—

za Alpina River Cruises GmbH a Nicko Tours GmbH A. Clariziou, A. Veronesem a R. Longanesi Cattanim, avvocati,

—

za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s M. Salvatorellim, avvocato dello Stato,

—

za Evropskou komisi G. Contem a L. Nicolae, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 ze dne 7. prosince 1992, o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž) (Úř. věst. L 364, s. 7; Zvl. vyd. 06/02, s. 10).

2

Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společností Alpina River Cruises GmbH, založenou podle švýcarského práva, a společností Nicko Tours GmbH, založenou podle německého práva (dále společně jen „Alpina a Nicko Tours“), na jedné straně a Ministero delle infrastrutture e dei trasporti – Capitaneria di Porto di Chioggia (ministerstvo infrastruktury a dopravy – úřad přístavu Chioggia) na straně druhé ohledně odmítnutí tohoto orgánu vydat společnostem Alpina a Nicko Tours povolení proplout italským pobřežním mořem pro výletní loď plující pod švýcarskou vlajkou.

3

Podle čl. 1 odst. 1 nařízení č. 3577/92:

„Volný pohyb služeb v námořní dopravě uvnitř členského státu (námořní kabotáž) platí od 1. ledna 1993 pro všechny majitele lodí ze Společenství provozující lodě registrované v členském státě a plující pod vlajkou tohoto členského státu, pokud tyto lodě vyhovují všem podmínkám pro provoz kabotáže v daném členském státě […]“

4

Článek 2 tohoto nařízení stanoví:

„Pro účely tohoto nařízení se:

[...]“

5

Podle čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení „[p]ro lodě provádějící pevninskou kabotáž a pro výletní lodě spadají veškeré záležitosti týkající se posádky do pravomoci státu, v němž je loď registrována (stát vlajky), kromě lodí menších než 650 gt, na které lze uplatnit podmínky hostitelského státu“.

6

Ustanovení čl. 6 odst. 1 nařízení č. 3577/92 zní takto:

„Odchylně se z oblasti působnosti tohoto nařízení dočasně vyjímají tyto služby námořní dopravy provozované ve Středomoří a podél pobřeží Španělska, Portugalska a Francie:

[...]“

7

Podle článku 224 italského Codice della navigazione (plavební zákon), schváleného královským nařízením č. 327 ze dne 30. března 1942, ve znění pozdějších změn (dále jen „CDN“):

„1.   Služba kabotáže mezi přístavy Italské republiky je v souladu s [nařízením č. 3577/92] vyhrazena majitelům lodí Společenství, jejichž plavidla jsou zaregistrována v členském státě Evropské unie a plaví se pod vlajkou uvedeného členského státu, za předpokladu, že tato plavidla splňují veškeré podmínky k výkonu kabotáže v tomto členském státě.

2.   Ustanovení odstavce 1 se vztahují na lodě, které poskytují námořní službu v přístavech, přístavištích a na plážích.“

8

Společnost Alpina je majitelkou výletní lodi MS Bellissima, plující pod švýcarskou vlajkou, a společnost Nicko Tours tuto loď používá.

9

Tyto společnosti zorganizovaly přibližně týdenní výletní plavbu, která zahrnovala odjezd z Benátek (Itálie) dne 16. března 2012, přeplutí Benátské laguny až do města Chioggia (Itálie), proplutí pobřežním mořem mezi městy Chioggia a Porto Levante (Itálie), plavbu přibližně 60 km proti proudu řeky Pád (Itálie) do vesnice Polesella (Itálie) a návrat do Benátek stejnou cestou.

10

Přeplutí úseku italského pobřežního moře oddělujícího přístavy Chioggia a Porto Levante bylo nezbytné z důvodu velikosti lodě MS Bellissima, která jí neumožňovala proplout průplavem spojujícím přístav Chioggia s řekou Pád.

11

Před touto plavbou podaly společnosti Alpina a Nicko Tours k Ministero delle infrastrutture e dei trasporti – Capitaneria di Porto di Chioggia žádost o povolení přeplutí uvedeného úseku moře. Rozhodnutím ze dne 12. března 2012 uvedený orgán tuto žádost zamítl s odůvodněním, že námořní kabotáž je vyhrazena lodím plujícím pod vlajkou členského státu Evropské unie.

12

Společnosti Alpina a Nicko Tours toto rozhodnutí napadly u Tribunale amministrativo regionale per il Veneto (regionální správní soud pro Benátsko). Ten žalobu rozsudkem ze dne 12. dubna 2012 zamítl, jelikož měl za to, že dotčená služba spadá pod pojem „námořní kabotáž“ uvedený v nařízení č. 3577/92, a tedy se na ni vztahuje vyhrazení služeb kabotáže „majitelům lodí Společenství, jejichž plavidla jsou zaregistrována v členském státě Evropské unie a plaví se pod vlajkou uvedeného členského státu“, uvedené v článku 224 CDN.

13

Společnosti Alpina a Nicko Tours tento rozsudek napadly u Consiglio di Stato, přičemž uvedly, že se pojem „námořní kabotáž“ vztahuje pouze na služby, které zahrnují skutečnou námořní přepravu. Dotčená výletní plavba takovou přepravu nezahrnuje, jelikož s výjimkou krátkého proplutí pobřežním mořem mezi přístavy Chioggia a Porto Levante probíhá ve vnitřních vodách.

14

Le Consiglio di Stato odložil vykonatelnost uvedeného rozsudku. Vedle toho se rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Je třeba [nařízení č. 3577/92] vykládat v tom smyslu, že se vztahuje na výletní plavby uskutečňované mezi přístavy téhož členského státu, přičemž v těchto přístavech nenastupují a nevystupují různí cestující, jelikož tyto výletní plavby začínají nástupem a končí výstupem stejných cestujících ve stejném přístavu členského státu?“

15

Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda výletní plavba, která začíná a končí se stejnými cestujícími v jednom a témže přístavu členského státu, v němž je uskutečňována, spadá pod pojem „námořní kabotáž“ ve smyslu nařízení č. 3577/92.

16

Zatímco italská vláda a Evropská komise navrhují odpovědět na položenou otázku kladně, společnosti Alpina a Nicko Tours mají za to, že odpověď na tuto otázku není nutná. Poukazují na to, že se nařízení č. 3577/92 týká námořní dopravy, a nevztahuje se tedy na takovou výletní plavbu po řece, jaká je předmětem sporu v původním řízení. Namísto poskytnutí výkladu požadovaného předkládajícím soudem je tedy třeba rozhodnout, že nařízení č. 3577/92 se v žádném případě nevztahuje na výletní plavby, jejichž trasa vede v zásadě v jiných vodách než mořských.

17

V tomto ohledu je pravda, že z čl. 1 odst. 1 nařízení č. 3577/92 vyplývá, že se toto nařízení vztahuje pouze na služby v dopravě uvnitř členského státu (kabotáž), které mají povahu námořních služeb. Jak správně uvádějí společnosti Alpina a Nicko Tours, služby přepravy po vodních cestách poskytované v členském státě, které nemají charakter námořních služeb, se tedy tímto nařízením neřídí. Takové služby naopak spadají do působnosti nařízení Rady (EHS) č. 3921/91 ze dne 16. prosince 1991, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu (Úř. věst. L 373, s. 1; Zvl. vyd. 07/01, s. 345).

18

Nicméně na rozdíl od toho, co tvrdí společnosti Alpina a Nicko Tours, se nezdá, že výletní plavba, která je předmětem sporu v původním řízení, má v zásadě jiný charakter než námořní.

19

Pojem „moře“ uvedený v nařízení č. 3577/92 totiž není omezen na pobřežní moře ve smyslu Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, podepsané dne 10. prosince 1982 v Montego Bay (Jamajka), která vstoupila v platnost dne 16. listopadu 1994 a jménem Evropského společenství byla potvrzena rozhodnutím Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 (Úř. věst. L 179, s. 1; Zvl. vyd. 04/03, s. 260), nýbrž zahrnuje rovněž vnitřní mořské vody prostírající se směrem k pevnině od základní linie pobřežního moře (v tomto smyslu viz rozsudek Komise v. Španělsko, C‑323/03, EU:C:2006:159, body 25 až 27).

20

I kdyby tedy společnosti Alpina a Nicko Tours správně tvrdily, že přeplutí úseku moře mezi přístavy Chioggia a Porto Levante je samo o sobě příliš nepatrné, aby výletní plavbě dotčené v původním řízení propůjčilo charakter námořní plavby, jejich teze, že uvedená výletní plavba má charakter v zásadě jiný než námořní, se jeví být, s výhradou ověření ze strany předkládajícího soudu, každopádně neopodstatněná v tom, že vedle uvedeného úseku jsou součástí vnitřních mořských vod Italské republiky i další části trasy, jako jsou plavební oblasti v Benátské laguně a v ústí řeky Pád.

21

Význam výkladu nařízení č. 3577/92 požadovaného předkládajícím soudem není kromě toho dotčen okolností, že loď, prostřednictvím které je dotčená výletní plavba uskutečňována, pluje pod švýcarskou vlajkou.

22

Řešení uvedeného sporu totiž záleží na tom, zda vyhrazení služeb kabotáže mezi italskými přístavy „majitelům lodí Společenství, jejichž plavidla jsou zaregistrována v členském státě Evropské unie a plaví se pod vlajkou uvedeného členského státu“, ve smyslu článku 244 CDN, bylo oprávněně namítáno vůči společnostem Alpina a Nicko Tours v souvislosti s výletní plavbou uskutečňovanou prostřednictvím uvedené lodi plující pod švýcarskou vlajkou. Jak potvrzuje předkládací rozhodnutí, z tohoto článku 224 vyplývá, že výhrada, která je v něm uvedena, se týká pouze služeb kabotáže, na které se vztahuje nařízení č. 3577/92. Aby tedy předkládající soud mohl určit, zda výletní plavba, která začíná a končí v témže přístavu, představuje službu kabotáže ve smyslu článku 224 CDN, musí nejprve vědět, zda taková výletní plavba spadá pod služby kabotáže, na které se vztahuje nařízení č. 3577/92.

23

Vzhledem k předchozím úvahám je třeba, aby Soudní dvůr poskytl výklad požadovaný předkládajícím soudem, aniž je třeba měnit či rozšiřovat rozsah předběžné otázky ve smyslu navrhovaném společnostmi Alpina a Nicko Tours.

24

Za účelem zodpovězení položené otázky je třeba především uvést, že ze zmínky o „výletních lodích“ v čl. 3 odst. 1 nařízení č. 3577/92 a z výjimky stanovené do 1. ledna 1995 pro určité výletní plavby v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení jednoznačně vyplývá, že výletní plavby patří mezi druhy přepravy, na které se uvedené nařízení vztahuje.

25

Avšak vzhledem k tomu, že jediným předmětem nařízení č. 3577/92 je „námořní kabotáž“, spadají do působnosti tohoto nařízení pouze výletní plavby odpovídající tomuto pojmu.

26

Vzhledem k tomu, že uvedený pojem je v čl. 1 odst. 1 a čl. 2 bodě 1 nařízení č. 3577/92 definován výrazem „služby námořní dopravy uvnitř členského státu“, je třeba mít za to, že všechny služby výletní lodi obvykle poskytované za úplatu v mořských vodách členského státu spadají do působnosti tohoto nařízení.

27

Pokud taková výletní plavba začíná a končí se stejnými cestujícími v jednom a témže přístavu, nemůže tato totožnost přístavu odjezdu a příjezdu, jakož i cestujících na celé trase plavby vést k nepoužitelnosti nařízení č. 3577/92.

28

Je pravda, že přepravní služby vyjmenované v čl. 2 bodě 1 písm. a) až c) nařízení č. 3577/92 jsou popsány tak, že přístav odjezdu a příjezdu jsou odlišné. Nicméně tento výčet, který je uvozen výrazem „zejména“, není taxativní a nemůže vést k tomu, aby z působnosti tohoto nařízení byly vyloučeny přepravní služby vykazující všechny základní charakteristiky námořní kabotáže obsažené ve výše uvedeném výrazu „služby námořní dopravy uvnitř členského státu“ (v tomto smyslu viz rozsudek Komise v. Řecko, C‑251/04, EU:C:2007:5, body 28 a 32).

29

Na položenou otázku je tedy třeba odpovědět tak, že služba námořní dopravy spočívající ve výletní plavbě, která začíná a končí se stejnými cestujícími v jednom a témže přístavu členského státu, v němž je uskutečňována, spadá pod pojem „námořní kabotáž“ ve smyslu nařízení č. 3577/92.

30

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:

Služba námořní dopravy spočívající ve výletní plavbě, která začíná a končí se stejnými cestujícími v jednom a témže přístavu členského státu, v němž je uskutečňována, spadá pod pojem „námořní kabotáž“ ve smyslu nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 ze dne 7. prosince 1992 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž).