Kasační opravný prostředek podaný dne 31. srpna 2011 Bavaria NV proti rozsudku Tribunálu (šestého rozšířeného senátu) vydanému dne 16. června 2011 ve věci T-235/07, Bavaria NV v. Evropská komise

(Věc C-445/11 P)

2011/C 340/14

Jednací jazyk: nizozemština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Bavaria NV (zástupci: O. W. Brouwer, P. W. Schepens a N. Al Ani, Rechtsanwälte)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Navrhovatelka navrhuje:

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Zaprvé Tribunál údajně nesprávně vyložil právo Unie, přesněji čl. 101 odst. 1 SFEU, porušil zásadu právní jistoty a rozporně odůvodnil určení času začátku protiprávního jednání. Schůzka ze dne 27. února 1996 údajně nepatří k protiprávnímu jednání a v žádném případě nemůže být začátkem řady schůzek, kterými byl sledován protisoutěžní cíl. Pokud Tribunál rozhodl, že již samotná skutečnost, že schůzka ze dne 27. února 1996 byla nazvána „schůzka Catherijne“ dokazuje, že tato schůzka sledovala protisoutěžní cíl, je to v rozporu s napadeným rozhodnutím a Tribunál překročil svou pravomoc. Metoda, kterou Tribunál uplatnil, když stanovil, že jde o řadu schůzek sledujících protisoutěžní cíl, nemůže být použita pro stanovení okamžiku začátku protiprávního jednání. Tribunál údajně dále porušil povinnost uvést odůvodnění tím, že rozhodl, že jediné prohlášení InBev může stačit k prokázání existence protiprávního jednání.

Zadruhé Tribunál údajně nesprávně vyložil a uplatnil zásadu rovného zacházení (a poskytl nedostatečné odůvodnění) tím, že konstatoval, že napadené rozhodnutí nelze srovnávat s dřívějšími rozhodnutími ve věcech z této oblasti, především s rozhodnutím Komise ve věci 2003/569 (2), Interbrew a Alken Maes. Navíc Tribunál údajně neposkytl pro rozdílné zacházení s dotčenými podniky v těchto věcech žádné objektivní odůvodnění.

Zatřetí Tribunál údajně porušil zásadu rovného zacházení, zákaz retroaktivity trestů, jakož i zásadu legality a proporcionality tím, že nesnížil peněžní pokutu, která byla navrhovatelce uložena na základě (připuštění) uplatnění v roce 2005 zpřísněné politiky v oblasti pokut v situaci, kdy toto uplatnění bylo důsledkem nepřiměřené délky správního řízení, což Tribunál uznal, přičemž tuto nepřiměřenou délku správního řízení je údajně třeba připsat výlučně nečinnosti Komise.

Začtvrté Tribunál údajně nesprávně vyložil a uplatnil zásadu proporcionality tím, že umožnil, aby Komise za základ výpočtu výchozí částky peněžní pokuty použila obrat navrhovatelky, který obsahoval daně, čímž byl skutečný vliv navrhovatelky na hospodářskou soutěž nadhodnocen, a výchozí částka, která jí byla uložena, byla příliš vysoká.

Zapáté Tribunál údajně nesprávně vyložil právo na obhajobu a právo na řádnou správu, jelikož vycházel z předpokladu, že se navrhovatelce nemusel poskytnout přístup k odpovědi InBev na oznámení námitek. Navrhovatelka údajně poskytla dostatečné údaje o tom, že tento dokument obsahuje důkazy v její prospěch.

(1)  Rozhodnutí Komise K(2007) 1697 ze dne 18. dubna 2007 v řízení podle článku 81 [ES] (věc COMP/B-2/37.766 — Nizozemský trh s pivem).

(2)  Rozhodnutí Komise 2003/569/ES ze dne 5. prosince 2001 v řízení podle článku 81 Smlouvy o ES (věc IV/37.614/F3 PO/Interbrew a Alken-Maes) (Úř. věst. 2003, L 200, s. 1).