8.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 303/46

—

rozhodnutím o předběžném opatření uložil Evropské unii na základě čl. 340 druhého odstavce SFEU vyplatit náhradu škody, kterou žalobci utrpěli v období od 1. ledna 2012 do dne, kdy zahájili svoji činnost jako chorvatští soudní exekutoři v souladu s čl. 36 odst. 1 a přílohou VII bodem 1 Aktu o přistoupení, což jsou ustanovení právně závazná pro všech 28 členských států, které podepsali Smlouvu o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii ze dne 9. prosince 2011, jakož i pro Evropskou komisi; újma plyne ze skutečnosti, že Evropská komise nevykonávala kontrolní pravomoc, svěřenou jí čl. 36 odst. 1 a 2 Aktu o přistoupení, za účelem zajištění, aby Chorvatská republika splnila svůj závazek zajistit, že soudní exekutoři budou moci zahájit svoji činnost dne 1. ledna 2012; tento závazek byl přijat při vyjednávání o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unie v rámci kapitoly 23 – Soudní moc a základní práva, a byl uveden v příloze VII bodu 1 Aktu o přistoupení nazvané „Konkrétní závazky přijaté Chorvatskou republikou během přístupových jednání“, kde se uvádí: „1. I nadále zajišťovat účinné provádění své strategie a akčního plánu v oblasti soudní reformy,“;

—

přerušil řízení o konečné výši majetkové újmy, jejíž náhradu žalobci požadují od Evropské unie v rámci této žaloby, až do okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí o předběžném opatření požadovaném v prvním bodě návrhových žádní;

—

po nabytí právní moci rozhodnutí o předběžném opatření o návrhovém žádání uvedeném v prvním bodě a po projednání a předložené důkazů o celkové výši majetkové újmy, jejíž náhradu žalobci požadují v rámci této žaloby, uložil Evropské unii k vyplacení náhrady škody způsobené jednotlivým žalobcům nezákonným opomenutím Evropské komise popsaným v prvním bodu, a to celé utrpěné újmy (damnum emergens) a celého ušlého zisku (lucrum cessans) žalobců v období od 1. ledna 2012 do dne, kdy Tribunál zašle Ministerstvu financí a spravedlnosti Chorvatské republiky příslušné žádosti dosahující výše 6 00  000 eur za každý kalendářní rok a za každého žalobce, navýšenou o úroky z prodlení v sazbě 12 % ročně:

—

po nabytí právní moci rozhodnutí o předběžném opatření o návrhovém žádání uvedeném v prvním bodě a po projednání a předložené důkazů o výši nároků, uložil Evropské unii náhradu veškerých nákladů řízení jednotlivých žalobců vynaložených v tomto řízení.