This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62014CA0443
Joined Cases C-443/14 and C-444/14: Judgment of the Court (Grand Chamber) of 1 March 2016 (requests for preliminary rulings from the Bundesverwaltungsgericht — Germany) — Kreis Warendorf v Ibrahim Alo (C-443/14) and Amira Osso v Region Hannover (C-444/14) (Reference for a preliminary ruling — Convention relating to the Status of Refugees, signed in Geneva on 28 July 1951 — Articles 23 and 26 — Area of freedom, security and justice — Directive 2011/95/EU — Rules relating to the content of international protection — Subsidiary protection status — Article 29 — Social welfare — Conditions of access — Article 33 — Freedom of movement within the host Member State — Definition — Restriction — Obligation to reside in a particular place — Different treatment — Comparable situations — Balanced distribution of budgetary costs between local authorities — Grounds of migration or integration policy)
Spojené věci C-443/14 a C-444/14: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 1. března 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesverwaltungsgericht – Německo) – Kreis Warendorf v. Ibrahim Alo (C-443/14) a Amira Osso v. Region Hannover (C-444/14) „Řízení o předběžné otázce — Úmluva o právním postavení uprchlíků, podepsaná v Ženevě dne 28. července 1951 — Články 23 a 26 — Prostor svobody, bezpečnosti a práva — Směrnice 2011/95/EU — Ustanovení týkající se obsahu mezinárodní ochrany — Status přiznaný v rámci doplňkové ochrany — Článek 29 — Sociální péče — Podmínky přístupu — Článek 33 — Svoboda pohybu na území hostitelského členského státu — Pojem — Omezení — Povinnost mít bydliště na určitém místě — Odlišné zacházení — Srovnatelnost situací — Rovnoměrné rozdělení rozpočtové zátěže mezi správní celky — Důvody související s migrační a integrační politikou“
Spojené věci C-443/14 a C-444/14: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 1. března 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesverwaltungsgericht – Německo) – Kreis Warendorf v. Ibrahim Alo (C-443/14) a Amira Osso v. Region Hannover (C-444/14) „Řízení o předběžné otázce — Úmluva o právním postavení uprchlíků, podepsaná v Ženevě dne 28. července 1951 — Články 23 a 26 — Prostor svobody, bezpečnosti a práva — Směrnice 2011/95/EU — Ustanovení týkající se obsahu mezinárodní ochrany — Status přiznaný v rámci doplňkové ochrany — Článek 29 — Sociální péče — Podmínky přístupu — Článek 33 — Svoboda pohybu na území hostitelského členského státu — Pojem — Omezení — Povinnost mít bydliště na určitém místě — Odlišné zacházení — Srovnatelnost situací — Rovnoměrné rozdělení rozpočtové zátěže mezi správní celky — Důvody související s migrační a integrační politikou“
Úř. věst. C 156, 2.5.2016, p. 10–10
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
2.5.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 156/10 |
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 1. března 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesverwaltungsgericht – Německo) – Kreis Warendorf v. Ibrahim Alo (C-443/14) a Amira Osso v. Region Hannover (C-444/14)
(Spojené věci C-443/14 a C-444/14) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Úmluva o právním postavení uprchlíků, podepsaná v Ženevě dne 28. července 1951 - Články 23 a 26 - Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Směrnice 2011/95/EU - Ustanovení týkající se obsahu mezinárodní ochrany - Status přiznaný v rámci doplňkové ochrany - Článek 29 - Sociální péče - Podmínky přístupu - Článek 33 - Svoboda pohybu na území hostitelského členského státu - Pojem - Omezení - Povinnost mít bydliště na určitém místě - Odlišné zacházení - Srovnatelnost situací - Rovnoměrné rozdělení rozpočtové zátěže mezi správní celky - Důvody související s migrační a integrační politikou“)
(2016/C 156/13)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Bundesverwaltungsgericht
Účastníci původního řízení
Žalobci: Kreis Warendorf (C-443/14), Amira Osso (C-444/14)
Žalovaní: Ibrahim Alo (C-443/14), Region Hannover (C-444/14)
za přítomnosti: Vertreter des Bundesinteresses beim Bundesverwaltungsgericht (C-443/14 a C-444/14)
Výrok
1) |
Článek 33 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany musí být vykládán v tom smyslu, že taková povinnost bydliště ukládaná osobám, kterým byl přiznán status doplňkové ochrany, jako je povinnost dotčená ve věcech v původních řízeních, představuje omezení svobody pohybu zaručené uvedeným článkem, a to i když toto opatření nezakazuje těmto osobám volně se pohybovat na území členského státu, který uvedenou ochranu přiznal, a dočasně na tomto území pobývat mimo místo závazně určeného bydliště. |
2) |
Články 29 a 33 směrnice 2011/95 musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové povinnosti bydliště, jako je povinnost dotčená ve věcech v původních řízeních, ukládané osobám, kterým byl přiznán status doplňkové ochrany a jsou jim vypláceny určité zvláštní sociální dávky, s cílem dosáhnout přiměřeného rozdělení zátěže vyplácení těchto dávek mezi jednotlivé orgány příslušné v této oblasti, pokud použitelná vnitrostátní právní úprava neukládá takové opatření uprchlíkům, státním příslušníkům třetích zemí zákonně se nacházejícím na území daného členského státu z jiných než humanitárních, politických nebo mezinárodněprávních důvodů ani státním příslušníkům tohoto členského státu pobírajícím uvedené dávky. |
3) |
Článek 33 směrnice 2011/95 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové povinnosti bydliště, jako je povinnost dotčená ve věcech v původních řízeních, ukládané osobám, kterým byl přiznán status doplňkové ochrany a jsou jim vypláceny určité zvláštní sociální dávky, s cílem usnadnit integraci státních příslušníků třetí země v členském státě, který tuto ochranu přiznal – když použitelná vnitrostátní právní úprava neukládá takové opatření státním příslušníkům třetích zemí zákonně se nacházejícím na území tohoto členského státu z jiných než humanitárních, politických nebo mezinárodněprávních důvodů, jimž jsou poskytovány uvedené dávky – jestliže osoby, kterým byl přiznán status doplňkové ochrany, se nenacházejí z hlediska tohoto cíle v situaci objektivně srovnatelné se situací státních příslušníků třetích zemí zákonně se nacházejících na území dotčeného členského státu z jiných než humanitárních, politických nebo mezinárodněprávních důvodů, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu. |
(1) Úř. věst. C 439, 8.12.2014.