Účastníci řízení
Odůvodnění rozsudku
Výrok

Účastníci řízení

Ve věci T‑194/09,

Lan Airlines, SA, se sídlem v Renca (Chili), zastoupená E. Armijem Chávarrim a A. Castánem Pérez-Gómezem, advokáty,

žalobkyně,

proti

Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému Ó. Mondéjar Ortuñem, jako zmocněncem,

žalovanému,

přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem OHIM byla

Air Nostrum, Líneas Aéreas del Mediterráneo, SA , se sídlem v Manises (Španělsko),

jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 19. února 2009 (věc R 107/2008-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Lan Airlines, SA a Air Nostrum, Líneas Aéreas del Mediterráneo, SA,

TRIBUNÁL (čtvrtý senát),

ve složení I. Pelikánová, předsedkyně, K. Jürimäe (zpravodajka) a M. van der Woude, soudci,

vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,

s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 13. května 2009,

s přihlédnutím k vyjádření k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 10. září 2009,

s přihlédnutím k replice došlé kanceláři Tribunálu dne 30. listopadu 2009,

s ohledem na to, že účastníci řízení ve lhůtě jednoho měsíce od doručení oznámení o ukončení písemné části řízení nepředložili žádost o nařízení jednání, a poté, co za těchto okolností na základě zprávy soudkyně zpravodajky a podle článku 135a jednacího řádu Tribunálu rozhodl, že žalobu projedná bez ústní části řízení,

vydává tento

Rozsudek

Odůvodnění rozsudku

Skutečnosti předcházející sporu

1. Dne 14. června 2005 podala společnost Air Nostrum, Líneas Aéreas del Mediterráneo, SA, u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku ochranné známky Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), ve znění pozdějších předpisů [nahrazeného nařízením Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1)].

2. Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je slovní označení LINEAS AEREAS DEL MEDITERRANEO LAM.

3. Služby, pro které byl zápis požadován, spadají do třídy 39 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a odpovídají následujícímu popisu: „Doprava; balení a skladování zboží; organizace cest“.

4. Přihláška ochranné známky Společenství byla zveřejněna ve Věstníku ochranných známek Společenství č. 47/2005 ze dne 21. listopadu 2005.

5. Dne 20. února 2006 podala žalobkyně, společnost Lan Airlines, SA, na základě článku 42 nařízení č. 40/94 (nyní článek 41 nařízení č. 207/2009) námitky proti zápisu přihlášené ochranné známky pro služby uvedené v bodě 3 výše.

6. Námitky se zakládaly na následujících starších právech:

– starší slovní ochranné známce LAN, která je předmětem zápisu Společenství č. 3350899 ze dne 17. prosince 2004;

– starší barevné obrazové ochranné známce, která je předmětem zápisu Společenství č. 3694957 ze dne 4. srpna 2005, vyobrazené níže:

>image>3

7. Starší slovní ochranná známka byla zapsána pro výrobky a služby spadající do tříd 35, 39 a 43 a starší obrazová ochranná známka pro výrobky spadající do třídy 39, přičemž pro každou z těchto tříd dané výrobky odpovídají následujícímu popisu:

– třída 35: „Reklama; komerční správa“;

– třída 39: „Přeprava cestujících, zboží, dokumentů a cenin všemi prostředky; ukládání, hlídání, skladování, uskladňování, balení a distribuce všech typů zboží, dokumentů a cenin všemi prostředky; informační služby o cestách či přepravě zboží prováděné zprostředkovateli; expresní kurýrní služby“;

– třída 43: „Poskytování jídel a nápojů; dočasné ubytování“.

8. Námitky byly založeny na všech výrobcích a službách chráněných staršími ochrannými známkami.

9. Důvodem uplatněným na podporu námitek byl důvod uvedený v čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009].

10. Dne 30. října 2007 námitkové oddělení námitky zamítlo, když v podstatě dospělo k závěru, že mezi dotčenými označeními neexistuje nebezpečí záměny.

11. Dne 2. ledna 2008 podala žalobkyně proti rozhodnutí námitkového oddělení k OHIM odvolání na základě článků 57 až 62 nařízení č. 40/94 (nyní články 58 až 64 nařízení č. 207/2009).

12. Rozhodnutím ze dne 19. února 2009 (dále jen „napadené rozhodnutí“) čtvrtý odvolací senát OHIM odvolání zamítl. V uvedeném rozhodnutí dospěl v podstatě k závěru, že mezi dotčenými označeními u průměrného evropského spotřebitele, který tvoří relevantní veřejnost, neexistuje nebezpečí záměny, jelikož i když jsou uvedené služby totožné, nic to nemění na tom, že uvedená označení posuzovaná jako celek podobná nejsou.

Návrhová žádání účastníků řízení

13. Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

– zrušil napadené rozhodnutí;

– uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

14. OHIM navrhuje, aby Tribunál:

– zamítl žalobu;

– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.

Právní otázky

15. Žalobkyně uplatňuje jediný žalobní důvod vycházející z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94. V podstatě tvrdí, že mezi dotčenými označeními u relevantní veřejnosti, a sice průměrného španělského spotřebitele, existuje nebezpečí záměny.

16. Podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 se na základě námitek majitele starší ochranné známky přihlášená ochranná známka nezapíše, pokud z důvodu totožnosti nebo podobnosti se starší ochrannou známkou a totožnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na které se ochranná známka vztahuje, existuje nebezpečí záměny u veřejnosti na území, na kterém je starší ochranná známka chráněna. Nebezpečí záměny zahrnuje i nebezpečí asociace se starší ochrannou známkou.

17. Podle ustálené judikatury představuje nebezpečí záměny nebezpečí, že se veřejnost může domnívat, že dotčené výrobky nebo služby pocházejí od stejného podniku nebo od podniků hospodářsky propojených. Podle téže judikatury musí být nebezpečí záměny posuzováno globálně podle toho, jak relevantní veřejnost vnímá dotčená označení a výrobky nebo služby, přičemž musí být zohledněny všechny relevantní faktory projednávaného případu, zejména vzájemná závislost mezi podobností označení a podobností výrobků nebo služeb, na které se vztahuje ochranná známka [viz rozsudek Tribunálu ze dne 9. července 2003, Laboratorios RTB v. OHIM – Giorgio Beverly Hills (GIORGIO BEVERLY HILLS), T‑162/01, Recueil, s. II‑2821, body 30 až 33 a citovaná judikatura].

K relevantní veřejnosti

18. Pokud jde zaprvé o určení území, na kterém je vnímání relevantní veřejnosti třeba zohlednit, žalobkyně zpochybňuje posouzení odvolacího senátu učiněné v bodě 14 napadeného rozhodnutí, podle něhož „vnímání relevantní veřejnosti v projednávaném případě odpovídá vnímání veřejnosti v Evropském společenství“. Podle žalobkyně měl odvolací senát v projednávaném případě zohlednit pouze vnímání španělského spotřebitele. Tvrdí, že v souladu s judikaturou k tomu, aby byl zápis přihlášené ochranné známky zamítnut, stačí, aby nebezpečí záměny existovalo pouze na španělském území.

19. Ačkoli je pravda, že k tomu, aby byla přihláška ochranné známky Společenství zamítnuta, v tomto ohledu stačí, aby nebezpečí záměny existovalo u spotřebitelů nacházejících se na území jediného členského státu, je třeba uvést, že tato úvaha na otázku určení relevantní veřejnosti žádný dopad nemá. Podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 musí být existence nebezpečí záměny posuzována u veřejnosti na území, na kterém je starší ochranná známka chráněna. Vzhledem k tomu, že staršími ochrannými známkami jsou ochranné známky Společenství, měl přitom odvolací senát právem za to, že je existenci nebezpečí záměny třeba posuzovat s ohledem na vnímání spotřebitelů nacházejících se na celém území Unie, a nikoli pouze na španělském území.

20. Pokud jde zadruhé o úroveň pozornosti relevantní veřejnosti, je třeba připomenout, že podle judikatury je v rámci globálního posouzení nebezpečí záměny třeba vzít v úvahu průměrného spotřebitele dotčené kategorie výrobků nebo služeb, běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného. Je rovněž třeba zohlednit skutečnost, že úroveň pozornosti průměrného spotřebitele se může měnit v závislosti na kategorii dotčených výrobků nebo služeb [viz rozsudek Tribunálu ze dne 13. února 2007, Mundipharma v. OHIM – Altana Pharma (RESPICUR), T‑256/04, Sb. rozh. s. II‑449, bod 42 a citovaná judikatura].

21. Ačkoli se v projednávaném případě žalobkyně ztotožňuje s posouzením odvolacího senátu v bodech 13 a 14 napadeného rozhodnutí, podle něhož relevantní veřejnost tvoří průměrní spotřebitelé, kteří jsou běžně informovaní a přiměřeně pozorní a obezřetní, OHIM naproti tomu s tímto posouzením nesouhlasí, když tvrdí, že úroveň pozornosti relevantní veřejnosti je vysoká, či přinejmenším vyšší než průměrná.

22. V tomto ohledu je třeba konstatovat, jak správně poznamenává žalobkyně, že některé služby, kterých se týkají dotčené ochranné známky, jako je přeprava spadající do třídy 39, jsou určeny široké veřejnosti v případě koupě letenek na internetu, které pro některá místa určení mohou stát jen několik eur, a že v takovém případě tento faktor, jakož i faktor dat a časových rozvrhů letů při rozhodnutí o koupi převažují nad faktorem letecké společnosti. Argument OHIM, podle něhož relevantní veřejnost při koupi uvedených služeb vykazuje stupeň pozornosti vyšší, než je stupeň pozornosti průměrného spotřebitele, tedy musí být odmítnut jako neopodstatněný.

23. Je tedy třeba konstatovat, podobně jako odvolací senát v napadeném rozhodnutí, že relevantní veřejnost tvoří průměrný evropský spotřebitel, o kterém se má za to, že je běžně informovaný a přiměřeně pozorný a obezřetný.

Ke srovnání služeb

24. Jelikož služby spadající do třídy 39, kterých se týkají starší ochranné známky, zahrnují služby, kterých se týká přihlášená ochranná známka, odvolací senát právem v bodech 15 a 32 napadeného rozhodnutí konstatoval, že služby, na které se vztahují dotčené ochranné známky, jsou totožné, což účastníci řízení nezpochybňují.

Ke srovnání označení

25. Podle judikatury globální posouzení nebezpečí záměny, co se týče vzhledové, fonetické nebo pojmové podobnosti kolidujících označení, musí být založeno na celkovém dojmu, kterým tato označení působí, s přihlédnutím zejména k jejich rozlišujícím a dominantním prvkům. Vnímání ochranných známek průměrným spotřebitelem dotčených výrobků nebo služeb hraje rozhodující úlohu v globálním posouzení tohoto nebezpečí. V tomto ohledu průměrný spotřebitel vnímá obvykle ochrannou známku jako celek a nezabývá se jejími jednotlivými detaily (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 12. června 2007, OHIM v. Shaker, C‑334/05 P, Sb. rozh. s. I‑4529, bod 35 a citovaná judikatura).

26. Posouzení podobnosti mezi dvěma ochrannými známkami se nemůže omezit na to, že se zohlední pouze jedna složka kombinované ochranné známky a srovná se s jinou ochrannou známkou. Naopak je třeba provést srovnání, při kterém budou dotčené ochranné známky posuzovány každá jako celek, což nevylučuje, že celkovému dojmu, který kombinovaná ochranná známka vyvolává v paměti relevantní veřejnosti, může za určitých okolností dominovat jedna nebo více jejích složek (viz rozsudek OHIM v. Shaker, bod 25 výše, bod 41 a citovaná judikatura). Posouzení podobnosti pouze na základě dominantního prvku je možné pouze v případě, že všechny ostatní složky ochranné známkou jsou zanedbatelné (rozsudek Soudního dvora OHIM v. Shaker, bod 25 výše, bod 42, a rozsudek Soudního dvora ze dne 20. září 2007, Nestlé v. OHIM, C‑193/06 P, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 42). Tak tomu může být zejména v případě, kdy je tato složka sama o sobě způsobilá dominovat představě této ochranné známky, kterou si relevantní veřejnost uchovává v paměti, takže všechny ostatní složky ochranné známky jsou v celkovém dojmu vyvolávaném touto ochrannou známkou zanedbatelné (výše uvedený rozsudek Nestlé v. OHIM, bod 43).

27. Krom toho nic nebrání, aby byla ověřena existence vzhledové podobnosti mezi slovní ochrannou známkou a obrazovou ochrannou známkou, neboť oba tyto druhy ochranných známek mají grafické seskupení, které je způsobilé vyvolat vzhledový dojem [viz rozsudek Tribunálu ze dne 4. května 2005, Chum v. OHIM – Star TV (STAR TV), T‑359/02, Sb. rozh. s. II‑1515, bod 43 a citovaná judikatura].

28. V projednávaném případě je nesporné, že zatímco starší slovní ochranná známka obsahuje pouze prvek „lan“ a starší obrazovou ochrannou známku tvoří slovní prvek „lan“, který je napsán velkými písmeny a za kterým následuje stylizovaná hvězda, přihlášenou ochrannou známku tvoří slovní prvky „lineas aereas del mediterraneo“ a „lam“.

29. Zaprvé, pokud jde o existenci případného dominantního či zanedbatelného prvku v přihlášené ochranné známce, žalobkyně tvrdí, že odvolací senát opomněl uvést, že prvek „lam“ je v celkovém dojmu vyvolaném přihlášenou ochrannou známkou dominantní vzhledem k tomu, že prvek „lineas aereas del mediterraneo“, jehož význam španělský spotřebitel pochopí, popisuje dotčené služby. Žalobkyně se tedy domnívá, že odvolací senát měl při srovnání dotčených označení zohlednit pouze dominantní prvek „lam“ přihlášené ochranné známky.

30. V tomto ohledu je třeba uvést, že ačkoli je pravda, že veřejnost obecně popisný prvek, který je součástí ochranné známky, nebude považovat za rozlišující a dominantní prvek v celkovém dojmu, který tato ochranná známka vyvolává, nic to nemění na tom, že nízká rozlišovací způsobilost prvku ochranné známky nezbytně neznamená, s ohledem zejména na jeho rozměry a na jeho umístění v označení, že je uvedený prvek zanedbatelný v celkovém dojmu, který ochranná známka vyvolává.

31. V projednávaném případě je nesporné, že – jak odvolací senát v podstatě uvedl v bodech 22 a 27 napadeného rozhodnutí – prvek „lineas aereas del mediterraneo“, který španělsky hovořící část relevantní veřejnosti pochopí jako odkazující na leteckou přepravu ve Středomoří, představuje popis části přepravních služeb, kterých se týká přihlášená ochranná známka, označující zeměpisné místo, kde jsou tyto služby poskytovány. Na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, však pouze toto konstatování nemůže vést k tomu, aby se mělo za to, že uvedený prvek je v celkovém dojmu vyvolaném přihlášenou ochrannou známkou zanedbatelný, a že je tudíž jejím dominantním prvkem slovní prvek „lam“.

32. Zaprvé je totiž třeba uvést, že – jak odvolací senát v podstatě konstatoval v bodě 23 napadeného rozhodnutí – prvek „lineas aereas del mediterraneo“ může zaujmout pozornost všech relevantních spotřebitelů, ať již hovoří španělsky, či nikoli, a to v důsledku toho, že uvedený prvek má v přihlášené ochranné známce rozměry, které jsou zřetelně větší než rozměry prvku „lam“, a tento prvek je bezprostředně vnímatelný z důvodu svého počátečního umístění v uvedeném označení. V tomto ohledu v rozsahu, v němž žalobkyně tvrdí, že z judikatury vyplývá, že existují výjimky ze zásady, podle níž pozornost průměrného spotřebitele zaujímá počáteční část ochranné známky, je třeba tento argument odmítnout, jelikož žalobkyně neuvádí žádnou konkrétní skutečnost, která by umožnila mít za to, že je posouzení odvolacího senátu v projednávaném případě nesprávné.

33. Zadruhé, pokud jde konkrétně o španělsky hovořící spotřebitele, kteří jsou součástí relevantní veřejnosti, je třeba konstatovat, že – jak se odvolací senát v podstatě domníval v bodech 22 a 27 napadeného rozhodnutí – jestliže španělský spotřebitel bude výraz „lam“ vnímat jako zkratku prvku „lineas aereas del mediterraneo“, je pravděpodobné, že si posledně uvedený prvek uchová v paměti. Na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, je totiž uvedený spotřebitel schopen si zapamatovat prvek „lineas aereas del mediterraneo“ v rozsahu, v němž uvedený prvek umožní tomuto spotřebiteli pochopit, že prvek „lam“ je zkratkou vytvořenou z počátečních písmen slov „líneas“, „aéreas“ a „mediterráneo“. Dále – jak poznamenává OHIM a na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně – je uvedený spotřebitel schopen pochopit, že prvek „lineas aereas del mediterraneo“ identifikuje obchodní původ přepravních služeb nabízených specifickou leteckou společností, jelikož často dochází k tomu, že ochranné známky týkající se letecké přepravy obsahují slovní prvky, které popisují uvedené služby a území, z nichž nebo na něž jsou hlavně poskytovány, jako jsou například ochranné známky Společenství American Airlines, AIR FRANCE či LINEA AEREA CARGUERA DE COLOMBIA.

34. Je tedy třeba konstatovat, že prvek „lineas aereas del mediterraneo“ nelze považovat za zanedbatelný v celkovém dojmu, který přihlášená ochranná známka vyvolává u relevantní veřejnosti, ať jde o španělsky hovořící veřejnost, či nikoli.

35. Ostatní argumenty vznesené žalobkyní tento závěr vyvrátit nemohou.

36. Nejprve argument žalobkyně, podle něhož z rozsudku Tribunálu ze dne 18. října 2007, AMS v. OHIM – American Medical Systems (AMS Advanced Medical Services) (T‑425/03, Sb. rozh. s. II‑4265, bod 84), vyplývá, že je pravděpodobné, že spotřebitel odkáže pouze na akronym uvedený v ochranné známce, nemůže změnit konstatování učiněné v bodě 34 výše, podle něhož prvek „lineas aereas del mediterraneo“ není zanedbatelný v celkovém dojmu vyvolaném přihlášenou ochrannou známkou. Ve výše uvedeném rozsudku AMS Advanced Medical Services (bod 74) totiž Tribunál dospěl k závěru, že uvedené označení je dominantní v celkovém dojmu vyvolaném uvedenou ochrannou známkou, až poté, co konstatoval, že zkratka AMS je umístěna ve středu a má větší rozměry, než jsou rozměry ostatních prvků uvedených v obrazové ochranné známce AMS Advanced Medical Services. Jelikož tomu tak však v projednávaném případě není, jak vyplývá z bodu 32 výše, argument žalobkyně v tomto ohledu musí být odmítnut jako neopodstatněný.

37. Dále pak v rozsahu, v němž žalobkyně tvrdí, že odvolací senát opomněl konstatovat, že jelikož slovní prvek „lan“ ve starších ochranných známkách a slovní prvek „lam“ v přihlášené ochranné známce jsou podobné, dobré jméno starších ochranných známek posiluje rozlišovací způsobilost prvku „lam“ v uvedené ochranné známce, je třeba tento argument odmítnout jako neopodstatněný. Žalobkyně totiž Tribunálu nepředložila žádný důkaz umožňující posoudit dobré jméno starších ochranných známek. Dále pak i za předpokladu, že by starší ochranné známky požívaly určitého dobrého jména, a tudíž by pozornost relevantního spotřebitele zaujímal konkrétně prvek „lam“ v přihlášené ochranné známce vzhledem k tomu, že uvedený prvek a slovní prvek „lan“ ve starších ochranných známkách jsou silně podobné, však účinkem takového dobrého jména starších ochranných známek nemůže být to, že prvek „lineas aereas del mediterraneo“ bude v celkovém dojmu vyvolaném přihlášenou ochrannou známkou zanedbatelný, a to s ohledem na okolnosti uvedené v bodech 32 a 33 výše.

38. Konečně je třeba odmítnout jako neopodstatněný argument žalobkyně, podle něhož odvolací senát neprávem odmítl přezkoumat rozhodnutí Oficina Española de Patentes y Marcas (španělský úřad pro patenty a ochranné známky), která mu předložila, ve kterých tento úřad zamítá přihlášky ochranných známek obsahujících prvek „lineas aereas de“. Legalita rozhodnutí odvolacích senátů se totiž posuzuje výlučně na základě nařízení č. 40/94 [rozsudek Tribunálu ze dne 4. listopadu 2003, Díaz v. OHIM – Granjas Castelló (CASTILLO), T‑85/02, Recueil, s. II‑4835, bod 37]. Již případně provedené zápisy v některých členských státech představují navíc pouze skutečnost, která může být zohledněna pro účely zápisu ochranné známky Společenství, aniž je určující [viz rozsudek Tribunálu ze dne 19. září 2001, Henkel v. OHIM (Kulatá červená a bílá tableta), T‑337/99, Recueil, s. II‑2597, bod 58 a citovaná judikatura], a stejně tomu je i v případě rozhodnutí o zamítnutí zápisu přihlášek ochranných známek vydaných vnitrostátními úřady. I kdyby tedy v projednávaném případě rozhodnutí Oficina Española de Patentes y Marcas, na která žalobkyně odkazuje, představovala skutečnosti, které aniž jsou určující, nasvědčují tomu, že prvek „lineas aereas del mediterraneo“ má jen nízkou rozlišovací způsobilost, to nic nemění na tom, že odvolací senát nijak nepochybil, když měl z důvodů uvedených v bodech 32 a 33 výše za to, že uvedený prvek přesto není v celkovém dojmu vyvolaném přihlášenou ochrannou známkou zanedbatelný.

39. Ve světle výše uvedeného je tedy třeba mít za to, že na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, odvolací senát právem v bodě 33 napadeného rozhodnutí vyloučil, že prvek „lam“ je v přihlášené ochranné známce dominantní, a tudíž v souladu s judikaturou uvedenou v bodě 26 výše za účelem srovnání dotčených označení rovněž zohlednil prvek „líneas aéreas del mediterráneo“ uvedený ve zmíněné ochranné známce.

40. Zadruhé, pokud jde o případné podobnosti či odlišnosti mezi dotčenými označeními, je třeba nejprve z vzhledového a fonetického hlediska konstatovat, že se žalobkyně ztotožňuje s posouzením odvolacího senátu v bodě 26 napadeného rozhodnutí, podle něhož výraz „lam“, který se nachází na konci přihlášené ochranné známky, a výraz „lan“ ve starších ochranných známkách jsou podobné. Jak však rovněž správně uvedl odvolací senát v bodě 26 napadeného rozhodnutí a na rozdíl od tvrzení žalobkyně, podle něhož je v přihlášené ochranné známce třeba pro účely srovnání dotčených ochranných známek zohlednit pouze prvek „lam“, jsou existující podobnosti mezi slovním prvkem „lam“ v přihlášené ochranné známce a slovním prvkem „lan“ ve starších ochranných známkách neutralizovány tím, že se uvedené ochranné známky, posuzované jako celek, liší jak z vzhledového, tak fonetického hlediska. Zatímco jsou totiž starší ochranné známky tvořeny jediným slovním prvkem složeným ze tří písmen, a sice „lan“ a starší obrazová ochranná známka obsahuje krom toho stylizovanou hvězdu, přihlášená ochranná známka je tvořena slovními prvky „líneas aéreas del mediterráneo“ a „lam“ obsahujícími celkem třicet písmen, takže jak odvolací senát právem uvedl v bodě 25 napadeného rozhodnutí, dotčené ochranné známky, posuzované jako celek, se liší nejen „v počtu slov, která je tvoří, jejich struktuře a jejich délce“, ale rovněž v jejich zvučnosti. Argument žalobkyně, podle něhož jsou dotčená označení podobná ze vzhledového a fonetického hlediska, je tudíž třeba odmítnout.

41. Z pojmového hlediska žalobkyně v podstatě tvrdí, že v rozsahu, v němž dominantní prvek v přihlášené ochranné známce, a sice slovní prvek „lam“, a jediný slovní prvek ve starších ochranných známkách, a sice prvek „lan“, nemají žádný význam, dotčené ochranné známky nevykazují pojmové odlišnosti.

42. V tomto ohledu je třeba konstatovat, podobně jako odvolací senát v bodě 28 napadeného rozhodnutí, že španělsky hovořící spotřebitel, který je součástí relevantní veřejnosti, prvek „lineas aereas del mediterraneo“ uvedený v přihlášené ochranné známce pochopí jako odkazující na leteckou přepravu ve Středomoří a vytvoří si spojení mezi uvedeným prvkem a slovním prvkem „lam“, který tvoří jeho zkratku.

43. Na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, je tedy třeba konstatovat, že jak odvolací senát uvedl v bodě 30 napadeného rozhodnutí, zatímco u části relevantní veřejnosti, která nemá ani minimální znalost španělštiny, neexistuje mezi dotčenými ochrannými známkami žádná pojmová odlišnost či podobnost, část relevantní veřejnosti, která má znalost španělštiny, byť minimální, bude vnímat odlišnost mezi přihlášenou ochrannou známkou, kterou uvedená veřejnost pochopí jako odkazující na leteckou přepravu ve Středomoří, a staršími ochrannými známkami, ohledně nichž z písemností ve spise před Tribunálem nevyplývá, že jim uvedená veřejnost přizná specifický význam, nebo každopádně význam vykazující podobnosti s významem přihlášené ochranné známky.

44. S ohledem na všechny předcházející úvahy je tedy třeba konstatovat, jak odvolací senát v podstatě uvedl v bodech 30 a 31 napadeného rozhodnutí, že dotčená označení, jsou-li posuzována jako celek, jsou odlišná, a to s ohledem zaprvé na jejich vzhledové a fonetické odlišnosti a zadruhé buď na jejich pojmovou odlišnost pro část španělsky hovořící relevantní veřejnosti, nebo na to, že pro část relevantní veřejnosti, která španělsky nehovoří, význam nemají.

K nebezpečí záměny

45. Odvolací senát měl v podstatě v bodě 32 napadeného rozhodnutí za to, že i když jsou služby, kterých se týkají dotčené ochranné známky, totožné, neexistence podobnosti mezi uvedenými ochrannými známkami vylučuje existenci nebezpečí záměny.

46. Žalobkyně naproti tomu tvrdí, že mezi přihlášenou ochrannou známkou a staršími ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny, jelikož jsou podobné ze vzhledového a fonetického hlediska a nemají žádný význam, a služby, kterých se uvedené ochranné známky týkají, jsou totožné.

47. V tomto ohledu je třeba uvést, že s ohledem na to, že dotčená označení podobná nejsou (viz bod 44 výše), měl odvolací senát v bodě 32 napadeného rozhodnutí v podstatě právem za to, že i přes totožnost dotčených služeb mezi přihlášenou ochrannou známkou a staršími ochrannými známkami pro relevantní veřejnost neexistuje nebezpečí záměny. Neexistence podobnosti mezi dotčenými označeními totiž v rámci globálního posouzení nebezpečí záměny nemůže být vyvážena skutečností, že služby, na které se vztahují ochranné známky, jsou totožné [viz v tomto smyslu rozsudek Tribunálu ze dne 12. února 2009, Lee/DE v. OHIM – Cooperativa italiana di ristorazione (PIAZZA del SOLE), T‑265/06, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 56].

48. Tento závěr není zpochybněn argumentem žalobkyně, podle něhož odvolací senát opomněl přezkoumat dobré jméno starších ochranných známek. Podle judikatury je totiž dobré jméno ochranné známky prvkem, který je třeba zohlednit při posouzení, zda je podobnost mezi označeními nebo mezi výrobky a službami dostatečná k tomu, aby vyvolala nebezpečí záměny [rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2002, Vedial v. OHIM – France Distribution (HUBERT), T‑110/01, Recueil, s. II‑5275, bod 65; viz rozsudek Tribunálu ze dne 15. září 2009, Parfums Christian Dior v. OHIM – Consolidated Artists (MANGO adorably), T‑308/08, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 53 a citovaná judikatura]. Dobré jméno starší ochranné známky je tedy třeba zohlednit na úrovni posouzení nebezpečí záměny, jakmile je podobnost mezi ochrannými známkami prokázána, a nikoli za účelem prokázání této podobnosti (viz v tomto smyslu výše uvedený rozsudek MANGO adorably, bod 54). Jelikož v projednávaném případě byl v bodě 44 výše učiněn závěr, že mezi dotčenými označeními neexistuje podobnost, odvolací senát nepochybil, když nepřezkoumal případné dobré jméno starších ochranných známek. Argument, který žalobkyně v tomto ohledu vznáší, musí být proto odmítnut jako neopodstatněný.

49. Ve světle všeho předcházejícího je tedy třeba dospět k závěru, podobně jako odvolací senát, že mezi dotčenými označeními nebezpečí záměny neexistuje.

50. Jediný žalobní důvod vznesený žalobkyní musí být tudíž zamítnut jako neopodstatněný a žaloba musí být zamítnuta.

K nákladům řízení

51. Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že OHIM požadoval náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.

Výrok

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (čtvrtý senát)

rozhodl takto:

1) Žaloba se zamítá.

2) Společnosti Lan Airlines, SA se ukládá náhrada nákladů řízení.