Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62007TJ0460

    Rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne 20. ledna 2010.
    Nokia Oyj proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM).
    Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství LIFE BLOG - Starší národní slovní ochranná známka LIFE - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009] - Částečné zamítnutí zápisu.
    Věc T-460/07.

    ECLI identifier: ECLI:EU:T:2010:18

    ROZSUDEK TRIBUNÁLU (osmého senátu)

    20. ledna 2010 ( *1 )

    „Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Společenství LIFE BLOG — Starší národní slovní ochranná známka LIFE — Relativní důvod pro zamítnutí — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009] — Částečné zamítnutí zápisu“

    Ve věci T-460/07,

    Nokia Oyj, se sídlem v Helsinkách (Finsko), zastoupená J. Tanhuanpääem, advokátem,

    žalobkyně,

    proti

    Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému A. Folliard-Monguiralem, jako zmocněncem,

    žalovanému,

    přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem, je

    Medion AG, se sídlem v Essenu (Německo), zastoupená P.-M. Weissem, advokátem,

    jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 2. října 2007 (věc R 141/2007-2), týkajícímu se námitkového řízení mezi Medion AG a Nokia Oyj,

    TRIBUNÁL (osmý senát),

    ve složení M. E. Martins Ribeiro (zpravodajka), předsedkyně, N. Wahl a A. Dittrich, soudci,

    vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,

    s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 18. prosince 2007,

    s přihlédnutím k vyjádření OHIM k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 21. května 2008,

    s přihlédnutím k vyjádření vedlejší účastnice k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 7. května 2008,

    s přihlédnutím k dopisu žalobkyně ze dne 14. dubna 2009, k dopisu OHIM ze dne a k dopisu vedlejší účastnice ze dne , v nichž se uvádí, že se nezúčastní jednání,

    vydává tento

    Rozsudek

    Skutečnosti předcházející sporu

    1

    Dne 7. ledna 2004 podala žalobkyně, společnost Nokia Oyj, u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku ochranné známky Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), ve znění pozdějších předpisů [nahrazeného nařízením Rady (ES) č. 207/2009 ze dne o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1)].

    2

    Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je slovní označení LIFE BLOG.

    3

    Výrobky a služby, pro které byl zápis požadován, spadají do tříd 9, 38 a 41 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:

    třída 9: „Vědecké, navigační, zeměměřičské, fotografické, kinematografické a optické přístroje a nástroje, přístroje a nástroje na vážení a na měření, signalizační přístroje a nástroje, regulátory (kontrolní přístroje a nástroje), bezpečnostní přístroje a nástroje (záchranné přístroje a nástroje) a vyučovací přístroje a nástroje; přístroje a nástroje pro vedení, distribuci, transformaci, akumulaci, regulaci nebo ovládání elektrického proudu; přístroje pro nahrávání, přenos a reprodukci zvuku nebo obrazu; magnetické nahrávací nosiče, gramofonové desky; automatické distribuční stroje a automatické rozvaděče a mechanismy pro mincová zařízení; registrační pokladny, kalkulačky, zařízení ke zpracování dat a počítače; hasicí přístroje“;

    třída 38: „Telekomunikace“;

    třída 41: „Vzdělávání; řízení školení; zábava; pořádání sportovních a kulturních událostí.“

    4

    Tato přihláška byla zveřejněna ve Věstníku ochranných známek Společenství č. 2/2005 ze dne 10. ledna 2005.

    5

    Dne 4. dubna 2005 podala vedlejší účastnice řízení, společnost Medion AG, proti přihlášené ochranné známce námitky, přičemž namítala nebezpečí záměny ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009].

    6

    Námitky byly založeny na všech výrobcích a službách, na které se vztahují zejména německý zápis č. 39849644 slovní ochranné známky LIFE, přihlášené dne 29. srpna 1998 a zapsané dne , pro výrobky a služby spadající do tříd 1, 7 až 11, 16, 21, 28, 37, 38, 41 a 42.

    7

    Námitky směřovaly proti všem výrobkům a službám uvedeným v přihlášené ochranné známce, s výjimkou „hasicích přístrojů“ spadajících do třídy 9 a „pořádání sportovních a kulturních událostí“ spadajícího do třídy 41.

    8

    Rozhodnutím ze dne 27. listopadu 2006 námitkové oddělení námitkám vyhovělo z důvodu, že na německém území existuje nebezpečí záměny se všemi výrobky a službami s výjimkou „bezpečnostních přístrojů a nástrojů (záchranných přístrojů a nástrojů)“ a „automatických distribučních strojů a automatických rozvaděčů a mechanismů pro mincová zařízení“ spadajících do třídy 9, které byly považovány za výrobky odlišné od výrobků, na něž se vztahuje starší ochranná známka.

    9

    Dne 18. ledna 2007 podala žalobkyně proti rozhodnutí námitkového oddělení odvolání.

    10

    Rozhodnutím ze dne 2. října 2007 (dále jen „napadené rozhodnutí“) druhý odvolací senát odvolání zamítl. Odvolací senát poté, co uvedl, že žalobkyně nepředložila žádný argument umožňující zpochybnit posouzení, podle kterého výrobky a služby, kterých se týká přihlášená ochranná známka, spadající do tříd 9, 38 a 41, a výrobky a služby, na něž se vztahuje starší ochranná známka, jsou totožné nebo podobné, rozhodnutí námitkového oddělení v tomto bodě potvrdil. Odvolací senát, stejně jako to učinilo námitkové oddělení, přihlášenou ochrannou známku srovnal s jednou ze starších ochranných známek vedlejší účastnice řízení, která má nejširší dosah a jejíž ztvárnění se nejvíce podobá ztvárnění ochranné známky žalobkyně.

    11

    Pokud jde o srovnání dotčených označení, odvolací senát měl v bodě 24 napadeného rozhodnutí v podstatě za to, že výraz „life“ a jeho německý ekvivalent „Leben“ nemohou být považovány za výrazy, které popisují dotčené vvýrobky a služby. V bodě 25 uvedeného rozhodnutí dodal, že je málo pravděpodobné, že si relevantní německá veřejnost anglické slovo „life“ spojí s konceptem dlouhověkosti. Pokud jde o oslabení starší ochranné známky z důvodu údajné koexistence velkého počtu podobných ochranných známek, odvolací senát měl v bodech 26 a 27 napadeného rozhodnutí (body 27 a 28 anglické verze uvedeného rozhodnutí) za to, že tento argument není podepřen výpisy z rejstříku ochranných známek Společenství OHIM, jelikož některé z těchto ochranných známek nejsou ještě zapsány a jiné byly vzaty zpět. Krom toho odvolací senát v bodě 28 napadeného rozhodnutí (bod 29 anglické verze uvedeného rozhodnutí) uvedl, že Soudní dvůr v rozsudku ze dne 6. října 2005, Medion (C-120/04, Sb. rozh. s. I-8551), uznal, že výraz „life“ má běžnou rozlišovací způsobilost.

    12

    Pokud jde o výraz „blog“, odvolací senát měl v bodech 30 a 32 napadeného rozhodnutí (body 31 a 33 anglické verze uvedeného rozhodnutí) za to, že je běžně přijímáno, že je tento výraz zkratkou výrazu „weblog“, který označuje osobní deník, který je pravidelně aktualizován na internetu a potvrdil konstatování námitkového oddělení, podle kterých je pro část dotčených výrobků a služeb, které mohou zahrnovat výrobky a služby související s internetem, slovo „blog dosti slabé“, neboť průměrný spotřebitel výrobků a služeb souvisejících s informačními technologiemi jej spojí s vlastnostmi uvedených výrobků a služeb.

    13

    Pokud jde o ostatní výrobky a služby, odvolací senát měl v bodě 32 napadeného rozhodnutí (bod 33 anglické verze uvedeného rozhodnutí) za to, že Soudní dvůr určil, když rozhodoval o námitkách mezi týmž označením LIFE a označením THOMSON LIFE, že existuje nebezpečí záměny. Jelikož Soudní dvůr dospěl k tomuto závěru v kontextu, kdy se prvek „life“ nachází na druhém místě a kdy výrobky jsou rovněž elektrické výrobky, „síla“ nebo „slabost“ týkající se výrazu „blog“ by neměla nadměrně ovlivnit konečný závěr.

    14

    Konečně pokud jde o posouzení ochranných známek jako celku, odvolací senát v bodech 33 a 34 napadeného rozhodnutí (body 34 a 35 anglické verze uvedeného rozhodnutí) uvedl, že podle rozsudku Medion, bod 11 výše, existuje nebezpečí záměny v důsledku toho, že výraz „life“ hraje v přihlášeném označení samostatnou rozlišovací roli, aniž by představoval jeho dominantní prvek, a že německá veřejnost bude přihlášenou ochrannou známku vnímat jako označení hospodářsky spojené se starší ochrannou známkou. Podle odvolacího senátu je tento závěr především založen zaprvé na skutečnosti, že podobná nebo totožná povaha dotčených výrobků a služeb vyvažuje zjevnou fonetickou a vzhledovou odlišnost mezi ochrannými známkami, zadruhé na skutečnosti, že spotřebitel pozornost věnuje více začátku označení, které je tedy snadněji zapamatovatelné a zatřetí na skutečnosti, že koncepty, jejichž jsou dotčená označení nositeli, se zčásti překrývají.

    Návrhová žádání účastníků řízení

    15

    Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

    zrušil napadené rozhodnutí;

    zamítl námitky;

    vrátil věc OHIM za účelem zápisu přihlášené ochranné známky;

    uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

    16

    OHIM a vedlejší účastnice řízení navrhují, aby Tribunál:

    zamítl žalobu;

    uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.

    K přípustnosti druhého a třetího bodu návrhových žádání

    Argumenty účastníků řízení

    17

    OHIM namítá nepřípustnost druhého a třetího bodu návrhových žádání žalobkyně, tedy těch bodů návrhových žádání, které směřují k zamítnutí námitek a k tomu, aby byla přihlášená ochranná známka zapsána, z důvodu, že jde o příkazy.

    Závěry Tribunálu

    18

    Je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury v rámci žaloby podané k soudu Společenství proti rozhodnutí odvolacího senátu OHIM je OHIM povinen v souladu s čl. 63 odst. 6 nařízení č. 40/94 [nyní čl. 65 odst. 6 nařízení č. 207/2009] provést opatření, aby vyhověl rozsudku uvedeného soudu. Tribunálu tedy nenáleží ukládat OHIM příkazy [rozsudek Tribunálu ze dne 31. ledna 2001, Mitsubishi HiTec Paper Bielefeld v. OHIM (Giroform), T-331/99, Recueil, s. II-433, bod 33, a rozsudek Tribunálu ze dne , Orsay v. OHIM – Jiménez Arellano (O orsay), T-39/04, Sb. rozh. s. II-18, zveřejněné shrnutí, bod 15].

    19

    Třetí bod návrhových žádání žalobkyně směřující k tomu, aby Tribunál uložil OHIM zapsat přihlášenou ochrannou známku, je tedy třeba odmítnout jako nepřípustný.

    20

    Pokud jde o druhý bod návrhových žádání, stačí uvést, že jej bude třeba přezkoumat pouze v případě, že návrhu na zrušení napadeného rozhodnutí bude vyhověno.

    K přípustnosti dokumentů předložených poprvé před Tribunálem

    Argumenty účastníků řízení

    21

    OHIM a vedlejší účastnice řízení uvádějí, že přílohy A 1 až A 4 žaloby, které směřují k prokázání, že na trhu koexistují ochranné známky obsahující výraz „life“, nebyly nikdy předloženy v rámci správního řízení u OHIM, takže musejí být prohlášeny za nepřípustné.

    Závěry Tribunálu

    22

    Je třeba připomenout, že cílem žaloby podané k Tribunálu je přezkum legality rozhodnutí odvolacích senátů OHIM ve smyslu článku 63 nařízení č. 40/94. Úkolem Tribunálu tedy není znovu přezkoumávat skutkové okolnosti ve světle důkazů předložených poprvé před Tribunálem [rozsudky Tribunálu ze dne 18. února 2004, Koubi v. OHIM – Flabesa (CONFORFLEX), T-10/03, Recueil, s. II-719, bod 52, a ze dne , Éditions Albert René v. OHIM – Orange (MOBILIX), T-336/03, Sb. rozh. s. II-4667, body 15 a 16].

    23

    V tomto ohledu je třeba uvést, že v rámci řízení u OHIM žalobkyně uplatnila argument, podle kterého koexistence starších ochranných známek může prokázat „stupeň rozředění“ slova „life“ [viz body 11, 23 a 27 napadeného rozhodnutí (body 11, 23 a 28 anglické verze uvedeného rozhodnutí), takže u OHIM měla předložit písemnosti na podporu této argumentace.

    24

    Z toho vyplývá, že přílohy A 1 až A 4, které směřují k prokázání, že na trhu koexistují ochranné známky obsahující výraz „life“ a které v rámci řízení u OHIM nebyly nikdy předloženy, musejí být prohlášeny za nepřípustné.

    K přípustnosti argumentů a důkazů předtím předložených u OHIM

    Argumenty účastníků řízení

    25

    OHIM konstatuje, že obecný odkaz, který žalobkyně v žalobě učinila na písemná vyjádření předložená v průběhu řízení u OHIM, nesplňuje požadavky vyplývající z čl. 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu Tribunálu. Argumenty žalobkyně týkající se stupně inherentní rozlišovací způsobilosti starší ochranné známky a odlišností mezi dotčenými ochrannými známkami jsou tedy nepřípustné.

    Závěry Tribunálu

    26

    Je třeba připomenout, že na základě čl. 44 odst. 1 jednacího řádu musí žaloba obsahovat stručný popis dovolávaných žalobních důvodů. Podle judikatury tyto údaje musí být dostatečně jasné a přesné pro to, aby umožnily žalovanému připravit svou obranu a Tribunálu rozhodnout o žalobě případně i bez dalších podpůrných informací [viz rozsudek Tribunálu ze dne 21. dubna 2004, Concept v. OHIM (ECA), T-127/02, Recueil, s. II-1113, bod 17 a citovaná judikatura].

    27

    Krom toho ačkoliv obsah žaloby lze podpořit a doplnit v konkrétních bodech odkazy na výňatky z písemností, které tvoří její přílohu, obecný odkaz na ostatní písemná vyjádření, i když jsou připojena k žalobě, nemůže zhojit neexistenci základních prvků právní argumentace, které podle výše uvedeného ustanovení musejí být uvedeny v žalobě (viz rozsudek ECA, bod 26 výše, bod 18 a citovaná judikatura).

    28

    V projednávané věci, pokud jde zaprvé o podobnosti a odlišnosti mezi dotčenými označeními, se žalobkyně spokojila s tím, že v žalobě (bod 29) uvedla:

    „Žalobkyně se nebude zabývat odlišnostmi a podobnostmi mezi dotčenými ochrannými známkami, neboť jsou zjevné a byly předmětem důkladného přezkumu v dřívejší fázi řízení. Za účelem dodržení požadovaného maximálního počtu stran proto žalobkyně odkazuje na argumenty a důkazy předložené u OHIM a odvolacího senátu.“

    29

    Žalobkyně tak neoznačuje konkrétní body žaloby, které chce tímto odkazem doplnit, ani písemná vyjádření, ve kterých by byly uvedeny její případné argumenty.

    30

    Za těchto okolností Tribunál nemusí v uvedených písemných vyjádřeních a přílohách vyhledávat argumenty, na které by se žalobkyně mohla odvolávat, ani je přezkoumávat, jelikož jsou takové argumenty nepřípustné.

    31

    Pokud jde zadruhé o argumenty týkající se rozlišovací způsobilosti starší ochranné známky, je nutno konstatovat, že i když žalobkyně v bodě 28 žaloby odkázala na argumenty a důkazy předložené u OHIM, rozvinula zvláště v bodech 22 až 27 žaloby argumenty na podporu existence nízké rozlišovací způsobilosti uvedené ochranné známky. Tribunál tedy kritiku uplatněnou proti napadenému rozhodnutí přezkoumá na základě těchto argumentů.

    32

    Z týchž důvodů, jako jsou důvody uvedené v bodech 26 až 30 výše, však Tribunál nemusí přezkoumávat „argumenty a důkazy předložené u OHIM a odvolacího senátu“ (bod 28 žaloby), které v žalobě nebyly označeny ani upřesněny.

    K návrhu na zrušení napadeného rozhodnutí

    Argumenty účastníků řízení

    33

    Žalobkyně vznáší jediný žalobní důvod vycházející z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94.

    34

    Žalobkyně uvádí, že odvolací senát pochybil, když vycházel z rozsudku Medion, bod 11 výše, neboť kumulativní podmínky uvedené Soudním dvorem podle ní v projednávaném případě splněny nejsou: projednávaná věc se netýká ochranné známky kombinující starší ochrannou známku s názvem podniku, starší ochranná známka nemá běžnou rozlišovací způsobilost a starší ochranná známka nemá v pozdější ochranné známce „samostatnou roli“. Žalobkyně upřesňuje, že v přihlášené ochranné známce výraz „blog“ není názvem žalobkyně.

    35

    Pojem „samostatná role“ ochranné známky tak znamená, že je třeba, aby prvek, který netvoří společnou část dotčených ochranných známek, mohl rovněž označovat původ zboží a služeb nezávisle na složené ochranné známce. Postavením nové ochranné známky vedle názvu společnosti by pak složené označení vyvolávalo dojem, že se týká určité řady výrobků v rámci výrobků a služeb společnosti. Podle žalobkyně by správná analýza podle judikatury Tribunálu měla spočívat v konstatování, že k existenci nebezpečí záměny je třeba, aby prvek tvořící starší ochrannou známku byl dominantním prvkem přihlášené ochranné známky, přičemž tomu tak nemůže být v případě prvku „life“ v přihlášené ochranné známce, který je, jak žalobkyně tvrdí, méně rozlišující než prvek „blog“.

    36

    Krom toho žalobkyně upřesňuje jednak to, že na rozdíl od odvolacího senátu, který měl za to, že starší ochranná známka má běžnou rozlišovací způsobilost, je uvedená ochranná známka „slabou ochrannou známkou“, a jednak to, že Soudní dvůr v rámci rozsudku Medion, bod 11 výše, takovou kvalifikaci provést nemohl, neboť se jednalo o žádost o rozhodnutí o předběžné otázce. Krom toho uvádí, že příslušelo odvolacímu senátu, aby posoudil rozlišovací způsobilost starší ochranné známky.

    37

    Konečně žalobkyně uvádí, že prvek tvořící starší ochrannou známku je výrazem, který se běžně užívá v daném odvětví a že koexistuje na trzích, pokud jde o relevantní výrobky a služby, jakož i relevantní spotřebitele.

    38

    OHIM a vedlejší účastnice řízení navrhují zamítnutí tohoto žalobního důvodu.

    Závěry Tribunálu

    39

    Podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 se přihlášená ochranná známka na základě námitek majitele starší ochranné známky nezapíše, pokud „z důvodu totožnosti nebo podobnosti se starší ochrannou známkou a totožnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na které se ochranná známka vztahuje, existuje nebezpečí záměny u veřejnosti na území, [na] kterém je starší ochranná známka chráněna; nebezpečí záměny zahrnuje i nebezpečí asociace se starší ochrannou známkou“.

    40

    Krom toho na základě čl. 8 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 207/2009] je třeba staršími ochrannými známkami rozumět ochranné známky zapsané v členském státě s dřívějším datem podání přihlášky, než je datum podání přihlášky ochranné známky Společenství.

    41

    Podle ustálené judikatury představuje nebezpečí záměny nebezpečí, že se veřejnost může domnívat, že dotčené výrobky nebo služby pocházejí od stejného podniku, případně od podniků hospodářsky propojených [viz rozsudek Tribunálu ze dne 10. září 2008, Boston Scientific v. OHIM – Terumo (CAPIO), T-325/06, Sb. rozh. s. II-174, zveřejněné shrnutí, bod 70, a citovaná judikatura; viz rovněž obdobně rozsudky Soudního dvora ze dne , Canon, C-39/97, Recueil, s. I-5507, bod 29, a ze dne , Lloyd Schuhfabrik Meyer, C-342/97, Recueil, s. I-3819, bod 17].

    42

    Krom toho je nesporné, že nebezpečí záměny u veřejnosti musí být posuzováno celkově, přičemž musí být zohledněny všechny relevantní faktory projednávaného případu (viz rozsudek CAPIO, bod 41 výše, bod 71, a citovaná judikatura; viz rovněž obdobně rozsudky Soudního dvora ze dne 11. listopadu 1997, SABEL, C-251/95, Recueil, s. I-6191, bod 22; Canon, bod 41 výše, bod 16, a Lloyd Schuhfabrik Meyer, bod 41 výše, bod 18).

    43

    Toto globální posouzení předpokládá určitou vzájemnou závislost mezi zohledněnými faktory, a zejména mezi podobností ochranných známek a podobností výrobků nebo služeb, na které se ochranná známka vztahuje. Nízký stupeň podobnosti mezi výrobky nebo službami, na které se ochranná známka vztahuje, tak může být vyvážen vysokým stupněm podobnosti mezi ochrannými známkami a naopak [rozsudek Soudního dvora ze dne 13. září 2007, Il Ponte Finanziaria v. OHIM, C-234/06 P, Sb. rozh. s. I-7333, bod 48; rozsudek Tribunálu ze dne , Matratzen Concord v. OHIM – Hukla Germany (MATRATZEN), T-6/01, Recueil, s. II-4335, bod 25; viz rovněž obdobně rozsudek Canon, bod 41 výše, bod 17]. Vzájemná závislost mezi těmito faktory je vyjádřena v sedmém bodě odůvodnění nařízení č. 40/94 [nyní v osmém bodě odůvodnění nařízení č. 207/2009], podle kterého je třeba pojem „podobnost“ vykládat ve vztahu k nebezpečí záměny, jehož posouzení závisí na celé řadě faktorů, a zejména na tom, jak je ochranná známka na trhu známá, k jaké asociaci s užívaným nebo zapsaným označením by mohlo dojít a na stupni podobnosti mezi ochrannou známkou a označením a mezi výrobky či službami, na které se ochranná známka a označení vztahují (viz rozsudek CAPIO, bod 41 výše, bod 72 a citovaná judikatura).

    44

    Krom toho globální posouzení, co se týče vzhledové, fonetické nebo pojmové podobnosti kolidujících označení, musí být založeno na celkovém dojmu, kterým tato označení působí, s přihlédnutím zejména k jejich rozlišujícím a dominantním prvkům. Ze znění čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, podle něhož „existuje nebezpečí záměny u veřejnosti“, totiž vyplývá, že vnímání ochranných známek průměrným spotřebitelem typu dotčených výrobků nebo služeb hraje určující úlohu při celkovém posouzení nebezpečí záměny. Průměrný spotřebitel přitom obvykle vnímá ochrannou známku jako celek a nezkoumá její jednotlivé detaily (viz rozsudek CAPIO, bod 41 výše, bod 73 a citovaná judikatura; viz rovněž obdobně rozsudek SABEL, bod 42 výše, bod 23).

    45

    Pro účely globálního posouzení nebezpečí záměny se má za to, že průměrný spotřebitel dotčených výrobků je běžně informovaný a přiměřeně pozorný a obezřetný. Kromě toho je třeba zohlednit skutečnost, že průměrný spotřebitel má pouze zřídka možnost provést přímé srovnání různých ochranných známek, ale musí se spolehnout na nedokonalou představu, kterou si o nich uchoval v paměti. Je rovněž třeba vzít v úvahu skutečnost, že úroveň pozornosti průměrného spotřebitele se může měnit v závislosti na kategorii dotčených výrobků nebo služeb [rozsudky Tribunálu ze dne 23. října 2002, Oberhauser v. OHIM – Petit Liberto (Fifties), T-104/01, Recueil, s. II-4359, bod 28, a ze dne , BMI Bertollo v. OHIM – Diesel (DIESELIT), T-186/02, Sb. rozh. s. II-1887, bod 38; viz rovněž obdobně rozsudek Lloyd Schuhfabrik Meyer, bod 41 výše, bod 26].

    46

    V projednávané věci je starší ochrannou známkou národní ochranná známka zapsaná v Německu, s ohledem na niž bylo přijato napadené rozhodnutí. Jak tedy konstatoval odvolací senát v bodě 21 napadeného rozhodnutí, přezkum musí být omezen na německé území.

    47

    Je rovněž nesporné, že relevantní veřejnost je, jak správně uvedl odvolací senát v témže bodě 21 napadeného rozhodnutí, tvořena průměrným německým spotřebitelem, o kterém se má za to, že je běžně informovaný a přiměřeně pozorný a obezřetný. Vzhledem k tomu, že některé z těchto výrobků a služeb však mohou být drahým zbožím, bude pozornost veřejnosti nezbytně vyšší. Tato konstatování, která účastníci řízení nezpochybnili, musejí být potvrzena.

    48

    Posouzení nebezpečí záměny mezi kolidujícími označeními provedené odvolacím senátem je tedy třeba přezkoumat s ohledem na předcházející úvahy.

    K podobnosti výrobků a služeb

    49

    V tomto ohledu stačí konstatovat, že stanovisko přijaté odvolacím senátem v bodě 18 napadeného rozhodnutí, který odkazuje na analýzu námitkového oddělení, musí být potvrzeno vzhledem k tomu, že žalobkyně napadenému rozhodnutí nevytkla žádnou skutečnost, pokud jde o totožnost nebo podobnost dotčených výrobků a služeb.

    K podobnosti označení

    50

    Jak již bylo uvedeno v bodě 44 výše, globální posouzení nebezpečí záměny, co se týče vzhledové, fonetické nebo pojmové podobnosti dotyčných ochranných známek, musí být založeno na celkovém dojmu, kterým tyto ochranné známky působí, s přihlédnutím zejména k jejich rozlišujícím a dominantním prvkům [viz rozsudky Tribunálu ze dne 14. října 2003, Phillips-Van Heusen v. OHIM – Pash Textilvertrieb und Einzelhandel (BASS), T-292/01, Recueil, s. II-4335, bod 47, a CAPIO, bod 41 výše, bod 88 a citovaná judikatura; viz obdobně rozsudek SABEL, bod 42 výše, bod 23].

    51

    Z judikatury rovněž vyplývá, že dvě ochranné známky jsou podobné, pokud mezi nimi z pohledu relevantní veřejnosti existuje alespoň částečná shoda, pokud jde o jeden či několik relevantních aspektů [rozsudky MATRATZEN, bod 43 výše, bod 30, a CAPIO, bod 41 výše, bod 89; viz rovněž obdobně rozsudek SABEL, bod 42 výše, bod 23).

    52

    Odvolací senát v bodě 35 napadeného rozhodnutí (bod 36 anglické verze uvedeného rozhodnutí) dospěl k závěru, že na základě globálního posouzení jsou dotčené ochranné známky podobné. Toto posouzení musí být potvrzeno.

    53

    V tomto ohledu je třeba připomenout, že označeními, která je třeba srovnat, jsou označení LIFE a LIFE BLOG.

    54

    Zaprvé, pokud jde o vzhledové srovnání, je třeba konstatovat, že přihlášená ochranná známka se skládá ze dvou slov napsaných tiskacími písmeny, která mají celkem osm písmen. Starší ochranná známka se skládá z jediného slova, které je napsáno rovněž tiskacími písmeny, které má celkem čtyři písmena. Tyto odlišnosti jsou však vyváženy skutečností, že slovo „life“ je společné oběma označením a představuje věrnou reprodukci starší ochranné známky.

    55

    Ze vzhledového hlediska tak kolidující označení vykazují určitou podobnost vzhledem k tomu, že prvek tvořící starší ochrannou známku je první složkou přihlašované ochranné známky. Krom toho, jelikož se jedná o dvě slovní ochranné známky, jsou obě ochranné známky psány nestylizovaným způsobem pro účely posouzení jejich vzhledové podobnosti. Průměrný spotřebitel, který se musí obvykle spoléhat na nedokonalou představu ochranných známek, kterou si uchová v paměti, by tak mohl dotčené ochranné známky vzhledově zaměnit [viz v tomto smyslu rozsudek Tribunálu ze dne 4. května 2005, Reemark v. OHIM – Bluenet (Westlife), T-22/04, Sb. rozh. s. II-1559, bod 34].

    56

    Zadruhé, pokud jde o fonetické srovnání, je třeba uvést, že přihlášená ochranná známka obsahuje dvě slova a starší ochranná známka slovo jediné. Obě označení se tedy vyslovují odlišně. Z důvodu totožnosti prvního slova přihlášené ochranné známky a jediného slova starší ochranné známky, která se vyslovují stejným způsobem, však mezi oběma označeními, posuzovanými jako celek, existuje určitá fonetická podobnost [viz v tomto smyslu rozsudek Tribunálu ze dne 27. září 2007, La Mer Technology v. OHIM – Laboratoires Goëmar (LA MER), T-418/03, Sb. rozh. s. II-125, zveřejněné shrnutí, bod 123].

    57

    Zatřetí, pokud jde o pojmové srovnání, je nutno konstatovat, že výraz „life“ je běžné anglické slovo, které může průměrná německy hovořící veřejnost snadno pochopit. Tento výraz „life“ ve spojení se všemi dotčenými výrobky a službami odkazuje na koncept života (life) spíše než na zvláštní délku životnosti uvedených výrobků a služeb. Tentýž pojmový obsah se nachází v přihlášené ochranné známce, která odkazuje, přinejmenším pro ty, kteří pochopí smysl slova „blog“, na on-line osobní deník.

    58

    Je třeba konstatovat, že jak uvedl OHIM, dodatečný pojem „blog“, který je připojen k přihlášené ochranné známce, není způsobilý nahradit odkaz na koncept života (life), který je společný oběma označením, přičemž tento odkaz nelze považovat za málo významný, případně zanedbatelný, takže mezi dotčenými označeními existuje určitá pojmová podobnost.

    K nebezpečí záměny

    59

    Je třeba připomenout, že existuje nebezpečí záměny, jestliže existuje kumulativně dostatečně vysoký stupeň podobnosti dotčených ochranných známek a dostatečně vysoký stupeň podobnosti výrobků nebo služeb, na které se vztahují tyto ochranné známky (rozsudek MATRATZEN, bod 43 výše, bod 45).

    60

    V tomto ohledu třebaže je pravda, že spotřebitel přikládá obvykle větší význam počáteční části slov, jelikož je vyslovována s větším důrazem [viz v tomto smyslu rozsudek Tribunálu ze dne 27. února 2008, Citigroup v. OHIM – Link Interchange Network (WORLDLINK), T-325/04, Sb. rozh. s. II-29, zveřejněné shrnutí, bod 82], je nutno konstatovat, že v projednávané věci se žádný z obou prvků „life“ a „blog“ jasně nejeví jako dominantní prvek přihlášené ochranné známky. V tomto ohledu by bylo vykonstruované mít za to, že výraz „life“ je dominantní z důvodu, že tvoří první prvek přihlášené ochranné známky, avšak neexistuje ani žádný důvod k tomu, aby se mělo za to, že je dominantní prvek „blog“ (viz v tomto smyslu rozsudek Westlife, bod 55 výše, bod 36).

    61

    Krom toho je třeba dodat, že nelze platně tvrdit, že slovo „life“ jakkoli popisuje dotčené výrobky a služby.

    62

    Dále pak, pokud jde o výraz „blog“, je třeba provést rozlišení podle dotčených výrobků a služeb. Výraz „blog“, použitý v souvislosti s informatickými výrobky nebo službami nebo v oblasti telekomunikací, totiž musí být považován za výraz mající omezenou rozlišovací způsobilost, jelikož s odkazem na tuto oblast je tento výraz obecně chápán, a to i průměrným německým spotřebitelem uvedených výrobků nebo služeb, jako odkazující na on-line deník (weblog). V této kategorii slovo „life“ tedy bude mít větší rozlišovací způsobilost než slovo „blog“.

    63

    Naproti tomu pokud jde o všechny ostatní výrobky nebo služby, které nezahrnují informatický nebo telekomunikační prvek a s ohledem na něž výraz „blog“ nemá žádný význam, je nutno konstatovat, že se jasně nejeví, že by jeden z prvků „life“ a „blog“ byl prvkem, který by měl větší rozlišovací způsobilost. Jak však správně uvedl OHIM, vyšší stupeň inherentní rozlišovací způsobilosti výrazu „blog“ by za předpokladu, že by byl prokázán, byl určitým způsobem vyvážen skutečností, že výraz „life“ je uveden na začátku označení, jelikož pozornost veřejnosti se obvykle soustředí na začátek přihlašeného označení.

    64

    V projednávané věci bylo již v bodě 49 výše konstatováno, že dotčené výrobky a služby jsou zčásti totožné a zčásti podobné. Krom toho s ohledem na konstatování uvedená v bodech 60 až 63 výše může celkový dojem vyvolaný kolidujícími označeními mezi nimi vytvořit podobnost dostatečnou k vyvolání nebezpečí záměny u spotřebitele. Ostatně i za předpokladu, že by relevantní veřejnost, včetně veřejnosti, která by vykázala vyšší stupeň pozornosti, mohla sporná označení rozlišit, mohla by nicméně, jak uvedl OHIM, být vedena k tomu, že by si myslela, že ochranné známky pocházejí od stejného podniku, případně od podniků hospodářsky propojených, identifikovaných výrazem „life“.

    65

    Jak vyplývá z bodu 60 výše, na základě žádné skutečnosti nelze tvrdit, že v projednávaném případě je slovo „life“ vyslovováno v přihlášené ochranné známce s menším důrazem než slovo „blog“. V projednávaném případě se zdá, že odlišnost mezi oběma dotčenými označeními týkající se posledního slova přihlášené ochranné známky není dostačující k vyvážení podobnosti konstatované mezi jedním ze dvou prvků přihlášené ochranné známky a jediným prvkem tvořícím starší ochrannou známku.

    66

    Krom toho je třeba uvést, že i kdyby v projednávaném případě mezi označeními existovala skutečná pojmová odlišnost, nelze mít za to, že umožňuje neutralizovat shora konstatované vzhledové a fonetické podobnosti (viz v tomto ohledu rozsudek Soudního dvora ze dne 18. prosince 2008, Éditions Albert René v. OHIM, C-16/06 P, Sb. rozh. s. I-10053, bod 98).

    67

    Konečně žalobkyně nebyla s to prokázat oslabení rozlišovací způsobilosti starší ochranné známky, neboť důkaz o koexistenci ochranných známek obsahujících výraz „life“ předložen nebyl.

    68

    V tomto ohledu je třeba připomenout, že není jistě zcela vyloučeno, že v určitých případech by koexistence starších ochranných známek na trhu mohla případně zeslabit nebezpečí záměny, které bylo mezi dvěma kolidujícími ochrannými známkami odděleními OHIM shledáno. Taková možnost může být nicméně zohledněna, pouze pokud přinejmenším v průběhu řízení týkajícího se relativních důvodů pro zamítnutí u OHIM přihlašovatel ochranné známky Společenství patřičně prokázal, že se uvedená koexistence zakládá na neexistenci nebezpečí záměny u relevantní veřejnosti mezi staršími ochrannými známkami, kterých se dovolává, a starší ochrannou známkou vedlejšího účastníka, na základě níž jsou podány námitky, a s výhradou, že dotčené starší ochranné známky a kolidující ochranné známky jsou totožné [viz rozsudek Tribunálu ze dne 7. listopadu 2007, NV Marly v. OHIM – Erdal (Top iX), T-57/06, Sb. rozh. s. II-147, zveřejněné shrnutí, bod 97 a citovaná judikatura].

    69

    Je však nutno konstatovat, že v projednávaném případě důkaz o totožnosti zápisů koexistujících na trhu předložen nebyl, jak správně uvedl odvolací senát v bodě 27 napadeného rozhodnutí (bod 28 anglické verze uvedeného rozhodnutí). Krom toho žalobkyně v každém případě nikterak neprokázala, že se uvedená koexistence zakládá na neexistenci nebezpečí záměny [rozsudek Tribunálu ze dne 11. května 2005, Grupo Sada v. OHIM – Sadia (GRUPO SADA), T-31/03, Sb. rozh. s. II-1667, bod 87].

    70

    Krom toho je třeba připomenout, že nebezpečí záměny může existovat i v případě starší ochranné známky s nízkou rozlišovací způsobilostí a přihlašované ochranné známky, která nepředstavuje její úplnou reprodukci, a to zejména z důvodu podobnosti dotčených označení a výrobků nebo služeb, kterých se označení týkají (usnesení Soudního dvora ze dne 27. dubna 2006, L’Oréal v. OHIM, C-235/05 P, Sb. rozh. s. I-57, zveřejněné shrnutí, bod 53).

    71

    Z toho vyplývá, že stupeň podobnosti dotčených ochranných známek a totožnost nebo stupeň podobnosti výrobků a služeb, na které se ochranné známky vztahují, jsou při jejich kumulativním posouzení dostatečně vysoké. Odvolací senát měl tedy právem za to, že s ohledem na dotčenou veřejnost mezi dotčenými označeními existuje nebezpečí záměny.

    72

    S ohledem na závěr odvolacího senátu uvedený v bodě 33 napadeného rozhodnutí (bod 34 anglické verze uvedeného rozhodnutí) a aniž by bylo třeba se zabývat relevancí skutečnosti, že odvolací senát vycházel zejména z rozsudku Medion, bod 11 výše, z důvodu, že prvek „blog“ nepředstavuje ochrannou známku ani název společnosti s dobrým jménem, je tedy třeba konstatovat, že přezkum provedený odvolacím senátem, pokud jde o posouzení nebezpečí záměny s ohledem na podobnost dotčených výrobků a služeb a označení, musí být potvrzen.

    73

    Ostatně podle judikatury platí, že je-li složená ochranná známka tvořena tím, že jsou vedle sebe postaveny jeden prvek a jiná ochranná známka, tato jiná ochranná známka, i když není dominantním prvkem ve složené ochranné známce, si může ve složené ochranné známce zachovat samostatnou rozlišovací roli. V takovém případě složená ochranná známka a tato jiná ochranná známka mohou být považovány za podobné [rozsudek Tribunálu ze dne 2. prosince 2008, Harman International Industries v. OHIM – Becker (Barbara Becker), T-212/07, Sb. rozh. s. II-3431, bod 37; viz rovněž rozsudek Medion, bod 11 výše, body 30 a 37]. V projednávaném případě je nutno konstatovat, že s ohledem na všechny předcházející úvahy si prvek „life“ v přihlášené ochranné známce zachovává samostatnou rozlišovací roli.

    74

    Jediný žalobní důvod vycházející z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 tudíž musí být v důsledku toho zamítnut jako neopodstatněný, přičemž i žalobu je třeba zamítnout v plném rozsahu, aniž by bylo třeba se vyjadřovat k přípustnosti druhého bodu návrhových žádání žalobkyně týkajícího se návrhu, aby Tribunál zamítl námitky vedlejší účastnice řízení [viz v tomto smyslu rozsudek Tribunálu ze dne 22. května 2008, NewSoft Technology v. OHIM – Soft (Presto! Bizcard Reader), T-205/06, Sb. rozh. s. II-78, zveřejněné shrnutí, bod 70].

    K nákladům řízení

    75

    Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že OHIM a vedlejší účastnice řízení požadovaly náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.

     

    Z těchto důvodů

    TRIBUNÁL (osmý senát)

    rozhodl takto:

     

    1)

    Žaloba se zamítá.

     

    2)

    Společnosti Nokia Oyj se ukládá náhrada nákladů řízení.

     

    Martins Ribeiro

    Wahl

    Dittrich

    Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 20. ledna 2010.

    Podpisy.


    ( *1 ) – Jednací jazyk: finština.

    Top