EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62014TN0384

Věc T-384/14: Žaloba podaná dne 3. června 2014 – Itálie v. Komise

Úř. věst. C 235, 21.7.2014, p. 32–33 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

21.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 235/32


Žaloba podaná dne 3. června 2014 – Itálie v. Komise

(Věc T-384/14)

2014/C 235/43

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupci: B. Tidore, avvocato dello Stato, G. Palmieri, zmocněnkyně)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Komise C (2014) 2008 ze dne 4. dubna 2014, oznámené dne 7. dubna 2014, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy, konkrétně Itálií, v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod, vycházející z porušení zásad Společenství a nedostatečného dokazování.

Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že Komise v napadeném rozhodnutí provedla finanční opravu na základě několika nedostatků zjištěných při kontrole na místě, která byla provedena pouze v regionech Lazio a Abruzzo. Žalobkyně zpochybňuje, že výsledky této kontroly lze vztáhnout i na jiné než posuzované regiony a že opravu lze vyčíslit na 5 %, neboť jednotlivé italské regiony jsou nesmírně různorodé a každopádně byla zainteresována pouze jedna platební agentura (AGEA).

2.

Druhý žalobní důvod, vycházející z porušení článků 43 a 48 nařízení č. 1782/2003 (1).

Komise ve svém rozhodnutí Italskému státu vytýkala, že nesprávně uplatnil právní předpisy v oblasti zvláštních nároků, když tvrdí, že pro Fond hrozí riziko. Žalobkyně tvrdí, že články 43 a 48 nařízení č. 1782/2003 nestanoví konkrétní způsob rozdělování zvláštních nároků pro případy zkoumané Komisí a že metoda použitá v Itálii je zcela v souladu s těmito právními předpisy a sama o sobě nepředstavuje zvláštní riziko pro Fond.

3.

Třetí žalobní důvod, vycházející z porušení obecných zásad v oblasti finančních oprav a dodržení kritérií pro uznání, jakož i z nedostatečného odůvodnění.

Komise ve svém rozhodnutí provedla opravu týkající se nedostatků v pracovních postupech přičitatelných ARBEA, platební agentuře, jejíž registrace byla odňata správním rozhodnutím ze dne a 12. května 2010, s účinností k 16. říjnu 2010, kdy funkce doposud vykonávané ARBEA převzala AGEA. Žalobkyně kritizuje postup Komise, která na rok 2010 prodloužila opravu, která již byla provedena pro období 2007-2009, na základě předpokladu, že již zjištěná rizika nadále trvají, a uplatnila stejnou procentuální sazbu, jakož i uplatnění opravy na období od odnětí registrace do převzetí funkcí AGEA.


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001.


Top