ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(první senát)

30. listopadu 2009

Věc F-86/08

Dietrich Voslamber

v.

Komise Evropských společenství

„Veřejná služba – Úředníci – Sociální zabezpečení – Společný systém zdravotního a nemocenského pojištění – Manžel bývalého úředníka – Přesně stanovená pravomoc – Článek 13 právních pravidel o pojištění pro případ nemoci“

Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 CE a 152 AE, kterou se D. Voslamber domáhá zejména zrušení rozhodnutí Komise ze dne 9. července 2008, kterým se zamítá jeho stížnost proti rozhodnutí ze dne 17. ledna 2008, které zamítlo přiznat jeho manželce hlavní pojištění podle společného systému zdravotního a nemocenského pojištění orgánů Evropských společenství.

Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Návrhová žádání Komise podaná podle čl. 94 písm. a) jednacího řádu se zamítají. Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí dvě třetiny nákladů D. Voslambera. D. Voslamber ponese třetinu vlastních nákladů řízení.

Shrnutí

1.      Řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální náležitosti – Stručné shrnutí žalobních důvodů – Žalobní důvody neuvedené v žalobě – Odkaz na soubor příloh – Nepřípustnost

[Statut Soudního dvora, článek 21; jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 35 odst. 1 písm. e)]

2.      Úředníci – Vnitřní směrnice orgánu – Právní účinky – Meze

(Právní pravidla o pojištění pro případ nemoci, článek 13)

3.      Úředníci – Sociální zabezpečení – Zdravotní a nemocenské pojištění – Hlavní pojištění manžela úředníka na základě společného systému zdravotního a nemocenského pojištění – Podmínky

(Služební řád, článek 72; Právní pravidla o pojištění pro případ nemoci, článek 13)

1.      Podle článku 21 statutu Soudního dvora a čl. 35 odst. 1 písm. e) jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu musí žaloba obsahovat žalobní důvody a uplatňované právní a skutkové argumenty. Tyto žalobní důvody a argumenty musí být dostatečně jasné a přesné k tomu, aby umožnily žalované připravit svou obranu a Tribunálu rozhodnout o žalobě případně i bez dalších podpůrných informací. Za účelem zajištění právní jistoty a řádného výkonu spravedlnosti je třeba pro to, aby žaloba byla přípustná, aby hlavní skutkové a právní okolnosti, na kterých je založena, vyplývaly, přinejmenším stručně, ale uceleně a srozumitelně, z textu samotné žaloby. Ačkoliv lze obsah žaloby podpořit a doplnit v konkrétních bodech odkazy na výňatky z písemností, které jsou k ní připojeny, obecný odkaz na ostatní písemná vyjádření, i když jsou k žalobě připojeny, nemůže zhojit neexistenci základních prvků právní argumentace, které podle výše uvedených ustanovení musejí být v žalobě uvedeny. Tribunálu mimoto nepřísluší, aby v přílohách vyhledával a určoval žalobní důvody a argumenty, které by mohl pokládat za důvody představující základ žaloby, neboť přílohy mají čistě důkazní a pomocnou funkci.

(viz bod 37)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 8. prosince 2005, Just v. Komise, T‑91/04, Sb. VS s. I‑A‑395 a II‑1801, bod 35

2.      Vnitřní směrnice přijaté orgány Společenství nemohou legálně v žádném případě stanovit pravidla, která by se odchylovala od ustanovení, která jsou jim hierarchicky nadřazena, jako jsou ustanovení služebního řádu a ustanovení přijatá k jeho provedení či obecné právní zásady. Nemůže tedy existovat výklad pojmu příjmy z výdělečné činnosti „ve smyslu správních informací“, který se liší od výkladu pojmu příjmy z výdělečné činnosti stanoveného článkem 13 právních pravidel o pojištění úředníků pro případ nemoci.

(viz bod 53)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 25. října 2005, Fardoom a Reinard v. Komise, T‑43/04, Sb. VS s. I‑A‑329 a II‑1465, body 35 a 36

3. Odstavec 3 správních informací z roku 2007 o použití článku 13 společných pravidel o pojištění úředníků Evropských společenství pro případ nemoci, který upřesňuje prováděcí pravidla uvedeného článku 13, přiznává výjimečně manželovi úředníka hlavní pojištění na základě společného systému zdravotního a nemocenského pojištění orgánů Evropských společenství, pokud je splněna některá z podmínek, které uvádí: první podmínka spočívá v tom, že na tohoto manžela se nemůže vztahovat zákonné zdravotní a nemocenské pojištění, druhá podmínka vyžaduje, aby výše pojistného pro uzavření zdravotního a nemocenského pojištění představovala více než 20 % zdanitelných příjmů z výdělečné činnosti dotčené osoby.

Orgán, který v rámci žádosti úředníka směřující k tomu, aby se na jeho manželku vztahovalo hlavní pojištění na základě společného systému zdravotního a nemocenského pojištění, nepovažuje starobní důchod manželky úředníka za příjmy z výdělečné činnosti, ačkoli článek 13 právních pravidel o pojištění pro případ nemoci úředníků Evropských společenství výslovně stanoví, že starobní důchody jsou příjmy z výdělečné činnosti, se dopustil právního omylu.

Úředník však nemůže úspěšně uplatnit žalobní důvod za účelem dosažení zrušení rozhodnutí, pokud správa nemá žádný prostor pro uvážení a musí jednak tak, jak učinila. Komise je tak podle článku 13 společných pravidel povinna zamítnout žádost úředníka směřující k tomu, aby se na jeho manželku vztahovalo hlavní pojištění na základě společného systému zdravotního a nemocenského pojištění, pokud manželka úředníka nesplňuje žádnou ze dvou podmínek stanovených v odstavci 3 uvedených správních informací, a to bez ohledu na výklad druhé podmínky.

(viz body 52, 54, 55, 60, 75 a 76)

Odkazy:

Soudní dvůr: 20. května 1987, Souna v. Komise, 432/85, Recueil, s. 2229, bod 20

Soud pro veřejnou službu: 17. června 2008, De Fays v. Komise, F‑97/07, Sb. VS s. I‑A‑1‑0000 a II‑A‑1‑0000, body 70 a 71