Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62015CJ0084

    Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 17. března 2016.
    Sonos Europe BV v. Staatssecretaris van Financiën.
    Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden.
    Řízení o předběžné otázce – Nařízení (EHS) č. 2658/87 – Celní unie a společný celní sazebník – Sazební zařazení – Kombinovaná nomenklatura – Čísla 8517, 8518, 8519, 8527 a 8543 – Samostatný přístroj konstruovaný ke streamingovému získávání, přijímání a přehrávání audiodigitálních dat v podobě zesíleného zvuku.
    Věc C-84/15.

    Court reports – general

    ECLI identifier: ECLI:EU:C:2016:184

    ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (desátého senátu)

    17. března 2016 ( *1 )

    „Řízení o předběžné otázce — Nařízení (EHS) č. 2658/87 — Celní unie a společný celní sazebník — Sazební zařazení — Kombinovaná nomenklatura — Čísla 8517, 8518, 8519, 8527 a 8543 — Samostatný přístroj konstruovaný ke streamingovému získávání, přijímání a přehrávání audiodigitálních dat v podobě zesíleného zvuku“

    Ve věci C‑84/15,

    jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Hoge Raad der Nederlanden (Nejvyšší soud Nizozemska, Nizozemsko) ze dne 13. února 2015, došlým Soudnímu dvoru dne 19. února 2015, v řízení

    Sonos Europe BV

    proti

    Staatssecretaris van Financiën,

    SOUDNÍ DVŮR (desátý senát),

    ve složení F. Biltgen, předseda senátu, A. Borg Barthet (zpravodaj) a M. Berger, soudci,

    generální advokát: Y. Bot,

    vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,

    s přihlédnutím k písemné části řízení,

    s ohledem na vyjádření předložená:

    za Sonos Europe BV N. Ooyevaarem, jakož i W. Schipper a H. Ooyevaar, adviseurs, ve spolupráci s T. Lyonsem, QC, a J. Wolfsem, advocaat,

    za nizozemskou vládu M. Gijzen a M. Bulterman, jako zmocněnkyněmi,

    za Evropskou komisi A. Caeirosem a G. Wilsem, jako zmocněnci,

    s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,

    vydává tento

    Rozsudek

    1

    Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čísel 8517, 8518, 8519, 8527 a 8543 kombinované nomenklatury, která je obsahem přílohy I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění vyplývajícím postupně z nařízení Komise (ES) č. 1031/2008 ze dne 19. září 2008 (Úř. věst. L 291, s. 1) a nařízení Komise (ES) č. 948/2009 ze dne 30. září 2009 (Úř. věst. L 287, s. 1) (dále jen „KN“).

    2

    Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společností Sonos Europe BV (dále jen „Sonos Europe“) a Staatssecretaris van Financiën (státní tajemník pro finance, dále jen „celní správa“) ve věci sazebního zařazení samostatných přístrojů s názvem „SONOS Zone Player zps5“, které jsou konstruovány ke streamingovému získávání, přijímání a přehrávání audiodigitálních dat v podobě zesíleného zvuku (dále jen „Zoneplayery“).

    Právní rámec

    HS

    3

    Rada pro celní spolupráci, nyní Světová celní organizace (SCO), byla založena Mezinárodní úmluvou zřizující uvedenou radu, uzavřenou v Bruselu dne 15. prosince 1950. Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“) byl vypracován SCO a zaveden Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „úmluva o HS“), uzavřenou v Bruselu dne 14. června 1983, která byla společně s protokolem o její změně ze dne 24. června 1986 schválena jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288).

    4

    Na základě čl. 3 odst. 1 úmluvy o HS se každá smluvní strana zavazuje, že její celní a statistické nomenklatury budou v souladu s HS, že bude používat bez dodatků a změn všechny čísla a položky harmonizovaného systému, jakož i jejich číselné znaky a dodržovat číselné uspořádání HS. Každá smluvní strana se rovněž zavazuje používat k výkladu HS všeobecná pravidla, jakož i všechny poznámky k třídám, kapitolám, a položkám HS a neměnit rozsah posledně uvedených.

    5

    SCO schvaluje za podmínek stanovených v článku 8 úmluvy o HS vysvětlivky a stanoviska k zařazení přijaté Výborem pro HS.

    6

    Vysvětlivky k HS týkající se čísla 8517 tohoto systému mají následující znění:

    „Do tohoto čísla patří komunikační přístroje pro přenos nebo příjem hlasu nebo jiných zvuků, obrazů nebo jiných dat mezi dvěma body pomocí změny elektrického proudu nebo optického vlnění proudícího v drátových sítích nebo pomocí elektromagnetických vln v bezdrátových sítích. Signál může být analogový nebo digitální. Těmito sítěmi, které mohou být vzájemně propojeny, jsou kromě jiného telefonní, telegrafické, radiotelefonní, radiotelegrafické, místní a rozlehlé sítě.

    [...]

    Pokud jsou předkládány samostatně, pak se mikrofony, sluchátka, též kombinované jako mikrotelefony a reproduktory zařazují do čísla 85.18; zvonky a bzučáky se zařazují do čísla 85.31.

    Telefonické přístroje mohou obsahovat nebo být vybaveny: pamětí pro uložení a opětovné vytočení telefonních čísel; vizuálním displejem pro zobrazení volaného čísla, čísla volající osoby, data a času a délky hovoru; dalším reproduktorem a mikrofonem, které umožňují komunikaci bez použití mikrotelefonu; zařízeními pro automatické odpovídání na volání, vysílání nahrané zprávy, nahrání příchozích zpráv a přehrání nahraných zpráv na příkaz; zařízením pro přidržení spřaženého spojení (on-line), zatímco probíhá komunikace s další telefonující osobou. Telefonní přístroje obsahující tato zařízení mohou mít též klávesy nebo tlačítka, která umožňují jejich ovládání, včetně spínací klávesy, která umožňuje, aby byl telefon ovládán bez zvednutí mikrotelefonu z vidlice. Mnoho z těchto zařízení využívá pro svou činnost mikroprocesor nebo digitální integrované obvody.“

    7

    Vysvětlivky k HS týkající se čísla 8518 tohoto systému stanoví:

    „Do tohoto čísla patří mikrofony, reproduktory, sluchátka a elektrické audiofrekvenční zesilovače všech druhů, předkládané samostatně, bez ohledu na to, jsou-li tyto přístroje konstruovány pro určitý účel (např. telefonní mikrofony a sluchátka a reproduktory pro radiopřijímače).

    Do tohoto čísla patří také elektrické zesilovače zvuku.

    [...]

    B. Reproduktory, též vestavěné

    Funkce reproduktorů je opačná než u mikrofonů. Jde o přístroje, které přehrávají zvuk přeměnou elektrických impulsů nebo kmitů ze zesilovače na mechanické vibrace, které se šíří vzduchem.

    Patří mezi ně následující typy:

    [...]

    Reproduktory jsou někdy společně smontovány s přizpůsobovacími transformátory a zesilovači. Všeobecně je vstup elektrického signálu přijímaného reproduktory v analogové formě, nicméně v některých případech může být vstupní signál v digitální formě. Takovéto reproduktory obsahují digitálně analogové převodníky a zesilovače, ze kterých se mechanické vibrace šíří do vzduchu.

    Podle použití, ke kterému jsou určeny, mohou být reproduktory obvykle za účelem zvukového efektu zabudovány do různých rámů nebo úchytných struktur, kterými mohou být i kusy nábytku. Takové sestavy budou zařazeny do této položky, pokud hlavní funkcí, která je charakterizuje, je funkce reproduktorů. Co se týče rámů a úchytných struktur, které jsou předkládány samostatně, rovněž spadají pod toto číslo, jestliže lze mít za to, že jsou především koncipovány k tomu, aby do nich byly zabudovány reproduktory, samozřejmě s výjimkou případů, kdy se jedná o nábytek ve smyslu kapitoly 94, který je jednoduše upraven tak, aby kromě jeho běžného účelu použití do něj byl zabudován i reproduktor.

    Toto číslo zahrnuje reproduktory určené k připojení k zařízení pro automatizované zpracování dat, pokud jsou předkládány samostatně.“

    8

    Vysvětlivky k HS týkající se čísla 8519 tohoto systému stanoví:

    „Do tohoto čísla patří přístroje pro nahrávání zvuku, přístroje pro přehrávání zvuku a přístroje, které jsou schopny jak zvuk nahrávat, tak i přehrávat. Obecně je zvuk nahráván nebo přehráván z vnitřního paměťového zařízení nebo média (např. magnetická páska, optické médium, polovodičové médium nebo jiné médium čísla 85.23).

    Přístroje pro nahrávání zvuku modifikují nahrávací médium tak, že mohou být následně původní zvukové vlny (řeč, hudba atd.) přehrávány přístroji pro přehrávání zvuku. Toto zahrnuje záznam založený na příjmu zvukových vln nebo záznam jinou metodou, např. stažením datových zvukových souborů, stažením dat z internetových stránek nebo kompaktních disků, pomocí zařízení pro automatizované zpracování dat, do interní paměti [např. zábleskové (flash) paměti] digitálního audio zařízení (např. přehrávače MP3). Zařízení, která nahrávají zvuk jako digitální kódy, nejsou obecně schopna zvuk přehrávat bez toho, aby obsahovala prostředek pro převádění záznamu z digitálního kódu na analogový signál.

    [...]

    IV.– Ostatní přístroje používající magnetická, optická nebo polovodičová média

    Přístroje této skupiny mohou být přenosné. Mohou být rovněž vybaveny akustickým zařízením (reproduktory, sluchátka na hlavu nebo do ucha) a elektrickým zesilovačem, nebo mohou být konstruovány k připojení k takovýmto zařízením.

    [...]

    C) Přístroje používající polovodičová média

    Tato skupina zahrnuje přístroje, které používají polovodičová média (např. remanentní zařízení pro ukládání dat). Zvuk je nahráván jako digitální kódy převedené ze zesíleného proudu různé intenzity (analogového signálu) do nahrávacího média. Zvuk je přehráván čtením takového média. Polovodičové médium může být trvale instalováno v přístroji nebo může být ve formě vyjímatelného energeticky nezávislého polovodičového paměťového média. Příkladem takovýchto přístrojů jsou audio přehrávače zábleskových (flash) pamětí (např. některé MP3 přehrávače), které jsou přenosnými (kapesními), baterií napájenými přístroji sestávajícími v podstatě z krytu, který obsahuje zábleskovou (flash) paměť (vnitřní nebo vyjímatelnou), mikroprocesor, elektronický systém včetně audiofrekvenčního elektrického zesilovače, LCD displej a ovládací tlačítka. Mikroprocesor je naprogramován pro použití souborů ve formátu MP3 nebo souborů podobných formátů. Tento přístroj lze připojit k zařízení pro automatizované zpracování dat pro stažení souborů ve formátu MP3 nebo souborů podobných formátů.“

    9

    Vysvětlivky k HS týkající se čísla 8543 tohoto systému mají následující znění:

    „Do tohoto čísla patří všechny elektrické stroje, přístroje a zařízení, které nepatří do žádného jiného čísla této kapitoly, ani nejsou specifičtěji zahrnuty v čísle jakékoliv jiné kapitoly této nomenklatury (zejména kapitol 84 a 90), ani nejsou vyloučeny poznámkami ke třídě nebo k této kapitole.

    Elektrické stroje, přístroje a zařízení tohoto čísla musí mít individuální funkci. Ustanovení vysvětlivky k číslu 84.79 týkající se strojů a mechanických zařízení s vlastní individuální funkcí se použijí mutatis mutandis i na stroje, přístroje a zařízení tohoto čísla.

    Většina zařízení tohoto čísla se skládá ze sestavy více elektrických výrobků nebo částí a součástí (elektronek, transformátorů, kondenzátorů, cívek, rezistorů atd.) pracujících plně elektricky. Do tohoto čísla však také patří elektrické výrobky s mechanickými zařízeními za předpokladu, že tato zařízení mají oproti elektricky pracujícím částem strojů nebo přístrojů podřadný význam.“

    KN

    10

    Celní zařazení zboží dovezeného do Evropské unie se řídí KN, která je založena na HS.

    11

    Podle čl. 12 odst. 1 nařízení č. 2658/87, ve znění nařízení Rady (ES) č. 254/2000 ze dne 31. ledna 2000 (Úř. věst. L 28, s. 16; Zvl. vyd. 02/09, s. 357), přijme Evropská komise každoročně nařízení přejímající úplnou verzi KN a celních sazeb vyplývající z opatření přijatých Radou Evropské unie nebo Komisí. Toto nařízení se použije od 1. ledna následujícího roku.

    12

    Znění KN použitelná na skutkové okolnosti dotčené v původním řízení, ke kterým došlo v období let 2009 a 2010, vyplývají postupně z nařízení č. 1031/2008 a č. 948/2009.

    13

    První část KN obsahuje soubor úvodních ustanovení. V této části, v rámci hlavy I, věnované všeobecným pravidlům, oddíl A, nadepsaný „Všeobecná pravidla pro výklad [KN]“, stanoví:

    „Zařazení zboží do [KN] se řídí těmito zásadami:

    1.

    Názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační; pro právní účely jsou pro zařazení směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a následující ustanovení, pokud znění těchto čísel nebo poznámek nestanoví jinak.

    [...]

    6.

    Zařazení zboží do položek a podpoložek určitého čísla je pro právní účely stanoveno zněním těchto položek a podpoložek a příslušných poznámek k položkám a podpoložkám, jakož i mutatis mutandis výše uvedenými pravidly, přičemž se rozumí, že srovnávány mohou být pouze položky a podpoložky stejné úrovně. Není-li stanoveno jinak, uplatňují se pro účely tohoto pravidla rovněž příslušné poznámky ke třídě a kapitole.“

    14

    Druhá část KN, nadepsaná „Celní sazebník“, zahrnuje zejména třídu XVI, jejíž poznámka 3 stanoví:

    „Není-li stanoveno jinak, kombinované stroje sestávající ze dvou nebo více strojů sestavených společně do formy celku a jiné stroje konstruované k vykonávání dvou nebo více funkcí, které se navzájem doplňují nebo střídají, se zařazují, jako kdyby sestávaly pouze z té části, která vykonává hlavní funkci charakterizující celek, nebo jako by byly strojem, který vykonává hlavní funkci charakterizující celek.“

    15

    Kapitola 85 KN obsažená v této třídě XVI je nadepsána „Elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a příslušenství těchto přístrojů“. Tato kapitola zahrnuje následující čísla sazebníku:

    „8517

    Telefonní přístroje, včetně telefonů pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě; ostatní přístroje na vysílání nebo přijímání hlasu, obrazů nebo jiných dat, včetně přístrojů pro komunikaci v drátových nebo bezdrátových sítích (jako jsou lokální nebo dálkové sítě), jiné než vysílací nebo přijímací přístroje čísel 8443, 8525, 8527 nebo 8528:

     

    – Telefonní přístroje, včetně telefonů pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě:

    [...]

    [...]

    8517 18 00

    [...]

     

    ‐ Ostatní přístroje na vysílání nebo přijímání hlasu, obrazů nebo jiných dat, včetně přístrojů pro komunikaci v drátových nebo bezdrátových sítích (jako jsou lokální nebo dálkové sítě):

    8517 61 00

    ‐ ‐ Základní stanice

    8517 62 00

    – – Zařízení pro příjem, konverzi a vysílání nebo regeneraci hlasu, obrazů nebo jiných dat, včetně přepínacích a směrovacích přístrojů

    8517 69

    ‐ ‐ Ostatní:

    [...]

    [...]

    8518

    Mikrofony a jejich stojany; reproduktory, též vestavěné; sluchátka všech druhů, též kombinovaná s mikrofonem, a soupravy (sady) sestávající z mikrofonu a jednoho nebo více reproduktorů; elektrické nízkofrekvenční zesilovače; elektrické zesilovače zvuku:

    [...]

    [...]

    8519

    Přístroje pro záznam nebo reprodukci zvuku:

    8519 20

    ‐ Přístroje spouštěné pomocí mincí, bankovek, bankomatových karet, žetonů nebo jiného způsobu placení;

    [...]

    [...]

    8519 30 00

    – Gramofonová chassis

    8519 50 00

    – Přístroje odpovídající na telefonáty (telefonní záznamníky)

     

    – Ostatní přístroje a zařízení:

    8519 81

    – Používající magnetická, optická nebo polovodičová média:

    [...]

    [...]

    8519 89

    ‐ ‐ Ostatní:

     

    – – – Přístroje pro reprodukci zvuku, bez zařízení pro záznam zvuku:

    [...]

    [...]

    8519 89 19

    – – – – Ostatní

    [...]

    [...]

    8527

    Přijímací přístroje pro rozhlasové vysílání, též kombinované v jednom uzavření s přístrojem pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo s hodinami

    [...]

    [...]

    8543

    Elektrické stroje a přístroje s vlastní individuální funkcí, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté“

    Spor v původním řízení a předběžná otázka

    16

    V době od 7. prosince 2009 do 4. ledna 2010 podala společnost Sonos Europe devět celních prohlášení s návrhem na propuštění výrobků Zoneplayers do volného oběhu.

    17

    Tento přístroj je tvořen schránkou, do níž je zabudováno pět reproduktorů, z nichž každý je opatřen digitálním zesilovačem. Schránka je opatřena tlačítky pro nastavení hlasitosti („mute“ a „volume“), zdířkou pro sluchátka, jedním audio vstupem, dvěma síťovými konektory a zdířkou pro napájení přístroje. Zoneplayer má kromě toho základní desku, jejíž součástí je mimo jiné procesorová jednotka. Softwarové vybavení základní desky zahrnuje zejména operační systém Linux, který může být aktualizován prostřednictvím internetového připojení.

    18

    Aby bylo možné vytvořit takové připojení, je třeba Zoneplayer s pomocí ethernetového kabelu propojit s modemem nebo směrovačem. Jakmile je Zoneplayer připojen k internetu, umožňuje uživateli kromě jiného poslouchat hudbu prostřednictvím streamingového vysílání, přičemž přístroj čte audiodigitální data v průběhu procesu jejich stahování a tato data nejsou za tímto účelem ukládána v paměti daného přístroje. Zoneplayer rovněž umožňuje poslouchat pořady prostřednictvím streamingového vysílání rozhlasových stanic na internetu. Za účelem umožnění tohoto streamingového čtení provádí Zoneplayer výměnu nezpracovaných dat s počítačovými servery, na nichž jsou uložena audiodigitální data, jejichž obsah chce uživatel přístroje poslouchat.

    19

    Zoneplayer obsahuje více než 25000 přednastavených rozhlasových stanic, programů a podcastů a neumožňuje ukládání dat.

    20

    Síťové konektory nacházející se na zadní straně skříňky umožňují připojit – s pomocí kabelu – různé přístroje, jako je například digitální videorekordér, osobní počítač, herní konzole či tzv. síťové datové úložiště [„Network Attached Storage (NAS)“] za účelem jejich připojení k internetu a/nebo propojení Zoneplayer s počítači nacházejícími se v místní síti. Obsah audiodigitálních dat obsažených na těchto dalších zařízeních může být rovněž vysílán prostřednictvím reproduktorů Zoneplayer. Tato data nejsou ani v tomto případě předem ukládána v přístroji Zoneplayer, nýbrž jsou tímto přístrojem čtena při streamingu v průběhu procesu přenosu dat, který probíhá mezi přístroji propojenými v dané síti.

    21

    Dva nebo více Zoneplayerů mohou mezi sebou bezdrátově vysílat i přijímat digitální data a společně tak vytvářet bezdrátovou datovou síť (dále jen „síť Sonos“). Softwarové vybavení nainstalované v Zoneplayerech umožňuje v rámci sítě Sonos posílání a streamingové vysílání hudby samostatně prostřednictvím každého zoneplayeru. Síť Sonos v tomto ohledu funguje nezávisle na případné existenci bezdrátové místní sítě (WiFi); systém totiž sám generuje šifrovací klíč, který používá za účelem přenosu digitálních dat z jednoho Zoneplayeru na jiný Zoneplayer.

    22

    Zoneplayery byly společností Sonos Europe v celním prohlášení deklarovány jako zboží spadající do podpoložky 8519 89 90 KN, která podléhá zaplacení celní sazby ve výši 2 %. Orgány celní správy předaly společnosti Sonos Europe v souladu s těmito celními prohlášeními výzvy k zaplacení cla v přiměřené výši.

    23

    Společnost Sonos Europe podala proti těmto výzvám k zaplacení cla stížnost. Podle jejího názoru má být Zoneplayer zařazen do podpoložky 8517 62 00 KN, která podléhá zaplacení celní sazby ve výši 0 %. Orgány celní správy tuto stížnost zamítly a ve svém rozhodnutí upřesnily, že Zoneplayer v zásadě spadá pod podpoložku 8519 89 19 KN, na niž se vztahuje celní sazba ve výši 4,5 %, takže cla stanovená v napadených výzvách k zaplacení cla nebyla podle jejich názoru stanovena v příliš vysoké výši.

    24

    Společnost Sonos Europe podala proti těmto rozhodnutím orgánů celní správy žalobu k rechtbank te Haarlem (soud v Harlemu), který ji prohlásil za neopodstatněnou. Společnost Sonos Europe podala proti uvedenému rozsudku odvolání k Gerechtshof Amsterdam (odvolací soud v Amsterodamu).

    25

    Odvolací soud se domníval, že Zoneplayer je vzhledem k jeho objektivním znakům a vlastnostem možné zařadit jak pod číslo 8517 KN, tak pod číslo 8519 KN. Na základě tohoto zjištění tento soud rozhodl, že sazební zařazení Zoneplayeru musí být určeno s ohledem na obsah poznámky 3 k třídě XVI KN. Podle Gerechtshof Amsterdam (Odvolací soud v Amsterodamu) je Zoneplayer z hlediska spotřebitele určen především k přehrávání zvuku a tato funkce přehrávání zvuku je neodmyslitelně spjata s tímto přístrojem. Podle Gerechtshof tudíž jde o hlavní funkci Zoneplayeru, kdežto síťová funkce je až druhotná. Podle odvolacího soudu musí být Zoneplayer z tohoto důvodu na základě pravidel 1 a 6 všeobecných pravidel pro výklad KN a podle poznámky 3 k třídě XVI této nomenklatury zařazen pod podpoložku 8519 89 19 uvedené nomenklatury.

    26

    Společnost Sonos Europe podala proti tomuto rozsudku Gerechtshof Amsterdam (Odvolací soud v Amsterodamu) kasační opravný prostředek k předkládajícímu soudu. Naposled uvedený soud má pochybnosti o sazebním zařazení přístroje Zoneplayer.

    27

    Domnívá se totiž, že vzhledem ke znění čísel 8517, 8518 a 8519 KN a vzhledem k vysvětlivkám k HS týkajícím se odpovídajících čísel tohoto systému má Zoneplayer vlastnosti a charakteristiky společné se stroji a přístroji, které musí být zařazeny pod tato čísla sazebníku. Zoneplayer se nicméně odlišuje od přístrojů, na které se mají vztahovat tato čísla sazebníku, a to zejména vzhledem k jeho technologické pokročilosti, jelikož zavádí novou a pokročilou technologii. Způsob fungování Zoneplayeru tudíž není jako takový popsán v KN v rámci žádného z těchto čísel sazebníku uvedené nomenklatury.

    28

    Za těchto podmínek se Hoge Raad der Nederlanden (Nejvyšší soud Nizozemska) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

    „Mají být čísla 8517, 8518, 8519 a 8527 KN vykládána v tom smyslu, že takový výrobek, jaký je popsán v tomto rozsudku (Zoneplayer), který přijímá digitální informace a bez ukládání je v podobě zesíleného zvuku přehrává („streaming“) prostřednictvím pěti (zabudovaných) reproduktorů a/nebo je vysílá jiným přístrojům v místní síti, může být zařazen do jedné nebo více z těchto čísel, a pokud ano, do kterého? Anebo má být číslo 8543 KN vykládáno v tom smyslu, že takový přístroj, jako je Zoneplayer, má být zařazen do tohoto čísla jako elektrický přístroj s vlastní individuální funkcí?“

    K předběžné otázce

    29

    Je třeba předeslat, že rozhoduje-li Soudní dvůr v řízení o předběžné otázce ve věci sazebního zařazení, spočívá jeho úloha spíše v tom, že vnitrostátnímu soudu objasní kritéria, jejichž uplatnění posledně uvedenému soudu umožní dotčené výrobky správně zařadit v rámci KN, a nikoli v tom, že zařazení provede samotný Soudní dvůr, a to tím spíše že k tomu nutně nemá k dispozici všechny potřebné údaje. Vnitrostátní soud se v každém případě jeví k provedení tohoto zařazení jako povolanější (rozsudek Lukoil Neftohim Burgas, C‑330/13, EU:C:2014:1757, bod 27).

    30

    Předkládajícímu soudu tedy přísluší provést zařazení výrobků dotčených v původním řízení s ohledem na odpovědi, které na položenou otázku poskytne Soudní dvůr.

    31

    Pro účely poskytnutí užitečné odpovědi předkládajícímu soudu je třeba nejprve zdůraznit, jak vyplývá z bodu 13 tohoto rozsudku, že všeobecná pravidla výkladu KN stanoví, že pro zařazení zboží jsou směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační.

    32

    Dále podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol je třeba hledat rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním čísla KN a poznámek k třídám nebo kapitolám (rozsudek Lukoil Neftohim Burgas, C‑330/13, EU:C:2014:1757, bod 34 a citovaná judikatura).

    33

    Co se týče vysvětlivek k HS, je třeba dodat, že navzdory skutečnosti, že nemají závaznou povahu, jsou důležitými nástroji k zajištění jednotného použití společného celního sazebníku a jako takové poskytují informace využitelné pro jeho výklad (v tomto smyslu viz rozsudky Kloosterboer Services, C‑173/08, EU:C:2009:382, bod 25, a Agroferm, C‑568/11, EU:C:2013:407, bod 28). Totéž platí i pro vysvětlivky ke KN (v tomto smyslu viz rozsudky Develop Dr. Eisbein, C‑35/93, EU:C:1994:252, bod 21, jakož i British Sky Broadcasting Group a Pace, C‑288/09 a C‑289/09, EU:C:2011:248, bod 92).

    34

    Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda musí být KN vykládána v tom smyslu, že samostatný přístroj konstruovaný ke streamingovému získávání, přijímání a přehrávání audiodigitálních dat v podobě zesíleného zvuku, jako je přístroj dotčený ve věci v původním řízení, musí být zařazen pod číslo sazebníku 8517, 8518, 8519, 8527 nebo 8543 této nomenklatury.

    35

    V tomto ohledu vyplývá ze samotného znění čísel 8517, 8518, 8519, 8527 a 8543 KN, jakož i z příslušných vysvětlivek, že funkce dotčeného zboží je určující pro zařazení tohoto zboží pod jedno z těchto čísel.

    36

    Uvedená čísla totiž specificky popisují funkci zboží, které zahrnují. Číslo sazebníku 8517 KN se týká zejména „přístrojů pro vysílání nebo přijímání hlasu, obrazů nebo jiných dat, včetně přístrojů pro komunikaci v drátových nebo bezdrátových sítích“. Číslo 8518 KN se týká zejména „reproduktorů, a to i vestavěných“. Číslo 8519 KN se týká přístrojů pro záznam nebo reprodukci zvuku. Číslo 8527 KN zahrnuje „přijímací přístroje pro rozhlasové vysílání“. Pokud jde o číslo 8543 KN, toto číslo se vztahuje na „elektrické stroje a přístroje s vlastní individuální funkcí, jinde v [této] kapitole [85 KN] neuvedené ani nezahrnuté“.

    37

    V projednávaném případě je nesporné, jak uvádí Komise, že Zoneplayer plní pouze jednu funkci.

    38

    Z popisu provedeného předkládajícím soudem a v zásadě převzatého v bodech 17 až 21 tohoto rozsudku totiž vyplývá, že Zoneplayer je konstruován k získávání, přijímání a přehrávání audiodigitálních dat, která jsou k dispozici na internetu, v podobě zvuku zesíleného prostřednictvím pěti reproduktorů, jimž je tento přístroj vybaven. Jakmile je tento přístroj připojen do místní sítě, může rovněž v rámci streamingu číst audiodigitální data uložená v paměti přístrojů, které jsou součástí této sítě. Zoneplayer tudíž sám negeneruje zdroj zvuku, který šíří, neboť tímto zdrojem jsou uložená audiodigitální data buď na externím serveru, k němuž je Zoneplayer připojen prostřednictvím internetu, anebo na jiném přístroji, se kterým Zoneplayer sdílí místní síť.

    39

    Zoneplayer tudíž plní pouze jedinou funkci přehrávání zvuku. V tomto ohledu hlavní jednotka umožňující zpracovávání audiodigitálních dat, různé zdířky umožňující připojení k místní síti a internetové připojení nepředstavují různé funkce, které tento přístroj zajišťuje, nýbrž technické charakteristiky, které jsou nezbytné pro jeho fungování. Přijímání zvuku prostřednictvím síťové komunikace totiž představuje technologickou inovaci způsobu získávání dat ze zvukového zdroje, jejich konverze a reprodukce.

    40

    Za těchto podmínek na rozdíl od toho, co tvrdí nizozemská vláda, není poznámka 3 k třídě XVI KN, která se vztahuje na kombinované stroje konstruované k vykonávání dvou nebo více funkcí, které se navzájem doplňují nebo střídají, relevantní pro účely sazebního zařazení takového zboží, jako je Zoneplayer. V souladu s judikaturou Soudního dvora, která byla připomenuta v bodě 32 tohoto rozsudku, je totiž rozhodující kritérium v tomto ohledu třeba spatřovat v objektivních charakteristikách a vlastnostech dotčeného výrobku.

    41

    V projednávané věci funkce přehrávání zvuku, kterou zajišťuje Zoneplayer, odpovídá znění čísla 8519 KN.

    42

    Vysvětlivky k HS týkající se čísla 8519 tohoto systému navíc upřesňují, že „obecně“ je zvuk nahráván nebo přehráván prostřednictvím vnitřní úložné jednotky nebo nějakého média, což nevylučuje další zdroje. Pouhá skutečnost, že zdrojem zvuku není vnitřní úložná jednotka, nevylučuje zařazení uvedeného výrobku do tohoto čísla sazebníku. Funkce přehrávání zvuku takového přístroje, jako je Zoneplayer, tudíž nemůže být zpochybněna z důvodu skutečnosti, že zdrojem zvuku, který přehrává, je buď internet, nebo jiný přístroj, s nímž sdílí místní síť, anebo přístroj, s nímž je propojen pomocí kabelu.

    43

    Podle judikatury Soudního dvora kromě toho může být objektivním kritériem pro zařazení účel použití výrobku, pokud je inherentní tomuto výrobku, přičemž musí být možné posoudit tuto inherentnost podle objektivních charakteristik a vlastností zboží (viz rozsudek Krings, C‑130/02, EU:C:2004:122, bod 30 a citovaná judikatura).

    44

    V projednávané věci je Zoneplayer určen k přehrávání zvuku, konkrétně hudby. Podle nizozemské vlády totiž společnost Sonos Europe představuje Zoneplayer spotřebitelům jako bezdrátový systém určený k zajištění přehrávání zvuku ve stereo kvalitě „High Fidelity“ (HIFI). Připojení tohoto přístroje k síti tudíž slouží pouze k tomu, aby tento přístroj mohl zajistit funkci, pro kterou je určen. Za těchto podmínek účel použití takového přístroje, jako je Zoneplayer, potvrzuje jeho zařazení do čísla 8519 KN.

    45

    Z těchto skutečností, jakož i z popisu Zoneplayeru provedeného předkládajícím soudem, který byl v zásadě zopakován v bodech 17 až 21 tohoto rozsudku, vyplývá, že s výhradou, že předkládající soud posoudí všechny skutečnosti, které má k dispozici, je funkcí tohoto přístroje vzhledem k jeho objektivním charakteristikám a vlastnostem, jakož i vzhledem k jeho účelu použití, funkce přehrávání zvuku, jak je popsána v čísle 8519 KN.

    46

    Toto zjištění nelze zpochybnit tvrzením společnosti Sonos Europe, podle něhož je Zoneplayer třeba zařadit do čísla 8517 KN.

    47

    Funkcí Zoneplayeru je totiž přehrávání zvuku, a tudíž nemůže spadat pod číslo 8517 KN. Jak vyplývá z bodu 39 tohoto rozsudku, přijímání zvuku prostřednictvím síťové komunikace představuje technologickou inovaci, která přístroji Zoneplayer pouze umožňuje fungovat. Okolnost, že připojení k síti je nezbytné pro přehrávání hudby, tedy nezpochybňuje zařazení tohoto přístroje do čísla 8519 KN.

    48

    S ohledem na všechny předcházející úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že KN musí být vykládána v tom smyslu, že takový samostatný přístroj konstruovaný ke streamingovému získávání, přijímání a přehrávání audiodigitálních dat v podobě zesíleného zvuku, jako je přístroj dotčený ve věci v původním řízení, musí být s výhradou, že předkládající soud posoudí všechny skutečnosti, které má k dispozici, zařazen do čísla 8519 této nomenklatury.

    K nákladům řízení

    49

    Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

     

    Z těchto důvodů Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl takto:

     

    Kombinovaná nomenklatura, která je obsahem přílohy I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění vyplývajícím postupně z nařízení Komise (ES) č. 1031/2008 ze dne 19. září 2008 a nařízení Komise (ES) č. 948/2009 ze dne 30. září 2009, musí být vykládána v tom smyslu, že takový samostatný přístroj konstruovaný ke streamingovému získávání, přijímání a přehrávání audiodigitálních dat v podobě zesíleného zvuku, jako je přístroj dotčený ve věci v původním řízení, musí být s výhradou, že předkládající soud posoudí všechny skutečnosti, které má k dispozici, zařazen do čísla 8519 této nomenklatury.

     

    Podpisy.


    ( *1 ) – Jednací jazyk: nizozemština.

    Top