Věc C-382/09

Stils Met SIA

v.

Valsts ieņēmumu dienests

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Augstākās Tiesas Senāts)

„Společný celní sazebník – Sazební zařazení zboží – Kombinovaná nomenklatura – Kapitola 73 – Ocelová splétaná lanka, lana a kabely – Položka 7312 – Kód TARIC – Chyba v sazebním zařazení – Uvedení zboží do volného oběhu – Nařízení (ES) č. 384/96 – Antidumpingové clo – Pokuta ve výši rovnající se celkové výši antidumpingového cla“

Shrnutí rozsudku

1.        Společný celní sazebník – Položky sazebníku

(Nařízení Rady č. 2658/87, článek 2, příloha I; nařízení Komise č. 1789/2003)

2.        Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám

(Nařízení Rady č. 384/96, čl. 14 odst. 1)

1.        Integrovaný sazebník Evropských společenství, zavedený článkem 2 nařízení č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění použitelném v letech 2004 a 2005, musí být vykládán v tom smyslu, že lana z jiné než nerezavějící oceli, nepotažená nebo pouze pokovená nebo potažená zinkem, jejichž největší rozměr příčného průřezu převyšuje 3 mm, avšak nepřesahuje 48 mm, a která nepocházejí ani z Moldavska, ani z Maroka, patří pod kódy TARIC 7312 10 82 19, 7312 10 84 19 nebo 7312 10 86 19, v závislosti na rozměru jejich příčného průřezu.

(viz bod 40, výrok 1)

2.        Článek 14 odst. 1 nařízení č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, která v případě chyby v sazebním zařazení zboží dovezeného na celní území Unie stanoví uložení pokuty rovnající se celkové výši uplatnitelného antidumpingového cla, pokud je výše pokuty určena za podmínek obdobných těm, které existují ve vnitrostátním právu pro případ porušení práva téže povahy a téže závažnosti a které přisuzují sankci účinný, přiměřený a odrazující charakter, přičemž toto posouzení musí provést vnitrostátní soud.

(viz bod 48, výrok 2)

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (pátého senátu)

7. října 2010(*)

„Společný celní sazebník – Sazební zařazení zboží – Kombinovaná nomenklatura – Kapitola 73 – Ocelová splétaná lanka, lana a kabely – Položka 7312 – Kód TARIC – Chyba v sazebním zařazení – Uvedení zboží do volného oběhu – Nařízení (ES) č. 384/96 – Antidumpingové clo – Pokuta ve výši rovnající se celkové výši antidumpingového cla“

Ve věci C‑382/09,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Augstākās Tiesas Senāts (Lotyšsko) ze dne 8. září 2009, došlým Soudnímu dvoru dne 28. září 2009, v řízení

Stils Met SIA

proti

Valsts ieņēmumu dienests,

SOUDNÍ DVŮR (pátý senát),

ve složení J.‑J. Kasel, předseda senátu, A. Borg Barthet (zpravodaj) a E. Levits, soudci,

generální advokát: N. Jääskinen,

vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,

s ohledem na vyjádření předložená:

–        za Stils Met SIA V. Meļkovsem,

–        za Valsts ieņēmumu dienests N. Jezdakovou, jako zmocněnkyní,

–        za lotyšskou vládu K. Drēviņa a K. Krasovskou, jako zmocněnkyněmi,

–        za Evropskou komisi A. Saukou a L. Bouyon, jako zmocněnci,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,

vydává tento

Rozsudek

1        Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu integrovaného sazebníku Evropských společenství (dále jen „TARIC“), zavedeného článkem 2 nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), a nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. 1996, L 56, s. 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 45).

2        Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Stils Met SIA (dále jen „Stils Met“), která je společností založenou podle lotyšského práva, a Valsts ieņēmumu dienests (daňový úřad, dále jen „Dienests“) ohledně dovozu ocelových lan původem z Ukrajiny v období od května 2004 do září 2005.

 Právní rámec

 Právní úprava Unie

 Celní právní předpisy

3        Podle článku 1 nařízení č. 2658/87, ve znění nařízení Rady (ES) č. 254/2000 ze dne 31. ledna 2000 (Úř. věst. L 28, s. 16; Zvl. vyd. 02/09, s. 357, dále jen „nařízení č. 2658/87“):

„1.      Komise zavede nomenklaturu zboží (dále jen ,kombinovaná nomenklatura‘ […]), která splňuje požadavky jak společného celního sazebníku, tak statistiky zahraničního obchodu Společenství a jiných politik Společenství týkajících se dovozu a vývozu zboží.

2.      Kombinovaná nomenklatura se skládá z:

a)      nomenklatury harmonizovaného systému [zavedeného Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží];

b)      dalšího třídění Společenství k této nomenklatuře (dále jen ,podpoložky KN‘), pokud je specifikována celní sazba;

c)       předběžných ustanovení, doplňkových poznámek ke třídám a kapitolám a poznámek pod čarou vztahujících se k podpoložkám KN.

3.      Kombinovaná nomenklatura je uvedena v příloze I. […]

[…]“

4        Článek 2 nařízení č. 2658/87 stanoví:

„Komise zavede [TARIC], jenž splňuje požadavky společného celního sazebníku, statistiky zahraničního obchodu a obchodní, zemědělské a jiných politik Společenství týkajících se dovozu nebo vývozu zboží.

Tento sazebník se zakládá na kombinované nomenklatuře a skládá se z:

a)      opatření stanovených v tomto nařízení;

b)      doplňkového třídění Společenství (dále jen ,podpoložky TARIC‘), nezbytného k provádění specifických opatření Společenství uvedených v příloze II;

c)      jakýchkoli jiných informací nezbytných pro uplatňování nebo správu kódů TARIC a doplňkových kódů vymezených v čl. 3 odst. 2 a 3;

d)      sazeb cel a jiných dovozních nebo vývozních poplatků, včetně osvobození od cla a preferenčních cel uplatňovaných při dovozu nebo vývozu specifického zboží;

e)      opatření uplatňovaných při vývozu nebo dovozu specifického zboží, uvedených v příloze II.“

5        Podle čl. 3 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení:

„1.      Každá podpoložka KN má osmimístný číselný kód:

a)       prvních šest míst jsou číselné kódy vztahující se k číslům a položkám nomenklatury harmonizovaného systému;

b)       sedmé a osmé místo určuje podpoložky [kombinované nomenklatury zboží zavedené článkem 1].

[…]

2. Podpoložky [TARIC] jsou určeny devátým a desátým místem, tvořícím spolu s číselnými kódy uvedenými v odstavci 1 číselné kódy [TARIC]. […]“

6        Článek 6 téhož nařízení stanoví, že TARIC je zaveden, aktualizován, řízen a zveřejňován Komisí.

7        První část kombinované nomenklatury tvořící přílohu I nařízení č. 2658/87, které bylo změněno nařízením Komise (ES) č. 1789/2003 ze dne 11. září 2003 (Úř. věst. L 281, s. 1; Zvl. vyd. 02/14, s. 3, dále jen „KN“), obsahuje soubor úvodních ustanovení. V této části v první hlavě věnované obecným ustanovením oddíl A, nadepsaný „Všeobecná pravidla pro výklad [KN]“, stanoví:

„Zařazení zboží do [KN] se řídí těmito zásadami.

1. Názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační; pro právní účely jsou pro zařazení směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a následující ustanovení, pokud znění těchto čísel nebo poznámek nestanoví jinak.

[…]“

8        Druhá část KN obsahuje třídu XV věnovanou „Obecným kovům a výrobkům z obecných kovů“. Tato třída obsahuje zejména kapitolu 73, nadepsanou „Výrobky ze železa a oceli“.

9        Položka 7312 KN je rozdělena následovně:

Kód KN	Označení zboží
7312	Splétaná lanka, lana, kabely, splétané pásy, smyčky a podobné výrobky, ze železa nebo oceli, elektricky neizolované:
7312 10	− Splétaná lanka, lana a kabely:
7312 10 10	− − S připojeným příslušenstvím (fitinky) nebo zpracované na výrobky, pro použití v civilních letadlech − − Ostatní:
7312 10 30	− − − Z nerezavějící oceli − − − Ostatní, jejichž největší rozměr příčného průřezu: − − − − Nepřesahuje 3 mm:
[…]	[…]
7312 10 59	[…] − − − − Převyšuje 3 mm: − − − − − Splétaná lanka:
[…]	[…]
7312 10 79	[…] − − − − − Lana a kabely (včetně uzavřených lan): − − − − − − Nepotažená nebo pouze pokovená nebo potažená zinkem, jejichž největší rozměr příčného průřezu:
7312 10 82	− − − − − − − Převyšuje 3 mm, avšak nepřesahuje 12 mm
7312 10 84	− − − − − − − Převyšuje 12 mm, avšak nepřesahuje 24 mm
7312 10 86	− − − − − − − Převyšuje 24 mm, avšak nepřesahuje 48 mm
7312 10 88	− − − − − − − Převyšuje 48 mm
7312 10 99 […]	− − − − − − Ostatní […]

10      Podle poznámky 1 kapitoly 72 KN:

„V této kapitole a, v případě písmen d), e) a f), v celé KN mají následující výrazy uvedený význam:

[…]

d)      ,Ocel‘:

železné materiály, jiné než čísla 7203 [(a sice produkty ze železa získané přímou redukcí železné rudy a jiné houbovité železo, v kusech, peletách nebo podobných formách; železo, jehož ryzost je minimálně 99,94 % hmotnostních, v kusech, peletách nebo podobných formách)], které (s výjimkou určitých druhů vyrobených ve formě odlitků) jsou kujné (tvárné) a které obsahují 2 % hmotnostní nebo méně uhlíku. Chromové oceli však mohou obsahovat vyšší podíl uhlíku.

e)      ,Nerezavějící ocel‘:

legované oceli obsahující 1,2 % hmotnostních nebo méně uhlíku a 10,5 % hmotnostních nebo více chromu, též s jinými prvky.

f)      ,Ostatní legovaná ocel‘:

oceli, které neodpovídají definici nerezavějící oceli a které obsahují jeden nebo více následujících prvků v uvedených hmotnostních poměrech:

— 0,3 % nebo více hliníku,

— 0,0008 % nebo více boru,

— 0,3 % nebo více chromu,

— 0,3 % nebo více kobaltu,

— 0,4 % nebo více mědi,

— 0,4 % nebo více olova,

— 1,65 % nebo více manganu,

— 0,08 % nebo více molybdenu,

— 0,3 % nebo více niklu,

— 0,06 % nebo více niobu,

— 0,6 % nebo více křemíku,

— 0,05 % nebo více titanu,

— 0,3 % nebo více wolframu,

— 0,1 % nebo více vanadu,

— 0,05 % nebo více zirkonu,

— 0,1 % nebo více jiných prvků (kromě síry, fosforu, uhlíku a dusíku), jednotlivě;

[…]“

11      V letech 2004 a 2005, pokud jde o podpoložky KN 7312 10 82, 7312 10 84 a 7312 10 86, obsahoval TARIC následující podpoložky:

7312 10 82	– – – – – – – Převyšuje 3 mm, avšak nepřesahuje 12 mm
7312 10 82 11	– – – – – – – – Z oceli
7312 10 82 11	– – – – – – – – – Původem z Moldavské republiky
7312 10 82 12	– – – – – – – – – Původem z Maroka
7312 10 82 19	– – – – – – – – – Ostatní
7312 10 82 90	– – – – – – – – Ostatní
7312 10 84	– – – – – – – Převyšuje 12 mm, avšak nepřesahuje 24 mm
7312 10 84 11	– – – – – – – – Z oceli
7312 10 84 11	– – – – – – – – – Původem z Moldavské republiky
7312 10 84 12	– – – – – – – – – Původem z Maroka
7312 10 84 19	– – – – – – – – – Ostatní
7312 10 84 90	– – – – – – – – Ostatní
7312 10 86	– – – – – – – Převyšuje 24 mm, avšak nepřesahuje 48 mm
7312 10 86 11	– – – – – – – – Z oceli
7312 10 86 11	– – – – – – – – – Původem z Moldavské republiky
7312 10 86 12	– – – – – – – – – Původem z Maroka
7312 10 86 19	– – – – – – – – – Ostatní
7312 10 86 90	– – – – – – – – Ostatní

12      Kombinovaná nomenklatura tvořící přílohu I nařízení č. 2658/87, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1810/2004 ze dne 7. září 2004 (Úř. věst. 327, s. 1), je totožná s KN, pokud jde o soubor ustanovení uvedených v bodech 7 až 11 tohoto rozsudku.

 Právní předpisy o antidumpingových opatřeních

13      V rozhodné době z hlediska skutečností v původním řízení se ustanovení upravující použití antidumpingových opatření Evropskou unií nacházela v nařízení č. 384/96.

14      Podle čl. 14 odst. 1 uvedeného nařízení:

„Prozatímní nebo konečné antidumpingové clo se ukládá nařízením a vybírají je členské státy ve formě, v sazbě a za ostatních podmínek, které jsou stanoveny v nařízení o uložení takového cla. Takové clo se vybírá nezávisle na clech, daních a jiných poplatcích obvykle vyměřovaných při dovozu. Na jeden výrobek nesmí být současně uloženo antidumpingové i vyrovnávací clo, aby se napravila táž situace, která vzniká jak dumpingem, tak poskytnutím vývozní subvence.“

15      Podle čl. 1 odst. 1 a 3 nařízení Rady (ES) č. 1796/1999 ze dne 12. srpna 1999 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky, Maďarska, Indie, Mexika, Polska, Jihoafrické republiky a Ukrajiny a o konečném výběru prozatímního cla uloženého z tohoto dovozu a o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu z Korejské republiky (Úř. věst. L 217, s. 1; Zvl. vyd. 11/32, s. 106):

„1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu ocelových lan a kabelů kódů KN ex73121082 (kód TARIC 73121082*10), ex73121084 (kód TARIC 73121084*10), ex73121086 (kód TARIC 73121086*10), ex73121088 (kód TARIC 73121088*10) a ex73121099 (kód TARIC 73121099*10) pocházejících z Čínské lidové republiky, Maďarska, Indie, Mexika, Polska, Jihoafrické republiky a Ukrajiny.

[…]

3.      Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.“

 Vnitrostátní právní úprava

16      V rozhodné době z hlediska skutečností v původním řízení článek 32 zákona o daních a poplatcích (likums „Par nodokļiem un nodevām“, Latvijas Vēstnesis, 1995, č. 26), nadepsaný „Odpovědnost v případě snížení daňového základu“, stanovil v odstavcích 1 a 2:

„1)      Pokud dlužník při porušení požadavků daňového zákona sníží ve svém prohlášení k daňovému úřadu daňový základ, daňový úřad vypočte nezaplacenou částku a stanoví pokutu ve výši této částky, ledaže zvláštní daňový zákon stanoví jinou výši pokuty.

2)      Pokuta se neuloží, pokud jsou splněny dvě následující podmínky:

–      1)     Dlužník podal opravné nebo doplňující prohlášení (společně s důkazy) před začátkem správní kontroly.

–      2)     Ve lhůtě pěti pracovních dní od podání opravného prohlášení zaplatil zbývající dlužnou daň, jakož i navýšení původního dluhu a úroků z prodlení běžících až do dne opravného nebo doplňujícího prohlášení (společně s důkazy).“

 Spor v původním řízení a předběžné otázky

17      V období od května 2004 do září 2005 dovezla Stils Met z Ukrajiny ocelová lana, aby je uvedla do volného oběhu v Lotyšsku. Zboží bylo deklarováno do podpoložek TARIC 7312 10 82 90, 7312 10 84 90 a 7312 10 86 90.

18      V rámci kontroly Dienests shledal, že dotčené výrobky byly z oceli a vzhledem k rozměru jejich příčného průřezu a k jejich původu spadaly pod podpoložky TARIC 7312 10 82 19, 7312 10 84 19 a 7312 10 86 19.

19      V důsledku toho Dienests rozhodnutím ze dne 20. června 2006 uložil Stils Met, aby do státní pokladny odvedl částku 485 286,58 LVL (a sice téměř 697 356 EUR) odpovídající antidumpingovému clu ve výši 205 629,87 LVL, dani z přidané hodnoty ve výši 37 013,42 LVL a pokutě o částce rovnající se celkové nezaplacené částce, a sice 242 643,29 LVL.

20      Stils Met podala proti tomuto rozhodnutí žalobu na neplatnost. Zejména tvrdila, že při deklaraci těchto výrobků předložila certifikáty vydané laboratoří výrobce, které deklaranta a celní orgány informovaly o chemickém složení těchto výrobků, zejména prvků, které prokazují, že tyto výrobky odpovídají označení „ostatní legovaná ocel“ ve smyslu poznámky 1 písm. f) kapitoly 72 KN.

21      Stils Met rovněž tvrdila, že i kdyby Dienests správně zařadil dotčené výrobky, neměl právo jí uložit pokutu podle vnitrostátních právních předpisů.

22      Administratīvā rajona tiesa (okresní správní soud) vyhověl žalobě podané Stils Met a zrušil rozhodnutí Dienests rozsudkem ze dne 4. října 2007. Uvedený soud poté, co ověřil údaje týkající se chemického složení dotčených výrobků, shledal, že Dienests neměl k dispozici dostatečné důkazy, že tyto výrobky měly být považovány za ocel ve smyslu poznámky 1 písm. d) kapitoly 72 KN.

23      Dienests podal proti tomuto rozsudku odvolání k Administratīvā apgabaltiesa (krajský správní soud), který změnil napadený rozsudek. Vzhledem k tomu, že KN rozlišuje mezi výrobky z nerezavějící oceli a ostatními výrobky ze železa nebo oceli, tento soud totiž shledal, že v podpoložkách TARIC vycházejících z podpoložek KN 7312 10 82, 7312 10 84 a 7312 10 86 zahrnuje kategorie „ocel“ výrobky z oceli s výjimkou výrobků z nerezavějící oceli bez ohledu na jejich chemické složení, zatímco kategorie „ostatní“ zahrnuje výrobky, které nejsou z oceli, tzn. výrobky ze železa.

24      Stils Met podala kasační opravný prostředek k Augstākās Tiesas Senāts (senátu Nejvyššího soudu) proti rozhodnutí vydanému v odvolacím řízení.

25      Podle Stils Met je třeba podle poznámky 1 kapitoly 72 KN určit, do které kategorie – d) „ocel“, e) „nerezavějící ocel“ nebo f) „ostatní legovaná ocel“ – patří výrobky dotčené v původním řízení. Tvrdí, že pokud informace týkající se chemického složení těchto výrobků nestačí k tomu, aby bylo prokázáno, že spadají pod „ostatní legovanou ocel“, je třeba je zařadit do dotčených podpoložek TARIC odpovídajících výrobkům z oceli, a sice do těch, jejichž kód končí čísly 11, jak to učinil Dienests. Pokud jsou naopak tyto informace dostačující k prokázání toho, že se jedná o „ostatní legovanou ocel“, je třeba je zařadit do dotčených podpoložek TARIC odpovídajících jiným výrobkům než výrobkům z oceli, a sice těch, jejichž kód končí čísly 90.

26      Stils Met krom toho uvádí, že antidumpingové clo nelze považovat za daň nebo poplatek ve smyslu zákona o daních a poplatcích, takže pokuty stanovené tímto zákonem se ve věci v původním řízení neuplatní.

27      Vzhledem k tomu, že Augstākās tiesas Senāts měl za to, že výsledek sporu, který mu byl předložen, závisí na výkladu použitelných právních předpisů Společenství, rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1)      Je třeba kódy TARIC 7312 10 82 19, 7312 10 84 19 a 7312 10 86 19 vykládat v tom smyslu, že v letech 2004 a 2005 měly být zařazeny do těchto kódů výrobky z oceli – lana a kabely nepotažené nebo pouze pokovené nebo potažené zinkem – zejména z legované oceli (kromě nerezavějící oceli), jejichž příčný průřez vykazuje uvedené rozměry, které nebyly dovezeny ani z Moldavska, ani z Maroka, a to nezávisle na jejich chemickém složení?

2)      Je třeba čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 384/96 […] vykládat v tom smyslu, že brání uložení pokuty […] rovnající se celkové výši antidumpingového cla stanovené na základě předpisu dotčeného [členského] státu (čl. 32 odst. 2 lotyšského zákona o daních a poplatcích) v případě porušení daňových předpisů?“

 K předběžným otázkám

 K první otázce

28      Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda TARIC musí být vykládán v tom smyslu, že v letech 2004 a 2005 ocelová lana z jiné než nerezavějící oceli, o jaká se jedná v původním řízení, která jsou nepotažená nebo pouze pokovená nebo potažená zinkem, jejichž největší příčný průřez převyšuje 3 mm, avšak nepřesahuje 48 mm, a která nepocházejí ani z Moldavska, ani z Maroka, měla být zařazena do podpoložek TARIC 7312 10 82 19, 7312 10 84 19 nebo 7312 10 86 19, anebo do podpoložek TARIC 7312 10 82 90, 7312 10 84 90 nebo 7312 10 86 90.

29      Úvodem je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury je nutno za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol hledat rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním položky KN a poznámek ke třídám nebo kapitolám (viz zejména rozsudek ze dne 18. června 2009, Kloosterboer Sevices, C‑173/08, Sb. rozh. s. I‑5347, bod 24).

30      V projednávané věci je nesporné, že zboží, o které se jedná ve věci v původním řízení, patří do podpoložek 7312 10 82, 7312 10 84 a 7312 10 86 KN v závislosti na rozměru jejich příčného průřezu. V souladu se zněním těchto podpoložek do nich patří lana nepotažená nebo pouze pokovená nebo potažená zinkem, ze železa nebo z jiné než nerezavějící oceli, jejichž rozměr příčného průřezu převyšuje 3 mm, avšak nepřesahuje 48 mm. V rámci TARIC jsou tyto výrobky dále rozděleny na výrobky „z oceli“ (podpoložky TARIC 7312 10 82 11, 7312 10 84 11 nebo 7312 10 86 11) a „ostatní“ (podpoložky TARIC 7312 10 82 90, 7312 10 84 90 nebo 7312 10 86 90).

31      Stils Met uvádí, že je podle poznámky 1 kapitoly 72 KN třeba určit, zda ocelová lana, která jsou předmětem věci v původním řízení, patří do kategorie „ocel“, „nerezavějící ocel“ nebo „ostatní legovaná ocel“. Jsou-li informace o chemickém složení dotčených výrobků dostačující k prokázání toho, že sestávají z „ostatní legované oceli“, je třeba je zařadit do podpoložek TARIC 7312 10 82 90, 7312 10 84 90 nebo 7312 10 86 90, v závislosti na největším rozměru jejich příčného průřezu.

32      Dienests, lotyšská vláda a Komise naopak tvrdí, že taková lana z legované oceli, která jsou předmětem věci v původním řízení, musí být zařazena do podpoložek TARIC 7312 10 82 19, 7312 10 84 19 nebo 7312 10 86 19. V tomto ohledu uvádějí, že ačkoliv se na výrobky z nerezavějící oceli uplatní rozdílný kód KN, podpoložky TARIC 7312 10 82 19, 7312 10 84 19 a 7312 10 86 19 nečiní rozdíl mezi typem oceli, takže se vztahují jak na legovanou, tak na nelegovanou ocel. Naproti tomu s přihlédnutím k popisu a struktuře položky 7312, výrobky ze železa, tzn. výrobky, které nejsou z oceli, musí být zařazeny do podpoložek TARIC 7312 10 82 90, 7312 10 84 90 a 7312 10 86 90.

33      Nejprve je třeba připomenout, že podle znění položky 7312 KN do ní patří „splétaná lanka, lana, kabely, splétané pásy, smyčky a podobné výrobky, ze železa nebo oceli, elektricky neizolované“. KN do podpoložky 7312 10 30 zahrnuje lana a kabely „z nerezavějící oceli“ a do následujících podpoložek „ostatní“ lana a kabely. Z toho vyplývá, že lana a kabely z nerezavějící oceli patří do podpoložky 7312 10 30 KN, zatímco lana a kabely ze železa nebo z jiné než nerezavějící oceli patří do následujících podpoložek.

34      Do podpoložek 7312 10 82, 7312 10 84 nebo 7312 10 86 tudíž patří lana ze železa nebo z jiné než nerezavějící oceli, nepotažená nebo pouze pokovená nebo potažená zinkem, jejichž největší rozměr příčného průřezu převyšuje 3 mm, avšak nepřesahuje 48 mm.

35      Z toho vyplývá, že pod kódy TARIC 7312 10 82 11, 7312 10 84 11 a 7312 10 86 11 se řadí lana z jiné než nerezavějící oceli. Krom toho ze struktury a ze znění příslušných podpoložek TARIC vyplývá, že kódy TARIC 7312 10 82 11 (původem z Moldavské republiky), 7312 10 82 12 (původem z Maroka) a 7312 10 82 19 (ostatní) jsou určením zeměpisného původu lan z jiné než nerezavějící oceli. Totéž platí pro kódy TARIC, které se použijí na lana uvedená v podpoložkách 7312 10 84 a 7312 10 86 KN. V důsledku toho pod kódy TARIC 7312 10 82 19, 7312 10 84 19 a 7312 10 86 19 patří lana z jiné než nerezavějící oceli, nepotažená nebo pouze pokovená nebo potažená zinkem, jejichž rozměr příčného průřezu převyšuje 3 mm, avšak nepřesahuje 48 mm a která pocházejí z jiných zemí než z Moldavska nebo Maroka.

36      Ze struktury TARIC rovněž vyplývá, že kódy TARIC 7312 10 82 90, 7312 10 84 90 nebo 7312 10 86 90 odpovídají lanům nepotaženým nebo pouze pokoveným nebo potaženým zinkem, jejichž rozměr příčného průřezu převyšuje 3 mm, avšak nepřesahuje 48 mm, a to jiným než z oceli, tzn. ze železa.

37      Je mimoto třeba připomenout, že z ustálené judikatury vyplývá, že jak poznámky, které předcházejí kapitolám společného celního sazebníku, tak vysvětlivky k nomenklatuře Rady pro společnou celní spolupráci, představují důležité prostředky k zajištění jednotného použití tohoto sazebníku a jako takové poskytují poznatky využitelné pro jeho výklad (viz zejména rozsudky ze dne 20. listopadu 1997, Wiener SI, C‑338/95, Recueil, s. I‑6495, bod 11, a ze dne 7. února 2002, Turbon International, C‑276/00, Recueil, s. I‑1389, bod 22).

38      V projednávané věci poznámka k podpoložkám 1 kapitoly 72 KN upřesňuje, co je třeba chápat pod pojmy „ocel“, „nerezavějící ocel“ a „ostatní legovaná ocel“. Ze znění této poznámky vyplývá, že tyto definice jsou relevantní pro celou KN, tedy včetně její kapitoly 73. Bod d) uvedené poznámky obecně definuje „ocel“. „Nerezavějící ocel“ definovaná v bodě e) a „ostatní legovaná ocel“ definovaná v bodě f) představují zvláštní kategorie oceli, a musí být tudíž posuzovány tak, že patří do obecné kategorie „ocel“.

39      S přihlédnutím k těmto definicím pro účely zařazení takových ocelových lan, která jsou předmětem věci v původním řízení, lana z nerezavějící oceli ve smyslu bodu e) poznámky 1 kapitoly 72 KN patří do podpoložky 7312 10 30 KN. Naproti tomu, jelikož v rámci podpoložky 7312 chybí rozlišení mezi ocelovými lany a lany z „ostatní legované oceli“ ve smyslu bodu f) uvedené poznámky, je třeba mít za to, že lana z jiné než nerezavějící oceli, nepotažená nebo pouze pokovená nebo potažená zinkem, původem z jiných zemí než z Moldavska nebo Maroka, patří do podpoložek TARIC 7312 10 82 19, 7312 10 84 19 nebo 7312 10 86 19, v závislosti na rozměru jejich příčného průřezu.

40      S přihlédnutím k předcházejícím úvahám je třeba na první položenou otázku odpovědět tak, že TARIC, ve znění použitelném v letech 2004 a 2005, musí být vykládán v tom smyslu, že lana z jiné než nerezavějící oceli, nepotažená nebo pouze pokovená nebo potažená zinkem, jejichž největší rozměr příčného průřezu převyšuje 3 mm, avšak nepřesahuje 48 mm, a která nepocházejí ani z Moldavska, ani z Maroka, patří pod kódy TARIC 7312 10 82 19, 7312 10 84 19 nebo 7312 10 86 19, v závislosti na rozměru jejich příčného průřezu.

 Ke druhé otázce

41      Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 14 odst. 1 nařízení č. 384/96 musí být vykládán v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, která v případě chyby v sazebním zařazení zboží dovezeného na celní území Unie stanoví uložení pokuty rovnající se celkové výši antidumpingového cla uplatnitelného na toto zboží s ohledem na jeho správné sazební zařazení.

42      Úvodem je třeba připomenout, že podle čl. 14 odst. 1 nařízení č. 384/96 se antidumpingové clo ukládá nařízením a vybírají je členské státy ve formě, v sazbě a za ostatních podmínek, které jsou stanoveny v nařízení o uložení takového cla. V projednávaném případě nařízení č. 1796/1999 nestanoví sankce v případě porušení svých ustanovení.

43      Nicméně podle čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení se použijí platná ustanovení týkající se cel, pokud není uvedeno jinak. Je však nutno konstatovat, že ani tato ustanovení nestanoví sankci v případě chybného sazebního zařazení zboží dovezeného na celní území Unie.

44      V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury platí, že pokud právní předpisy Unie nestanoví zvláštní sankci pro případ porušení svých ustanovení nebo v tomto ohledu odkazují na vnitrostátní předpisy, článek 10 ES ukládá členským státům přijmout všechna vhodná opatření k zajištění působnosti a účinnosti práva Unie. Při zachování diskreční pravomoci, pokud jde o výběr výše uvedených opatření, musí dbát na to, aby porušení právní úpravy Unie bylo případně sankcionováno za hmotněprávních a procesních podmínek obdobných podmínkám použitelným v případě porušení vnitrostátních předpisů podobné povahy a významu, které v každém případě přisuzují sankci účinný, přiměřený a odrazující charakter (viz rozsudky ze dne 26. října 1995, Siesse, C‑36/94, Recueil, s. I‑3573, bod 20, a ze dne 16. října 2003, Hannl-Hofstetter, C‑91/02, Recueil, s. I‑12077, bod 17).

45      Z předcházejícího vyplývá, že členské státy mají pravomoc zvolit opatření, která se jim jeví jako přiměřená v případě porušení ustanovení nařízení č. 1796/1999. Při výkonu této pravomoci jsou však povinny dodržovat právo Unie a jeho obecné zásady, a dodržovat tudíž zásadu proporcionality (viz obdobně výše uvedený rozsudek Siesse, bod 21; rozsudek ze dne 7. prosince 2000, de Andrade, C‑213/99, Recueil, s. I‑11083, bod 20, a výše uvedený rozsudek Hannl-Hofstetter, bod 18).

46      Samotná podstata pokuty, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, jejímž účelem je zajistit, aby dlužníci dodržovali své povinnosti v oblasti daňových přiznání, se nejeví být v rozporu s právem Unie. Takové ustanovení, o jaké se jedná ve věci původním řízení, totiž umožňuje nabádat hospodářské subjekty, aby příslušným vnitrostátním orgánům předkládaly přiznání v souladu s použitelnými právními předpisy, včetně celních právních předpisů Unie a antidumpingových opatření vycházejících z právních předpisů Unie. Při neexistenci takového opatření by chyby v sazebním zařazení zboží podléhajícího antidumpingovému clu totiž nakonec nevedly k žádným následkům pro dotčené hospodářské subjekty.

47      Pokud jde o výši pokuty, je třeba aby byla určena v souladu s judikaturou uvedenou v bodě 44 tohoto rozsudku za podmínek obdobných těm, které existují ve vnitrostátním právu za porušení práva téže povahy a téže závažnosti. Ačkoliv se a priori jeví, že se jedná o tento případ u takového vnitrostátního ustanovení, které je předmětem věci v původním řízení, vzhledem k jeho znění, je však na předkládajícím soudu, aby posoudil, zda pokuta, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, je skutečně v souladu s uvedenými zásadami.

48      S přihlédnutím k předcházejícím úvahám je na druhou položenou otázku třeba odpovědět tak, že čl. 14 odst. 1 nařízení č. 384/96 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, která v případě chyby v sazebním zařazení zboží dovezeného na celní území Unie stanoví uložení pokuty rovnající se celkové výši uplatnitelného antidumpingového cla, pokud je tato částka určena za podmínek obdobných těm, které existují ve vnitrostátním právu pro případ porušení práva téže povahy a téže závažnosti a které přisuzují sankci účinný, přiměřený a odrazující charakter, přičemž toto posouzení musí provést předkládající soud.

 K nákladům řízení

49      Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:

1)      Integrovaný sazebník Evropských společenství, zavedený článkem 2 nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění použitelném v letech 2004 a 2005, musí být vykládán v tom smyslu, že lana z jiné než nerezavějící oceli, nepotažená nebo pouze pokovená nebo potažená zinkem, jejichž největší rozměr příčného průřezu převyšuje 3 mm, avšak nepřesahuje 48 mm, a která nepocházejí ani z Moldavska, ani z Maroka, patří pod kódy TARIC 7312 10 82 19, 7312 10 84 19 nebo 7312 10 86 19, v závislosti na rozměru jejich příčného průřezu.

2)      Článek 14 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, která v případě chyby v sazebním zařazení zboží dovezeného na celní území Unie stanoví uložení pokuty rovnající se celkové výši uplatnitelného antidumpingového cla, pokud je výše pokuty určena za podmínek obdobných těm, které existují ve vnitrostátním právu pro případ porušení práva téže povahy a téže závažnosti a které přisuzují sankci účinný, přiměřený a odrazující charakter, přičemž toto posouzení musí provést předkládající soud.

Podpisy.

---

* Jednací jazyk: lotyšština.