Věc C-51/10 P

Agencja Wydawnicza Technopol sp. z o.o.

v.

Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

„Kasační opravný prostředek – Ochranná známka Společenství – Označení, které tvoří výlučně číslice – Přihláška označení ,1000‘ jakožto ochranné známky pro brožury, periodika a noviny – Údajně popisný charakter uvedeného označení – Kritéria pro použití čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 40/94 – Povinnost OHIM zohlednit svou dřívější rozhodovací praxi“

Shrnutí rozsudku

1.        Ochranná známka Společenství – Definice a nabytí ochranné známky Společenství – Absolutní důvody pro zamítnutí – Výklad s ohledem na s ním související obecný zájem – Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 – Cíl – Požadavek dostupnosti

[Nařízení Rady č. 40/94, čl. 7 odst. 1 písm. c)]

2.        Ochranná známka Společenství – Definice a nabytí ochranné známky Společenství – Absolutní důvody pro zamítnutí – Překrývání oblastí působnosti důvodů uvedených pod písm. b) a c) čl. 7 odst. 1 nařízení č. 40/94

[Nařízení Rady č. 40/94, čl. 7 odst. 1 písm. b) a c)]

3.        Ochranná známka Společenství – Definice a nabytí ochranné známky Společenství – Absolutní důvody pro zamítnutí – Ochranné známky tvořené výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit k označení vlastností výrobku nebo služby – Pojem –Označení, která tvoří výlučně číslice

[Nařízení Rady č. 40/94, čl. 7 odst. 1 písm. c)]

4.        Ochranná známka Společenství – Účinky ochranné známky Společenství – Omezení – Článek 12 písm. b) nařízení č. 40/94 – Předmět

[Nařízení Rady č. 40/94, čl. 7 odst. 1 písm. c) a čl. 12 písm. b)]

5.        Ochranná známka Společenství – Rozhodnutí Úřadu – Zásada rovného zacházení – Zásada řádné správy – Dřívější rozhodovací praxe Úřadu

1.        Každý z důvodů pro zamítnutí vyjmenovaných v čl. 7 odst. 1 nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství musí být vykládán v závislosti na obecném zájmu, na němž stojí tento důvod. Obecný zájem, na němž stojí čl. 7 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení, spočívá v zajištění, že označení popisující jednu či několik vlastností výrobků nebo služeb, pro něž je zápis jakožto ochranná známka požadován, mohou být volně užívána všemi hospodářskými subjekty, které takové výrobky nebo služby nabízejí.

Aby bylo zaručeno splnění tohoto cíle volného užívání v plném rozsahu, k tomu, aby Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) zápis zamítl na základě čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, není nezbytné, aby dotčené označení bylo v okamžiku přihlášky k zápisu skutečně užíváno k popisným účelům. Stačí, aby uvedené označení k takovým účelům použito být mohlo. Stejně tak použití tohoto důvodu pro zamítnutí nezávisí na požadavku disponibility, který by byl konkrétní, trvající či vážný, a je tedy nerelevantní znát počet konkurentů, kteří mají či by mohli mít zájem na užívání dotčeného označení. Kromě toho je bezvýznamné, že existují jiná běžněji užívaná označení, než to, o něž se zde jedná, k označení týchž vlastností výrobků nebo služeb uvedených v přihlášce k zápisu. Z předcházejícího vyplývá, že použití čl. 7 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení nevyžaduje, aby dotčené označení odpovídalo obvyklým způsobům označení.

(viz body 36–40)

2.        Popisná označení uvedená v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství postrádají rovněž rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení. Naopak označení může postrádat rozlišovací způsobilost ve smyslu uvedeného čl. 7 odst. 1 písm. b) i z jiných důvodů, než je jeho případný popisný charakter. Oblast působnosti čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 a oblast působnosti čl. 7 odst. 1 písm. c) se tedy určitým způsobem překrývají, ovšem první z těchto ustanovení se odlišuje od druhého, jelikož se vztahuje na všechny okolnosti, kdy označení není s to rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků či služeb jiných podniků.

Za těchto podmínek je kvůli správnému použití čl. 7 odst. 1 nařízení č. 40/94 nutné dbát na to, aby použití důvodu pro zamítnutí uvedeného v tomto čl. 7 odst. 1 písm. c) zůstalo řádně vyhrazeno pro případy, kterých se skutečně tento důvod pro zamítnutí týká.

(viz body 46–48)

3.        Případy, kterých se skutečně týká důvod pro zamítnutí uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství, jsou ty případy, kdy označení, jehož zápis jako ochranné známky je požadován, může označit „vlastnost“ výrobků nebo služeb, pro něž je přihláška podána. Tím, že zákonodárce v čl. 7 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení použil výrazy „druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností“, totiž uvedl, že druh, jakost, množství, účel, hodnota, zeměpisný původ a doba výroby výrobků nebo poskytnutí služby je třeba pokládat za vlastnosti výrobků nebo služeb, a také upřesnil, že tento seznam není taxativní, a lze rovněž zohlednit jiné vlastnosti výrobků či služeb.

Volba výrazu „vlastnost“, kterou učinil zákonodárce, zdůrazňuje skutečnost, že označeními, kterých se týká uvedené ustanovení, jsou pouze ta, jež slouží k označení vlastnosti výrobků nebo služeb, pro něž je zápis požadován, kterou zúčastněné kruhy snadno rozpoznají. Zápis označení tak lze na základě čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 zamítnout pouze v případě, že lze důvodně předpokládat, že jej zúčastněné kruhy skutečně rozpoznají jako popis jedné z uvedených vlastností.

Tato upřesnění mají zvláštní relevanci v případě označení tvořených výlučně číslicemi. Vzhledem k tomu, že taková označení jsou zpravidla postavena na roveň číslům, mohou totiž obzvláště sloužit v oblasti obchodu k označení množství. K tomu, aby zápis označení tvořeného výlučně číslicemi mohl být zamítnut na základě čl. 7 odst. 1 písm. c) proto, že označuje množství, je však třeba, aby bylo možné důvodně předpokládat, že u zúčastněných kruhů množství označené těmito číslicemi charakterizuje výrobky nebo služby, pro něž je zápis požadován.

(viz body 48–52)

4.        Pravidlo zmíněné v čl. 12 písm. b) nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství neovlivňuje určujícím způsobem výklad ustanovení uvedeného v čl. 7 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení. Článek 12 uvedeného nařízení se totiž týká omezení účinků ochranné známky Společenství, zatímco článek 7 tohoto nařízení se týká důvodů zamítnutí zápisu označení jako ochranných známek.

Okolnost, že uvedený čl. 12 písm. b) zajišťuje, aby každý hospodářský subjekt mohl volně užívat údaje týkající se vlastností výrobků a služeb, nikterak neomezuje působnost uvedeného čl. 7 odst. 1 písm. c). Právě naopak, uvedená okolnost zdůrazňuje zájem na tom, aby důvod pro zamítnutí uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. c), který je mimoto absolutní, byl skutečně použit na každé označení, jež může označovat vlastnost výrobků nebo služeb, pro které je jeho zápis jakožto ochranné známky požadován.

(viz body 59–61)

5.        Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) je povinen vykonávat své pravomoci v souladu s takovými obecnými zásadami práva Unie, jako je zásada rovného zacházení a zásada řádné správy.

S ohledem na tyto dvě posledně uvedené zásady musí Úřad v rámci průzkumu přihlášky ochranné známky Společenství zohlednit již přijatá rozhodnutí ve věci podobných přihlášek a se zvláštní pozorností se zabývat otázkou, zda je třeba rozhodnout v tomtéž smyslu či nikoli.

(viz body 73–74)

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu)

10. března 2011(*)

„Kasační opravný prostředek – Ochranná známka Společenství – Označení, které tvoří výlučně číslice – Přihláška označení ,1000‘ jakožto ochranné známky pro brožury, periodika a noviny – Údajně popisný charakter uvedeného označení – Kritéria pro použití čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 40/94 – Povinnost OHIM zohlednit svou dřívější rozhodovací praxi“

Ve věci C‑51/10 P,

jejímž předmětem je kasační opravný prostředek na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie, podaný dne 1. února 2010,

Agencja Wydawnicza Technopol sp. z o.o., se sídlem v Częstochowa (Polsko), zastoupená A. von Mühlendahlem, Rechtsanwalt,

účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka),

přičemž dalším účastníkem řízení je:

Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupený A. Folliard‑Monguiralem, jako zmocněncem,

žalovaný v prvním stupni,

SOUDNÍ DVŮR (první senát),

ve složení A. Tizzano, předseda senátu, J.‑J. Kasel, M. Ilešič (zpravodaj), M. Safjan a M. Berger, soudci,

generální advokát: J. Mazák,

vedoucí soudní kanceláře: L. Hewlett, vrchní rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 10. listopadu 2010,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,

vydává tento

Rozsudek

1        Svým kasačním opravným prostředkem se společnost Agencja Wydawnicza Technopol sp. z o.o. (dále jen „společnost Technopol“) domáhá zrušení rozsudku Soudu prvního stupně Evropských společenství (nyní Tribunál) ze dne 19. listopadu 2009, Agencja Wydawnicza Technopol v. OHIM (1000) (T‑298/06, dále jen „napadený rozsudek“), kterým Soud zamítl její žalobu směřující ke zrušení rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 7. srpna 2006 (věc R 447/2006-4, dále jen „sporné rozhodnutí“) týkajícího se přihlášky označení „1000“ jako ochranné známky Společenství.

 Právní rámec

2        Článek 4 nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), nadepsaný „Označení, která mohou tvořit ochrannou známku Společenství“, uvádí:

„Ochrannou známkou Společenství může být jakékoliv označení schopné grafického ztvárnění, zejména slova, včetně vlastních jmen, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho balení, pokud jsou způsobilá rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků.“

3        Článek 7 uvedeného nařízení, nadepsaný „Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu“, stanoví:

„1.      Do rejstříku se nezapíšou:

[...]

b)      ochranné známky, které postrádají rozlišovací způsobilost;

c)      ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností;

[...]

3.      Odst. 1 písm. b), c) a d) se nepoužije, pokud ochranná známka získala užíváním ve vztahu k výrobkům nebo službám, pro které je požadován její zápis do rejstříku, rozlišovací způsobilost.“

4        Podle článku 12 nařízení č. 40/94, nadepsaného „Omezení účinků ochranné známky Společenství“:

„Ochranná známka Společenství neopravňuje majitele, aby zakázal třetí straně používat v obchodním styku:

[...]

b)      údaje týkající se druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby výrobku nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností;

[...]

pokud je toto užívání v souladu s poctivými zvyky v průmyslu a obchodě.“

5        Článek 74 uvedeného nařízení, nadepsaný „Zkoumání skutečností úřadem z úřední moci“, uvádí:

„1.      V průběhu řízení zkoumá úřad skutečnosti z moci úřední; v řízení týkajícím se relativních důvodů zamítnutí se však úřad při zkoumání omezí na skutečnosti, důvody a návrhy přednesené účastníky.

2.      Úřad nemusí přihlížet ke skutečnostem, které účastníci včas neuvedli, ani k důkazům, které včas nepředložili.“

6        Nařízení č. 40/94 bylo zrušeno nařízením Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1), které vstoupilo v platnost dne 13. dubna 2009. Projednávaný spor se však s ohledem na dobu rozhodnou z hlediska skutkového stavu řídí i nadále nařízením č. 40/94.

 Skutečnosti předcházející sporu a sporné rozhodnutí

7        Dne 4. dubna 2005 podala společnost Technopol u OHIM přihlášku následujícího označení jako ochranné známky Společenství:

1000

8        Výrobky, pro které byl zápis požadován, spadají do třídy 16 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a odpovídají popisu „brožury; periodika, včetně periodik obsahujících křížovky a hry; denní tisk“.

9        Dne 31. ledna 2006 průzkumový referent tuto přihlášku zamítl na základě čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 40/94 z toho důvodu, že označení „1000“ nemá rozlišovací způsobilost a představuje popisné označení obsahu či jiných vlastností dotčených výrobků.

10      Dne 31. března 2006 podala společnost Technopol proti rozhodnutí průzkumového referenta odvolání. Rozhodnutím ze dne 7. srpna 2006 čtvrtý odvolací senát OHIM analýzu průzkumového referenta potvrdil.

11      Uvedený senát měl za to, že označení „1000“ může sloužit k označení obsahu publikací společnosti Technopol a že v každém případě uvedené označení nemá rozlišovací způsobilost, neboť je spotřebitelem vnímáno jako pochvala uvedených publikací, a nikoli jako označení původu.

12      Uvedený odvolací senát, konkrétně v bodech 18 a 19 sporného rozhodnutí, konstatoval následující:

„18      [...] Často dochází k tomu, že periodika publikují žebříčky obsahující různé informace [...]. V takových případech jsou upřednostňovány zaokrouhlené číslice z důvodu jejich expresivní hodnoty.

19      Navíc [výrobky], kterých se týká přihláška, obsahují [...] publikace obsahující různé kompilace [...]. Publikace tohoto druhu obsahují zpravidla zaokrouhlený počet informací [...]. Stejně tak [označení ,1000‘] může být bezpochyby použito popisným způsobem, zvláště v ,periodikách obsahujících křížovky a hry‘, o jejichž ochranu bylo požádáno. Relevantní veřejnost [označení ,1000‘] uvedené na dotyčné publikaci bude vnímat jako označení toho, že obsahuje právě 1 000 hádanek či her. Jak vyplývá z internetových rešerší, na tomto trhu již existuje řada výrobků tohoto druhu [...]“

 Řízení před Tribunálem a napadený rozsudek

13      Návrhem došlým kanceláři Soudu dne 18. října 2006 podala společnost Technopol žalobu směřující ke zrušení sporného rozhodnutí.

14      Na podporu své žaloby navrhovatelka uplatnila dva důvody, přičemž první vycházel z porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 a druhý z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.

15      V rámci prvního žalobního důvodu společnost Technopol tvrdila, že označení „1000“ bez dodatečného výrazu není popisné. Spotřebitel mezi uvedeným označením a vlastnostmi dotčených výrobků nemůže učinit žádnou přímou a konkrétní spojitost.

16      Soud tuto argumentaci odmítl, a první žalobní důvod tedy zamítl. Podstatné důvody vedoucí k tomuto rozhodnutí jsou následující:

„21      [...] [O]značeními a údaji uvedenými v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 jsou taková označení a údaje, které mohou sloužit v rámci běžného užívání z hlediska dotčené veřejnosti k označení výrobku nebo služby, pro něž je zápis požadován, a to buď přímo, nebo uvedením jedné z jejich podstatných vlastností [...]

22      Podle ustálené judikatury je označení popisné, jestliže má dostatečně přímou a konkrétní spojitost s dotčenými výrobky nebo službami, takže relevantní veřejnosti může umožnit vnímat bezprostředně a bez dalšího přemýšlení popis dotčených výrobků nebo služeb nebo jedné z jejich podstatných vlastností [...]

23      Posouzení popisného charakteru označení tak může být provedeno pouze jednak ve vztahu k jeho chápání relevantní veřejností, a jednak ve vztahu k dotčeným výrobkům nebo službám [...]

24      V projednávané věci jsou dotčenými výrobky brožury, periodika, včetně periodik obsahujících křížovky a hry, jakož i denní tisk, a jsou určeny široké veřejnosti, což účastníci řízení nezpochybnili. [...]

25      Je tedy třeba určit, zda průměrný běžně informovaný a přiměřeně pozorný a obezřetný spotřebitel bude [označení ,1000‘] bez jakéhokoli doplňujícího prvku vnímat jako popis jedné z vlastností výrobků, kterých se týkají přihlášky k zápisu.

26      V tomto ohledu je třeba uvést, že jak vyplývá z bodů 18 a 19 [sporného] rozhodnutí, mezi označením ,1000‘ a některými vlastnostmi dotčených výrobků u relevantní veřejnosti existuje přímá a konkrétní spojitost. Označení „1000“ totiž odkazuje na množství a relevantní veřejnost jej bude bezprostředně a bez dalšího přemýšlení vnímat jako popis vlastností dotčených výrobků, zejména množství stran, jakož i děl, informací a kompilovaných her, či hierarchické uspořádání obsažených odkazů. Skutečnost, že se přihlášená ochranná známka skládá pouze z číslic, tento závěr nezpochybňuje, neboť [...] chybějící prvek může relevantní veřejnost snadno identifikovat, jelikož asociace mezi číslicí a uvedenými vlastnostmi dotčených výrobků je bezprostřední.

27      Jak konkrétně odvolací senát konstatoval v bodech 18 a 19 [sporného] rozhodnutí, často dochází k tomu, že se v brožurách a periodikách publikují žebříčky a kompilace, a pokud jde o uvedení obsahu, jsou upřednostňovány zaokrouhlené číslice, přičemž odvolací senát uvedl v tomto ohledu zejména příklad ,1000 otázek a odpovědí‘. Tyto skutečnosti posilují popisný vztah, který u průměrného spotřebitele existuje mezi dotčenými výrobky a [označením ,1000‘].

[...]

30      Vzhledem k tomu, že byl prokázán popisný charakter [označení ,1000‘] s ohledem na výrobky, kterých se týká přihláška k zápisu, je třeba přezkoumat, zda se přihlášená ochranná známka skládá výlučně z popisných označení a zda neobsahuje jiné prvky, které by mohly bránit konstatování, že má popisný charakter. [...] V projednávané věci je slovní označení ,1000‘ prezentováno bez jakéhokoli prvku, který by jej odlišoval od běžného způsobu označení množství a který by jej mohl zbavit popisného charakteru.

31      Ze všeho výše uvedeného vyplývá, že slovní označení ,1000‘ označuje vlastnosti dotčených výrobků, zejména množství stran, jakož i děl, informací a kompilovaných her, či jejich hierarchické uspořádání, které mohou být zohledněny při volbě provedené cílovou veřejnosti, a které tedy tvoří jejich podstatné vlastnosti. [...]

32      Tento závěr ostatními argumenty žalobkyně vyvrátit nelze [...]. Zaprvé, pokud jde o argument vycházející z toho, že by zápis označení ,1000‘ třetí osoby nezbavil práva užívat uvedenou číslici k označení množství, jelikož toto užití nepředstavuje porušení práva vyplývajícího z ochranné známky, je třeba jej odmítnout jako nerelevantní. Tímto argumentem žalobkyně poukazuje na obsah čl. 12 písm. b) nařízení č. 40/94 [...], pokud jde o meze výlučného práva vyplývajícího ze zápisu ochranné známky. V souladu s judikaturou Soudu totiž článek 12 nařízení č. 40/94 nelze uplatnit při řízení o zápisu [...]. Použití tohoto článku předpokládá existenci označení, které bylo zapsáno jako ochranná známka, jelikož buď získalo rozlišovací způsobilost užíváním v souladu s čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94 anebo v důsledku koexistence popisných a nepopisných prvků, čemuž tak v projednávané věci není [...]. Nelze tedy mít za to, že článek 12 nařízení č. 40/94 umožňuje zmírnit kritéria přezkumu absolutních důvodů pro zamítnutí zápisu.

33      Zadruhé, pokud jde o argument, který žalobkyně vyvozuje z toho, že není nikterak nezbytné, aby [označení ,1000‘] zůstalo volně k dispozici pro třetí osoby, neboť – pokud jde o čísla sestávající ze čtyř číslic – existuje 10 000 možných kombinací, je třeba zdůraznit, že [...] zamítnutí zápisu dotčené ochranné známky je založeno na popisném charakteru označení. Tento popisný charakter brání tomu, aby [označení ,1000‘] plnilo funkci označení obchodního původu pro výrobky, které jsou uvedeny v přihlášce k zápisu. Existence jiných možných kombinací číslic tedy pro účely zápisu postrádá relevanci. Krom toho skutečnost, že OHIM zapsal jakožto ochranné známky označení IX a XD, která k dispozici konkurentů ponechávají méně možných kombinací číslic a písmen, postrádá relevanci. Legalita rozhodnutí odvolacího senátu musí být posuzována výlučně na základě nařízení č. 40/94, a nikoli na základě rozhodovací praxe OHIM [...].“

17      Vzhledem k tomu, že Soud v projednávané věci potvrdil relevanci důvodu k zamítnutí uvedeného v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, nepřezkoumal druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94.

 Návrhová žádání účastníků řízení

18      Společnost Technopol navrhuje, aby Soudní dvůr:

–       zrušil napadený rozsudek;

–       vrátil věc Tribunálu a

–       uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

19      OHIM navrhuje, aby Soudní dvůr:

–       zamítl kasační opravný prostředek a

–       uložil společnosti Technopol náhradu nákladů řízení.

 Ke kasačnímu opravnému prostředku

20      Společnost Technopol uplatňuje dva důvody kasačního opravného prostředku. První důvod vychází z porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 v rozsahu, v němž Soud nezohlednil všechna relevantní kritéria pro použití tohoto ustanovení. Svým druhým důvodem navrhovatelka Soudu vytýká, že nezohlednil dřívější praxi OHIM.

 K prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku vycházejícímu z porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94

 Argumentace účastníků řízení

21      Na podporu svého prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka zejména tvrdí, že z judikatury Soudního dvora, konkrétně z bodu 37 rozsudku ze dne 20. září 2001, Procter & Gamble v. OHIM (C‑383/99 P, Recueil, s. I‑6251), vyplývá, že použití důvodu pro zamítnutí uvedeného v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 podléhá nejen kritériu týkajícímu se „běžného užívání“, které Soud zmínil v bodě 21 napadeného rozsudku, ale rovněž podmínce, že existuje totožnost mezi dotčeným označením a obvyklými způsoby označování dotčených výrobků nebo služeb či jejich vlastností. Vzhledem k tomu, že Soud nezohlednil posledně uvedenou podmínku, rozšířil nesprávně rozsah působnosti uvedeného důvodu pro zamítnutí .

22      V napadeném rozsudku krom toho chybí zjištění směřující k prokázání, že použití označení „1000“ utváří „běžné užívání“ k označení výrobků, pro něž byl zápis požadován. Příklady, na které Soud odkázal v bodech 26 a 27 napadeného rozsudku, se týkají užívání číslic ve spojení s jinými výrazy. Napadený rozsudek je tak založen na nesprávném předpokladu, jenž spočívá v tom, že jakékoli označení tvořené číslicí bude nezbytně užíváno ve spojení s popisnými či druhovými označeními. Soud v důsledku toho založil své posouzení na domněnkách.

23      Soud ostatně nezohlednil vztah mezi čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 a čl. 12 písm. b) tohoto nařízení. V bodě 32 napadeného rozsudku neprávem omezil působnost posledně uvedeného článku na případy, kdy označení „bylo zapsáno jako ochranná známka buď proto, že získalo rozlišovací způsobilost užíváním v souladu s čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94, anebo v důsledku koexistence popisných a nepopisných prvků.“

24      Navíc se Soud právně dostačujícím způsobem nezabýval argumentem, podle něhož odvolací senát nezohlednil, že neexistuje potřeba disponibility označení „1000“. Ve své odpovědi na uvedený argument v bodě 33 napadeného rozsudku totiž Soud opomněl provést analýzu otázky obecného zájmu, na němž stojí čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94.

25      OHIM nejprve uvádí, že použití čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 nezbytně neznamená, že dotčené označení představuje „obvyklý způsob“ označení vlastnosti dotčených výrobků nebo služeb. Stačí, že uvedené označení může být použito k označení vlastnosti.

26      Označení „1000“ podle OHIM bezprostředně navozuje myšlenku obsahu dotčené publikace, když odkazuje na množství stran či informací. Krom toho skutkové posouzení provedené Soudem, podle něhož veřejnost počítá s tím, že označení „1000“ označuje rozsah obsahu uvedené publikace, Soudní dvůr přezkoumat nemůže.

27      Co se dále týče vztahu mezi čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 a čl. 12 písm. b) tohoto nařízení, OHIM připomíná, že posledně uvedený článek se vztahuje k omezení účinků zapsané ochranné známky, a nikoli ke způsobilosti označení k zápisu jakožto ochranné známky Společenství. Interakce mezi těmito dvěma články, uplatňovaná navrhovatelkou, v důsledku toho jednoduše neexistuje.

28      OHIM konečně tvrdí, že Soud řádně zohlednil obecný zájem. Právem rozhodl, že je bezvýznamné, že řada jiných označení tvořených číslicemi zůstává k dispozici konkurentům za účelem označení jejich výrobků. OHIM v tomto ohledu připomíná, že přezkum absolutního důvodu pro zamítnutí musí být omezen na dotčené označení a na jeho význam s ohledem na dotčené výrobky nebo služby.

 Závěry Soudního dvora

29      Úvodem je třeba uvést, že okolnost, že označení je tvořeno výlučně číslicí, sama o sobě nebrání jeho zápisu jakožto ochranné známky.

30      To vyplývá – co se týče ochranné známky Společenství – z článku 4 nařízení č. 40/94, jenž výslovně stanoví, že číslice patří mezi označení, která mohou tvořit ochrannou známku.

31      Krom toho ani skutečnost, že takové označení, jako je dotčené označení, je tvořeno číslicemi bez grafické změny a žadatel o zápis jej tedy tvůrčím způsobem či umělecky nestylizoval, jako taková nebrání tomu, aby toto označení mohlo být zapsáno jako ochranná známka (viz obdobně ohledně označení tvořených písmenem, rozsudek ze dne 9. září 2010, OHIM v. BORCO-Marken-Import Matthiesen, C‑265/09 P, Sb. rozh. s. I‑0000, bod 38).

32      Jak však rovněž vyplývá z článku 4 nařízení č. 40/94, podléhá zápis označení jako ochranné známky podmínce, že je toto označení způsobilé rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků.

33      Jestliže přitom označení – u výrobků nebo služeb, pro něž je jeho zápis jakožto ochranné známky požadován – s popisným charakterem ve smyslu uvedeném v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, s výhradou použití odst. 3 tohoto článku, postrádá rozlišovací způsobilost, co se týče těchto výrobků nebo služeb [viz obdobně, co se týče ustanovení článku 3 první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1998, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. 1989, L 40, s. 1, Zvl. vyd. 07/01, s. 92), rozsudek ze dne 12. února 2004, Campina Melkunie, C‑265/00, Recueil, s. I‑1699, bod 19; ohledně článku 7 nařízení č. 40/94, viz rozsudek ze dne 23. října 2003, OHIM v. Wrigley, C‑191/01 P, Recueil, s. I‑12447, bod 30, jakož i usnesení ze dne 5. února 2004, Streamserve v. OHIM, C‑150/02 P, Recueil, s. I‑1461, bod 24].

34      Vzhledem k tomu, že Soud rozhodl, že označení „1000“ má takový popisný charakter pro výrobky, které jsou uvedeny v přihlášce k zápisu podané společností Technopol, je třeba ověřit, zda toto posouzení vyplývá z příliš širokého, a tedy nesprávného výkladu uvedeného čl. 7 odst. 1 písm. c), jak tvrdí navrhovatelka.

35      V tomto ohledu je třeba přezkoumat zaprvé argument navrhovatelky, podle něhož lze na základě tohoto ustanovení odmítnout pouze označení odpovídající „obvyklým způsobům“ označování vlastností výrobků nebo služeb, pro které je zápis požadován.

36      V rámci přezkumu tohoto argumentu je třeba řádně zohlednit cíl sledovaný čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94. Každý z důvodů pro zamítnutí vyjmenovaných v uvedeném čl. 7 odst. 1 totiž musí být vykládán v závislosti na obecném zájmu, na němž stojí tento důvod (viz zejména rozsudky ze dne 29. dubna 2004, Henkel v. OHIM, C‑456/01 P a C‑457/01 P, Recueil, s. I‑5089, bod 45 a ze dne 14. září 2010, Lego Juris v. OHIM, C‑48/09 P, Sb. rozh. s. I‑0000, bod 43).

37      Obecný zájem, na němž stojí čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, spočívá v zajištění, že označení popisující jednu či několik vlastností výrobků nebo služeb, pro něž je zápis jakožto ochranná známka požadován, mohou být volně užívána všemi hospodářskými subjekty, které takové výrobky nebo služby nabízejí (viz v tomto smyslu výše uvedený rozsudek OHIM v. Wrigley, bod 31 a citovaná judikatura).

38      Aby bylo zaručeno splnění tohoto cíle volného užívání v plném rozsahu, Soudní dvůr upřesnil, že k tomu, aby OHIM zápis zamítl na základě čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, není nezbytné, aby dotčené označení bylo v okamžiku přihlášky k zápisu skutečně užíváno k popisným účelům. Stačí, aby uvedené označení k takovým účelům použito být mohlo (výše uvedené rozsudky OHIM v. Wrigley, bod 32, a Campina Melkunie, bod 38, jakož i usnesení ze dne 5. února 2010, Mergel a další v. OHIM, C‑80/09 P, bod 37).

39      Stejně tak Soudní dvůr zdůraznil, že použití tohoto důvodu pro zamítnutí nezávisí na požadavku disponibility, který by byl konkrétní, trvající či vážný, a že je tedy nerelevantní znát počet konkurentů, kteří mají či by mohli mít zájem na užívání dotčeného označení (rozsudky ze dne 4. května 1999, Windsurfing Chiemsee, C‑108/97 a C‑109/97, Recueil, s. I‑2779, bod 35 a  ze dne 12. února 2004, Koninklijke KPN Nederland, C‑363/99, Recueil, s. I‑1619, bod 58). Krom toho je bezvýznamné, že existují jiná běžněji užívaná označení, než to, o něž se zde jedná, k označení týchž vlastností výrobků nebo služeb uvedených v přihlášce k zápisu (výše uvedený rozsudek Koninklijke KPN Nederland, bod 57).

40      Z předcházejícího vyplývá, že použití čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 nevyžaduje, aby dotčené označení odpovídalo obvyklým způsobům označení. Bod 37 výše uvedeného rozsudku Procter & Gamble uplatněný navrhovatelkou, ve kterém jsou použity výrazy „totožnost s obvyklými způsoby označování dotčených výrobků nebo služeb či jejich vlastností“, tedy nelze chápat v tom smyslu, že definuje podmínku pro zamítnutí zápisu označení jako ochranné známky Společenství.

41      Zadruhé je třeba přezkoumat argument navrhovatelky, podle něhož jsou příklady poskytnuté Soudem v bodech 26 a 27 napadeného rozsudku hypotetické a nerelevantní s ohledem na podmínky, kterým podléhá použití čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94.

42      Navrhovatelka napadá zejména konstatování, která Soud učinil v bodech 26 a 27 napadeného rozsudku ohledně vnímání označení „1000“ jako popisu množství stran či informací, jakož i toho, že v brožurách a periodikách jsou často publikovány žebříčky a kompilace, jejichž obsah je uváděn zaokrouhlenými číslicemi.

43      V tomto ohledu navrhovatelka uvádí, že i za předpokladu, že by uvedená skutková zjištění byla správná, svědčí posouzení uskutečněné Soudem, podle něhož jsou takové skutečnosti relevantní pro dospění k závěru, že označení je popisné ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, o nesprávném výkladu tohoto ustanovení.

44      Navrhovatelka sice tímto argumentem neuplatňuje zkreslení důkazů, avšak Soudu vytýká, že se dopustil nesprávného právního posouzení v rozsahu, v němž jsou úvahy sledované v napadeném rozsudku nesoudržné a založené na nesprávném pochopení použitého ustanovení. Na rozdíl od toho, co tvrdí OHIM, tedy Soudní dvůr může uvedený argument přezkoumat v rámci projednávaného kasačního opravného prostředku.

45      Ohledně otázky, zda je napadený rozsudek stižen takovou nesoudržností či nesprávným pochopením vzhledem k tomu, že zjištění učiněná v uvedených bodech 26 a 27 jsou pro použití čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 nerelevantní, je třeba upřesnit působnost tohoto ustanovení, zejména s ohledem na ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.

46      Jak bylo připomenuto v bodě 33 tohoto rozsudku, postrádají popisná označení uvedená v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 rovněž rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení. Naopak označení může postrádat rozlišovací způsobilost ve smyslu uvedeného čl. 7 odst. 1 písm. b) i z jiných důvodů, než je jeho případný popisný charakter (viz ohledně totožného ustanovení uvedeného v článku 3 směrnice 89/104 výše uvedené rozsudky Koninklijke KPN Nederland, bod 86 a Campina Melkunie, bod 19).

47      Oblast působnosti čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 a oblast působnosti čl. 7 odst. 1 písm. c) se tedy určitým způsobem překrývají (viz obdobně výše uvedený rozsudek Koninklijke KPN Nederland, bod 67), ovšem první z těchto ustanovení odlišuje od druhého, jelikož se vztahuje na všechny okolnosti, kdy označení není s to rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků či služeb jiných podniků.

48      Za těchto podmínek je kvůli správnému použití čl. 7 odst. 1 nařízení č. 40/94 nutné dbát na to, aby použití důvodu pro zamítnutí uvedeného v tomto čl. 7 odst. 1 písm. c) zůstalo řádně vyhrazeno pro případy, kterých se skutečně tento důvod pro zamítnutí týká.

49      Jedná se o ty případy, kdy označení, jehož zápis jako ochranné známky je požadován, může označit „vlastnost“ výrobků nebo služeb, pro něž je přihláška podána. Tím, že zákonodárce v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 použil výrazy „druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností“, totiž uvedl, že druh, jakost, množství, účel, hodnota, zeměpisný původ a doba výroby výrobků nebo poskytnutí služby je třeba pokládat za vlastnosti výrobků nebo služeb, a také upřesnil, že tento seznam není taxativní, přičemž mohou být rovněž zohledněny jiné vlastnosti výrobků či služeb.

50      Volba výrazu „vlastnost“, kterou učinil zákonodárce, zdůrazňuje skutečnost, že označeními, kterých se týká uvedené ustanovení, jsou pouze ta, jež slouží k označení vlastnosti výrobků nebo služeb, pro něž je zápis požadován, kterou zúčastněné kruhy snadno rozpoznají. Jak již Soudní dvůr zdůraznil, zápis označení lze na základě čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 zamítnout pouze v případě, že lze důvodně předpokládat, že jej zúčastněné kruhy skutečně rozpoznají jako popis jedné z uvedených vlastností (viz obdobně u totožných ustanovení uvedených v článku 3 směrnice 89/104, výše uvedené rozsudky Windsurfing Chiemsee, bod 31, a Koninklijke KPN Nederland, bod 56).

51      Tato upřesnění mají zvláštní relevanci v případě označení tvořených výlučně číslicemi.

52      Vzhledem k tomu, že taková označení jsou zpravidla postavena na roveň číslům, mohou totiž obzvláště sloužit v oblasti obchodu k označení množství. K tomu, aby zápis označení tvořeného výlučně číslicemi mohl být zamítnut na základě čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 proto, že označuje množství, je však třeba, aby bylo možné důvodně předpokládat, že u zúčastněných kruhů množství označené těmito číslicemi charakterizuje výrobky nebo služby, pro něž je zápis požadován.

53      Jak vyplývá z bodů 26 a násl. napadeného rozsudku, založil Soud své rozhodnutí na tom, že označení „1000“ může označit počet stran výrobků, kterých se týká přihláška k zápisu, a také na okolnosti, že často dochází k tomu, že se v těchto výrobcích publikují žebříčky, kompilace informací a hry, jejichž obsah je přednostně uváděn výrazem, ke kterému jsou připojeny zaokrouhlené číslice.

54      Aniž je nezbytné zkoumat, zda každý z těchto prvků umožnil dospět k závěru, že číslo 1 000 charakterizuje výrobky, kterých se týká přihláška k zápisu, je nutné konstatovat, že přinejmenším posouzení provedené Soudem, podle něhož má označení „1000“ popisný charakter s ohledem na kompilované hry obsažené v uvedených výrobcích, není neslučitelné s upřesněními poskytnutými výše ohledně působnosti čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94.

55      Jak vyplývá z bodů 26 a 27 napadeného rozsudku i z výňatků sporného rozhodnutí, na něž tyto body odkazují, konstatoval čtvrtý odvolací senát OHIM a Soud, že společnost Technopol zápis označení „1000“ požadovala zejména pro „periodika včetně periodik obsahujících křížovky“. Rovněž konstatovaly, že na trhu existuje řada výrobků tohoto druhu a že tyto výrobky obsahují zpravidla zaokrouhlený počet informací. Podle posouzení, jež uvedený odvolací senát učinil v bodě 19 sporného rozhodnutí, a na které Soud v podstatě odkázal v bodech 26 a 27 napadeného rozsudku, bude označení „1000“ uvedené na publikaci tohoto druhu vnímáno jako označení toho, že tato publikace obsahuje 1 000 křížovek.

56      Použití čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 na takové skutkové okolnosti nenasvědčuje nesprávnému výkladu tohoto ustanovení. Jestliže se totiž přihláška k zápisu týká konkrétně kategorie výrobků, jejichž obsah je snadno a typicky označen množstvím jejich jednotek, je důvodné předpokládat, že takové označení tvořené číslicemi, jako je dotčené označení, zúčastněné kruhy skutečně rozpoznají jako popis uvedeného množství, a tedy vlastnosti těchto výrobků.

57      Z toho vyplývá, že Soud mohl konstatovat, aniž by se dopustil nesprávného právního posouzení, že zápis označení „1000“ musí být na základě čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 zamítnut pro výrobky, kterých se týká přihláška k zápisu podaná společností Technopol.

58      Jelikož má tedy argument vycházející z nesoudržnosti nebo nesprávného pochopení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 je rovněž odmítnut, je zatřetí třeba přezkoumat argument navrhovatelky vycházející z nezohlednění vztahu mezi tímto ustanovením a čl. 12 písm. b) uvedeného nařízení, a začtvrté a naposledy argument, podle něhož Soud v posouzení, jež učinil, opomněl řádně zohlednit obecný zájem, na němž stojí uvedený čl. 7 odst. 1 písm. c).

59      Co se týče čl. 12 písm. b) nařízení č. 40/94, měl Soudní dvůr již příležitost uvést, že pravidlo zmíněné v tomto ustanovení neovlivňuje určujícím způsobem výklad ustanovení uvedeného v čl. 7 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení (viz v otázce totožného ustanovení uvedeného v článku 6 směrnice 89/104 výše uvedený rozsudek Windsurfing Chiemsee, bod 28).

60      Jak totiž Soud správně uvedl v bodě 32 napadeného rozsudku, článek 12 nařízení č. 40/94 se týká omezení účinků ochranné známky Společenství, zatímco článek 7 tohoto nařízení se týká důvodů zamítnutí zápisu označení jako ochranných známek.

61      Na rozdíl od toho, co jak se zdá navrhuje navrhovatelka, zajišťuje okolnost, že uvedený čl. 12 písm. b), aby každý hospodářský subjekt mohl volně užívat údaje týkající se vlastností výrobků a služeb, nikterak neomezuje působnost uvedeného čl. 7 odst. 1 písm. c). Právě naopak, uvedená okolnost zdůrazňuje zájem na tom, aby důvod pro zamítnutí uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, který je mimoto absolutní, byl skutečně použit na každé označení, jež může označovat vlastnost výrobků nebo služeb, pro které je jeho zápis jakožto ochranné známky požadován (viz v tomto smyslu, co se týče o článku 6 směrnice 89/104, rozsudek ze dne 6. května 2003, Libertel, C‑104/01, Recueil, s. I‑3793, body 58 a 59 a co se týče článku 12 nařízení č. 40/94, rozsudek ze dne 21. října 2004, OHIM v. Erpo Möbelwerk, C‑64/02 P, Sb. rozh. s. I‑10031, bod 45).

62      Vzhledem k tomu, že se tedy pravidlo uvedené v čl. 12 písm. b) nařízení č. 40/94 při použití čl. 7 odst. 1 písm. c) téhož nařízení neuplatní, je argument vycházející z existence interakce mezi těmito dvěma ustanoveními neopodstatněný.

63      Argument, podle něhož Soud v posouzení, které učinil, opomněl řádně zohlednit obecný zájem, na němž stojí čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, je třeba rovněž odmítnout.

64      Ačkoli sice Tribunálu přísluší, aby při svém přezkumu rozhodnutí OHIM přijatých na základě uvedeného čl. 7 odst. 1 písm. c) respektoval tento obecný zájem, nelze naproti tomu od Tribunálu vyžadovat, aby výslovně připomínal a analyzoval uvedený obecný zájem v každém rozsudku, který se týká takového rozhodnutí.

65      Krom toho, v případě bodu 33 napadeného rozsudku, v němž Soud podle navrhovatelky uvedený obecný zájem nezohlednil, stačí konstatovat, že zde Soud v podstatě a správně zopakoval pravidlo připomenuté v bodě 39 tohoto rozsudku, podle něhož disponibilita jiných označení postrádá relevanci pro účely určení, zda má dotčené označení popisný charakter ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, a spadá tak pod absolutní důvod pro zamítnutí uvedený v tomto ustanovení.

66      Vzhledem k tomu, že žádná z argumentací rozvinutých navrhovatelkou v rámci jejího prvního důvodu kasačního opravného prostředku není opodstatněná, je třeba tento důvod zamítnout.

 Ke druhému důvodu kasačního opravného prostředku vycházejícímu z toho, že OHIM nepoužil svou dřívější praxi

 Argumentace účastníků řízení

67      Navrhovatelka připomíná, že před OHIM a následně znovu před Soudem uvedla řadu příkladů označení, která OHIM zapsal jako ochranné známky a která na základě zásad uvedených ve sporném rozhodnutí zapsána být neměla. Tuto argumentaci vycházející z toho, že OHIM nepoužil svou dřívější praxi, Soud podle ní v bodě 33 napadeného rozsudku odmítl právně nesprávným způsobem.

68      I když uznává, že Soudní dvůr podle ustálené judikatury rozhodl, že přihláška ochranné známky Společenství musí být posuzována pouze na základě platné právní úpravy, a nikoli v závislosti na dřívější rozhodovací praxi, vyzývá navrhovatelka Soudní dvůr k tomu, aby tuto judikaturu přehodnotil s ohledem na zásadu právního státu, která znamená, že každý správní orgán musí právo použít stejným způsobem ve všech případech. Nezbytnost zajistit soudržnost a rovné zacházení je zvláště zřejmá pro takový správní orgán, jakým je OHIM, jenž vyřizuje velký počet spisů.

69      Navrhovatelka z toho vyvozuje, že se lze platně dovolávat dřívější rozhodovací praxe a že OHIM je povinen zohlednit svou dřívější praxi za účelem určení, zda v případě totožných či podobných věcí má být přijaté rozhodnutí totožné.

70      V projednávané věci podle navrhovatelky nebyla zohledněna ani skutečnost, že OHIM má podle ustálené praxe za to, že označení sestávající z výrazů popisujících obsah publikací nejsou popisná ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, ani to, že OHIM připouští označení tvořená číslicemi. Soud se tak tím, že nezohlednil skutečnost, že OHIM měl řádně přihlédnout ke své dřívější rozhodovací praxi v rámci použití uvedeného čl. 7 odst. 1 písm. c) či v rámci zkoumání z úřední moci, které musí provést na základě článku 74 nařízení č. 40/94, dopustil nesprávného právního posouzení.

71      OHIM poznamenává, že dřívější rozhodovací praxe je sice zmíněna v jeho pokynech týkajících se přezkumu, ale že není právně závazná, jak Soudní dvůr upřesnil,.

72      Opodstatněnost tohoto nezávazného charakteru dřívějších rozhodnutí dokládá projednávaný spor. Precedenty uplatněné navrhovatelkou před OHIM a Soudem totiž vykazují podstatné rozdíly v porovnání s projednávaným případem, neboť se týkají zcela odlišných označení a výrobků.

 Závěry Soudního dvora

73      Jak správně uvádí navrhovatelka, je OHIM povinen vykonávat své pravomoci v souladu s takovými obecnými zásadami práva Unie, jako je zásada rovného zacházení a zásada řádné správy.

74      S ohledem na tyto dvě posledně uvedené zásady musí OHIM v rámci průzkumu přihlášky ochranné známky Společenství zohlednit již přijatá rozhodnutí ve věci podobných přihlášek a se zvláštní pozorností se zabývat otázkou, zda je třeba rozhodnout v tomtéž smyslu či nikoli [viz obdobně, pokud jde o čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice 89/104, usnesení ze dne 12. února 2009, Bild digital a ZVS, C‑39/08 a C‑43/08, bod 17].

75      Zásady rovného zacházení a řádné správy však musejí být v souladu s dodržováním legality.

76      V důsledku toho osoba, která žádá o zápis označení jako ochranné známky, nemůže ve svůj prospěch uplatňovat případnou protiprávnost, k níž došlo ve prospěch jiné osoby, aby dosáhla totožného rozhodnutí (viz v tomto smyslu výše uvedené usnesení Bild digital a ZVS, bod 18).

77      Ostatně z důvodů právní jistoty a právě řádné správy musí být průzkum každé přihlášky k zápisu striktní a úplný, aby se předešlo tomu, že ochranné známky budou zapsány neoprávněně (výše uvedené rozsudky OHIM v. Erpo Möbelwerk, bod 45, a OHIM v. Borco-Marken-Import Matthiesen, bod 45). Takový průzkum musí být proveden v každém konkrétním případě. Zápis označení jako ochranné známky totiž závisí na specifických kritériích použitelných v rámci skutkových okolností projednávaného případu, sloužících k ověření, zda dotčené označení nespadá pod některý důvod pro zamítnutí (viz v tomto smyslu, co se týče článku 3 směrnice 89/104, rozsudek ze dne 12. února 2004, Henkel, C‑218/01, Recueil, s. I‑1725, bod 62).

78      V projednávané věci se ukázalo, že na rozdíl od případu některých dřívějších přihlášek označení tvořených číslicemi jako ochranných známek, brání projednávané přihlášce k zápisu s ohledem na výrobky, pro které byl zápis požadován a na vnímání zúčastněných kruhů, jeden z důvodů pro zamítnutí uvedených v čl. 7 odst. 1 nařízení č. 40/94.

79      Za těchto podmínek mohl mít Soud v bodě 33 napadeného rozsudku právem za to, že s ohledem na závěr, ke kterému již dospěl v předcházejících bodech téhož rozsudku a podle něhož je zápis označení „1000“ jakožto ochranné známky pro výrobky uvedené v přihlášce k zápisu společnosti Technopol neslučitelný s nařízením č. 40/94, nemůže navrhovatelka za účelem vyvrácení tohoto závěru užitečně uplatnit dřívější rozhodnutí OHIM.

80      Z předcházejícího vyplývá, že druhému důvodu kasačního opravného prostředku vyhovět nelze.

81      Vzhledem k tomu, že žádný z důvodů uplatněných navrhovatelkou není opodstatněný, je třeba kasační opravný prostředek zamítnout.

 K nákladům řízení

82      Podle čl. 69 odst. 2 jednacího řádu, jenž se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě článku 118 téhož jednacího řádu, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, jestliže to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že OHIM náhradu nákladů řízení od společnosti Technopol požadoval a společnost Technopol neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:

1)      Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)      Společnosti Agencja Wydawnicza Technopol sp. z o.o. se ukládá náhrada nákladů řízení.

Podpisy.

---

* Jednací jazyk: angličtina.