EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62013TN0294
Case T-294/13: Action brought on 27 May 2013 — Fialtor v Commission and ECB
Věc T-294/13: Žaloba podaná dne 27. května 2013 — Fialtor v Komise a ECB
Věc T-294/13: Žaloba podaná dne 27. května 2013 — Fialtor v Komise a ECB
Úř. věst. C 226, 3.8.2013, p. 19–21
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Úř. věst. C 226, 3.8.2013, p. 5–5
(HR)
3.8.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 226/19 |
Žaloba podaná dne 27. května 2013 — Fialtor v Komise a ECB
(Věc T-294/13)
(2013/C 226/26)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Fialtor Ltd (Belize, Belize) (zástupci: C. Paschalides, Solicitor, and A. Paschalides, lawyer)
Žalované: Evropská centrální banka, Evropská komise
Návrhová žádání
Návrhy
Žalobce navrhuje, aby Tribunál
— |
uložil povinnost nahradit škodu ve výši 278 925,79 euro z důvodu, že podmínky vyžadované podle memoranda o porozumění ze dne 26. dubna 2013 mezi Kyprem a žalovanými v bodech 1.23 až 1.27 obsahují požadavky, které jsou ve zjevném rozporu s normami vyšší právní síly na ochranu jednotlivců, konkrétně s článkem 17 Listiny základních práv Evropské unie a článkem 1 Protokolu č. 1 k Evropské úmluvě o lidských právech, |
— |
prohlásil, že relevantní podmínky jsou neplatné, a nařídil okamžité přehodnocení nástrojů finanční pomoci podle článků 14 až 18 Smlouvy, kterou se zřizuje Evropský mechanismus pro stabilitu (dále jen „Smlouva EMS“), na základě jejího článku 19, aby došlo ke změnám ve smyslu rozsudku tohoto soudu, |
— |
v rozsahu, v němž náhrada podle první části návrhu neodpovídá skutečnosti, že relevantní podmínky budou zrušené, uložil povinnost nahradit škodu za porušení článku 263 SFEU. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce pět žalobních důvodů.
1) |
První žalobní důvod vychází z toho, že relevantní podmínky v memorandu o porozumění obsahují požadavky, které jsou „ve zjevném rozporu s normami vyšší právní síly na ochranu jednotlivců“ (1), když:
|
2) |
Druhý žalobní důvod vychází z toho, že popsaná porušení práva byla natolik intenzivní, že představují zjevné porušení norem vyšší právní síly, když:
|
3) |
Třetí žalobní důvod vychází z toho, že zbavení žalobce vkladů nebylo nezbytné nebo přiměřené. |
4) |
Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že žalované v konečném důsledku způsobily, že žalobce byl zbaven svých bankovních vkladů, protože pokud by nedošlo ke zjevnému porušení, bankovní vklady žalobce by byly chráněny na základě jeho práv podle Listiny a Protokolu, takže ztráta žalobce by byla dostatečně přímá a předvídatelná. |
5) |
Pátý žalobní důvod vychází z toho, že pokud jsou výše uvedená tvrzení opodstatněná, relevantní podmínky musí být prohlášeny za neplatné bez ohledu na to, že byly určeny Kypru, protože žalobce je jimi přímo a bezprostředně dotčen a způsob jejich provedení porušuje Smlouvu nebo právní normy, které jí provádí a nebo byly zneužitím pravomoci, pokud se rozhodne, že zbavení žalobce jeho bankovních vkladů rozvrací právní stát v rozporu s čl. 6 odst. 1 SEU. |
(1) Viz rozsudek ze dne 2. prosince 1971, Zuckerfabrik Schoeppenstedt v. Rada, 5/71, Recueil s. 975.
(2) Článek 52 odst. 1 Listiny.