EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62011CN0421
Case C-421/11 P: Appeal brought on 11 August 2011 by Total SA and Elf Aquitaine SA against the judgment delivered on 7 June 2011 in Case T-206/06 Total SA and Elf Aquitaine SA v Commission
Věc C-421/11 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 11. srpna 2011 Total SA, Elf Aquitaine SA proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 7. června 2011 ve věci T-206/06, Total a Elf Aquitaine v. Komise
Věc C-421/11 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 11. srpna 2011 Total SA, Elf Aquitaine SA proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 7. června 2011 ve věci T-206/06, Total a Elf Aquitaine v. Komise
Úř. věst. C 340, 19.11.2011, p. 6–7
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
19.11.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 340/6 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 11. srpna 2011 Total SA, Elf Aquitaine SA proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 7. června 2011 ve věci T-206/06, Total a Elf Aquitaine v. Komise
(Věc C-421/11 P)
2011/C 340/11
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Total SA a Elf Aquitaine SA (zástupci: E. Morgan de Rivery a A. Noël-Baron, advokáti)
Další účastnice řízení: Evropská komise
Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek navrhují, aby Soudní dvůr
|
— |
na základě článku 256 SFEU a článku 56 Protokolu č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 7. června 2011, Total a Elf Aquitaine v. Komise ve věci T-206/06; |
|
— |
vyhověl žalobním návrhům předloženým v prvním stupni Tribunálu; |
|
— |
v důsledku toho zrušil čl. 1 písm. c) a d), čl. 2 písm. b) a články 3 a 4 rozhodnutí Komise č. K(2006) 2098, v konečném znění, ze dne 31. května 2006; |
|
— |
podpůrně, na základě článku 261 SFEU, změnil peněžité pokuty uložené společně a nerozdílně společnostem Elf Aquitaine a Total podle čl. 2 odst. b) rozhodnutí Komise č. K(2006) 2098, v konečném znění, ze dne 31. května 2006 na základě jeho pravomoci v plné jurisdikci z důvodu objektivních pochybení v odůvodnění a v argumentaci rozsudku Tribunálu (zejména co se týče pojednání odrazujícího charakteru Tribunálem) ze dne 7. června 2011, Total a Elf Aquitaine v. Komise, ve věci T-206/06, a snížil společně a nerozdílně uložené peněžité pokuty na 75 562 500 eur pro společnost Elf Aquitaine, a 58 500 000 eur pro společnost Total; |
|
— |
podpůrněji: na základě článku 261 SFEU změnil výši pokut uložených společně a nerozdílně společnostem Elf Aquitaine a Total podle čl. 2 písm. b) rozhodnutí Komise č. K(2006) 2098, v konečném znění, ze dne 31. května 2006 na základě jeho pravomoci v plné jurisdikci z důvodu objektivních pochybení v odůvodnění a argumentaci rozsudku, v míře, kterou bude Soudní dvůr považovat za vhodnou; |
|
— |
ještě podpůrněji: osvobodil společnosti Elf Aquitaine a Total od platby úroků z prodlení, které případně naběhly od data rozhodnutí Komise č. K(2006) 2098, v konečném znění, ze dne 31. května 2006 do vydání rozsudku Arkema ve věci T-217/06; |
|
— |
v každém případě uložil Evropské komisi náhradu všech nákladů řízení, včetně těch, které společnosti Elf Aquitaine a Total vynaložily před Tribunálem. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňují navrhovatelky šest hlavních důvodů kasačního opravného prostředku a tři důvody podpůrné.
Prvním důvodem společnosti Total SA a Elf Aquitaine SA uplatňují porušení článku 5 SEU Tribunálem tím, že potvrdil zásadu automatické odpovědnosti mateřských společností, použitou v projednávaném případě Komisí a odůvodněnou pojmem podnik ve smyslu článku 101 SFEU. Takový přístup je neslučitelný se zásadami svěření pravomocí a subsidiarity (první část), jakož i proporcionality (druhá část).
Druhým důvodem navrhovatelky uplatňují zjevně nesprávný výklad vnitrostátního práva a pojmu podnik, jelikož Tribunál zejména přiznal nesprávnou právní sílu zásadě autonomie právnické osoby.
Třetím důvodem navrhovatelky v podstatě tvrdí, že Tribunál záměrně nevyvodil důsledky z trestněprávní povahy sankcí v právu hospodářské soutěže a z nových povinností vyplývajících z Listiny základních práv EU. Tribunál totiž neoprávněně a chybně použil koncept podniku v právu Unie, čímž porušil předpoklad autonomie, na němž je založeno vnitrostátní právo společností, a rovněž trestněprávní povahu sankcí v právu hospodářské soutěže. Navrhovatelky navíc tvrdí, že Tribunál musel uplatnit i bez návrhu protiprávnost současného systému správního řízení před Komisí.
Čtvrtým důvodem navrhovatelky uplatňují porušení práva na obhajobu vyplývající z nesprávného výkladu zásad spravedlnosti a rovnosti zbraní. Tribunál totiž souhlasil s tím, že Komise uplatnila probatio diabolica, a dopustil se pochybení tím, že rozhodl, že nezávislost dceřiné společnosti je třeba posuzovat obecně, s ohledem na kapitálové vazby k její mateřské společnosti, zatímco je třeba ji posuzovat s ohledem na jednání na daném trhu.
Pátým důvodem navrhovatelky uplatňují porušení povinnosti odůvodnění, jelikož Tribunál stručně konstatoval odmítnutí jejích argumentů Komisí, aniž by poskytl jakoukoliv analýzu argumentů uplatňovaných naposled uvedeným orgánem (první část). Navrhovatelky se navíc dovolávají nesprávných právních posouzení ohledně požadavku odůvodnění kladeného na Komisi (druhá část) a vytýkají Tribunálu, že svým vlastním odůvodněním nahradil odůvodnění Komise (třetí část).
Šestým důvodem navrhovatelky vytýkají porušení zásady řádné správy, jelikož částka pokuty uložené navrhovatelkám, tzn. mateřským společnostem, je vyšší, než pokuta uložená společnosti Arkema, dceřiné společnosti, která je pachatelkou porušení.
Sedmým důvodem navrhovatelky vytýkají Tribunálu, že se dopustil několika nesprávných právních posouzení při uplatnění činitele 3 k zajištění odrazujícího účinku pokuty. Tribunál tím porušil pokyny z roku 1998 o metodě stanovování pokut (první část), jakož i nedělitelnost základní částky pokut (druhá část).
Osmým důvodem navrhovatelky požadují snížení částky jim uložených pokut.
Devátým a posledním důvodem požadují navrhovatelky zrušení úroků z prodlení, jež jsou vyžadovány Komisí při výkonu napadeného rozhodnutí i výkonu rozsudku.