Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62003TJ0216

    Rozsudek Soudu prvního stupně (samosoudce) ze dne 28. září 2004.
    Mario Paulo Tenreiro proti Komisi Evropských společenství.
    Úředníci.
    Věc T-216/03.

    Sbírka rozhodnutí – Veřejná služba 2004 I-A-00245; II-01087

    ECLI identifier: ECLI:EU:T:2004:276

    ROZSUDEK SOUDU (samosoudce)

    28. září 2004

    Věc T-216/03

    Mario Paulo Tenreiro

    v.

    Komise Evropských společenství

    „Úředníci – Mobilita – Zamítnutí služebního povýšení – Srovnávací přezkum zásluh“

    Úplný text ve francouzském jazyce          II - 0000

    Předmět: Žaloba, jejímž předmětem je v podstatě návrh na zrušení rozhodnutí Komise zveřejněného dne 14. srpna 2002, jímž se stanoví seznam úředníků služebně povýšených do platové třídy A4 v roce 2002, z důvodu, že neobsahuje žalobcovo jméno.

    Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady.

    Shrnutí

    1.     Úředníci ─ Žaloba ─ Předcházející správní stížnost ─ Totožnost předmětu a důvodu ─ Žalobní důvody a argumenty, které nejsou obsažené ve stížnosti, ale úzce s ní souvisejí ─ Přípustnost

    (Služební řád úředníků, články 90 a 91)

    2.     Úředníci ─ Žaloba ─ Akt nepříznivě zasahující do právního postavení ─ Pojem ─ Odmítnutí zápisu na seznam úředníků určených ke služebnímu povýšení ─ Přípravný akt za neexistence vyloučení nezapsaných úředníků ze služebního povýšení

    (Služební řád úředníků, články 90 a 91)

    3.     Úředníci ─ Služební povýšení ─ Správní uvážení ─ Soudní přezkum ─ Meze

    (Služební řád úředníků, článek 45)

    4.     Úředníci ─ Služební povýšení ─ Srovnávací přezkum zásluh ─ Důkazní břemeno

    (Služební řád úředníků, článek 45)

    5.     Úředníci ─ Služební povýšení ─ Srovnávací přezkum zásluh ─ Postupy ─ Správní uvážení ─ Meze

    (Služební řád úředníků, článek 45)

    6.     Úředníci ─ Služební povýšení ─ Kritéria ─ Zásluhy ─ Zohlednění odsloužených let a věku ─ Podpůrná povaha

    (Služební řád úředníků, článek 45)

    7.     Úředníci ─ Služební povýšení ─ Srovnávací přezkum zásluh ─ Automatické služební povýšení úředníků, kteří byli zahrnuti do seznamu nejzasloužilejších úředníků předcházejícího hodnotícího období pro účely povýšení ─ Protiprávnost ─ Zohlednění zahrnutí do uvedeného seznamu ─ Přípustnost ─ Podmínka

    (Služební řád úředníků, článek 45)

    8.     Úředníci ─ Služební povýšení ─ Zásada zákazu diskriminace ─ Úředníci, kteří byli přeloženi

    (Služební řád úředníků, článek 45)

    9.     Úředníci ─ Služební povýšení ─ Srovnávací přezkum zásluh ─ Postupy ─ Použití metod, které mohou zamezit subjektivitě vycházející z posouzení učiněných různými posuzujícími osobami ─ Legalita

    (Služební řád úředníků, článek 45)

    1.     Pravidlo o souladu mezi správní stížnosti ve smyslu čl. 90 odst. 2 služebního řádu a následnou žalobou vyžaduje, aby byl pod hrozbou nepřípustnosti žalobní důvod vznesený před soudem Společenství zmíněný již v rámci postupu před zahájením soudního řízení, aby se orgán oprávněný ke jmenování mohl seznámit s výtkami dotčené osoby vůči napadenému rozhodnutí. Toto pravidlo je odůvodněno samotným účelem postupu před zahájením soudního řízení, který má za cíl umožnit vyřešení sporů mezi úředníky a správními orgány smírčí cestou.

    Ačkoli návrhová žádání předložená soudu Společenství mohou obsahovat pouze námitky týkající se téhož důvodu, jako je důvod, kterého se týkají námitky uvedené ve stížnosti, tyto námitky však mohou být objasněny před soudem Společenství předložením žalobních důvodů a argumentů, které nejsou nutně obsaženy ve stížnosti, ale úzce s ní souvisejí.

    (viz body 38 až 40)

    Odkazy: Soudní dvůr, 20. května 1987, Geist v. Komise, 242/85, Recueil, s. 2181, bod 9; Soudní dvůr, 26. ledna 1989, Koutchoumoff v. Komise, 224/87, Recueil, s. 99, bod 10; Soudní dvůr, 14. března 1989, Del Amo Martinez v. Parlament, 133/88, Recueil, s. 689, body 9 a 10; Soud, 29. března 1990, Alexandrakis v. Komise, T-­57/89, Recueil, s. II-­143, bod 8; Soud, 7. července 2004, Schmitt v. AER, T-­175/03, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 42 a uvedená judikatura

    2.     Zapsání úředníka na seznam úředníků, kteří jsou považováni za nejzasloužilejší pro účely služebního povýšení v rámci služebního postupu, je pouze přípravným aktem, a nepředstavuje tedy akt nepříznivě zasahující do právního postavení. Vzhledem k tomu, že orgán oprávněný ke jmenování není totiž striktně povinen povýšit úředníka zapsaného na tomto seznamu, nezasahuje zápis jako takový do právního postavení dotčené osoby, neboť k rozhodnutí o případném povýšení této osoby může dojít později. Pokud jde o úředníky, kteří byli vyloučeni, zápis jiného úředníka nemění jejich právní postavení, které bude ovlivněno pouze tehdy, jestliže dojde ke skutečnému povýšení posledně uvedeného. Vady týkající se tohoto seznamu mohou být tedy napadeny v rámci žaloby směřující proti rozhodnutí přijatému po uplynutí hodnotícího období pro účely povýšení.

    Rozhodnutí, kterým se odmítá zápis úředníka na takový seznam, by změnilo přímo právní postavení vyloučeného úředníka a představovalo by vůči posledně uvedenému akt nepříznivě zasahující do jeho právního postavení pouze v případě, že by měl uvedený orgán oprávněný ke jmenování za to, že je vázán seznamem vyhotoveným po ukončení prací výboru pro povýšení, a vyloučil tak z povýšení osoby, které nejsou na tomto seznamu.

    (viz body 47 a 48)

    Odkazy: Soud, 5. prosince 1990, Marcato v. Komise, T-­82/89, Recueil, s. II­-735, body 40 a 52; Soud, 3. října 2000, Cubero Vermurie v. Komise, T-­187/98, RecueilFP, s. I-­A-­195 a II-­885, bod 3

    3.     V rámci srovnávacího přezkumu zásluh kandidátů na povýšení má orgán oprávněný ke jmenování širokou posuzovací pravomoc a přezkum soudu Společenství se musí v této oblasti omezit na otázku, zda vzhledem k prostředkům a důvodům, které mohly vést správní orgán k jeho posouzení, jednal tento orgán v mezích, které nejsou napadnutelné, a při výkonu své pravomoci zjevně nepochybil. Soud tedy nemůže nahradit svým posouzením kvalifikace a zásluh kandidátů posouzení uvedeného orgánu.

    (viz bod 50)

    Odkazy: Soudní dvůr, 15. března 1989, Bevan v. Komise, 140/87, Recueil, s. 701, bod 34; Soud, 6. června 1996, Baiwir v. Komise, T­-262/94, RecueilFP, s. I­A­257 a II-­739, body 66 a 138; Soud, 5. března 1998, Manzo-Tafaro v. Komise, T-­221/96, RecueilFP, s. I-­A-­115 a II-­307, bod 16; Soud 13. července 2000, Griesel v. Rada, T-­157/99, RecueilFP, s. I-­A-­151 a II-­699, bod 41

    4.     Co se týče důkazního břemene ohledně skutečného srovnávacího přezkumu zásluh úředníků určených k povýšení před přijetím rozhodnutí o povýšení, musí žalobce, který zpochybňuje existenci takového přezkumu, předložit soubor dostatečně se shodujících indicií na podporu své argumentace ohledně neexistence takového přezkumu k tomu, aby příslušelo dotyčnému orgánu předložit důkaz o tom, že skutečně takový srovnávací přezkum provedl.

    (viz bod 59)

    Odkazy: Soud, 30. ledna 1992, Schönherr v. CES, T­-25/90, Recueil, s. II-­63, bod 25; Soud, 19. března 2003, Tsarnavas v. Komise, T-­188/01 až T-­190/01, RecueilFP, s. I­-A­-95 a II-­495, bod 115

    5.     Orgán oprávněný ke jmenování disponuje pravomocí použít metodu, kterou považuje za nejvhodnější při provádění srovnávacího přezkumu posudků a odpovídajících zásluh kandidátů, kteří mohou být povýšeni, přičemž zvolená metoda musí zajistit, aby byl srovnávací přezkum zásluh kandidátů prováděn v zájmu služby, na základě rovnosti a podle srovnatelných informačních zdrojů.

    (viz bod 68)

    Odkazy: Soud, 30. listopadu 1993, Perakis v. Parlament, T­78/92, Recueil, s. II­1299, bod 14; Soud, 13. července 1995, Rasmussen v. Komise, T-­557/93, RecueilFP, s. I-­A-­195 a II-­603, bod 20

    6.     Představují-li zásluhy úředníků, kteří mohou být povýšeni, rozhodující kritérium pro povýšení, může orgán oprávněný ke jmenování v případě rovnocenných zásluh podpůrně zohlednit jiné faktory, jakými jsou věk kandidátů a počet jejich odsloužených let v platové třídě nebo službě.

    (viz bod 79)

    Odkazy: Soud, 9. dubna 2003, Tejada Fernández v. Komise, T-­134/02, RecueilFP, s. I-­A-­125 a II­-609, bod 42 a uvedená judikatura

    7.     Postup spočívající v automatickém povýšení úředníka, který je zahrnut do seznamu nejzasloužilejších úředníků v předcházejícím hodnotícím období pro povýšení, aniž by byl povýšen, porušuje zásadu srovnatelného přezkumu zásluh úředníků, kteří mohou být povýšeni, stanovenou v článku 45 služebního řádu.

    Požadavek srovnávacího přezkumu zásluh však nevylučuje, aby orgán oprávněný ke jmenování zohlednil okolnost, že byl kandidát již zahrnut do seznamu úředníků, kteří jsou považováni za nejzasloužilejší, ve dřívějším hodnotícím období, jsou-li zásluhy každého kandidáta posuzovány vzhledem k zásluhám jiných kandidátů na povýšení. Z toho vyplývá, že zohlednění postavení „zbývajícího“ úředníka z předcházejícího období pro povýšení nelze jako takové napadat v případě, že mu orgán oprávněný ke jmenování nepřikládá nadměrnou důležitost.

    (viz body 82 a 84)

    Odkazy: Soud, 25. března 1999, Hamptaux v. Komise, T-­76/98, RecueilFP, s. I­-A-59 a II­-303, bod 44

    8.     Orgány Společenství musejí zajistit, aby mobilita nenarušovala průběh služebního postupu úředníků, ke kterým se vztahuje. Těmto orgánům tak přísluší ověřit, zda úředník, který byl přeložen, není znevýhodněn v rámci období pro povýšení z důvodu svého přeložení.

    Úředník však nemůže za účelem prokázání porušení zásady zákazu diskriminace platně srovnávat své současné postavení s postavením, o kterém pouze tvrdí, že by se v něm býval nacházel, kdyby nebyl přeložen. Pokud jde o zcela hypotetické postavení úředníka, není možné konkrétně stanovit, jaké možnosti postupu by posledně uvedený měl, neboť takové možnosti postupu jsou příliš nejisté.

    (viz body 92 a 95)

    Odkazy: Soudní dvůr, 27. října 1977, Giry v. Komise, 126/75, 34/76 a 92/76, Recueil, s. 1937, body 27 a 28; Soudní dvůr, 5. května 1983, Pizziolo v. Komise, 785/79, Recueil, s. 1343, bod 16; výše uvedený Cubero Vermurie v. Komise, body 68 a 69

    9.     Je třeba považovat za legální metodu použitou orgánem oprávněným ke jmenování pro udělení povýšení, která spočívá ve srovnání jednak průměru analytického posouzení úředníků příslušejících ke dvěma různým generálním ředitelstvím a jednak průměru analytického posouzení jejich příslušných generálních ředitelství vzhledem k tomu, že taková metoda může zamezit subjektivitě vycházející z posouzení učiněných různými posuzujícími osobami.

    (viz bod 97)

    Odkazy: Výše uvedený Cubero Vermurie v. Komise, bod 85

    Top