EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 25.6.2024

COM(2024) 267 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2022

Zpráva o opatřeních přijatých v návaznosti na požadavky Evropského parlamentu uvedené v jeho usneseních o udělení absolutoria a na požadavky Rady obsažené v jejím doporučení k udělení absolutoria za rozpočtový rok 2022

1.Úvod

Dne 11. dubna 2024 se Evropský parlament s přihlédnutím k doporučení Rady rozhodl udělit Komisi absolutorium za plnění rozpočtu EU v roce 2022. Toto rozhodnutí o udělení absolutoria bylo posledním rozhodnutím přijatým ve volebním období 2019–2024.

EU dosáhla za posledních pět let významného pokroku v plnění svého rozpočtu:

-Rozpočet EU byl využit jako nástroj k řešení krizí, zejména díky flexibilitě a přerozdělením v rámci politiky soudržnosti, a to jak během pandemie COVID-19, tak během ruské útočné války proti Ukrajině.

-Rozpočet EU byl rovněž posílen novým nástrojem, Nástrojem pro oživení a odolnost, jenž zahrnuje nový model provádění, který u rozpočtových výdajů klade důraz především na výkonnost. Nástroj pro oživení a odolnost je v nebývalém rozsahu financován prostřednictvím výpůjček EU.

-Na základě návrhu Komise dosáhli spolunormotvůrci v prosinci 2023 politické dohody ohledně přepracovaného znění finančního nařízení. Revidované znění zajistí: i) větší transparentnost, pokud jde o příjemce finančních prostředků EU (prostřednictvím centralizovaných internetových stránek Komise); ii) rozšíření systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů na fondy v rámci sdíleného řízení, aby byl rozpočet EU lépe chráněn před podvody a nesrovnalostmi; iii) přesnější pravidla týkající se střetu zájmů a iv) další nástroje, které zabrání vyplácení finančních prostředků EU osobám nebo subjektům, které nectí hodnoty EU.

-EU výrazně posílila svůj soubor nástrojů na ochranu rozpočtu EU před podvodníky, zejména prostřednictvím: i) zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), který funguje od června 2021; ii) přijetí Strategie Komise proti podvodům v roce 2019 – a jejího provádění po celé funkční období; iii) protikorupčního balíčku, který zahrnuje návrh směrnice o boji proti korupci 1 trestněprávní cestou vypracovaný Komisí, a společné sdělení 2 , v němž se navrhuje zavést systém sankcí za závažná korupční jednání spáchaná mimo EU, nebo iv) nedávné dohody dosažené ohledně nařízení a směrnice o boji proti praní peněz.

-EU přijala právní předpisy na ochranu rozpočtu EU před porušováním zásad právního státu. Nejvýznamnější událostí ve vývoji těchto právních předpisů je v tomto ohledu vstup v platnost nařízení o podmíněnosti 3 v lednu 2021 a jeho uplatňování od uvedeného okamžiku.

-Komise rovněž výrazně zlepšila monitorování a podávání zpráv o plnění svého rozpočtu. Parlament, Rada a Komise se zavázaly, že na řešení problému změny klimatu vynaloží nejméně 30 % všech finančních prostředků, které jsou k dispozici v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a nástroje NextGenerationEU, a Komise zavedla spolehlivou metodiku monitorování, aby zajistila, že EU svůj závazek dodrží.

Tento pozitivní vývoj odráží systematickou a konstruktivní spolupráci mezi Evropským parlamentem, Radou, Komisí i Evropským účetním dvorem (EÚD).

Tato zpráva o opatřeních přijatých v návaznosti na postup udělování absolutoria za rok 2022 přináší v rámci integrovaného podávání zpráv o finančních výkazech a odpovědnosti shrnutí opatření, která Komise přijala v reakci na: i) požadavky Evropského parlamentu obsažené v oddíle „politické priority“ jeho usnesení o udělení absolutoria 4 a ii) hlavní požadavky, které Rada uvedla ve svém doporučení k udělení absolutoria 5 . Jakmile bude koncem tohoto roku zahájen postup udělování absolutoria za rok 2023, Komise poskytne podrobnější a aktualizované informace v reakci na všechna konkrétní doporučení.

2.Sledování využívání finančních prostředků EU

Komise přikládá mimořádný význam sledování využívání finančních prostředků EU ve spolupráci s vnitrostátními orgány a prováděcími partnery a vyčleňuje na to značné zdroje.

a.Výdaje v souladu s hodnotami EU, včetně zásad právního státu

Komise souhlasí s výzvou, kterou Parlament žádá Komisi, aby „plně využívala dostupné nástroje k řešení zřejmého rizika závažného porušení hodnot Unie a aby urychleně uplatnila nařízení o podmíněnosti v případech, kdy hrozí riziko, že porušení zásad právního státu bude mít dopad na finanční zájmy Unie“ 6 , a to zejména tím, že bude monitorovat situaci ve všech členských státech, aby byly případy porušení zásad právního státu, která spadají do oblasti působnosti nařízení, co nejdříve odhaleny, a bude tak činit i nadále. Dne 12. ledna 2024 zveřejnila Komise zprávu o uplatňování nařízení o podmíněnosti 7 .

Jediné řízení zahájené podle nařízení o podmíněnosti se zatím týká Maďarska. Dne 13. prosince 2023 Komise situaci Maďarska opětovně posoudila a zjistila, že Maďarsko nepřijalo žádná nová nápravná opatření, která by dostatečným způsobem řešila nedořešené otázky. Riziko pro rozpočet EU se tedy od okamžiku, kdy bylo v prosinci 2022 vydáno rozhodnutí Rady o rozpočtových ochranných opatřeních, nezměnilo. Komise proto dospěla k závěru, že opatření Rady by měla i nadále zůstat v platnosti. Komise ve svém opětovném posouzení uvedla všechny otázky, v nichž je stále zapotřebí přijmout nápravná opatření, včetně opatření ke zlepšení souvisejících s mandátem maďarského Úřadu pro prověřování bezúhonnosti a se situací veřejně prospěšných fundací.

Komise bere na vědomí připomínku obsaženou v usnesení Parlamentu o udělení absolutoria, v němž se Komise vyzývá, aby „zaručila jednotný, komplexní a integrovaný přístup napříč různými fondy a legislativními nástroji a aby se vyhnula technokratickému a rozporuplnému přístupu napříč různými finančními nástroji“ 8 .

Tři hlavní nástroje, které se používají na ochranu rozpočtu EU před porušováním zásad právního státu, jsou: i) nařízení o podmíněnosti; ii) horizontální základní podmínka týkající se Listiny základních práv EU podle nařízení o společných ustanoveních 9 a iii) milníky a cíle, které řeší porušování zásad právního státu v rámci národních plánů pro oživení a odolnost (RRP).

Tyto nástroje mají v souladu s tím, jak rozhodli spolunormotvůrci, různé cíle, oblasti působnosti a právní rámce. Horizontální základní podmínka týkající se Listiny základních práv EU 10 se například vztahuje pouze na osm fondů EU, které se řídí nařízením o společných ustanoveních. Tato podmínka týkající se Listiny navíc nechrání rozpočet EU před stejnými případy zneužití jako nařízení o podmíněnosti, ačkoli se v některých oblastech překrývají. Zároveň lze nařízení o podmíněnosti použít pouze tehdy, pokud Komise zjistí, že jiné nástroje by rozpočet EU nechránily účinněji.

Komise se v případě Maďarska v prosinci 2023 domnívala, že Maďarsko přijalo nezbytné reformy soudnictví, díky čemuž dospěla k závěru, že horizontální základní podmínka týkající se Listiny v oblasti nezávislosti soudů byla splněna. Maďarsko však dosud nesplnilo další oblasti horizontální základní podmínky týkající se Listiny, pokud jde o akademickou svobodu, právo na azyl a práva LGBTIQ osob. Komise dále zjistila, že Maďarsko stále nesplňuje několik tematických základních podmínek.

Jak je uvedeno výše, Komise podle nařízení o podmíněnosti dospěla k závěru, že opatření Rady by měla zůstat v platnosti, protože Maďarsko nevyřešilo všechny nedořešené otázky.

Maďarsko se ve svém národním plánu pro oživení a odolnost zavázalo splnit 27 „supermilníků“, které mají zajistit ochranu finančních zájmů EU a posílit nezávislost soudů. Těchto 27 supermilníků zahrnuje čtyři supermilníky týkající se nezávislosti soudů, které odpovídají opatřením požadovaným po Maďarsku Komisí v rámci horizontálních základních podmínek týkajících se Listiny, a 21 supermilníků, které odpovídají nápravným opatřením, k nimž se Maďarsko zavázalo v rámci postupu podle nařízení o podmíněnosti. Další dva supermilníky se týkají opatření ke zlepšení auditu a kontroly provádění národního plánu pro oživení a odolnost. Supermilníky musí být splněny, aby bylo možné na základě žádosti provést jakoukoli platbu.

Komise bude i nadále důsledně uplatňovat soubor nástrojů, které má k dispozici, aby chránila rozpočet EU před porušováním zásad právního státu. Při přípravě příštího dlouhodobého rozpočtu EU si Komise vezme ponaučení z uplatňování stávajícího souboru nástrojů.

b.Ochrana rozpočtu před podvodníky

Komise bere na vědomí výzvu Parlamentu „ k dalšímu posílení kapacit Úřadu evropského veřejného žalobce a úřadu OLAF a spolupráce mezi nimi a k lepší definici jejich pravomocí“ 11 .

-Kapacity Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)

Navzdory velmi přísným rozpočtovým omezením v rámci rozpočtových položek „Odolnost a hodnoty“ (v případě úřadu EPPO) a „Evropská veřejná správa“ (v případě úřadu OLAF) byl úřad EPPO v roce 2024 posílen o dalších 33 pracovních míst, takže celkový počet pracovních míst v ústřední kanceláři dosáhl počtu 232. Toto posílení zahrnuje zdroje, které Komise navrhla dne 9. dubna 2024 v návrhu opravného rozpočtu č. 3/2024 k pokrytí: i) účasti Polska v úřadu EPPO a ii) očekávané účasti Švédska v nadcházejících měsících. Posílení úřadu EPPO o další pracovní místa zohledňuje velký nárůst operativních činností úřadu EPPO od jeho zahájení činnosti v červnu 2021, přičemž do konce roku 2023 probíhalo 1 927 vyšetřování.

Pokud jde o úřad OLAF, rozpočet na rok 2024 počítá s dalšími dvěma externími pracovníky, kteří budou přesunuti z jiných útvarů Komise, aby monitorovali tok finančních prostředků na Ukrajinu.

-Spolupráce mezi úřadem EPPO, úřadem OLAF a dalšími subjekty v oblasti boje proti podvodům

Spolupráce mezi úřadem EPPO a úřadem OLAF zajišťuje doplňkovost jejich mandátů a zamezuje zdvojování pracovního úsilí. Úřad EPPO a úřad OLAF spolu s dalšími subjekty působícími v oblasti boje proti podvodům 12 intenzivně spolupracují na desítkách případů ročně. Úřad OLAF spolu s vnitrostátními orgány a dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty EU informuje úřad EPPO pokaždé, když zjistí podezření na trestný čin, který spadá do působnosti úřadu EPPO. Kromě toho úřad OLAF doplňuje vyšetřování úřadu EPPO a v řadě případů přispívá k jejich operační účinnosti tím, že provádí doplňující správní vyšetřování a v případě potřeby mu poskytuje podporu.

Po téměř třech letech spolupráce lze zmínit několik úspěšných příkladů:

·Úřad OLAF zahájil doplňující vyšetřování v 72 případech poté, co vyšetřování zahájil úřad EPPO. Dosud byla vydána doporučení týkající se zpětného získání téměř 300 milionů EUR. 

·Úřad OLAF poskytl operační podporu úřadu EPPO ve 26 případech, a to včetně forenzní analýzy důkazů získaných úřadem EPPO, které byly následně zahrnuty do trestního spisu.

Za účelem dalšího posílení spolupráce se ve dnech 22.–23. dubna 2024 uskutečnila konference o operačním partnerství úřadu OLAF a úřadu EPPO. Evropští pověření žalobci z úřadu EPPO a vyšetřovatelé z úřadu OLAF si vyměnili své zkušenosti a prodiskutovali možná budoucí zlepšení vzájemné spolupráce.

V souladu s nařízením o úřadu OLAF 13 a nařízením o úřadu EPPO 14 by navíc mělo být provádění obou souborů právních aktů vyhodnoceno do 1. června 2026. Účinnost a efektivita spolupráce mezi úřadem EPPO a úřadem OLAF bude důležitou součástí probíhajících hodnocení obou nařízení. Tato hodnocení budou proto z hlediska obsahu a doby provedení co nejvíce synchronizována, aby se zajistila součinnost a zabránilo se překrývání a rozporům.

-Revize finančního nařízení a boj proti podvodům

Cílená revize finančního nařízení, o níž byla v prosinci 2023 dosažena politická dohoda, posílí ochranu rozpočtu EU tím, že: i) zajistí standardizované elektronické zaznamenávání a uchovávání údajů o příjemcích finančních prostředků EU a jejich skutečných majitelích a ii) zavede povinné používání integrovaného informačního systému pro vytěžování a hodnocení rizik v případě údajů o příjemcích a skutečných majitelích ve všech režimech rozpočtového řízení, počínaje víceletým finančním rámcem po roce 2027.

c.Omezení chyb ve výdajích

Komise souhlasí s připomínkou Parlamentu, že „výdajové oblasti podléhající složitějším pravidlům a kritériím způsobilosti jsou vystaveny vyššímu riziku chyb“ 15 .

Většina opatření Komise k omezení chyb ve výdajích, která často zahrnují zjednodušení pravidel, se přijímá na úrovni výdajového programu, jelikož se každý výdajový program liší modelem provádění a kontrolním systémem.

V rámci společné zemědělské politiky (SZP) se Komise a EÚD shodují na tom, že úroveň chyb ve výdajích na podporu příjmů zemědělců je v současnosti pod 2% hranicí, při jejímž překročení se chyby považují za významné. Proto se úsilí o snížení úrovně chyb zaměřuje na rozvoj venkova a tržní opatření, kde je úroveň chyb nadále vyšší. Model provádění SZP na období 2023–2027 navíc podporuje zjednodušení pravidel tím, že umožňuje členským státům přizpůsobit intervence jejich potřebám. Nová SZP rovněž podporuje používání nových technologií, které by měly pomoci chyby odstranit. 

Pokud jde o fondy politiky soudržnosti, Komise aktivně spolupracuje se všemi programovými orgány, aby zlepšila jejich schopnost odhalovat a řešit chyby různými prostředky (pokyny; cílenou podporou a průběžným vzděláváním a zpětnou vazbou poskytovanou auditory Komise vnitrostátním orgánům o neodhalených chybách a jejich hlavních příčinách). Komise zároveň podporuje zjednodušené vykazování nákladů, které je méně náchylné k chybám, a financování, které není spojeno s náklady. 

V oblasti financování výzkumu a inovací zavedl významná zjednodušení již program Horizont 2020. Program Horizont Evropa v tomto úsilí o zjednodušení pokračuje. V rámci tohoto úsilí jsou ve větší míře využívány zjednodušené formy financování, jako jsou paušální financování projektů a jednotkové náklady, které výrazně snižují administrativní zátěž příjemců, a proto by podle očekávání měly snížit počet chyb. Kromě toho Komise ještě více posílila své komunikační kampaně cílené na příjemce, které se zaměřují na vykazování osobních nákladů, jejichž výpočet je náchylný k chybám.

Komise v současné době přezkoumává svou strategii auditu a kontroly v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci. Jedním z hlavních cílů tohoto přezkumu je vypracovat spolehlivou a cílenou metodiku pro profilování rizik za účelem lepšího posouzení a řešení rizika chyb.

d.Monitorování provádění Nástroje pro oživení a odolnost

Komise bere na vědomí, že v usnesení o udělení absolutoria Parlament vyjadřuje politování nad tím, že „milníky nebyly lépe definovány, a vyzývá Komisi, aby sledovala provádění souvisejících opatření členskými státy v souladu s dohodnutými milníky a cíli“ 16 . 

Komise po posouzení dospěla k závěru, že všechny milníky a cíle plateb v roce 2022 byly uspokojivě splněny. EÚD souhlasil téměř se všemi jednotlivými posouzeními Komise. Pouze v několika případech zastával jiný výklad nebo jiný výklad právního základu, což ho vedlo k závěru, že milník nebo cíl nebyl uspokojivě splněn.

Při revizi národního plánu pro oživení a odolnost se Komise snaží vyjasnit opatření a související milníky a cíle a zároveň zachovat obecný cíl národního plánu pro oživení a odolnost, zejména pokud jde o reformy provádějící doporučení pro jednotlivé země.

Komise navíc přijala opatření ke snížení administrativní zátěže a k zefektivnění provádění plánů pro oživení a odolnost, přičemž zajistila přiměřenou ochranu finančních zájmů EU a plný soulad s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost. V aktualizovaných pokynech k plánům pro oživení a odolnost byla zavedena zjednodušení, která mají podpořit jejich rychlé provádění a zajistit, aby členské státy více rozuměly jejich změnám. 17

Komise rovněž bere na vědomí znepokojení Parlamentu, nad tím, že „Účetní dvůr v rámci posouzení Nástroje pro oživení a odolnost zjistil nedostatky v předběžném posouzení a v auditech ex post vypracovaných Komisí, a domnívá se, že v systémech členských států pro podávání zpráv a kontroly přetrvávají nedostatky“ 18 . 

Od počátku fungování Nástroje pro oživení a odolnost zaujímá Komise k auditu a kontrole dynamický přístup. S ohledem na zjištění a doporučení útvaru interního auditu Komise, EÚD a Parlamentu aktualizovala své strategie auditu a kontroly.

Komise především posílila kontroly vnitřních kontrolních systémů členských států, aby ověřila, jak tyto systémy zajišťují dodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek a státní podpory. Všechny audity a zjišťovací mise Komise nyní zahrnují ověřování, zda členské státy pravidelně a účinně kontrolují dodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek a pravidel státní podpory.

Komise rovněž aktualizovala svou metodiku pro audit kontrolních systémů členských států za účelem ochrany finančních zájmů EU. Od vstupu Nástroje pro oživení a odolnost v platnost provedla alespoň jeden audit systému u všech 27 vnitrostátních kontrolních systémů. Na základě této auditní činnosti a v souvislosti s revizí plánů pro oživení a odolnost Komise v případě potřeby navrhla další milníky v oblasti kontroly a auditu, které je třeba před provedením další platby vyřešit. Aby bylo zajištěno náležité monitorování a řešení rizik po celou dobu trvání Nástroje pro oživení a odolnost, provádí Komise aktivně další činnosti v oblasti auditu založené na rizicích.

3.Výkonnost rozpočtu EU

Komise souhlasí s Parlamentem, že je velmi důležité „provádět hodnocení ex post a v polovině období u finančních programů vytvořených v reakci na krizi, pokud jde o jejich význam, soudržnost a evropskou přidanou hodnotu […]“ 19 .

Dne 21. února 2024 zveřejnila Komise své hodnocení v polovině období týkající se Nástroje pro oživení a odolnost. Toto hodnocení zahrnuje pět kritérií „zlepšování právní úpravy“: účinnost, účelnost, soudržnost, význam a přidanou hodnotu EU. K hodnocení přispěla nezávislá externí hodnotící studie. Hodnocení dospělo k závěru, že ačkoli zatím není možné plně vyhodnotit dopady Nástroje pro oživení a odolnost, je již nyní zřejmé, že je klíčovým nástrojem, který členským státům pomohl podpořit provádění strukturálních reforem v souladu s doporučeními evropského semestru pro jednotlivé země. Nástroj pro oživení a odolnost však zatím zjevně nevedl ke zjednodušení administrativy, v což některé členské státy doufaly.

Předběžné hodnocení podpory poskytnuté v rámci investičních iniciativ pro reakci na koronavirus (CRII a CRII+) 20 , jejichž cílem bylo řešit dopady pandemie COVID-19, ukázalo, že tato podpora vedla k efektivnímu využití nevyužitých finančních prostředků z Evropského sociálního fondu i Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Flexibilita, která byla členským státům poskytnuta k úpravě jejich programů, vedla k přesměrování téměř 24 miliard EUR finančních prostředků politiky soudržnosti.

Do začátku roku 2025 vydá Komise také hodnocení dalších nástrojů zavedených v rámci financování politiky soudržnosti k řešení nedávných krizí 21 .

Komise rovněž reaguje na výzvu Rady Komisi, „aby se případně více zaměřila na ukazatele výkonnosti založené na výsledcích, které mohou být přímo spojeny s opatřeními EU“ 22 .

Komise podává zprávy o hlavních ukazatelích výkonnosti na období 2021–2027 23 podle výdajových programů v rámci prohlášení o výkonnosti programů , které jsou součástí výroční zprávy o řízení a výkonnosti. Na výsledcích je založeno 45 % těchto ukazatelů, což svědčí o silném důrazu na výsledky.

Kromě toho Komise v prosinci 2023 představila první zprávu o dopadech zelených dluhopisů v rámci nástroje NextGenerationEU 24 . V této zprávě se měří konkrétní dopad investic financovaných těmito zelenými dluhopisy na klima, a to z hlediska emisí skleníkových plynů, kterým se podařilo zamezit.

Komise také sdílí názor Parlamentu, „že je důležité pokračovat v úsilí vyvíjeném zejména v oblasti genderového rozpočtování“ 25 .

Komise začlenila do rozpočtu EU priority napříč politikami, včetně priority podpory genderové rovnosti. V roce 2022 vydala Komise metodiku pro vyčíslení výdajů z rozpočtu EU na podporu genderové rovnosti. Tato metodika se od návrhu rozpočtu na rok 2023 uplatňuje na celý rozpočet EU.

4.Zbývající rozpočtové závazky – „reste à liquider“ (RAL) a opatření k urychlení čerpání finančních prostředků EU

Komise v usnesení o udělení absolutoria bere na vědomí, že Parlament „je znepokojen tím, že pozdní přijetí několika odvětvových nařízení upravujících různé politiky Unie, jako je politika soudržnosti, vedlo k významnému zpoždění v provádění programového období 2021–2027“ a že „vyzývá Komisi, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria sdělila, jaká opatření plánuje učinit, aby této situaci předešla“ 26 .

Zbývající závazky (běžně označované jako „RAL“ – reste à liquider) jsou částky, které byly na závazky přiděleny, ale dosud nebyly uhrazeny. Celkové zbývající závazky na konci roku 2023 činily 543,0 miliard EUR. Nevratná část podpory z nástroje NextGenerationEU se podílela částkou 238,6 miliardy EUR, což představuje téměř 44 % celkových zbývajících závazků 27 .

Komise bude i nadále sledovat plnění celkové výše zbývajících závazků a během ročních rozpočtových postupů bude rovněž nadále navrhovat výši prostředků na platby, která přiměřeně pokryje potřeby v oblasti plateb.

V nařízení o společných ustanoveních a v rámci nového legislativního rámce SZP byla přijata některá rozsáhlá zjednodušení (zejména díky novému modelu provádění).

Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP) 28  poskytuje dodatečnou flexibilitu u výdajů určených na jednu ze tří priorit platformy v rámci jedenácti programů EU. Ihned po vstupu nařízení o platformě STEP v platnost 29 začala Komise poskytovat členským státům podporu a pokyny, a to prostřednictvím schůzek, odpovědí na písemné dotazy a internetových seminářů, ohledně fungování platformy STEP, aby co nejlépe využily poskytované možnosti flexibility. V souladu s pověřením od spolunormotvůrců vydala Komise v květnu 2024 pokyny 30 k některým ustanovením nařízení o platformě STEP, které mimo jiné vyjasnily její cíle a odvětví a uvedly podmínky, za jakých mají být technologie považovány v rámci platformy STEP za kritické.

Na výzvu Parlamentu, aby Komise „přijala iniciativy, jako je technická pomoc, s cílem trvale zvýšit míru čerpání v členských státech“ a „aby bedlivě sledovala pokrok při provádění v členských státech […] a aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria předložila analýzu situace v jednotlivých zemích, v níž budou identifikovány opakující se problémy, jakož i opatření přijatá s cílem optimalizovat situaci“ 31 , Komise zdůrazňuje, že způsoby čerpání se v jednotlivých režimech řízení, programech a členských státech výrazně liší.

U programů prováděných s vnitrostátními orgány pomáhá Komise posilovat jejich správní kapacitu a řešit překážky v investicích mnoha způsoby, ať už prostřednictvím technické pomoci v rámci politiky soudržnosti, Nástroje pro technickou podporu 32 , nebo opatření podporovaných z Nástroje pro oživení a odolnost.

Po přijetí programů v rámci politiky soudržnosti na období 2021–2027 se Komise navíc podílí na práci monitorovacích výborů těchto programů. Pokud se objeví jakýkoli náznak problému, který brání bezproblémovému provádění, Komise poskytuje dotyčnému členskému státu poradenství a spolupracuje s ním až do vyřešení tohoto problému. Pokud jsou programy nebo jejich části prováděny pomalu, mohou být s členskými státy dohodnuty akční plány.

Předkládání údajů Komisi o provádění programů, které spadají do oblasti působnosti nařízení o společných ustanoveních, se vyžaduje častěji než v předchozím programovém období. Údaje musí být nyní předkládány pětkrát ročně, což Komisi poskytuje údaje o pokroku v provádění téměř v reálném čase a umožňuje jí to rychle zintenzívnit podporu poskytovanou členským státům.

Podrobné údaje o čerpání podle jednotlivých zemí jsou k dispozici pro jednotlivé výdajové programy. Informace o největších programech naleznete: i) ve srovnávacím přehledu ukazatelů oživení a odolnosti ; ii) v platformě otevřených dat politiky soudržnosti 33 a iii) v přehledu programu Horizont .

5.Výhled do budoucna

Zkušenosti získané z minulých postupů udělování absolutoria mohou být podkladem pro úvahy o příštím dlouhodobém rozpočtu EU. Jedním z klíčových poznatků z předchozích postupů udělování absolutoria je, že způsob vyplácení finančních prostředků má přímý dopad na riziko chyb. Složitá pravidla a příliš rigidní modely provádění mohou za: i) velký podíl chyb ve výdajích a ii) tlak na administrativní kapacitu těch, kdo rozpočet plní, a těch, kdo z něj mají prospěch.

Příprava příštího víceletého finančního rámce bude příležitostí k prozkoumání způsobů, jakými lze ještě více zjednodušit mechanismy provádění, snížit administrativní zátěž pro orgány EU a vnitrostátní orgány odpovědné za plnění rozpočtu, jakož i administrativní zátěž pro příjemce, a zároveň bude možné se důkladně zaměřit na řádné finanční řízení a výkonnost rozpočtu EU.

* * *

(1)

COM/2023/234 final.

(2)

JOIN(2023)12 final.

(3)

Nařízení (EU, Euratom) 2020/2092.

(4)

  Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 11. dubna 2024 k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022, oddíl III – Komise a výkonné agentury (2023/2129(DEC)).

(5)

  Doporučení Rady o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2022 (6179/24).

(6)

Viz bod 11 – 2023/2129(DEC).

(7)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie – COM(2024) 17 final. Dne 23. února 2024 byla zveřejněna oprava pod referenčním číslem COM(2024) 17 final/2.

(8)

Viz bod 11 – 2023/2129(DEC).

(9)

Nařízení (EU) 2021/1060.

(10)

Horizontální základní podmínka týkající se Listiny vyžaduje, aby členské státy prováděly své výdajové programy způsobem, který je v souladu s Listinou základních práv EU. Viz příloha III nařízení (EU) 2021/1060.

(11)

Viz bod 12 – 2023/2129(DEC).

(12)

Europol, Eurojust, koordinační útvary pro boj proti podvodům v členských státech, Komise a EÚD.

(13)

Nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

(14)

Nařízení Rady (EU) 2017/1939.

(15)

Viz bod 17 – 2023/2129(DEC).

(16)

Viz bod 4 – 2023/2129(DEC).

(17)

Pokyny k plánům pro oživení a odolnost ze dne 31. května 2024.

(18)

Viz bod 8 – 2023/2129(DEC).

(19)

Viz bod 7 – 2023/2129(DEC).

(20)

  Preliminary evaluation of the support provided by ESF and FEAD under the Coronavirus Response Investment Initiatives (CRII and CRII+) (Předběžné hodnocení podpory poskytnuté z fondů ESF a FEAD v rámci investičních iniciativ pro reakci na koronavirus (CRII a CRII+)) – SWD(2023) 249 final.

(21)

Akce v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě (CARE), akce CARE+, flexibilní pomoc územím (FAST-CARE) a opatření v rámci Podpory cenově dostupné energie (SAFE).

(22)

Viz bod 3 doporučení Rady k udělení absolutoria (6179/24).

(23)

Hlavní ukazatele výkonnosti jsou uvedeny v příloze nařízení, z nichž vycházejí jednotlivé výdajové programy.

(24)

Evropská komise, Generální ředitelství pro rozpočet, Green bonds – Impact and allocation report – NGEU report 2023 (Zelené dluhopisy – Zpráva o dopadech a alokaci peněžních prostředků – Zpráva nástroje NGEU z roku 2023), Úřad pro publikace Evropské unie, 2023.

(25)

Viz bod 16 – 2023/2129(DEC).

(26)

Viz bod 18 – 2023/2129(DEC).

(27)

Další informace o úrovni zbývajících závazků jsou uvedeny: i) v roční účetní závěrce EU za rok 2023; ii) v pracovním dokumentu V připojeném k návrhu rozpočtu na rok 2025 a iii) ve výroční zprávě o dlouhodobé prognóze budoucích příjmů a výdajů rozpočtu EU na období 2025–2029. Komise rovněž poskytuje příslušné informace Parlamentu a Radě na zvláštních zasedáních konaných třikrát ročně.

(28)

Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP) byla založena v březnu 2024 s cílem podpořit evropský průmysl a zvýšit investice do kritických technologií v Evropě. Platforma STEP bude získávat a řídit finanční prostředky v rámci jedenácti programů EU pro tři cílové investiční oblasti: i) digitální technologie a deep tech inovace; ii) čisté technologie a technologie účinně využívající zdroje a iii) biotechnologie.

(29)

Nařízení (EU) 2024/795.

(30)

  C/2024/3148 final .

(31)

Viz bod 19 – 2023/2129(DEC).

(32)

Jak stanoví nařízení (EU) 2017/825.

(33)

Zahrnuje financování politiky soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova na období 2014–2022 a 2023–2027 a Evropský zemědělský záruční fond na období 2023–2027.