Žaloba podaná dne 7. února 2013 — Evropský parlament v. Evropská komise

(Věc C-65/13)

2013/C 108/36

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Evropský parlament (zástupci: A. Tamás a J. Rodrigues, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobce

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby na neplatnost předkládá Evropský parlament jediný žalobní důvod vycházející z porušení článku 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 (1). Přijetím napadeného rozhodnutí podle něj Komise zneužila pravomoci, které jí svěřil unijní zákonodárce.

Článek 38 výše uvedeného nařízení totiž Komisi svěřuje pouze prováděcí pravomoci, jejichž meze vyplývají z článku 291 SFEU. Podle Parlamentu by měl být posledně uvedený článek vykládán v tom smyslu, že neumožňuje přijímání aktů s obecnou působností, kterými se doplňují některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné. Prvky základního aktu, které nejsou podstatné, mohou být doplněny pouze legislativními akty nebo akty v přenesené pravomoci ve smyslu článku 290 SFEU.

Aktem, který Komise přijala a který se pokládá za prováděcí akt ve smyslu článku 291 SFEU, se však podle Parlamentu doplňují také některé prvky nařízení (EU) č. 492/2011, které nejsou podstatné. Parlament se tedy domnívá, že bylo-li třeba doplnit prvky nařízení (EU) č. 492/2011, které nejsou podstatné, měla Komise — v případě, že jí scházela pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci ve smyslu článku 290 SFEU — předložit zákonodárci legislativní návrh doplňující nebo měnící základní akt.

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (Úř. věst. L 141, s. 1).