnesení Komise v. Akzo a Akcros [C‑7/04 P(R), EU:C:2004:566] za účelem posoudit nezbytnost předběžných opatření navrhovaných pro zajištění plné účinnosti nadcházejícího rozsudku. Ve skutečnosti je projednávaný případ odlišný od případu, v němž bylo vydáno uvedené usnesení. V posledně jmenovaném případě byla povaha určitého omezeného počtu dokumentů sporná, a to tak, že nemožnost Komise použít tyto dokumenty v případě zrušení rozhodnutí, které nařizuje šetření, představovalo dostatečnou záruku práv dotčených společností. V projednávaném případě ovšem naopak vyšetřovatelé Komise úmyslně zahrnuli do kontroly všechny dokumenty na obhajobu společností Alcogroup a Alcodis a seznámili se s nimi. Bylo by nemožné pro Alcogroup a Alcodis prokázat následně s dostatečnou jistotou, že existovala souvislost mezi takovým seznámením se s protiprávně získanými informacemi a případnými opatřeními přijatými Komisí v průběhu vyšetřování.

24

V tomto ohledu je třeba připomenout, že ačkoliv šlo ve věci, v níž bylo vydáno usnesení Komise v. Akzo a Akcros [C‑7/04 P(R), EU:C:2004:566], pouze o omezený počet dokumentů, úvahy obsažené v tomto usnesení se na této okolnosti jako takové nezakládaly. Ve skutečnosti Soudní dvůr v podstatě v bodech 41 a 42 uvedeného usnesení rozhodl, že pouhá znalost ze strany Komise, informací obsažených v dokumentech, o kterých se předpokládá, že patří do profesního tajemství, nepostačuje k prokázání nezbytnosti přijmout předběžná opatření, protože uvedené informace nebyly sděleny třetím osobám ani použity v řízení o porušení pravidel hospodářské soutěže Evropské unie. Soudní dvůr také v bodě 43 téhož usnesení upřesnil, že možnost hlubších znalostí předmětných dokumentů ze strany Komise není ve skutečnosti způsobilá přivodit dotčeným společnostem vážnou a nenapravitelnou újmu.

25

Proto tedy tím spíše platí, že argumenty společností Alcogroup a Alcodis, založené na seznámení se úředníků Komise během kontroly s dokumenty chráněnými profesním tajemstvím, které ale Komise neměla v držení po skončení této kontroly, nestačí samy o sobě k prokázání nezbytnosti přijmout navrhovaná předběžná opatření za účelem zaručení plné účinnosti nadcházejícího rozsudku. Ve skutečnosti není žádná možnost, aby tyto informace, které už Komise nemá k dispozici, byly Komisí sděleny třetím osobám, anebo aby se jich jako takových Komise dovolávala k prokázání existence protiprávního jednání v rozporu s pravidly hospodářské soutěže.

26

Kromě toho je třeba odmítnout argumenty Alcogroup a Alcodis v rámci tohoto kasačního opravného prostředku na podporu jejich tvrzení, že v případě užití protiprávně získaných informací ze strany Komise by pro ně na rozdíl od situace ve věci, v níž bylo vydáno usnesení Komise v. Akzo a Akcros [C‑7/04 P(R), EU:C:2004:566], bylo nemožné prokázat souvislost mezi tímto použitím a případnými vyšetřovacími opatřeními přijatými následně. Jak předseda Tribunálu skutečně rozhodl v bodě 24 napadeného usnesení, aniž se dopustil nesprávného právního posouzení, Alcogroup a Alcodis neprokázaly existenci takové nemožnosti před Tribunálem. Na tomto základě bylo tedy právem rozhodnuto, že riziko, kterého se společnosti dovolávaly, musí být považováno za čistě hypotetické.

27

V tomto ohledu je třeba dodat, že předseda Tribunálu rovněž správně došel obecnějším způsobem v bodě 21 napadeného usnesení k závěru, že Alcogroup a Alcodis ho ve skutečnosti vyzvaly, aby překročil své pravomoci předjímáním důsledků, které by Komise vyvodila v případě, kdyby Tribunál zrušil první a druhé sporné rozhodnutí. Ve skutečnosti nemůže být vyloučeno, že budou v budoucnu přijata přiměřená opatření spočívající zejména ve vynětí určitých dokumentů ze spisu Komise, bude-li to nezbytné – aniž by byla dotčena rozhodnutí, která budou následně vydána v hlavním řízení unijním soudcem, jež rozhoduje o věci samé, jakož i správní rozhodnutí Komise – s cílem napravit případné porušení práva společností Alcogroupa Alcodis na obhajobu. Stejně tak nemůže být v současné fázi řízení vyloučeno, že Komise rozhodne, že již nebude pokračovat ve vyšetřování AT.40054 a AT.40244, pokud jde o společnosti Alcogroup a Alcodis.

28

Za těchto podmínek nemůže být vyhověno argumentům společností Alcogroup a Alcodis, podle nichž se předseda Tribunálu dopustil nesprávného právního posouzení, pokud jde o nezbytnost přijmout navrhovaná předběžná opatření za účelem zaručení plné účinnosti nadcházejícího rozsudku. Z toho plyne, že druhá část prvního důvodu kasačního opravného prostředku musí být zamítnuta.

29

Třetí částí prvního důvodu kasačního opravného prostředku Alcogroup a Alcodis tvrdí, že výklad podmínek přípustnosti návrhů na vydání předběžného opatření ze strany předsedy Tribunálu je nadměrně přísný, a tedy porušuje zásadu účinné soudní ochrany. Podle nich existuje jediný způsob, jak takovou ochranu zajistit za okolností tohoto případu, a to nařídit pozastavení vyšetřovacích úkonů, které Komise byla a stále je schopna učinit v návaznosti na nepřípustnou kontrolu, protože nadcházející rozsudek, který by vyhověl jejich žalobě v hlavním řízení, by nemohl retroaktivně odstranit újmu, která by z těchto vyšetřovacích úkonů vznikla. Předseda Tribunálu se tedy dopustil nesprávného právního posouzení, když odmítl jejich druhý bod návrhových žádání jako nepřípustný.

30

Nicméně v souladu s tím, co bylo rozhodnuto v bodech 24 až 28 tohoto usnesení, Alcogroup a Alcodis neprokázaly, ani že by z důvodu neexistence předběžných opatření navrhovaných v druhém bodě návrhových žádání v prvním stupni utrpěly újmu, kterou by nebylo možno retroaktivně napravit, ani že by přijetí těchto opatření bylo nezbytné pro zajištění plné účinnosti nadcházejícího rozsudku. Proto jejich argumenty nedostačují k prokázání, že předseda Tribunálu porušil zásadu účinné soudní ochrany, když rozhodl, že přijetí těchto opatření není v projednávaném případě nezbytné.

31

Z výše uvedeného vyplývá, že třetí část prvního důvodu kasačního opravného prostředku musí být zamítnuta.

32

První důvod kasačního opravného prostředku proto musí být zamítnut v plném rozsahu.

33

Svým druhým důvodem kasačního opravného prostředku společnosti Alcogroup a Alcodis vytýkají předsedovi Tribunálu jeho úvahu, že první sporné rozhodnutí bylo již zcela vykonáno uskutečněním kontroly od 24. do 27. března 2015, a že tedy ke dni podání návrhu na vydání předběžného opatření již újma, které se společnosti dovolávají, vznikla. Podle nich, škodlivé účinky tohoto rozhodnutí nadále trvají, i když vyšetřovatelé Komise už opustili jejich prostory, protože uvedené rozhodnutí přiznalo tomuto orgánu právo uchovávat a analyzovat dokumenty zabavené během této kontroly, a protože Komise tak má možnost zohlednit při své analýze informace získané nepřípustným nahlédnutím do dokumentů na obhajobu Alcogroup a Alcodis.

34

V tomto ohledu stačí podotknout, že újma, které se Alcogroup a Alcodis dovolávají, aby u předsedy Tribunálu dosáhly odkladu vykonatelnosti prvního sporného rozhodnutí, plyne ze skutečnosti, že se Komise seznámila s jejich dokumenty na obhajobu v rámci kontroly ve dnech 24. až 27. března 2015. Předseda Tribunálu ovšem správně v bodech 16 a 17 napadeného usnesení uvedl, že tato újma byla uskutečněna v tom okamžiku, kdy bylo toto rozhodnutí vykonáno, a tedy během kontroly.

35

Jisté je, že případné následné využití za účelem konstatování jednání porušujícího pravidla hospodářské soutěže dokumentů zabavených při kontrole ve dnech 24. až 27. března 2015 vykládaných ve světle protiprávně získaných informací by mohlo případně způsobit další újmu společnostem Alcogroup a Alcodis. Nicméně i kdyby předseda Tribunálu nařídil odklad vykonatelnosti prvního sporného rozhodnutí, které bylo již vykonáno uskutečněním této kontroly, nezabránil by uvedený odklad vzniku takové nové újmy, protože jeho účelem ani účinkem by nebylo zabránit Komisi, aby pokračovala v analýze již zabavených dokumentů.

36

Z toho vyplývá, že druhý důvod kasačního opravného prostředku musí být zamítnut.

37

Svým třetím důvodem kasačního opravného prostředku společnosti Alcogroup a Alcodis tvrdí, že napadené usnesení trpí právní vadou spočívající v závěru předsedy Tribunálu, že druhé sporné rozhodnutí nemůže být předmětem odkladu vykonatelnosti, protože je negativním rozhodnutím. Podle nich nařízení takového odkladu bylo nezbytné pro umožnění přijetí dalších navrhovaných předběžných opatření, zejména pozastavení všech vyšetřovacích úkonů v rámci řízení AT.40054 a AT.40244 uvedených v druhém bodě návrhových žádání v prvním stupni.

38

Je třeba uvést, že v zásadě, podle ustálené judikatury Soudního dvora návrh na odklad vykonatelnosti nelze koncipovat proti negativnímu rozhodnutí, jako je druhé sporné rozhodnutí, jelikož přiznání odkladu vykonatelnosti nemůže mít za účinek změnu situace navrhovatele [usnesení předsedy druhého senátu Soudního dvora S. v. Komise, 206/89 R, EU:C:1989:333, bod 14, a předsedy Soudního dvora, Moccia Irme v. Komise, C‑89/97 P(R), EU:C:1997:226, bod 45]. Návrh na odklad vykonatelnosti tohoto rozhodnutí musel tedy být odmítnut jako nepřípustný, jak rozhodl předseda Tribunálu v bodech 18 a 19 napadeného usnesení. Jinak by tomu mohlo být pouze za předpokladu, že by nařízení odkladu vykonatelnosti bylo nutné k přijetí jednoho nebo několika dalších navrhovaných předběžných opatření v případě, že by je soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních uznal za přípustná a opodstatněná.

39

V tomto posledním ohledu by taková nezbytnost mohla existovat ve vztahu k tomuto bodu návrhových žádání, pokud by tento byl posouzen jako přípustný a opodstatněný, protože Komise odmítla v druhém sporném rozhodnutí správní žádost společností Alcogroup a Alcodis směřující v zásadě k přijetí stejných předběžných opatření, jaké byly následně těmito společnostmi navrhovány v jejich druhém bodě návrhových žádání v prvním stupni. Stačí konstatovat, že všechny argumenty společností Alcogroup a Alcodis směřující proti odmítnutí tohoto druhého bodu návrhových žádání jako nepřípustného napadeným usnesením byly rovněž odmítnuty v bodech 19 až 32 tohoto usnesení.

40

Předseda Tribunálu tedy v napadeném usnesení právem odmítl jako nepřípustný návrh na odklad vykonatelnosti druhého sporného rozhodnutí. Z toho vyplývá, že třetí žalobní důvod kasačního opravného prostředku nemůže obstát.

41

Z toho vyplývá, že kasační opravný prostředek musí být zamítnut v plném rozsahu, aniž je třeba přezkoumávat argumenty předložené společnostmi Alcogroup a Alcodis týkající se důvodů, pro které je podle nich třeba nařídit předběžná opatření, která navrhovaly před Tribunálem.

42

Podle čl. 184 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora rozhodne Soudní dvůr o nákladech řízení, není-li kasační opravný prostředek opodstatněný. Podle čl. 138 odst. 1 stejného jednacího řádu, který se použije na základě čl. 184 odst. 1 jednacího řádu na řízení o kasačním opravném prostředku, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a společnosti Alcogroup a Alcodis neměly ve věci úspěch, je důvodné uložit jim náhradu nákladů řízení v rámci tohoto řízení o kasačním opravném prostředku.

Z těchto důvodů místopředseda Soudního dvora rozhodl takto: