—

za Celaya Emparanza y Galdos Internacional SAJ. L. Gracia Alberem, F. Rodríguez Domínguezem, F. Miazettem a S. Ferrandis Gonzálezem, abogados,

—

za polskou vládu M. Laszuk, jakož i I. Żarskim a M. Szpunarem, jako zmocněnci,

—

za Evropskou komisi F. Wenzel Bulstem a R. Vidal Puigem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 19 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. 2002, L 3, s. 1; Zvl. vyd.13/27, s. 142, dále jen „nařízení“).

2

Projednávaná žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Celaya Emparanza y Galdos Internacional SA (dále jen „Cegasa“) a společností Proyectos Integrales de Balizamiento SL (dále jen „PROIN“), který se týká žaloby pro porušení práv k (průmyslovému) vzoru (dále jen „žaloba pro porušení práv“) podané společností Cegasa.

3

Z pátého bodu odůvodnění nařízení vyplývá, že jeho cílem je „vytvoření (průmyslového) vzoru Společenství, který by byl přímo použitelný ve všech členských státech“ s cílem „nabýt […] jedno právo k (průmyslovému) vzoru pro jednu oblast zahrnující všechny členské státy“.

4

Osmnáctý bod odůvodnění nařízení stanoví:

„Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství vyžaduje vytvoření a vedení rejstříku, ve kterém by byly zapsány všechny přihlášky, které splňují formální podmínky a kterým byl přidělen den podání. Tento systém zápisu by se v zásadě neměl opírat o skutečnou kontrolu dodržení požadavků na ochranu před vlastním zápisem, čímž by kladl na přihlašovatele minimální nároky na zápis a procesní nároky.“

5

Podle čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení je (průmyslový) vzor Společenství chráněn „‚zapsaným (průmyslovým) vzorem Společenství‘, je-li zapsán způsobem stanoveným tímto nařízením“.

6

Článek 1 odst. 3 nařízení stanoví:

„(Průmyslový) vzor Společenství má jednotnou povahu. Má stejné účinky v celém Společenství: může být zapsán, převeden, lze se ho vzdát, být zrušen nebo prohlášen za neplatný a jeho užívání může být zakázáno pouze pro území celého Společenství. Tato zásada platí, nestanoví-li toto nařízení jinak.“

7

Článek 3 písm. a) nařízení zní:

„Pro účely tohoto nařízení se

8

Článek 4 odst. 1 nařízení stanoví:

„(Průmyslový) vzor je chráněn právem k (průmyslovému) vzoru, pokud je nový a má individuální povahu.“

9

Podle čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení je zapsaný (průmyslový) vzor Společenství považován za nový, pokud nebyl zpřístupněn veřejnosti shodný (průmyslový) vzor „přede dnem podání přihlášky k zápisu nebo, pokud je uplatněno právo přednosti, přede dnem vzniku práva přednosti“.

10

Článek 6 odst. 1 písm. b) nařízení stanoví, že zapsaný (průmyslový) vzor Společenství má individuální povahu, pokud se celkový dojem, který vyvolá u informovaného uživatele, liší od celkového dojmu vyvolaného u tohoto uživatele (průmyslovým) vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti „přede dnem podání přihlášky k zápisu nebo, bylo-li uplatněno právo přednosti, přede dnem vzniku práva přednosti“.

11

Článek 10 nařízení, nadepsaný „Rozsah ochrany“, ve svém odstavci 1 stanoví:

„Rozsah ochrany práva k (průmyslovému) vzoru se vztahuje na jakýkoliv (průmyslový) vzor, který nezapůsobí na informovaného uživatele odlišným celkovým dojmem.“

12

Článek 19 nařízení, nadepsaný „Práva vyplývající ze vzoru“, stanoví:

„1.   Zápis zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství poskytuje jeho majiteli výlučné právo jej užívat a zabránit třetí osobě užívat (průmyslový) vzor bez jeho souhlasu. Užívání (průmyslového) vzoru zahrnuje zejména výrobu, nabízení, uvádění na trh, dovoz, vývoz nebo používání výrobku, v němž je (průmyslový) vzor ztělesněn nebo u něhož je použit, jakož i skladování takového výrobku pro tyto účely.

2.   Nezapsaný (průmyslový) vzor však poskytuje svému majiteli právo zabránit krokům uvedeným v odstavci 1 pouze tehdy, pokud napadené užití vyplývá z kopírování chráněného (průmyslového) vzoru.

Napadené užití se nepovažuje za výsledek kopírování chráněného (průmyslového) vzoru, pokud vyplývá z nezávislé tvůrčí práce původce (průmyslového) vzoru, u něhož se lze důvodně domnívat, že nebyl obeznámen s (průmyslovým) vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti majitelem.

[…]“

13

Oddíl 5 hlavy II nařízení, nadepsaný „Neplatnost“, obsahuje Články 24 až 26.

14

Článek 24 odst. 1 nařízení zní:

„Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství je prohlášen neplatným na základě žádosti k [Ú]řadu [pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)] v souladu s postupem uvedeným v hlavách VI a VII nebo soudem pro (průmyslové) vzory Společenství na základě protinávrhu v řízení o porušení práv.“

15

Článek 25 nařízení, nadepsaný „Důvody neplatnosti“, ve svém odstavci 1 písm. d) stanoví, že (průmyslový) vzor Společenství může být prohlášen za neplatný zejména pouze tehdy, „pokud je (průmyslový) vzor ve střetu se starším (průmyslovým) vzorem“.

16

Hlava V nařízení, nadepsaná „Zápisné řízení“, obsahuje Články 45 až 50.

17

Článek 45 nařízení, nadepsaný „Průzkum formálních náležitostí podání“, ve svém odstavci 2 stanoví:

„[OHIM] přezkoumá, zda

18

Článek 47 nařízení, nadepsaný „Důvody zamítnutí“, ve svém odstavci 1 stanoví:

„Pokud [OHIM] při průzkumu podle článku 45 zjistí, že (průmyslový) vzor, o jehož ochranu se žádá

přihlášku zamítne.“

19

Článek 48 nařízení stanoví, že „[j]sou-li splněny náležitosti, kterým musí přihláška zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství vyhovět v tom rozsahu, v jakém nebyla zamítnuta podle článku 47, [OHIM] zapíše přihlášku do rejstříku (průmyslových) vzorů Společenství jako zapsaný (průmyslový) vzor Společenství“.

20

Hlava VI, nadepsaná „Vzdání se a neplatnost (průmyslového) vzoru Společenství“, sestává z článků 51 až 54.

21

Článek 52 nařízení, nadepsaný „Žádost o prohlášení neplatnosti“, ve svém odstavci 1 stanoví, že „kterákoliv fyzická nebo právnická osoba a rovněž orgán veřejné moci k tomu zmocněný mohou předložit [OHIM] návrh na prohlášení neplatnosti zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství“.

22

Hlava IX nařízení, nadepsaná „Příslušnost a řízení ve věcech žalob týkajících se (průmyslových) vzorů“, obsahuje zejména oddíl 2, nadepsaný „Spory týkající se porušení a platnosti (průmyslových) vzorů Společenství“, obsahující Články 88 až 92 nařízení.

23

Článek 81 nařízení zní:

„Soudy pro (průmyslové) vzory Společenství mají výlučnou příslušnost

24

Článek 85 nařízení, nadepsaný „Domněnka platnosti – obhajoba ve věci“, ve svém odstavci 1 stanoví:

„V soudním řízení o žalobě pro porušení nebo žalobě pro hrozící porušení zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství soud pro (průmyslové) vzory Společenství pohlíží na (průmyslový) vzor Společenství jako na vzor platný. Platnost lze zpochybnit pouze protinávrhem na prohlášení neplatnosti. Je však přípustná procesní námitka neplatnosti (průmyslového) vzoru Společenství, uplatněná jinak než prostřednictvím protinávrhu, pokud žalovaný namítá, že by (průmyslový) vzor Společenství mohl být prohlášen za neplatný z důvodů existence staršího národního práva k (průmyslovému) vzoru ve smyslu čl. 25 odst. 1 písm. b) na straně žalovaného.“

25

Společnost Cegasa je majitelkou zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství č. 000421649-0001, který je tvořen silničním směrovým sloupkem. Přihláška (průmyslového) vzoru byla k OHIM podána dne 26. října 2005 a byla zveřejněna v rejstříku (průmyslových) vzorů Společenství dne 13. prosince 2005.

26

Společnost PROIN v závěru roku 2007 uvedla na trh silniční směrový sloupek H-75. Vzhledem k tomu, že se Cegasa domnívala, že tento sloupek nepůsobí odlišným celkovým dojmem než zapsaný (průmyslový) vzor Společenství č. 000421649-0001, požádala v lednu 2008 společnost PROIN mimosoudní cestou o ukončení porušování práv. Posledně uvedená společnost v únoru 2008 porušování práv popřela, nicméně se zavázala k provedení změn svého vzoru. V březnu roku 2008 společnost Cegasa znovu předložila společnosti PROIN požadavek na ukončení porušování práv.

27

Společnost PROIN podala dne 11. dubna 2008 k OHIM přihlášku (průmyslového) vzoru Společenství tvořeného silničním směrovým sloupkem. Tento (průmyslový) vzor byl zveřejněn v rejstříku (průmyslových) vzorů Společenství dne 7. května 2008 pod číslem 000915426-001.

28

Předkládající soud je toho názoru, že válcový sloupek uváděný na trh společností PROIN je reprodukcí zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství č. 000421649-0001 společnosti Cegasa, jelikož se celkový dojem, který tento sloupek vyvolává u informovaného uživatele, neliší od celkového dojmu vyvolaného tímto (průmyslovým) vzorem. Uvádí nicméně, že společnost Cegasa nepodala žádný návrh na prohlášení neplatnosti zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství č. 000915426-001.

29

Společnost Cegasa naproti tomu podala k Juzgado de lo Mercantil n°1 de Alicante y n°1 de Marca Comunitaria žalobu pro porušení práv k zapsanému (průmyslovému) vzoru Společenství a tvrdila, že nabízení, propagace, reklama, skladování, distribuce a uvádění silničního označení H-75 na trh společností PROIN představuje porušení práv, která jí přiznává nařízení jako majitelce zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství č. 000421649-0001.

30

Společnost PROIN uvedenou žalobu pro porušení práv odmítá. Tvrdí zejména, že Cegasa není aktivně legitimovaná k podání žaloby pro porušení práv ke svému zapsanému (průmyslovému) vzoru Společenství, jelikož směrový sloupek uváděný na trh společností PROIN je reprodukcí (průmyslového) rovněž zapsaného vzoru Společenství. Tvrdila také, že dokud nedojde k prohlášení zápisu za neplatný, svědčí jeho majiteli podle nařízení právo na užívání, takže výkon uvedeného práva nemůže být považován za porušení práv.

31

Za těchto podmínek Juzgado de lo Mercantil n°1 de Alicante y n°1 de Marca Comunitaria rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

32

Úvodem je třeba uvést, že nařízení neobsahuje pravidlo, které by výslovně odkazovalo na možnost majitele dříve zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství podat žalobu pro porušení práv proti majiteli (průmyslového) vzoru Společenství zapsaného později.

33

Nicméně je nutné konstatovat, že znění čl. 19 odst. 1 nařízení nerozlišuje podle toho, zda třetí osoba je či není majitelem zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství.

34

Podle uvedeného ustanovení platí, že zapsaný (průmyslový) vzor Společenství poskytuje jeho majiteli výlučné právo jej užívat a zabránit „třetí osobě“ užívat (průmyslový) vzor bez jeho souhlasu.

35

Rovněž čl. 10 odst. 1 nařízení stanoví, že rozsah ochrany práva k (průmyslovému) vzoru se vztahuje na „jakýkoliv (průmyslový) vzor, který nezapůsobí na informovaného uživatele odlišným celkovým dojmem“.

36

Z těchto ustanovení vyplývá, že nařízení nevylučuje podání žaloby pro porušení práv majitelem zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství, jejímž předmětem je zákaz užívání později zapsaného (průmyslového) vzoru, který na informovaného uživatele nepůsobí odlišným celkovým dojmem.

37

Zajisté platí, jak uvedla polská vláda ve svém vyjádření předloženém Soudnímu dvoru, že výlučné právo na užívání svého (průmyslového) vzoru v zásadě svědčí i majiteli (průmyslového) vzoru Společenství zapsaného později.

38

Tato okolnost však nemůže zpochybnit výklad pojmu „třetí osoba“ ve smyslu čl. 19 odst. 1 nařízení jako pojmu, který zahrnuje osobu, která je majitelem (průmyslového) vzoru Společenství zapsaného později.

39

V tomto ohledu je třeba připomenout, jak uvedla Evropská komise ve svém vyjádření, že ustanovení nařízení musí být vykládána ve světle zásady přednosti, podle které (průmyslový) vzor Společenství zapsaný dříve má přednost před zapsanými (průmyslovými) vzory Společenství později.

40

Zejména z článku 4 odst. 1 nařízení vyplývá, že (průmyslový) vzor je chráněn právem k (průmyslovému) vzoru, pokud je nový a má individuální povahu. V případě střetu mezi dvěma zapsanými (průmyslovými) vzory Společenství je přitom vzor, který byl zapsán jako první, považován za (průmyslový) vzor, který splňuje tyto podmínky pro získání ochrany Společenství před (průmyslovým) vzorem, jenž byl zapsán jako druhý. Majiteli (průmyslového) vzoru Společenství zapsaného později tak bude moci být poskytnuta ochrana podle nařízení pouze tehdy, když na základě žaloby na neplatnost – či případně v rámci protinávrhu – prokáže nesplnění jedné z uvedených podmínek u dříve zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství.

41

Jak uvedl generální advokát v bodech 32 a 33 svého stanoviska, v tomto kontextu je třeba vzít v úvahu hlavní rysy řízení o zápisu (průmyslových) vzorů Společenství zavedeného nařízením.

42

Podle tohoto řízení, které je upraveno Články 45 až 48 nařízení, totiž OHIM přezkoumá, zda přihláška splňuje formální náležitosti podání, které jsou stanoveny nařízením. Pokud přihláška uvedené požadavky splňuje, odpovídá definici (průmyslového) vzoru stanovené v čl. 3 písm. a) nařízení a není v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy, OHIM přihlášku zapíše do rejstříku (průmyslových) vzorů Společenství jako zapsaný (průmyslový) vzor Společenství.

43

Jedná se tudíž o rychlý přezkum mající v zásadě formální povahu, který, jak je uvedeno v osmnáctém bodu odůvodnění nařízení, nevyžaduje meritorní přezkum s cílem určit před zápisem, zda (průmyslový) vzor splňuje podmínky pro získání ochrany, a který kromě toho na rozdíl od řízení o zápisu podle nařízení (Rady) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1), nestanoví fázi umožňující majiteli staršího (průmyslového) vzoru bránit zápisu.

44

Za těchto podmínek může zajistit účinnou ochranu zapsaných (průmyslových) vzorů Společenství sledovanou nařízením, jakož i užitečný účinek řízení o porušení práv pouze takový výklad pojmu „třetí osoba“ ve smyslu čl. 19 odst. 1 nařízení, který zahrnuje třetí osobu, která je majitelem (průmyslového) vzoru Společenství zapsaného později.

45

Tento závěr ostatně není nikterak vyvrácen skutečností, že nařízení nepřiznává soudům pro (průmyslové) vzory Společenství pravomoc rozhodovat o návrzích na prohlášení neplatnosti zapsaných (průmyslových) vzorů Společenství a ve svém článku 85 stanoví, že tyto soudy musí v řízení o žalobě pro porušení nebo žalobě pro hrozící porušení pohlížet na (průmyslový) vzor Společenství jako na platný.

46

V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že nařízení v rámci žalob, které se týkají zapsaných (průmyslových) vzorů Společenství, zřetelně rozlišuje mezi žalobami, které se týkají porušování práv, a těmi, které se týkají neplatnosti.

47

Pokud jde o žaloby v oblasti porušování práv, Článek 81 nařízení přiznává soudům pro (průmyslové) vzory Společenství výlučnou pravomoc pro rozhodování těchto sporů. V rámci těchto žalob uvedené soudy zkoumají pouze to, zda bylo porušeno výlučné právo na užívání, které nařízení přiznává majiteli zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství.

48

Pokud jde o návrhy na prohlášení neplatnosti zapsaných (průmyslových) vzorů Společenství, nařízení zvolilo centralizaci jejich posuzování u OHIM; tato zásada byla nicméně zmírněna možností, aby soudy pro (průmyslové) vzory Společenství rozhodovaly o protinávrzích na prohlášení neplatnosti zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství, které byly podány v rámci žaloby pro porušení práv nebo pro hrozící porušení práv.

49

V tomto ohledu nemůže být přijata argumentace, podle které výklad pojmu „třetí osoba“ ve smyslu čl. 19 odst. 1 nařízení jako pojmu, jenž zahrnuje třetí osobu, která je majitelem (průmyslového) vzoru Společenství zapsaného později, vede k narušení rozdělení pravomocí mezi uvedené soudy a OHIM a rovněž zbavuje pravomoc OHIM v oblasti neplatnosti smyslu.

50

Z výše uvedených charakteristik totiž vyplývá, že se žaloby v oblasti neplatnosti a návrhy na prohlášení neplatnosti liší svým předmětem a účinky, takže možnost majitele dříve zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství podat žalobu pro porušení práv proti majiteli (průmyslového) vzoru Společenství zapsaného později nemůže podání návrhu na prohlášení neplatnosti k OHIM proti majiteli (průmyslového) vzoru Společenství zapsaného později zbavit smyslu.

51

Je tudíž třeba konstatovat, že vzhledem k tomu, že později zapsaný (průmyslový) vzor Společenství, jehož užívání bylo zakázáno, zůstává platný, dokud jeho neplatnost nebude prohlášena OHIM nebo soudy pro (průmyslové) vzory Společenství v rámci protinávrhu na prohlášení neplatnosti, není systém opravných prostředků zavedený nařízením narušen závěrem uvedeným v bodu 44 tohoto rozsudku.

52

S ohledem na veškeré výše uvedené úvahy je třeba odpovědět na první otázku tak, že čl. 19 odst. 1 nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že se ve sporu o porušení výlučného práva vyplývajícího ze zápisu (průmyslového) vzoru Společenství vztahuje právo zakázat třetím osobám užívat uvedený (průmyslový) vzor na jakoukoliv třetí osobu, která užívá (průmyslový) vzor, jenž na informovaného uživatele nepůsobí odlišným celkovým dojmem, včetně třetí osoby, která je majitelem (průmyslového) vzoru Společenství zapsaného později.

53

Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda se odpověď na první otázku liší v závislosti na úmyslu a jednání třetí osoby, která je majitelem (průmyslového) vzoru Společenství zapsaného později.

54

Předkládající soud odkazuje zejména na situaci v původním řízení, ve které PROIN přihlásila svůj (průmyslový) vzor Společenství teprve poté, co obdržela výzvu společnosti Cegasa.

55

V tomto ohledu je zaprvé třeba konstatovat, že rozsah práv přiznaných nařízením musí být určen objektivně a nemůže se lišit v závislosti na okolnostech jednání osoby, která podává přihlášku (průmyslového) vzoru Společenství, jak uvedli všichni zúčastnění, kteří Soudnímu dvoru předložili vyjádření.

56

Zadruhé, jak v podstatě uvedl generální advokát v bodě 49 svého stanoviska, z čl. 19 odst. 2 druhého pododstavce nařízení vyplývá, že unijní zákonodárce vzal v úvahu dobrou víru za účelem ochrany tvůrce, který neznal nezapsaný (průmyslový) vzor zpřístupněný majitelem.

57

Naproti tomu je třeba konstatovat, že zákonodárce do prvního odstavce uvedeného článku nezahrnul hlediska týkající se úmyslu třetí osoby.

58

V důsledku toho je třeba odpovědět na druhou otázku tak, že odpověď na první otázku je nezávislá na úmyslu a jednání třetí osoby.

59

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto: