1

Dne 29. října 2010 podala společnost Alifoods, SA u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku ochranné známky Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1).

2

Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je následující obrazové označení:

3

Výrobky a služby, pro které byl zápis požadován, náležejí do tříd 29, 32 a 35 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:

4

Přihláška ochranné známky Společenství byla zveřejněna ve Věstníku ochranných známek Společenství č. 4/2011 ze dne 7. ledna 2011.

5

Dne 7. dubna 2011 podala žalobkyně, společnost Aldi Einkauf GmbH & Co. OHG, proti zápisu přihlášené ochranné známky na základě článku 41 nařízení č. 207/2009 námitky týkající se výrobků a služeb uvedených v bodě 3 výše.

6

Námitky byly založeny na následujících starších ochranných známkách:

7

Důvodem uplatněným na podporu námitek byl důvod uvedený v čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

8

Dne 7. února 2012 námitkové oddělení námitky zamítlo v plném rozsahu.

9

Dne 22. února 2012 podala žalobkyně na základě článků 58 až 64 nařízení č. 207/2009 proti rozhodnutí námitkového oddělení u OHIM odvolání.

10

Rozhodnutím ze dne 25. února 2013 (dále jen „napadené rozhodnutí“) čtvrtý odvolací senát OHIM odvolání zamítl.

11

Zaprvé měl odvolací senát za to, že vzhledem k tomu, že žalobkyně předložila pouze výpis z databáze OHIM, neprokázala existenci, platnost a rozsah ochrany mezinárodní ochranné známky v souladu s pravidlem 19 odst. 1 a odst. 2 písm. a) bodem ii) nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 303, s. 1), v platném znění. Odvolací senát tedy námitky zamítl v rozsahu, v němž jsou založeny na uvedené ochranné známce (body 10 až 13 napadeného rozhodnutí).

[omissis]

17

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

18

OHIM navrhuje, aby Tribunál:

22

Žalobkyně v podstatě uvádí, že se odvolací senát dopustil nesprávného právního posouzení, když námitky založené na mezinárodní ochranné známce zamítl z důvodu údajné neexistence důkazu o existenci uvedené ochranné známky.

23

OHIM opodstatněnost této argumentace zpochybňuje.

24

Je třeba připomenout, že podle pravidla 20 odst. 1 nařízení č. 2868/95 neprokáže-li do uplynutí lhůty uvedené v pravidle 19 odst. 1 téhož nařízení osoba, která námitky podala, existenci, platnost a rozsah ochrany své starší známky nebo staršího práva a oprávnění k podání námitek, budou námitky zamítnuty jako neodůvodněné.

25

Pravidlo 19 uvedeného nařízení stanoví:

„1.   [OHIM] poskytne osobě, která námitky podala, příležitost uvést skutečnosti, důkazy a argumenty na podporu svých námitek nebo na doplnění jakýchkoliv skutečností, důkazů a argumentů, které již byly předloženy podle pravidla 15 odst. 3, ve lhůtě, kterou stanoví a která bude činit alespoň dva měsíce ode dne, kdy bude námitkové řízení považováno za zahájené […]

2.   Ve lhůtě uvedené v odstavci 1 předloží osoba, která námitky podala, i důkaz o existenci, platnosti a rozsahu ochrany své starší známky nebo staršího práva [...]. Osoba, která námitky podala, předloží zejména tyto důkazy:

[…]“

26

Odvolací senát v bodě 13 napadeného rozhodnutí uvedl, že třebaže je slovní ochranná známka ALDI, zapsaná pod č. 870896, mezinárodní ochrannou známkou, žalobkyně předložila pouze výpis z databáze OHIM. V tomtéž bodě měl tedy za to, že takový výpis nepředstavuje kopii příslušného osvědčení o zápisu nebo rovnocenného dokumentu vystaveného orgánem, u něhož byla přihláška ochranné známky zapsána, v daném případě Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO).

27

Je třeba uvést, že žalobkyně nezpochybňuje, že předložila pouze výpis z databáze OHIM a že v žalobě upřesňuje, že předložila „úřední výpis z databáze on-line“ OHIM, což vyplývá rovněž z administrativního spisu o řízení u OHIM.

28

Je tudíž třeba konstatovat, že vzhledem k tomu, že OHIM nepřísluší spravovat mezinárodní zápisy a není orgánem, u něhož byla přihláška ochranné známky zapsána ve smyslu čl. 19 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 2868/95, dokument předložený žalobkyní nepředstavuje ve smyslu tohoto ustanovení důkaz o existenci, platnosti a rozsahu ochrany mezinárodní ochranné známky. Posouzení odvolacího senátu v tomto ohledu je tedy třeba potvrdit.

29

Pro úplnost je třeba uvést, že uvedené posouzení podporuje teleologický výklad relevantní právní úpravy, jak vyplývá z odkazu, který odvolací senát učinil v bodě 13 napadeného rozhodnutí na svou dřívější rozhodovací praxi. Na základě článku 152 nařízení č. 207/2009 se totiž zveřejnění mezinárodního zápisu s vyznačením Evropského společenství týká pouze některých údajů, jako je vyobrazení ochranné známky a čísla tříd výrobků nebo služeb, pro které je ochrana požadována, ale nikoli seznamu těchto výrobků nebo služeb. Uvedený seznam OHIM nepřekládá, a je tedy k dispozici pouze ve třech jazycích, v nichž WIPO zveřejnila mezinárodní zápis, a sice v angličtině, španělštině a francouzštině.

30

Pokud by taková informace zveřejněná OHIM byla považována za dostatečnou jakožto důkaz o existenci, platnosti a rozsahu ochrany dotčené ochranné známky a mezinárodní zápis s vyznačením Společenství by byl v tomto ohledu považován za ochrannou známku Společenství, vyplývalo by z toho, že by tento mezinárodní zápis požíval přednostního zacházení. Vzhledem k tomu, že ve všech námitkových řízeních, včetně námitkových řízení vedených v jiném jazyce, než jsou jazyky, v nichž WIPO zveřejňuje mezinárodní zápisy, musí být dokumenty prokazující existenci starších práv k dispozici v jazyce řízení pro všechny typy uvedených práv, by totiž mezinárodní zápisy s vyznačením Společenství požívaly v tomto ohledu výjimky v případech, kdy by jazyk námitkového řízení byl jedním ze dvou dalších úředních jazyků OHIM, a sice němčina či italština. V těchto případech by totiž seznam přihlášených výrobků nebo služeb nebyl k dispozici v jazyce řízení. Takové přednostní zacházení přitom nařízení č. 207/2009 ani nařízení č. 2868/95 nestanoví.

31

Kromě toho pokud by informace zveřejněná OHIM byla považována za dostatečnou jakožto důkaz o existenci, platnosti a rozsahu ochrany dotčené ochranné známky pouze v námitkových řízeních, v nichž se jazyk řízení shoduje s jedním ze třech jazyků, v nichž WIPO zveřejňuje mezinárodní zápisy, taková situace by byla nejen v rozporu se zněním a výkladem dotčené právní úpravy, ale vytvářela by z právního hlediska nejistotu a nerovnost.

32

Z toho vyplývá, že odvolací senát dospěl v bodě 13 napadeného rozhodnutí správně k závěru, že námitky musí být zamítnuty jako neopodstatněné v rozsahu, v němž jsou založeny na mezinárodní ochranné známce.

33

Z předcházejícího vyplývá, že první žalobní důvod musí být zamítnut.

[omissis]

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (devátý senát)

rozhodl takto: