Věc T-198/01 R [III]

Technische Glaswerke Ilmenau GmbH

v.

Komise Evropských společenství

„Řízení o předběžném opatření – Státní podpora – Povinnost vrácení – Fumus boni juris – Naléhavost – Vyvážení zájmů – Výjimečné okolnosti“

Usnesení předsedy Soudu ze dne 12. května 2004          

Shrnutí usnesení

Předběžné opatření – Odklad vykonatelnosti – Podmínky nařízení – „Fumus boni juris“ – Naléhavost – Kumulativní charakter – Vyvážení všech dotčených zájmů

(Článek 242 ES; jednací řád Soudu, čl. 104 odst. 2)

Článek 104 odst. 2 jednacího řádu Soudu prvního stupně stanoví, že návrh na předběžné opatření musí uvádět okolnosti prokazující naléhavost a skutkové a právní důvody odůvodňující na první pohled (fumus boni juris) nařízení navrhovaného předběžného opatření. Tyto podmínky jsou kumulativní, takže žádost o odklad vykonatelnosti musí být zamítnuta, jakmile jedna z nich není naplněna. Soudce příslušný k vydání předběžného opatření případně rovněž přistoupí k vyvážení zájmů účastníků řízení.

(viz bod 26)

USNESENÍ PŘEDSEDY SOUDU

12. května 2004 (*)

„Řízení o předběžném opatření – Státní podpora – Povinnost vrácení – Fumus boni juris – Naléhavost – Vyvážení zájmů – Výjimečné okolnosti“

Ve věci T-198/01 R [III],

Technische Glaswerke Ilmenau GmbH, se sídlem v Ilmenau(Německo), původně zastoupená G. Schohem a C. Arholdem, poté zastoupená C. Arholdem a N. Wimmerem, advokáty, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,

navrhovatelka,

proti

Komisi Evropských společenství, zastoupené  V. Di Bucci et V. Kreuschitzem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,

odpůrkyni,

podporované

Schott Glas, se sídlem v Mohuči (Německo), zastoupenou U. Soltészem, advokátem,

vedlejším účastníkem,

jejímž předmětem je návrh na prodloužení odkladu vykonatelnosti článku 2 rozhodnutí Komise 2002/185/ES ze dne 12. června 2001 vztahující se ke státní podpoře poskytnuté Spolkovou republikou Německo ve prospěch Technische Glaswerke Ilmenau GmbH (Úř. věst. 2002, L 62, s. 30), který byl v této věci nařízen usneseními předsedy Soudu ze dne 4. dubna 2002 a ze dne 1. srpna 2003,

PŘEDSEDA SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

vydává toto

Usnesení

 Skutečnosti předcházející sporu a řízení

1       Komise přijala dne 12. června 2001 rozhodnutí 2002/185/ES vztahující se na státní podporu poskytnutou Spolkovou republikou Německo ve prospěch Technische Glaswerke Ilmenau GmbH (Úř. věst. 2002, L 62, s. 30, dále jen „sporné rozhodnutí“). Komise se v tomto rozhodnutí výslovně vzdala přezkumu všech podpor potenciálně neslučitelných se společným trhem poskytnutých Technische Glaswerke Ilmenau GmbH (dále jen „TGI“ nebo „navrhovatelka“), které byly součástí opatření oznámených Spolkovou republikou Německo dne 1. prosince 1998, a soustředila se na jediné z těchto opatření, a to na prominutí platby ve výši 4 milionů německých marek (DEM) (2 045 168 eur, dále jen „prominutí platby“) z kupní ceny, kterou měl TGI zaplatit Bundesanstalt für vereinigungsbedingte Sonderaufgaben (dále jen „BvS“) na základě dohody ze dne 26. září 1994 [dále jen „asset-deal 1“ (dohoda o převodu aktiv)].

2       Podle sporného rozhodnutí (článek 1) je prominutí platby státní podporou neslučitelnou se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, která nemohla být předmětem výjimky podle čl. 87 odst. 3 ES. Sporné rozhodnutí (článek 2) ukládá Spolkové republice Německo vyžadovat její vrácení.

3       Návrhem na zahájení řízení došlým kanceláři Soudu dne 28. srpna 2001 navrhovatelka podala žalobu směřující ke zrušení sporného rozhodnutí.

4       Dopisem ze dne 17. září 2001 Komise zamítla žádost o odklad vrácení částky představující prominutí platby, kterou německá vláda podala dopisem ze dne 23. srpna 2001.

5       BvS zaslala navrhovatelce dopisem ze dne 2. října 2001 kopii dopisu Komise ze dne 17. září 2001 a vyzvala ji, aby zaplatila nejpozději do dne 15. října 2001 částku 4 830 481,10 DEM (2 469 785,77 eur), představující částku podpory navýšenou o úroky. BvS vzala na vědomí, že navrhovatelka jí oznámila svůj úmysl podat k Soudu návrh na odklad vykonatelnosti sporného rozhodnutí a upřesnila, že aby nedošlo k předjímání výsledku této žádosti, nebude trvat na vrácení sporné podpory před tím, než soudce příslušný k vydání předběžného opatření rozhodne.

6       Samostatným podáním, které došlo Kanceláři Soudu dne 15. října 2001, navrhovatelka předložila na základě článků 242 ES a 243 ES návrh na odklad vykonatelnosti článku 2 sporného rozhodnutí.

7       Prvním usnesením ze dne 4. dubna 2002, které bylo v této věci vydáno (Technische Glaswerke Ilmenau v. Komise, T-198/01 R, Recueil, s. II-2153, dále jen „původní usnesení“), nařídil předseda Soudu na základě bodu 1 výroku odklad vykonatelnosti článku 2 sporného rozhodnutí až do 17. února 2003 (dále jen  „původní odklad“). V bodě 2 tohoto výroku podmínil předseda Soudu odklad vykonatelnosti tím, že navrhovatelka dodrží tři podmínky.

8       Podstatné skutkové okolnosti této věci, které předcházely podání návrhu na předběžné opatření, jsou popsány v bodech 7 až 21 původního usnesení. Podrobnější shrnutí sporného rozhodnutí je kromě toho obsaženo v bodech 22 až 27 téhož usnesení. Řízení před soudcem příslušným k vydání předběžného opatření, jehož výsledkem bylo původní usnesení, je popsáno v bodech 36 až 47 uvedeného usnesení. Původní usnesení bylo potvrzeno v řízení o opravném prostředku usnesením předsedy Soudního dvora ze dne 18. října 2002 Komise v. Technische Glaswerke Ilmenau [C-232/02 P(R), Recueil, s. I-8977].

9       Usnesením předsedy rozšířeného pátého senátu Soudu ze dne 15. května 2002 byl podnik Schott Glas připuštěn jako vedlejší účastník ve věci hlavní podporující návrhy odpůrkyně.

10     Dne 2. října 2002 přijala Komise po formálním přezkumu zahájeném dopisem ze dne 5. července 2001 na základě článku 88 odst. 2 ES rozhodnutí 2003/383/ES o státní podpoře C 44/01 (dříve NN 147/98) poskytnuté Spolkovou republikou Německo ve prospěch TGI (Úř. věst. 2003, L 140, s. 30, dále jen „druhé rozhodnutí“). Ve druhém rozhodnutí Komise jednak dospěla k závěru, že Spolková republika Německo poskytla navrhovatelce státní podpory neslučitelné se společným trhem včetně novace bankovní záruky týkající se zůstatku kupní ceny stanovené v asset-deal 1 a půjčky od Thüringer Aufbaubank (dále jen „TAB“) ve výši 2 000 000 DEM (1 015 677 eur), a jednak uložila Spolkové republice Německo, aby bez odkladu vybrala od navrhovatelky částku poskytnutých podpor.

11     Návrhem na zahájení řízení došlým Kanceláři Soudu dne 18. prosince 2002 navrhovatelka podala žalobu směřující ke zrušení druhého rozhodnutí, zapsanou pod číslem T-378/02. TGI kromě toho ve svém podání, které došlo kanceláři Soudu dne 14. února 2003, žádala odklad vykonatelnosti článku 2 druhého rozhodnutí. Usnesením ze dne 1. srpna 2003, které bylo vydáno v této věci (Technische Glaswerke Ilmenau v. Komise, T-378/02 R, dosud nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí), soudce příslušný k rozhodnutí o předběžném opatření odložil vykonatelnost článku 2 druhého rozhodnutí až do dne 31. října 2003. Tento odklad byl vázán na čtyři podmínky.

12     Navrhovatelka, která měla za to, že dodržela všechny povinnosti, které jí byly uloženy bodem 2 výroku původního usnesení se zároveň podáním ze dne 17. února 2003 obrátila na předsedu Soudu s návrhem na prodloužení původního odkladu až do doby, kdy Soud definitivně rozhodne ve věci hlavní.

13     Usnesením přijatým v projednávané věci (Technische Glaswerke Ilmenau v. Komise, T-198/01 R [II], dosud nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí, dále jen „druhé usnesení“) dne 1. srpna 2003 nařídil předseda Soudu odklad vykonatelnosti článku 2 sporného rozhodnutí až do dne 17. února 2004 a vázal tento odklad na tři podmínky:

–       zaprvé navrhovatelka dodrží čtyři podmínky stanovené v bodě 2 výroku usnesení ze dne 1. srpna 2003, Technische Glaswerke Ilmenau v. Komise (T-378/02 R) (dále jen „první podmínka“);

–       zadruhé navrhovatelka vrátí dodatečnou částku 256 000 eur BvS nejpozději do 31. prosince 2003 a předloží kanceláři Soudu a Komisi ve lhůtě jednoho týdne po tomto vrácení, nejpozději však dne 7. ledna 2004, potvrzení o tomto vrácení (dále „druhá podmínka“);

–       zatřetí navrhovatelka předloží kanceláři Soudu a Komisi nejpozději 6. února 2004 podrobnou zprávu účetního znalce o finanční situaci navrhovatelky ke dni 31. prosince 2003 a zejména o dodatečné částce, kterou by byla schopna zaplatit nejpozději do 30. června 2004 v případě, že by rozsudek v hlavní věci nebyl k tomuto datu vynesen (dále „třetí podmínka“).

14     Co se nejprve týče první podmínky, navrhovatelka dopisem ze dne 15. září 2003, který byl zapsán v kanceláři Soudu dne 18. září 2003, zaslala potvrzení od TAB o zaplacení svého dluhu posledně jmenované. Navrhovatelka navíc dopisem ze dne 16. října 2003, zapsaným den poté v kanceláři Soudu, zaslala dokumenty uvádějící jednak, že zástavní právo prvního pořadí ve prospěch TAB na čtvrtou pec bylo vymazáno a opět zapsáno ve prospěch BvS k zajištění práva posledně jmenované na zaplacení zůstatku kupní ceny asset-deal 1, a dále, že ručení obdobné osobnímu a solidárnímu ručení, které poskytl dne 3. března 1998 p. Geiß za vrácení půjčky od TAB, jím bylo poskytnuto ve prospěch BvS, pokud jde o zůstatek ceny asset-deal 1.

15     Co se následně týče druhé podmínky, navrhovatelka dopisem ze dne 22. prosince 2003 zaregistrovaným den poté v kanceláři Soudu předložila písemnosti potvrzující, že dne 16. prosince 2003 převedla na BvS částku 256 000 eur.

16     Co se konečně týče třetí podmínky, navrhovatelka dopisem zapsaným v kanceláři Soudu dne 27. ledna 2004 požádala, aby mezní termín pro předložení podrobné zprávy účetního znalce ohledně její finanční situace k 31. prosinci 2003 byl posunut na den 13. února 2004. Dne 28. ledna 2004 předseda Soudu této žádosti vyhověl.

17     Dopisem ze dne 12. února 2004 zapsaným v kanceláři Soudu den poté TGI předložila posudek ze dne 10. února 2004 vypracovaný kanceláří Pfizenmayer & Birkel ohledně finanční situace navrhovatelky ke dni 31. prosince 2003 (dále jen „znalecký posudek Pfizenmayer 6“). Dopisem zapsaným v kanceláři Soudu dne 17. února 2004 navrhovatelka předložila ve vztahu k vedlejšímu účastníkovi žádost na základě čl. 116 odst. 2 jednacího řádu Soudu týkající se důvěrného nakládání s některými údaji obsaženými v jejím dopise a ve znaleckém posudku Pfizenmayer 6.

18     Navrhovatelka majíc za to, že dodržela (na základě skutečností shrnutých v bodech 14 až 17 výše) všechny povinnosti, které jí byly uloženy bodem 2 výroku druhého usnesení, učinila dne 17. února 2004 podání, kterým předsedovi Soudu předložila návrh na prodloužení odkladu vykonatelnosti sporného rozhodnutí až do doby, kdy Soud definitivně rozhodne ve věci hlavní (dále „návrh na prodloužení odkladu“).

19     Schott Glas předložila své vyjádření k návrhu na předběžné opatření dne 27. února 2004, Komise dne 1. března 2004.

20     Usnesením ze dne 3. března 2004 přijatým podle čl. 105 odst. 2 druhého pododstavce jednacího řádu nařídil předseda Soudu dočasné prodloužení odkladu vykonatelnosti sporného rozhodnutí až do doby, kdy bude rozhodnuto o návrhu na prodloužení odkladu.

21     Navrhovatelka poté, co byla vyzvána soudcem příslušným k vydání předběžného opatření, předložila dne 24. března 2004 své písemné vyjádření k vyjádření Komise ze dne 1. března 2004.

22     Dne 6. dubna 2004 Komise předložila písemné vyjádření k vyjádření navrhovatelky ze dne 24. března 2004. Schott Glas písemné vyjádření nepředložila.

 Návrhy účastníků řízení

23     Navrhovatelka navrhuje, aby soudce příslušný k vydání předběžného opatření:

–       odložil vykonatelnost článku 2 sporného rozhodnutí až do doby, kdy bude  definitivně rozhodnuto ve věci samé, nebo, podpůrně, až do 30. června 2004;

–       uložil odpůrkyni náhradu nákladů řízení.

24     Komise podporovaná Schott Glas navrhuje, aby soudce příslušný k vydání předběžného opatření:

–       zamítl žádost o prodloužení odkladu vykonatelnosti sporného rozhodnutí;

–       uložil navrhovatelce náhradu nákladů řízení.

 K právním otázkám

25     Na základě ustanovení článku 242 ES ve spojení s článkem 243 ES na jedné straně a na základě článku 225 odst. 1 ES na druhé straně může Soud, pokud má za to, že to okolnosti vyžadují, nařídit odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí nebo stanovit nutná předběžná opatření.

26     Článek 104 odst. 2 jednacího řádu stanoví, že návrh na předběžné opatření musí uvádět okolnosti prokazující naléhavost a skutkové a právní důvody odůvodňující na první pohled (fumus boni juris) nařízení navrhovaného předběžného opatření. Tyto podmínky jsou kumulativní, takže žádost o odklad vykonatelnosti musí být zamítnuta, jakmile jedna z nich není naplněna [usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 14. října 1996, SCK a FNK v. Komise, C-268/96 P(R), Recueil, s. I-4971, bod 30; usnesení předsedy Soudu ze dne 8. prosince 2000, BP Nederland a další v. Komise, T-237/99 R, Recueil, s. II-3849, bod 34]. Soudce příslušný k vydání předběžného opatření případně rovněž přistoupí k vyvážení zájmů účastníků řízení (usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 23. února 2001, Rakousko v. Rada, C‑445/00 R, Recueil, s. I-1461, bod 73, a původní usnesení, bod 50).

27     Pokud písemná vyjádření účastníků řízení obsahují všechny informace nezbytné k rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření, není namístě vyslechnout při jednání jejich ústní vysvětlení.

K žádostem o důvěrné nakládání s údaji ze 17. února, 11. a 25. března 2004

28     Dopisy zapsanými v kanceláři Soudu 17. února, 11. a 25. března 2004 podala navrhovatelka ve vztahu k vedlejšímu účastníkovi žádost na základě čl. 116, odst. 2 jednacího řádu směřující k důvěrnému nakládání s některými údaji obsaženými v jejím návrhu na předběžné opatření, ve vyjádření Komise ze dne 1. března 2004 a v jejím vlastním vyjádření ze dne 24. března 2004. Zároveň přiložila nedůvěrná znění těchto dokumentů. Tato nedůvěrná znění byla doručena kanceláří Soudu vedlejšímu účastníkovi, který k nim nepředložil námitky ani vyjádření.

29     Soudce příslušný k vydání předběžného opatření má za to, že vzhledem k neexistenci námitek vedlejšího účastníka může být žádostem o důvěrné zacházení ze dne 17. února, 11. a 25. března 2004 vyhověno s výjimkou těch údajů, které se týkají částek už vrácených navrhovatelkou BvS v rámci plnění původního usnesení a druhého usnesení. Tyto částky jsou veřejně známy vzhledem ke zveřejnění těchto dvou usnesení v Recueil de la Jurisprudence de la Cour de justice et du Tribunal de première instance nebo jejich zveřejnění na internetové adrese orgánu.

 K fumus boni juris

 Argumenty účastníků řízení

30     Ve svém návrhu na předběžné opatření tvrdí navrhovatelka, že pokud jde o fumus boni juris, neexistuje žádný důvod odchýlit se od posouzení provedených soudcem příslušným k vydání předběžného opatření v původním usnesení a ve druhém usnesení.

31     Komise se domnívá, že pro účely rozhodnutí o návrhu na prodloužení odkladu se soudce příslušný k vydání předběžného opatření nemůže opřít o posouzení fumus boni juris obsažené v původním usnesení a ve druhém usnesení. Toto posouzení se totiž zakládalo na zjištění, podle kterého nejsou první a třetí žalobní důvody přednesené navrhovatelkou zjevně neopodstatněné. Posouzení předsedy Soudu týkající se třetího žalobního důvodu však bylo předsedou Soudního dvora odmítnuto v jeho usnesení vydaném v  řízení o opravném prostředku proti původnímu usnesení (usnesení Komise v. Technische Glaswerke Ilmenau, bod 8 výše, bod 76). Dále, co se týče prvního žalobního důvodu, navrhovatelka předložila v rámci hlavní věci „dohodu o úpravě privatizačních smluv (smlouva I a smlouva II) mezi BvS a TGI“. Tato dohoda přitom prokázala, že vzdání se kupní ceny ze strany BvS nebylo změnou privatizační smlouvy způsobenou odpadnutím podstatné podmínky smlouvy, ale novou podporou, za kterou byla ostatně navrhovatelkou vždy považována.

32     Ve svém vyjádření ze dne 24. března 2004 navrhovatelka odpovídá zejména na tato tvrzení tak, že oznámení opatření Komisi neznamená její uznání za státní podporu.

 Závěry soudce příslušného k rozhodnutí o předběžném opatření

33     V původním usnesení soudce příslušný k vydání předběžného opatření měl za to, že první žalobní důvod uvedený navrhovatelkou v její žalobě ve věci hlavní nebylo možné na první pohled odmítnout (body 74 až 79 původního usnesení). Toto posouzení bylo potvrzeno předsedou Soudního dvora v usnesení Komise v. Technische Glaswerke Ilmenau, bod 8 výše (body 63 až 69 a 78 tohoto usnesení), a opětovně bylo zopakováno soudcem příslušným k vydání předběžného opatření ve druhém usnesení (body 42 a 43 druhého usnesení).

34     Komise však zdůrazňuje, že co se týče prvního žalobního důvodu předneseného navrhovatelkou, podmínka vztahující se k fumus boni juris nyní už není naplněna vzhledem ke skutečnostem předloženým dne 12. září 2003 navrhovatelkou ve věci hlavní jako odpověď na výzvu soudu, tedy po druhém usnesení. Je tedy třeba zvážit, zda, jak to tvrdí Komise, posouzení soudce příslušného k rozhodnutí o předběžném opatření ohledně prvního právního důvodu v původním usnesení a druhém usnesení nemůže být zopakováno v rámci tohoto usnesení.

35     Z tohoto pohledu je třeba připomenout, že názor soudce příslušného k rozhodnutí o předběžném opatření v rámci původního usnesení se zakládá zejména na některých prozatímních posouzeních týkajících se toho, že Komise nezpochybnila ve sporném rozhodnutí existenci příslibu spolkové země Duryňska, který mohl podléhat režimu schválených podpor (body 75 až 78 původního usnesení).

36     Komise ovšem tvrdí, že na základě „dohody o změnách privatizačních smluv (smlouva I a smlouva II) mezi BvS a TGI“ se jeví, že dotčené vzdání se kupní ceny nebylo změnou privatizační smlouvy způsobenou odpadnutím podstatné podmínky smlouvy, ale novou podporou, za niž ji navrhovatelka vždy považovala. Komise se opírá zvláště o ustanovení následujícího znění:

„Smluvní strany jsou si vědomy, že vzdání se kupní ceny 4 milionů DEM, novace záruky za poslední splátku kupní ceny ve výši 1,8 milionu DEM a poskytnutí půjčky TAB ve výši 2 milionů DEM musí být oznámeny Evropské komisi. Příslušné řízení bylo zahájeno BvS dne 3. prosince 1998 s nezbytnou součinností smluvních stran a BvS bude dbát na jeho další průběh.“

37     Existence tohoto ustanovení však nijak nezpochybňuje vyjádření soudce příslušného k vydání předběžného opatření v bodě 75 původního usnesení, podle kterého Komise v bodě 82 sporného rozhodnutí nezohlednila porušení tvrzeného příslibu a jeho důsledky, a v důsledku toho zřejmě nezpochybnila existenci tohoto příslibu.

38     Ustanovení, na které Komise poukazuje, ostatně v tomto stadiu neumožňuje ani vyloučit možnost, že příslib tvrzený navrhovatelkou skutečně existoval, a tím spíše ani považovat tvrzení navrhovatelky, podle kterého sporná pomoc není novou pomocí, za zjevně neopodstatněné. Pouhá okolnost, že sporné ustanovení neobsahuje přesný odkaz na příslib, totiž nestačí na první pohled k prokázání, že tento příslib nebyl dán jiným způsobem. Vyřešení této sporné skutkové otázky bude případně příslušet soudci, který bude rozhodovat ve věci samé.

39     Vzhledem k informacím, které byly předloženy soudci příslušnému k vydání předběžného opatření, tedy tvrzení předložená Komisí neumožňují změnit v tomto stadiu posouzení provedené v původním usnesení a ve druhém usnesení, pokud jde o první žalobní důvod. Ten tedy stále nelze považovat za zjevně neopodstatněný. Aniž by tudíž bylo následně nutné vyslovit se ohledně ostatních žalobních důvodů ve věci hlavní, podmínka týkající se fumus boni juris zůstává splněna.

 K naléhavosti

 Argumenty účastníků řízení

40     Navrhovatelka ve svém návrhu na nařízení předběžného opatření a ve svém vyjádření ze dne 24. března 2004 v podstatě tvrdí, že co se týče naléhavosti nařízení předběžného opatření, tvrzení, která jí byla v této věci předložena dříve, zůstávají platná. Jak vyplývá ze znaleckého posudku Pfizenmayer 6, i přes kladný vývoj finanční situace TGI, jejíž obrat se v roce 2003 měl zvýšit o […](1) %, je nadále prokazatelné, že nemůže vrátit spornou podporu, aniž by se dostala do úpadku. TGI dodává, že vzhledem jednak k předčasnému vrácení půjčky TAB a mimořádné platbě ve prospěch BvS vyžadovaným původním usnesením a druhým usnesením a jednak k prudkému a neočekávanému poklesu kurzu dolaru na druhé straně byly likvidní platební prostředky, které měla k dispozici ke dni 31. prosince 2003, takřka úplně vyčerpány.

41     Komise naopak ve svém písemném vyjádření zdůrazňuje několik bodů, jejichž cílem je prokázat, že finanční situace navrhovatelky je velmi obtížná, a že tudíž v každém případě povede k úpadku.

42     Komise zaprvé konstatuje, že podle samotného znaleckého posudku Pfizenmayer 6 se hotovostní toky podniku nacházejí v kritické situaci natolik vážné, že podnik by ani nebyl schopen opět zaplatit částku již zaplacenou na základě podmínek uložených v původním usnesení a ve druhém usnesení.

43     Zadruhé znalecký posudek Pfizenmayer 6 neuvádí původ finančních prostředků nezbytných k investicím, o nichž navrhovatelka prohlašuje, že už je není možno  odkládat.

44     Zatřetí znalecký posudek Pfizenmayer 6 na jedné straně počítá nereálným způsobem s tím, že dodavatelé navrhovatelky jí poskytnou odklad splatnosti, a na druhé straně neuvádí důvody, na základě kterých by byla navrhovatelka schopna unést  pokles dolaru, který přispěl ke vzniku jejích potíží.

45     Komise je mimoto toho názoru, že tyto okolnosti dokazují, že p. Pfizenmayer nemůže být pokládán za objektivního a nestranného znalce.

46     Schott Glas má ve svém písemném vyjádření v podstatě za to, že životaschopnost navrhovatelky je pochybnější než kdy jindy.

Stanovisko soudce příslušného k rozhodnutí o předběžném opatření

47     Nejdříve je namístě zopakovat posouzení obsažené v bodech 96 až 99 původního usnesení.

48     Kromě toho je třeba konstatovat, že podle znaleckého posudku Pfizenmayer 6, ačkoliv finanční situace navrhovatelky zůstává složitá, má nicméně tendenci se zlepšovat.

49     Je tedy v prvé řadě zjevné, že i když situace TGI zůstává zejména vzhledem k poklesu zdrojů, které má k dispozici, napjatá a nejistá, není stále možné s dostatečnou pravděpodobností konstatovat, že by jí v každém případě hrozil úpadek před vynesením rozsudku ve věci hlavní. Zvláště se jeví, že se její obrat v průběhu roku 2003 zvýšil a úroveň hotovosti, kterou má k dispozici, by se měla mírně zlepšovat až do 30. června 2004.  Jednání ve věci hlavní se konalo dne 11. prosince 2003 a rozsudek ve věci hlavní bude vynesen velmi brzy. V takto krátkém časovém úseku se tedy jeví málo pravděpodobné, že by se situace navrhovatelky zhoršila natolik, že by se dostala do platební neschopnosti.

50     Ze znaleckého posudku Pfizenmayer 6 zadruhé vyplývá, že za předpokladu, že by navrhovatelka měla vrátit částky požadované BvS, které jí ještě nevrátila, by se její finanční situace mohla okamžitě zhoršit tak, že by se mohla dostat do platební neschopnosti.

51     Ze znaleckého posudku Pfizenmayer 6 zvláště vyplývá, že finanční zdroje navrhovatelky dostupné ke dni 31. prosince 2003 dosahují […] eur, a že úroveň hotovostních a krátkodobých peněžních prostředků TGI, i když nemohla být oceněna a interpretována přesně, je nadále celkově nízká, byť kladná. Hotovostní prostředky předvídané k 30. červnu 2004, které činí řádově […] eur, jsou rovněž nízké. Konečně se jeví, že riziko platební neschopnosti by se mohlo realizovat i za předpokladu, že by TGI neuskutečnila některé důležité investice, zvláště obnovu čtvrté pece.

52     Soudce příslušný k vydání předběžného opatření konečně míní, že tvrzení Komise o nedostatku objektivity a nepřesnostech znaleckého posudku Pfizenmayer 6 se částečně zakládají na subjektivním nebo nesprávném výkladu tohoto znaleckého posudku a jsou v každém případě nedostačující, aby změnily pravděpodobnost zjištění učiněného v bodech 48 až 51 výše.

53     Vzhledem k tomu, co předchází, navrhovatelka prokázala právně dostačujícím způsobem jednak, že ekonomicky přežije alespoň do rozsudku ve věci hlavní, a jednak že okamžitá vykonatelnost sporného rozhodnutí by brzy, ne-li okamžitě, ohrozila její existenci.

54     Podmínka týkající se naléhavosti je v důsledku toho v projednávaném případě nadále splněna. Je tedy nutné vyvážit všechny dotčené zájmy.

 Ke zvážení zájmů

 Argumenty účastníků řízení

55     Ve své žádosti o předběžné opatření a ve svém písemném vyjádření ze dne 24. března 2004 navrhovatelka zmiňuje stejné zájmy jako ty, které byly tvrzeny v její první žádosti o předběžné opatření (body 110 a 111 původního usnesení).  Zdůrazňuje, že ve prospěch prodloužení odkladu vykonatelnosti sporného rozhodnutí bez zvláštních podmínek svědčí dva dodatečné prvky.

56     Zaprvé vzhledem k tomu, že jednání ve věci hlavní se konalo dne 11. prosince 2003, prodloužení odkladu by bylo omezeno na krátkou dobu. Zadruhé mimořádné platby nutné k dodržení podmínek stanovených předsedou Soudu by znemožnily žalobkyni tvorbu hotovostních rezerv. Vzhledem k nutnosti obnovy čtvrté pece by navrhovatelka nebyla schopna uskutečnit doplňující platbu.

57     Komise ve svém písemném vyjádření má za to, že situace v projednávané věci nijak nevykazuje výjimečné a vysoce specifické okolnosti, které by svědčily ve prospěch vydání předběžného opatření.

58     Zaprvé, jak je uvedeno ve sporném rozhodnutí, je na trhu, na kterém  navrhovatelka působí, přítomno deset podniků, které by tak mohly mít prospěch z vrácení sporných částek. Vrácení podpory, která je předmětem řízení, by kromě toho nijak neposílilo dominantní postavení Schott Glas, která ostatně nemá na relevantním trhu dominantní postavení.

59     Zadruhé Komise zpochybňuje závěry soudce příslušného k vydání předběžného opatření ve druhém usnesení. Druhé usnesení se zaprvé údajně odchyluje od původního usnesení a spokojuje se s tím, že konstatuje, že Schott Glas má mnohem vyšší obrat než navrhovatelka, zatímco původní usnesení se podle Komise opíralo o posílení dominantního postavení Schott Glas, které tak jako tak nebylo v tomto případě relevantní. Zadruhé druhé usnesení nevysvětluje, v čem je obrat Schott Glas výstižným kritériem v rámci vyvážení zájmů. Má-li tento obrat být vykládán tak, že znamená, že Schott Glas může od své mateřské společnosti získat téměř neomezené finanční prostředky ke krytí případných ztrát, pak by názor soudce příslušného k vydání předběžného opatření byl v rozporu s judikaturou (rozsudky Soudního dvora ze dne 21. března 1991, Itálie v. Komise, C-303/88, Recueil, s. I-1433, bod 21, a Itálie v. Komise, C-305/89, Recueil, s. I‑1603, bod 23).

60     Zatřetí druhé usnesení nebere v úvahu situaci osmi soutěžitelů TGI a Schott Glas  zmíněných ve sporném rozhodnutí.

61     Konečně začtvrté druhé usnesení údajně spočívá na nesprávných skutkových zjištěních z toho důvodu, že konstatuje, že Schott Glas zjevně obdržela významnou podporu od spolkové země Duryňsko. Ve skutečnosti se rozhodnutí, na které se Soud odvolává, má týkat podniku, který není ani vedlejším účastníkem, ani jeho mateřskou společností.

 Závěry soudce příslušného k vydání předběžného opatření

62     Soudce příslušný k vydání předběžného opatření se domnívá, podobně jako tomu bylo v úvahách vyložených v bodech 115 až 117 původního usnesení a v bodech 66 a 67 druhého usnesení, že stále existují výjimečné a vysoce specifické okolnosti v této věci, které svědčí ve prospěch prodloužení předběžného opatření.

63     Zaprvé je třeba shledat, že Komise se ve svém vyjádření ohledně vyvážení zájmů spokojila v podstatě s tím, že kritizovala závěry soudce příslušného k vydání předběžného opatření ve druhém usnesení, proti kterému nepodala opravný prostředek, aniž by však namítla změnu okolností, která by mohla odůvodnit změnu těchto závěrů soudce příslušného k vydání předběžného rozhodnutí.

64     Zadruhé tvrzení Komise každopádně neumožňují změnit zjištění, učiněné v bodě 117 původního usnesení a v bodě 67 druhého usnesení, podle kterého je vzhledem k zvláštním okolnostem případu, a zvláště vzhledem k velmi nízké výši sporné podpory v porovnání s celkovou výší podpor poskytnutých navrhovatelce, nereálné se domnívat, že okamžité vrácení této podpory by umožnilo nastolit specifickou situaci soutěže, která dříve existovala na předmětném trhu nebo trzích se sklem. Stejná tvrzení ani neumožňují zpochybnit skutečnost, že obrat společnosti Schott Glas, který je mnohem vyšší než navrhovatelčin, brání prvně jmenované, aby utrpěla významnou škodu vzniklou v důsledku nařízení předběžného opatření. Mimoto, jak již bylo shledáno v bodě 67 druhého usnesení, je každopádně málo pravděpodobné, že by se TGI, vzhledem ke své finanční situaci, mohla chovat způsobem narušujícím soutěž tak, aby to ovlivnilo buď Schott Glas, nebo ostatní soutěžitele TGI. 

65     Konečně zatřetí je třeba ve specifickém rámci tohoto usnesení vzít v úvahu, že rozsudek ve věci hlavní bude vyhlášen velmi brzy. Z těchto důvodů tedy i za předpokladu, že by odklad vykonatelnosti sporného rozhodnutí mohl vzhledem k udržení se TGI na předmětném trhu nebo trzích se sklem způsobit určité narušení soutěže nebo negativně ovlivnit jiné přítomné zájmy, by se tyto účinky projevily pouze po velmi omezené časové období.

66     Z toho plyne, že vydání předběžného opatření je za těchto specifických okolností projednávané věci odůvodněné a odpovídá přiměřeně potřebě zajistit účinnou prozatímní právní ochranu. Mimoto vzhledem k blízkému datu vynesení rozsudku ve věci hlavní není nezbytné vázat tento odklad na zvláštní podmínky nebo omezenou dobu.

Z těchto důvodů

PŘEDSEDA SOUDU

vydává toto usnesení:

1)      Vykonatelnost článku 2 rozhodnutí Komise 2002/185/ES ze dne 12. června 2001 o státní podpoře poskytnuté Spolkovou republikou Německo ve prospěch Technische Glaswerke Ilmenau GmbH se odkládá až do vynesení rozsudku ve věci hlavní.

2)      O nákladech řízení včetně nákladů vedlejšího účastníka bude rozhodnuto později.

V Lucemburku dne 12. května 2004.

Vedoucí soudní kanceláře

Předseda

H. Jung

B. Vesterdorf

---

* Jednací jazyk: němčina.

---

1  – Důvěrné údaje odstraněny.