—

za rumunskou vládu R.-H. Raduem a M. Bejenar, jako zmocněnci,

—

za Evropskou komisi M. Françou a G.-D. Balanem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 1 odst. 1 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 21/2013 ze dne 10. ledna 2013, kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením (EU) č. 791/2011 na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken zasílaných z Tchaj-wanu a Thajska bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Tchaj-wanu a Thajska či nikoli (Úř. věst. 2013, L 11, s. 1, dále jen „rozšiřující nařízení“), které bylo přijato v návaznosti na šetření podle článku 13 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. 2009, L 343, s. 51 a oprava Úř. věst. 2010, L 7, s. 22, dále jen „základní nařízení“).

2

Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společností România SRL a Direcția Generală Regională a Finanțelor Publice București (DGRFP) (Regionální generální ředitelství pro veřejné finance v Bukurešti, Rumunsko) ve věci rozhodnutí o doměření cla vydaného tímto orgánem, které ukládá společnosti Selena România uhrazení antidumpingového cla.

3

Článek 26 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. 1992, L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307), ve znění nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 (Úř. věst. 2009, L 324, s. 23) (dále jen „celní kodex“) stanoví:

„1.   Celní předpisy nebo jiné zvláštní právní předpisy [Unie] mohou stanovit, že původ zboží musí být prokázán předložením určitého dokladu.

2.   I tehdy, kdy je doklad předložen, mohou v případě vážných pochybností celní orgány požadovat dodatečné doklady prokazující, že původ zboží je stanoven v souladu s příslušnými předpisy [Unie].“

4

Kapitola 3 hlava VII celního kodexu je nadepsána „Vybrání celního dluhu“. Obsahuje zejména články 217 až 221 tohoto kodexu.

5

Bod 22 odůvodnění základního nařízení uvádí:

„[…] [P]rávní předpisy [Unie] by měly upravovat možnost vypořádat se s praktikami, včetně jednoduché montáže zboží v [Evropské unii] nebo ve třetí zemi, majícími jako hlavní cíl obcházení antidumpingových opatření.“

6

Článek 10 odst. 1 tohoto nařízení stanoví:

„Prozatímní opatření a konečné antidumpingové clo se uplatní pouze na výrobky, které jsou propuštěny do volného oběhu po dni, k němuž vstoupí rozhodnutí přijaté podle čl. 7 odst. 1 nebo čl. 9 odst. 4 v platnost, s výhradou výjimek uvedených v tomto nařízení.“

7

Článek 13 uvedeného nařízení, nadepsaný „Obcházení“, zní takto:

„1.   Antidumpingová cla uložená na základě tohoto nařízení mohou být rozšířena na dovoz obdobných výrobků, též mírně upravených, ze třetích zemí nebo na dovoz mírně upravených obdobných výrobků ze země, která je předmětem opatření, nebo částí těchto výrobků, jestliže dochází k obcházení platných opatření. Antidumpingová cla, která nesmějí převýšit zbytkové antidumpingové clo uložené v souladu s čl. 9 odst. 5, mohou být rozšířena na dovoz od společností, které využívají individuální cla v zemích, které jsou předmětem opatření, jestliže dochází k obcházení platných opatření. Obcházením se rozumí změna obchodních toků mezi třetími zeměmi a [Unií] nebo mezi jednotlivými společnostmi v zemi, která je předmětem opatření, a [Unií] způsobená praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení vyrovnávacího cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod, pokud zároveň existují důkazy o újmě nebo o tom, že vyrovnávací účinky cla jsou mařeny, pokud se jedná o ceny nebo množství obdobného výrobku, a existují důkazy o dumpingu ve vztahu k běžné hodnot[ě] určené dříve pro obdobný výrobek, v případě nutnosti v souladu s článkem 2.

Praktiky, zpracovatelské procesy nebo práce uvedené v prvním pododstavci zahrnují mimo jiné mírnou úpravu dotčeného výrobku tak, aby spadal pod kódy celní nomenklatury, které nejsou obvykle předmětem opatření, přičemž úprava nezmění jeho základní vlastnosti; zasílání výrobku, který je předmětem opatření, prostřednictvím třetích zemí; případ, kdy vývozci nebo výrobci reorganizují své prodejní mechanismy a cesty v zemi, která je předmětem opatření, aby nakonec nechali své výrobky vyvézt do [Unie] prostřednictvím výrobců, kteří využívají individuální clo o sazbě, která je nižší než sazba platná pro jejich výrobky; a za podmínek uvedených v odstavci 2 montáž součástí při montážní operaci v [Unii] nebo třetí zemí.

[…]

3.   Šetření podle tohoto článku se zahájí z podnětu [Evropské] [k]omise nebo na žádost členského státu nebo jiné zúčastněné strany, pokud žádost obsahuje dostatečné důkazy o činitelích uvedených v odstavci 1. Zahájení se provede nařízením Komise přijatým po konzultaci s poradním výborem, ve kterém lze dát současně pokyn celním orgánům, aby evidovaly dovoz podle čl. 14 odst. 5 nebo aby vyžadovaly složení jistoty. Šetření provádí Komise s případnou pomocí celních orgánů a musí být ukončeno ve lhůtě devíti měsíců. Jestliže definitivně zjištěné skutečnosti prokáží, že působnost opatření musí být rozšířena, učiní tak Rada [Evropské unie] na návrh Komise po konzultaci s poradním výborem. Pokud Rada nerozhodne prostou většinou o odmítnutí návrhu ve lhůtě jednoho měsíce po jeho podání Komisí, je návrh Radou přijat. Rozšíření působnosti nabývá účinku dnem, kdy byla stanovena povinnost vést celní evidenci podle čl. 14 odst. 5 nebo od kterého je vyžadováno složení jistoty. Příslušná procesní ustanovení tohoto nařízení o zahájení a průběhu šetření se použijí podle tohoto článku.

[…]“

8

Článek 14 odst. 5 téhož nařízení stanoví:

„Komise může po konzultaci s poradním výborem vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení takové celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence. Celní evidenci dovozu lze zavést na řádně odůvodněnou žádost výrobního odvětví [Unie]. Celní evidence se zavádí nařízením, které blíže určí účel opatření a případně odhad částky možného budoucího celního dluhu. Dovoz nesmí být celně evidován po dobu delší než devět měsíců.“

9

Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 791/2011 ze dne 3. srpna 2011 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. 2011, L 204, s. 1, dále jen „původní nařízení“) bylo přijato v návaznosti na stížnost, kterou Komisi podali evropští výrobci otevřených síťovin ze skleněných vláken.

10

Článek 1 původního nařízení stanoví, že se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz otevřených síťovin vyrobených ze skleněných vláken o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti větší než 35 g/m2 kódů KN ex 7019 51 00 a ex 7019 59 00 kombinované nomenklatury obsažené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. 1987, L 256, s. 1) (kódy TARIC 7019 51 00 10 a 7019 59 00 10), které pocházejí z Čínské lidové republiky.

11

Podle svého článku 4 vstoupilo původní nařízení v platnost dne 10. srpna 2011, a sice prvním dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

12

V návaznosti na žádost čtyř unijních výrobců některých otevřených síťovin ze skleněných vláken podanou v souladu s čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení přijala Komise nařízení (EU) č. 437/2012 ze dne 23. května 2012 o zahájení šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených prováděcím nařízením Rady č. 791/2011 a o zavedení celní evidence tohoto dovozu (Úř. věst. 2012, L 134, s. 12, dále jen „zahajovací nařízení“).

13

Článek 1 zahajovacího nařízení stanoví, že šetření zahájené uvedeným nařízením se týká dovozu do Unie otevřených síťovin ze skleněných vláken o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti větší než 35 g/m2, s výjimkou kotoučů ze skleněných vláken, zasílaných z Tchaj-wanu a Thajska, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Tchaj-wanu a Thajska či nikoliv, v současnosti kódů KN ex 7019 51 00 a ex 7019 59 00 (kódů TARIC 7019510012, 7019510013, 7019590012 a 7019590013).

14

Článek 2 první pododstavec zahajovacího nařízení stanoví, že celní orgány se podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení vyzývají, aby přijaly vhodná opatření k zavedení celní evidence dovozu do Unie uvedeného v článku 1 zahajovacího nařízení.

15

Podle svého článku 4 vstoupilo zahajovací nařízení v platnost dne 25. května 2012, a sice prvním dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

16

Po skončení šetření, na které se vztahuje zahajovací nařízení, přijala Rada rozšiřující nařízení.

17

Článek 1 odst. 1 rozšiřujícího nařízení stanoví, že konečné antidumpingové clo uložené čl. 1 odst. 2 původního nařízení na dovoz otevřených síťovin ze skleněných vláken o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti větší než 35 g/m2, pocházejících z Čínské lidové republiky, se rozšiřuje na dovoz stejných výrobků zasílaných z Tchaj-wanu a Thajska, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z těchto zemí.

18

Podle čl. 1 odst. 2 rozšiřujícího nařízení se clo rozšířené podle odstavce 1 tohoto článku vybere z dovozu otevřených síťovin ze skleněných vláken zasílaného z Tchaj-wanu a Thajska bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ na Tchaj-wanu a v Thajsku či nikoli, evidovaného v souladu s článkem 2 zahajovacího nařízení, čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

19

Podle svého článku 4 vstoupilo rozšiřující nařízení v platnost dne 17. ledna 2013, a sice prvním dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

20

V období od 12. března 2012 do 18. května 2012 uvedla Selena România, společnost usazená v Rumunsku, do volného oběhu v Evropské unii otevřené síťoviny ze skleněných vláken o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti větší než 35 g/m2, které byly dovozeny od dodavatele usazeného na Tchaj-wanu (dále jen „dotčený dovoz“).

21

Rozhodnutím o dodatečném výměru cla ze dne 5. února 2014 uložilo DGRFP společnosti Selena România povinnost uhradit částku 1151748 rumunských lei (RON) (přibližně 257970 eur) odpovídající antidumpingovému clu a dani z přidané hodnoty, které tato společnost neuhradila v souvislosti s tímto propuštěním zboží do volného oběhu, zvýšenou o úroky a penále z prodlení, z důvodu, že na základě kontroly, kterou po propuštění zboží provedla u společnosti Selena România, a šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) bylo zjištěno, že dotčený dovoz ve skutečnosti pocházel z Čínské lidové republiky, a tudíž se na něj vztahovalo antidumpingové clo upravené v původním a rozšiřujícím nařízením. DGRFP mělo za to, že ve vyšetřovací zprávě OLAF bylo prokázáno, že zásilky síťovin ze skleněných vláken, které byly předmětem dotčeného dovozu, byly odeslány z Čínské lidové republiky na Tchaj-wan, kde nebyly zpracovány ani upraveny, a poté byly vyvezeny do Evropské unie, takže u těchto zásilek měl být zachován čínský nepreferenční původ.

22

Selena România podala proti tomuto rozhodnutí o doměření cla správní odvolání k Direcția Generală Regională a Finanțelor Publice Galați (Regionální generální ředitelství pro veřejné finance v Galați, Rumunsko), které uvedené rozhodnutí potvrdilo.

23

Dne 22. července 2014 podala Selena România předkládajícímu soudu žalobu na neplatnost rozhodnutí o doměření cla. Na podporu žaloby uplatňuje zejména žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že DGRFP nesprávně uplatnilo zahajovací a rozšiřující nařízení se zpětnou účinností. V době, kdy byl uskutečněn dotčený dovoz, nebylo totiž žádné z těchto nařízení platné.

24

Předkládající soud se zabývá časovou působností rozšiřujícího nařízení. Klade si zvláště otázku, zda je konečné antidumpingové clo, uložené článkem 1 rozšiřujícího nařízení, použitelné na takový dovoz z Tchaj-wanu do Unie, jako je dotčený dovoz, který byl uskutečněn před vstupem tohoto nařízení v platnost, avšak poté, co vstoupilo v platnost původní nařízení.

25

Tento soud v tomto ohledu uvádí, že zásada zákazu zpětné působnosti unijních aktů byla zakotvena v judikatuře Soudního dvora a zejména v judikatuře založené na rozsudcích ze dne 9. června 1964, Capitaine v. Komise (69/63, EU:C:1964:38) a ze dne 9. prosince 1965, Singer (44/65, EU:C:1965:122), avšak byly uznány některé výjimky z této zásady.

26

Za těchto podmínek se Curtea de Apel Bucureşti (Odvolací soud v Bukurešti) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

27

Podstatou otázek předkládajícího soudu, které je třeba posoudit společně, je, zda čl. 1 odst. 1 rozšiřujícího nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že konečné antidumpingové clo rozšířené tímto ustanovením je se zpětnou účinností uplatnitelné na výrobky zaslané z Tchaj-wanu, které byly propuštěny do volného oběhu v Unii po dni, k němuž vstoupilo původní nařízení v platnost, avšak přede dnem, k němuž vstoupilo v platnost zahajovací nařízení.

28

Vzhledem k tomu, že rozšiřující nařízení bylo přijato na základě článku 13 základního nařízení, je třeba uvést, že podle odstavce 1 tohoto ustanovení mohou být antidumpingová cla uložená na základě tohoto nařízení rozšířena na dovoz obdobných výrobků ze třetích zemí nebo částí těchto výrobků, jestliže dochází k obcházení platných opatření. Odstavec 3 uvedeného článku 13 stanoví, že šetření se zahájí nařízením Komise, ve kterém lze dát pokyn celním orgánům, aby evidovaly dotčený dovoz podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

29

Z článku 13 odst. 3 základního nařízení konkrétně vyplývá, že v případě existence obcházení se působnost již uložených konečných opatření rozšiřuje dnem, kdy byla stanovena povinnost vést celní evidenci podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení (rozsudek ze dne 6. června 2013, Paltrade, C‑667/11, EU:C:2013:368, bod 26).

30

Článek 10 odst. 1 základního nařízení sice zakotvuje zásadu zákazu zpětné působnosti antidumpingových opatření, která lze uplatnit v zásadě pouze na výrobky, jež jsou propuštěny do volného oběhu po dni, k němuž vstoupí nařízení o jejich zavedení v platnost, avšak několik ustanovení základního nařízení se od této zásady odchyluje. Tato ustanovení totiž umožňují uplatnění antidumpingových opatření na výrobky propuštěné do volného oběhu přede dnem, k němuž vstoupilo nařízení o jejich zavedení v platnost, pokud byl dovoz celně evidován podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení (rozsudek ze dne 17. prosince 2015, APEX, C‑371/14, EU:C:2015:828, bod 48).

31

Pokud jde o rozšiřující nařízení, v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení je výslovně uvedeno, že se clo rozšířené podle odstavce 1 tohoto článku se vybere z dovozu otevřených síťovin ze skleněných vláken, na který se vztahuje toto ustanovení a který je zasílán z Tchaj-wanu bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ na Tchaj-wanu či nikoli, evidovaného v souladu s článkem 2 zahajovacího nařízení a čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

32

V projednávaném případě je přitom nesporné, že dotčený dovoz byl uskutečněn přede dnem, k němuž vstoupilo zahajovací nařízení v platnost, tj. 25. května 2012, a sice předtím, než mohl být evidován podle článku 2 tohoto nařízení.

33

Z předchozího tudíž vyplývá, že antidumpingové clo rozšířené na základě čl. 1 odst. 1 rozšiřujícího nařízení není se zpětnou účinnosti uplatnitelné na takový dovoz, jako je dotčený dovoz, který byl uskutečněn přede dnem, k němuž vstoupilo zahajovací nařízení v platnost.

34

Za účelem poskytnutí užitečné odpovědi předkládajícímu soudu je však třeba upřesnit – stejně jako to učinily rumunská vláda a Komise v písemných vyjádřeních – že tento výklad nebrání tomu, aby konečné antidumpingové clo uložené čl. 1 odst. 1 původního nařízení bylo na takový dovoz uplatněno, pokud se na základě kontroly provedené po propuštění zboží prokáže, že uvedený dovoz ve skutečnosti pochází z Čínské lidové republiky.

35

Je třeba uvést, že podle čl. 1 odst. 1 původního nařízení se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz otevřených síťovin ze skleněných vláken popsaných v tomto ustanovení a pocházejících z Čínské lidové republiky.

36

Jak vyplývá z článku 26 celního kodexu, celní předpisy Unie sice stanoví, že původ zboží musí být prokázán předložením určitého dokladu, avšak předložení tohoto dokladu nebrání tomu, aby v případě vážných pochybností celní orgány požadovaly dodatečné doklady prokazující, že původ zboží je uveden v souladu s příslušnými předpisy Unie. Soudní dvůr již v tomto ohledu judikoval, že účelem kontroly provedené po propuštění zboží je ověřit správnost původu uvedeného v osvědčení o původu zboží (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. listopadu 2012, Lagura Vermögensverwaltung, C‑438/11, EU:C:2012:703, bod 17 a citovaná judikatura).

37

Z toho vyplývá, že okolnost, že zboží je doprovázeno osvědčeními o původu, nemůže bránit vybrání splatného cla za dovoz tohoto zboží, pokud se po tomto dovozu ukáže, že tato osvědčení byla nesprávná (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 17. července 1997, Pascoal & Filhos, C‑97/95, EU:C:1997:370, body 55 až 57, jakož i citovaná judikatura).

38

Pokud jde o dotčený dovoz, je na předkládajícím soudu, aby určil, zda ve vztahu ke každé zásilce otevřených síťovin ze skleněných vláken propuštěné do volného oběhu v Unii mají celní orgány dostatečné důkazy k tomu, aby učinily závěr, že přestože byly tyto zásilky odeslány z Tchaj-wanu a byl u nich deklarován původ z této země, musí být ve skutečnosti považovány za zásilky pocházející z Čínské lidové republiky, na které je uplatnitelné antidumpingové clo uložené čl. 1 odst. 1 původního řízení. Jak zdůraznila Komise v písemném vyjádření, v tomto případě musí být vybrání tohoto cla po propuštění zboží do volného oběhu uskutečněno podle pravidel o vybírání celního dluhu obsažených v celním kodexu.

39

Vzhledem k výše uvedenému je třeba na položené otázky odpovědět tak, že čl. 1 odst. 1 rozšiřujícího nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že konečné antidumpingové clo rozšířené tímto ustanovením není se zpětnou účinností uplatnitelné na výrobky zaslané z Tchaj-wanu, které byly propuštěny do volného oběhu v Unii po dni, k němuž vstoupilo původní nařízení v platnost, avšak přede dnem, k němuž vstoupilo v platnost zahajovací nařízení. Antidumpingové clo uložené čl. 1 odst. 1 původního nařízení je však uplatnitelné na dovoz takových výrobků, pokud se prokáže, že přestože byly tyto výroky zaslány z Tchaj-wanu a byl u nich deklarován původ z této země, pocházejí ve skutečnosti tyto výrobky z Čínské lidové republiky.

40

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (devátý senát) rozhodl takto:

Článek 1 odst. 1 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 21/2013 ze dne 10. ledna 2013, kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením (EU) č. 791/2011 na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken zasílaných z Tchaj-wanu a Thajska bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Tchaj-wanu a Thajska či nikoli, musí být vykládán v tom smyslu, že konečné antidumpingové clo rozšířené tímto ustanovením není se zpětnou účinností uplatnitelné na výrobky zaslané z Tchaj-wanu, které byly propuštěny do volného oběhu v Unii po dni, k němuž vstoupilo v platnost prováděcí nařízení Rady (EU) č. 791/2011 ze dne 3. srpna 2011 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky, avšak přede dnem, k němuž vstoupilo v platnost nařízení Komise (EU) č. 437/2012 ze dne 23. května 2012 o zahájení šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených prováděcím nařízením č. 791/2011 a o zavedení celní evidence tohoto dovozu. Antidumpingové clo uložené čl. 1 odst. 1 nařízení č. 791/2011 je však uplatnitelné na dovoz takových výrobků, pokud se prokáže, že přestože byly tyto výroky zaslány z Tchaj-wanu a byl u nich deklarován původ z této země, pocházejí ve skutečnosti tyto výrobky z Čínské lidové republiky