Kasační opravný prostředek podaný dne 24. července 2012 Radou Evropské unie proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 4. května 2012 ve věci T-529/09, Sophie in 't Veld v. Rada Evropské unie

(Věc C-350/12 P)

2012/C 303/29

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Rada Evropské unie (zástupci: P. Berman, B. Driessen, Cs. Fekete, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Sophie in ’t Veld, Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tento kasační opravný prostředek souvisí s výkladem výjimek týkajících se ochrany veřejného zájmu v oblasti mezinárodních vztahů a ochrany právního poradenství. První z těchto výjimek je stanovena formou absolutní výjimky z práva veřejnosti na přístup uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážce nařízení (1) a druhá formou kvalifikované výjimky z práva veřejnosti na přístup uvedené v jeho čl. 4 odst. 2 druhé odrážce.

Rada tvrdí, že se Tribunál při výkladu uvedených výjimek dopustil pochybení ve čtyřech případech.

Tribunál zaprvé pochybil, když rozhodl, že neshoda při volbě právního základu nemůže porušovat zájmy Unie v oblasti mezinárodních vztahů (první část prvního důvodu kasačního opravného prostředku). Neshody mezi orgány ohledně pravomoci Unie a ohledně volby právního základu úzce souvisejí se spory o podstatě mezinárodních dohod. Kompetenční spory mezi orgány mohou mít navíc dopad na vyjednávací pozici Unie, nepříznivě ovlivnit její věrohodnost coby partnera při vyjednávání a ohrozit výsledek vyjednávání.

Zadruhé Tribunál uplatnil nesprávné kritérium přezkumu a posouzení Rady týkající se významu daného dokumentu pro mezinárodní vztahy nahradil vlastním posouzením (druhá část prvního důvodu kasačního opravného prostředku). Pokud jde o ochranu veřejného zájmu v oblasti mezinárodních vztahů, použije se kritérium přezkumu, v jehož rámci se danému orgánu přizná „široký prostor pro uvážení“, a nikoli kritérium přezkumu, v jehož rámci se požaduje prokázání „skutečné a konkrétní“ újmy. Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když argumenty Rady posoudil v plném rozsahu s uplatněním požadavku na „skutečnou a konkrétní“ újmu, čímž posouzení Rady týkající se důsledků zpřístupnění dokumentu pro zahraniční politiku nahradil vlastním posouzením.

Zatřetí se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když nezohlednil citlivý obsah požadovaného právního stanoviska ani konkrétní okolnosti, jež panovaly v době, kdy bylo o zpřístupnění požádáno (první část druhého důvodu kasačního opravného prostředku). Předmětem právního stanoviska byla citlivá mezinárodní jednání, která v době žádosti o zpřístupnění stále ještě probíhala, přičemž šlo o zásadní a životně důležité zájmy v oblasti transatlantické spolupráce při předcházení terorismu a jeho financování a boje proti němu a otázka volby právního základu, kterou se právní stanovisko zabývalo, byla předmětem neshod mezi orgány. Tribunál tyto specifické rysy právního poradenství nezohlednil.

Tribunál konečně chybně připodobnil vyjednávání a uzavírání mezinárodní dohody legislativní činnosti orgánů, a to za účelem uplatnění kritéria převažujícího veřejného zájmu (druhá část druhého důvodu kasačního opravného prostředku). Tribunál tak nezohlednil významné rozdíly mezi vyjednáváním mezinárodních dohod, kdy je účast veřejnosti nutně omezena vzhledem k daným strategickým a taktickým zájmům, a uzavíráním a přebíráním takových dohod.

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, Úř. věst. L 145, s. 43