EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62012CN0440
Case C-440/12: Reference for a preliminary ruling from the Finanzgericht Hamburg (Germany), lodged on 3 October 2012 — Metropol Spielstätten Unternehmergesellschaft (with limited liability) v Finanzamt Hamburg-Bergedorf
Věc C-440/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Hamburg (Německo) dne 3. října 2012 — Metropol Spielstätten Unternehmergesellschaft (haftungsbeschränkt) v. Finanzamt Hamburg-Bergedorf
Věc C-440/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Hamburg (Německo) dne 3. října 2012 — Metropol Spielstätten Unternehmergesellschaft (haftungsbeschränkt) v. Finanzamt Hamburg-Bergedorf
Úř. věst. C 389, 15.12.2012, p. 4–5
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
15.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 389/4 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Hamburg (Německo) dne 3. října 2012 — Metropol Spielstätten Unternehmergesellschaft (haftungsbeschränkt) v. Finanzamt Hamburg-Bergedorf
(Věc C-440/12)
2012/C 389/06
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Finanzgericht Hamburg
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Metropol Spielstätten Unternehmergesellschaft (haftungsbeschränkt)
Žalovaný: Finanzamt Hamburg-Bergedorf
Předběžné otázky
1) |
Je třeba vykládat článek 401 [ve spojení s čl. 135 odst. 1 písm. i)] směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1) v tom smyslu, že daň z přidané hodnoty a vnitrostátní zvláštní poplatek z hazardních her mohou být vybírány pouze alternativně, nikoli kumulativně? |
2) |
Pouze v případě kladné odpovědi na první otázku: Pokud se podle vnitrostátních právních předpisů z hazardních her vybírá jak daň z přidané hodnoty, tak i zvláštní poplatek, vede to k nevybrání daně z přidané hodnoty nebo k nevybrání zvláštního poplatku nebo se rozhodnutí, která z obou daní se nesmí vybrat, řídí podle vnitrostátních právních předpisů? |
3) |
Je třeba vykládat čl. 1 odst. 2 první větu a článek 73 směrnice 2006/112/ES v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě nebo praxi, podle které se v případě provozování hracích automatů s možností výhry použije po uplynutí určitého období jako základ daně obsah pokladny („elektronicky vedená pokladna“) přístroje? |
4) |
Pouze v případě kladné odpovědi na třetí otázku: Jakým jiným způsobem se stanoví základ daně? |
5) |
Je třeba čl. 1 odst. 2 první větu a čl. 73 směrnice 2006/112 vykládat v tom smyslu, že podmínkou výběru daně z přidané hodnoty je možnost podnikatele přenést daň z přidané hodnoty na příjemce plnění? Případně: Co je třeba chápat pod pojmem přenositelnost? Je zejména právní přípustnost přiměřeně vyšší ceny za zboží nebo službu znakem přenositelnosti? |
6) |
Pouze, pokud je v případě páté otázky podmínkou právní přípustnost vyšší ceny: Je třeba čl. 1 odst. 2 první větu a článek 73 směrnice 2006/112 vykládat v tom smyslu, že ustanovení, která omezují úplatu za zboží nebo služby podléhající dani z přidané hodnoty, je třeba použít v souladu s unijním právem tak, že se stanovenou úplatou rozumí úplata navýšená o daň z přidané hodnoty, nikoli úplata včetně daně z přidané hodnoty, a to i v případě, že se jedná o vnitrostátní právní předpisy upravující úplatu [za zboží nebo služby], které tak podle svého znění výslovně nestanoví? |
7) |
Pouze v případě kladné odpovědi na pátou otázku, záporné odpovědi na šestou a třetí otázku: Je třeba v tomto případě upustit od výběru daně z přidané hodnoty z celkového obratu hracích automatů nebo pouze z té části obratu, kterou nelze přenést, a jakým způsobem je potom třeba tuto část obratu určit — například podle toho, při kterých obratech nebylo možné zvýšit vklad do jedné hry, nebo podle toho, při kterých obratech nemohl být zvýšen obsah pokladny za jednu hodinu? |
8) |
Je třeba vykládat čl. 1 odst. 2 směrnice 2006/112 v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě poplatku, který není harmonizován, podle níž se částka splatné daně z přidané hodnoty započítá na tento poplatek, a to přesně ve výši dané částky? |
9) |
Pouze v případě kladné odpovědi na osmou otázku: Má započtení daně z přidané hodnoty na vnitrostátní poplatek, který není harmonizován, v případě podnikatelů povinných k tomuto poplatku za následek skutečnost, že daň z přidané hodnoty se nesmí vybrat od jejich soutěžitelů, kteří sice nepodléhají tomuto poplatku, ale podléhají jinému zvláštnímu poplatku a v jejichž případě se takové započtení nestanoví? |
(1) Úř. věst. L 347, s. 1.