9.2.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 37/16

1.

zrušit rozhodnutí Soudu prvního stupně ze dne 12. září 2007 ve věci T-30/05 v rozsahu, v němž tento rozsudek postihuje navrhovatelky;

2.

zrušit rozhodnutí Komise K(2004) 4221 konečné ze dne 26. října 2004 (věc COMP/F-1/38.338-PO/Jehly), pokud se týká navrhovatelek;

podpůrně zrušit nebo snížit pokutu uloženou navrhovatelkám v článku 2 tohoto rozhodnutí,

3.

podpůrně k návrhovému žádání 2 vrátit věc zpět Soudu k rozhodnutí;

4.

uložit žalované v původním řízení náhradu nákladů celého řízení.

—

Soud údajně nebere v potaz, že rozdělením původně jednotného řízení „galanterní zboží“ na (dílčí) řízení „galanterní zboží: jehly“ a galanterní zboží: přezky bez udání důvodů tohoto rozdělení porušuje právo na obhajobu navrhovatelek, zejména právo být vyslechnut.

—

Tím, že Soud odmítá přezkoumat, zda rozdělení řízení „galanterní zboží“ z důvodu existence jednotného a trvajícího protiprávního jednání bylo protiprávní, údajně porušuje zákaz odepření spravedlnosti a základní právo na účinnou právní ochranu.

—

Soud údajně neprávem odmítá porušení povinnosti uvést odůvodnění uvedené v článku 253 ES. Údajně neprávem považuje neúplná vyjádření Komise týkající se velikosti výrobkového trhu považovaného za relevantní, jakož i ve vztahu ke konkrétním dopadům protiprávního jednání na trh, za právně nevýznamné.

—

Soud údajně porušuje pokyny o metodě stanovování pokut. Závažnost protiprávního jednání údajně určuje pouze se zřetelem k abstraktní formě protiprávního jednání a považuje nejnižší základní částku kategorie závažnosti za minimální částku, která nesmí být snížena. Rovněž údajně jakožto polehčující okolnost odmítá zohlednit dobrovolné zastavení protiprávního jednání, čímž porušuje zásady právního státu a rovného zacházení.

—

Konečně Soud údajně porušil zásadu proporcionality. Pokyny o metodě stanovování pokut při určení závažnosti protiprávního jednání údajně používá stejně formalisticky a jednostranně k tíži navrhovatelek jako žalovaná v původním řízení. Mimoto údajně neprovádí žádné celkové, pro zásadu proporcionality nutné, zvážení všech rozhodných okolností jednotlivého případu formou kumulativního seřazení, nýbrž proporcionalitu pokuty posuzuje pouze vzhledem k jednotlivým vždy odděleným kritériím.