Spojené věci C-261/03 a C-262/03

Allevamenti Associati Srl

v.

Regione Emilia-Romagna a Latteria Sociale Moderna Soc. coop. Arl proti Azienda di Stato per gli interventi nel mercato agricolo (AIMA) a další

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale amministrativo regionale per l’Emilia-Romagna)

„Řízení o předběžné otázce – Článek 104 odst. 3 jednacího řádu – Mléko a mléčné výrobky – Režim doplňkové dávky – Ošetření a zpracování mlékárnou při plnění smlouvy o dílo – Pojmy ‚dodávka‘ a ‚přímý prodej‘“

Shrnutí usnesení

Zemědělství – Společná organizace trhu – Mléko a mléčné výrobky – Doplňková dávka na mléko – Mléko svěřené výrobcem za účelem zpracování třetím osobám v rámci smlouvy o dílo za úplatu bez převodu vlastnického práva – Činnost kvalifikovaná jako dodávka

(Nařízení Rady č. 3950/92, články 1 a 2 a čl. 9 písm. g); nařízení Komise č. 536/93, článek 1)

Články 1 a 2 a čl. 9 písm. g) nařízení č. 3950/92, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků, jakož i článek 1 nařízení č. 536/93, kterým se stanoví prováděcí pravidla týkající se doplňkové dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků, je třeba vykládat tak, že pro určení mléčných kvót a uplatnění doplňkové dávky musí být skutečnost, že výrobní podnik svěří v rámci smlouvy o dílo za úplatu týkající se ošetření mléka a jeho zpracování na sýr, máslo a syrovátku určité množství mléka třetím osobám bez převodu vlastnického práva, kvalifikována jako dodávka

(viz bod 28 a výrok)

USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu)

18. listopadu 2004(*)

„Řízení o předběžné otázce – Článek 104 odst. 3 jednacího řádu – Mléko a mléčné výrobky – Režim doplňkové dávky – Ošetření a zpracování mlékárnou při plnění smlouvy o dílo – Pojmy ,dodávka‘ a ,přímý prodej‘“

Ve spojených věcech C-261/03 a C-262/03,

jejichž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutími Tribunale amministrativo regionale per l‘Emilia‑Romagna (Itálie) ze dne 6. května 2003, došlými Soudnímu dvoru dne 17. června 2003, v řízeních

Allevamenti Associati Srl

proti

Regione Emilia-Romagna,

za přítomnosti:

Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA)

a

Latteria Sociale Moderna Soc. coop. arl (C-261/03)

a

Latteria Sociale Moderna Soc. coop. arl

proti

Azienda di Stato per gli interventi nel mercato agricolo (AIMA),

Servizio Provinciale Agricoltura di Reggio Emilia,

Regione Emilia-Romagna

a

Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA),

za přítomnosti:

Allevamenti Associati Srl (C-262/03),

SOUDNÍ DVŮR (čtvrtý senát),

ve složení N. Colneric (zpravodaj), úřadující předsedkyně čtvrtého senátu, J. N. Cunha Rodrigues a E. Juhász, soudci,

generální advokát: L. A. Geelhoed,

vedoucí soudní kanceláře:  M. Múgica Arzamendi, vrchní rada,

po vyrozumění předkládajícího soudu o tom, že Soudní dvůr hodlá rozhodnout odůvodněným usnesením v souladu s čl. 104 odst. 3 svého jednacího řádu,

po vyzvání zúčastněných osob uvedených v článku 23 Statutu Soudního dvora, aby předložily svá případná vyjádření k této otázce,

po vyslechnutí generálního advokáta,

vydává toto

Usnesení

1        Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článků 1 a 2 a čl. 9 písm. g) nařízení Rady (EHS) č. 3950/92 ze dne 28. prosince 1992, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (Úř. věst. L 405, s. 1), a článků 1, 2 a 3 nařízení Komise (EHS) č. 536/93 ze dne 9. března 1993, kterým se stanoví prováděcí pravidla týkající se doplňkové dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků (Úř. věst. L 57, s. 12).

2        Tato žádost byla podána v rámci dvou sporů mezi Allevamenti Associati Srl (dále jen „Allevamenti Associati“) a Latteria Sociale Moderna Soc. coop. arl. (dále jen „Latteria Sociale Moderna“) a dvěma italskými správními orgány ve věci kvalifikace ošetření a zpracování určitého množství mléka vyrobeného první společností, provedených druhou společností jako dodávka nebo přímý prodej.

 Právní úprava Společenství

3        Nařízení č. 3950/92 obnovilo od hospodářského roku 1993/1994 na sedm po sobě jdoucích období dvanácti měsíců uplatňování doplňkové dávky na mléko zavedené ve Společenství od roku 1984 nařízením Rady (EHS) č. 856/84 ze dne 31. března 1984, kterým se mění nařízení (EHS) č. 804/68 o společné organizaci trhů v odvětví mléka a mléčných výrobků (Úř. věst. L 90, s. 10), a nařízením Rady č. 857/84 ze dne 31. března 1984, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dávku uvedenou v článku 5c nařízení (EHS) č. 804/68 v odvětví mléka a mléčných výrobků (Úř. věst. L 90, s. 13). 

4        Třetí bod odůvodnění nařízení č. 3950/92 ohledně způsobů výběru dávky uvádí, že musí být zachována metoda přijatá v roce 1984, podle níž se dávka uplatňuje v případě, že množství mléka odebraného nebo prodaného k přímé spotřebě překračuje určitý zaručený práh; že uvedený práh se vyjádří pro každý členský stát stanovením celkového zaručeného množství, které nesmí být vyšší než součet množství přidělených individuálně pro dodávky i pro přímý prodej, a že tato množství jsou stanovena pro uvedených sedm období ode dne 1. dubna 1993 s přihlédnutím k jednotlivým skutečnostem předchozího režimu. 

5        Osmý bod odůvodnění tohoto nařízení zpřesňuje, že ve snaze vyhnout se dlouhým prodlevám, ke kterým v minulosti docházelo při výběru a úhradě dávky a které nejsou slučitelné s cíli režimu, je třeba stanovit, že za dávku je odpovědný odběratel, který se jeví v nejlepší pozici pro provedení nezbytných operací, a že tento odběratel bude mít k dispozici prostředky k vybírání této dávky od producentů, kteří ji dluží.

6        Podle článku 1 téhož nařízení zaplatí producenti kravského mléka doplňkovou dávku z množství mléka nebo ekvivalentu mléka, které dodají odběrateli nebo prodají k přímé spotřebě během dotyčného období dvanácti měsíců a které překročí stanovené množství.

7        Článek 2 odst. 1, 2 a 3 uvedeného nařízení stanoví:

„1.      Dávku je nutné uhradit z celkového množství mléka nebo ekvivalentu mléka uvedeného na trh během dotyčného období dvanácti měsíců, které překročí některé z množství uvedených v článku 3. Dávka se rozdělí mezi producenty, kteří k překročení referenčních množství přispěli.

[…]

2.      Pokud jde o dodávky, odběratel odpovědný za dávku uhradí příslušnému subjektu členského státu před stanoveným datem a podle stanovených pravidel splatnou částku, kterou odečte z ceny mléka zaplacené producentům, kteří dávku dluží, nebo, pokud toto není možné, kterou vybere jakýmkoliv vhodným způsobem.

[…]

3.      Pokud jde o přímý prodej, producent uhradí příslušnou dávku příslušnému subjektu členského státu před stanoveným datem a v souladu s pravidly, jež budou stanovena.“

8        Podle čl. 4 odst. 2 první a druhé věty nařízení č. 3950/92:

„Individuální referenční množství se navýší nebo stanoví na základě řádně odůvodněné žádosti producenta, s cílem zohlednit změny ovlivňující jeho dodávky nebo přímý prodej. Navýšení nebo stanovení tohoto referenčního množství je podmíněno odpovídajícím snížením nebo zrušením druhého referenčního množství, kterým producent disponuje. […]“

9        Článek 9 téhož nařízení stanoví:

„Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

[…]

c)      ,producentem‘ fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení fyzických nebo právnických osob hospodařících v zemědělském podniku, který se nachází na zeměpisném území Společenství, a

–        prodávajících mléko nebo jiné mléčné výrobky přímo spotřebiteli

nebo

–        dodávajících odběrateli;

[…]

e)      ,odběratelem‘ podnik nebo seskupení, které od producenta nakupuje mléko nebo jiné mléčné výrobky za účelem:

–        jejich ošetření nebo zpracování,

–        jejich prodeje jednomu nebo více podnikům, které ošetřují nebo zpracovávají mléko či jiné mléčné výrobky.

         […]

f)      ,podnikem, který ošetřuje nebo zpracovává mléko nebo jiné mléčné výrobky‘ podnik nebo seskupení, které se zabývají sběrem, balením, skladováním, chlazením a zpracováním mléka, nebo jejichž činnost v oblasti mlékárenství je omezena na jednu z výše uvedených operací;  

g)      ,dodávkou‘ dodávka mléka nebo jiných mléčných výrobků, ať již přepravu provádí producent, odběratel, podnik ošetřující nebo zpracovávající tyto produkty nebo třetí strana; 

h)      ,mlékem nebo ekvivalentem mléka prodávaným k přímé spotřebě‘ mléko nebo mléčné výrobky přepočtené na ekvivalent mléka, prodané nebo převedené bezúplatně bez účasti podniku, který mléko nebo jiné mléčné výrobky ošetřuje nebo zpracovává.“

10      Článek 1 nařízení č. 536/93 stanoví:

„Pro výpočet doplňkové dávky zakotvené v nařízení (EHS) č. 3950/92:

1)      se ve smyslu čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení ,množstvím mléka nebo ekvivalentu mléka uvedeným na trh‘ v členském státě rozumí celkové množství mléka nebo ekvivalentu mléka, které opouští podniky umístěné na území tohoto členského státu.   

Množství poskytnutá producentem k ošetření anebo zpracování v rámci zpracovatelské smlouvy se považují za dodávku;

[…]“ (neoficiální překlad)

 Spor v původním řízení a předběžná otázka

11      V průběhu mléčných let 1998/1999 a 1999/2000 měla Latteria Sociale Moderna na základě smlouvy o dílo uzavřené s Allevamenti Associati povinnost ošetřit a zpracovat určité množství mléka vyrobené posledně jmenovanou za účelem získání sýra, másla a syrovátky. Uvedená smlouva ohledně zpracování stanovila, že sýr, máslo a syrovátka budou vráceny objednávající společnosti, která je uvede na trh. 

12      Po účely uplatnění doplňkové dávky na mléko v průběhu dvou dotčených mléčných roků se Allevamenti Associati domnívala, že množství svěřená Latteria Sociale Moderna představovala „přímé prodeje“. Jako takové je ohlásila u příslušných italských orgánů.

13      Servizio Provinciale Agricoltura di Reggio Emilia mělo naproti tomu za to, že se v projednávaném případě jednalo o „dodávky“ mléka. Překvalifikoval výrobu za roky 1998/1999 a 1999/2000 z „přímých prodejů na dodávky“, a v důsledku toho uplatnil doplňkovou dávku k tíži Latteria Sociale Moderna, považovanou za „odběratele“ dodaného mléka.  

14      Allevamenti Associati a Latteria Sociale Moderna podaly, každá ohledně části jich se týkající, žalobu proti těmto rozhodnutím u Tribunale amministrativo regionale per l‘Emilia‑Romagna, když protiprávnost těchto rozhodnutí vyvozovaly zejména z nařízení č. 3950/92 a č. 536/93.  

15      V rámci těchto sporů se vnitrostátní soud táže na výklad čl. 9 písm. g) nařízení č. 3950/92. Ptá se, zda je toto ustanovení možno vykládat tak, že pojem „dodávka“ se použije na převody vlastnického práva, anebo v každém případě na převod právního titulu umožňujícího nabyvateli na svůj vlastní účet disponovat s mlékem, a ne pouze na jednoduché přenechání mléka za účelem jeho zpracování, přičemž mléko zůstává předmětem výlučného vlastnického práva podniku, který jej po zpracování získá zpět. 

16      Vzhledem k tomu, že Tribunale amministrativo regionale per l‘Emilia‑Romagna měl za to, že by o tomto bodě měl rozhodnout Soudní dvůr, rozhodl se přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Je třeba nařízení (EHS) č. 3950/92 ze dne 28. prosince 1992 [zejména články 1 a 2 a čl. 9 písm. g)] a nařízení (EHS) č. 536/93 ze dne 9. března 1993 (zejména články 1, 2 a 3) vykládat tak, že pro určení mléčných kvót a uplatnění doplňkové dávky musí být skutečnost, že výrobní podnik svěří v rámci smlouvy o dílo za úplatu týkající se ošetření a zpracování mléka na sýr, máslo a syrovátku určité množství mléka třetím osobám bez převodu vlastnického práva, kvalifikována jako ,dodávka‘ anebo jako ,přímý prodej‘?“

 K předběžné otázce

17      S ohledem na to, že odpověď na tuto otázku může být jasně vyvozena z judikatury Soudního dvora, zejména z rozsudku ze dne 29. dubna 1999, Consorzio  Caseifici dell‘Altopiano di Asiago (C‑288/97, Recueil, s. I‑2575), a z usnesení ze dne 8. ledna 2004, Caseificio Cooperativo di Cornedo (C‑69/03, Recueil, s. I‑773), Soudní dvůr v souladu s čl. 104 odst. 3 svého jednacího řádu předkládající soud vyrozuměl o tom, že hodlá rozhodnout odůvodněným usnesením, a vyzval zúčastněné osoby uvedené v článku 23 Statutu Soudního dvora, aby předložily svá případná vyjádření k této otázce.

18      Italská vláda, Regione Emilia-Romagna a Komise Evropských společenství, které odpověděly na výzvu Soudního dvora, aby předložily svá vyjádření, nevyslovily námitky proti jeho úmyslu rozhodnout odůvodněným usnesením. Naproti tomu Allevamenti Associati a Latteria Sociale Moderna uplatnily, že odpověď na předběžnou otázku nemůže být vyvozena ani z výše uvedeného rozsudku Consorzio Caseifici dell‘Altopiano di Asiago, ani z výše uvedeného usnesení Caseificio Cooperativo di Cornedo. Podotýkají zejména, že ve věci, ve které byl vydán první rozsudek, převedli producenti vlastnické právo k mléku na mlékárenské zpracovatelské družstvo, kdežto ve sporu v původním řízení provedla Latteria Sociale Moderna zpracování mléka na základě smlouvy o dílo. Nicméně taková vyjádření nevedou Soudní dvůr k odchýlení se od zamýšleného procesního postupu.

19      Podstatou předběžné otázky Tribunale amministrativo regionale per l‘Emilia‑Romagna je, zda je třeba ošetření a zpracování mléka mlékárnou na základě smlouvy o dílo uzavřené s producentem mléka kvalifikovat jako dodávku nebo jako přímý prodej, jestliže producent mléka zůstává jeho vlastníkem. 

20      Jelikož předkládající soud pokládá tuto otázku rovněž za účelem možnosti určit mléčné kvóty, Komise vyjadřuje pochybnosti, pokud jde o relevanci odpovědi na tuto otázku. Z vyjádření Allevamenti Associati v tomto ohledu vyplývá, že příslušná vnitrostátní správa nejprve vyhověla její žádosti o změnu referenčních množství pro dodávky na referenční množství pro přímé prodeje, ale že Servizio Provinciale Agricoltura di Reggio Emilia je následně kvalifikoval jako dodávky mléka.      

21      Není tudíž zjevné, že požadovaný výklad práva Společenství za účelem určení těchto referenčních množství nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení, a otázka položená s ohledem na určení mléčných kvót se nejeví jako zbavená relevance.

22      Pokud jde o věc samou, je třeba připomenout, že struktura režimu doplňkové dávky spočívá na rozlišení mezi referenčními množstvími pro mléko prodané přímo ke spotřebě a referenčními množstvími pro mléko dodané odběrateli (viz rozsudky ze dne 16. listopadu 1995, Schiltz‑Thilmann, C‑196/94, Recueil, s. I‑3991, bod 16, a výše uvedený Consorzio Caseifici dell‘Altopiano di Asiago, bod 18).

23      Soudní dvůr v bodě 25 výše uvedeného rozsudku Consorzio Caseifici dell’Altopiano di Asiago rozhodl, že pojem „odběratel“ označuje všechny podniky, které v rámci smluvního vztahu kupují od producenta bez ohledu na způsoby platby producentovi mléko, a to buď s cílem je ošetřit nebo zpracovat, anebo je převést na podnik, který je ošetří anebo zpracuje (viz rovněž výše uvedené usnesení Caseificio Cooperativo di Cornedo, bod 20).

24      Z toho vyplývá, že pro účely vzniku doplňkových dávek nemusí dodávky odběrateli ve smyslu nařízení č. 3950/92 nezbytně zahrnovat nabytí vlastnického práva (viz výše uvedené usnesení Caseificio Cooperativo di Cornedo, bod 21).

25      V rozporu s tím, co tvrdí Allevamenti Associati ve svých vyjádřeních, z této judikatury vyplývá, že uvádění na trh a dodávka mléka ve smyslu režimu doplňkové dávky na mléko jsou prováděny nezávisle na otázce, zda došlo, či nedošlo k převodu vlastnického práva k mléku na mlékárnu.

26      Co se týče konkrétněji ošetření nebo zpracování množství mléka v rámci smlouvy, která svou povahou vylučuje převod vlastnického práva, jako je zpracovatelská smlouva, z čl. 1 odst. 1 druhého pododstavce nařízení č. 536/93 zejména vyplývá, že taková množství musí být považována za dodávku.  

27      Skutečnost, že mléko ošetřené nebo zpracované třetí osobou je následně prodáno producentem mléka přímo spotřebitelům, nemůže odůvodnit kvalifikaci takové operace jako přímého prodeje ve smyslu nařízení č. 3950/92. Jak totiž vyplývá z bodu 21 výše uvedeného rozsudku Consorzio Caseifici dell‘Altopiano di Asiago, o dodávku mléka ve smyslu čl. 2 odst. 2 nařízení č. 3950/92 jde vždy, když množství mléka opustí podnik producenta, aby bylo předáno zprostředkovateli k ošetření nebo zpracování. 

28      Ze všech předchozích úvah vyplývá, že články 1 a 2 a čl. 9 písm. g) nařízení č. 3950/92, jakož i článek 1 nařízení č. 536/93 je třeba vykládat tak, že pro určení mléčných kvót a uplatnění doplňkové dávky musí být skutečnost, že výrobní podnik svěří v rámci smlouvy o dílo za úplatu týkající se ošetření a zpracování mléka na sýr, máslo a syrovátku určité množství mléka třetím osobám bez převodu vlastnického práva, kvalifikována jako dodávka.

 K nákladům řízení

29      Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují. 

Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:

Články 1 a 2 a čl. 9 písm. g) nařízení Rady (EHS) č. 3950/92 ze dne 28. prosince 1992, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků, a článek 1 nařízení Komise (EHS) č. 536/93 ze dne 9. března 1993, kterým se stanoví prováděcí pravidla týkající se doplňkové dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků, je třeba vykládat tak, že pro určení mléčných kvót a uplatnění doplňkové dávky musí být skutečnost, že výrobní podnik svěří v rámci smlouvy o dílo za úplatu týkající se ošetření a zpracování mléka na sýr, máslo a syrovátku určité množství mléka třetím osobám bez převodu vlastnického práva, kvalifikována jako dodávka.

Podpisy.

---

* Jednací jazyk: italština.