Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62011TN0200

    Věc T-200/11: Žaloba podaná dne 1. dubna 2011 — El-Materi v. Rada

    Úř. věst. C 160, 28.5.2011, p. 23–24 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    28.5.2011   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 160/23


    Žaloba podaná dne 1. dubna 2011 — El-Materi v. Rada

    (Věc T-200/11)

    2011/C 160/38

    Jednací jazyk: angličtina

    Účastníci řízení

    Žalobce: Fahd Mohamed Sakher Ben Mohamed El-Materi (Doha, Qatar) (zástupci: M. Lester, Barrister a G. Martin, Solicitor)

    Žalovaná: Rada Evropské unie

    Návrhová žádání

    zrušit prováděcí rozhodnutí Rady 2011/79/SZBP ze dne 4. února 2011, kterým se provádí rozhodnutí Rady 2011/72/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Tunisku (Úř. věst. 2011, L 31, s. 40), a nařízení Rady (EU) č. 101/2011 ze dne 4. února 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Tunisku (Úř. věst. 2011, L 31, s. 1) v rozsahu, v němž se na něj vztahují, a

    uložit žalované náhradu nákladů řízení.

    Žalobní důvody a hlavní argumenty

    Na podporu své žaloby uplatňuje žalobce pět žalobních důvodů.

    1)

    První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že kritérium pro zahrnutí žalobce do přílohy prováděcího rozhodnutí Rady 2011/79/SZBP nebylo splněno, jelikož

    jediným přípustným základem pro zahrnutí žalobce do uvedené přílohy by bylo splnění kritéria stanoveného v článku 1 rozhodnutí Rady 2011/72/SZBP (1), a sice pokud by byl osobou „odpovědn(ou) za zneužití tuniských státních prostředků“ nebo osobou spojenou s takovou osobou, vzhledem k tomu, že jak vysvětluje druhý bod odůvodnění takové osoby „připravují tuniské občany o přínosy udržitelného rozvoje jejich hospodářství a společnosti a narušují demokratický rozvoj v této zemi“.

    2)

    Druhý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že Rada porušila žalobcovo právo na obhajobu a jeho právo na účinnou soudní ochranu, jelikož

    omezující opatření nestanoví žádný postup pro sdělení žalobci důkazů, na němž je založeno rozhodnutí zmrazit jeho finanční prostředky, nebo postup, který by mu umožnil užitečně se vyjádřit k těmto důkazům;

    odůvodnění napadených opatření obsahuje obecné, nepodložené a nejednoznačné tvrzení o soudním vyšetřování;

    Rada neposkytla dostatečné informace, na základě nichž by žalobce účinně mohl být seznámen s jejím stanoviskem, což soudu neumožňuje ohodnotit, zda rozhodnutí a posouzení Rady byla opodstatněna a založena na nevyvratitelném důkazů.

    3)

    Třetí žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že Rada dostatečně neodůvodnila zahrnutí žalobce do napadených opatření, čímž porušila svou povinnost jasně uvést zvláštní a konkrétní důvody, které ji vedly k závěru, že žalobce byl odpovědný za zneužití tuniských veřejných prostředků.

    4)

    Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že Rada porušila bez odůvodnění a nepřiměřeným způsobem právo žalobce na vlastnictví a na vedení svého podniku, jelikož

    opatření zmrazující jeho finanční prostředky mají významný a trvalý dopad na jeho základní práva;

    jejich použití na žalobce není odůvodněno;

    Rada neprokázala, že úplné zmrazení finančních prostředků je nejméně omezujícím prostředkem k dosažení takového cíle ani, že značná újma způsobená žalobci je odůvodněná a přiměřená.

    5)

    Pátý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že Rada se dopustila zjevně nesprávného posouzení, když se rozhodla použít tato omezující opatření na žalobce, neboť je patrné, že Rada neprovedla žádné ohodnocení týkající se žalobce, nebo i kdyby takové ohodnocení provedla, dopustila se nesprávného posouzení, když došla k závěru, že zahrnutí žalobce do omezujících opatření je odůvodněno.


    (1)  Rozhodnutí Rady 2011/72/SZBP ze dne 31. ledna 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Tunisku (Úř. věst. 2011, L 28, s. 62).


    Top