—

za National Roads Authority E. O’Hanrahanem, solicitor, a M. Collinsem, SC,

—

za The Revenue Commissioners M.-C. Maney, solicitor, a E. Barrington, SC,

—

za německou vládu T. Henzem, jako zmocněncem,

—

za polskou vládu B. Majczynou, B. Majerczyk-Graczykowskou a K. Maćkowskou, jako zmocněnci,

—

za Evropskou komisi M. Owsiany-Hornung a R. Lyalem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1, dále jen „směrnice o DPH“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi National Roads Authority (národní silniční úřad, Irsko, dále jen „NRA“) a Revenue Commissioners (daňová správa, Irsko) ve věci rozhodnutí, že NRA podléhá v rámci činnosti spočívající ve zpřístupnění silniční infrastruktury proti zaplacení mýtného dani z přidané hodnoty (DPH).

3

Směrnice o DPH zrušila a nahradila od 1. ledna 2007 šestou směrnici Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. 1977, L 145, s. 1, dále jen „šestá směrnice“). Podle bodů 1 a 3 odůvodnění směrnice o DPH bylo přepracování šesté směrnice nezbytné k tomu, aby byla všechna použitelná ustanovení uspořádána jasným a racionálním způsobem v přepracované struktuře a znění, a to v zásadě bez provedení věcných změn.

4

Vzhledem k tomu, že obsah čl. 13 odst. 1 prvního až třetího pododstavce směrnice o DPH odpovídá obsahu čl. 4 odst. 5 prvního až třetího pododstavce šesté směrnice, je třeba na první z těchto ustanovení použít výklad, který Soudní dvůr provedl v případě druhého z těchto ustanovení.

5

Článek 2 odst. 1 směrnice o DPH uvádí:

„Předmětem DPH jsou tato plnění:

[…]

[…]“

6

Článek 9 této směrnice uvádí:

„1.   ‚Osobou povinnou k dani‘ se rozumí jakákoliv osoba, která na jakémkoli místě vykonává samostatně ekonomickou činnost, a to bez ohledu na účel nebo výsledky této činnosti.

‚Ekonomickou činností‘ se rozumí veškerá činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně těžební činnosti, zemědělské výroby a výkonu svobodných a jiných obdobných povolání. Za ekonomickou činnost se považuje zejména využívání hmotného nebo nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu z něj.

[…]“

7

Článek 13 odst. 1 uvedené směrnice stanoví:

„Státy, kraje, obce a jiné veřejnoprávní subjekty se nepovažují za osoby povinné k dani v souvislosti s činnostmi nebo plněními, při nichž vystupují jako orgány veřejné moci, a to i tehdy, vybírají-li v souvislosti s těmito činnostmi nebo plněními poplatky, příspěvky či platby.

Uskutečňují-li takové činnosti nebo plnění, považují se však za osoby povinné k dani v souvislosti s těmito činnostmi či plněními, pokud by zacházení s nimi jako s osobami nepovinnými k dani vedlo k výraznému narušení hospodářské soutěže.

Veřejnoprávní subjekty se vždy považují za osoby povinné k dani, pokud uskutečňují činnosti uvedené v příloze I, nejsou-li tyto činnosti uskutečňovány v zanedbatelné míře.“

8

Článek 8 odst. 2A Value Added Tax Act, 1972 (zákon o dani z přidané hodnoty z roku 1972), ve znění použitelném na skutkový stav v původním řízení (dále jen „zákon o DPH“), uvádí:

„Aniž by byl dotčen článek 2, nelze se státem nebo jiným veřejnoprávním subjektem zacházet jako s osobou povinnou k dani, pokud jako taková jedná v rámci činnosti nebo plnění, ke kterým dochází při výkonu zvláštních práv nebo pravomocí státu nebo daného veřejnoprávního subjektu, které jim byly svěřeny právním předpisem, anebo v úzkém spojení s výkonem těchto práv nebo pravomocí, s výjimkou situací, kdy

9

Ze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že NRA je irský veřejnoprávní subjekt založený podle Roads Act, 1993 (silniční zákon z roku 1993, dále jen „silniční zákon“) a odpovědný za správu veřejné sítě státních silnic.

10

Podle čl. 17 odst. 1 silničního zákona je hlavním úkolem NRA zajistit dostupnost bezpečné a efektivní sítě státních silnic. NRA má celkovou odpovědnost za plánování výstavby a údržby státních silnic a dohled nad touto výstavbou a údržbou.

11

Z tohoto titulu může NRA podle článku 57 tohoto zákona vypracovat plán na zavedení mýtného systému v souvislosti s použitím státní silnice.

12

Článek 58 daného zákona v podstatě uvádí, že NRA může uložit a vybírat mýtné, jehož výše je stanovena v předpisech, které vydává, za použití zpoplatněných silnic.

13

Podle článku 61 téhož zákona je NRA odpovědný za vydávání předpisů, které považuje za nezbytné pro provozování a údržbu zpoplatněné silnice.

14

Článek 63 silničního zákona stanoví, že NRA má rovněž zákonnou pravomoc uzavírat se třetími osobami dohody, kterými je opravňuje k vybírání mýtného na zpoplatněné silnici. Maximální výše mýtného, kterou lze vybírat za použití zpoplatněné silnice, ať již ji provozuje NRA nebo třetí osoba, je stanovena v předpise, který NRA za tímto účelem přijímá.

15

Každá dohoda uzavřená mezi NRA a třetí osobou na základě článku 63 tohoto zákona musí kromě toho splňovat řadu požadavků uvedených v tomto článku. Třetí osoba se musí zavázat, že bude plnit jednu, několik nebo všechny následující povinnosti: i) uhradit částečně nebo zcela náklady na výstavbu anebo údržbu silnice; ii) vybudovat anebo udržovat danou silnici (nebo se podílet na její výstavbě anebo údržbě či při nich asistovat) a iii) provozovat a spravovat danou silnici jménem NRA (včetně zajištění, dozoru a provozu mýtného systému a výběru mýta v souvislosti s užíváním silnice).

16

Ze spisu předloženého Soudnímu dvoru vyplývá, že většina zpoplatněných silnic na irském území byla vybudována a je provozována soukromými subjekty v rámci dohod o partnerství veřejného a soukromého sektoru uzavřených s NRA.

17

Předkládající soud v tomto ohledu uvádí, že v současné době v Irsku existuje osm zpoplatněných silnic provozovaných těmito soukromými subjekty, kdy mýtné vybírané na těchto silnicích podléhá DPH. Pro každou z těchto zpoplatněných silnic přijal NRA návrh mýtného a předpisy, ve kterých stanovil maximální částku, kterou lze za zpřístupnění těchto zpoplatněných silnic vybírat. NRA sám provozuje dvě zpoplatněné silnice, a sice dálnici Westlink a Dublinský tunel.

18

Pokud jde konkrétně o dálnici Westlink, z žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že tato dálnice byla dříve provozována soukromým subjektem na základě dohody, kterou uzavřel s NRA. Vzhledem k tomu, že k její modernizaci za účelem zajištění plynulosti dopravy byly nezbytné další investice, avšak tento soukromý subjekt nechtěl tyto investice uskutečnit bez dodatečného závazku ze strany NRA, posledně uvedený dojednal ukončení dotčené smlouvy, převzal provoz uvedené dálnice a zavedl elektronický mýtný systém.

19

Daňová správa rozhodla, že NRA podléhá od července 2010 DPH, pokud jde o jeho činnost spočívající ve zpřístupnění dvou zpoplatněných silnic, které provozuje, a to z důvodu, že pokud by s ním bylo zacházeno jako s osobou nepovinnou k DPH, vedlo by to k výraznému narušení hospodářské soutěže ve smyslu čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce směrnice o DPH.

20

NRA zaplatil DPH, která mu byla takto uložena, a za tímto účelem naložil s částkou vybranou na mýtném tak, jako by v ní byla DPH zahrnuta. Avšak vzhledem k tomu, že NRA zpochybnil opodstatněnost tohoto zdanění a měl za to, že musí být na základě čl. 13 odst. 1 prvního pododstavce směrnice o DPH od této daně osvobozen, podal opravný prostředek k Appeal Commissioners (Odvolací komise, Irsko).

21

Daňová správa před předkládajícím soudem tvrdí, že ve světle rozsudku ze dne 16. září 2008, Isle of Wight Council a další (C‑288/07, EU:C:2008:505), je třeba čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec směrnice o DPH vykládat v tom smyslu, že existence narušení hospodářské soutěže se předpokládá i v případě, že si dotyčné činnosti vzájemně nekonkurují. Tento orgán tvrdí, že od okamžiku, kdy mají dvě činnosti stejnou povahu, existuje v praxi nevyvratitelná domněnka, že pokud by s jednou z nich bylo zacházeno jako se zdanitelnou a s druhou nikoli, vedlo by to k porušení zásady daňové neutrality a výraznému narušení hospodářské soutěže.

22

Předkládající soud poznamenává, že jelikož je nesporné, že NRA je veřejnoprávní subjekt, který jedná jako orgán veřejné moci, pokud jde o činnost spočívající ve zpřístupnění silniční infrastruktury proti zaplacení mýtného, nebylo by namístě jej prima facie považovat za osobu povinnou k dani. NRA by tedy neměl být povinen odvést DPH z této činnosti.

23

Uvedený soud kromě toho na prvním místě upřesňuje, že vzhledem k tomu, že v Irsku jsou jednotlivé zpoplatněné silnice od sebe dostatečně vzdálené, uspokojují z hlediska spotřebitelů rozdílné potřeby, a vzájemně si tudíž nekonkurují. Z toho plyne, že výše mýtného požadovaného subjektem, ať již se jedná o NRA nebo soukromý subjekt, nemá žádný vliv na rozhodnutí průměrného spotřebitele upřednostnit takovou zpoplatněnou silnici před jinou.

24

Zadruhé uvedený soud uvádí, že soukromý subjekt nemá žádnou reálnou možnost vstoupit na trh za účelem poskytování služeb spočívajících ve zpřístupnění zpoplatněných silnic vybudováním zpoplatněné silnice, která by konkurovala dálnici Westlink nebo Dublinskému tunelu.

25

Soukromý subjekt totiž může na tento trh vstoupit pouze pod podmínkou, že NRA přijme návrh mýtného v souvislosti s veřejnou silnicí, aby ji přeměnil na zpoplatněnou silnici, vydá předpisy týkající se této silnice a poté se soukromým subjektem uzavře dohodu opravňující jej k výběru mýtného.

26

Kromě toho je prokázáno, že soukromý subjekt, který by chtěl vybudovat soukromou zpoplatněnou silnici, by v praxi čelil téměř nepřekonatelným problémům. Ačkoli taková výstavba vyžaduje rozsáhlé pozemky, soukromý subjekt, který na rozdíl od NRA nemá pravomoc pozemky vyvlastnit, by neměl možnost přinutit majitele pozemků, aby mu soukromé pozemky prodali za účelem výstavby takové silnice. S ohledem na investici, kterou může taková výstavba vyžadovat, není prokázáno, že by soukromý subjekt byl připraven takovou investici uskutečnit, aby mohl konkurovat již existující zpoplatněné silnici.

27

Předkládající soud konečně uvádí, že daňová správa rovněž neprokázala, že by soukromý subjekt měl reálnou možnost vstoupit na takový trh.

28

Avšak vzhledem k tvrzením daňové správy uvedeným v bodě 21 tohoto rozsudku se předkládající soud táže, zda by činnost spočívající ve výběru mýtného uskutečňovaná NRA a tato činnost uskutečňovaná soukromými subjekty měly být považovány za činnosti téže povahy, a tudíž za vzájemně si konkurující činnosti, takže by bylo třeba mít za to, že zacházení s NRA jako s osobou nepovinnou k dani by vedlo k výraznému narušení hospodářské soutěže ve smyslu čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce směrnice o DPH.

29

Za těchto okolností se Appeal Commissioners (Odvolací komise) rozhodla přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

30

Evropská komise uvádí, že navzdory zjištění předkládajícího soudu v tomto ohledu nemůže s jistotou určit, zda je třeba mít za to, že v rámci provozování dvou zpoplatněných silnic dotčených v původním řízení a vybírání mýtného jedná NRA jako orgán veřejné moci.

31

V tomto ohledu je třeba připomenout, že je na odpovědnosti vnitrostátního soudu vymezit právní a skutkový rámec sporu, který projednává (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. září 2016, Radgen, C‑478/15, EU:C:2016:705, body 27 a 32 a citovaná judikatura).

32

Dále je třeba připomenout, že v rámci spolupráce mezi Soudním dvorem a vnitrostátními soudy stanovené článkem 267 SFEU je věcí pouze vnitrostátního soudu, kterému byl spor předložen a jenž musí nést odpovědnost za soudní rozhodnutí, které bude vydáno, posoudit s ohledem na konkrétní okolnosti projednávané věci jak nezbytnost rozhodnutí o předběžné otázce pro vydání jeho rozsudku, tak i relevanci otázek, které klade Soudnímu dvoru. Určit otázky, které budou položeny Soudnímu dvoru, je tedy oprávněn pouze vnitrostátní soud a účastníci původního řízení nemohou měnit obsah těchto otázek (rozsudek ze dne 16. října 2014, Welmory, C‑605/12, EU:C:2014:2298, bod 33 a citovaná judikatura).

33

V projednávané věci z žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že předkládající soud má jednoznačně za to, že ve sporu v původním řízení jedná NRA jako orgán veřejné moci, když uskutečňuje činnost spočívající ve zpřístupnění silniční infrastruktury proti zaplacení mýtného.

34

Za těchto podmínek je třeba, aby Soudní dvůr vycházel z předpokladu, že NRA, který je veřejnoprávním subjektem, jedná v rámci činnosti spočívající ve zpřístupnění dotyčné silniční infrastruktury proti zaplacení mýtného jako orgán veřejné moci, a tudíž je třeba mít za to, že tato činnost spadá do působnosti čl. 13 odst. 1 směrnice o DPH.

35

Podstatou dvou otázek předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec směrnice o DPH musí být vykládán v tom smyslu, že je třeba mít za to, že v takové situaci, o jakou jde v původním řízení, veřejnoprávní subjekt, který vykonává činnost spočívající ve zpřístupnění silnice proti zaplacení mýtného, konkuruje soukromým subjektům, které vybírají mýtné na jiných zpoplatněných silnicích na základě dohody uzavřené s dotyčným veřejnoprávním subjektem podle vnitrostátních právních předpisů.

36

Je třeba připomenout, že čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec této směrnice stanoví omezení pravidla uvedeného v čl. 13 odst. 1 prvním pododstavci dané směrnice, podle kterého je s veřejnoprávními subjekty v souvislosti s činnostmi nebo plněními, při nichž vystupují jako orgány veřejné moci, zacházeno jako s osobami nepovinnými k DPH. Toto první ustanovení má znovu nastolit obecné pravidlo uvedené v čl. 2 odst. 1 a článku 9 téže směrnice, podle kterého je každá hospodářská činnost v zásadě předmětem DPH, a nemůže být tedy vykládáno restriktivně (obdobně viz rozsudek ze dne 4. června 2009, SALIX Grundstücks-Vermietungsgesellschaft, C‑102/08, EU:C:2009:345, body 67 a 68).

37

To však nemůže znamenat, že čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec směrnice o DPH by měl být vykládán takovým způsobem, aby vynětí veřejnoprávních subjektů vystupujících jako orgány veřejné moci z povinnosti platit DPH, jež je upraveno v čl. 13 odst. 1 prvním pododstavci této směrnice, bylo zbaveno svého užitečného účinku (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 20. listopadu 2003, Taksatorringen, C‑8/01, EU:C:2003:621, body 61 a 62, a rozsudek ze dne 25. března 2010, Komise v. Nizozemsko, C‑79/09, nezveřejněný, EU:C:2010:171, bod 49).

38

Podle čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce uvedené směrnice musí být tyto veřejnoprávní subjekty považovány za osoby povinné k dani v souvislosti s činnostmi nebo plněními, při nichž vystupují jako orgány veřejné moci, pokud by zacházení s nimi jako s osobami nepovinnými k dani vedlo k výraznému narušení hospodářské soutěže.

39

Z judikatury Soudního dvora týkající se posledně uvedeného ustanovení zaprvé vyplývá, že se jedná o případ, kdy uvedené veřejnoprávní subjekty vykonávají činnosti, které mohou konkurenčně vykonávat také soukromé hospodářské subjekty. Cílem je zajistit, aby posledně uvedené subjekty nebyly znevýhodněny z důvodu, že podléhají dani, zatímco prvně uvedené subjekty dani nepodléhají (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 25. března 2010, Komise v. Nizozemsko, C‑79/09, nezveřejněný, EU:C:2010:171, bod 90 a citovaná judikatura).

40

Zadruhé toto omezení pravidla, že s veřejnoprávními subjekty vystupujícími jako orgány veřejné moci se jedná jako s osobami nepovinnými k DPH, má pouze eventuální charakter. Jeho uplatnění zahrnuje posouzení hospodářských okolností (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 17. října 1989, Comune di Carpaneto Piacentino a další, 231/87 a 129/88, EU:C:1989:381, bod 32).

41

Zatřetí výrazné narušení hospodářské soutěže, ke kterému by vedla skutečnost, že by s veřejnoprávními subjekty vystupujícími jako orgány veřejné moci bylo zacházeno jako s osobami nepovinnými k dani, musí být posuzováno s ohledem na dotčenou činnost jako takovou, aniž se toto posouzení týká konkrétního trhu, a s ohledem na potenciální, a nikoli jen aktuální hospodářskou soutěž, je-li možnost, že soukromý subjekt vstoupí na relevantní trh, reálná, a nikoli čistě teoretická (rozsudek ze dne 25. března 2010, Komise v. Nizozemsko, C‑79/09, nezveřejněný, EU:C:2010:171, bod 91 a citovaná judikatura, a rozsudek ze dne 29. října 2015, Saudaçor, C‑174/14, EU:C:2015:733, bod 74).

42

Čistě teoretická možnost, že soukromý subjekt vstoupí na relevantní trh, která by nebyla podložena žádnou skutkovou okolností, objektivní indicií či analýzou trhu, však nemůže být pokládána za existenci potenciální hospodářské soutěže (rozsudek ze dne 16. září 2008, Isle of Wight Council a další., C‑288/07, EU:C:2008:505, bod 64).

43

Jak vyplývá ze znění čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce směrnice o DPH a judikatury týkající se tohoto ustanovení, jeho použití předpokládá, že dotčené činnosti aktuálně či potenciálně konkuruje činnost uskutečňovaná soukromými subjekty a že rozdílné zacházení s oběma činnostmi v oblasti DPH vede k výraznému narušení hospodářské soutěže, jež musí být posouzeno s ohledem na hospodářské okolnosti.

44

Z toho plyne, že pouhá přítomnost soukromých subjektů na trhu nemůže bez zohlednění skutkových okolností, objektivních indicií a analýzy tohoto trhu prokazovat existenci aktuální či potenciální hospodářské soutěže ani výrazného narušení hospodářské soutěže.

45

Ze spisu předloženého Soudnímu dvoru v projednávané věci vyplývá, že hlavním úkolem NRA je zajistit dostupnost bezpečné a efektivní sítě státních silnic. Za tímto účelem má celkovou odpovědnost za plánování a výstavbu všech státních silnic, jakož i za dohled nad stavebními a údržbovými pracemi na těchto silnicích. Z tohoto titulu může jako jediný vypracovat návrh na zavedení mýtného systému pro přístup k uvedeným silnicím a přijmout předpisy, které považuje za nezbytné pro jejich provoz a údržbu a které stanoví maximální výši mýtného, kterou lze vybírat za přístup k zpoplatněné silnici, ať již ji provozuje NRA nebo soukromý subjekt.

46

Z tohoto spisu rovněž vyplývá, že soukromé subjekty mohou vstoupit na trh zpřístupňování silniční infrastruktury proti zaplacení mýtného pouze tehdy, pokud jim to NRA povolí. Kromě toho okolnost, že správa státní silnice byla svěřena soukromému subjektu, nemění nic na tom, že NRA si stále ponechává konečnou odpovědnost v oblasti státních silnic, takže pokud již soukromý subjekt nechce nebo nemůže plnit své závazky, NRA je povinen zajistit řádné fungování těchto silnic.

47

V tomto ohledu je zjevné, že pokud jde o dálnici Westlink, smlouva mezi NRA a soukromým subjektem stanovila, že posledně uvedený vybírá mýtné prostřednictvím běžných mýtných bran se závorou. Avšak přechod z mýtné brány se závorou na elektronický bezbariérový mýtný systém, který byl nezbytný k zajištění lepší plynulosti dopravy na dálnici, vyžadoval značnou investici a zahrnoval převzetí rizika spojeného se zavedením bezbariérového mýtného systému. Vzhledem k tomu, že soukromý subjekt nechtěl takovou investici uskutečnit bez dodatečného závazku ze strany NRA, dojednal NRA ukončení smlouvy, v srpnu 2008 převzal provoz dálnice Westlink a zavedl elektronický mýtný systém ve veřejném zájmu spočívajícím v zajištění plynulosti dopravy.

48

Je nutno konstatovat, že za takových okolností činnost spočívající ve zpřístupnění silniční infrastruktury proti zaplacení mýtného, která se tedy neomezuje na vybírání mýtného, uskutečňuje výlučně NRA za podmínek, které mohou za všech okolností zajistit dostupnost bezpečné a efektivní sítě státních silnic. Tento subjekt tak z vlastní vůle nebo v případě odchodu soukromého subjektu vykonává v souladu se zvláštními právními povinnostmi, které jsou uloženy pouze jemu, funkce spojené s provozem a údržbou této sítě.

49

Kromě toho je nesporné, že soukromý subjekt nemá reálnou možnost vstoupit na dotčený trh vybudováním silnice, která by mohla konkurovat již existujícím státním silnícím.

50

Za těchto okolností se jeví, že NRA vykonává činnost spočívající ve zpřístupnění silniční infrastruktury proti zaplacení mýtného v rámci jemu vlastního právního režimu. Jak rovněž konstatoval předkládající soud, nelze tedy mít za to, že tato činnost konkuruje činnosti vykonávané soukromými subjekty, která spočívá ve vybírání mýtného na ostatních zpoplatněných silnicích podle dohody uzavřené s NRA na základě vnitrostátních právních předpisů. Kromě toho v souladu s judikaturou připomenutou v bodě 42 tohoto rozsudku rovněž neexistuje potenciální hospodářská soutěž, neboť možnost soukromých subjektů vykonávat dotčenou činnost za stejných podmínek jako NRA je čistě teoretická. Článek 13 odst. 1 druhý pododstavec směrnice o DPH se tudíž nevztahuje na situaci, kdy stejně jako ve věci dotčené v původním řízení neexistuje skutečná hospodářská soutěž, ať již aktuální či potenciální, mezi dotyčným veřejnoprávním subjektem a soukromými subjekty.

51

S ohledem na výše uvedené je třeba na položené otázky odpovědět, že čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec směrnice o DPH musí být vykládán v tom smyslu, že nelze mít za to, že v takové situaci, o jakou jde v původním řízení, veřejnoprávní subjekt, který vykonává činnost spočívající ve zpřístupnění silnice proti zaplacení mýtného, konkuruje soukromým subjektům, které vybírají mýtné na jiných zpoplatněných silnicích na základě dohody uzavřené s dotyčným veřejnoprávním subjektem podle vnitrostátních právních předpisů.

52

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto:

Článek 13 odst. 1 druhý pododstavec směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že nelze mít za to, že v takové situaci, o jakou jde v původním řízení, veřejnoprávní subjekt, který vykonává činnost spočívající ve zpřístupnění silnice proti zaplacení mýtného, konkuruje soukromým subjektům, které vybírají mýtné na jiných zpoplatněných silnicích na základě dohody uzavřené s dotyčným veřejnoprávním subjektem podle vnitrostátních právních předpisů.