1

Předmětem projednávané věci je určení výše nákladů řízení vynaložených společností Schwaaner Fischwaren GmbH (dále jen „Schwaaner Fischwaren“) v rámci řízení ve věci Rügen Fisch v. OHIM (C‑582/11 P).

2

Kasačním opravným prostředkem podaným dne 22. listopadu 2011 podle článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie se společnost Rügen Fisch AG (dále jen „Rügen Fisch“) domáhala zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 21. září 2011, Rügen Fisch v. OHIM – Schwaaner Fischwaren (SCOMBER MIX) (T‑201/09, dále jen „napadený rozsudek“), kterým Tribunál zamítl její žalobu na zrušení rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 20. března 2009 (věc R 230/2007-4, dále jen „sporné rozhodnutí“), kterým bylo vyhověno návrhu na prohlášení částečné neplatnosti ochranné známky Společenství SCOMBER MIX, a uložil uvedené společnosti náhradu nákladů řízení.

3

Usnesením ze dne 10. července 2012, Rügen Fisch v. OHIM (C‑582/11P), Soudní dvůr zamítl tento kasační opravný prostředek jako zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný. Kromě toho Soudní dvůr uložil společnosti Rügen Fisch náhradu nákladů řízení vynaložených OHIM a společností Schwaaner Fischwaren.

4

Vzhledem k tomu, že mezi společnostmi Schwaaner Fischwaren a Rügen Fisch nebylo dosaženo shody o výši přiznatelné náhrady nákladů spojených s uvedeným řízením o kasačním opravném prostředku, podala Schwaaner Fischwaren projednávaný návrh.

5

Společnost Schwaaner Fischwaren navrhuje, aby Soudní dvůr určil výši přiznatelné náhrady nákladů řízení na částku 18875,85 eur. Tato částka se skládá z následujících položek:

6

V této souvislosti Schwaaner Fischwaren uvádí, že tyto výdaje byly nutné a nejsou zejména s ohledem na značnou hospodářskou důležitost sporu pro její činnost nepřiměřené. Volné nakládání s popisnými výrazy má totiž v odvětví rybářského průmyslu velký význam pro výrobu, distribuci a reklamu prováděnou touto společností.

7

Schwaaner Fischwaren rovněž navrhuje, aby jí Soudní dvůr přiznal částku 300 eur jako výdaje spojené s tímto řízením o určení výše nákladů řízení.

8

Rügen Fisch především tvrdí, že Schwaaner Fischwaren musí podle čl. 140 odst. 3 jednacího řádu nést vlastní náklady řízení. V této souvislosti uvádí, že vstup společnosti Schwaaner Fischwaren do řízení před Tribunálem jako vedlejšího účastníka na podporu návrhových žádání OHIM nebylo nezbytné, stejně jako její vstup do řízení o kasačním opravném prostředku jako vedlejší účastník, zejména proto, že tento podnik uvedl argumenty, které byly z velké části podobné argumentům předloženým OHIM.

9

Podpůrně Rügen Fisch tvrdí, že náklady řízení, jejichž výše má být na základě návrhu určena, nejsou přiznatelné. Zejména uvádí, že část faktur, které jsou společností Schwaaner Fischwaren připojeny k jejímu návrhu, byla vystavena před datem podání kasačního opravného prostředku, který vedl k vydání výše uvedeného usnesení Rügen Fisch v. OHIM. Výdaje za poradenství, které jsou předmětem těchto faktur, tedy ve skutečnosti odpovídají výdajům spojeným s řízením o neplatnosti před OHIM a jeho odvolacím senátem.

10

Rügen Fisch rovněž zpochybňuje skutečnost, že by Schwaaner Fischwaren mohla uplatňovat výdaje za zastoupení fakturované dvěma advokáty, neboť s ohledem na průměrnou složitost věci by pro zajištění zastoupení společnosti Schwaaner Fischwaren bylo dostatečné využít služeb jednoho advokáta.

11

Rügen Fisch dále tvrdí, že částka požadovaná z titulu DPH nemůže být předmětem tohoto návrhu, protože společnost Schwaaner Fischwaren má jako podnik, který je plátcem DPH, nárok uplatnit u německých daňových orgánů nárok na vrácení nebo odpočet této daně.

12

Rügen Fisch kromě toho zpochybňuje počet hodin a hodinovou sazbu fakturovanou poradci společnosti Schwaaner Fischwaren. Vzhledem k průměrné složitosti věci jsou totiž požadované výdaje nepřiměřeně vysoké.

13

Rügen Fisch má konečně za to, že označení „SCOMBER MIX“, které bylo předmětem řízení o neplatnosti, nemá pro společnost Schwaaner Fischwaren z ekonomického hlediska podstatný význam.

14

Pokud jde o přípustnost projednávaného návrhu, je třeba konstatovat, že na rozdíl od toho, co tvrdí Rügen Fisch, Soudní dvůr jí v rámci výše uvedeného usnesení Rügen Fisch v. OHMI uložil náhradu nákladů řízení spojených s řízením o kasačním opravném prostředku vynaložených jak OHIM, tak i společností Schwaaner Fischwaren, a to podle čl. 69 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora ve znění platném v době vydání uvedeného usnesení.

15

Argumentace společnosti Rügen Fisch v tom smyslu, že Schwaaner Fischwaren je podle čl. 140 odst. 3 jednacího řádu Soudního dvora povinna nést vlastní náklady řízení, je proto v rozporu se samotným zněním výše uvedeného usnesení Rügen Fisch v. OHIM.

16

Podle čl. 144 písm. b) jednacího řádu, který se podle čl. 184 odst. 1 jednacího řádu použije na řízení o kasačním opravném prostředku, lze přiznat náhradu těchto nákladů řízení: „nutných výdajů vynaložených účastníky řízení v souvislosti s řízením, zejména výdajů na cestu a pobyt, a odměn zmocněnců, poradců nebo advokátů“.

17

Přiznatelná náhrada nákladů řízení je omezena na náklady, které byly vynaloženy v souvislosti s řízením před Soudním dvorem a dále na náklady, které byly k tomuto účelu nutné (usnesení ze dne 6. ledna 2004, Mulder a další v. Rada a Komise, C-104/89 DEP, Recueil, s. I-1, bod 43; ze dne 19. září 2012, TDK Kabushiki Kaisha v. Aktieselskabet af 21. november 2001, C‑197/07 P‑DEP, bod 12, a ze dne 10. října 2013, OCVV v. Schräder, C‑38/09 P-DEP, bod 18).

18

Pokud jde o projednávaný návrh, je nutno zdůraznit, jak v podstatě uvádí Rügen Fisch, že podstatná část faktur předložených společností Schwaaner Fischwaren se týká poradenských služeb, které se uskutečnily přede dnem vyhlášení napadeného rozsudku, to znamená před 21. zářím 2011, včetně výdajů spojených s předložením vyjádření a zastoupením tohoto vedlejšího účastníka řízení před Tribunálem na jednání konaném dne 9. března 2011. Některá vyúčtování odměn se rovněž týkají poradenství poskytnutého v rámci řízení o neplatnosti před odvolacím senátem OHIM.

19

V této části však byla žaloba společnosti Rügen Fisch napadeným rozsudkem zamítnuta a Tribunál v něm rozhodl o nákladech řízení souvisejících s touto žalobou. Kromě toho výše uvedeným usnesením Rügen Fisch v. OHIM Soudní dvůr zamítl kasační opravný prostředek podaný společností Rügen Fisch proti tomuto rozsudku. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí Tribunálu, včetně rozhodnutí o nákladech řízení, nebylo zrušeno, přísluší Tribunálu, aby posoudil, které částky související s řízením, jež před ním probíhalo a v němž byl vydán napadený rozsudek a bylo povoleno vedlejší účastenství společnosti Schwaaner Fischwaren, jsou přiznatelné (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 11. ledna 2008, CEF a CEF Holding v. Nederlandse Federatieve Vereniging voor de Groothandel op Elektrotechnisch a Technische Unie, C‑105/04 P‑DEP a C‑113/04 P‑DEP, bod 22).

20

Z toho vyplývá, že pokud jde o náklady řízení spojené s touto žalobou, jejichž výše má být na základě návrhu společnosti Schwaaner Fischwaren určena, tyto sice případně mohou být předmětem samostatného návrhu podaného k Tribunálu za podmínek stanovených v článcích 87 až 92 jednacího řádu Tribunálu, aniž bude dotčen jeho článek 85, předmětem projednávaného návrhu však takovéto náklady řízení být nemohou.

21

Pokud tedy jde o faktury předložené společností Schwaaner Fischwaren, které souvisejí s poradenstvím poskytnutým po vyhlášení napadeného rozsudku, je jich pouze šest a jejich celková částka činí maximálně 4052,77 eur.

22

Při stanovení výše přiznatelné náhrady nákladů řízení Soudní dvůr zohlední všechny okolnosti věci až do okamžiku vyhlášení usnesení o určení výše nákladů řízení, a to včetně nezbytných nákladů souvisejících s řízením o určení výše nákladů řízení (usnesení ze dne 20. května 2010, Tetra Laval v. Komise, C‑12/03 P‑DEP a C‑13/03 P‑DEP, bod 42 a citovaná judikatura, jakož i ze dne 12. října 2012, Zafra Marroquineros v. Calvin Klein Trademark Trust, C‑254/09 P‑DEP, bod 22).

23

V této souvislosti je třeba připomenout, že unijní soud není oprávněn určit výši odměn, které mají být zaplaceny účastníky řízení jejich vlastním advokátům, ale je oprávněn určit, do jaké výše mohou být tyto odměny nahrazeny účastníkem řízení, jemuž bylo uloženo nahradit náklady řízení (výše uvedená usnesení Tetra Laval v. Komise, bod 43 a citovaná judikatura, jakož i TDK Kabushiki Kaisha v. Aktieselskabet af 21. november 2001, bod 15).

24

Z ustálené judikatury rovněž vyplývá, že v případě neexistence ustanovení unijního práva majících povahu sazebníku či ustanovení upravujících nezbytný rozsah práce, musí Soudní dvůr volně posoudit okolnosti konkrétního případu s přihlédnutím k předmětu a povaze sporu, k jeho významu z hlediska unijního práva, jeho obtížnosti, rozsahu práce, kterou si soudní řízení mohlo vyžádat od zúčastněných zmocněnců nebo poradců, a ekonomickým zájmům, které spor pro účastníky řízení představoval (viz zejména usnesení ze dne 30. listopadu 1994, British Aerospace v. Komise, C-294/90-DEP, Recueil, s. I-5423, bod 13; ze dne 16. května 2013, Deoleo v. Aceites del Sur-Coosur, C‑498/07 P‑DEP, bod 20, a ze dne 10. července 2012, Norma Lebensmittelfilialbetrieb v. Yorma’s, C‑191/11 P‑DEP, bod 17).

25

Kromě toho při stanovení výše přiznatelné náhrady nákladů řízení je třeba přihlížet k celkovému počtu hodin práce odpovídajícímu poskytnutému plnění, které je považováno za objektivně nutné v souvislosti s dotčeným řízením bez ohledu na počet advokátů, mezi něž byla uvedená práce rozdělena (výše uvedená usnesení Tetra Laval v. Komise, bod 56 a citovaná judikatura, jakož i Deoleo v. Aceites del Sur-Coosur, bod 28).

26

Výši přiznatelné náhrady nákladů řízení společnosti Schwaaner Fischwaren, které souvisejí s řízením o kasačním opravném prostředku, který vedl k vydání výše uvedeného usnesení Rügen Fisch v. OHIM, je třeba posoudit s ohledem na tyto kritéria.

27

Pokud jde o dotčené hospodářské zájmy, je vzhledem k důležitosti ochranných známek v obchodě zřejmé, že Schwaaner Fischwaren měla ve stadiu kasačního opravného prostředku určitý zájem na potvrzení napadeného rozsudku, kterým Tribunál zamítl žalobu Rügen Fisch směřující proti spornému rozhodnutí. Tímto rozhodnutím totiž odvolací senát OHIM vyhověl návrhu společnosti Schwaaner Fischwaren na částečné prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství SCOMBER MIX pro výrobky zařazené do třídy 29 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a sice „konzervované ryby; konzervy rybí; výrobky z ryb rovněž s použitím koření, výtažků z koření, salátů a zeleniny; hotová jídla a polotovary obsahující ryby“.

28

Pokud jde o předmět sporu, je třeba uvést, že se jednalo o řízení o kasačním opravném prostředku, které je vzhledem ke své povaze omezeno na právní otázky a jeho předmětem není zjištění skutkového stavu. Kromě toho před kasačním opravným prostředkem byl spor, který vznikl na základě návrhu společnosti Schwaaner Fischwaren na prohlášení neplatnosti ochranné známky SCOMBER MIX, předmětem přezkumů, nejprve zrušovacím oddělením OHIM, poté jeho odvolacím senátem a nakonec Tribunálem.

29

Pokud jde o význam posuzovaného sporu z hlediska unijního práva, je nutno konstatovat, že kasační opravný prostředek zahrnoval jediný důvod kasačního opravného prostředku a nenastoloval žádné nové či obzvláště složité právní otázky. Kromě toho ho Soudní dvůr zamítl jako zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný, a to usnesením vydaným na základě článku 119 jednacího řádu v jeho tehdy platném znění.

30

Pokud jde o rozsah poskytnuté práce, je vzhledem k výše uvedenému zřejmé, že vypracování kasační odpovědi Schwaaner Fischwaren v rámci kasačního opravného prostředku, který vedl k vydání výše uvedeného usnesení Rügen Fisch v. OHIM, si nevyžadovalo velmi podrobnou analýzu.

31

Konečně pokud jde o částky požadované z titulu DPH, je třeba uvést, že Schwaaner Fischwaren má jako plátce DPH nárok vůči daňovým orgánům na vrácení DPH zaplacené za nakoupené zboží a služby. DPH pro tento podnik proto nepředstavuje výdaj jako takový, a ten proto nemůže v projednávaném případě požadovat náhradu DPH zaplacené z nákladů řízení (v tomto smyslu viz výše uvedené usnesení Norma Lebensmittelfilialbetrieb v. Yorma’s, bod 24).

32

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy musí být částka 3000 eur považována za přiměřenou a objektivně nutnou pro zajištění obrany zájmů společnosti Schwaaner Fischwaren v rámci kasačního opravného prostředku, který vedl k vydání usnesení Rügen Fisch v. OHIM.

33

Pokud jde o částku 300 eur, kterou tato posledně uvedená společnost požaduje z titulu výdajů spojených s tímto řízením o určení výše nákladů řízení, i tato částka se jeví jako přiměřená a objektivně odůvodněná.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (osmý senát) rozhodl takto:

Celková výše nákladů řízení, kterou musí společnost Rügen Fisch AG uhradit společnosti Schwaaner Fischwaren GmbH na základě kasačního opravného prostředku, který vedl k vydání usnesení ze dne 10. července 2012, Rügen Fisch v. OHIM (C‑582/11 P), se stanoví na 3300 eur.