13.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/16

1)

Vyplývá z čl. 243 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (1), je-li vykládán ve spojení s článkem 245 tohoto nařízení, jakož i se zásadou práva na obhajobu a zásadou právní moci, že připouští vnitrostátní právní úpravu, jako je článek 220 článek 211a Zakon za mitnicite (celní zákon), podle níž je napadnutelné více než jedno rozhodnutí celního orgánu, jímž je dodatečně stanoven celní dluh za účelem jeho pozdějšího výběru, a to i tehdy, pokud by za okolností původního řízení mohlo být za účelem stanovení tohoto celního dluhu vydáno konečné rozhodnutí ve smyslu čl. 181a odst. 2 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení (EHS) č. 2913/92 (2)?

2)

Má být čl. 243 odst. 2 nařízení č. 2913/92, který upravuje podání opravného prostředku, vykládán v tom smyslu, že nestanoví, že konečné rozhodnutí ve smyslu čl. 181a odst. 2 nařízení č. 2454/93 musí být nejprve napadeno správní cestou, aby bylo přípustné soudní řízení?

3)

Má být čl. 181a odst. 2 nařízení č. 2454/93 za okolností původního řízení vykládán v tom smyslu, že jestliže nebyl dodržen postup stanovený v tomto ustanovení, pokud jde o právo být slyšen a právo vznést námitky, rozhodnutí celního orgánu vydané v rozporu s těmito pravidly není konečným rozhodnutím ve smyslu uvedeného ustanovení, nýbrž pouze částí postupu vedoucího k vydání konečného rozhodnutí? V opačném případě, má být toto ustanovení za okolností původního řízení vykládáno v tom smyslu, že rozhodnutí, při jehož vydání došlo k uvedeným procesním chybám, podléhá přímo soudní kontrole a soud musí rozhodnout o žalobě ve věci samé, která byla proti tomuto rozhodnutí podána?

4)

Má být čl. 181a odst. 2 nařízení č. 2454/93 za okolností původního řízení a s ohledem na zásadu legality vykládán v tom smyslu, že jestliže nebyl dodržen postup stanovený v tomto ustanovení, pokud jde o právo být slyšen a právo vznést námitky, je rozhodnutí celního orgánu vydané v rozporu s těmito pravidly neplatné z důvodu podstatné vady řízení, která odpovídá porušení podstatné procesní náležitosti, jejíž nedodržení vede k neplatnosti daného úkonu nezávisle na konkrétních důsledcích porušení, a soud tedy musí rozhodnout o žalobě podané proti tomuto rozhodnutí, aniž by mohl uvažovat o vrácení věci správnímu orgánu k řádnému ukončení řízení?