1

Svým kasačním opravným prostředkem se MEGA Brands International, Luxembourg, Zweigniederlassung Zug domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie Mega Brands v. OHIM – Diset (MAGNEXT) (T‑604/11 a T‑292/12, EU:T:2014:56, dále jen „napadený rozsudek“), v rozsahu, v němž tímto rozsudkem Tribunál zamítl její žalobu, jíž se domáhala zrušení rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 24. dubna 2012 (věc R 1722/2011‑4) týkajícího se námitkového řízení mezi společností Diset SA (dále jen „společnost Diset“) a navrhovatelkou.

2

Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146) bylo zrušeno a nahrazeno nařízením Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1), které vstoupilo v platnost dne 13. dubna 2009.

3

Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, který odpovídá čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, stanoví:

„Na základě námitek majitele starší ochranné známky se přihlášená ochranná známka nezapíše:

[...]

4

Článek 8 odst. 2 písm. a) nařízení č. 207/2009, který odpovídá čl. 8 odst. 2 písm. a) nařízení č. 40/94, stanoví:

„‚Staršími ochrannými známkami‘ se pro účely odstavce 1 rozumějí:

5

Dne 21. ledna 2008 navrhovatelka podala u OHIM přihlášku níže vyobrazeného obrazového označení jako ochranné známky Společenství:

6

Výrobky, pro které byl tento zápis požadován, náležejí do třídy 28 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a odpovídají následujícímu popisu: „Hry a hračky, zvláště stavebnice, jejich díly, příslušenství a základní součástky“.

7

Dne 29. března 2010 navrhovatelka podala u OHIM druhou přihlášku označení jako ochranné známky Společenství, týkající se níže uvedeného slovního označení:

8

Tento zápis byl požadován pro tytéž výrobky, jako jsou výrobky uvedené v bodě 6 tohoto rozsudku.

9

Dne 5. září 2008 a 17. června 2010 společnost Diset podala na základě článku 42 nařízení č. 40/94 a článku 41 nařízení č. 207/2009 dvě námitky proti zápisu dotčených ochranných známek pro výrobky uvedené ve zmíněném bodě 6. Tyto námitky byly založeny zejména na starší slovní španělské ochranné známce MAGNET 4, jejíž přihláška byla podána dne 10. července 2003 a jež byla zapsána dne 9. prosince 2003 pro výrobky náležející do třídy 28 ve smyslu Niceské dohody, odpovídající následujícímu popisu: „Hry, hračky, gymnastické a sportovní zboží nezahrnuté do jiných tříd, ozdoby na vánoční stromečky“.

10

Důvody uplatněnými na podporu uvedených námitek byly důvody uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 a v totožném ustanovení nařízení č. 207/2009. Tytéž námitky byly založeny na všech výrobcích, na něž se vztahuje starší ochranná známka, a směřovaly proti všem výrobkům, pro něž byl zápis dotčených ochranných známek požadován.

11

Rozhodnutími ze dne 19. července 2010 a 21. června 2011 námitkové oddělení OHIM námitkám podaným společností Diset vyhovělo.

12

Rozhodnutími ze dne 27. září 2011 a 24. dubna 2012 čtvrtý odvolací senát OHIM zamítl odvolání podaná navrhovatelkou proti rozhodnutím uvedeného námitkového oddělení.

13

Návrhy došlými kanceláři Tribunálu dne 28. listopadu 2011 (věc T‑604/11) a dne 3. července 2012 (věc T‑292/12) navrhovatelka podala dvě žaloby, jimiž se domáhala zrušení zamítavých rozhodnutí vydaných odvolacím senátem OHIM.

14

Na podporu každé z těchto žalob navrhovatelka uplatnila jediný žalobní důvod, vycházející z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 a totožného ustanovení nařízení č. 207/2009.

15

Tribunál poté, co obě věci spojil pro účely rozsudku, nejprve v bodě 19 napadeného rozsudku konstatoval, že navrhovatelka nezpochybnila závěry odvolacího senátu, pokud jde o vymezení relevantní veřejnosti, o níž se mělo za to, že je složena z průměrných španělsky hovořících spotřebitelů, kteří jsou přiměřeně pozorní a obezřetní, ani pokud jde o částečnou totožnost výrobků, na něž se vztahují kolidující ochranné známky.

16

Tribunál následně přezkoumal podobnost kolidujících označení ze vzhledového, fonetického a pojmového hlediska, jejíž posouzení odvolacím senátem navrhovatelka zpochybnila.

17

Pokud jde zaprvé o vzhledovou a fonetickou podobnost kolidujících označení, Tribunál uvedl:

18

Pokud jde zadruhé o srovnání kolidujících označení z pojmového hlediska, Tribunál v bodě 26 napadeného rozsudku potvrdil posouzení odvolacího senátu, podle něhož je důsledkem existence přídavného jména „magnético“ ve španělském jazyce, které relevantní veřejnost běžně používá k označení zboží s magnetickými vlastnostmi, to, že si tato veřejnost starší ochrannou známku spojí s předměty majícími takové vlastnosti. Tribunál měl za to, že v tomto kontextu odvolací senát správně dospěl k závěru, že mezi obrazovou ochrannou známkou a slovní ochrannou známkou, jejíž zápis je požadován, na jedné straně a starší ochrannou známkou na druhé straně neexistuje pojmová podobnost.

19

Na základě těchto zjištění Tribunál v bodě 29 napadeného rozsudku dospěl k závěru, že starší ochranná známka vykazuje velmi nízkou podobnost s přihlášenou obrazovou ochrannou známkou a průměrnou podobnost s přihlášenou slovní ochrannou známkou.

20

Konečně Tribunál přezkoumal argumentaci navrhovatelky, kterou zpochybňuje, že starší ochranná známka má průměrnou rozlišovací způsobilost.

21

V tomto ohledu Tribunál poté, co připomněl, že si relevantní veřejnost spojí starší ochrannou známkou s předměty majícími magnetické vlastnosti, v bodě 32 napadeného rozsudku uvedl, že navrhovatelka předložila u OHIM řadu skutečností prokazujících to, že zdůraznění magnetických vlastností her a hraček je běžnou praxí subjektů působících v dotčeném odvětví. Za těchto podmínek měl Tribunál v bodě 33 napadeného rozsudku za to, že starší ochranná známka MAGNET 4 šíří sdělení, které může u relevantní veřejnosti souviset s vlastnostmi výrobků, pro něž je zapsána, které jsou totožné s výrobky, na něž se vztahuje přihlášená obrazová a slovní ochranná známka. Tribunál z toho vyvodil, že starší ochranná známka má nikoli průměrnou, ale nízkou rozlišovací způsobilost.

22

S ohledem na všechny tyto úvahy Tribunál v bodě 34 napadeného rozsudku shledal, že se odvolací senát dopustil nesprávného posouzení, když uvedl, že mezi přihlášenou obrazovou ochrannou známkou a starší ochrannou známkou existuje nebezpečí záměny.

23

Naproti tomu měl Tribunál v bodě 35 tohoto rozsudku za to, že vzhledem k tomu, že podobnost mezi přihlášenou slovní ochrannou známkou a starší ochrannou známkou je výraznější, je třeba potvrdit závěr odvolacího senátu, podle něhož existuje nebezpečí záměny mezi těmito ochrannými známkami s ohledem na totožnost výrobků, na něž se tyto ochranné známky vztahují, i přes nízkou rozlišovací způsobilost starší ochranné známky.

24

Tribunál proto zrušil ve věci T‑604/11 rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM týkající se obrazové ochranné známky

a zamítl ve věci T‑292/12 návrh na zrušení rozhodnutí téhož odvolacího senátu týkajícího se slovní ochranné známky MAGNEXT.

25

Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:

26

OHIM navrhuje, aby Soudní dvůr:

27

Na podporu kasačního opravného prostředku navrhovatelka uplatňuje porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, jakož i nedostatečné odůvodnění napadeného rozsudku.

28

Tento důvod se dělí na čtyři části.

29

Navrhovatelka tvrdí, že Tribunál při posouzení nebezpečí záměny zkreslil skutkový stav a porušil zásady stanovené v judikatuře, když zaprvé prvek „MAGNET“ starší ochranné známky MAGNET 4 kvalifikoval jako dominantní, třebaže konstatoval, že je tento prvek popisný, a zadruhé nezohlednil číslici „4“, jež je součástí této ochranné známky.

30

OHIM má za to, že tato argumentace je nepřípustná, anebo podpůrně zjevně neopodstatněná.

31

Jak právem připomněl Tribunál v bodě 21 napadeného rozsudku, globální posouzení nebezpečí záměny, co se týče vzhledové, fonetické nebo pojmové podobnosti kolidujících označení, musí být založeno na celkovém dojmu, kterým tato označení působí, s přihlédnutím zvláště k jejich rozlišujícím a dominantním prvkům (viz zejména rozsudky OHIM v. Shaker, C‑334/05 P, EU:C:2007:333, bod 35 a Nestlé v. OHIM, C‑193/06 P, EU:C:2007:539, bod 34).

32

Posouzení podobnosti mezi dvěma ochrannými známkami se nemůže omezit na to, že bude zohledněna pouze jedna složka kombinované ochranné známky a bude srovnána s jinou ochrannou známkou. Je naopak třeba provést srovnání, při kterém budou dotčené ochranné známky posuzovány každá jako celek, což nevylučuje, že celkovému dojmu, který kombinovaná ochranná známka vyvolává v paměti relevantní veřejnosti, může za určitých okolností dominovat jedna nebo více jejích složek (viz zejména rozsudky OHIM v. Shaker, EU:C:2007:333, bod 41 a United States Polo Association v. OHIM, C‑327/11 P, EU:C:2012:550, bod 57).

33

V projednávané věci Tribunál ve fázi posouzení fonetické a vzhledové podobnosti kolidujících označení v bodě 25 napadeného rozsudku konstatoval, že ve starší ochranné známce MAGNET 4 je třeba za dominantní prvek považovat výraz „magnet“.

34

V rozsahu, v němž navrhovatelka tvrdí, že taková kvalifikace je neslučitelná s popisnou povahou, kterou Tribunál tomuto výrazu přiznal v bodě 26 napadeného rozsudku, stačí uvést, že i za předpokladu, že slovní prvek má být považován za prvek vykazující čistě popisnou povahu, tato povaha nebrání uznání dominantního charakteru tohoto prvku pro účelu posouzení podobnosti kolidujících označení (v tomto smyslu viz usnesení Muñoz Arraiza v. OHIM, C‑388/10 P, EU:C:2011:185, bod 65).

35

Je tedy třeba konstatovat, že první část důvodu vycházejícího z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 musí být zamítnuta.

36

V rozsahu, v němž navrhovatelka vytýká Tribunálu, že v posouzení nebezpečí záměny nezohlednil číslici „4“, která je součástí starší ochranné známky, je nutno při výkladu bodu 25 napadeného rozsudku konstatovat, že se Tribunál pro účely posouzení vzhledové a fonetické podobnosti kolidujících označení omezil na konstatování, že slovní ochranná známka MAGNEXT, jejíž zápis je požadován, se od prvku „magnet“ starší ochranné známky MAGNET 4 odlišuje pouze velkým písmenem „X“.

37

Je zajisté pravda, že toto nezohlednění číslice „4“ vyskytující se v ochranné známce MAGNET 4 je třeba dát do souvislosti s kvalifikací – výslovně provedenou v tomtéž bodě 25 uvedeného rozsudku – prvku „magnet“ jakožto dominantního prvku této ochranné známky.

38

Z judikatury připomenuté v bodě 32 tohoto rozsudku totiž vyplývá, že za určitých okolností se může posouzení podobnosti provést pouze na základě dominantního prvku kombinované ochranné známky. Tato judikatura se však týká pouze výjimečných situací (usnesení Repsol v. OHIM, C‑466/13 P, EU:C:2014:2331, bod 83) a posouzení podobnosti pouze na základě dominantního prvku je možné provést pouze v případě, že všechny ostatní složky ochranné známky jsou zanedbatelné v celkovém dojmu vyvolaném touto ochrannou známkou (viz zejména rozsudky Aceites del Sur‑Coosur v. Koipe, C‑498/07 P, EU:C:2009:503, bod 62 a United States Polo Association v. OHIM, EU:C:2012:550, bod 57).

39

V bodě 25 napadeného rozsudku se přitom Tribunál omezil na konstatování, že ve starší ochranné známce má dominantní charakter prvek „magnet“, aniž poskytl analýzu vlastností druhého prvku vyskytujícího se v této ochranné známce, a sice číslice „4“, z níž by vyplynulo, že je tento prvek zanedbatelný.

40

Ačkoli bod 25 napadeného rozsudku odkazuje – jak zdůraznil OHIM – na bod 22 tohoto rozsudku, týkající se vzhledové podobnosti přihlášené obrazové ochranné známky a starší ochranné známky, posledně uvedený bod uvádí jen to, že Tribunál konstatoval, že se číslice „4“ nevyskytuje v přihlášené obrazové ochranné známce a neobsahuje žádné posouzení vzhledového dojmu vyvolaného touto číslicí v kontextu starší ochranné známky, z něhož by vyplývalo, že je tento dojem zanedbatelný.

41

Pokud jde o bod 23 napadeného rozsudku, týkající se fonetické podobnosti přihlášené obrazové ochranné známky a starší ochranné známky, na nějž odkazuje rovněž bod 25 uvedeného rozsudku, neobsahuje žádnou zmínku o výskytu číslice „4“ ve starší ochranné známce. Konkrétně neobsahuje žádný odkaz na výslovnost této číslice ve formě „cuarto“, což je výslovnost ve španělském jazyce používaném veřejností považovanou za relevantní pro tuto ochrannou známku, a neobsahuje žádné posouzení, z něhož by vyplývalo, že fonetický dojem vyvolaný tímto zvukem je zanedbatelný.

42

Je tedy třeba konstatovat, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení v rozsahu, v němž neprovedl srovnání dotčených ochranných známek přezkoumáním každé z nich jako celku.

43

Druhá část důvodu vycházejícího z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 je tedy opodstatněná.

44

Navrhovatelka Tribunálu vytýká, že zkreslil skutkový stav, když dospěl k závěru, že kolidující ochranné známky jsou průměrně foneticky podobné, třebaže měl za to, že stupeň fonetické podobnosti mezi obrazovou ochrannou známkou dotčenou ve věci T‑604/11 a starší ochrannou známkou je velmi nízký. Obrazovou ochrannou známku a slovní ochrannou známku MAGNEXT, dotčené v projednávané věci, přitom tvoří tatáž písmena, a vyslovují se tedy totožným způsobem.

45

Navrhovatelka rovněž Tribunálu vytýká, že se dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že kolidující ochranné známky jsou ze vzhledového hlediska průměrně podobné, třebaže slovní ochranná známka MAGNEXT je podobně jako obrazová ochranná známka složena ze dvou prvků „mag“ a „next“ a třebaže posledně uvedený prvek, který odpovídá známému anglickému výrazu „next“, měl být považován za dominantní prvek.

46

OHIM má za to, že tato argumentace je nepřípustná, anebo podpůrně zjevně neopodstatněná.

47

V souladu s čl. 256 odst. 1 druhým pododstavcem SFEU a čl. 58 prvním pododstavcem statutu Soudního dvora Evropské unie je kasační opravný prostředek omezen na právní otázky. Ke zjištění a posouzení relevantních skutkových okolností, jakož i důkazů, které mu jsou předloženy, je příslušný pouze Tribunál. Posouzení tohoto skutkového stavu a důkazů, s výhradou případu jejich zkreslení, tedy nepředstavuje právní otázku, která by jako taková podléhala přezkumu Soudního dvora v rámci kasačního opravného prostředku (viz zejména rozsudky Nestlé v. OHIM, EU:C:2007:539, bod 53 a United States Polo Association v. OHIM, EU:C:2012:550, bod 62).

48

Posouzení fonetické a vzhledové podobnosti kolidujících označení představuje posouzení skutkové povahy (v tomto smyslu viz zejména usnesení Longevity Health Products v. OHIM, C‑311/14 P, EU:C:2015:23, bod 34 a citovaná judikatura), a může být tedy předmětem kasačního opravného prostředku pouze v případě zkreslení tohoto skutkového stavu.

49

V tomto ohledu je třeba připomenout, že jak vyplývá z ustálené judikatury Soudního dvora, takové zkreslení musí vyplynout zjevným způsobem z písemností ve spisu, aniž by bylo nezbytné provést nové posouzení skutkového stavu a důkazů (viz zejména usnesení Mundipharma v. OHIM, C‑669/13 P, EU:C:2014:2308, bod 33 a citovaná judikatura).

50

V projednávané věci je třeba konstatovat, že ačkoli navrhovatelka uvádí, že napadený rozsudek vychází ze zkreslení skutkového stavu a důkazů, na jejichž základě Tribunál posoudil fonetickou a vzhledovou podobnost kolidujících označení, argumenty, které rozvíjí na podporu tohoto tvrzení, se omezují v podstatě na zopakování tvrzení již uvedených v písemnostech předložených u Tribunálu, a neobsahují žádnou specifickou právní argumentaci, která by mohla prokázat – kromě údajně nesprávného posouzení některých skutečností Tribunálem – jejich zkreslení v napadeném rozsudku.

51

Z toho vyplývá, že třetí a čtvrtá část důvodu vycházejícího z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 musí být odmítnuta jako nepřípustná.

52

Navrhovatelka uvádí, že Tribunál v bodě 35 napadeného rozsudku neuvedl podrobné důvody, které by s ohledem na správné posouzení podobnosti kolidujících označení ze vzhledového a fonetického hlediska ospravedlnily závěr, podle něhož mezi těmito označeními existuje nebezpečí záměny. Rozsudek je stižen nedostatečným odůvodněním.

53

OHIM má za to, že napadený rozsudek je odůvodněn právně dostačujícím způsobem.

54

Podle ustálené judikatury povinnost uvést odůvodnění, která přísluší Tribunálu na základě článku 36 statutu Soudního dvora, použitelného na Tribunál na základě čl. 53 prvního pododstavce téhož statutu, a článku 81 jednacího řádu Tribunálu, neukládá Tribunálu povinnost poskytovat vysvětlení, ve kterém by se vyčerpávajícím způsobem postupně zabýval každou ze všech úvah uvedených účastníky sporu, a odůvodnění Tribunálu tedy může být implicitní za podmínky, že zúčastněným osobám umožní seznámit se s důvody, pro něž Tribunál nevyhověl jejich argumentům, a Soudnímu dvoru disponovat poznatky dostatečnými k tomu, aby mohl vykonat přezkum (viz zejména rozsudky Edwin v. OHIM, C‑263/09 P, EU:C:2011:452, bod 64 a Isdin v. Bial-Portela, C‑597/12 P, EU:C:2013:672, bod 21, jakož i citovaná judikatura).

55

V projednávaném případě je třeba uvést, že bod 35 napadeného rozsudku, v němž Tribunál konstatoval existenci nebezpečí záměny mezi kolidujícími označeními, je bodem obsahujícím závěry, který je implicitně, ale jasně založen na konstatováních provedených v předcházejících bodech tohoto rozsudku, pokud jde na jedné straně o podobnost mezi slovní ochrannou známkou, jejíž zápis je požadován, a starší ochrannou známkou ze vzhledového, fonetického, jakož i pojmového hlediska a na druhé straně o rozlišovací způsobilost starší ochranné známky.

56

Pokud jde o konstatování Tribunálu týkající se vzhledové a fonetické podobnosti kolidujících označení, u nichž navrhovatelka zpochybňuje, že mohou podepřít závěr, který z nich tento soud vyvozuje, pokud jde o existenci nebezpečí záměny, v bodech 33 a 36 tohoto rozsudku již bylo uvedeno, že pokud jde o ochrannou známku MAGNET 4, Tribunál zohlednil pouze prvek „magnet“, který kvalifikoval jako dominantní, aniž zohlednil číslici „4“.

57

Tribunál přitom neposkytl žádné, ani implicitní odůvodnění umožňující seznámit se s důvody, pro něž prvek „magnet“ kvalifikoval jako dominantní (viz výše bod 39 tohoto rozsudku).

58

Dále Tribunál neodůvodnil – byť implicitně – ani své rozhodnutí nezahrnout číslici „4“ do posouzení podobnosti kolidujících označení (viz výše body 39 až 41 tohoto rozsudku).

59

Z toho vyplývá, že v rozsahu, v němž je založeno na posouzení podobnosti kolidujících označení ze vzhledového a fonetického hlediska, které je stiženo nedostatečným odůvodněním, je konstatování existence nebezpečí záměny provedené Tribunálem v bodě 35 napadeného rozsudku samo nedostatečně odůvodněno.

60

S ohledem na všechny předcházející úvahy, zejména na body 42, 43 a 59 tohoto rozsudku, musí být bod 4 výroku napadeného rozsudku zrušen.

61

V souladu s čl. 61 prvním pododstavcem statutu Soudního dvora může Soudní dvůr v případě zrušení rozhodnutí Tribunálu buď vydat sám konečné rozhodnutí ve věci, pokud to soudní řízení dovoluje, nebo věc vrátit zpět Tribunálu k rozhodnutí.

62

V projednávané věci má Soudní dvůr za to, že spor není ve stavu, v němž by o něm soudní řízení dovolovalo rozhodnout, jelikož pro provedení globálního posouzení nebezpečí záměny v souladu s požadavky stanovenými v čl. 8 odst. 1 nařízení č. 207/2009 přísluší Tribunálu, aby posouzení skutkového stavu doplnil.

63

V důsledku toho je třeba věc vrátit zpět Tribunálu.

64

Vzhledem k tomu, že věc se vrací zpět Tribunálu, je třeba stanovit, že o nákladech řízení souvisejících s tímto řízením o kasačním opravném prostředku bude rozhodnuto později.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto: