13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/9

—

na základě čl. 263 odst. 4 SFEU zrušil rozhodnutí Komise K(2012) 3534 final ze dne 24. května 2012 týkající se zamítnutí žádosti společnosti Evonik Degussa o důvěrné nakládání s údaji v rozhodnutí ve věci COMP/F/38.620 — Peroxid vodíku a perborát,

—

podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Soudu uložil Komisi náhradu nákladů řízení žalobkyně.

1)

První žalobní důvod vychází z porušení článku 8 mandátu úředníků pro slyšení (1) a z práva žalobkyně na řádnou správu a práva být vyslechnut.

Na tomto místě uplatňuje žalobkyně argument, že úředník pro slyšení nepřezkoumal její zásadní námitky proti zveřejnění. Tím překročil rozsah svých pravomocí a povinností a porušil článek 8 mandátu. Vzhledem k tomu, že úředník pro slyšení ani jiný orgán Komise nezohlednili žalobkyní přednesené zásadní námitky proti plánovanému zveřejnění, zastává žalobkyně stanovisko, že Komise opomenula přezkoumat veškeré relevantní aspekty jednotlivého případu. Tím Komise porušila zásadu řádné správy a účinného práva být vyslechnut (čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie).

2)

Druhý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění.

V tomto ohledu se uvádí, že napadené rozhodnutí neobsahuje odůvodnění ve vztahu k námitkám předneseným žalobkyní proti zveřejnění rozšířeného znění rozhodnutí. Totéž platí pro odůvodnění Komise a pro veřejný zájem na zveřejnění rozšířeného znění téměř pět let po vydání původního znění, které nebylo důvěrné.

3)

Třetí žalobní důvod vychází z nesprávného skutkového a právního posouzení porušení služebního tajemství podle článku 339 SFEU a článku 8 EÚLP jakož i z důvodu nerespektování důvěrnosti informací, které mají být zveřejněny.

4)

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení legitimního očekávání a zásady právní jistoty

Žalobkyně na tomto místě uplatňuje argument, že Komise porušila zamítnutím žádosti o důvěrné zpracování a rozhodnutím zveřejnit sporné znění rozhodnutí zásadu legitimního očekávání. Žalobkyně se od okamžiku podání své žádosti o shovívavost spoléhala na důvěrnost poskytnutých informací. Své očekávání opírá o sdělení o shovívavosti a o ustálenou praxi Komise a zastává názor, že toto očekávání je hodné ochrany. Porušení zásady ochrany legitimního očekávání vyplývá krom toho z okolnosti, že Komise již v roce 2007 zveřejnila konečné nedůvěrné znění rozhodnutí a akceptovala v něm požadavky žalobkyně na začernění. Žalobkyně uvádí, že pro dodatečnou změnu tohoto rozhodnutí neexistuje právní základ ani věcné důvody.

5)

Pátý žalobní důvod vychází z porušení zásady omezení účelu

V rámci tohoto žalobního důvodu žalobkyně uplatňuje argument, že použití informací poskytnutých korunními svědky k informování veřejnosti porušuje účelovou vázanost těchto informací stanovenou v čl. 28 odst. 1 nařízení č. 1/2003 a v bodě 43 oznámení Komise o pravidlech pro přístup do spisu (5). To platí zejména tehdy, jestliže se k uvedenému použití dojde více než šest let po skončení správního řízení.