—

za M. Timmel W. Haslingerem a J. Motamedi de Silvou, Rechtsanwälte,

—

za Aviso Zeta AG, A. Jankem, Rechtsanwalt,

—

za belgickou vládu T. Maternem a J.-C. Halleuxem, jako zmocněnci,

—

za českou vládu M. Smolkem a S. Šindelkovou, jako zmocněnci,

—

za nizozemskou vládu C. Wissels a M. de Ree, jako zmocněnkyněmi,

—

za portugalskou vládu L. Inez Fernandesem, jakož i A. Cunha a S. Borba, jako zmocněnci,

—

za Evropskou komisi G. Braunem a I. Rogalskem jakož i R. Vasileva, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 14 odst. 2 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, s. 64, dále jen směrnice „o prospektu“), jakož i čl. 22 odst. 2 a čl. 29 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření (Úř. věst. L 149, s. 1, dále jen nařízení „o prospektu“).

2

Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi M. Timmelem a společností Aviso Zeta AG (dále jen „Aviso Zeta“) v otázce odstoupení od smlouvy, kterou upsal 40000 kusů cenných papírů s názvem „Dragon FX Garant“ nabízených ke koupi prostřednictvím společnosti Aviso Zeta.

3

Bod 4 odůvodnění směrnice „o prospektu“ mimo jiné uvádí, že tato směrnice umožňuje podnikům „co nejširší přístup k investičnímu kapitálu v rámci celého Společenství […] tím, že emitentovi bude uděleno jediné schválení“.

4

Podle bodu 10 odůvodnění této směrnice je cílem této směrnice a prováděcích opatření k ní zajistit ochranu investorů a efektivnost trhů v souladu s přísnými regulativními normami přijatými na příslušných mezinárodních fórech.

5

Bod odůvodnění 31 téže směrnice uvádí:

„Pro zjednodušení šíření různých dokumentů tvořících prospekt by mělo být podporováno používání elektronických komunikačních prostředků, například internetu. Prospekt by měl být investorům na požádání vždy bezplatně poskytnut v tištěné podobě.“

6

Bod 34 odůvodnění směrnice „o prospektu“ uvádí:

„Investoři by měli mít možnost řádně zhodnotit každou novou skutečnost, která by mohla ovlivnit hodnocení investice a která vyvstala po zveřejnění prospektu, ale před uzavřením nabídky nebo zahájením obchodování na regulovaném trhu, a proto taková skutečnost vyžaduje schválení a zveřejnění dodatku k prospektu.“

7

Článek 2 odst. 1 písm. r) této směrnice definuje základní prospekt jako „prospekt obsahující všechny odpovídající informace uvedené v článcích 5 a 7, a v případě, že existuje dodatek, v článku 16 (směrnice), týkající se emitenta a cenných papírů, které mají být veřejně nabídnuty nebo přijaty k obchodování, a podle rozhodnutí emitenta i závazné podmínky nabídky“.

8

Článek 5 uvedené směrnice uvádí v odstavci 4 toto:

„U následujících druhů cenných papírů se může podle rozhodnutí emitenta, předkladatele nabídky nebo osoby, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, prospekt skládat ze základního prospektu obsahujícího všechny významné údaje o emitentovi a cenných papírech, které jsou veřejně nabízeny nebo mají být přijaty k obchodování na regulovaném trhu:

[…]

Údaje uvedené v základním prospektu budou v případě potřeby doplněny v souladu s článkem 16 aktualizovanými údaji o emitentovi a cenných papírech, které jsou veřejně nabízeny nebo mají být přijaty k obchodování na regulovaném trhu.

Pokud nejsou konečné podmínky nabídky zahrnuty v základním prospektu nebo dodatku, budou konečné podmínky sděleny investorům a zapsány u příslušného orgánu v okamžiku provedení veřejné nabídky [a uloženy u příslušného orgánu při každé veřejné nabídce], co nejdříve a pokud možno před započetím nabídky. V každém takovém případě se použije čl. 8 odst. 1 písm. a)“

9

Článek 8 odst. 1 směrnice „o prospektu“ zní následovně:

„Členské státy zajistí, aby v případě, že do prospektu nelze zahrnout konečnou cenu nabídky a počet cenných papírů, které budou veřejně nabídnuty,

Konečná cena nabídky a počet cenných papírů se podávají u příslušného orgánu domovského členského státu a zveřejňují podle čl. 14 odst. 2.“

10

Podle čl. 13 odst. 1 směrnice „žádný prospekt nebude zveřejněn, dokud jej neschválí příslušný orgán domovského členského státu“.

11

Článek 14 odst. 2, 5, 7 a 8 uvedené směrnice stanoví:

„2.   Prospekt se považuje za zveřejněný, pokud je zveřejněn buď:

[…]

[…]

5.   V případě, že se prospekt skládá z několika dokumentů nebo začleňuje údaje ve formě odkazu, lze dokumenty a údaje tvořící prospekt zveřejnit a šířit samostatně za předpokladu, že uvedené dokumenty jsou zdarma k dispozici veřejnosti v souladu s režimem uvedeným v odstavci 2. […]

[…]

7.   V případě, že je prospekt zpřístupněn zveřejněním v elektronické podobě, musí emitent, předkladatel nabídky, osoba, která žádá o přijetí k obchodování, nebo finanční zprostředkovatelé, kteří cenné papíry umísťují nebo prodávají, na požádání investorovi bezplatně poskytnout výtisk prospektu.

8.   Aby byl zohledněn technický vývoj na finančních trzích a aby bylo zajištěno jednotné uplatňování této směrnice, přijme Komise postupem podle čl. 24 odst. 2 prováděcí opatření k odstavcům 1, 2, 3 a 4. První soubor prováděcích opatření bude přijat do 1. července 2004.“

12

Článek 16 odst. 1 téže směrnice stanoví:

„Každá významná nová skutečnost, podstatná chyba nebo nepřesnost týkající se údajů uvedených v prospektu, které by mohly ovlivnit hodnocení cenných papírů a které vyvstaly nebo byly zjištěny od okamžiku, kdy byl prospekt schválen, do konečného uzavření veřejné nabídky nebo okamžiku zahájení obchodování na regulovaném trhu, se uvádějí v dodatku k prospektu. Tento dodatek se schvaluje stejným způsobem do nejvýše sedmi pracovních dnů a zveřejňuje se alespoň podle stejného režimu, jaký byl použit při zveřejnění původního prospektu. Souhrn a jakékoli jeho překlady se rovněž doplní, pokud je nezbytné vzít v úvahu nové údaje obsažené v dodatku.“

13

Bod 21 odůvodnění nařízení „o prospektu“ uvádí:

„Základní prospekt a jeho konečné podmínky by měly obsahovat stejné informace jako prospekt. Všechny obecné zásady platné pro prospekt platí rovněž pro konečné podmínky. Nicméně pokud konečné podmínky nejsou zahrnuty do základního prospektu, nemusí být schváleny příslušným orgánem.“

14

Podle bodu 25 odůvodnění tohoto nařízení by zvýšená pružnost formulování základního prospektu s konečnými podmínkami prospektu v porovnání s prospektem pro jednu emisi neměla narušit snadný přístup investorů k podstatným údajům.

15

Bod odůvodnění 26 uvedeného nařízení uvádí, že „pokud jde o základní prospekty, mělo by být snadno rozlišitelným způsobem stanoveno, které druhy údajů bude nutno zařadit jako konečné podmínky. Tento požadavek by mělo být možno splnit řadou různých způsobů, například pokud základní prospekt obsahuje volná místa […] nebo pokud základní prospekt obsahuje seznam chybějících údajů“.

16

Článek 22 odst. 1, 2, 4, 5 a 7 téhož nařízení stanoví:

„1.   Základní prospekt se sestavuje pomocí jednoho programu nebo kombinace programů a modulů uvedených v článcích 4 až 20 v souladu s kombinacemi pro jednotlivé druhy cenných papírů stanovenými v příloze XVIII.

Základní prospekt obsahuje údaje požadované v přílohách I až XVII v závislosti na druhu dotyčného emitenta a cenných papírů v souladu s programy a moduly stanovenými v článcích 4 až 20. Příslušný orgán nemůže požadovat, aby základní prospekt obsahoval údaje, které nejsou obsaženy v přílohách I až XVII.

Pro zajištění souladu s povinností uvedenou v čl. 5 odst. 1 směrnice 2003/71/ES může příslušný orgán domovského členského státu při schvalování základního prospektu v souladu s článkem 13 uvedené směrnice v jednotlivých případech požadovat, aby údaje, které poskytuje emitent, předkladatel nabídky nebo osoba, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, byly v každé položce údajů doplněny.

2.   Emitent, předkladatel nabídky nebo osoba, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, může vynechat údaje, které nejsou v době schvalování základního prospektu známy a které lze zjistit až v okamžiku konkrétní emise.

[…]

4.   Konečné podmínky připojené k základnímu prospektu obsahují pouze údaje z různých programů pro popis cenných papírů, podle nichž je základní prospekt sestavován.

5.   Vedle údajů stanovených v programech a modulech uvedených v článcích 4 až 20 se do základního prospektu zahrnují tyto informace:

[…]

7.   Pokud dojde k události předpokládané v čl. 16 odst. 1 [směrnice „o prospektu“] v době od okamžiku, kdy byl prospekt schválen, do konečného uzavření veřejné nabídky každé emise cenných papírů v základním prospektu nebo okamžiku zahájení obchodování těchto cenných papírů na regulovaném trhu, emitent, předkladatel nabídky nebo osoba, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, zveřejní před konečným uzavřením nabídky nebo přijetím těchto cenných papírů k obchodování dodatek.“

17

Článek 26 odst. 5 nařízení „o prospektu“ stanoví, že „[k]onečné podmínky připojené k základnímu prospektu se uvedou v podobě samostatného dokumentu obsahujícího pouze konečné podmínky nebo ve formě začlenění konečných podmínek do základního prospektu“.

18

V článku 29 odst. 1 tohoto nařízení se stanoví:

„Zveřejnění prospektu nebo základního prospektu v elektronické podobě, buď podle čl. 14 odst. 2 písm. a), d) a e) [směrnice „o prospektu“], nebo jakožto dodatečný způsob zveřejnění, se řídí těmito požadavky:

[…]

[…]“

19

Ustanovení § 5 odst. 1 zákona o kapitálovém trhu (Kapitalmarktgesetz) ze dne 6. prosince 1991 (BGBl. 625/1991) stanoví:

„V případě, že k nabídce, k níž má být vydán prospekt, není zveřejněn prospekt nebo údaje podle ustanovení § 6, mohou investoři, kteří jsou spotřebiteli ve smyslu § 1 odst. 1 bod 2 zákona o ochraně spotřebitele [Konsumentenschutzgesetz], odvolat nabídku nebo odstoupit od smlouvy.“

20

Dne 30. října 2006 upsal M. Timmel s bydlištěm ve Vídni (Rakousko) 40000 kusů cenných papírů s názvem „Dragon FX Garant“ v nominální hodnotě pod 50000 eur za kus, jež vydala společnost Lehman Brothers Treasury Co. BV se sídlem v Amsterodamu (Nizozemsko).

21

Michael Timmel poté prohlásil, že si přeje odstoupit od této smlouvy o koupi cenných papírů v souladu s ustanovením § 5 zákona o kapitálovém trhu ze dne 6. prosince 1991, přičemž tvrdil, že nabídka byla učiněna bez řádného zveřejnění příslušných informací. Nebyl údajně zveřejněn kód „International Securities Identification Number“ (ISIN), měna, v níž emise proběhla, ani jakákoli informace o minulém a budoucím výnosu podkladového produktu či způsobu výpočtu výnosu.

22

Podle M. Timmela byl zveřejněn základní prospekt a tři dodatky ve dnech 9. a 29. srpna 2006 a 6. a 26. září téhož roku. Návrh konečných podmínek byl zpřístupněn 19. září 2006 a konečné znění tohoto dokumentu bylo vydáno dne 4. prosince 2006.

23

Nedošlo však údajně k řádnému zveřejnění v sídle burzy či v sídle emitenta nebo finančního zprostředkovatele. Dokumenty tvořící prospekt totiž byly podle něj dostupné pouze ve Vídni. Dokumenty k nabídce na koupi cenných papírů byly dále po určitou dobu dostupné na domovské stránce Lucemburské burzy, avšak k jejich prohlížení, a zejména k nahlédnutí do povinné přílohy prospektu týkající se konečných podmínek uvedené nabídky, byla vyžadována registrace a zaplacení poplatku.

24

V této situaci se M. Timmel obrátil na Handelsgericht Wien (obchodní soud ve Vídni). Podle tohoto soudu závisí rozhodnutí sporu na tom, zda měla společnost Avizo Zeta povinnost podle čl. 22 odst. 2 nařízení „o prospektu“ zveřejnit údaje, na které se v zásadě vztahuje povinnost začlenění do prospektu, které ještě nebyly známy v okamžiku schválení základního prospektu, avšak v okamžiku zveřejnění dodatku k prospektu již známy byly.

25

Předkládající soud rovněž poukazuje na rozdíl mezi jazykovými zněními čl. 14 odst. 2 písm. b) směrnice „o prospektu“, pokud jde o otázku, zda musí být povinnost poskytnout prospekt k dispozici veřejnosti v místě sídla emitenta a v kancelářích finančních zprostředkovatelů splněna kumulativně či alternativně.

26

Za těchto podmínek se Handelsgericht Wien rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

27

Podstatou první a druhé otázky předkládajícího soudu, které je třeba posoudit společně, je, zda musí být čl. 22 odst. 2 nařízení „o prospektu“ vykládán v tom smyslu, že do dodatku k prospektu je nutno začlenit údaje, jejichž uvedení je požadováno podle odst. 1 tohoto článku a které ještě nebyly známy v okamžiku zveřejnění základního prospektu, avšak v okamžiku zveřejnění dodatku k tomuto prospektu již byly známy, anebo lze tyto údaje případně vynechat.

28

Na úvod je nutné připomenout, že článek 22 nařízení „o prospektu“ se týká údajů, které musí být uvedeny v základním prospektu a konečných podmínkách.

29

V tomto ohledu z čl. 26 odst. 5 nařízení „o prospektu“ vyplývá, že tento předpis dává emitentům určitou míru volnosti, jelikož umožňuje, aby byly konečné podmínky zveřejněny v základním prospektu, anebo ve zvláštním dokumentu.

30

Existuje totiž rozdíl mezi údaji potřebnými ke sjednání určité transakce (jako konečná cena dotčených cenných papírů) a obecnými informacemi, které umožňují investorům informovaně posoudit případná rizika před tím, než se rozhodnou k upsání.

31

Článek 22 odst. 5 bod 1) nařízení „o prospektu“ nicméně stanoví povinnost, aby emitent v základním prospektu uvedl informace o údajích, které budou zahrnuty do konečných podmínek. Zastává tedy názor, že pokud nemusí být informace obsažené v konečných podmínkách uvedeny v základním prospektu, musí v něm být alespoň zmíněna jejich existence.

32

Článek 22 odst. 7 nařízení „o prospektu“ dále stanoví, že pokud dojde k významné nové skutečnosti, podstatné chybě nebo nepřesnosti týkající se údajů uvedených v základním prospektu, které by mohly ovlivnit hodnocení cenných papírů ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice „o prospektu“, v době od okamžiku, kdy byl základní prospekt schválen, do konečného uzavření nabídky, emitent či předkladatel nabídky zveřejní před konečným uzavřením této nabídky dodatek k tomuto prospektu.

33

Článek 22 odst. 2 nařízení „o prospektu“, který konkrétně umožňuje emitentovi či předkladateli nabídky nezpřístupnit určité údaje požadované na základě odstavce 1 téhož článku v případě, že nejsou známy v okamžiku schvalování základního prospektu a lze je zjistit až v okamžiku emise, tedy musí být vykládán ve světle výše uvedených úvah.

34

V tomto ohledu z těchto ustanovení a contrario vyplývá, jak uvádí generální advokátka v bodě 38 svého stanoviska, že emitent či předkladatel nabídky, kterému jsou v okamžiku schvalování základního prospektu známy požadované údaje podle čl. 22 odst. 1 uvedeného nařízení „o prospektu“, nebo je schopen je zjistit, musí uvedené údaje zveřejnit v tomtéž prospektu.

35

Pokud požadované údaje, které nejsou známy v okamžiku zveřejnění základního prospektu, nebo je lze zjistit až v okamžiku emise, nejsou samy o sobě významnou novou skutečností, podstatnou chybou či nepřesností ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice „o prospektu“, musí být případně zveřejněny v konečných podmínkách.

36

Z bodů 21 a 25 odůvodnění nařízení „o prospektu“ totiž vyplývá, že základní prospekt doplněný o konečné podmínky musí obsahovat stejnou míru informací jako prospekt, u něhož proběhlo pouze jedno zveřejnění. Z toho zejména vyplývá, že údaje požadované v čl. 22 odst. 1 tohoto nařízení, jež nejsou známy k okamžiku zveřejnění základního prospektu a jež lze zjistit až v okamžiku emise, musí být uvedeny v konečných podmínkách.

37

Pokud však jsou tyto údaje významnou novou skutečností, opravují podstatnou chybu či nepřesnost a mohou ovlivnit hodnocení cenných papírů, musí být zveřejněny v dodatku v souladu s ustanoveními čl. 16 odst. 1 směrnice „o prospektu“ a čl. 22 odst. 7 nařízení „o prospektu“.

38

V tomto ohledu je na vnitrostátním soudu, aby určil, zda měly údaje dotčené v rámci věci v původním řízení vliv na hodnocení cenných papírů ve smyslu článku 16 odst. 1 směrnice „o prospektu“.

39

Jak uvádí generální advokátka v bodě 43 svého stanoviska, odpověď na tuto otázku si vyžaduje zhodnocení důkazů týkajících se povahy informací a jejich vlivu na rozhodnutí investora upsat cenné papíry.

40

Na první a druhou otázku je proto třeba odpovědět tak že čl. 22 odst. 2 nařízení „o prospektu“ musí být vykládán v tom smyslu, že v dodatku k prospektu je nutno zveřejnit údaje, jejichž uvedení je požadováno podle odst. 1 tohoto článku a které ještě nebyly známy v okamžiku zveřejnění základního prospektu, avšak v okamžiku zveřejnění dodatku k tomuto prospektu již známy byly, pokud jsou tyto údaje významnou novou skutečností, podstatnou chybou či nepřesností, jež mohou ovlivnit hodnocení cenných papírů ve smyslu článku 16 odst. 1 směrnice „o prospektu“, což přísluší posoudit předkládajícímu soudu.

41

Podstatou třetí otázky předkládajícího soudu je, zda jsou splněny podmínky článku 22 nařízení „o prospektu“, pokud byl zveřejněn základní prospekt bez údajů požadovaných podle druhého pododstavce odst. 1 tohoto článku, a to konkrétně údajů podle Přílohy V tohoto nařízení, nedošlo-li následně ke zveřejnění konečných podmínek.

42

Z odpovědi na první dvě otázky vyplývá, že k tomu, aby prospekt splňoval podmínky stanovené v článku 22 nařízení „o prospektu“, musí základní prospekt v souladu s odstavcem 1 tohoto článku zaprvé obsahovat požadované údaje známé emitentovi v okamžiku jeho zveřejnění.

43

Dále je třeba zdůraznit, že v souladu s čl. 13 odst. 1 směrnice „o prospektu“ a čl. 22 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení „o prospektu“ musí být základní prospekt zveřejněn po schválení ze strany příslušných orgánů.

44

Zadruhé požadované údaje, s nimiž se emitent seznámil po zveřejnění základního prospektu avšak před uzavřením konečné nabídky, musí být uvedeny v dodatku, jsou-li významnou novou skutečností, podstatnou chybou či nepřesností ve smyslu článku 16 odst. 1 směrnice „o prospektu“.

45

Předpokladem řádného zveřejnění takového dodatku je rovněž jeho předchozí schválení příslušnými orgány v souladu s čl. 16 odst. 1 této směrnice.

46

Nejsou-li uvedené údaje významnou novou skutečností či podstatnou chybou nebo nepřesností ve smyslu článku 16 odst. 1 uvedené směrnice, musí být zveřejněny v konečných podmínkách, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 22 odst. 4 nařízení „o prospektu“ a pokud tyto údaje nemění ani nenahrazují údaje v základním prospektu.

47

Na základě čl. 22 odst. 5 nařízení „o prospektu“ musí dále základní prospekt uvést údaje, které budou zahrnuty v těchto konečných podmínkách.

48

V tomto ohledu je třeba uvést, jak uvádí bod 21 odůvodnění nařízení „o prospektu“, že ke zveřejnění konečných podmínek není nutné předchozí schválení příslušnými orgány. Z článku 5 odst. 4 třetího pododstavce směrnice „o prospektu“ totiž vyplývá, že pokud nejsou konečné podmínky nabídky zahrnuty v základním prospektu nebo dodatku, budou sděleny investorům a zapsány u příslušného orgánu co nejdříve a pokud možno před započetím nabídky.

49

Na třetí otázku je tedy třeba odpovědět tak, že podmínky článku 22 nařízení „o prospektu“ nejsou splněny, pokud byl základní prospekt zveřejněn bez údajů požadovaných podle odst. 1 tohoto článku, a to konkrétně údajů podle Přílohy V tohoto nařízení, nedošlo-li následně ke zveřejnění konečných podmínek. Aby mohly být údaje, které musí být obsaženy v základním prospektu v souladu s čl. 22 odst. 1 nařízení „o prospektu“, zahrnuty do konečných podmínek, musí být v základním prospektu uvedeny údaje, které budou zahrnuty do těchto konečných podmínek, a tyto údaje musí splňovat podmínky stanovené v čl. 22 odst. 4 uvedeného nařízení.

50

Podstatou čtvrté otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 29 odst. 1 bod 1) nařízení „o prospektu“ vykládán v tom smyslu, že je splněn požadavek, podle něhož musí být prospekt snadno přístupný na internetové stránce, kde je zpřístupněn veřejnosti, pokud tato internetová stránka vyžaduje registraci doplněnou o prohlášení o vyloučení odpovědnosti a uvedení e-mailové adresy, nebo pokud je tento elektronický přístup zpoplatněn či je bezplatné nahlížení do částí prospektu omezeno na dva dokumenty měsíčně.

51

Pokud jde zaprvé o povinnost zaregistrovat se doplněnou o prohlášení o vyloučení odpovědnosti a povinnost uvést e-mailovou adresu, je třeba konstatovat, že takové podmínky omezují přístup k prospektu zveřejněnému v elektronické podobě a nejsou jako takové v souladu s požadavkem na snadný přístup stanovený v čl. 29 odst. 1 bod 1) nařízení „o prospektu“.

52

Takové podmínky mohou mimo jiné odradit některé potenciální investory. Souhlas s prohlášením o vyloučení odpovědnosti je navíc podmínka, která vytváří nerovnost mezi emitentem či případným zprostředkovatelem a potenciálním investorem a jako taková je v rozporu s cílem směrnice „o prospektu“ uvedeným v bodě odůvodnění 10 této směrnice spočívajícím v zajištění ochrany investorů.

53

Pokud jde zadruhé o zpoplatnění přístupu k prospektu v elektronické podobě, čl. 29 odst. 1 bod 1) nařízení „o prospektu“ je třeba vykládat ve světle čl. 14 odst. 5 směrnice „o prospektu“, který výslovně stanoví, že prospekt musí být veřejnosti zpřístupněn zdarma, i když se skládá z několika dokumentů zveřejňovaných samostatně.

54

Elektronické zveřejnění prospektu prostřednictvím internetové stránky, na niž je zpoplatněn vstup nebo která umožňuje bezplatně nahlížet pouze do několika dokumentů tvořících tento prospekt, proto nelze považovat za zveřejnění splňující podmínku snadného přístupu stanovenou v čl. 29 odst. 1 bod 1) nařízení „o prospektu“.

55

V poslední řadě je třeba upřesnit, že čl. 14 odst. 7 směrnice „o prospektu“, který stanoví, že v případě zveřejnění v elektronické podobě musí být investorovi na požádání bezplatně poskytnut výtisk prospektu, je v tomto ohledu irelevantní.

56

Z žádného ustanovení směrnice „o prospektu“ či nařízení „o prospektu“ ani ze systematiky těchto předpisů totiž nevyplývá, že by bylo možné posuzovat podmínku dostupnosti dokumentů tvořících prospekt v závislosti na podobě, v níž je emitent zveřejní.

57

Unijní zákonodárce naopak v čl. 29 odst. 1 nařízení „o prospektu“ upřesnil, že musí být splněny podmínky pro zveřejnění v elektronické podobě, že zveřejnění musí proběhnout v souladu s čl. 14 odst. 2 písm. c), d) a e) směrnice „o prospektu“ a toto zveřejnění v elektronické podobě je pouze dodatečným způsobem zveřejnění.

58

Z bodu 31 odůvodnění směrnice „o prospektu“ taktéž vyplývá, že zákonodárce hodlal podpořit elektronické zveřejňování prospektu, jelikož tento nástroj usnadňuje šíření těchto dokumentů. Bylo by tedy v rozporu s takovým cílem, pokud by byli investoři chráněni méně v případě zveřejnění v elektronické podobě.

59

Na čtvrtou otázku je proto třeba odpovědět tak, že čl. 29 odst. 1 bod 1) nařízení „o prospektu musí být vykládán v tom smyslu, že není splněn požadavek, že prospekt musí být snadno přístupný na internetové stránce, na níž je zpřístupněn veřejnosti, pokud tato internetová stránka vyžaduje registraci doplněnou o prohlášení o vyloučení odpovědnosti a uvedení e-mailové adresy, nebo pokud je tento elektronický přístup zpoplatněn či je bezplatné nahlížení do částí prospektu omezeno na dva dokumenty měsíčně.

60

Podstatou páté otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 14 odst. 2 písm. b) směrnice „o prospektu“ vykládán v tom smyslu, že základní prospekt musí být dostupný v sídle emitenta i v kancelářích finančního zprostředkovatele.

61

Předkládající soud totiž uvádí, že podle německého znění tohoto ustanovení musí být základní prospekt zpřístupněn veřejnosti v sídle emitenta nebo finančního zprostředkovatele, kdežto podle anglického, francouzského či španělského znění tohoto ustanovení musí být tento prospekt dostupný v obou místech.

62

V tomto ohledu je třeba připomenout, že předpis, který nelze z důvodu rozdílného jazykového znění vyložit jasně a jednotně, musí být vykládán na základě jeho cíle a celkové systematiky (viz zejména rozsudky Bouchereau, 30/77 EU:C:1977:172, bod 14, jakož i Borgmann, C‑1/02 EU:C:2004:202, bod 25).

63

Je tedy třeba upřesnit, že nezbytnost jednotného použití a tím i jednotného výkladu aktu Unie vylučuje, aby byl tento akt posuzován izolovaně v jedné ze svých verzí, ale vyžaduje, aby byl vykládán jak s ohledem na skutečnou vůli jeho autora, tak na cíl jím sledovaný, zejména ve světle všech jazykových verzí (viz rozsudek Internetportal und Marketing, C‑569/08 EU:C:2010:311, bod 35 a citovaná judikatura).

64

Pokud jde o ustanovení dotčené ve věci v původním řízení, z bodů 4 a 10 odůvodnění směrnice „o prospektu“ jasně vyplývá, že tato směrnice má zejména zajistit ochranu investorů a umožnit podnikům co nejširší přístup k investičnímu kapitálu v rámci celé Evropské unie tím, že emitentovi cenných papírů bude uděleno jediné schválení.

65

Jak uvádí generální advokátka v bodě 81 svého stanoviska, tyto cíle by mohly být ohroženy v případě, že se sídlo emitenta nachází v jiném členském státě než sídlo finančního zprostředkovatele, neboť prospekt v tištěné podobě by byl dostupný pouze v jednom z těchto dvou sídel.

66

Systematika směrnice „o prospektu“ dále vede k závěru, že prospekt musí být veřejnosti dostupný jak v sídle emitenta, tak v sídle finančního zprostředkovatele.

67

Článek 14 odst. 7 této směrnice totiž vyžaduje, aby emitent či finanční zprostředkovatel poskytl investorovi na žádost bezplatně výtisk prospektu v případě, že je prospekt zpřístupněn zveřejněním v elektronické podobě, takže obě uvedené osoby musí mít tento prospekt k dispozici, aby byly s to tuto povinnost splnit. Tento závěr implikuje, jak zdůrazňuje Komise, že uvedený prospekt musí být dostupný jak v sídle emitenta, tak v kancelářích finančních zprostředkovatelů.

68

Na pátou otázku je proto třeba odpovědět tak, že čl. 14 odst. 2 písm. b) směrnice „o prospektu“ musí být vykládán v tom smyslu, že základní prospekt musí být dostupný jak v sídle emitenta, tak v kancelářích finančních zprostředkovatelů.

69

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto: