EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62007TJ0043

Rozsudek Soudu prvního stupně (kasačního senátu) ze dne 13. října 2008.
Neophytos Neophytou proti Komisi Evropských společenství.
Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Všeobecné výběrové řízení.
Věc T-43/07 P.

Sbírka rozhodnutí – Veřejná služba 2008 I-B-1-00053; II-B-1-00373

ECLI identifier: ECLI:EU:T:2008:432

ROZSUDEK SOUDU (kasačního senátu)

13. října 2008

Věc T-43/07 P

Neophytos Neophytou

v.

Komise Evropských společenství

„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Otevřené výběrové řízení – Zamítnutí navrhovatelovy žádosti o pracovní místo – Složení výběrové komise u ústních zkoušek – Zásada rovného zacházení – Nové žalobní důvody – Nesprávné právní posouzení – Kasační opravný prostředek zčásti neopodstatněný a zčásti opodstatněný – Vrácení věci Soudu pro veřejnou službu“

Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 13. prosince 2006, Neophytou v. Komise (F‑22/05, Sb. VS s. I‑A‑1‑159 a II‑A‑1‑617), a směřující ke zrušení tohoto rozsudku.

Rozhodnutí: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ze dne 13. prosince 2006, Neophytou v. Komise (F‑22/05), se zrušuje v části, v níž Soud pro veřejnou službu prohlásil za nepřípustné žalobní důvody, kromě posledního žalobního důvodu, vznesené N. Neophytou na jednání v rámci řízení v prvním stupni a shrnuté v bodě 27 rozsudku. Ve zbývající části se kasační opravný prostředek zamítá. Věc se vrací zpět Soudu pro veřejnou službu Evropské unie. O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Shrnutí

1.      Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Přípustnost – Podmínky – Přednesení argumentů přednesených již před Soudem pro veřejnou službu – Neexistence dopadu

[Statut Soudního dvora, příloha I, čl. 11 odst. 1; jednací řád Soudu prvního stupně, čl. 138 odst. 1 písm. c)]

2.      Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Přezkum Soudem prvního stupně právní kvalifikace skutkových okolností provedené Soudem pro veřejnou službu

(Jednací řád Soudu prvního stupně, čl. 48 odst. 2)

3.      Úředníci – Výběrové řízení – Výběrová komise – Složení

(Služební řád, příloha III, článek 3)

4.      Řízení – Předložení nových žalobních důvodů v průběhu řízení – Důvod kasačního opravného prostředku založený na skutečnostech odhalených v průběhu řízení

(Jednací řád Soudu prvního stupně, čl. 48 odst. 2)

5.      Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Zkreslení důkazů

6.      Úředníci – Výběrové řízení – Výběrová komise – Složení

(Služební řád, příloha III, článek 3)

1.      Jestliže navrhovatel zpochybňuje výklad nebo použití práva Společenství prvoinstančním soudem, mohou být právní otázky zkoumané v prvním stupni projednány znovu v řízení o kasačním opravném prostředku. Jestliže by totiž navrhovatel nemohl tímto způsobem založit svůj kasační opravný prostředek na důvodech nebo argumentech již použitých v prvním stupni, řízení o kasačním opravném prostředku by bylo zčásti zbaveno svého smyslu. Navrhovatel se tak v rámci kasačního opravného prostředku může dovolávat důvodů týkajících se zjištění skutkového stavu a jeho posouzení v napadeném rozsudku, pokud tvrdí, že prvoinstanční soud učinil zjištění, jejichž věcná nesprávnost vyplývá z písemností ve spisu, nebo že zkreslil důkazy, které mu byly předloženy. Avšak z čl. 11 odst. 1 přílohy I statutu Soudního dvora a z čl. 138 odst. 1 písm. c) jednacího řádu Soudu prvního stupně vyplývá, že kasační opravný prostředek musí přesným způsobem uvádět kritizované části rozsudku, jejichž zrušení se navrhovatel domáhá, jakož i právní argumenty, kterými je tento návrh konkrétně podpořen.

(viz body 24 a 41)

Odkazy: Soudní dvůr, 4. července 2000, Bergaderm a Goupil v. Komise, C‑352/98 P, Recueil, s. I‑5291, bod 34; Soudní dvůr, 11. listopadu 2003, Martinez v. Parlament, C‑488/01 P, Recueil, s. I‑13355, body 39 a 40, a citovaná judikatura; Soudní dvůr, 18. ledna 2007, PKK a KNK v. Rada, C‑229/05 P, Sb. rozh. s. I‑439, body 32 až 35

2.      Pokud navrhovatel zpochybňuje právní kvalifikaci skutkového stavu provedenou prvoinstančním soudem, aby z toho vyvodil právní důsledky, jedná se o právní otázku, která může být vznesena v rámci kasačního opravného prostředku. Tak tomu je zejména u právní otázky, zda prokázaná přítomnost náhradního člena výběrové komise ve stejnou dobu jako řádného člena této komise, jehož je „náhradníkem“, na poradách výběrové komise může nepatřičně ovlivnit hlasování výběrové komise, a tudíž způsobit neplatnost tohoto hlasování.

(viz body 45, 46 a 71)

Odkazy: Soudní dvůr, 1. června 1994, Komise v. Brazzelli Lualdi a další, C‑136/92 P, Recueil, s. I‑1981, bod 49; Soudní dvůr, 26. dubna 2007, Alcon v. OHIM, C‑412/05 P, Sb. rozh. s. I‑3569, body 38 až 40

3.      Současná přítomnost řádných a náhradních členů výběrové komise při ústních zkouškách nezpůsobuje protiprávnost práce a složení komise, jelikož v takovém případě náhradní člen nemá hlasovací právo.

(viz bod 53)

Odkazy: Soud prvního stupně, 13. září 2005, Pantoulis v. Komise, T‑290/03, Sb. VS s. I‑A‑241 a II‑1123, body 62, 77 a 78; Soud prvního stupně, 12. března 2008, Giannini v. Komise, T‑100/04, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 210

4.      Článek 48 odst. 2 první pododstavec jednacího řádu Soudu prvního stupně zakazuje v průběhu řízení předkládat nové důvody, ledaže by se zakládaly na okolnostech, které vyšly najevo v průběhu řízení. Analogické řešení platí i ve vztahu k výtce uplatněné na podporu žalobního důvodu. Toto ustanovení mimoto nijak nevylučuje, aby uvedené skutečnosti mohly být odhaleny v rámci organizačního procesního opatření. Konečně, prekluze stanovená tímto ustanovením, v rozsahu, ve kterém omezuje možnost dotčené strany předložit všechny skutečnosti nezbytné k tomu, aby jejím požadavkům bylo vyhověno, musí být vykládána restriktivně.

(viz bod 76)

Odkazy: Soudní dvůr, 15. října 2002, Limburgse Vinyl Maatschappij a další v. Komise, C‑238/99 P, C‑244/99 P, C‑245/99 P, C‑247/99 P, C‑250/99 P až C‑252/99 P a C‑254/99 P, Recueil, s. I‑8375, bod 370; Soud prvního stupně, 29. června 1995, Solvay v. Komise, T‑32/91, Recueil, s. II‑1825, bod 40; Soud prvního stupně, 21. března 2002, Joynson v. Komise, T‑231/99, Recueil, s. II‑2085, bod 156

5.      Za účelem určení toho, zda prvoinstanční soud zkreslil důkazy obsažené v dokumentech prokazujících složení výběrové komise, když prohlásil za nepřípustné důvody vycházející z protiprávního jmenování komise a ze sníženého počtu jejích členů, přednesených na jednání v prvním stupni, je třeba, aby Soud prvního stupně přezkoumal, zda mu spis k věci v prvním stupni a zejména dokumenty předložené Komisí umožňují zjistit smysl a rozsah těchto žalobních důvodů a přezkoumat, zda se Soud pro veřejnou službu dopustil zjevného nesprávného posouzení při výkladu a posouzení těchto dokumentů.

Tak tomu je, pokud nic v soudním spisu nenasvědčuje tomu, že navrhovatel mohl vznést tyto žalobní důvody před jednáním v prvním stupni.

(viz body 78, 80 a 82)

Odkazy: Soudní dvůr, 18. července 2007, Industrias Químicas del Vallés v. Komise, C‑326/05 P, Sb. rozh. s. I‑6557, body 57 až 60

6.      Výběrová komise má povinnost dbát přísně na dodržování zásady rovného zacházení s kandidáty a soud Společenství má povinnost přezkoumat, zda složení výběrové komise při ústních zkouškách bylo v souladu s procesními požadavky stanovenými právním řádem Společenství. Pokud porota nedodrží pravidla, kterými se řídí její práce, musí být tato skutečnost považována za porušení podstatných formálních náležitostí a v takovém případě navrhovatel nemusí prokázat, že výsledek výběrového řízení by mohl být odlišný, pokud by k tomuto porušení nedošlo.

Vzhledem k tomu, že od zásady rovného zacházení se odvíjejí pravidla o složení výběrových komisí, dopouští se soud Společenství nesprávného právního posouzení, když poruší úzký vztah, který existuje mezi touto zásadou a pravidly týkajícími se složení výběrové komise.

(viz body 85 a 86)

Odkazy: Soud prvního stupně, 23. března 2000, Gogos v. Komise, T‑95/98, Recueil FP, s. I‑A‑51 a II‑219, body 25, 37 až 39, 53 a 54, a citovaná judikatura; Soud prvního stupně, 10. listopadu 2004, Vonier v. Komise, T‑165/03, Sb. VS s. I‑A‑343 a II‑1575, bod 40

Top