Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62014CN0557

Věc C-557/14: Žaloba podaná dne 4. prosince 2014 – Evropská komise v. Portugalská republika

Úř. věst. C 46, 9.2.2015, p. 28–31 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

9.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 46/28


Žaloba podaná dne 4. prosince 2014 – Evropská komise v. Portugalská republika

(Věc C-557/14)

(2015/C 046/35)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Brada da Crus a E. Manhaeve, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

určil, že Portugalská republika tím, že nepřijala veškerá opatření, jež vyplývala z rozsudku ze dne 7. května 2009 ve věci C-530/07 (1), Komise v. Portugalsko, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 260 odst. 1 SFEU;

uložil Portugalské republice povinnost zaplatit penále ve výši 20  196 eur za každý den prodlení s plněním povinností vyplývajících z výše uvedeného rozsudku vydaného ve věci C-530/07, a to ode dne vydání rozsudku v této věci do dne, kdy dojde ke splnění povinností vyplývajících z výše uvedeného rozsudku vydaného ve věci C-530/07;

uložil Portugalské republice povinnost zaplatit denní paušální částku ve výši 2  244 eur, a to ode dne vydání výše uvedeného rozsudku ve věci C-530/07 do dne vydání v rozsudku v této věci, respektive do dne, kdy dojde ke splnění povinností vyplývajících z výše uvedeného rozsudku vydaného ve věci C-530/07, nastane-li dřív;

uložil Portugalské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

I.

Stanovení sankce: musí vycházet ze tří kritérií:

1.

závažnost porušení povinnosti: Komise navrhuje koeficient závažnosti 3 na stupnici od 1 do 20. Podle sdělení Komise o použití článku 228 Smlouvy o ES („sdělení z roku 2005“) vypočítá Komise tento koeficient s přihlédnutím k:

a)

významu unijních právních předpisů, které členský stát porušil: Z článků 1 a 2, čl. 3 odst. 1 a článku 4, jakož i z přílohy I směrnice Rady 91/271/EHS (2) ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (dále jen „směrnice 91/271“) vyplývá, že vypouštění nevyčištěných městských odpadních vod do recipientu způsobuje znečištění, které významným způsobem ovlivňuje jakost vod v daném recipientu a ekosystémů na něj navázaných. Odvádění a čištění všech městských odpadních vod z aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 15  000 PE má klíčový význam pro zachování a zlepšování jakosti recipientu, dále vodních ekosystémů a pozemních ekosystémů, které přímo závisí na dotčených vodách, ale i pro celkové a správné použití jiných unijních směrnic;

b)

důsledkům tohoto porušení povinnosti pro obecné a individuální zájmy:

ochrana životního prostředí a lidského zdraví vychází z obecného zájmu. Nedostatečné splnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudního dvora vydaného ve věci C-530/07 (dále jen „rozsudek“) představuje významné riziko znečištění životního prostředí a má dopady na lidské zdraví;

nedostatečné splnění povinností vyplývajících z rozsudku by rovněž mohlo ovlivnit použití jiných směrnic Evropské unie a má přímé dopady na možnost občanů využívat neznečištěné vody recipientu umožňující provozování rekreačních činností, což může ovlivnit odvětví cestovního ruchu a na něj navázané hospodářské činnosti;

c)

jiným přitěžujícím a polehčujícím okolnostem:

polehčujícím:

i)

počet aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 15  000 PE, které nejsou v souladu s požadavky článku 4 směrnice 91/271, se ode dne vydání rozsudku podle článku 258 SFEU snížil z 15 na 2;

ii)

co se týče aglomerace Vila Real de Santo António, v té funguje od roku 2009 nová čistička, ke které nejsou doposud připojeny již jen tři oblasti této aglomerace; pokud jde o Matosinhos, současná čistička umožňuje primární čištění odpadních vod z aglomerace, které jsou následně vypouštěny do moře, a to prostřednictvím podmořského potrubí ústícího dále než dva kilometry od pobřeží.

Podle portugalských úřadů nemá tato okolnost vliv na jakost vod ke koupání;

přitěžujícím:

i)

úplné splnění povinností vyplývajících z rozsudku nebude možné doložit dříve než v roce 2018, ačkoli povinnosti odvádění a čištění dotčené v této věci měly být splněny nejpozději do 31. prosince 2000;

ii)

příslušná ustanovení směrnice 91/271, které Portugalská republika nadále porušuje, stanoví jasné povinnosti;

iii)

harmonogramy, které Komisi postupně předkládaly portugalské orgány, nebyly dodrženy, a to způsobem, který Komise považuje za závažný;

iv)

vysoký počet řízení pro nesplnění povinností, zahájených vůči Portugalsku, a také rozsudků, které v této konkrétní oblasti čištění městských odpadních vod Soudní dvůr již vynesl, poukazuje na opakované protiprávní chování, ke kterému navíc dochází v oblasti, v níž jsou dopady na lidské zdraví a na životní prostředí obzvláště významné;

2.

doba trvání porušování povinnosti: s ohledem na dobu, která uplynula od vydání rozsudku, navrhuje Komise nejvyšší koeficient trvání porušování povinnosti, a sice 3;

3.

nezbytnost zajistit odstrašující účinek sankce: jak je uvedeno ve sdělení z roku 2005, odstrašující účinek je zohledňován prostřednictvím koeficientu n, který představuje průměr vycházející z hrubého domácího produktu daného členského státu a z vážení hlasů v Radě. Koeficient n platný v současné době pro Portugalsko je 3,40.

II.   Výpočet výše sankce:

a)

penále za každý den prodlení:

se v souladu se způsobem, který je navržen ve sdělení z roku 2005, vypočítá podle následujícího vzorce:

Jednotná základní paušální sazba x koeficient závažnosti x koeficient trvání x koeficient n, což v této věci činí 660 x 3 x 3 x 3,40 = 20  196 eur/den;

k zajištění postupného snižování penále za každý den prodlení Komise navrhuje vydělit výši penále za každý den prodlení (20  196 eur/den) hodnotou populačního ekvivalentu, který doposud není v souladu s rozsudkem. Podle nejnovějších údajů je hodnota populačního ekvivalentu, který doposud není v souladu se směrnicí 91/271, 3 21  950 PE. Komise tak navrhuje vydělení hodnoty jednotné základní paušální sazby (20  196 eur/den) číslem 3 21  950;

výsledek tohoto dělení (20  196: 3 21  950), tedy 0,06 eur/den, bude odečten od jednotné základní paušální sazby za každý populační ekvivalent, který se v mezidobí dostane do souladu s požadavky;

b)

paušální částka:

způsob výpočtu denní částky pro stanovení paušální částky je velmi podobný výpočtu denní částky pro stanovení penále a spočívá ve vynásobení jednotné základní paušální sazby koeficientem závažnosti a následném vynásobení získaného součinu pevným faktorem daného členského státu (faktor n), který zároveň odráží platební schopnost příslušného členského státu i počet hlasů tohoto členského státu v Radě;

při výpočtu výše paušální částky bude ovšem Komise vycházet ze základní paušální sazby, která je nižší než sazba použitelná na penále, neboť chování členského státu porušujícího povinnost je vzhledem k tomu, že porušování jeho povinnosti přetrvává i navzdory dvěma postupně vydaným rozsudkům Soudního dvora, trestuhodnější v okamžiku vydání rozsudku podle článku 260 SFEU. Jednotná základní paušální sazba pro zaplacení paušální částky je v současnosti stanovena na 220 eur/den, přičemž v tomto případě Komise nenavrhuje uplatnění koeficientu trvání;

s ohledem na jednotnou základní paušální sazbu, na koeficient závažnosti a na faktor n se tedy denní částka pro stanovení paušální částky vypočítá podle vzorce 220 x 3 x 3,40 = 2  244 eur.

c)

posouzení minimální paušální částky:

v souvislosti s minimální paušální částkou stanovenou pro dotčený členský stát je nezbytné posoudit, zda má být Soudnímu dvoru navržena denní částka, nebo pevná částka. Za tím účelem je třeba zjistit, jaká je na jedné straně celková souhrnná hodnota denní částky pro stanovení paušální částky vypočítané do okamžiku přijetí rozhodnutí Komise (podat žalobu podle článku 260 SFEU) a na straně druhé minimální paušální částka definovaná pro dotčený členský stát;

počet dnů, které uplynuly od vydání rozsudku (7. května 2009) do přijetí rozhodnutí Komise podat žalobu podle článku 260 SFEU (16. října 2014) je 1  987. Ke dni, kdy Komise přijala uvedené rozhodnutí, má tedy celková souhrnná hodnota denní částky pro stanovení paušální částky výši 2  244 eur x 1  987 dnů = 4 4 58  828 eur;

minimální paušální částka definovaná pro Portugalsko je v současné době 1 8 75  000 eur;

proto Komise vzhledem k tomu, že celková souhrnná hodnota denní částky pro stanovení paušální částky ke dni 16. října 2014 je vyšší než minimální paušální částka definovaná pro Portugalsko, navrhuje, aby Portugalsku byla uložena povinnost zaplatit denní částku pro stanovení paušální částky, tedy 2  244 eur denně, a to ode dne vydání rozsudku do dne vydání rozsudku podle článku 260 SFEU, respektive do dne, kdy Portugalsko splní povinnosti vyplývajících z prvního z těchto rozsudků, nastane-li dřív.


(1)  EU:C:2009:292.

(2)  Úř. věst. L 135, s. 40; Zvl. vyd. 15/02, s. 26.


Top