—

za Lukoil Neftohim Burgas AD S. Andronovem, conseil,

—

za bulharskou vládu E. Petranovou a J. Atanasovem, jako zmocněnci,

—

za Evropskou komisi P. Mihajlovou a B.-R. Killmannem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čísel 2707 a 2710 kombinované nomenklatury (dále jen „KN“), která je obsažena v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění nařízení Komise (EU) č. 1006/2011 ze dne 27. září 2011 (Úř. věst. L 282, s. 1).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Lukoil Neftohim Burgas AD (dále jen „Lukoil“) a Načalnik na Mitničeski Punkt Pristaniště Burgas Centar pri Mitnica Burgas (vedoucí celního úřadu přístavu Burgas – centrum, dále jen „Načalnik“), jehož předmětem je sazebního zařazení zboží popsaného jako „těžký olej, mazací olej, jiný olej pro specifické procesy“.

3

Mezinárodní úmluva o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“), uzavřená v Bruselu dne 14. června 1983, a její pozměňovací protokol ze dne 24. června 1986 byly schváleny jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288).

4

Rada pro celní spolupráci, nyní Světová celní organizace (WCO), založená mezinárodní úmluvou o vytvoření uvedené rady, uzavřenou v Bruselu dne 15. prosince 1950, schvaluje, za podmínek stanovených v článku 8 úmluvy o HS, o níž se zmiňuje předchozí bod, vysvětlivky a stanoviska k zařazení přijatá výborem HS.

5

Všeobecné vysvětlivky k HS ke kapitole 27 zní:

„[...]

Je třeba poznamenat, že výraz ‚aromatické složky‘ obsažený v poznámce 2 ke kapitole 27 a v čísle 2707 je nutné vykládat jako odkaz na celé molekuly obsahující aromatickou část, a to bez ohledu na počet a délku bočních řetězců, a nikoli pouze na aromatické části těchto molekul.

[...]“ (neoficiální překlad)

6

Vysvětlivka 2 k HS ke kapitole 27 zní:

„Výraz ‚minerální oleje a oleje ze živičných nerostů‘ v čísle 2710 zahrnuje nejen minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, ale také podobné oleje nebo směsi nenasycených uhlovodíků, v nichž hmotnost nearomatických složek převládá nad hmotností aromatických složek, ať byly získány jakýmkoliv výrobním procesem.

[...]“ (neoficiální překlad)

7

Vysvětlivky k HS k číslu 2707 znějí následovně:

„Toto číslo zahrnuje

[...]

[...]“ (neoficiální překlad)

8

Vysvětlivky k HS k číslu 2710 v hlavě I upřesňují:

„[...]

Toto číslo zahrnuje:

[...]

Patří sem zejména směsi alkylenů nazývané tripropylen, tetrapropylen, diizobutylen, triizobutylen, atd. Tyto směsi obsahují směsi nenasycených acyklických uhlovodíků (zejména oktyleny, nonyleny, jejich homology a izomery) a nasycených acyklických uhlovodíků.

Získávají se buď polymerací (při velmi nízké teplotě) z prorylenu, izobutylenu nebo jiných ethylenových uhlovodíků nebo oddělením (zejména frakční destilací), z některých produktů pocházejících z krakování minerálních olejů.

[...]

Toto číslo nezahrnuje oleje, v nichž hmotnost aromatických složek převládá nad hmotností nearomatických složek, ať již jsou tyto oleje získány cyklizací ropy nebo jinak (č. 2707).“ (neoficiální překlad)

9

Celní zařazení zboží dováženého do Evropské unie upravuje KN, která vychází z HS. Znění KN použitelné v době rozhodné z hlediska skutkového stavu v původním řízení je znění, které vyplývá z nařízení č. 2658/87, ve znění nařízení č. 1006/2011.

10

První část KN obsahuje soubor úvodních ustanovení. V hlavě I KN, věnované všeobecným pravidlům, stanoví oddíl A všeobecná pravidla výkladu KN, kterými se řídí zařazení zboží do KN. Je tak zejména stanoveno, že pro právní účely jsou pro zařazení směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a že názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační.

11

Ve druhé části KN, nadepsané „Celní sazebník“, se kapitola 27 týká „Nerostných paliv, minerálních olejů a produktů jejich destilace; živičných látek; minerálních vosků“.

12

V čísle 2707 KN obsaženém v této kapitole se stanoví:

13

Číslo 2710 KN zní následovně:

14

Vysvětlivky ke KN ve znění použitelném v době rozhodné z hlediska skutkového stavu v původním řízení (Úř. věst. 2011, C 137, s. 1), vztahující se k podpoložkám 2707 99 91 a 2707 99 99 KN, nadepsaným „ostatní“, stanoví:

„Do těchto podpoložek patří hlavně produkty obsahující směsi uhlovodíků.

Mezi tyto produkty patří:

15

Vysvětlivky ke KN k číslu 2707 uvádí:

„Pokud jde o stanovení obsahu aromatických složek, viz vysvětlivky k poznámce 2 k této kapitole“.

16

Poznámka 2 všeobecných vysvětlivek ke KN ke kapitole 27 zní:

„Obsah aromatických složek se určuje pomocí následujících metod:

17

Příloha A vysvětlivek ke KN ke kapitole 27, nadepsaná „Metoda na stanovení obsahu aromatických složek v produktech s koncem destilace převyšujícím 315 °C“, zní:

„Podstata metody

Vzorku, rozpuštěnému v n-pentanu, je umožněno perkolovat speciální chromatografickou kolonou napěchovanou silikagelem. Nearomatické uhlovodíky, vymyté n-pentanem, se následně zachycují, a když se odpaří rozpouštědlo, provede se jejich kvantitativní rozbor dle hmotnosti.

[...]

Procesy

[...]

Procentní hmotnostní obsah nearomatických uhlovodíků (A) se vypočítá podle následujícího vzorce

kde W1 je hmotnost vzorku.

Rozdíl do 100 je procento aromatických uhlovodíků absorbovaných silikagelem.

[...]“

18

Zjednodušeným celním prohlášením ze dne 2. května 2012 požádala společnost Lukoil, aby bylo do volného oběhu a za účelem konečné spotřeby propuštěno zboží, které bylo popsáno jako „Těžké oleje, mazací oleje; jiné oleje pro specifické procesy“. Uvedené zboží bylo zařazeno do položky 2710 19 71 KN.

19

V celním prohlášení je uvedena cena 24269509 amerických dolarů (USD). Dne 10. května 2012 zaplatila společnost Lukoil pouze částku ve výši 7250758,54 bulharského leva (BGN) z titulu daně z přidané hodnoty, jelikož měla za to, že není povinna hradit žádnou částku z titulu cla nebo spotřebních daní.

20

Následně příslušné celní orgány provedly dokumentární kontrolu dotčeného zboží, průvodních dokladů a prohlášení. Zjistily, že na základě předložených osvědčení a dokladů nelze provést sazební zařazení tohoto zboží, a proto odebraly jeho vzorky za účelem určení rozhodného kódu KN.

21

Vzorky byly analyzovány v celní laboratoři v Ruse (Bulharsko), jež došla k závěru, že kontrolované zboží je mazut, přesněji přímo destilovaný minerální olej složený ze směsi uhlovodíků, ve které hmotnost aromatických složek převažuje nad hmotností nearomatických složek. Tento olej neobsahuje benzen, toluen, xylen nebo naftalen, ostatní směsi aromatických uhlovodíků, kreozotové nebo surové oleje ani vrchní sirnatou vrstvou, zásadité produkty, anthracen nebo fenol. Analýza byla provedena v souladu s metodou popsanou v příloze A vysvětlivek ke KN ke kapitole 27 (dále jen „metoda přílohy A“).

22

Dopisem ze dne 28. září 2012 zástupce ředitele celního úřadu v Sofii (Bulharsko) informoval Načalnik, že vzhledem k závěru celní laboratoře v Ruse, jakož i k bodům 1 a 6 všeobecných pravidel výkladu KN, znění čísla 2707 KN a vysvětlivkám k HS k tomuto číslu musí být dané zboží zařazeno do podpoložky 2707 99 99 KN.

23

V důsledku toho přijal Načalnik dne 26. října 2012 rozhodnutí, kterým společnosti Lukoil uložil povinnost opravit číslo celního sazebníku a zařadit dané zboží do podpoložky 2707 99 99 KN, která podléhá clu ve výši 1,7 %, a kromě toho uhradit státu celní dluh ve výši 616314,48 BGN, navýšený o daň z přidané hodnoty ve výši 123262,90 BGN.

24

Společnosti Lukoil podala proti tomuto rozhodnutí žalobu k Administrativen sad Burgas.

25

Tento soud si nechal vypracovat znalecký posudek z oboru chemie, jehož závěry v podstatě potvrzovaly závěr analýzy celní laboratoře v Ruse. Uvedený znalec měl nicméně za to, že metoda přílohy A použitá celní laboratoří v Ruse není vhodná ke stanovení poměru hmotnosti aromatických složek k nearomatickým složkám v takových produktech, o jaké se jedná ve věci v původním řízení.

26

V tomto kontextu se Administrativen sad Burgas rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

27

Úvodem je třeba připomenout, že rozhoduje-li Soudní dvůr v řízení o předběžné otázce ve věci sazebního zařazení, spočívá jeho úloha spíše v tom, že vnitrostátnímu soudu objasní kritéria, jejichž uplatnění posledně uvedenému soudu umožní dotčené výrobky správně zařadit v KN, než v tom, že zařazení provede samotný Soudní dvůr, a to tím spíše, že k tomu nutně nemá k dispozici všechny potřebné údaje. Vnitrostátní soud se tak v každém případě jeví jako povolanější k provedení tohoto zařazení (rozsudky Lohmann a Medi Bayreuth, C‑260/00 až C‑263/00, EU:C:2002:637, bod 26; Lecson Elektromobile, C‑12/10, EU:C:2010:823, bod 15, jakož i Digitalnet a další, C‑320/11, C‑330/11, C‑382/11 a C‑383/11, EU:C:2012:745, bod 61).

28

Předkládajícímu soudu tedy přísluší provést zařazení výrobků dotčených v původním řízení s ohledem na odpovědi, které na položené otázky poskytne Soudní dvůr.

29

Je třeba rovněž zdůraznit, že podle ustálené judikatury platí, že v rámci postupu spolupráce mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem zavedeného článkem 267 SFEU přísluší Soudnímu dvoru poskytnout vnitrostátnímu soudu užitečnou odpověď, která mu umožní rozhodnout spor, jenž mu byl předložen. Z tohoto hlediska Soudnímu dvoru přísluší přeformulovat případně otázky, které jsou mu položeny (rozsudky Krüger, C‑334/95, EU:C:1997:378, bod 22 a 23, jakož i Bjankov, C‑249/11, EU:C:2012:608, bod 57).

30

V projednávaném případě z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že se deset otázek předkládajícího soudu ve skutečnosti týká výkladu čísel 2707 a 2710 KN za účelem sazebního zařazení produktu s takovými charakteristikami, jako má produkt v původním řízení, popsaného jako „těžký olej, mazací olej, jiný olej pro specifické procesy“.

31

Za účelem poskytnutí užitečné odpovědi předkládajícímu soudu je třeba tyto otázky přeformulovat a sdružit tak, aby byla druhá otázka zkoumána v návaznosti na čtvrtou až šestou otázku, poté následovalo zkoumání první a třetí otázky a nakonec sedmé až desáté otázky.

32

Podstatou čtvrté až šesté otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je to, podle jakého kritéria by měl být zařazen produkt s takovými charakteristikami, jaké má produkt v původním řízení, buď do čísla 2707, nebo do čísla 2710 KN.

33

Aby bylo možné odpovědět na tuto otázku, je třeba nejprve zdůraznit, že všeobecná pravidla výkladu KN stanoví, že pro zařazení jsou směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a že názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační.

34

Dále je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury platí, že za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol je rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží třeba hledat obecně v jeho objektivních charakteristických znacích a vlastnostech, jak jsou definovány zněním čísla KN a poznámek ke třídám nebo kapitolám (zejména viz rozsudky Peacock, C‑339/98, EU:C:2000:573, bod 9; Intermodal Transports, C‑495/03, EU:C:2005:552, bod 47; Kamino International Logistics, C‑376/07, EU:C:2009:105, bod 31, jakož i British Sky Broadcasting Group a Pace, C‑288/09 a C‑289/09, EU:C:2011:248, bod 60).

35

Co se týče vysvětlivek k HS, je třeba dodat, že ačkoli nejsou závazné, jsou důležitými nástroji k zajištění jednotného použití společného celního sazebníku a jako takové poskytují informace využitelné pro jeho výklad (rozsudky Kloosterboer Services, C‑173/08, EU:C:2009:382, bod 25, a Agroferm, C‑568/11, EU:C:2013:407, bod 28). Totéž platí i o vysvětlivkách ke KN (viz rozsudky Develop Dr. Eisbein, C‑35/93, EU:C:1994:252, bod 21, jakož i British Sky Broadcasting Group a Pace, EU:C:2011:248, bod 92).

36

V projednávaném případě ze znění čísla 2707 KN vyplývá, že toto číslo zahrnuje „oleje a jiné produkty […]; podobné produkty, ve kterých hmotnost aromatických složek převažuje nad hmotností nearomatických složek“.

37

Kromě toho poznámka 2 ke kapitole 27 KN ve znění totožném se zněním vysvětlivek k HS k číslu 2710 upřesňuje, že výraz „minerální oleje a oleje ze živičných nerostů“ v čísle 2710 zahrnuje také „směsi nenasycených uhlovodíků, v nichž hmotnost nearomatických složek převládá nad hmotností aromatických složek“. Tytéž poznámky dodávají, že číslo 2710 nezahrnuje „oleje, v nichž hmotnost aromatických složek převládá nad hmotností nearomatických složek“.

38

Z čísel 2707 a 2710 KN, vykládaných ve světle poznámky 2 ke kapitole 27 KN a vysvětlivek k HS k číslu 2710, tudíž vyplývá, jak správně tvrdí bulharská vláda a Evropská komise, že rozhodujícím kritériem pro zařazení produktu do čísla 2707 KN je hmotnostní převaha aromatických složek. Pro produkty, jež mají být zařazeny do čísla 2710 KN, je naopak rozhodujícím kritériem hmotnostní převaha nearomatických složek.

39

V důsledku toho je třeba na čtvrtou až šestou otázku odpovědět tak, že kritériem, ke kterému je třeba přihlédnout za účelem zařazení produktu s takovými charakteristikami, jaké má produkt v původním řízení, buď do čísla 2707, nebo do čísla 2710 KN, je poměr hmotnostního obsahu mezi aromatickými a nearomatickými složkami.

40

Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda se význam pojmu „aromatické složky“ obsaženého v kapitole 27 KN, jakož i ve vysvětlivkách ke KN a k HS k této kapitole, kryje s významem pojmu „nearomatické uhlovodíky“.

41

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že i když KN nedefinuje pojem „aromatické složky“, lze odpověď na tuto otázku snadno vyvodit ze znění ustanovení kapitoly 27 KN a vysvětlivek ke KN a k SH k této kapitole.

42

V čísle 2707 KN se totiž uvádí, že toto číslo zahrnuje produkty, „v nichž hmotnost aromatických složek převládá nad hmotností nearomatických složek“. Ze znění položek 2707 10 až 2707 99 KN vyplývá, že mezi tyto produkty zejména patří benzol, toluol, xylol, naftalen, ostatní směsi aromatických uhlovodíků, kreozotové nebo surové oleje.

43

Jak dále vyplývá z výrazů použitých v různých jazykových verzích názvu položky 2707 50 KN, a zejména z bulharské jazykové verze („други смеси на ароматни въглеводороди“), španělské jazykové verze („las demás mezclas de hidrocarburos aromáticos“), německé jazykové verze („andere Mischungen aromatischer Kohlenwasserstoffe“), anglické jazykové verze („other aromatic hydrocarbon mixtures“), francouzské jazykové verze („autres mélanges d’hydrocarbures aromatiques“) a italské jazykové verze („altre miscele d’idrocarburi aromatici“), KN rozlišuje mezi pojmy „aromatické složky“ a „aromatické uhlovodíky“, jak správně tvrdí bulharská vláda.

44

Je nutné konstatovat, že stejný rozdíl vyplývá z vysvětlivek ke KN k podpoložkám 2707 99 11 a 2707 99 19 této nomenklatury, které uvádějí, že do těchto položek patří „podobné produkty, u nichž hmotnost aromatických složek převažuje nad hmotností nearomatických složek“, a stanoví, že tyto produkty „mohou mít […] nižší podíl vícejaderných aromatických uhlovodíků“. Stejně tak vysvětlivky ke KN k podpoložce 2707 99 30 této nomenklatury hovoří o tom, že „pro účely této podpoložky, ‚vrchní sirnatá vrstva [...]‘ znamená pouze [...] produkty [...] obsahující sloučeniny síry [...] a uhlovodíky s převahou nearomatických uhlovodíků“.

45

Tento rozdíl se odráží také ve vysvětlivkách k HS k číslu 2707, které uvádějí, že do tohoto čísla patří „oleje a jiné produkty [...] složené převážně ze směsi aromatických uhlovodíků a dalších aromatických sloučenin“. (neoficiální překlad)

46

Za těchto podmínek je třeba dojít k závěru, že znění těchto ustanovení jasně rozlišuje mezi pojmy „aromatické složky“ a „aromatické uhlovodíky“, a že tedy pojem „aromatické složky“ by měl být vykládán šířeji než pojem „aromatické uhlovodíky“.

47

Tento výklad je podporován zněním všeobecných vysvětlivek k HS ke kapitole 27, které uvádějí, že „výraz ‚aromatické složky‘ obsažený v poznámce 2 ke kapitole 27 a v čísle 2707 je nutné vykládat jako odkaz na celé molekuly obsahující aromatickou část, a to bez ohledu na počet a délku bočních řetězců, a nikoli pouze na aromatické části těchto molekul“. (neoficiální překlad)

48

S ohledem na výše uvedené je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že pojem „aromatické složky“ obsažený v kapitole 27 KN musí být vykládán šíře než pojem „aromatické uhlovodíky“.

49

Podstatou první a třetí otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, jak se má stanovit obsah aromatických složek v daném produktu za účelem jeho zařazení do čísla 2707, nebo do čísla 2710 KN.

50

V tomto ohledu je třeba uvést, že poznámka 2 všeobecných vysvětlivek ke KN k uvedené kapitole 27 stanoví, že se metoda přílohy A použije na produkty s koncem destilace převyšujícím 315 °C.

51

Jak však bylo připomenuto v bodě 35 tohoto rozsudku, vysvětlivky ke KN nejsou právně závazné (viz rozsudky Develop Dr. Eisbein, EU:C:1994:252, bod 21, jakož i British Sky Broadcasting Group a Pace, EU:C:2011:248, bod 92). Z tohoto důvodu by podle názoru Komise neměla být metoda přílohy A považována za jedinou použitelnou metodu pro stanovení obsahu aromatických složek v daném produktu.

52

Dále je nutné zdůraznit, že podle ustálené judikatury platí, že jestliže se ukáže, že vysvětlivky ke KN jsou v rozporu se zněním položek KN a poznámek k třídám nebo kapitolám, pak k vysvětlivkám nelze přihlížet (v tomto smyslu viz rozsudky Sunshine Deutschland Handelsgesellschaft, C‑229/06, EU:C:2007:239, bod 31; JVC France, C‑312/07, EU:C:2008:324, bod 34, jakož i Kamino International Logistics, EU:C:2009:105, body 49 a 50).

53

Z toho vyplývá, že pokud se celní orgány členského státu nebo hospodářského subjektu setkají s případem, v němž použití vysvětlivek ke KN povede k výsledku neslučitelnému s KN, musí mít tyto orgány možnost předložit věc k přezkumu příslušné instanci.

54

Jak poznamenává Komise, proto pokud mají celní orgány členského státu nebo hospodářského subjektu za to, že metoda přílohy A povede k výsledku neslučitelnému s KN, musí mít tyto orgány možnost předložit věc k přezkumu příslušnému orgánu.

55

Rozhodnutí, která metoda pro stanovení obsahu aromatických složek v daném produktu je tou nejvhodnější, tudíž přísluší soudu, jemuž byla věc předložena.

56

Na první a třetí otázku je tedy třeba odpovědět tak, že rozhodnutí, která metoda pro stanovení obsahu aromatických složek v daném produktu za účelem jeho zařazení do čísla 2707, nebo do čísla 2710 KN je tou nejvhodnější, přísluší v zásadě vnitrostátním soudům.

57

Podstatou sedmé až desáté otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, jak musí být vykládán bod 1 vysvětlivek ke KN k podpoložkám 2707 99 91 a 2707 99 99 KN.

58

V tomto ohledu je třeba hned v úvodu poznamenat, že na rozdíl od toho, co uvádí předkládající soud, druhý pododstavec vysvětlivek ke KN k podpoložkám 2707 99 91 a 2707 99 99 KN v anglické jazykové verzi zní „these products include“, a nikoli „these products are“.

59

Za účelem poskytnutí užitečné odpovědi předkládajícímu soudu je třeba připomenout, že z ustálené judikatury vyplývá, že pro výklad ustanovení unijního práva je třeba vzít v úvahu nejen jeho znění a cíl, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí (zejména viz rozsudky TNT Express Nederland, C‑533/08, EU:C:2010:243, bod 44 a citovaná judikatura, jakož i Brain Products, C‑219/11, EU:C:2012:742, bod 13 a citovaná judikatura).

60

Nutnost jednotného výkladu unijních nařízení dále vylučuje, aby v případě pochybností byl text ustanovení posuzován izolovaně, a vyžaduje naopak, aby byl vykládán a uplatňován ve světle svého znění v ostatních úředních jazycích (v tomto smyslu viz rozsudek Eschig, C‑199/08, EU:C:2009:538, bod 54 a citovaná judikatura).

61

V projednávaném případě ze srovnání jazykových verzí druhého pododstavce vysvětlivek ke KN k podpoložkám 2707 99 91 a 2707 99 99 KN vyplývá, že toto ustanovení má stejný význam jak v bulharském („между тези продукти могат да се упоменат“) a anglickém jazyce („these products include“), tak ve španělské jazykové verzi („entre esos productos se pueden citar“), německé jazykové verzi („von diesen Erzeugnissen sind z. B. zu nennen“), francouzské jazykové verzi („parmi ces produits, on peut citer“) a italské jazykové verzi („fra questi prodotti si possono citare“), a že je tudíž třeba tento pododstavec chápat tak, že nemá taxativní povahu.

62

Tento výklad je potvrzen zněním posledního pododstavce bodu 1 vysvětlivek ke KN k podpoložkám 2707 99 91 a 2707 99 99 této nomenklatury. Z použití výrazu „například“ na konci tohoto pododstavce totiž výslovně vyplývá, že výčet čísel, položek a podpoložek KN, které obsahuje a do nichž mohou být zařazeny produkty s hmotnostní převahou aromatických složek, které z tohoto důvodu patří do čísla 2707 KN, ale které nesplňují podmínky stanovené v bodě 1 písm. a) až d) uvedených vysvětlivek, není taxativní.

63

Kromě toho je třeba zdůraznit, že vzhledem k tomu, že vysvětlivky ke KN mají usnadňovat výklad KN za účelem sazebního zařazení, je třeba je vykládat tak, aby byl zajištěn užitečný účinek podpoložek KN.

64

Přitom pokud by měl být bod 1 vysvětlivek ke KN k podpoložkám 2707 99 91 a 2707 99 99 této nomenklatury vykládán v tom smyslu, že výčet obsažený v jeho posledním pododstavci je taxativní, byly by tyto vysvětlivky z rozporu s tímto účelem, což by vedlo k tomu, že by takový produkt, o jaký se jedná ve věci v původním řízení, ve kterém hmotnost aromatických složek převažuje nad hmotností nearomatických složek, a který z tohoto důvodu patří do čísla 2707 KN, nemohl být zařazen do žádné z podpoložek tohoto čísla.

65

Kromě toho, jak správně uvedla Komise, výklad, podle kterého do podpoložky 2707 99 99 KN patří produkty, které splňují podmínky pro zařazení do čísla 2707 KN, ale které nepatří do žádné jiné jeho podpoložky, je podpořen skutečností, že podpoložka 2707 99 99 KN je nazvaná „ostatní“, jakož i skutečností, že tato podpoložka je poslední podpoložkou čísla 2707.

66

S ohledem na výše uvedené je třeba na sedmou až desátou otázku odpovědět v tom smyslu, že bod 1 vysvětlivek ke KN k podpoložkám 2707 99 91 a 2707 99 99 této nomenklatury musí být vykládán tak, že není taxativní, takže produkt, který patří do čísla 2707 KN, ale nemůže být zařazen do konkrétní podpoložky, musí být zařazen do podpoložky 2707 99 99 KN.

67

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto: