Věc C-119/09

Société fiduciaire nationale d’expertise comptable

proti

Ministre du Budget, des Comptes publics et de la Fonction publique

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d’État (Francie)]

„Volný pohyb služeb – Směrnice 2006/123/ES– Článek 24 – Zákaz všech absolutních zákazů obchodních sdělení regulovaných povolání – Povolání účetního experta – Zákaz aktivního získávání zákazníků“

Shrnutí rozsudku

1.        Svoboda usazování – Volný pohyb služeb – Služby na vnitřním trhu – Směrnice 2006/123 – Obchodní sdělení

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123, čl. 4 body 12 a 24)

2.        Svoboda usazování – Volný pohyb služeb – Služby na vnitřním trhu – Směrnice 2006/123 – Obchodní sdělení regulovaných povolání

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123, čl. 24 odst. 1 a 2)

1.        Pojem obchodní sdělení, který je definován v čl. 4 bodu 12 směrnice 2006/113 o službách na vnitřním trhu, zahrnuje nejen klasickou reklamu, nýbrž i jiné formy reklamy a oznamování informací za účelem získání nových zákazníků.

Aktivní získávání zákazníků tedy spadá pod pojem obchodní sdělení ve smyslu čl. 4 bodu 12 a článku 24 směrnice 2006/123, protože je určitou formou sdělení informací, jejímž cílem je získat nové zákazníky, předpokládá individualizovaný kontakt mezi poskytovatelem služeb a potenciálním zákazníkem, jehož účelem je předložit posledně uvedenému nabídku služeb a z tohoto důvodu může být kvalifikováno jako přímý marketing.

(viz body 32–33, 38)

2.        Článek 24 odst. 1 směrnice 2006/123 o službách na vnitřním trhu musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která příslušníkům takového regulovaného povolání, jako je povolání účetních expertů, absolutně zakazuje provádět aktivní získávání zákazníků. Z účelu článku 24, jakož i z kontextu, do kterého zapadá, totiž vyplývá, že úmyslem zákonodárce Unie bylo nejen odstranit absolutní zákazy využití obchodních sdělení pro příslušníky regulovaných povolání bez ohledu na jejich formu, ale rovněž odstranit zákaz využití jedné nebo vícero forem obchodních sdělení ve smyslu čl. 4 bodu 12 směrnice 2006/12, jako je zejména reklama, přímý marketing nebo sponzorství. Vzhledem k příkladům uvedeným ve stém bodě odůvodnění této směrnice je nutno za úplné zákazy vyloučené čl. 24 odst. 1 této směrnice považovat rovněž profesní pravidla zakazující oznamovat v určitém sdělovacím prostředku nebo ve více sdělovacích prostředcích informace o poskytovateli služeb nebo o jeho činnosti.

Zákaz aktivního získávání zákazníků, který je pojat široce, neboť zakazuje jakoukoli činnost aktivního získávání zákazníků bez ohledu na její formu, její obsah nebo použité prostředky a který zahrnuje zákaz všech komunikačních prostředků umožňujících provádění této formy obchodního sdělení tedy musí být považován za absolutní zákaz obchodních sdělení, který je článkem 24 odst. 1 směrnice 2006/123 zakázán.

Vzhledem k tomu, že absolutně zakazuje jakoukoli formu obchodního sdělení, a spadá proto do rozsahu působnosti čl. 24 odst. 1 směrnice 2006/123, je takováto právní úprava neslučitelná s uvedenou směrnicí a nemůže být opodstatněná naléhavým důvodem obecného zájmu, i když je nediskriminační.

(viz body 29, 41–42, 45–46 a výrok)

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (velkého senátu)

5. dubna 2011(*)

„Volný pohyb služeb – Směrnice 2006/123/ES – Článek 24 – Zákaz všech absolutních zákazů obchodních sdělení regulovaných povolání – Povolání účetního experta – Zákaz aktivního získávání zákazníků“

Ve věci C‑119/09,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Conseil d’État (Francie) ze dne 4. března 2009, došlým Soudnímu dvoru dne 1. dubna 2009, v řízení

Société fiduciaire nationale d’expertise comptable

proti

Ministre du Budget, des Comptes publics et de la Fonction publique,

SOUDNÍ DVŮR (velký senát),

ve složení V. Skouris, předseda, A. Tizzano, J. N. Cunha Rodrigues, K. Lenaerts, J.-C. Bonichot, K. Schiemann, J.-J. Kasel a D. Šváby, předsedové senátů, A. Rosas, R. Silva de Lapuerta, U. Lõhmus (zpravodaj), M. Safjan a M. Berger, soudci,

generální advokát: J. Mazák,

vedoucí soudní kanceláře: C. Strömholm, rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 23. března 2010,

s ohledem na vyjádření předložená:

–        za Société fiduciaire nationale d’expertise comptable F. Moliniém, avocat,

–        za francouzskou vládu G. de Berguesem a B. Messmerem, jako zmocněnci,

–        za kyperskou vládu D. Kallí, jako zmocněnkyní,

–        za nizozemskou vládu C. Wissels, jakož i M. de Gravem a J. Langerem, jako zmocněnci,

–        za Evropskou komisi I. Rogalskim a C. Vrignon, jako zmocněnci,

po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 18. května 2010,

vydává tento

Rozsudek

1        Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, s. 36).

2        Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi Société fiduciaire nationale d’expertise comptable (dále jen „Société fiduciaire“) a Ministre du Budget, des Comptes publics et de la Fonction publique, jehož předmětem je žaloba na zrušení nařízení č. 2007-1387 ze dne 27. září 2007, kterým se zavádí etický kodex pro profesi účetních expertů (JORF ze dne 28. září 2007, s. 15847), a to v rozsahu, v němž uvedené nařízení zakazuje aktivní získávání zákazníků („actes de démarchage“).

 Právní rámec

 Právní úprava Unie

3        Podle druhého, pátého a stého bodu odůvodnění směrnice 2006/123:

„(2)      Konkurenceschopný trh služeb má zásadní význam pro podporu hospodářského růstu a tvorbu pracovních míst v Evropské unii. V současnosti existují na vnitřním trhu četné překážky, které poskytovatelům, zvláště malým a středním podnikům, znemožňují rozšířit svou činnost za hranice svého státu a využívat vnitřního trhu v plné míře. Tato skutečnost oslabuje celosvětovou konkurenceschopnost poskytovatelů z Evropské unie. Volný trh, který členské státy nutí odstranit omezení v přeshraničním poskytování služeb a současně přispívá ke zvýšené průhlednosti a větší informovaností spotřebitelů, by spotřebitelům poskytl širší výběr a lepší služby za nižší ceny.

[…]

(5)      Je proto nutné odstranit překážky bránící poskytovatelům ve svobodě usazování v členských státech a překážky bránící volnému pohybu služeb mezi členskými státy, jakož i zajistit příjemcům a poskytovatelům právní jistotu nutnou pro praktické uplatňování těchto dvou základních svobod Smlouvy. […]

[…]

(100) Je nutné odstranit absolutní zákazy týkající se obchodních sdělení regulovaných povolání, a to nikoli zrušením zákazů týkajících se obsahu obchodního sdělení, ale spíše zrušením těch, které obecně pro danou profesi zakazují jednu nebo více forem obchodního sdělení, jako je zákaz veškeré inzerce v jednom nebo více daných sdělovacích prostředcích. Co se týče obsahu a metod obchodních sdělení, je nutné podněcovat osoby vykonávající tyto profese, aby v souladu s právem Společenství vypracovávaly kodexy chování na úrovni Společenství.“

4        Článek 4 bod 12 směrnice 2006/123 stanoví, že pro účely této směrnice se rozumí:

„ ,obchodním sdělením‘ jakákoliv forma sdělení určená k přímé nebo nepřímé propagaci zboží, služeb nebo vnějšího obrazu podniku, organizace nebo osoby provozujících obchodní, průmyslovou nebo řemeslnou činnost nebo vykonávající regulované povolání. Obchodním sdělením samy o sobě nejsou

a)       informace umožňující přímý přístup k činnosti podniku, organizace nebo osoby, zejména název domény nebo adresa elektronické pošty,

b)       sdělení související se zbožím, službami nebo vnějším obrazem podniku, organizace nebo osoby, nezávisle sestavená, zejména pokud jsou poskytována bezplatně.“

5        Článek 24 směrnice 2006/123, nadepsaný „Obchodní sdělení regulovaných povolání“, zní následovně:

„1.      Členské státy odstraní všechny absolutní zákazy obchodních sdělení regulovaných povolání.

2.      Členské státy zajistí, aby obchodní sdělení regulovaných povolání byla v souladu s profesními pravidly, která mají v souladu s právními předpisy Společenství zajišťovat zejména nezávislost, důstojnost a bezúhonnost profese, jakož i profesní tajemství, a to způsobem odpovídajícím zvláštní povaze každé profese. Profesní pravidla o obchodních sděleních musejí být nediskriminační, opodstatněná naléhavým důvodem obecného zájmu a přiměřená.“

6        Podle článků 44 a 45 směrnice 2006/123 vstoupila tato směrnice v platnost dne 28. prosince 2006 a členskými státy musí být provedena nejpozději do 28. prosince 2009.

 Vnitrostátní právní úprava

7        Zřízení komory účetních expertů, jakož i právní úprava týkající se označení a povolání účetního experta se řídí ustanoveními nařízení č. 45-2138 ze dne 19. září 1945 (JORF ze dne 21. září 1945, s. 5938). Podle tohoto nařízení spočívá hlavní úkol účetního experta ve vedení a kontrole účetnictví podniků a organizací, s nimiž není spojen pracovní smlouvou. Je oprávněn potvrdit správnost a pravdivost účetních závěrek a může se rovněž podílet na zakládání podniků a organizací se všemi účetními, ekonomickými a finančními aspekty s tím spojenými.

8        Až do vydání nařízení č. 2004-279 ze dne 25. března 2004 o zjednodušení a úpravě podmínek výkonu některých profesních činností (JORF ze dne 27. března 2004, s. 5888) byla příslušníkům povolání účetního experta zakázána jakákoli osobní reklama. Dekret č. 97-586 ze dne 30. května 1997 o činnosti stavovských orgánů účetních expertů (JORF ze dne 31. května 1997, s. 8510), který upřesňuje podmínky, za kterých účetní experti nyní mohou provádět propagační činnosti, ve svém článku 7 stanoví, že tyto podmínky budou upraveny v kodexu profesních povinností, jehož ustanovení vydá formou dekretu Conseil d’État.

9        Dekret č. 2007-1387 byl tedy vydán na základě článku 23 nařízení č.  45‑2138 a článku 7 dekretu č. 97-586.

10      Článek 1 dekretu č. 2007-1387 stanoví:

„Etická pravidla platná pro profesi účetních expertů jsou stanovena v etickém kodexu, který je přílohou tohoto dekretu.“

11      Článek 1 etického kodexu pro profesi účetních expertů stanoví:

„Ustanovení tohoto kodexu se vztahují na účetní experty nezávisle na způsobu výkonu povolání a případně na účetní experty čekatele, jakož i na zaměstnance uvedené v článku 83b a článku 83c nařízení č. 45-2138 ze dne 19. září 1945 o zřízení komory účetních expertů a o právní úpravě týkající se označení a povolání účetního experta.

S výjimkou těch ustanovení, která se mohou vztahovat jen na fyzické osoby, se tato ustanovení vztahují i na společnosti vykonávající činnost účetních expertů a na sdružení vykonávající správní a účetní činnosti.“

12      Článek 12 tohoto kodexu stanoví:

„I. – Osobám uvedeným v článku 1 je zakázáno provádět jakékoliv kroky za účelem nabízení služeb třetím osobám.

Jejich účast na konferencích, seminářích nebo jiných univerzitních nebo vědeckých setkáních je možná v rozsahu, v němž při takové příležitosti nebudou vykonávat činnosti považované za aktivní získávání zákazníků.

II – Propagační činnosti jsou osobám uvedeným v článku 1 povoleny v rozsahu, v němž poskytují veřejnosti užitečné informace. Prostředky, které za takovým účelem využívají, musí být využívány diskrétně, způsobem, který nezasahuje do nezávislosti, důstojnosti a cti povolání, nesmí porušovat pravidla o profesním tajemství a loajalitě vůči zákazníkům a dalším příslušníkům povolání.

Pokud osoby uvedené v článku 1 jakýmkoliv způsobem prezentují svou činnost třetím osobám, nesmí se vyjadřovat formou, která by mohla narušit důstojnost jejich funkce nebo obraz profese.

Tyto i další způsoby komunikace jsou přípustné pouze za podmínky, že vyjádření bude vhodné a zdrženlivé a jeho obsah nebude obsahovat nepřesnosti ani nebude uvádět veřejnost v omyl a nebude obsahovat jakékoliv srovnávací prvky.“

 Spor v původním řízení a předběžná otázka

13      Žalobou podanou dne 28. listopadu 2007 Société fiduciaire navrhla Conseil d’État, aby zrušil dekret č. 2007-1387 v části, ve které zakazuje aktivní získávání zákazníků. Tato společnost má za to, že obecný a absolutní zákaz všech činností zaměřených na aktivní získávání zákazníků, který je uveden v článku 12-I etického kodexu pro profesi účetních expertů, je v rozporu s článkem 24 směrnice 2006/123 a vážně ohrožuje naplňování ustanovení této směrnice.

14      Předkládající soud má za to, že žádost o rozhodnutí o předběžné otázce je ve sporu, který mu byl předložen k rozhodnutí, nezbytná proto, že zákaz aktivního získávání zákazníků stanovený napadeným dekretem – pokud by měl být považován za zákaz, který je v rozporu s článkem 24 směrnice 2006/123 – vážně ohrožuje naplňování jejích ustanovení.

15      Za těchto podmínek se Conseil d’État rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Bylo cílem směrnice [2006/123] vyloučit u všech regulovaných povolání, na která se vztahuje, obecný zákaz bez ohledu na formu určité obchodní praxe, nebo ponechala členským státům možnost zachovat obecné zákazy pro některé druhy obchodní praxe, například aktivní získávání zákazníků?“

 K přípustnosti

16      Předkládající soud žádá o výklad směrnice 2006/123, jejíž lhůta pro provedení stanovená na 28. prosince 2009, v den, kdy bylo vydáno předkládací rozhodnutí, to znamená dne 4. března 2009, ještě neuplynula.

17      Francouzská vláda – aniž výslovně vznáší námitku nepřípustnosti žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce – vznáší námitky týkající se relevance otázky položené předkládajícím soudem a posouzení, které tento soud provedl, podle nějž vnitrostátní právní úprava, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, pokud by byla považována za úpravu, která je v rozporu se směrnicí 2006/123, vážně ohrožuje naplňování ustanovení této směrnice.

18      Podle uvedené vlády je sice pravda, že z judikatury Soudního dvora vyplývá, že během lhůty k provedení směrnice se členské státy, které jsou jejími příjemci, musí zdržet přijímání předpisů, které by mohly vážně ohrozit výsledek stanovený touto směrnicí (rozsudky ze dne 18. prosince 1997, Inter-Environnement Wallonie, C‑129/96, Recueil, s. I‑7411, bod 45; ze dne 8. května 2003, ATRAL, C‑14/02, Recueil, s. I‑4431, bod 58, jakož i ze dne 23. dubna 2009, VTB-VAB a Galatea, C‑261/07 a C‑299/07, Sb. rozh. s. I‑2949, bod 38), avšak ve věci v původním řízení, ve které použití dotčené vnitrostátní právní úpravy během lhůty k provedení směrnice 2006/123 nevyvolává takové účinky, které by nadále existovaly po uplynutí této doby pro provedení a které by vzhledem k cíli sledovanému touto směrnicí byly zvlášť závažné, se o tento případ nejedná.

19      V této souvislosti je třeba připomenout, že z téže judikatury vyplývá, že je na vnitrostátním soudu, kterému byl předložen spor v původním řízení, aby posoudil, zda vnitrostátní ustanovení, jejichž legalita je zpochybňována, jsou způsobilá vážně ohrozit výsledek stanovený směrnicí. V rámci tohoto posouzení musí předkládající soud přezkoumat zejména otázku, zda dotčená ustanovení mají provést směrnici v plném rozsahu, jakož i určit konkrétní účinky použití těchto ustanovení, které nejsou v souladu se směrnicí, a dobu jejich trvání (viz zejména výše uvedený rozsudek Inter-Environnement Wallonie, body 46 a 47).

20      Soudnímu dvoru nepřísluší ověřovat v rámci přezkumu přípustnosti žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce správnost tohoto posouzení.

21      V každém případě podle ustálené judikatury svědčí otázce týkající se výkladu práva Unie položené vnitrostátním soudem v právním a skutkovém rámci, který takový soud definuje na svou odpovědnost, domněnka relevantnosti (viz v tomto smyslu rozsudky ze dne 16. prosince 2008, Cartesio, C‑210/06, Sb. rozh. s. I‑9641, bod 67; ze dne 7. října 2010, dos Santos Palhota a další, C‑515/08, Sb. rozh. s. I‑0000, bod 20, a ze dne 12. října 2010, Rosenbladt, C‑45/09, Sb. rozh. s. I‑0000, bod 33).

22      Z toho vyplývá, že žádost o rozhodnutí o předběžné otázce je přípustná.

 K předběžné otázce

23      Podstatou předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda článek 24 směrnice 2006/123 musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která příslušníkům takového regulovaného povolání, jako je povolání účetních expertů, zakazuje provádět aktivní získávání zákazníků.

24      Úvodem je třeba poukázat na to, že článek 24 směrnice 2006/123, nadepsaný „Obchodní sdělení regulovaných povolání“, stanoví pro členské státy dvě povinnosti. Na jedné straně jeho odstavec 1 vyžaduje, aby členské státy odstranily všechny absolutní zákazy obchodních sdělení regulovaných povolání. Na druhé straně odstavec 2 uvedeného článku ukládá členským státům povinnost zajistit, aby obchodní sdělení regulovaných povolání byla v souladu s profesními pravidly, která mají v souladu s právními předpisy Unie zajišťovat zejména nezávislost, důstojnost a bezúhonnost profese, jakož i profesní tajemství, a to způsobem odpovídajícím zvláštní povaze každé profese. Uvedená profesní pravidla musejí být nediskriminační, opodstatněná naléhavým důvodem obecného zájmu a přiměřená.

25      Za účelem ověření toho, zda článek 24 směrnice 2006/123, a zejména jeho odstavec 1 má odstranit takový zákaz aktivního získávání zákazníků, jako je zákaz, který stanoví vnitrostátní právní úprava, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, je třeba vykládat uvedené ustanovení nejen s odkazem na jeho znění, ale rovněž na jeho účel a kontext, jakož i cíl sledovaný dotčenou právní úpravou.

26      V této souvislosti z druhého a pátého bodu odůvodnění uvedené směrnice vyplývá, že tato má za cíl odstranit překážky bránící poskytovatelům ve svobodě usazování v členských státech a překážky bránící volnému pohybu služeb mezi členskými státy s cílem přispět k realizaci volného a konkurenčního vnitřního trhu.

27      Účel článku 24 uvedené směrnice je upřesněn v jejím stém bodě odůvodnění, podle nějž je nutné odstranit absolutní zákazy týkající se obchodních sdělení regulovaných povolání, které obecně pro danou profesi zakazují jednu nebo více forem obchodního sdělení, jako je zákaz veškeré inzerce v jednom nebo více daných sdělovacích prostředcích.

28      Pokud jde o kontext, do kterého zapadá článek 24 směrnice 2006/123, je třeba připomenout, že se tento článek nachází v kapitole V uvedené směrnice nadepsané „Kvalita služeb“. Jak uvedl generální advokát v bodě 31 svého stanoviska, tato kapitola obecně, a konkrétně pak článek 24 usilují především o ochranu zájmů spotřebitelů tím, že přispívají ke zkvalitnění služeb regulovaných povolání v rámci vnitřního trhu.

29      Z účelu tohoto článku 24, jakož i z kontextu, do kterého zapadá, vyplývá, že jak správně uvádí Evropská komise, úmyslem zákonodárce Unie bylo nejen odstranit absolutní zákazy využití obchodních sdělení pro příslušníky regulovaných povolání bez ohledu na jejich formu, ale rovněž odstranit zákaz využití jedné nebo vícero forem obchodních sdělení ve smyslu čl. 4 bodu 12 směrnice 2006/12, jako je zejména reklama, přímý marketing nebo sponzorství. Vzhledem k příkladům uvedeným ve stém bodě odůvodnění této směrnice je nutno za úplné zákazy vyloučené čl. 24 odst. 1 této směrnice považovat rovněž profesní pravidla zakazující oznamovat v jednom nebo ve více daných sdělovacích prostředcích informace o poskytovateli služeb nebo o jeho činnosti.

30      Podle čl. 24 odst. 2 směrnice 2006/123 ve spojení s druhou větou jejího stého bodu odůvodnění členské státy nicméně mohou pro regulovaná povolání stanovit zákazy týkající se obsahu a metod obchodních sdělení, pokud stanovená pravidla budou opodstatněná a přiměřená k tomu, aby zajistila zejména nezávislost, důstojnost a bezúhonnost profese, jakož i profesní tajemství nezbytné pro její výkon.

31      Za účelem stanovení, zda dotčená vnitrostátní právní úprava spadá do rozsahu působnosti článku 24 této směrnice je nejprve třeba určit, zda aktivní získávání zákazníků představuje obchodní sdělení ve smyslu uvedeného článku.

32      Pojem „obchodní sdělení“ je definován v čl. 4 bodu 12 směrnice 2006/12 jako jakákoli forma sdělení určená k přímé nebo nepřímé propagaci zboží, služeb nebo vnějšího obrazu podniku, organizace nebo osoby provozujících obchodní, průmyslovou nebo řemeslnou činnost nebo vykonávající regulované povolání. Pod tento pojem nicméně nespadají zaprvé informace umožňující přímý přístup k činnosti podniku, organizace nebo osoby, zejména název domény nebo adresa elektronické pošty, a zadruhé sdělení související se zbožím, službami nebo vnějším obrazem podniku, organizace nebo osoby, nezávisle sestavená, zejména pokud jsou poskytována bezplatně.

33      Jak uvádí nizozemská vláda, proto obchodní sdělení zahrnuje nejen klasickou reklamu, nýbrž i jiné formy reklamy a oznamování informací za účelem získání nových zákazníků.

34      Pokud jde o pojem „aktivní získávání zákazníků“, je nutno poukázat na skutečnost, že ani směrnice 2006/123, ani žádný jiný akt práva Unie neobsahuje definici tohoto pojmu. Kromě toho jeho význam může být v právních řádech různých členských států odlišný.

35      Podle článku 12-I etického kodexu, o který se jedná ve věci v původním řízení, musí být za aktivní získávání zákazníků považováno nevyžádané navázání kontaktu mezi účetním expertem a třetí osobou za účelem nabízení jeho služeb této posledně uvedené třetí osobě.

36      V této souvislosti je nutno uvést, že i když přesný význam pojmu „aktivní získávání zákazníků“ ve smyslu vnitrostátní právní úpravy z předkládacího rozhodnutí nevyplývá, Conseil d’État, jakož i všichni zúčastnění, kteří Soudnímu dvoru předložili vyjádření, mají za to, že aktivní získávání zákazníků spadá pod pojem „obchodní sdělení“, který je uveden v čl. 4 bodu 12 směrnice 2006/123.

37      Podle Société fiduciaire je aktivní získávání zákazníků definováno jako individualizovaná nabídka zboží nebo služeb učiněná určité právnické nebo fyzické osobě, která nebyla vyžádána. Francouzská vláda se k této definici připojuje, navrhuje nicméně, aby byly rozlišovány dva prvky, a to na jedné straně prvek pohybu, který spočívá ve skutečnosti navázání kontaktu s třetí osobou, jenž není vyžádaný, a na druhé straně obsahový prvek, který spočívá v doručení zprávy obchodní povahy. Podle francouzské vlády je tím, co představuje obchodní sdělení ve smyslu směrnice 2006/123, zejména druhý prvek.

38      Z uvedeného vyplývá, že aktivní získávání zákazníků je určitou formou sdělení informací, jejímž účelem je získat nové zákazníky. Jak uvádí Komise, aktivní získávání zákazníků předpokládá individualizovaný kontakt mezi poskytovatelem služeb a potenciálním zákazníkem, jehož účelem je předložit posledně uvedenému nabídku služeb. Z tohoto důvodu může být aktivní získávání zákazníků kvalifikováno jako přímý marketing. V důsledku toho aktivní získávání zákazníků spadá pod pojem „obchodní sdělení“ ve smyslu čl. 4 bodu 12 a článku 24 směrnice 2006/123.

39      Otázkou, která v návaznosti na to vyvstává, je, zda zákaz aktivního získávání zákazníků může být považován za absolutní zákaz obchodních sdělení ve smyslu čl. 24 odst. 1 této směrnice.

40      Ze znění článku 12-I etického kodexu, o který se jedná ve věci v původním řízení, jakož i z „Grille indicative des outils de communication“ (orientační tabulka komunikačních prostředků), která byla vypracována Conseil supérieur de l’ordre des experts-comptables (nejvyšší stavovská rada účetních expertů), která je jako příloha připojena k písemnému vyjádření francouzské vlády vyplývá, že podle tohoto ustanovení se příslušníci povolání účetních expertů musí zdržet jakéhokoli nevyžádaného osobního kontaktu, který by mohl být považován za aktivní získávání zákazníků nebo konkrétní nabídku obchodních služeb.

41      Je třeba konstatovat, že zákaz aktivního získávání zákazníků, který stanoví uvedený článek 12-I, je pojat široce, neboť zakazuje jakoukoli činnost aktivního získávání zákazníků bez ohledu na její formu, její obsah nebo použité prostředky. Tento zákaz tedy zahrnuje zákaz všech komunikačních prostředků umožňujících provádění této formy obchodního sdělení.

42      Z toho vyplývá, že takovýto zákaz musí být považován za absolutní zákaz obchodních sdělení, který je článkem 24 odst. 1 směrnice 2006/123 zakázán.

43      Tento závěr je v souladu s cílem uvedené směrnice, který spočívá, jak bylo uvedeno v bodě 26 tohoto rozsudku, v odstranění překážek volného pohybu služeb mezi členskými státy. Právní úprava členského státu zakazující účetním expertům jakékoli aktivní získávání zákazníků totiž může více ovlivnit příslušníky této profese pocházející z jiných členských států tím, že je zbaví účinného prostředku k proniknutí na dotčený vnitrostátní trh. Takovýto zákaz proto představuje omezení volného pohybu přeshraničních služeb (viz obdobně rozsudek ze dne 10. května 1995, Alpine Investments, C‑384/93, Recueil, s. I‑1141, body 28 a 38).

44      Francouzská vláda uvádí, že aktivní získávání zákazníků poškozuje nezávislost příslušníků tohoto povolání. Podle uvedené vlády vzhledem k tomu, že úkolem účetního experta je kontrolovat účetnictví podniků a organizací, s nimiž není spojen pracovní smlouvou, jakož i potvrzovat správnost a pravdivost účetních závěrek těchto podniků nebo organizací, je nezbytné, aby příslušník této profese nebyl podezříván z žádné úslužnosti vůči svým zákazníkům. Navázáním kontaktu s vedoucím dotyčného podniku nebo organizace účetní expert riskuje změnu povahy vztahu, kterou by vztah s jeho zákazníkem měl obvykle mít, což poškozuje jeho nezávislost.

45      Nicméně, jak bylo konstatováno v bodě 42 tohoto rozsudku, právní úprava, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, absolutně zakazuje jakoukoli formu obchodního sdělení, a spadá proto do rozsahu působnosti čl. 24 odst. 1 směrnice 2006/123. Je tedy neslučitelná s touto směrnicí a není možné ji odůvodnit podle čl. 24 odst. 2 směrnice 2006/123, i když je nediskriminační, opodstatněná naléhavým důvodem obecného zájmu a přiměřená.

46      S ohledem na všechny tyto úvahy je nutno na položenou otázku odpovědět, že čl. 24 odst. 1 směrnice 2006/123 musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která příslušníkům regulovaného povolání, jako je povolání účetních expertů, absolutně zakazuje provádět aktivní získávání zákazníků.

 K nákladům řízení

47      Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (velký senát) rozhodl takto:

Článek 24 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která příslušníkům takového regulovaného povolání, jako je povolání účetních expertů, absolutně zakazuje provádět aktivní získávání zákazníků.

Podpisy.

---

* Jednací jazyk: francouzština.