ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu)

18. prosince 2007

Věc C-135/06 P

Roderich Weißenfels

v.

Evropský parlament

„Kasační opravný prostředek – Odměna – Příspěvek na vyživované dítě – Odečtení částky příspěvku podobné povahy vypláceného z jiných zdrojů – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci – Spory majetkoprávní povahy“

Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 25. ledna 2006, Weißenfels v. Parlament (T‑33/04, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí) a směřující ke zrušení tohoto rozsudku.

Rozhodnutí: Zrušení rozsudku Soudu prvního stupně.

Shrnutí

1.        Úředníci – Žaloba – Žaloba směřující proti potvrzujícímu rozhodnutí – Přípustnost zpochybnění potvrzeného rozhodnutí při neexistenci prekluze

(Služební řád úředníků, články 90 a 91)

2.        Úředníci – Žaloba – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci – Spory majetkoprávní povahy ve smyslu čl. 91 odst. 1 služebního řádu – Pojem

(Služební řád úředníků, čl. 91 odst. 1)

3.        Úředníci – Odměna – Rodinné přídavky – Dvojnásobný příspěvek na vyživované dítě

(Služební řád úředníků, čl. 67 odst. 2 a 3)

1.        Žaloba proti potvrzujícímu rozhodnutí je nepřípustná pouze tehdy, pokud potvrzené rozhodnutí nabylo právní moci ve vztahu k dotyčnému, protože nebyla podána žaloba ve stanovené lhůtě. V opačném případě má dotyčný právo napadnout buď potvrzené rozhodnutí, nebo potvrzující rozhodnutí, anebo obě tato rozhodnutí.

Bylo by ostatně v rozporu s řádným výkonem spravedlnosti požadovat po žalobci, aby podal u Soudu novou žalobu proti rozhodnutí, které se týká téže otázky jako předchozí rozhodnutí. Návrh směřující ke zrušení tohoto nového rozhodnutí podaný ve stadiu repliky je tedy přípustný.

2.        „Spory majetkoprávní povahy“ ve smyslu čl. 91 odst. 1 služebního řádu představují nejen žaloby na náhradu škody zaměstnanců proti orgánu, ale i všechny žaloby, které směřují k tomu, aby orgán zaplatil zaměstnanci částku, o které má tento zaměstnanec za to, že mu ji dluží na základě služebního řádu nebo jiného aktu, který upravuje jejich pracovněprávní vztahy.

Z toho plyne, že návrh zaměstnance směřující k tomu, aby mu dotyčný orgán zaplatil částky, které mu byly podle jeho názoru neprávem sraženy z jeho odměny, zvýšené o úroky ve výši zákonné sazby, představuje „spor majetkoprávní povahy“ ve smyslu čl. 91 odst. 1 služebního řádu.

Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci přiznaná soudu Společenství v čl. 91 odst. 1 služebního řádu ho pověřuje úplným rozhodnutím o sporech, které mu byly předloženy, tedy rozhodnutím o všech právech a povinnostech zaměstnance, s výjimkou provedení výkonu některých částí rozsudku dotčeným orgánem za přesných podmínek, které soud stanoví, a pod jeho dohledem.

Soudu Společenství tudíž přísluší případně rozhodnout, že orgánu bude uložena povinnost zaplatit částku, na kterou má navrhovatel nárok na základě služebního řádu nebo jiného právního aktu.

3.        Článek 67 odst. 2 služebního řádu musí být vykládán tak, že pouze příspěvky, které jsou srovnatelné a které mají stejný účel jako rodinné přídavky podle služebního řádu, mají podobnou povahu ve smyslu tohoto ustanovení.

Podle čl. 67 odst. 3 služebního řádu může být příspěvek na vyživované dítě zdvojnásoben, pokud je dítě duševně nebo tělesně postiženo a pokud je tato situace spojena se značnými výdaji pro úředníka. Z toho plyne, že srovnatelný příspěvek může být odečten pouze od té části příspěvku na vyživované děti, která se přidává z důvodu zdvojnásobení k příspěvku, na který má zaměstnanec v každém případě nárok.

Zvláštní lucemburský příspěvek pro osoby se zdravotním postižením se zřetelně liší od příspěvku podle služebního řádu z několika hledisek.

Lucemburský příspěvek, který je přiznán pouze z důvodu bydliště na lucemburském území a který nesouvisí s pracovněprávním vztahem, má za cíl čelit prostřednictvím příslušných opatření zdravotnímu postižení, které zákon přesně definuje. Přiznává se osobám, jejichž jedna nebo několik tělesných nebo duševních funkcí jsou, navzdory léčení, výchově nebo příslušné rehabilitaci a přes použití odpovídajících přístrojů, sníženy natolik, že dotčená osoba je odkázána na pomoc nebo péči třetí osoby. Musí totiž samozřejmě umožňovat krytí výdajů nezbytných na zaměstnání, alespoň na zkrácený úvazek, třetí osoby, což neumožňuje část příspěvku podle služebního řádu odpovídající zdvojnásobení tohoto příspěvku, jejíž částka může sloužit zejména na úhradu výdajů spojených s péčí, rehabilitací, přístroji, specializovanou výchovou nebo úpravou bydlení.

Z toho plyne, že část příspěvku na vyživované dítě poskytovaná na základě čl. 67 odst. 3 služebního řádu a lucemburský příspěvek nemají ani stejný předmět, ani stejný účel, a nemají tedy podobnou povahu ve smyslu čl. 67 odst. 2 služebního řádu.