a)

že takový vnitrostátní právní předpis jako § 39 odst. 1 zákona o trhu s komunikacemi může stanovit, že každý telekomunikační podnik je povinen vyjednávat o propojení s jinými telekomunikačními podniky, a bude-li odpověď na tuto otázku kladná,

b)

že vnitrostátní regulační orgán je oprávněn považovat povinnost vyjednávání za nesplněnou, pokud telekomunikační podnik, který nedisponuje žádnou významnou tržní silou, nabídne jinému podniku propojení za podmínek, které jsou podle názoru tohoto orgánu zcela jednostranně zaměřené a mohou bránit rozvoji konkurenčního trhu na úrovni koncového spotřebitele, protože tomuto jinému podniku skutečně brání v tom, aby svým zákazníkům nabízel možnost zasílat multimediální zprávy koncovým zákazníkům, kteří jsou připojeni k síti prvního telekomunikačního podniku, a bude-li odpověď i na tuto otázku kladná,

c)

že vnitrostátní regulační orgán je oprávněn svým rozhodnutím uložit uvedenému telekomunikačnímu podniku, který tedy nedisponuje významnou tržní silou, povinnost, aby v dobré víře vyjednával o propojení služeb zasílání krátkých textových zpráv a multimediálních zpráv mezi systémy těchto podniků takovým způsobem, že v rámci obchodních jednání budou zohledněny cíle, které jsou sledovány propojením, a že vyjednávání budou vedena na takovém základě, aby byla operabilita služeb zasílání krátkých textových zpráv a multimediálních zpráv mezi systémy těchto podniků zavedena za přiměřených podmínek tak, aby měli uživatelé možnost využít komunikačních služeb telekomunikačních podniků?