—

za Ecco Sko A/S H. S. Hansenem a T. K. Kristjánssonem, advokater,

—

za dánskou vládu J. Bering Liisbergem, jako zmocněncem, ve spolupráci s P. Bieringem, advokat,

—

za Komisi Evropských společenství B. Stromskym a S. Schønbergem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu položek 6403 a 6404 kombinované nomenklatury, uvedených v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění nařízení Komise (ES) č. 2388/2000 ze dne 13. října 2000 (Úř. věst. L 264, s. 1, dále jen „KN“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Skatteministeriet (ministerstvo financí) a Ecco Sko A/S (dále jen „Ecco“) ve věci sazebního zařazení sandálu.

3

Kombinovaná nomenklatura, zavedená nařízením č. 2658/87, je založená na harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“), vypracovaném Radou pro celní spolupráci, která se stala Světovou celní organizací, a zavedeném mezinárodní úmluvou uzavřenou v Bruselu dne 14. června 1983, schválenou jménem Společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288). Tato nomenklatura přejímá čísla a šestimístné položky HS, přičemž pouze sedmé a osmé místo, která tvoří podpoložky, jsou jejím dalším vlastním tříděním.

4

Druhá část KN obsahuje třídu XII, nazvanou „Obuv, pokrývky hlavy, deštníky, slunečníky, vycházkové hole, sedací hole, biče, jezdecké bičíky a jejich části a součásti; upravená péra a výrobky z nich; umělé květiny; výrobky z vlasů“, která obsahuje čtyři kapitoly, mezi nimi kapitolu 64, nazvanou „Obuv, kamaše a podobné výrobky; části a součásti těchto výrobků“.

5

Kapitola 64 KN obsahuje zejména následující položky a podpoložky:

6

Obuv zařazená do podpoložky 64039933 KN podléhá clu 8 %, zatímco celní sazba pro obuv patřící do podpoložky 64041990 KN je 17 %.

7

Všem třídám KN a v rámci každé třídy všem kapitolám KN předchází určitý počet poznámek, a sice poznámek ke třídám nebo kapitolám. Poznámka 4 a) ke kapitole 64 KN stanoví:

„za svrškový materiál se považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehled[ě] na doplňky nebo výztuhy, jako jsou obruby, chrániče kotníků, ozdoby, přezky a spony, poutka, očka nebo podobné příslušenství“.

8

Komise Evropských společenství může v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení č. 2658/87 vložit do kombinované nomenklatury doplňkové poznámky a vysvětlivky za účelem zajištění jejího jednotného použití.

9

Doplňková poznámka 1 ke kapitole 64 KN, vložená nařízením Komise (EHS) č. 3800/92 ze dne 23. prosince 1992, kterým se mění nařízení č. 2658/87 (Úř. věst. L 384, s. 8; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), stanoví:

„Ve smyslu poznámky 4 a) jsou za ‚výztuhy‘ považovány všechny kusy materiálů (např. plasty nebo useň) připevněné ke svrchnímu materiálu, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi. Po odstranění výztuh musí mít viditelný materiál znaky svrchního, nikoli podšívkového materiálu.

Pro určení základního svrchního materiálu se musí brát v úvahu části pokryté doplňky a/nebo výztuhami.“

10

Vysvětlivky ke kapitole 64 KN, ve znění použitelném v době rozhodné z hlediska skutečností původního sporu (Úř. věst. 2000, C 199, s. 1), odkazují, pokud jde o výklad pojmů „zevní podešev“ a „svršek“, na vysvětlivky k HS.

11

Vysvětlivky k HS jsou přijaty výborem pro HS, orgánem, jehož struktura a fungování jsou upraveny v článku 6 mezinárodní úmluvy zmíněné v bodu 3 tohoto rozsudku, a jsou schváleny Světovou celní organizací v souladu s podmínkami obsaženými v jejím článku 8.

12

Podle bodu D druhého pododstavce části nazvané „Obecné poznámky“ Všeobecných vysvětlivek HS ke kapitole 64:

„Pokud je svršek tvořen několika materiály, je základním materiálem ten, jenž pokrývá největší část plochy povrchu, a tento určuje zařazení, přičemž doplňky nebo prvky, jako jsou chrániče kotníků, jakékoli lemování (ochranné nebo ornamentální), jiné ornamentální prvky (například střapce, chocholy, lemovky), přezky, knoflíky, dírky, poutka nebo zdrhovadla nemohou změnit zařazení. Základní materiál případné podšívky nemá vliv na zařazení.“(neoficiální překlad)

13

Spor v původním řízení se týká sazebního zařazení sandálu, ohledně kterého Ecco podala žádost o vydání informace o sazebním zařazení zboží v srpnu 2001.

14

Dánské daňové orgány poskytly dne 19. listopadu 2001 závazné informace o zařazení dotčeného výrobku do podpoložky 64041990 KN jako „obuv se zevní podešví z kaučuku, plastů, usně nebo kompozitní usně a se svrškem z textilních materiálů“.

15

Jelikož Ecco měla za to, že sandál, který je předmětem původního řízení, měl být zařazen do podpoložky 64039933 KN jako „obuv se zevní podešví z kaučuku, plastů, usně nebo kompozitní usně a se svrškem z usně“, podala proti této závazné sazební informaci žalobu k Landsskatteret.

16

Vzhledem k tomu, že posledně uvedený vyhověl uvedené žalobě, Skatteministeriet podalo odvolání k Vestre Landsret.

17

Předkládající soud popisuje výrobek dotčený v původním řízení jako „sandál s profilovanou zevní podešví z kaučuku s vysokými obrubami. Podrážka zevní podešve obsahuje malé vsazené části různých barev a materiálů. Mezipodešev/střední podešev, sestávající z vrstvy EVA pěny a vrstvy latexové pěny pokryté textilním materiálem vyrobeným z mikrovláken, je nalepena k zevní podešvi. Na svršku, v přední části, na nártu a nad patou jsou umístěny pásky z usně se suchým zipem k úpravě sandálu podle nohy a na nártu a nad patou jsou tkaná textilní očka k nasazování obuvi. Svršek má otvory u prstů, u klenby a na vnější straně nohy a rovněž na vrchní straně nohy a na obou stranách paty. Useň na svršcích má výřezy, ve kterých jsou umístěny pruhy a logo společnosti vyrobené z kaučuku. Useň i textilní materiály jsou připevněny k mezipodešvi lepidlem. Useň, včetně upevňovacích pásků a ozdobných prvků, představuje 71 % plochy povrchu svršku.“

18

Jelikož se Vestre Landsret domníval, že výsledek sporu, který mu byl předložen, závisí na výkladu položek a poznámek ke kapitole 64 KN, rozhodl se přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

19

Podle Ecco je obuv dotčená v původním řízení, u které useň pokrývá 71 % plochy povrchu svršku, třeba v souladu s poznámkou 4 a) ke kapitole 64 KN a priori zařadit jako obuv z usně pod položku 6403 KN.

20

Mimoto useň nepředstavuje ani doplněk, ani výztuhu ve smyslu této poznámky 4 a), a zejména svršek vyhotovený zcela z usně, který lze bezproblémově používat bez podkladového textilního materiálu, nelze považovat za „kusy materiálu“ ve smyslu doplňkové poznámky 1 ke kapitole 64 KN.

21

Ecco z toho vyvozuje, že sandál dotčený v původním řízení je třeba zařadit pod položku 6403 KN jako obuv „se svrškem z usně“.

22

Dánská vláda a Komise naopak mají za to, že sandál dotčený v původním řízení je třeba zařadit jako obuv z textilních materiálů ve smyslu položky 6404 KN.

23

Dánská vláda tvrdí, že navzdory okolnosti, že useň pokrývá největší část svršku sandálu dotčeného v původním řízení, je ji třeba považovat za doplněk nebo výztuhu ve smyslu doplňkové poznámky 1 ke kapitole 64 KN, jelikož poskytuje dodatečné zpevnění a že po odstranění usně má podkladový materiál běžný fyzický tvar svršku.

24

Podle Komise textilní materiál pokrývá, na rozdíl od usně, celou plochu povrchu sandálu a vykazuje nezanedbatelnou tuhost a pevnost. Sandál má tudíž přirozený tvar boty v případě odstranění usně, a tudíž ve značném rozsahu přispívá k tomu, že sandál má charakter boty.

25

Komise, podobně jako dánská vláda, krom toho tvrdí, že otázka zařazení zboží dotčeného v původním řízení byla vznesena během schůze výboru pro celní kodex ve dnech 18. a 19. března 2003, na které se přítomné členské státy dohodly, že sandály, jejichž svršek je tvořen textilním materiálem, ke kterému jsou z vnější strany boty přišity kusy usně, je třeba považovat za sandály s textilním svrškem. Podle dánské vlády výbor pro celní kodex dospěl k tomuto závěru z důvodu, že textilní materiál byl viditelný na stranách svršku a že měl, po odstranění kusů usně, tvar svršku v souladu s poznámkou 4 a) ke kapitole 64 KN.

26

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda je třeba sandál dotčený v původním řízení zařadit pod položku 6403 KN jako obuv se svrškem z usně, nebo pod položku 6404 KN jako obuv se svrškem z textilních materiálů.

27

Je třeba nejdříve připomenout, že podle ustálené judikatury je třeba za účelem zajištění právní jistoty a snadnosti kontrol hledat rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním položky kombinované nomenklatury a poznámek ke třídám nebo kapitolám (viz zejména rozsudek ze dne 27. září 2007, Medion a Canon Deutschland, C-208/06 a C-209/06, Sb. rozh. s. I-7963, bod 34).

28

Ze znění položek 6403 a 6404 KN vyplývá, že zařazení obuvi dotčené v původním řízení pod kteroukoli z těchto dvou položek je třeba provést podle materiálu, ze kterého je vyhotoven svršek.

29

V projednávaném případě je vrchní část sandálu dotčeného v původním řízení tvořena hlavně z usně a textilního materiálu. Jak useň, tak textilní materiál jsou připevněny k mezipodešvi lepidlem.

30

Podle poznámky 4 a) ke kapitole 64 KN se za svrškový materiál považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehled[ě] na doplňky nebo výztuhy.

31

Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že useň, včetně upevňovacích pásků a ozdobných prvků, pokrývá 71 % plochy povrchu svršku.

32

Za těchto podmínek je třeba určit, zda je useň, která pokrývá největší plochu povrchu, třeba považovat za svršek, nebo zda ji je třeba považovat za výztuhu ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64 KN.

33

Doplňková poznámka 1 ke kapitole 64 KN vymezuje výztuhy jako kusy materiálu připevněné ke svrchnímu materiálu, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi.

34

Je třeba rovněž uvést, že podle doplňkové poznámky 1 ke kapitole 64 KN musí viditelný materiál mít po odstranění výztuh znaky svrchního, nikoli podšívkového materiálu.

35

Z výše uvedených úvah vyplývá, že předkládajícímu soudu za účelem zařazení sandálu dotčeného v původním řízení do KN přísluší určit, zda po odstranění usně má textilní materiál sandálu dotčeného v původním řízení znaky svršku.

36

Tak tomu bude v případě, kdy textilní materiál, bez usňových prvků, plní funkci svršku, tedy zajišťuje-li určité držení chodidla uživatele tak, že ten může botu používat k chůzi.

37

V tomto ohledu je třeba podotknout, že textilní materiál nelze považovat za svršek z pouhého důvodu, že v případě odstranění usně si zachovává tvar svršku. Jelikož totiž podšívka je určena k podšití materiálu, který ji překrývá, je naprosto pochopitelné, že sama o sobě má tvar svršku.

38

Mimoto skutečnost, že textilní materiál je nadále viditelný okolo usně a v oblasti podpatku, nemůže vyloučit, že je třeba jej považovat za podšívku.

39

Bod D druhý pododstavec části „Obecné poznámky“ kapitoly 64 vysvětlivek k HS totiž tím, že stanoví, že základní materiál případné podšívky nemá vliv na zařazení obuvi, jejíž svršek je vyhotoven z několika materiálů, implicitně uznává, že podšívka může být místy viditelná, tedy nezakrytá materiálem tvořícím svršek.

40

Tento výklad je potvrzen vysvětlivkou 1 b) ke kapitole 64 KN, jak vyplývá z vysvětlivek ke KN zveřejněných Komisí dne 28. února 2006 (Úř. věst. C 50, s. 1), opravených dne 28. října 2006 (Úř. věst. C 260, s. 18), která, i když se neuplatnila v době rozhodné z hlediska skutečností původního sporu, stanoví, že „[p]odšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky např. okolo horního okraje“.

41

Pokud jde o sandál dotčený v původním řízení, je možné zaprvé uvést, že se zdá, že textilní materiál vrchní části je vyroben z relativně neupevněného a elastického materiálu a že odstraněním usně by mohlo dojít k odnětí pásků z usně, zejména na úrovni horní části nártu. Zadruhé je třeba konstatovat, že textilní materiál je v přímém kontaktu s chodidlem, čímž brání kontaktu chodidla s usní. Zatřetí se jeví, že přítomnost textilního materiálu viditelného okolo usně a v oblasti podpatku má za cíl učinit nošení této obuvi pohodlnějším.

42

Na základě těchto úvah lze mít za to, že v případě odstranění usně textilní materiál již neumožní zpevnit chodidlo, a tudíž nemá znaky svršku, a že plní funkci podšívky určené k zajištění většího pohodlí uživatele.

43

Nicméně, předkládajícímu soudu přísluší provést nezbytná zjištění v tomto ohledu.

44

V případě, že předkládající soud dospěje k závěru, že textilní materiál má sám o sobě znaky svršku, musí zařadit sandál dotčený v původním řízení pod položku 6404 KN.

45

Naproti tomu v případě, že předkládající soud dospěje k opačnému závěru, musí zařadit sandál dotčený v původním řízení pod položku 6403 KN.

46

V tomto druhém případě totiž useň sama o sobě má buď znaky svršku, takže sandál dotčený v původním řízení patří pod položku 6403 KN, nebo je nemá, a v takovém případě je třeba svršek sandálu dotčeného v původním řízení považovat za vyhotovený současně z textilního materiálu a usně. Přitom vzhledem k tomu, že useň podle zjištění předkládajícího soudu představuje 71 % plochy povrchu svršku, bude považována za základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64 KN. Uvedený sandál bude proto třeba rovněž zařadit pod položku 6403 KN.

47

Nakonec, stanovisko výboru pro celní kodex, o kterém je zmínka ve vyjádřeních předložených Soudnímu dvoru, nemůže představovat překážku pro zařazení sandálu dotčeného v původním řízení pod položku 6403 KN. Podle ustálené judikatury totiž závěry tohoto výboru, ačkoli představují významné prostředky zajištění jednotného používání celního kodexu celními orgány členských států a jako takové mohou být považovány za právoplatný prostředek pro jeho výklad, nejsou právně závazné (rozsudek ze dne 11. května 2006, Friesland Coberco Dairy Foods, C-11/05, Sb. rozh. s. I-4285, bod 39). Soudní dvůr dokonce dodal, že může být případně přezkoumáno, zda je obsah těchto stanovisek v souladu se samotnými ustanoveními celního kodexu Společenství a zda nemění jeho působnost (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 11. července 1980, Chem-Tec, 798/79, Recueil, s. 2639, bod 11).

48

Na první otázku je tedy třeba odpovědět tak, že KN je třeba vykládat v tom smyslu, že sandál, který je předmětem původního řízení, se zevní podešví z kaučuku, jehož vrchní část je tvořena dvěma kusy usně připevněnými k mezipodešvi lepidlem a spojenými mezi sebou pásky z usně se suchým zipem, přičemž useň pokrývá přibližně 71 % plochy povrchu svršku a elastický textilní materiál umístěný pod usní je místy viditelný, spadá:

49

Ecco tvrdí, že doplňková poznámka 1 ke kapitole 64 KN může upřesnit zařazení, které vyplývá ze znění položek KN a z poznámky 4 a) k uvedené kapitole, ale nemůže způsobit, že svršek, který je při pominutí uvedené doplňkové poznámky považován za svršek z usně, bude naopak považován za svršek z textilního materiálu.

50

Dodává, že pokud by doplňková poznámka 1 ke kapitole 64 KN rozšiřovala pojem „výztuhy“ tak, že by sandál dotčený v původním řízení byl považován za sandál se svrškem z textilního materiálu, toto ustanovení by bylo neslučitelné s poznámkou 4 a) k uvedené kapitole, a tudíž neplatné. Ecco nicméně tvrdí, že při správném výkladu tato doplňková poznámka nevede k výsledku odlišnému od výsledku vyplývajícího přímo ze zmíněné poznámky 4 a).

51

Dánská vláda a Komise navrhují, aby Soudní dvůr odpověděl, že doplňková poznámka 1 ke kapitole 64 KN je slučitelná s poznámkou 4 a) ke zmíněné kapitole.

52

Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je platnost doplňkové poznámky 1 ke kapitole 64 KN vzhledem k poznámce 4 a) k uvedené kapitole.

53

Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že tato otázka byla položena z důvodu tvrzení Ecco v rámci věci v původním řízení, podle kterého je doplňková poznámka 1 ke kapitole 64 KN neslučitelná s poznámkou 4 a) k uvedené kapitole v případě, kdy by její výklad vedl k zařazení obuvi, jejíž největší plochu povrchu tvoří useň ve tvaru svršku, pod položku 6404 KN, pokud textilní materiál, který se nachází pod ní, má rovněž tvar svršku.

54

V tomto ohledu postačuje konstatovat jednak to, že poznámka 4 a) ke kapitole 64 KN výslovně stanoví, že za účelem jejího zařazení do KN nemají části tvořící případné výztuhy žádný vliv na určení základního materiálu svršku obuvi. Toto objasnění je uváděno bez jakéhokoli odkazu nebo omezení týkajícího se plochy pokryté zmíněnými výztuhami.

55

Dále je třeba uvést, že doplňková poznámka 1 ke kapitole 64 KN se omezuje, jak naznačuje její název, na poskytnutí určitých vysvětlení týkajících se pojmu „výztuhy“ ve smyslu zmíněné poznámky 4 a), a zejména ohledně jejich funkce.

56

Za těchto podmínek neexistuje rozpor mezi obsahem poznámky 4 a) ke kapitole 64 KN a obsahem doplňkové poznámky 1 ke zmíněné kapitole, který by mohl zpochybnit platnost posledně uvedené.

57

V důsledku toho je důvodné na druhou otázku odpovědět tak, že doplňková poznámka 1 ke kapitole 64 KN je slučitelná s poznámkou 4 a) k uvedené kapitole.

58

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto: