EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 8.10.2024

COM(2024) 670 final

2024/0670(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí aplikace pro elektronické předkládání cestovních údajů („digitální cestovní aplikace EU“) a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a (EU) 2018/1726 a nařízení Rady (ES) č. 2252/2004, pokud jde o používání digitálních cestovních oprávnění

{SEC(2024) 670 final} - {SWD(2024) 670 final} - {SWD(2024) 671 final} - {SWD(2024) 672 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Jednotná opatření pro ochranu vnějších hranic 1 jsou zásadním prvkem při zajišťování řádného fungování prostoru EU bez kontrol na vnitřních hranicích (dále jen „schengenský prostor“), jakož i vnitřní bezpečnosti EU.

Důkladná a účinná správa těchto vnějších hranic rovněž podporuje komplexní azylovou a migrační politiku EU a zajišťuje nasměrování státních příslušníků třetích zemí k příslušným procesům při plném respektování jejich základních práv.

Zavedení systematických hraničních kontrol a vysoce bezpečných cestovních dokladů usnadňuje legální vstup a pobyt občanů EU i státních příslušníků třetích zemí a zároveň zaručuje zachování bezpečnosti prostřednictvím řádných kontrol totožnosti, a to kontrolou dokladů i databází za účelem zjištění možných bezpečnostních rizik.

Od vstupu Schengenského hraničního kodexu v platnost v roce 2006 2 bylo dosaženo velkého pokroku ve standardizaci kontrol na vnějších hranicích. Jak s nástupem nových technologií a rozsáhlých informačních systémů používaných na těchto hranicích, tak v souvislosti s výrazným nárůstem počtu cestujících se však prostředí, v němž se hraniční kontroly provádějí, výrazně změnilo.

Od vstupu v platnost nařízení (EU) 2017/458, na jehož základě došlo k posílení kontrol na vnějších hranicích schengenského prostoru za použití příslušných databází 3 , procházejí občané EU při překračování těchto vnějších hranic rovněž systematickými kontrolami, což vede k delším čekacím dobám, avšak i ke zvýšení bezpečnosti, jak ukazuje nárůst počtu pozitivních nálezů v příslušných databázích. Státní příslušníci třetích zemí procházejí těmito kontrolami při vstupu a výstupu od vstupu Schengenského hraničního kodexu v platnost.

Hraniční kontroly zahrnují ověření totožnosti a státní příslušnosti osob, platnosti a pravosti jejich cestovních dokladů a kontroly v příslušných databázích, zejména v Schengenském informačním systému, v databázi odcizených a ztracených cestovních dokladů Interpolu (SLTD) a v některých vnitrostátních databázích 4 .

V případě státních příslušníků třetích zemí zahrnují také ověření, zda jsou splněny podmínky vstupu a zda je vstup zaregistrován v Systému vstupu/výstupu 5 , který by měl být uveden do provozu v roce 2024. Tyto podmínky vstupu se mimo jiné týkají platného víza nebo cestovního povolení, odůvodnění účelu návštěvy a prostředků pro obživu.

V posledních letech se počet osob překračujících vnější hranice neustále zvyšuje a blíží se úrovni před pandemií. V roce 2019 bylo zaznamenáno 605 milionů takových překročení hranic, zatímco v roce 2020 toto číslo kleslo na 186 milionů. V roce 2023 bylo zaznamenáno celkem 593 milionů překročení. Z těchto překročení bylo 65 % na vzdušných hranicích, 31 % na pozemních hranicích a zbývající 4 % přes námořní hranice 6 . Skutečnost, že do EU každoročně vstoupí nebo ji opustí více než půl miliardy cestujících, zatěžuje její vnější hranice. Vysoký počet cestujících je výzvou pro orgány odpovědné za provádění kontrol na vnějších hranicích i pro všechny cestující, kteří tyto hranice denně překračují.

Vzhledem k tlaku na ověřovací procesy na vnějších hranicích 7 v kombinaci s různou mírou digitalizace 8 v jednotlivých členských státech vznikají nové výzvy. Patří mezi ně bezpečnostní rizika a neefektivní správa hranic, jakož i překážky bránící plynulému cestování přes hranice.

Neexistence (plně) digitalizovaných procesů spolu s rostoucím počtem cestujících vedla k prodloužení čekacích dob na hraničních přechodech. Cestující jsou povinni předložit své fyzické cestovní doklady na všech vnějších hraničních přechodech do schengenského prostoru a z něj, a to buď pohraničním orgánům k manuálnímu ověření, nebo na elektronických branách. I při používání elektronických bran je třeba, aby na proces dohlížel úředník pohraničního orgánu a rozhodl o přijetí nebo odepření vstupu (nebo odepření možnosti opustit území).

S obtížemi se potýkají také dopravci, kteří přepravují cestující na území EU a z tohoto území a do schengenského prostoru a z něj a na které dopadá vysoký počet cestujících a nutnost manuálního ověřování údajů o cestujících. Kromě delší čekací doby se zavedením systematických a důkladných kontrol, které jsou však pro bezpečnost zásadní, prodloužila doba odbavení jednoho cestujícího (ověření totožnosti, kontrola cestovního dokladu, nahlížení do databází atd.).

Vzhledem k tomu, že hraniční kontroly občanů EU i státních příslušníků třetích zemí se provádějí až poté, co cestující fyzicky dorazí na hraniční přechod a předloží fyzický cestovní doklad, nemohou orgány předem ověřit, zda má dotyčná osoba (s výjimkou držitelů víz) platný a pravý cestovní doklad. V případě státních příslušníků třetích zemí nemohou pohraniční orgány předem ověřit, zda splňují podmínky vstupu.

Sdělení Komise o schengenské strategii z roku 2021 9 představilo plány Evropské komise na další digitalizaci postupů na vnějších hranicích schengenského prostoru, včetně iniciativy v oblasti digitalizace cestovních dokladů a usnadnění cestování.

Cílem je přispět k bezpečnějšímu prostoru svobody, bezpečnosti a práva, k posílení společné politiky EU v oblasti správy vnějších hranic a k usnadnění cestování občanů EU i státních příslušníků třetích zemí, kteří splňují podmínky vstupu. Konkrétně je nutné zvýšit bezpečnost v schengenském prostoru a v EU a umožnit cestujícím plynulejší a rychlejší překračování hranic.

Cílem tohoto návrhu nařízení je proto i) zavést jednotnou normu pro digitální cestovní oprávnění a společnou aplikaci EU (digitální cestovní aplikace EU) pro jejich používání, ii) umožnit lidem používat digitální cestovní oprávnění k překračování vnějších vzdušných, pozemních a námořních hranic na základě jednotného technického řešení EU a iii) umožnit pohraničním orgánům provádět kontroly na základě těchto oprávnění, aby se snížily překážky a zkrátila doba strávená na hraničních přechodech.

Zavedení možnosti, aby cestující měli k dispozici digitální verzi svého cestovního dokladu a předkládali ji prostřednictvím aplikace pro účely kontroly před cestou, by jim pomohlo plynuleji projít hraniční kontrolou.

Vytvoření možnosti, aby pohraniční orgány dostávaly digitální verze cestovních dokladů předem, by jim umožnilo provádět kontroly s předstihem, a tím účinněji zaměřit své zdroje na odhalování přeshraniční trestné činnosti a nelegální migrace. V současné době je situace taková, že zatímco počet cestujících stále roste a orgány jsou povinny provádět všechny kontroly v okamžiku skutečného překročení hranic, jejich schopnost řídit zdroje, provádět předběžné kontroly (s cílem zaměřit se na vysoce rizikové profily) a odhalovat nelegální migraci a přeshraniční trestnou činnost (jako je obchodování s lidmi nebo převaděčství migrantů) není plně optimalizována. Kromě toho, ačkoli jsou příslušníci pohraniční stráže povinni ověřovat pravost a integritu údajů v čipech v cestovních dokladech 10 , může být tento krok někdy vynechán, a to z důvodu cestovních špiček a technických závad 11 . V těchto případech se příslušníci pohraniční stráže spoléhají spíše na manuální kontrolu fyzických bezpečnostních prvků dokladu 12 . Fyzické bezpečnostní prvky jsou náchylnější k manipulaci než elektronická data uložená na čipu dokladu, vzhledem k tomu, že data jsou chráněna digitálním podpisem vydávajícího orgánu.

Je důležité zabývat se těmito riziky s ohledem na skutečnost, že podvody s doklady jsou klíčovým prvkem přeshraniční trestné činnosti, která má dopad na vnitřní bezpečnost EU. Jen v roce 2023 odhalily vnitrostátní orgány více než 17 000 podvodníků, kteří použili nebo měli v držení více než 22 000 podvodných dokladů 13 . Díky pokroku v ověřování pravosti a integrity cestovních dokladů pomocí digitálních cestovních oprávnění budou mít pohraniční orgány více času a zdrojů na to, aby se zaměřily na rizikové profily, odhalovaly podvodné doklady a předcházely nelegální migraci a přeshraniční trestné činnosti.

Moderní cestovní doklady, včetně těch vydávaných členskými státy EU a většinou třetích zemí, jsou sice již vybaveny bezkontaktním čipem a poskytují vysokou úroveň zabezpečení, ale údaje v čipu nelze v současné době dostatečně využít pro dálkové zpracování v EU.

Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) již v roce 2016 zahájila práce na digitalizaci cestovních dokladů s cílem usnadnit cestování letadlem. Toto digitální znázornění totožnosti osoby, které je odvozeno od existujícího cestovního dokladu, označované v kontextu ICAO jako „digitální cestovní oprávnění“ (DTC), je v podstatě replikou osobních údajů (s výjimkou otisků prstů) uložených v čipu cestovního dokladu a může být bezpečně uloženo – například v mobilním telefonu – buď pro jednorázové, nebo pro opakované použití. Digitální cestovní oprávnění lze před cestou sdílet s dalšími zúčastněnými stranami, jako jsou pohraniční orgány a dopravci, prostřednictvím rozhraní (např. mobilní aplikace), a to i pro účely předběžné registrace údajů, například v Systému vstupu/výstupu, nebo pro účely shromažďování a předávání předběžných informací o cestujících. První verze technické normy ICAO týkající se DTC 14 již byla dokončena a testována v pilotních projektech.

Probíhající pilotní projekty financované EU 15 týkající se používání digitálních cestovních oprávnění založených na technické normě ICAO na vnějších hranicích ukázaly nespornou přidanou hodnotu začlenění používání digitálních cestovních oprávnění do přeshraničního cestování. Úřady mají více času na odbavení jednotlivých cestujících (ještě před jejich příjezdem), zatímco čekací doba a doba odbavení jednoho cestujícího na fyzickém hraničním přechodu se může výrazně zkrátit 16 díky tomu, že většina kontrol byla provedena předem.

Celkově lze říci, že iniciativa EU v oblasti digitalizace cestovních dokladů a usnadnění cestování nabízí příležitost zlepšit cestování jednotlivých cestujících a zvýšit bezpečnost tím, že umožňuje pohraničním orgánům provádět kontroly předem a novým způsobem, a to na základě digitálních údajů v cestovních dokladech, které cestující předkládají před cestou. Tento návrh navíc podporuje provádění Systému vstupu/výstupu tím, že umožňuje státním příslušníkům třetích zemí předběžně zanést své údaje do systému na dálku místo toho, aby museli údaje registrovat po příjezdu na fyzický hraniční přechod. To povede ke zkrácení čekací doby na fyzických hraničních přechodech a poskytne pohraničním orgánům více času na provedení nezbytných kontrol.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Zavedení a realizace digitálních cestovních oprávnění v rámci hraničních kontrol je v souladu s několika významnými politickými iniciativami a nedávným vývojem v oblasti společné politiky EU na vnějších hranicích:

·nedávno přijaté nařízení o digitálních vízech 17 : digitální cestovní oprávnění by mohli žadatelé o víza využívat k předběžnému vyplnění údajů v žádostech o víza a příslušné orgány by mohly před cestou ověřit, zda má osoba platné vízum,

·Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) 18 : digitální cestovní oprávnění by mohl cestující využívat k předběžnému vyplnění údajů v žádostech o cestovní povolení a příslušné orgány by mohly před cestou ověřit, zda má osoba platný cestovní doklad,

·Systém vstupu/výstupu (EES) 19 : digitální cestovní oprávnění může cestující použít k dálkovému předběžnému zanesení cestovních údajů potřebných pro systém EES, což znamená méně času stráveného na hraničních přechodech,

·návrh nařízení o předběžných informacích o cestujících (API): letečtí dopravci budou povinni shromažďovat údaje o cestovních dokladech pro účely API automatizovaným způsobem, aby byla zajištěna přesnost údajů. Dopravci mohou k tomuto automatizovanému shromažďování údajů využívat kromě jiných typů ověřitelných digitálních certifikátů i digitální cestovní oprávnění, a získat tak přesné a spolehlivé údaje.

Přidaná hodnota digitálních cestovních oprávnění pro účely EES a API, která umožňuje dálkové zpracování a zvyšuje přesnost údajů, se projeví okamžitě po přijetí tohoto nařízení.

V neposlední řadě návrh přispívá k dalšímu rozvoji evropské integrované správy hranic zavedením jednotných norem pro účinnější a efektivnější správu vnějších hranic.

•Soulad s ostatními politikami Unie

K tomuto návrhu je připojen návrh nařízení Rady o vydávání digitálních cestovních oprávnění založených na průkazech totožnosti a o technických normách pro tato oprávnění, který předložila Komise 20 . Technická norma pro digitální cestovní oprávnění založená na cestovním pasu nebo průkazu totožnosti EU by měla být stejná, aby byla zajištěna jejich interoperabilita a možnost jejich použití pro účely překračování vnějších hranic.

Tato iniciativa reaguje na celosvětový trend digitalizace i na měnící se očekávání cestujících, kteří chtějí stále rychlejší a plynulejší postupy, a to prostřednictvím dosažení klíčových cílů strategie Komise „Digitální Evropa“ z roku 2020, jejímž cílem je zajistit integritu a odolnost datové infrastruktury EU a podpořit zavádění technologií, které skutečně změní každodenní život lidí. Tato iniciativa rovněž podporuje tzv. Digitální kompas pro program digitální dekády EU, který vychází ze čtyř hlavních bodů, z nichž jedním je digitalizace veřejných služeb (s konkrétním cílem, aby 80 % občanů do konce roku 2030 používalo digitální identitu 21 ). V evropském prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu 22 se Komise a spolunormotvůrci zavázali zajistit, aby všem lidem žijícím v EU byla nabídnuta možnost využívat dostupnou, dobrovolnou, bezpečnou a důvěryhodnou digitální identitu. Navrhované nařízení tento závazek plní.

V neposlední řadě tato iniciativa a realizace digitálních cestovních oprávnění v EU úzce souvisí s probíhajícím vývojem evropské digitální identity a evropské peněženky digitální identity 23 . Digitální cestovní oprávnění by mohla být uložena v evropské peněžence digitální identity vedle digitálních řidičských průkazů, lékařských předpisů a dalších dokladů a představovat elektronické potvrzení, které lze použít i pro jiné účely než jen pro cestování, např. jako digitální doklad totožnosti pro transakce na dálku i osobní transakce.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Návrh vychází z čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU).

Ustanovení čl. 77 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování EU zmocňuje EU, aby vypracovala opatření týkající se „kontrol, jimž podléhají osoby překračující vnější hranice“. Ustanovení čl. 77 odst. 2 písm. d) Smlouvy o fungování EU zmocňuje EU k přijetí opatření pro postupné zavedení integrovaného systému správy vnějších hranic.

Tato dvě ustanovení poskytují vhodný právní základ pro stanovení opatření týkajících se překračování vnějších hranic a pro vypracování norem, které je třeba dodržovat při provádění hraničních kontrol, a to i s ohledem na digitální cestovní oprávnění.

Pokud jde o otázku vhodného právního základu pro změnu nařízení o cestovních pasech EU 24 , Soudní dvůr ve věci Schwarz 25 výslovně rozhodl, že vzhledem k tomu, že kontroly na vnějších hranicích vyžadují předložení dokladů k identifikaci osob, ať už státních příslušníků třetích zemí nebo občanů EU, bylo nařízení o cestovních pasech EU správně přijato podle čl. 62 odst. 2 písm. a) Smlouvy o Evropském společenství, předchůdce čl. 77 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování EU.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Současný právní rámec EU neumožňuje používat digitální řešení pro dálkové ověřování pravosti a integrity cestovních dokladů při hraničních kontrolách. Vzhledem k povaze problému nemohou členské státy samy účinně zavést jednotný formát digitálních cestovních oprávnění na základě cestovních dokladů upravených na úrovni EU, a usnadnit tak přeshraniční mobilitu.

Opatření na úrovni EU by mělo značnou přidanou hodnotu při řešení problémů souvisejících s bezpečností a usnadněním cestování. Současná situace ovlivňuje bezpečnost na hranicích EU i řádné fungování vnějších hranic a celého schengenského prostoru. Zatímco vnější hranice a EU jako celek jsou vystaveny značnému tlaku, společný postup EU by nám umožnil zavést jednotná opatření ke zlepšení integrované správy hranic a dosáhnout minimální úrovně digitální vyspělosti ve všech členských státech EU.

Nezbytné změny příslušných částí schengenského acquis (zejména Schengenského hraničního kodexu a nařízení o cestovních pasech EU) jsou možné pouze na úrovni Unie. Kromě toho lze cílů z důvodů rozsahu, účinků a očekávaných dopadů účinně a účelně dosáhnout pouze na úrovni EU.

•Proporcionalita

Podle zásady proporcionality uvedené v čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii je třeba zajistit, aby povaha a intenzita daného opatření odpovídala zjištěnému problému. Problémy, jimiž se tato iniciativa zabývá, vyžadují legislativní opatření na úrovni EU, aby je členské státy mohly odpovídajícím způsobem řešit.

Tento návrh nařízení počítá se zavedením digitálních cestovních oprávnění založených na cestovních dokladech, jež mohou cestující, pokud si to přejí, používat pro účely hraničních kontrol. Členské státy by byly povinny umožnit cestujícím používat digitální cestovní oprávnění při překračování hranic, jakmile bude připraveno technické řešení pro celou EU. Před tímto datem mohou členské státy vyvinout vnitrostátní řešení pro používání digitálních cestovních oprávnění na svých vnějších hranicích.

Tento návrh nařízení proto pomáhá členským státům řešit problémy spojené s rostoucím počtem cestujících a zároveň zajišťuje vysokou úroveň bezpečnosti a zvyšuje pohodlí jednotlivých cestujících. Iniciativa sice vyžaduje regulační a technický zásah, je však přiměřená z hlediska dosažení cílů a nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné.

•Volba nástroje

Cílů této iniciativy lze dosáhnout pouze legislativním aktem, který zavede technické řešení pro celou EU, jež bude přímo použitelné, aniž by bylo nutné toto opatření provést do vnitrostátních právních řádů, a který změní stávající ustanovení nařízení o hraničních kontrolách a cestovních dokladech.

Proto je třeba přijmout akt ve formě nařízení, kterým se stanoví jednotná aplikace EU pro předkládání cestovních údajů a kterým se mění Schengenský hraniční kodex, nařízení o cestovních pasech EU a nařízení o agentuře eu-LISA.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nevztahuje se na tento návrh.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Příprava této iniciativy zahrnovala širokou škálu konzultací se zúčastněnými stranami, včetně:

·orgánů členských států (pohraniční orgány, orgány vydávající cestovní doklady, tvůrci politik),

·agentur EU (např. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA),

·mezinárodních organizací zapojených do mezinárodního cestování,

·průmyslu a soukromých osob.

V rámci posouzení dopadů byla uspořádána veřejná konzultace. Byl rovněž proveden zvláštní průzkum Eurobarometr s cílem získat další poznatky o tom, jak veřejnost v EU vnímá využívání digitálních cestovních oprávnění v rámci přeshraničního cestování.

Většina zúčastněných stran vyjádřila iniciativě širokou podporu a zdůraznila očekávané výhody a pohodlí, které možnost používat digitální cestovní oprávnění přinese jak cestujícím, tak pohraničním orgánům.

Potřeba jednotného evropského přístupu k tomu, aby cestující mohli při překračování vnějších hranic používat digitální cestovní oprávnění, byla potvrzena cílenou konzultací se zástupci jednotlivých států:

·96 % respondentů mělo za to, že jednotný přístup ve všech členských státech EU je zásadní nebo velmi zásadní,

·82 % respondentů považovalo za zásadní nebo velmi zásadní plně integrovanou správu hranic a nástroje pro usnadnění v rámci EU (bez překrývajících se právních předpisů a procesů souvisejících se správou hranic, které by způsobovaly provozní neefektivitu).

Navzdory dopadu na vnitrostátní systémy odpovědělo 65 % dotazovaných orgánů členských států, že by mělo být povinné přijímat digitální cestovní oprávnění, a 71 % odpovědělo, že by mělo být povinné umožnit používání digitálních cestovních oprávnění v zájmu snazšího cestování.

Celkem 76 % dotázaných orgánů členských států upřednostňovalo, aby na úrovni EU existovala jediná aplikace pro předkládání cestovních údajů pohraničním orgánům. Všichni respondenti uvedli, že je velmi důležité zajistit soulad s mezinárodními normami (tj. normami ICAO) pro digitální cestovní oprávnění.

Veřejná konzultace se setkala s velkým zájmem – celkem přišlo téměř 7 000 odpovědí, převážně z Německa, Rakouska a Slovenska (58 %, 8 % a 8 % odpovědí).

Názory na používání digitálních cestovních oprávnění a ochotu používat digitální cestovní oprávnění při překračování vnějších hranic byly převážně negativní.

·Celkem 83 % respondentů mělo za to, že možnosti využití digitálních cestovních oprávnění nejsou důležité nebo vůbec důležité, zatímco 12 % je označilo za velmi důležité nebo důležité.

·Na otázku, zda by digitální cestovní oprávnění mohla usnadnit postup hraniční kontroly, odpovědělo 72 % respondentů záporně.

·Podobně 58 % respondentů uvedlo, že by vůbec nebylo užitečné, kdyby mohli digitální cestovní oprávnění používat pro jiné správní postupy, a dalších 19 % uvedlo, že by to nebylo užitečné.

·Pouze 12 % respondentů by zvážilo použití digitálního cestovního oprávnění, pokud by bylo k dispozici, zatímco 6 % uvedlo, že by o něm za určitých podmínek uvažovalo.

Jako důvody nedostatečného zájmu o zavedení respondenti uváděli především obavy ohledně ochrany údajů a soukromí a také celkovou spokojenost se současnými procesy.

Komise rovněž obdržela značný počet odpovědí na veřejnou konzultaci poštou, všechny ve formě standardního dopisu, na který bylo třeba doplnit pouze adresu. Nelze vyloučit, že se jednalo o cílenou kampaň.

Zvláštní průzkum Eurobarometr EBS 539 26 zahrnoval 26 358 rozhovorů ve 27 členských státech EU a přinesl různé výsledky.

Průzkum zjišťoval názory občanů EU na politiku v oblasti cestování týkající se usnadnění cestování, včetně zavedení a používání digitálních cestovních oprávnění, a jejich vnímání této politiky. Dvě třetiny (67 %) Evropanů uvedly, že digitální cestovní oprávnění vnímají pozitivně. Naopak čtvrtina (26 %) Evropanů na ně měla negativní názor.

Nejvíce pozitivní názory měli mladší respondenti, studenti, manažeři a ostatní kancelářští pracovníci, lidé, kteří často cestují, a lidé, kteří mají obecně pozitivní názor na EU.

Nejméně pozitivní názory měli lidé, kteří mají negativní názor na EU, lidé, kteří necestují, a lidé, kteří ukončili školní docházku ve věku 15 let nebo dříve.

Nicméně 68 % Evropanů vyjádřilo podporu používání digitálních cestovních oprávnění pro cesty mimo schengenský prostor, zatímco 28 % bylo proti jejich používání pro tyto účely. Ačkoli podpora mezi staršími respondenty byla nižší, 54 % respondentů ve věku 55 let a více a 50 % důchodců přesto vyjádřilo podporu používání digitálních cestovních oprávnění pro cesty mimo schengenský prostor.

Z různých uvedených obav téměř polovina (49 %) Evropanů za nejdůležitější obavu spojenou s používáním digitálních cestovních oprávnění považuje selhání softwaru. Zazněly také obavy ohledně ochrany údajů, problémů se zařízeními a kybernetických útoků.

Pozitivní výsledky průzkumu Eurobarometr jsou zajímavé vzhledem k převážně negativním ohlasům získaným v rámci veřejné konzultace, a to i s ohledem na větší a reprezentativnější vzorek populace.

Při přípravě této iniciativy byla zohledněna zpětná vazba získaná v rámci různých konzultačních činností, např. zachováním dobrovolné povahy používání digitálních cestovních oprávnění (oproti jeho povinnému zavedení pro cestující), zavedením jednotné technické normy pro digitální cestovní oprávnění (oproti ponechání jejího zavedení na jednotlivých členských státech), zahrnutím občanů EU i státních příslušníků třetích zemí do oblasti působnosti této iniciativy a volbou společného technického řešení EU pro předkládání digitálních cestovních oprávnění (oproti tomu, aby každý členský stát vyvinul vlastní řešení) s vysokými bezpečnostními standardy.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise zadala externímu konzultantovi vyhotovení studie o iniciativě EU týkající se digitalizace cestovních dokladů a usnadnění cestování s cílem vypracovat možnosti a posoudit jejich dopady. Studie podpořila přípravu zprávy o posouzení dopadů. Během studie byly formou strategických rozhovorů, cílených konzultací, hloubkových rozhovorů a veřejné konzultace shromážděny názory a odborné poznatky zúčastněných stran. Kromě toho, jak bylo uvedeno výše, byl proveden zvláštní průzkum Eurobarometr.

Tři členské státy (Finsko, Chorvatsko a Nizozemsko) rovněž provádějí pilotní činnosti financované EU s cílem testovat digitální cestovní oprávnění pro účely přeshraničního cestování. Dosavadní získané zkušenosti a výsledky byly rovněž zohledněny v posouzení dopadů a v tomto návrhu.

•Posouzení dopadů

V souladu se svou politikou zlepšování právní úpravy provedla Komise posouzení dopadů 27 , k němuž Výbor pro kontrolu regulace vydal dne 15. prosince 2023 kladné stanovisko 28 . Posouzení dopadů hodnotilo tři možnosti politiky, z nichž každá znamenala legislativní změny, neboť všechny vyžadovaly změny stávajícího acquis EU, zejména pokud jde o cestovní doklady a hraniční kontroly. Přístup „měkkého práva“ byl proto od počátku vyloučen.

Každá možnost politiky měla několik společných základních prvků včetně:

·přechodného období / doby dobrovolného provádění, dokud nebude připraveno technické řešení EU,

·spoléhání se na existující mezinárodní technickou normu,

·dobrovolné povahy používání digitálních cestovních oprávnění cestujícími (jak také potvrdila veřejná konzultace),

·ústředního technického řešení EU pro vytváření a předkládání digitálních cestovních oprávnění.

Hlavní rozdíl mezi třemi možnostmi politiky se týkal míry flexibility, kterou mají členské státy, pokud jde o:

1)možnost občanů mít digitální cestovní oprávnění (některé totiž výslovně omezily přístup k údajům z čipu cestovních dokladů);

2)umožnění cestujícím používat digitální cestovní oprávnění pro přeshraniční cesty.

Možnost 1 

Umožnila by členským státům zpřístupnit cestujícím digitální cestovní oprávnění a usnadnit hraniční kontroly osob s digitálními cestovními oprávněními.

Možnost 2

Uložila by členským státům povinnost zpřístupnit cestujícím digitální cestovní oprávnění a umožnila jim zavést opatření na hraničních přechodech pro používání těchto oprávnění.

Možnost 3 

Uložila by členským státům povinnost zpřístupnit cestujícím digitální cestovní oprávnění a zavést na hraničních přechodech opatření pro jejich používání. Odstranila by právní překážky pro používání údajů z digitálních cestovních oprávnění pro účely hraničních kontrol a zavedla by jednotný přístup k jejich používání ve všech členských státech.

Na základě závěrů zprávy o posouzení dopadů byla nakonec upřednostněna možnost 3 navazující na dobu potřebnou k vypracování centrálního technického řešení EU, během níž by se členské státy mohly „rozhodnout o své účasti“ stejně jako v případě možnosti 2, a sice tím, že:

a)umožní občanům EU a státním příslušníkům třetích zemí získat digitální cestovní oprávnění odvozením ze stávajících cestovních dokladů, které jsou v souladu se specifikací ICAO;

b)umožní jim používat digitální cestovní oprávnění k překračování vnějších hranic v těch členských státech, které se rozhodnou zavést digitální cestovní oprávnění před zahájením provozu centrálního technického řešení EU;

c)umožní jim používat digitální cestovní oprávnění k překračování vnějších hranic ve všech členských státech, jakmile bude připraveno technické řešení pro celou EU.

Celkově má upřednostňovaná možnost nejpříznivější dopad, pokud jde o podporu cílů:

1)zvýšit bezpečnost v schengenském prostoru a účinnosti správy jeho vnějších hranic;

2)nabídnout jednotlivým cestujícím plynulejší překračování hranic.

To je způsobeno především případnou „dvojí“ povinností členských států umožnit jednotlivcům mít digitální cestovní oprávnění a skutečně je používat k překračování hranic, což vede k nejvyššímu očekávanému využívání digitálních cestovních oprávnění ze všech možností politiky. Tato možnost tedy orgánům umožňuje provádět předběžné kontroly a předběžný přezkum údajů cestujících a zároveň dává každému cestujícímu (s cestovním dokladem obsahujícím čip) možnost rozhodnout se využít elektronické řešení.

Další výhody by přinesla standardizace digitálních cestovních oprávnění a jejich používání pro správu vnějších hranic v členských státech. Mohlo by to na dobrovolné bázi zvýšit efektivitu dopravců, protože by mohli integrovat digitální cestovní oprávnění do svých stávajících pracovních postupů. Tato možnost nabízí také další způsoby využití digitálních cestovních oprávnění ze strany občanů EU tím, že zavádí elektronický atribut pro evropskou peněženku digitální identity, kterou lze použít např. k prokázání totožnosti v rámci EU nebo i v zahraničí, pokud je třetí země akceptují.

Upřednostňovaná možnost představuje pro vnitrostátní orgány omezenou zátěž, jež je kompenzována očekávaným pozitivním dopadem opatření. Ten spočívá v zefektivnění a zvýšení účinnosti hraničních kontrol, což umožní také lepší využití zdrojů na místní úrovni, které se budou moci zaměřit např. na analýzu rizik, hlídkování a další úkoly. Upřednostňovaná možnost spočívá většinou ve zlepšení stávajících ustanovení, nikoli ve vytváření nových povinností, zejména umožněním „předběžných hraničních kontrol“ a „předběžného přezkumu údajů“ cestujících před jejich příjezdem na hraniční přechod. Konečné přínosy závisí na míře využívání digitálních cestovních oprávnění, přičemž další informace a hodnocení na základě scénářů jsou uvedeny ve zprávě o posouzení dopadů.

Povinnost umožnit cestujícím používat digitální cestovní oprávnění při překračování vnějších hranic by znamenala zejména jeden typ zátěže: vytvoření technického integračního řešení, které umožní zpracování digitálního cestovního oprávnění ve vnitrostátních systémech správy hranic.

Vzhledem k podobnosti normy ICAO týkající se DTC se stávajícími cestovními doklady by integrace této normy neměla být příliš složitá ani nákladná. Členské státy zapojené do pilotních projektů digitálních cestovních oprávnění odhadují, že taková integrace bude stát 300 000 až 700 000 EUR na zemi. Kromě toho může být nutné zvýšit kapacitu serverů v závislosti na zemi a na konkrétních hraničních přechodech, což by mohlo stát až 250 000 EUR na zemi.

Při zohlednění změn ve vnitrostátních systémech, rozdílů v technologické vyspělosti a kapacitách a přiměřených režijních nákladů se odhaduje, že na zavedení digitálních cestovních oprávnění na vnějších hranicích jsou zapotřebí v průměru 2 miliony EUR na členský stát.

Náklady orgánů EU jsou omezeny na náklady, které agentuře eu-LISA vzniknou v souvislosti s vývojem, provozem a údržbou centrálního systému EU pro odvození digitálního cestovního oprávnění ze stávajícího fyzického cestovního dokladu a pro předložení tohoto digitálního cestovního oprávnění (spolu s nezbytnými cestovními údaji) odpovědnému orgánu. Agentura eu-LISA odhadla jednorázové náklady na vývoj a provoz takové aplikace na 55,6 milionu EUR (do roku 2030) a roční náklady na její údržbu ve výši 6,2 milionu EUR ročně od roku 2030.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Podle Programu Komise pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) by se všechny iniciativy, jejichž cílem je změnit stávající právní předpisy EU, měly zaměřit na zjednodušení a zajištění účinnějšího dosažení stanovených cílů politiky (tj. snížení nadbytečné regulační zátěže). Ačkoli tento návrh nařízení nebyl součástí programu REFIT, sníží celkové správní náklady vnitrostátních orgánů na provádění hraničních kontrol, jak vyplývá z posouzení dopadů.

•Základní práva

Tento návrh pozitivně ovlivňuje základní právo na svobodu pohybu a pobytu podle článku 45 Listiny základních práv EU tím, že osobám, které mají právo na volný pohyb, dává možnost vytvořit si digitální cestovní oprávnění založené na jejich fyzickém cestovním pasu, což jim umožní snadnější výkon jejich práva.

Návrh má omezený dopad na ochranu ostatních základních práv.

Pokud jde o ochranu osobních údajů, pohraniční orgány již nyní zpracovávají osobní údaje všech osob překračujících vnější hranice, stejně jako orgány odpovědné za vydávání cestovních dokladů. Množství a kategorie osobních údajů, které jsou v současnosti zpracovávány v oblasti hraničních kontrol a vydávání dokladů podle práva Unie a vnitrostátního práva, nejsou tímto návrhem dotčeny.

Mění se pouze časový prvek (tj. okamžik zpracování údajů), protože pohraniční orgány by mohly předem provádět většinu stejných kontrol, které se v současnosti provádějí po příjezdu cestujícího na hraniční přechod. Pokud cestující použije digitální cestovní aplikaci EU k vytvoření svého digitálního cestovního oprávnění na základě svého stávajícího fyzického cestovního dokladu, bude ověření jeho totožnosti provedeno automaticky aplikací, která doplní ověření totožnosti na fyzickém hraničním přechodu.

Na druhou stranu se zlepší kvalita údajů, pokud cestující budou moci pro účely cestování používat digitální cestovní oprávnění místo ručního zadávání údajů ve vlastním prohlášení, při kterém může docházet k chybám, což může v konečném důsledku vést k prodloužení doby zpracování, sankcím nebo dokonce k odepření vstupu.

Přestože se pro vytváření a předkládání digitálních cestovních oprávnění na základě cestovních pasů EU nebo cestovních pasů vydaných třetími zeměmi použije centrální technické řešení EU, digitální cestovní oprávnění by se centrálně neukládalo. Návrh nepředpokládá vytvoření nové databáze. Jakmile je digitální cestovní oprávnění vytvořeno/odvozeno ze stávajícího cestovního dokladu, uloží se v mobilním zařízení držitele. Subjekty údajů tak mají i nadále kontrolu nad svými vlastními údaji a rozhodují o tom, zda a kdy je použijí. Pokud se osoba rozhodne využít je pro předběžnou kontrolu a snazší cestování, může je prostřednictvím aplikace vyvinuté a provozované agenturou eu-LISA předložit příslušným orgánům.

Agentura eu-LISA a vnitrostátní orgány by měly používat vhodná ochranná opatření, jako je šifrování osobních údajů a opatření kybernetické bezpečnosti, aby se zabránilo úniku a narušení bezpečnosti údajů a aby byla zajištěna ochrana před kybernetickými útoky a softwarovými aplikacemi, které provádějí automatizované úkoly.

Aby bylo digitální cestovní oprávnění předložené uživatelem možné použít, musí být dočasně uloženo v místní databázi v příslušném členském státě. Tato dočasná databáze/galerie by byla naplněna zobrazeními obličeje, která jsou obsažena v předložených digitálních cestovních oprávněních. To je nezbytné k biometrickému porovnání cestujícího s předloženým digitálním cestovním oprávněním, když se cestující dostaví na hraniční přechod.

Jedná se o porovnávání několika údajů za účelem ověření totožnosti osoby namísto porovnávání více biometrických údajů, které je nutné k identifikaci jednotlivce. Po provedení hraniční kontroly by měly být údaje z dočasné databáze vymazány – podobně jako se to v současnosti děje při čtení údajů z čipů fyzických cestovních dokladů při hraničních kontrolách.

Vzhledem k tomu, že používání digitálních cestovních oprávnění by bylo pro cestující dobrovolné, cestující by kromě toho, že by měli právní základ pro zpracování osobních údajů cestujících pro účely hraniční kontroly podle práva EU i vnitrostátního práva, vyjadřovali aktivní souhlas se zpracováním svých údajů a dočasným uložením digitálního cestovního oprávnění v místní databázi. Svůj souhlas mohou kdykoli odvolat, aniž by to mělo vliv na jejich právo na přeshraniční cestování.

Zatímco cestovní doklady EU a některé cestovní doklady třetích zemí obsahují údaje o otiscích prstů držitele, z obsahu digitálních cestovních oprávnění jsou otisky prstů vyloučeny. To je v souladu s technickou specifikací ICAO týkající se DTC.

Pokud jde o dopady na jiná základní práva než právo na soukromí a ochranu osobních údajů, návrh by ochranu základních práv negativně neovlivnil. Vzhledem k dobrovolné povaze používání digitálních cestovních oprávnění jsou dodržovány zásady nediskriminace a inkluzivnosti.

Jakýkoli možný negativní výsledek spojený s používáním digitálních cestovních oprávnění, vedoucí např. k odepření vstupu, porušení ochrany údajů nebo nezákonnému použití, by podléhal stávajícím a použitelným právním prostředkům nápravy podle práva EU a vnitrostátního práva.

Tento návrh respektuje základní práva a dodržuje zásady stanovené v Listině základních práv EU.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

·zvýšení kapacity serveru a úložiště pro dočasné ukládání digitálních cestovních oprávnění předložených cestujícími (250 000 EUR),

·vývoj zabezpečeného spojení se směrovačem údajů cestujícího, které umožní integraci do stávajících vnitrostátních systémů správy hranic (300 000 až 700 000 EUR);

·modernizaci nebo pořízení hardwaru pro zpracování digitálních cestovních oprávnění a pro podporu rozpoznávání obličeje a odbornou přípravu zaměstnanců (30 000 EUR).

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise zajistí, aby byly zavedeny nezbytné mechanismy sloužící k monitorování fungování navrhovaných opatření, a vyhodnotí je ve vztahu k hlavním politickým cílům. Pět let po zahájení činnosti navrhovaného nařízení a po zahájení provozu „digitální cestovní aplikace EU“, kterou má vyvinout a provozovat agentura eu-LISA, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž zhodnotí provádění nařízení a jeho přidanou hodnotu, včetně všech přímých či nepřímých dopadů na příslušná základní práva.

Vzhledem k tomu, že po zprovoznění společného technického řešení EU budou příslušné orgány povinny umožnit cestujícím používat digitální cestovní oprávnění pro přeshraniční cestování, umožní to získat komplexní přehled o využívání digitálních cestovních oprávnění cestujícími, o jejich přidané hodnotě z hlediska vyšší bezpečnosti a snadnějšího cestování i o případných nevýhodách.

Shromažďování statistických údajů agenturou eu-LISA navíc poskytne Komisi spolehlivé údaje o počtu uživatelů, cestovních zvyklostech a další užitečné informace pro další rozvoj procesů ve prospěch cestujících i orgánů členských států.

Praktická příručka pro příslušníky pohraniční stráže 29 by měla být aktualizována, aby zohlednila změny v právním rámci a poskytla vnitrostátním orgánům příslušné pokyny/doporučení k zavádění digitálních cestovních oprávnění v souvislosti se správou vnějších hranic.

Provádění opatření podle tohoto návrhu, včetně aspektů ochrany údajů, bude monitorováno a hodnoceno v rámci schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu 30 .

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 1 stanoví zavedení aplikace pro elektronické předkládání cestovních údajů („digitální cestovní aplikace EU“), její předmět a rozsah působnosti.

Článek 2 stanoví definice pro účel tohoto nařízení.

Článek 3 stanoví obecnou strukturu digitální cestovní aplikace EU, včetně účelu jejích jednotlivých technických složek.

Článek 4 stanoví obecná pravidla pro vytváření a používání digitálních cestovních oprávnění v rámci digitální cestovní aplikace EU, včetně možnosti používat dříve vytvořená digitální cestovní oprávnění, která mohou být uložena v evropské peněžence digitální identity.

Článek 5 stanoví cestovní údaje, které mohou cestující předložit pohraničnímu orgánu prostřednictvím digitální cestovní aplikace EU. Kromě digitálního cestovního oprávnění jsou k podpoře hraniční kontroly a předběžného přezkumu údajů zapotřebí i další údaje.

Článek 6 stanoví pravidla pro předávání cestovních údajů příslušným pohraničním orgánům, jakož i nezbytná opatření týkající se určení a oznámení příslušných orgánů členskými státy.

Článek 7 stanoví pravidla pro zpracování osobních údajů a role správce a zpracovatele údajů pro účely zpracování osobních údajů předložených prostřednictvím digitální cestovní aplikace EU.

Článek 8 stanoví pravidla pro vývoj, provoz a údržbu digitální cestovní aplikace EU a z toho vyplývající povinnosti agentury eu-LISA.

Článek 9 stanoví povinnosti členských států při zajišťování toho, aby mohly přijímat údaje předložené prostřednictvím digitální cestovní aplikace EU.

Článek 10 stanoví informační kampaň, jejímž cílem je informovat veřejnost o digitálních cestovních oprávněních a o používání digitální cestovní aplikace EU.

Článek 11 stanoví pravidla pro náklady, které agentuře eu-LISA a členským státům vznikají v souvislosti s jejich povinnostmi podle článků 8 a 9.

Článek 12 obsahuje ustanovení o změně nařízení (ES) č. 2252/2004 s cílem stanovit technickou normu pro digitální cestovní oprávnění a možnost žadatelů o ně požádat.

Článek 13 obsahuje ustanovení o změně nařízení (EU) 2016/399 týkající se provádění hraničních kontrol, jakož i dalšího využívání samoobslužných systémů a digitální cestovní aplikace EU pro tyto účely.

Článek 14 stanoví změny nařízení (EU) 2018/1726, pokud jde o úkoly agentury eu-LISA v souvislosti s digitální cestovní aplikací EU.

Články 15 až 20 obsahují závěrečná ustanovení tohoto nařízení, která se týkají přijímání prováděcích aktů, monitorování a hodnocení tohoto nařízení a jeho vstupu v platnost a použitelnosti.

2024/0670 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí aplikace pro elektronické předkládání cestovních údajů („digitální cestovní aplikace EU“) a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a (EU) 2018/1726 a nařízení Rady (ES) č. 2252/2004, pokud jde o používání digitálních cestovních oprávnění

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Provádění účinných a účelných hraničních kontrol na vnějších hranicích přispívá k řádnému fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích (dále jen „schengenský prostor“) a k vnitřní bezpečnosti Unie. Začlenění paměťového média (čipu) se zobrazením obličeje držitele do cestovních dokladů vydávaných členskými státy na základě nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 31 a nařízení (EU) 2019/1157 32 , jakož i vstup v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 33 významně přispěly k vysokým bezpečnostním standardům a důkladné správě vnějších hranic. Hraniční kontroly prováděné v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 34 slouží ke spolehlivé identifikaci cestujících, k předcházení ohrožení vnitřní bezpečnosti, veřejného pořádku, veřejného zdraví a mezinárodních vztahů členských států, jakož i k boji proti nelegální migraci při dodržování základních práv.

(2)Vzhledem k tomu, že se v současné době při kontrole cestovních dokladů a provádění hraničních kontrol spoléhá na fyzické cestovní doklady a fyzické interakce, nejsou pohraniční orgány členských států schopny ověřovat pravost a integritu cestovních dokladů na dálku a provádět příslušné kontroly v databázích před příjezdem cestujících na fyzický hraniční přechod, s výjimkou cestujících v letecké dopravě, u nichž jsou předávány a zpracovávány předběžné informace o cestujících. Vzhledem k rostoucím tokům cestujících přes vnější hranice schengenského prostoru, jakož i ke zprovoznění Systému vstupu/výstupu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 35 , který bude vyžadovat, aby státní příslušníci třetích zemí, na něž se vztahuje, poskytovali v rámci hraničních kontrol další údaje, je nezbytné umožnit pohraničním orgánům využívat bezpečná technická řešení k provádění příslušných kontrol před příjezdem cestujících na hraniční přechody.

(3)Stávající právní rámec pro cestovní doklady a hraniční kontroly, který tvoří zejména nařízení (ES) č. 2252/2004, (EU) XXXX/XXXX 36 [COM(2024) 316 final] a (EU) 2016/399, neumožňuje používat údaje obsažené v paměťovém médiu cestovních dokladů pro účely provádění takových předběžných hraničních kontrol a předběžného přezkumu údajů cestujících ani používat tyto údaje pro jiné účely. V návaznosti na nedávný vývoj na mezinárodní úrovni, zejména v souvislosti s prací na standardizaci prováděnou Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO), a na možnosti a spolehlivost rozpoznávání obličeje je tato technologie k dispozici a představuje reakci na výzvy k usnadnění přeshraničního cestování při zajištění vysoké úrovně bezpečnosti a při plném respektování základních práv, včetně práva na soukromí a ochranu osobních údajů.

(4)Stávající právní rámec by proto měl být aktualizován, aby mohli mít cestující i pohraniční orgány prospěch z účinnějších a efektivnějších hraničních kontrol s využitím tzv. digitálních cestovních oprávnění, tj. digitálního znázornění totožnosti osoby, které je odvozeno z informací uložených na paměťovém médiu (čipu) cestovního dokladu (tj. cestovního pasu nebo průkazu totožnosti EU) a které lze ověřit, což v konečném důsledku povede ke zkrácení čekací doby a doby odbavení na hraničních přechodech a ke zlepšení schopnosti orgánů provádět předběžnou kontrolu cestujících, plánovat a řídit zdroje a zaměřovat se na rizikovější cestující.

(5)Aby bylo dosaženo cílů tohoto nařízení, mělo by se vztahovat na osoby požívající právo na volný pohyb podle práva Unie, jakož i na státní příslušníky třetích zemí.

(6)V zájmu dosažení jednotného přístupu na úrovni Unie a maximalizace přínosů v oblasti usnadnění cestování a úspor z rozsahu by mělo být zavedeno společné technické řešení pro předkládání elektronických cestovních údajů místo toho, aby si každý členský stát vyvíjel vlastní. Tato aplikace pro elektronické předkládání cestovních údajů (dále jen „digitální cestovní aplikace EU“) by se měla skládat z uživatelsky přívětivé mobilní aplikace, backendové validační služby, která dokáže ověřit pravost a integritu cestovních dokladů a porovnat zobrazení obličeje uživatele se zobrazením uloženým v čipu cestovního dokladu, a technické složky pro bezpečnou komunikaci cestovních údajů z aplikace přijímajícímu orgánu (dále jen „směrovač údajů cestujícího“). V dlouhodobějším horizontu by měla být digitální cestovní aplikace EU doplněna o nové funkce s cílem vytvořit komplexní aplikaci jednoho správního místa na úrovni Unie na podporu správy vnějších hranic.

(7)Digitální cestovní aplikace EU by měla cestujícím umožnit vytvoření digitálního cestovního oprávnění pro jednorázové nebo vícenásobné použití a načtení již vytvořeného digitálního cestovního oprávnění. Z bezpečnostních důvodů a z důvodu boje proti podvodům s totožností by měla být backendová validační služba digitální cestovní aplikace EU schopna před vytvořením digitálního cestovního oprávnění ověřit pravost a integritu cestovního dokladu a ověřit, že uživatel je oprávněným držitelem cestovního dokladu, a to porovnáním zobrazení obličeje uloženého v čipu cestovního dokladu se zobrazením obličeje uživatele pořízeným na místě. Digitální cestovní oprávnění, která mají být použita vícekrát, by mělo být možné uložit do evropské peněženky digitální identity uživatele, která je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 37 . Osoby, které nemají evropskou peněženku digitální identity zřízenou podle uvedeného nařízení, by měly mít možnost uložit digitální cestovní oprávnění lokálně v mobilní aplikaci.

(8)S cílem podpořit provádění předběžných hraničních kontrol osob požívajících právo na volný pohyb podle práva Unie, pokud se na ně vztahuje, a předběžného přezkumu údajů státních příslušníků třetích zemí by cestující používající digitální cestovní oprávnění měli rovněž poskytnout určité relevantní cestovní údaje, jako je předpokládaný čas překročení hranice a členský stát, v němž je vnější hranice překračována. Tyto údaje by měly být omezeny na to, co je nezbytné pro účely provedení hraniční kontroly, včetně ověření splnění podmínek vstupu.

(9)Směrovač údajů cestujícího by měl cestovní údaje, které předloží cestující, předat pohraničním orgánům za účelem předběžné hraniční kontroly a předběžného přezkumu údajů. Členské státy by proto měly být povinny určit pohraniční orgány oprávněné přijímat tyto údaje.

(10)Vytváření, předkládání a používání digitálních cestovních oprávnění za účelem provádění hraničních kontrol má dopad na právo na soukromí a ochranu osobních údajů. Aby byla plně respektována základní práva cestujících, měla by být zavedena odpovídající omezení a záruky. Veškeré údaje, které cestující před cestou předkládají pohraničním orgánům, a zejména osobní údaje, by měly být omezeny na to, co je nezbytné a přiměřené cílům zvýšení bezpečnosti, usnadnění cestování a zajištění řádného fungování schengenského prostoru, které sleduje toto nařízení. Mělo by být zaručeno, že zpracování údajů podle tohoto nařízení nepovede k žádné formě diskriminace. Žádné osobní údaje by neměly být na úrovni EU uchovávány déle, než je nezbytné pro jejich předložení pohraničnímu orgánu.

(11)Cestující by měli mít možnost svobodně si zvolit, zda pro účely hraničních kontrol použijí digitální cestovní oprávnění nebo fyzický cestovní doklad, a měli by mít možnost kdykoli odvolat svůj souhlas se zpracováním osobních údajů, aniž by to mělo vliv na oprávněnost překročit vnější hranice. Zpracovávání osobních údajů podle tohoto nařízení by mělo být prováděno v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 38 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 39 v jejich příslušné oblasti působnosti.

(12)V zájmu zajištění souladu se základním právem na soukromí a ochranu osobních údajů a na podporu právní jasnosti by měl být určen správce a zpracovatel. Aby byla zajištěna odpovídající ochrana a bezpečnost, měla by být veškerá komunikace mezi směrovačem údajů cestujícího a příslušným orgánem chráněna silnými šifrovacími metodami, aby případné porušení ochrany údajů nezahrnovalo zveřejnění údajů, které lze vysledovat až k určité osobě. Členské státy by také měly poskytnout pohraničním orgánům odpovídající odbornou přípravu zahrnující aspekty zabezpečení údajů a ochrany údajů předtím, než budou moci zpracovávat údaje předávané prostřednictvím digitální cestovní aplikace EU.

(13)Za vývoj a údržbu digitální cestovní aplikace EU by měla odpovídat Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 40 . Agentura eu-LISA by proto měla zavést nezbytná opatření pro provozní řízení digitální cestovní aplikace EU, včetně vývoje, monitorování a podávání zpráv o systému. Před zahájením provozu digitální cestovní aplikace EU by měla agentura eu-LISA ve spolupráci s příslušnými orgány provést test v souladu s technickými specifikacemi. Agentura eu-LISA by měla rovněž shromažďovat statistické údaje o používání digitální cestovní aplikace EU.

(14)Zatímco agentura eu-LISA by měla být odpovědná za celkový vývoj, provoz a údržbu digitální cestovní aplikace EU, včetně směrovače údajů cestujícího, který předává cestovní údaje příslušným orgánům, každý členský stát by měl být na vnitrostátní úrovni odpovědný za zajištění zabezpečeného spojení ve svém vnitrostátním systému za účelem přijímání cestovních údajů, včetně vývoje, provozu a údržby tohoto spojení. Členské státy by měly být rovněž odpovědné za řízení a opatření pro přístup řádně oprávněných pracovníků pohraničních orgánů k cestovním údajům.

(15)S cílem zvýšit povědomí veřejnosti o digitálních cestovních oprávněních a podpořit jejich používání by Komise měla společně s agenturou eu-LISA, Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátními pohraničními orgány provádět informační kampaně o cílech, používání a dalších důležitých aspektech, včetně ochrany údajů a zabezpečení údajů, digitální cestovní aplikace EU.

(16)S ohledem na příslušné zájmy Unie by náklady, které agentuře eu-LISA vzniknou v souvislosti s plněním jejích úkolů podle tohoto nařízení a nařízení (EU) 2018/1726, pokud jde o vývoj, provoz, údržbu a celkové řízení digitální cestovní aplikace EU, měly být hrazeny z rozpočtu Unie. Členské státy by měly i nadále nést odpovědnost za náklady vzniklé na vnitrostátní úrovni v souvislosti s vývojem, provozem a údržbou zabezpečeného spojení pro příjem cestovních údajů předávaných prostřednictvím směrovače údajů cestujícího.

(17)Agentura eu-LISA by měla Evropskému parlamentu a Radě pravidelně podávat zprávy o pokroku v přípravě a vývoji digitální cestovní aplikace EU, včetně informací o nákladech, finančních dopadech a případných technických problémech a rizicích, které mohou nastat. Po dokončení vývoje digitální cestovní aplikace EU by měla být Evropskému parlamentu a Radě předložena samostatná zpráva.

(18)Vzhledem k tomu, že digitální cestovní aplikaci EU by měla navrhovat, vyvíjet, hostovat a technicky spravovat agentura eu-LISA, je nutné změnit nařízení (EU) 2018/1726 doplněním nezbytných úkolů.

(19)Za účelem stanovení standardní specifikace Unie pro digitální cestovní oprávnění na základě cestovních dokladů je nutné změnit nařízení (ES) č. 2252/2004. Aby se zvýšilo využívání digitálních cestovních oprávnění, měli by mít žadatelé při podávání žádosti o vydání nebo obnovení platnosti cestovního dokladu možnost požádat příslušný orgán, aby jim spolu s fyzickým dokladem vydal i odpovídající digitální cestovní oprávnění. Držitelé platných cestovních dokladů by také měli mít možnost vytvořit si digitální cestovní oprávnění na základě svého stávajícího fyzického cestovního dokladu. Digitální cestovní oprávnění by mělo být rovněž možné uložit do evropské peněženky digitální identity.

(20)V zájmu zajištění jednotného přístupu na mezinárodní úrovni a celosvětové interoperability digitálních cestovních oprávnění by aktualizovaný právní rámec měl pokud možno vycházet z příslušných mezinárodních norem a postupů dohodnutých v rámci ICAO.

(21)Ačkoli by používání digitálních cestovních oprávnění mělo být pro cestující dobrovolné, v zájmu dosažení cílů zvýšení bezpečnosti v celém schengenském prostoru, usnadnění cestování a dosažení minimální úrovně digitální vyspělosti všech členských států v oblasti správy hranic by všechny členské státy měly mít povinnost umožnit cestujícím používat digitální cestovní oprávnění pro účely překračování vnějších hranic, jakmile bude v provozu digitální cestovní aplikace EU. Předtím mohou členské státy vyvinout vnitrostátní řešení pro používání digitálních cestovních oprávnění v souladu s jednotným formátem pro účely hraničních kontrol.

(22)V zájmu dalšího urychlení procesů a zkrácení celkové doby strávené na hraničních přechodech by mělo být státním příslušníkům třetích zemí, na které se vztahuje Systém vstupu/výstupu, umožněno používat digitální cestovní aplikaci EU pro předběžné zanesení některých údajů potřebných pro překročení hranic. V případě státních příslušníků třetích zemí, jejichž údaje dosud nejsou zaznamenány v Systému vstupu/výstupu, by mělo být členským státům umožněno, aby jako alternativu k fyzickému ověření totožnosti příslušníkem pohraniční stráže používaly k ověření totožnosti účinná a přiměřená technická opatření, včetně samoobslužných systémů a elektronických bran, pokud je fyzické ověření prováděno namátkově a pokud alternativní ověření není založeno pouze na digitální cestovní aplikaci EU.

(23)Komise by měla pět let po zahájení provozu digitální cestovní aplikace EU provést hodnocení této aplikace a jejího využívání a vypracovat zprávu včetně doporučení, kterou předloží Evropskému parlamentu, Radě, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Agentuře Evropské unie pro základní práva. Hodnocení a zpráva by měly posoudit, jak byly splněny cíle tohoto nařízení a jak byla případně ovlivněna základní práva.

(24)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení, pokud jde o technickou normu pro digitální cestovní oprávnění, technickou architekturu a technické specifikace digitální cestovní aplikace EU a její testování, shromažďování statistických údajů, jakož i zahájení provozu digitální cestovní aplikace EU a způsob provádění kontrol cestovních dokladů a digitálních cestovních oprávnění, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 41 .

(25)Tímto nařízením by neměla být dotčena možnost stanovit v právu Unie nebo vnitrostátním právu používání digitálních cestovních oprávnění pro jiné účely než pro provádění hraničních kontrol, pokud je takové vnitrostátní právo v souladu s právem Unie.

(26)Jelikož cílů tohoto nařízení, zejména zvýšení bezpečnosti a usnadnění cestování v rámci správy vnějších hranic, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být z důvodu jejich přeshraniční povahy lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(27)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(28)Toto nařízení nerozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se účastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES 42 ; Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(29)Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 43 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES 44 .

(30)Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 45 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES 46 .

(31)Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 47 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU 48 .

(32)Pokud jde o Kypr, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003.

(33)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a dne [XX] vydal své stanovisko 49 ,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.Tímto nařízením se zavádí aplikace pro elektronické předkládání cestovních údajů (dále jen „digitální cestovní aplikace EU“) určená pro:

(a)vytváření digitálních cestovních oprávnění ve smyslu čl. 2 bodu 31 nařízení (EU) 2016/399;

(b)zadávání vlastních cestovních údajů;

(c)bezpečné předkládání digitálních cestovních oprávnění a vlastních cestovních údajů příslušnému orgánu pro účely usnadnění cestování a provádění hraničních kontrol osob v souladu s čl. 8 odst. 2g a odst. 3 písm. j) nařízení (EU) 2016/399.

2.Toto nařízení stanoví podmínky vývoje, provozu a údržby digitální cestovní aplikace EU.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

(a)„hraničními kontrolami“ kontroly ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2016/399;

(b)„osobami požívajícími právo na volný pohyb podle práva Unie“ osoby ve smyslu čl. 2 bodě 5 nařízení (EU) 2016/399;

(c)„státním příslušníkem třetí země“ osoby ve smyslu čl. 2 bodu 6 nařízení (EU) 2016/399;

(d)„směrovačem údajů cestujícího“ technická složka uvedená v článku 5.

Článek 3

Obecná struktura digitální cestovní aplikace EU

Digitální cestovní aplikace EU se skládá z:

(a)mobilní aplikace, která umožňuje vytváření digitálních cestovních oprávnění pro jednorázové nebo vícenásobné použití a zadávání vlastních cestovních údajů;

(b)backendové validační služby, která zajišťuje potvrzení pravosti a integrity údajů z čipu nebo digitálního cestovního oprávnění pomocí dostupných certifikátů a v příslušných případech porovnání zobrazení obličeje pořízeného uživatelem s cestovním dokladem nebo digitálním cestovním oprávněním;

(c)směrovače údajů cestujícího, který zajišťuje bezpečnou a šifrovanou komunikaci mezi mobilní aplikací a přijímacím orgánem.

Článek 4

Vytváření a používání digitálních cestovních oprávnění

1.Osoby požívající právo na volný pohyb podle práva Unie, které jsou držiteli některého z následujících cestovních dokladů, si mohou s pomocí digitální cestovní aplikace EU vytvořit digitální cestovní oprávnění na základě tohoto cestovního dokladu pro jednorázové nebo vícenásobné použití:

(a)cestovní doklad vydaný v souladu s nařízením (ES) č. 2252/2004;

(b)průkaz totožnosti vydaný v souladu s nařízením (EU) XXXX/XXXX [COM(2024) 316 final];

(c)cestovní doklad, který obsahuje stejné údaje a který je založen na technických specifikacích slučitelných se specifikacemi stanovenými nařízením (ES) č. 2252/2004 a umožňujících ověření jeho pravosti, platnosti a integrity.

2.Digitální cestovní aplikace EU poskytuje možnost uložit digitální cestovní oprávnění pro vícenásobné použití do evropské peněženky digitální identity, na kterou se vztahují ustanovení nařízení (EU) č. 910/2014.

3.Digitální cestovní aplikace EU musí být schopna načíst:

(a)digitální cestovní oprávnění dříve vydané nebo vytvořené v souladu s čl. 1 odst. 1a nařízení (ES) č. 2252/2004 nebo článkem 2 nařízení (EU) XXXX/XXXX 50 [COM(2024) 671 final];

(b)digitální cestovní oprávnění vytvořené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

4.Státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli cestovního dokladu obsahujícího paměťové médium, mohou za předpokladu, že jsou k dispozici platné certifikáty nezbytné pro kontrolu jeho pravosti, použít digitální cestovní aplikaci EU k vytvoření digitálního cestovního oprávnění pro jednorázové nebo vícenásobné použití.

5.Před vytvořením digitálního cestovního oprávnění podle odstavců 1 a 4 ověří digitální cestovní aplikace EU integritu a pravost paměťového média cestovního dokladu a porovná zobrazení obličeje osoby, která žádá o vytvoření digitálního cestovního oprávnění, se zobrazením obličeje uloženým na paměťovém médiu.

6.Používání digitální cestovní aplikace EU a vytváření a používání digitálních cestovních oprávnění osobami požívajícími právo na volný pohyb podle práva Unie a státními příslušníky třetích zemí je dobrovolné a založené na jejich souhlasu.

7.Digitální cestovní oprávnění vytvořená podle tohoto článku nezahrnují otisky prstů držitele.

Článek 5

Cestovní údaje, které mají cestující předložit

1.Cestovní údaje tvoří tyto údaje týkající se každé cestující osoby:

(a)digitální cestovní oprávnění ve smyslu čl. 2 bodu 31 nařízení (EU) 2016/399;

(b)předpokládané datum a čas příjezdu nebo odjezdu;

(c)členský stát, v němž se překračuje vnější hranice.

2.Cestovní údaje mohou v příslušných případech obsahovat také následující informace týkající se každého cestujícího:

(a)identifikační číslo letu, registrační číslo výletní lodi, identifikační číslo lodi a registrační číslo vozidla;

(b)dokumenty odůvodňující účel a podmínky předpokládaného pobytu, jak vyžaduje článek 6 nařízení (EU) 2016/399.

3.Cestovní údaje jsou v každém případě omezeny na údaje, které jsou nezbytné pro účely provádění hraničních kontrol v souladu s nařízením (EU) 2016/399.

Článek 6

Předávání cestovních údajů příslušným pohraničním orgánům

1.Směrovač údajů cestujícího předá cestovní údaje, které předloží cestující, příslušnému pohraničnímu orgánu v souladu s technickými specifikacemi přijatými podle čl. 16 odst. 1 písm. a).

2.Členské státy určí příslušné pohraniční orgány oprávněné přijímat cestovní údaje, které jim jsou předávány ze směrovače údajů cestujícího v souladu s tímto nařízením. Do [zahájení provozu digitální cestovní aplikace EU] oznámí agentuře eu-LISA název a kontaktní údaje příslušných pohraničních orgánů a v případě potřeby oznámené informace aktualizují.

Článek 7

Zpracování osobních údajů

1.Příslušné pohraniční orgány jsou správci údajů ve smyslu čl. 4 bodu 7 nařízení (EU) 2016/679, pokud jde o zpracování cestovních údajů, které představují osobní údaje a které byly získány prostřednictvím směrovače údajů cestujícího.

2.Každý členský stát určí příslušný orgán jako správce údajů a sdělí tyto orgány Komisi, agentuře eu-LISA a ostatním členským státům.

3.Agentura eu-LISA je zpracovatelem údajů ve smyslu čl. 3 bodu 12 nařízení (EU) 2018/1725, pokud jde o zpracování cestovních údajů, které představují osobní údaje, v mobilní aplikaci a prostřednictvím směrovače údajů cestujícího. Agentura eu-LISA je správcem údajů ve smyslu čl. 3 bodu 9 nařízení (EU) 2018/1725, pokud jde o zpracování cestovních údajů prostřednictvím backendové validační služby.

4.V backendové validační službě ani ve směrovači údajů cestujícího se neukládají žádné osobní údaje nad rámec údajů nezbytných pro vytvoření digitálního cestovního oprávnění a předání cestovních údajů příslušným pohraničním orgánům.

5.Uživatelé digitální cestovní aplikace EU mají možnost kdykoli odvolat svůj souhlas se zpracováním svých osobních údajů v digitální cestovní aplikaci EU.

Článek 8

Zavedení a provoz digitální cestovní aplikace EU

1.Agentura eu-LISA vyvíjí digitální cestovní aplikaci EU a její složky v souladu s technickými specifikacemi přijatými podle čl. 16 odst. 1 písm. a).

2.Rada pro řízení programu uvedená v článku 54 nařízení (EU) 2019/817 zajistí odpovídající řízení fáze vývoje digitální cestovní aplikace EU. Rada pro řízení programu se pravidelně schází a předkládá každý měsíc správní radě agentury eu-LISA písemné zprávy o pokroku této fáze.

3.Agentura eu-LISA zajišťuje provozní řízení digitální cestovní aplikace EU a její odpovídající zabezpečení. Hostitelem digitální cestovní aplikace EU je agentura eu-LISA.

4.Agentura eu-LISA zajistí, aby digitální cestovní aplikace EU byla interoperabilní s evropskou peněženkou digitální identity zřízenou podle nařízení (EU) č. 910/2014.

5.Pokud agentura eu-LISA dojde k závěru, že vývoj digitální cestovní aplikace EU byl dokončen, provede bez zbytečného odkladu test aplikace ve spolupráci s příslušnými pohraničními orgány a dalšími příslušnými orgány členských států v souladu s technickými specifikacemi přijatými podle čl. 16 odst. 1 písm. c) a sdělí Komisi výsledek tohoto testu.

6.Agentura eu-LISA shromažďuje statistické údaje o používání digitální cestovní aplikace EU v souladu s čl. 16 odst. 1 písm. b).

7.Agentura eu-LISA plní úkoly související s poskytováním odborné přípravy příslušným vnitrostátním orgánům o technickém používání digitální cestovní aplikace EU.

Článek 9

Povinnosti členských států

1.Každý členský stát odpovídá za:

(a)zajištění zabezpečeného spojení mezi svým vnitrostátním systémem a směrovačem údajů cestujícího, aby bylo možné přijímat údaje předávané prostřednictvím směrovače údajů cestujícího;

(b)vývoj, provoz a údržbu spojení uvedeného v písmeni a);

(c)správu a úpravu přístupu pro řádně oprávněné pracovníky pohraničních orgánů k údajům obdrženým prostřednictvím směrovače údajů cestujícího za účelem provádění hraničních kontrol v souladu s nařízením (EU) 2016/399.

2.Každý členský stát poskytne pracovníkům pohraničních orgánů, kteří mají právo přístupu k údajům předávaným prostřednictvím směrovače údajů cestujícího, předtím, než jim udělí oprávnění zpracovávat tyto údaje, vhodnou odbornou přípravu týkající se zejména zabezpečení údajů, pravidel pro ochranu údajů a souvisejících základních práv.

Článek 10

Informační kampaň

Komise ve spolupráci s agenturou eu-LISA, Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátními pohraničními orgány podpoří zahájení provozu digitální cestovní aplikace EU informační kampaní, která bude veřejnost informovat o cílech, účelech, hlavních operacích zpracování a dalších aspektech ochrany údajů a zabezpečení údajů a případech použití digitální cestovní aplikace EU.

Článek 11

Náklady

1.Náklady vzniklé agentuře eu-LISA v souvislosti s vývojem, provozem, hostingem a technickou správou digitální cestovní aplikace EU podle tohoto nařízení se hradí ze souhrnného rozpočtu Unie.

2.Náklady vzniklé členským státům v souvislosti s vývojem, provozem a údržbou jejich zabezpečeného spojení pro příjem dat předávaných prostřednictvím směrovače údajů cestujícího nesou členské státy.

Článek 12

Změny nařízení (ES) č. 2252/2004

Nařízení (ES) č. 2252/2004 se mění takto:

(1)v článku 1 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a. K cestovním pasům a cestovním dokladům vydávaným členskými státy jejich vlastním státním příslušníkům se na žádost žadatele připojí digitální cestovní oprávnění, která:

(a)vycházejí z technických specifikací přijatých podle článku 2 písm. d);

(b)jsou ve formátu, který umožňuje jejich uložení v evropských peněženkách digitální identity, na které se vztahují ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014;

(c)jsou bezplatná;

(d)obsahují stejné osobní údaje, včetně zobrazení obličeje, jako cestovní pas nebo cestovní doklad, na jehož základě jsou vydána nebo vytvořena.

Pro účely písmene d) nezahrnují digitální cestovní oprávnění vydaná nebo vytvořená podle tohoto článku otisky prstů držitele.

Členské státy umožní autentizaci a ověřování platnosti digitálních cestovních oprávnění v souladu s technickými specifikacemi stanovenými podle čl. 2 písm. d).

_____________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).“;

(2)v článku 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„d) technických specifikací, včetně postupů a požadavků pro digitální cestovní oprávnění, jejich datové schéma a formát, vydávání, proces zpřístupňování, autentizaci a ověřování platnosti, zrušení, model důvěry a platnost.“;

(3)v článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4. Členské státy umožní příslušným zúčastněným stranám, které jsou zapojeny do procesu překračování vnějších hranic, přístup k paměťovému médiu v cestovních pasech a cestovních dokladech, s výjimkou otisků prstů, a to se souhlasem osoby, které byl cestovní pas nebo cestovní doklad vydán.“

Článek 13

Změny nařízení (EU) 2016/399

Nařízení (EU) 2016/399 se mění takto:

(1)v článku 2 se vkládají nové body 31 až 34, které znějí:

„31) „digitálním cestovním oprávněním“ digitální znázornění totožnosti osoby vydané nebo vytvořené podle článku 4 nařízení (EU) XXXX/XXXX [COM(2024) 670 final]*, čl. 1 odst. 1a nařízení (ES) č. 2252/2004** nebo článku 2 nařízení (EU) XXXX/XXXX [COM(2024) 671 final]***;

32) „digitální cestovní aplikací EU“ systém zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… [COM(2024) 670 final];

33) „předběžnou hraniční kontrolou“ kontrola prováděná u osob požívajících právo na volný pohyb podle práva Unie na základě digitálního cestovního oprávnění a dalších příslušných údajů;

34) „předběžným přezkumem údajů“ ověření splnění některých nebo všech podmínek vstupu státních příslušníků třetích zemí na základě digitálního cestovního oprávnění a dalších příslušných údajů, které podporují provádění hraničních kontrol.

_______________

* Nařízení (EU) …/… ze dne …, kterým se zavádí aplikace pro elektronické předkládání cestovních údajů („digitální cestovní aplikace EU“) a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a (EU) 2018/1726 a nařízení Rady (ES) č. 2252/2004, pokud jde o používání digitálních cestovních oprávnění (Úř. věst.…), […], s. […], ELI: ...).

** Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy (Úř. věst. L 385, 29. 12. 2004, s. 1).

*** Nařízení Rady (EU) …/… ze dne… o vydávání digitálních cestovních oprávnění založených na průkazech totožnosti a o technických normách pro tato oprávnění (Úř. věst. L ...], [...], s. [...], ELI: …).“;

(2)článek 8 se mění takto:

(a)doplňuje se nový odstavec, který zní:

„2g. Kontroly uvedené v odstavci 2 tohoto článku se provádějí předem, a to nejvýše 36 hodin před předpokládaným datem a časem příjezdu nebo odjezdu podle článku 5 nařízení (EU) .../... [COM(2024) 670 final], pokud byly údaje obdrženy v souladu s čl. 8ba odst. 1 tohoto nařízení. Pokud jsou tyto kontroly prováděny předem, obdržené údaje mohou být na hraničním přechodu porovnány s údaji ve fyzickém cestovním dokladu nebo digitálním cestovním oprávnění. Ověří se totožnost dotčené osoby a pravost a neporušenost fyzického cestovního dokladu nebo digitálního cestovního oprávnění.

Před zahájením provozu digitální cestovní aplikace EU podle článku 15 nařízení (EU) .../... [COM(2024) 670 final] lze kontroly uvedené v odstavci 2 tohoto článku provést předem, a to nejvýše 36 hodin před předpokládaným datem a časem příjezdu nebo odjezdu, pokud byly údaje obdrženy předem na základě digitálního cestovního oprávnění. Pokud jsou tyto kontroly prováděny předem, obdržené údaje mohou být na hraničním přechodu porovnány s údaji ve fyzickém cestovním dokladu nebo digitálním cestovním oprávnění. Ověří se totožnost dotčené osoby a pravost a neporušenost fyzického cestovního dokladu nebo digitálního cestovního oprávnění.“;

(b)v odstavci 3 se vkládá nové písmeno, které zní :

„j) pokud bylo digitální cestovní oprávnění obdrženo předem, použije se odstavec 3a tohoto článku.“;

(c)vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a. Splnění podmínek vstupu uvedených v článku 6 tohoto nařízení se ověří předem, a to nejvýše 36 hodin před předpokládaným datem a časem příjezdu nebo odjezdu podle článku 5 nařízení (EU) .../... [COM(2024) 670 final], pokud byly údaje obdrženy v souladu s čl. 8ba odst. 2 tohoto nařízení. Pokud jsou tyto kontroly prováděny předem, obdržené údaje mohou být na hraničním přechodu porovnány s údaji ve fyzickém cestovním dokladu nebo digitálním cestovním oprávněním. Ověří se totožnost dotčené osoby a pravost a neporušenost fyzického cestovního dokladu nebo digitálního cestovního oprávnění.

Před zahájením provozu digitální cestovní aplikace EU podle článku 15 nařízení (EU) .../... [COM(2024) 670 final], lze splnění podmínek vstupu uvedených v článku 6 tohoto nařízení ověřit předem, a to nejvýše 36 hodin před předpokládaným datem a časem příjezdu nebo odjezdu, pokud byly údaje obdrženy předem na základě digitálního cestovního oprávnění. Pokud jsou tyto kontroly prováděny předem, obdržené údaje mohou být na hraničním přechodu porovnány s údaji ve fyzickém cestovním dokladu nebo digitálním cestovním oprávnění. Ověří se totožnost dotčené osoby a pravost a neporušenost fyzického cestovního dokladu nebo digitálního cestovního oprávnění.“;

(d)vkládá se nový odstavec, který zní:

„10. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví minimální normy, pokud jde o technologie, metody a postupy, které se mají používat pro ověřování pravosti a platnosti cestovních dokladů, včetně povolení k pobytu, víz a dlouhodobých víz, a digitálních cestovních oprávnění podle tohoto článku.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 38 odst. 2.“;

(3)v článku 8a se vkládá nový odstavec, který zní:

„4a. Alternativně k odst. 4 písm. b) bodu ii) lze ověření provést tak, že se:

a) použijí účinná a přiměřená technická opatření a

b) provedou se namátková ověření uvedená v odst. 4 písm. b) bodě ii).

Toto alternativní ověření se nesmí opírat pouze o digitální cestovní aplikaci EU.“;

(4)vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 8ba

Používání digitální cestovní aplikace EU

1. Osoby požívající právo na volný pohyb podle práva Unie, které jsou držiteli digitálního cestovního oprávnění, mohou pro účely předběžných hraničních kontrol v souladu s čl. 8 odst. 2g používat digitální cestovní aplikaci EU.

2. Státní příslušníci třetích zemí, včetně těch, kteří podléhají registraci v systému EES, mohou pro účely předběžného přezkumu údajů v souladu s čl. 8 odst. 3 písm. j) používat digitální cestovní aplikaci EU.“

Článek 14

Změny nařízení (EU) 2018/1726

Nařízení (EU) 2018/1726 se mění takto:

(1)vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 8d

Úkoly související s digitální cestovní aplikací EU

V souvislosti s digitální cestovní aplikací EU plní agentura:

a) úkoly, kterými ji pověřuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… [COM(2024) 670 final]*;

b) úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání digitální cestovní aplikace EU.

___________

* Nařízení (EU) …/… ze dne …, kterým se zavádí aplikace pro elektronické předkládání cestovních údajů („digitální cestovní aplikace EU“) a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a (EU) 2018/1726 a nařízení Rady (ES) č. 2252/2004, pokud jde o používání digitálních cestovních oprávnění (Úř. věst.…), […], s. […], ELI: ...).“;

(2)v článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Agentura sleduje vývoj v oblasti výzkumu, který je důležitý pro provozní řízení SIS II, VIS, Eurodacu, EES, ETIAS, sítě DubliNet, systému ECRIS-TCN, systému e-CODEX, platformy pro spolupráci SVT, digitální cestovní aplikace EU a jiných rozsáhlých informačních systémů uvedených v čl. 1 odst. 5.“;

(3)v článku 19 se odstavec 1 mění takto:

(a)písmeno ee) se nahrazuje tímto:

„ee) přijímá zprávy o vývoji EES podle čl. 72 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226, o vývoji ETIAS podle čl. 92 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240, zprávy o vývoji ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS podle čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) 2019/816 a zprávy o vývoji digitální cestovní aplikace EU podle článku 18 nařízení (EU) …/…[COM(2024) 670 final];“

(b)v písmenu ff) se vkládá nový bod, který zní:

„x) digitální cestovní aplikace EU podle čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) …/… [COM(2024) 670 final];“

(c)vkládá se nové písmeno, které zní:

„llb) vypracovává a zveřejňuje statistiky týkající se používání digitální cestovní aplikace EU podle čl. 8 odst. 6 nařízení (EU) …/… [COM(2024) 670 final];“

(4)v čl. 22 odst. 4 se za sedmý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž se může účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelka, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se digitální cestovní aplikace EU v souvislosti s uplatňováním nařízení (EU) 2016/399.“;

(5)v čl. 24 odst. 3 se písmeno u) nahrazuje tímto:

„u) vypracování zpráv o vývoji EES podle čl. 72 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226, o vývoji ETIAS podle čl. 92 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240 a o vývoji digitální cestovní aplikace EU podle článku 18 nařízení (EU) …/… [COM(2024) 670 final] a jejich předložení správní radě k přijetí;“.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15

Zahájení provozu digitální cestovní aplikace EU

1.Komise prováděcím aktem určí datum, od kterého digitální cestovní aplikace EU zahájí provoz, jakmile agentura eu-LISA Komisi oznámí úspěšné dokončení testu aplikace podle čl. 8 odst. 5.

2.Komise stanoví datum uvedené v prvním odstavci nejpozději do 30 dnů ode dne přijetí uvedeného prováděcího aktu.

Článek 16

Prováděcí akty

1.Komise prostřednictvím prováděcích aktů:

(a)vytvoří technickou architekturu digitální cestovní aplikace EU a stanoví technické specifikace pro mobilní aplikaci, backendové služby a směrovač údajů cestujícího;

(b)stanoví statistiky, které má agentura eu-LISA shromažďovat o používání digitální cestovní aplikace EU;

(c)stanoví specifikace pro test digitální cestovní aplikace EU před zahájením jejího provozu;

(d)určí, kdy agentura eu-LISA zahájí provoz digitální cestovní aplikace EU.

2.Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2.

Článek 17

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 6 nařízení Rady (ES) č. 1683/95. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 18

Monitorování a hodnocení

1.Agentura eu-LISA zajistí zavedení postupů pro monitorování vývoje digitální cestovní aplikace EU s ohledem na cíle týkající se plánování a nákladů, jakož i pro monitorování fungování digitální cestovní aplikace EU s ohledem na cíle týkající se technických výstupů, nákladové efektivnosti, bezpečnosti a kvality služeb.

2.Do 1. ledna 2028 a poté každých dvanáct měsíců během fáze vývoje předloží agentura eu-LISA Evropskému parlamentu a Radě zprávu o stavu vývoje digitální cestovní aplikace EU.

3.Zpráva uvedená v odstavci 2 obsahuje podrobné informace o vzniklých nákladech a informace o případných rizicích, která mohou ovlivnit celkové náklady na digitální cestovní aplikaci EU hrazené ze souhrnného rozpočtu Unie. Zpráva rovněž obsahuje podrobné informace o technickém provádění projektu a o jakýchkoliv technických problémech a rizicích, které mohou mít vliv na celkový vývoj digitální cestovní aplikace EU a její uvedení do provozu.

4.Po ukončení fáze vývoje digitální cestovní aplikace EU agentura eu-LISA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž vysvětlí, jak byly splněny cíle, zejména cíle týkající se plánování a nákladů, a odůvodní veškeré odchylky.

5.Do ... [pět let po zahájení provozu digitální cestovní aplikace EU] provede Komise celkové hodnocení digitální cestovní aplikace EU a jejího používání. Zpráva o celkovém hodnocení vypracovaná na tomto základě zahrne posouzení uplatňování tohoto nařízení, přezkum dosažených výsledků ve vztahu ke stanoveným cílům a posouzení dopadu na základní práva. Zpráva rovněž obsahuje celkové posouzení toho, zda základní důvody pro provozování digitální cestovní aplikace EU nadále trvají, vhodnosti technických prvků aplikace, bezpečnosti aplikace a případných důsledků pro budoucí provoz. Hodnocení zahrnuje nezbytná doporučení. Komise uvedenou zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Agentuře Evropské unie pro základní práva.

Článek 19

Poradní skupina

Povinnosti Poradní skupiny pro interoperabilitu agentury eu-LISA uvedené v článku 75 nařízení (EU) 2019/817 se rozšiřují tak, aby zahrnovaly digitální cestovní aplikaci EU. Poradní skupina se bude pravidelně scházet až do zahájení provozu digitální cestovní aplikace EU. Po každé schůzi podává zprávu radě pro řízení programu. Uvedená poradní skupina poskytuje agentuře eu-LISA odborné poznatky související s digitální cestovní aplikací EU, zejména v souvislosti s přípravou ročního pracovního programu agentury a její výroční zprávy o činnosti. Rovněž zajišťuje odborné znalosti pro podporu úkolů rady pro řízení programu a podniká kroky v návaznosti na stav připravenosti v členských státech.

Článek 20

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 12 odst. 1 se však použije od [dvanáct měsíců po vstupu prováděcího aktu uvedeného v čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 2252/2004 v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Štrasburku dne

(1)    Vnějšími hranicemi se v celém textu rozumí vnější hranice schengenského prostoru.

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1).

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/458 ze dne 15. března 2017, kterým se mění nařízení (EU) 2016/399 s ohledem na posílení kontrol na vnějších hranicích za použití příslušných databází (Úř. věst. L 74, 18.3.2017, s. 1).

(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).

(6)    Statistiky poskytnuté Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex).

(7)    SWD(2022) 422 final, s. 3.

(8)    Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI): Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) | Utváření digitální budoucnosti Evropy (europa.eu) .

(9)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě „Strategie pro zajištění plně funkčního a odolného schengenského prostoru“ (COM(2021) 277 final).

(10)    Ustanovení čl. 8 odst. 2 druhého pododstavce, čl. 8 odst. 3 písm. a) bodu i) druhého pododstavce a čl. 8 odst. 3 písm. g) bod i) druhého pododstavce Schengenského hraničního kodexu.

(11)    To bylo zjištěno v několika nedávných schengenských hodnoceních.

(12)    Při schengenském hodnocení byly rovněž zjištěny nedostatky při fyzické kontrole cestovních dokladů v několika členských státech. To může být způsobeno nedostatečnými kapacitami, zejména v době špiček, nedostatečnou odbornou přípravou nebo nedostatkem kontrolního vybavení.

(13)    Na základě údajů, které uvedla Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž ve svém dokumentu nazvaném „Podvody s doklady v Evropské unii, analýza rizik pro rok 2023“. „Podvodné doklady“ je souhrnný pojem zahrnující pozměněné doklady, padělané doklady a pravé doklady, které používá jiná osoba než jejich oprávněný držitel (podvod na základě falešné identity nebo podvod na základě podobného vzhledu).
„Padělanými doklady“ se rozumí doklady, které byly neoprávněně vyrobeny zcela nově tak, aby věrně napodobovaly pravý doklad.
„Pozměněnými doklady“ se rozumí doklady, které byly vydány legitimním orgánem, ale byly nějakým způsobem nezákonně pozměněny, např. změnou fotografie, stránek nebo údajů nebo poškozením vstupních/výstupních razítek. Kromě cestovních pasů a průkazů totožnosti zahrnují tyto údaje také povolení k pobytu a víza.

(14)    Digitální cestovní oprávnění (DTC), Datová struktura virtuálních složek a mechanismy PKI (Digital Travel Credentials (DTC), Virtual Component Data Structure and PKI Mechanisms), Technická zpráva verze 1.2, říjen 2020.

(15)    Raja Rajavartiolaitos: „Finsko a Chorvatsko testují v pilotním projektu DTC digitální cestovní oprávnění v rámci vnějšího pohraničního styku“ (Finland and Croatia are testing digital travel credentials in external border traffic in a DTC Pilot project), 3.2.2023, k dispozici online na adrese: https://raja.fi/-/suomi-ja-kroatia-kokeilevat-digitaalisen-matkustusasiakirjan-kayttoa-ulkorajaliikenteessa-dtc-pilottiprojektissa?languageId=en_US ; vláda Nizozemska: „Nizozemská účast na evropském pilotním projektu DTC“ (Dutch participation in European DTC pilot), 27.10.2023, k dispozici online na adrese: https://www.government.nl/documents/publications/2023/02/23/dtc .

(16)    Podrobnější informace jsou uvedeny ve zprávě o posouzení dopadů (SWD(2024) 671 final).

(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2667 ze dne 22. listopadu 2023, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (ES) č. 810/2009 a (EU) 2017/2226, nařízení Rady (ES) č. 693/2003 a (ES) č. 694/2003 a Úmluva k provedení Schengenské dohody, pokud jde o digitalizaci postupu udělování víz (Úř. věst. L, 2023/2667, 7.12.2023).

(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1).

(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).

(20)    Nařízení Rady (EU) XXXX/XXXX ze dne XXX o vydávání digitálních cestovních oprávnění založených na průkazech totožnosti a o technických normách pro tato oprávnění (Úř. věst. L [...], [...], s. [...], ELI: XXXX).

(21)     Evropská digitální dekáda: digitální cíle pro rok 2030 | Evropská komise (europa.eu) .

(22)    Úř. věst. C 23, 23.1.2023, s. 1.

(23)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1183 ze dne 11. dubna 2024, kterým se mění nařízení (EU) č. 910/2014, pokud jde o zřízení evropského rámce pro digitální identitu (Úř. věst. L, 2024/1183, 30.4.2024).

(24)    Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy (Úř. věst. L 385, 29.12.2004, s. 1).

(25)    Rozsudek Soudního dvora ze dne 17. října 2013, věc C-291/12, Michael Schwarz v. Stadt Bochum.

(26)    Zvláštní průzkum Eurobarometr 539, „Digitalizace cestovních dokladů a usnadnění cestování“, září 2023, k dispozici online: https://europa.eu/eurobarometer/surveys/detail/2967 .

(27)    SWD(2024) 671 final.

(28)    SEC(2024) 670, Ares(2023)8616773.

(29)    Příloha doporučení Komise, kterým se zavádí společná „Praktická příručka pro příslušníky pohraniční stráže (schengenská příručka)“ pro použití příslušnými orgány členských států při výkonu hraniční kontroly osob a kterým se nahrazuje doporučení C(2019) 7131 final.

(30)    Nařízení Rady (EU) 2022/922 ze dne 9. června 2022 o vytvoření a fungování hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení nařízení (EU) č. 1053/2013 (Úř. věst. L 160, 15.6.2022, s. 1).

(31)    Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy (Úř. věst. L 385, 29.12.2004, s. 1).

(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157 ze dne 20. června 2019 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 67, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1157/oj).

(33)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1).

(34)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).

(35)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20, ELI: …).

(36)    Nařízení Rady (EU) XXXX/XXXX ze dne XXX o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu (Úř. věst. L XX, XXX, s. X, ELI: XXX).

(37)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).

(38)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj ).

(39)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj ).

(40)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99).

(41)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(42)    Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(43)    Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(44)    Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).

(45)    Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(46)    Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).

(47)    Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

(48)    Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).

(49)    [Úř. věst. C …].

(50)    Nařízení Rady (EU) XXXX/XXXX ze dne XXX o vydávání digitálních cestovních oprávnění založených na průkazech totožnosti a o technických normách pro tato oprávnění (Úř. věst. L [...],[...], s. [...], ELI: XXXX).

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 8.10.2024

COM(2024) 670 final

PŘÍLOHA

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí aplikace pro elektronické předkládání cestovních údajů („digitální cestovní aplikace EU“) a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a (EU) 2018/1726 a nařízení Rady (ES) č. 2252/2004, pokud jde o používání digitálních cestovních oprávnění

{SEC(2024) 670 final} - {SWD(2024) 670 final} - {SWD(2024) 671 final} - {SWD(2024) 672 final}

PŘÍLOHA

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Návrh/podnět se týká: 

☒ nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 1  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

☒ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 3   

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

☒Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– EIB a Evropský investiční fond,

–☒ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance na rok 2028 a následující roky v tomto legislativním finančním výkazu se doplňuje pouze pro orientaci a nepředjímá příští víceletý finanční rámec.

Dodatečné potřeby financování budou pokryty snížením částek, které jsou k dispozici v tematických nástrojích Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, a zachováním omezených rozpětí dostupných v rámci víceletého finančního rámce pro budoucí politické iniciativy nebo mimořádné situace, včetně situací migračního tlaku.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance na rok 2028 a následující roky v tomto legislativním finančním výkazu se doplňuje pouze pro orientaci a nepředjímá příští víceletý finanční rámec.

Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance na rok 2028 a následující roky v tomto legislativním finančním výkazu se doplňuje pouze pro orientaci a nepředjímá příští víceletý finanční rámec.

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance na rok 2028 a následující roky v tomto legislativním finančním výkazu se doplňuje pouze pro orientaci a nepředjímá příští víceletý finanční rámec.

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na lidské zdroje agentury eu-LISA

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků agentury, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci agentury a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídící agentuře poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance na rok 2028 a následující roky v tomto legislativním finančním výkazu se doplňuje pouze pro orientaci a nepředjímá příští víceletý finanční rámec.

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů v GŘ HOME

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance na rok 2028 a následující roky v tomto legislativním finančním výkazu se doplňuje pouze pro orientaci a nepředjímá příští víceletý finanční rámec.

Popis úkolů:

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky     

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

(1)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(2)    Tj. v souladu se stávající mezinárodní technickou normou Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

(3)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx

(4)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(5)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(6)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(7)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(8)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(9)    Zdroje pro agenturu eu-LISA se budou odvíjet od výsledku jednání o přezkumu VFR v polovině období. Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance na rok 2028 a následující roky v tomto legislativním finančním výkazu se doplňuje pouze pro orientaci a nepředjímá příští víceletý finanční rámec. Nové lidské zdroje nebudou kompenzovány.

(10)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(11)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(12)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(13)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(14)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.