This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52024DC0171
REPORT FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT AND THE COUNCIL on the application of Council Regulation (EC) No 1005/2008 establishing a community system to prevent, deter and eliminate illegal, unreported and unregulated (IUU) fishing (the IUU Regulation)
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (nařízení o rybolovu NNN)
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (nařízení o rybolovu NNN)
COM/2024/171 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 17.4.2024
COM(2024) 171 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (nařízení o rybolovu NNN)
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
1. Úvod
2. Pokrok od zprávy za rok 2020
a) Provádění opatření proti rybolovu NNN v EU
i) Změny právního základu – revidovaný systém kontroly rybolovu a změny nařízení o rybolovu NNN
ii) Odrazující sankce
iii) Zavedení unijního systému osvědčení o úlovku v rámci rybolovu NNN
iv) Státní příslušníci, kteří podporují rybolov NNN nebo jsou do něj zapojeni
v) Vzájemná spolupráce
vi) Seznam plavidel provádějících rybolov NNN
b) Mezinárodní rámec správy rybolovu NNN
i) Dvoustranná spolupráce se zeměmi mimo EU
ii) Regionální a mnohostranná spolupráce
c) Spolupráce se zúčastněnými stranami
3. Hlavní výzvy při provádění nařízení o rybolovu NNN
a) V rámci EU
b) Mimo EU
4. Závěr
1.Úvod
Tato pravidelná zpráva podává Evropskému parlamentu a Radě informace o nejdůležitějších dosažených úspěších při uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu („nařízení o rybolovu NNN“) 1 . Odpovídá požadavku na podávání zpráv podle čl. 55 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN a vychází ze zpráv předložených členskými státy podle čl. 55 odst. 1 2 , vlastních pozorování Komise a jejího posouzení všech relevantních informací od roku 2020 3 .
Za 14 let od vstupu nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu v platnost se EU stala celosvětově uznávaným hráčem v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému (NNN) rybolovu. Přístup založený na „nulové toleranci“ 4 vůči rybolovu NNN je uplatňován v unijním systému kontroly v rámci společné rybářské politiky (SRP) a aktualizovaného programu EU pro mezinárodní správu oceánů 5 . Nařízení o rybolovu NNN přispívá k úsilí o odstranění rybolovu NNN v souladu se závazkem EU k cíli 14 Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 6 .
Nařízení o rybolovu NNN stojí na dvou pilířích: i) systém osvědčení o úlovku, který využívá sledovatelnost k zabránění vstupu produktů rybolovu NNN na unijní trh, a ii) dvoustranná spolupráce se zeměmi mimo EU, která zlepšuje správu rybolovu v zemích mimo EU a pomáhá těmto zemím účinněji plnit jejich regionální a mezinárodní závazky.
Přístup EU k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN je zakotven v mezinárodním rybářském právu a kromě nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu vychází z nařízení o kontrolním režimu 7 , nařízení o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva 8 a z provádění opatření stanovených regionálními organizacemi pro řízení rybolovu v právu EU.
Tato zpráva představuje hlavní činnosti, které přispěly ke splnění cílů politiky EU v oblasti předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu v období 2020–2023. Patří mezi ně legislativní změny v tomto období, snaha o posílení dostupných nástrojů a spolupráce s hlavními zúčastněnými stranami. Závěrem uvádí největší problémy při provádění nařízení o rybolovu NNN.
2.Pokrok od zprávy za rok 2020
Zpráva z roku 2020 uváděla, že se bude dále pracovat na modernizaci nařízení o rybolovu NNN a na posílení jeho účinnosti, a to zejména digitalizací systému osvědčení o úlovku, který byl dříve založen na papírových dokladech. Zpráva zdůraznila potřebu udržovat spolupráci se zeměmi mimo EU a podporovat jejich závazek k boji proti rybolovu NNN. V této části je popsán pokrok dosažený v obou oblastech.
Kromě toho tento oddíl přezkoumává práce na doporučeních auditu Evropského účetního dvora (EÚD) z roku 2022 týkajícího se opatření EU v oblasti boje proti nezákonnému rybolovu („zvláštní zpráva EÚD“). Zvláštní zpráva Účetního dvora obsahuje doporučení týkající se sankcí členských států za nezákonný rybolov a systémů kontroly pro předcházení dovozu produktů nezákonného rybolovu do EU.
a)Provádění opatření proti rybolovu NNN v EU
i)Změny právního základu – revidovaný systém kontroly rybolovu a změny nařízení o rybolovu NNN
Revize systému kontroly rybolovu EU byla úspěšně dokončena na konci roku 2023 9 . Nová pravidla vytvořila účinnější a harmonizovanější systém kontroly rybolovu a modernizovala kontrolu rybolovných činností plavidel EU i plavidel lovících ve vodách EU.
V rámci revize byly provedeny cílené změny nařízení o rybolovu NNN, které stanovily právní povinnost používat digitální nástroje k provádění systému osvědčení o úlovku a posílily kontroly dovozu, a to zlepšením sledovatelnosti produktů dovážených do EU.
Vynucování a sankce
Revize systému kontroly rybolovu EU významně přispívá k harmonizaci vynucování práva 10 . Ustanovení o donucovacích opatřeních v nařízení o rybolovu NNN byla v rámci nařízení o kontrolním režimu revidována tak, aby zahrnovala minimální správní finanční pokuty nebo standardní sazby za některá závažná porušení SRP. Revidovaná pravidla navíc rozšířila seznam závažných porušení a zavedla porušení, která jsou považována za závažná za všech okolností. Kapitola IX nařízení o rybolovu NNN byla proto pozměněna, aby byl zajištěn soulad s novými ustanoveními o vynucování přijatými v rámci nařízení o kontrolním režimu.
Povinné používání digitálních nástrojů a lepší sledovatelnost
Změny nařízení o rybolovu NNN přijaté v souvislosti s revizí systému kontroly rybolovu zavedly právní ustanovení, která vyžadují používání informačního systému CATCH, jímž se provádí unijní systém osvědčení o úlovku. Dovozci v EU a orgány členských států budou muset systém CATCH používat od 10. ledna 2026, což ponechává určitý čas na vývoj IT, školení, podporu a testování.
CATCH je celounijní informační systém v reálném čase, který umožňuje centrální správu všech informací, dat a dokumentů. Jeho cílem je zlepšit účinnost unijního systému osvědčení o úlovku a zavede možnost elektronického předkládání osvědčení o úlovku a dokladů, které doprovází produkty rybolovu dovážené do EU. Tím dojde k harmonizaci systému a zlepšení kontrol dovozu.
Na základě změn nařízení o rybolovu NNN došlo rovněž k úpravě obsahu osvědčení o úlovku a doprovodných dokumentů. Cílem změn bylo zlepšit sledovatelnost a kontroly produktů rybolovu určených pro trh EU díky shromáždění dalších informací nezbytných pro správnou identifikaci produktů rybolovu, souvisejících rybolovných činností a obchodních toků.
Další důležitá změna spočívala v rozšíření požadavku na vydávání prohlášení o zpracování i na produkty rybolovu zpracované v téže zemi, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo pluje. Cílem bylo zlepšit sledovatelnost všech zásilek vstupujících do EU a zajistit správné fungování řízení množství v rámci systému CATCH.
Komise byla rovněž zmocněna k vypracování sekundárních právních předpisů, které doplní požadavky na dokumentaci týkající se sledovatelnosti produktů rybolovu a jejich přepravy na trh EU.
Používání systému CATCH bude sice povinné pouze pro hospodářské subjekty a orgány členských států v EU, nicméně i hospodářské subjekty a orgány ze zemí mimo EU budou moci vytvářet, ověřovat a předávat osvědčení o úlovku a související dokumenty přímo v systému.
Kritéria EU pro identifikaci rizik v rámci systému osvědčení o úlovku
Na základě pozměněného čl. 17 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN musí nyní všechny členské státy při ověřování dovozu v rámci systému osvědčení o úlovku uplatňovat kritéria EU pro identifikaci rizik. Tím se zajistí konzistentnější přístup k dovozním kontrolám v souvislosti s osvědčením o úlovku a zároveň se využijí výhody automatické křížové kontroly údajů v systému CATCH. Členské státy si dříve mohly zvolit vnitrostátní kritéria pro identifikaci rizik, což bránilo harmonizaci dovozních kontrol.
Další opatření ve vztahu k nespolupracujícím zemím v boji proti rybolovu NNN
Další změna nařízení o rybolovu NNN se týká článku 38 o opatřeních, která se vztahují na nespolupracující země mimo EU, jsou-li uvedeny na seznamu v souladu s článkem 33 nařízení o rybolovu NNN. Kromě zákazu vývozu produktů mořského rybolovu z těchto zemí do EU brání nová opatření rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou těchto zemí zařazených na seznam v přístupu do přístavů EU 11 . Kromě toho musí nyní skuteční majitelé v EU, kteří provozují nebo vlastní rybářská plavidla pod vlajkou těchto zemí, požádat o zrušení registrace těchto plavidel.
II)Odrazující sankce
V návaznosti na doporučení Účetního dvora a studii o systémech sankcí Komise spolupracuje s členskými státy na jednotném a účinném uplatňování odrazujících sankcí prostřednictvím průběžných kontrol a monitorování. Od roku 2022 Komise zahájila 15 pilotních projektů EU nebo jiných výměn dopisů 12 s členskými státy ohledně jejich systémů sankcí. V zájmu odstranění nedostatků členských států a v závislosti na výsledcích pilotních projektů EU může být nutné, aby Komise později přijala nápravná opatření, která zajistí, že systémy sankcí budou účinné, přiměřené a odrazující. Tato nápravná opatření mohou zahrnovat akční plány, správní šetření nebo řízení o nesplnění povinností.
III)Zavedení unijního systému osvědčení o úlovku v rámci rybolovu NNN
Jako jeden z největších světových dovozců produktů rybolovu odpovídá EU za zajištění toho, aby se produkty pocházející z rybolovu NNN nedostávaly na její trh.
Celkem 93 zemí mimo EU informovalo Komisi o svých vnitrostátních orgánech, které jsou zmocněny ověřovat pravdivost údajů uvedených v osvědčeních o úlovku vydávaných pro produkty vyvážené na trh EU („příslušné orgány“). Příslušným orgánům členských států bylo v letech 2020–2021 pro účely dovozu předloženo přibližně 400 000 osvědčení o úlovku a 59 000 prohlášení o zpracování 13 . Během sledovaného období bylo vydáno celkem 93 rozhodnutí o odmítnutí dovozu zásilek produktů rybolovu na trh EU v rámci systému osvědčení o úlovku z rybolovu NNN 14 .
Zvláštní zpráva Účetního dvora přezkoumala účinnost systémů kontroly pro předcházení dovozu nezákonných produktů rybolovu do EU. Komisi bylo doporučeno, aby pokračovala v digitalizaci systému osvědčení o úlovku, usilovala o jednotné používání kritérií pro identifikaci rizik, sledovala rozsah a kvalitu kontrol prováděných členskými státy a přijímala nezbytná opatření. Pozměněné nařízení o rybolovu NNN se zabývá doporučeními ohledně digitalizace a jednotného používání kritérií pro identifikaci rizik.
V období 2020–2023 Komise spolupracovala s členskými státy na zlepšení systému CATCH prostřednictvím dalšího technického vývoje, který by zohlednil změny nařízení o rybolovu NNN. Kromě toho byla ve spolupráci s členskými státy a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu (EFCA) určena automatická varování založená na křížových kontrolách údajů, přičemž několik z nich již bylo vyvinuto.
Revidovaná ustanovení nařízení o rybolovu NNN mimo jiné odkazují na interoperabilitu systému CATCH s prostředím jednotného portálu EU pro oblast celnictví, které bylo zřízeno nařízením (EU) 2022/2399 15 s cílem usnadnit všeobecné postupy a kontroly při dovozu produktů rybolovu. Komise za tímto účelem získala finanční prostředky a v současné době připravuje technické specifikace budoucího systému. Interoperability, která usnadní postupy a kontroly při dovozu produktů rybolovu nad rámec politiky rybolovu NNN, by mělo být dosaženo do 10. ledna 2028.
S cílem dále usnadnit členským státům řízení rizik Komise před vstupem nových ustanovení v platnost přezkoumá kritéria EU pro identifikaci rizik 16 , přičemž zohlední statistické prvky systému CATCH.
Na základě projednání s členskými státy a agenturou EFCA a s cílem pomoci všem zúčastněným stranám dosáhnout jednotnějšího uplatňování systému osvědčení o úlovku nahradila Komise příručku pro uživatele, sloužící hospodářským subjektům a orgánům EU, souborem často kladených otázek (FAQ), zveřejněným na internetových stránkách GŘ MARE 17 .
Za stejným účelem a ve spolupráci s agenturou EFCA a členskými státy vypracovala Komise pokyny k jednotnému přístupu ke kontrolám a ověřením v rámci stávajícího systému osvědčení o úlovku a vypracovala další pokyny, které obsahují více informací o budoucím povinném používání systému CATCH členskými státy 18 .
V souladu s doporučením ke sledování rozsahu a kvality kontrol a ověření ze strany členských států, uvedeným ve zvláštní zprávě Účetního dvora, Komise revidovala dotazník ke zprávám o provádění nařízení o rybolovu NNN, které každé dva roky podávají členské státy 19 . Kromě toho Komise komplexně přezkoumala informace obsažené v posledních dvouletých zprávách členských států 20 o provádění systému osvědčení o úlovku. Na základě informací za období 2022–2023 Komise zváží nejvhodnější následná opatření.
Kromě informací o systému osvědčení o úlovku informovaly členské státy ve svých dvouletých zprávách Komisi také o výsledcích přístavních inspekcí a přímých vykládkách a překládkách produktů rybolovu rybářskými plavidly ze zemí mimo EU 21 . V období 2020–2021 vykládalo v přístavech EU produkty rybolovu přibližně 6 000 plavidel ze zemí mimo EU, z toho 1 004 plavidel bylo zkontrolováno členskými státy.
IV)Státní příslušníci, kteří podporují rybolov NNN nebo jsou do něj zapojeni
Komise provedla důkladnou analýzu vnitrostátních právních rámců a donucovacích opatření platných v členských státech, pokud jde o státní příslušníky EU, kteří podporují rybolov NNN nebo jsou do něj zapojeni. Analýza ukázala, že povinnosti stanovené v článcích 39 a 40 nařízení o rybolovu NNN nebyly ve vnitrostátních právních řádech členských států jednotně zohledněny. Od roku 2017 do roku 2021 členské státy zjistily 51 případů, kdy státní příslušníci EU podporovali rybolov NNN nebo do něj byli zapojeni; členské státy 47 státním příslušníkům EU uložily sankce a 79 státním příslušníkům EU odmítly poskytnout finanční prostředky EU nebo veřejné prostředky. 22 Dále bylo zaznamenáno 96 případů, kdy státní příslušníci EU, kteří podporovali rybolov NNN nebo do něj byli zapojeni, byli identifikováni prostřednictvím vzájemné spolupráce, a 86 případů, kdy si členské státy vyměnily informace o této problematice se zeměmi mimo EU 23 .
V)Vzájemná spolupráce
Komise udržuje úzkou spolupráci s členskými státy s cílem odhalovat činnosti rybolovu NNN, předcházet jim a odrazovat od nich, a to mimo jiné prostřednictvím analýzy hlášení o podezření na rybolov NNN prováděný plavidly třetích zemí v jejich vodách 24 .
Systém vzájemné spolupráce, zavedený článkem 51 nařízení o rybolovu NNN, usnadňuje spolupráci mezi členskými státy, Komisí a zeměmi mimo EU. Systém přispívá k zajištění řádného vyšetřování a sankcionování rybolovu NNN. Umožnil průběžnou výměnu informací, zejména varování, zpravodajských informací a výsledků vyšetřování domnělých činností rybolovu NNN. V letech 2020 až 2023 zaslala Komise členským státům 61 upozornění, v nichž vyžadovala informace, uváděla oblasti možného rizika a poskytovala pokyny k ověřování dovozu. Aktivní využívání vzájemné spolupráce vedlo k odmítnutí dovozu produktů získaných rybolovem NNN.
VI)Seznam plavidel provádějících rybolov NNN
Komise každoročně přijímá aktualizovaný unijní seznam plavidel provádějících rybolov NNN, vycházející se seznamů regionálních organizací pro řízení rybolovu 25 . Komise rovněž na základě zpravodajských informací, vlastních šetření a posouzení aktivně přispívá do seznamů plavidel provádějících rybolov NNN, které sestavují regionální organizace pro řízení rybolovu.
b)Mezinárodní rámec správy rybolovu NNN
Vzhledem k celosvětovým důsledkům rybolovu NNN klade EU velký důraz na trvalou spolupráci a závazek k proaktivním a důsledným opatřením všech partnerů na mezinárodní, regionální a vnitrostátní úrovni. Rybolov NNN je také jedním z problémů uvedených v revidované strategii EU pro námořní bezpečnost 26 , přičemž protiopatření jsou stanovena v doprovodném akčním plánu. Během sledovaného období Komise pokračovala v aktivní spolupráci s mezinárodními partnery prostřednictvím dvoustranné spolupráce se zeměmi mimo EU, a to formou dialogů a pracovních skupin zaměřených na rybolov NNN a regionálních a mnohostranných rámců spolupráce.
I)Dvoustranná spolupráce se zeměmi mimo EU
Komise průběžně spolupracuje s několika zeměmi mimo EU a podporuje je při provádění zásadních reforem jejich systémů kontroly rybolovu. Během sledovaného období a navzdory cestovním omezením způsobeným pandemií COVID-19 uskutečnila Komise více než 30 návštěv na místě a videokonferencí se zeměmi mimo EU, které aktivně spolupracují s EU podle nařízení o rybolovu NNN. Kromě toho se v tomto období uskutečnilo 17 zasedání pracovních skupin zaměřených na rybolov NNN.
Prokázalo se, že politická odpovědnost za reformy je klíčem k uvedení systémů kontroly rybolovu do souladu s mezinárodními a regionálními závazky. Země mimo EU, s nimiž Komise spolupracuje, obecně prokázaly silnou politickou vůli řešit rybolov NNN a napravit společně zjištěné nedostatky. Zkušenosti ukazují, že vytrvalým politickým vedením a poradenstvím lze dosáhnout trvalých výsledků v oblasti dodržování předpisů v oblasti rybolovu.
·Dialogy o rybolovu NNN
Dialogy o rybolovu NNN se zeměmi mimo EU jsou jedním z ústředních bodů spolupráce podle nařízení o rybolovu NNN. To, zda se Komise rozhodne zahájit dialog o rybolovu NNN se státem, který není členem EU, závisí na řadě ukazatelů, jež hodnotí, jak daný stát plní své mezinárodní závazky jako stát vlajky, pobřežní stát, stát přístavu a stát trhu a do jaké míry je vystaven rybolovu NNN.
Nařízení o rybolovu NNN zavádí „systém karet“ a zmocňuje Komisi, aby informovala zemi mimo EU o riziku, že bude v boji proti rybolovu NNN označena za nespolupracující zemi (postup předběžného určování, „žlutá karta“) 27 . Komise v této fázi zahájí s touto předběžně určenou zemí formální dialog o rybolovu NNN a naváže spolupráci založenou na akčním plánu.
Od konce roku 2020 byla jedné zemi odebrána žlutá karta v důsledku významných reforem v odvětví rybolovu. Ve stejném období byly vydány dvě žluté karty, jimiž byly zahájeny formální dialogy s cílem řešit zjištěné nedostatky 28 .
V případech, kdy předběžně určená země nevyřeší své nedostatky, a nedodrží tak své vlastní mezinárodní závazky, Komise ji může určit jako nespolupracující zemi v boji proti rybolovu NNN („červená karta“) 29 . Na rozdíl od předběžného určení, které s sebou nenese žádné sankce, vede tento postup k závažným důsledkům, včetně zákazu obchodu. Členské státy jsou povinny odmítnout dovoz produktů rybolovu volně žijících mořských živočichů ulovených plavidly plujícími pod vlajkou nespolupracující země.
Po určení země navrhne Komise Radě, aby ji zařadila na seznam nespolupracujících zemí mimo EU („země zařazené na seznam“). Toto „zařazení na seznam“ zahrnuje opatření přesahující zákaz dovozu a zahrnuje zákaz pro hospodářské subjekty EU nakupovat rybářská plavidla od těchto zemí nebo zákaz vyměnit vlajku za vlajku těchto zemí, zákaz vývozu rybářských plavidel EU, zákaz soukromých obchodních ujednání se státními příslušníky EU a zákaz společných rybolovných operací s plavidly EU. Od 9. ledna 2024, kdy tato opatření vstoupila v platnost, zahrnují i zákaz používání přístavů EU rybářskými plavidly ze zemí zařazených na seznam a zákaz pro státní příslušníky EU vlastnit, provozovat nebo řídit rybářská plavidla plující pod vlajkou těchto zemí.
Od konce roku 2020 byly vydány dvě červené karty a příslušné země byly zařazeny na seznam nespolupracujících třetích zemí v boji proti rybolovu NNN, který vede Rada 30 .
Proces dialogu o rybolovu NNN poskytl zemím strukturu pro zlepšení jejich vnitrostátních právních rámců a jejich sladění s mezinárodními závazky, které mají jakožto státy vlajky, pobřežní státy, státy přístavu a státy trhu. Zapojené země, které nejsou členy EU, navíc pracovaly na zlepšení svých systémů sledování, kontroly a dohledu, a to jak ve vztahu k plavidlům plujícím pod jejich vlajkou, tak k zahraničním plavidlům lovícím ve vodách spadajících do jejich národní jurisdikce. Účinné, přiměřené a odrazující sankce jsou rovněž součástí reforem, o něž se usiluje v rámci dialogů o rybolovu NNN, a díky nimž mohou země mimo EU účinně prosazovat své vnitrostátní právní předpisy a následně bojovat proti rybolovu NNN.
·Pracovní skupiny se zeměmi mimo EU zaměřené na rybolov NNN
Bylo vytvořeno několik dvoustranných pracovních skupin pro boj proti rybolovu NNN za účasti zemí s významným podílem rybolovu. Setkávají se nejméně jednou ročně a jsou platformou pro pravidelné informování o novinkách v oblasti kontroly rybolovu, výměnu osvědčených postupů a zkušeností získaných při provádění vnitrostátních právních předpisů. Poskytují také aktuální informace o systémech dokumentace úlovků, regionálních organizacích pro řízení rybolovu a informace o obchodních tocích.
Od posledního vykazovaného období Komise pokračovala ve spolupráci prostřednictvím těchto pracovních skupin se Spojenými státy americkými, Japonskem, Čínou, Korejskou republikou, Tchaj-wanem a Thajskem.
·Dopad vystoupení Spojeného království z EU
Dne 1. ledna 2021 se Spojené království pro účely nařízení o rybolovu NNN stalo třetí zemí. Komise zajistila, aby oznámení bylo včas vydáno příslušným orgánům členských států za účelem potvrzování osvědčení o úlovku pro vývoz produktů rybolovu do Spojeného království, a spolupracovala s orgány Spojeného království s cílem pokračovat v obchodním toku produktů rybolovu do Spojeného království a z něj. Komise poskytovala členským státům pravidelné pokyny, aby se vyhnula problémům při provádění.
Na základě ustanovení Windsorského rámce 31 , který je součástí dohody o vystoupení 32 , se nařízení o rybolovu NNN použije také na Spojené království a ve Spojeném království s ohledem na Severní Irsko. V reakci na problémy, které vyvstaly při provádění Protokolu o Severním Irsku, dosáhly Komise a Spojené království politické dohody o komplexním souboru společných řešení, jejichž cílem je řešit praktické problémy, s nimiž se občané a podniky v Severním Irsku potýkají, a poskytnout jim tak trvalou jistotu a předvídatelnost. Produkty rybolovu se tak mohou z Velké Británie do Severního Irska přepravovat ke konečné spotřebě podle nových zjednodušených požadavků na osvědčení, označování a kontrolu, které se vztahují na maloobchodní zemědělsko-potravinářské zboží.
·Dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu
Ke konci roku 2023 existovalo 20 dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu 33 , které EU uzavřela s partnerskými zeměmi v Atlantském, Indickém a Tichém oceánu; 14 z těchto dohodo mělo aktivní protokoly umožňující rybolovné činnosti. Složka odvětvové podpory v rámci dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu napomáhá cílům politiky v oblasti rybolovu NNN prostřednictvím programů budování kapacit a odborné přípravy a snahou o rozvoj systémů kontroly a zajištění jejich správného fungování. To má pozitivní dopad na boj proti rybolovu NNN.
V zájmu zajištění soudržnosti vnějšího rozměru společné rybářské politiky Komise navrhuje vypovědět všechny dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu se zemí mimo EU, kterou Rada zařadila na seznam v souladu s článkem 38 nařízení o rybolovu NNN.
II)Regionální a mnohostranná spolupráce
V souladu s vnějším rozměrem společné rybářské politiky hraje EU zásadní roli při prosazování opatření proti rybolovu NNN založených na zásadách a normách EU v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu. Nejdůležitější je v tomto smyslu úsilí EU o podporu, aktualizaci a prosazování vzájemného porovnávání seznamů plavidel provádějících rybolov NNN napříč regionálními organizacemi pro řízení rybolovu a ustanovení o sankcích pro státní příslušníky zapojené do rybolovu NNN. Vzájemné porovnávání seznamů plavidel provádějících rybolov NNN svou povahou de facto zajišťuje jedinečný globální systém, jehož prostřednictvím je plavidlům bráněno nebo znemožněno, aby současně nezákonně využívala různé nebo nekoordinované regulační systémy.
Pokud jde o provádění dohody FAO o opatřeních přístavních států (PSMA), Komise nadále aktivně podporovala její ratifikaci a účinné provádění ve všech vnějších vztazích v oblasti rybolovu, a to i prostřednictvím finanční podpory ve prospěch organizace FAO. Komise rovněž hrála aktivní roli při vyjednávání a přijímání jasných dobrovolných pokynů pro překládky v rámci FAO. Kromě toho se Komise zásadním způsobem podílela na uzavření jednání WTO o dotacích v oblasti rybolovu, pokud jde o rušení dotací, které přispívají k rybolovu NNN, jak je stanoveno v cíli udržitelného rozvoje 14.6.
Ve sledovaném období byla EU hlavním dárcem globálního programu FAO pro rozvoj kapacit, který má pomoci zemím mimo EU při provádění PSMA. EU rovněž poskytla podporu Africe a indicko-tichomořskému regionu, aby přispěla k rozvoji a řízení udržitelného rybolovu. To zahrnuje podporu, která zvýší jejich kapacitu v boji proti rybolovu NNN. EU zejména vyčlenila 35 milionů EUR pro tichomořské státy AKT v rámci mořského partnerství mezi Tichomořím a Evropskou unií, 28 milionů EUR pro region Indického oceánu v rámci programu ECOFISH a 16,5 milionu EUR pro západoafrické státy v rámci programu zlepšování regionální správy rybolovu v západní Africe.
V roce 2023 se EU připojila k závazku Aliance pro boj proti rybolovu NNN, která poskytuje další koordinační platformu mezi zúčastněnými partnery s cílem zajistit, aby boj proti rybolovu NNN zůstal na mezinárodní politické úrovni prioritou. Závazek je v souladu s hlavními zásadami politiky EU a nastiňuje opatření, která může Komise na základě nařízení o rybolovu NNN provést.
c)Spolupráce se zúčastněnými stranami
S cílem posílit koordinaci a zlepšit provádění nařízení o rybolovu NNN v celé EU pořádá Komise pravidelná technická setkání s orgány členských států. Ty poskytují fórum pro výměnu osvědčených postupů a diskusi o problémech, které se vyskytly při uplatňování systému osvědčení o úlovku. Cílem diskusí je zajistit, aby byl systém CATCH uživatelsky přívětivý a obsahoval všechny potřebné funkce.
Komise pokračovala ve spolupráci s Evropským parlamentem, mimo jiné prostřednictvím pravidelného informování výboru PECH o probíhajících opatřeních v oblasti boje proti rybolovu NNN. Tyto výměny přispívají k zajištění odpovědnosti v rámci EU a probíhají „za zavřenými dveřmi“, aby byla zachována důvěrnost dialogů o činnostech rybolovu NNN se zeměmi mimo EU.
Komise rovněž pokračovala ve spolupráci s nevládními organizacemi, s cílem podpořit provádění nařízení o rybolovu NNN prostřednictvím sdílení informací o případech rybolovu NNN a informací důležitých pro dialog o rybolovu NNN. Komise rovněž spolupracuje s poradními sbory zřízenými v rámci společné rybářské politiky a pravidelně informuje o probíhajících pracích na rozvoji systému CATCH a o dialozích o rybolovu NNN.
3.Hlavní výzvy při provádění nařízení o rybolovu NNN
a)V rámci EU
Jedním z hlavních úkolů Komise je položit základy pro účinné provádění pozměněného nařízení o rybolovu NNN se zvláštním zaměřením na povinné používání systému CATCH, které má platit ode dne 10. ledna 2026. Práce na přizpůsobení systému CATCH novým právním požadavkům již byly zahájeny a měly by být dokončeny ještě před tímto datem. Měl by tak být čas na školení příslušných orgánů členských států a zemí mimo EU, dokončení uživatelské příručky, identifikaci orgánů zemí mimo EU, které mají zájem o používání systému CATCH, a pokračování v práci na interoperabilitě.
Aby byl zajištěn soulad s novými právními předpisy, bude třeba revidovat nařízení Komise (ES) č. 1010/2009 34 . Měla by být přijata nová ustanovení, která stanoví pravidla fungování systému CATCH.
Kromě toho Komise již zahájila práce na propojení systému CATCH s prostředím jednotného portálu EU pro oblast celnictví, které má být dokončeno do 10. ledna 2028. Díky jejich propojení bude možné vytvořit a zlepšit soulad mezi kontrolami v oblasti rybolovu NNN a cel a hygienickými kontrolami produktů rybolovu dovážených do EU.
Komise bude rovněž sledovat případy závažných nedostatků zjištěných při uplatňování kontrol v rámci systému osvědčení o úlovku ze strany členských států a bude členské státy nadále aktivně usměrňovat s cílem dosáhnout větší harmonizace dovozních kontrol.
Co se týče provádění článků 39 a 40 nařízení o rybolovu NNN, pokud jde o státní příslušníky EU, kteří podporují rybolov NNN nebo do něj jsou zapojeni, bude Komise nadále spolupracovat s členskými státy na harmonizaci a usnadnění postupů pro identifikaci těchto státních příslušníků a na větší jednotnosti možných donucovacích opatření ve všech členských státech.
b)Mimo EU
Hlavním problémem při provádění vnějšího rozměru nařízení o rybolovu NNN zůstává zajištění dostatečné politické podpory v partnerských zemích ke sladění jejich vnitrostátních pravidel s mezinárodními závazky, jakož i jejich účinné provádění.
V rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu zůstává pro Komisi výzvou dosažení konsensu o opatřeních proti rybolovu NNN mezi smluvními stranami a spolupracujícími nesmluvními stranami, zejména pokud jde o vzájemné porovnávání seznamu plavidel provádějících rybolov NNN napříč regionálními organizacemi pro řízení rybolovu. Komise zaznamenala rostoucí odpor těchto organizací, jejichž rozhodování je obecně založeno na konsensu, vůči větším kontrolám rybolovných činností a zlepšení transparentnosti skutečného vlastnictví rybářských plavidel.
Používáním výhodných vlajek se lze vyhýbat výkonu povinností státu vlajky podle mezinárodního práva. Tato problematika je v popředí zájmu Komise, pokud jde o spolupráci se zeměmi mimo EU, a stala se předmětem dvoustranných dialogů o rybolovu NNN s několika zeměmi. Komise zahájila studii, jejímž cílem je zjistit, jaké podněty vedou různé hospodářské a veřejné subjekty k podpoře otevřených registrů. Studie bude rovněž analyzovat dopady otevřených registrů na cíle EU a mezinárodní pravidla a rámce v hlavních oblastech politiky, konkrétně v oblasti rybolovu, řádné správy daní, bezpečnosti a ochrany životního prostředí, sociálních a pracovních podmínek, jakož i vyhýbání se sankcím EU.
4.Závěr
Nařízení o rybolovu NNN poskytuje v rámci EU i nadále komplexní a účinný rámec pro boj proti rybolovu NNN, a to tím, že brání vstupu produktů rybolovu NNN na trh EU a přispívá k boji proti celosvětovému rybolovu NNN mechanismem dvoustranného dialogu o rybolovu NNN a v rámci mnohostranných fór.
Systém karet podle nařízení o rybolovu NNN se stal mezinárodně uznávaným nástrojem pokroku v boji proti rybolovu NNN, který umožňuje rozšiřovat politické povědomí o této hrozbě po celém světě.
Nyní nastal čas digitalizovat systém osvědčení o úlovku a využít potenciál tohoto systému při prevenci vstupu produktů rybolovu NNN na unijní trh. Díky svému webovému přístupu a značnému potenciálu interoperability se systém CATCH může stát referenčním bodem jakožto digitální prostředí pro systémy dokumentace úlovků a mezinárodní obchodní toky produktů rybolovu.
Abychom splnili naše závazky v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a skutečně uplatňovali přístup „nulové tolerance“ vůči rybolovu NNN, je v zájmu EU podporovat účinné nástroje v boji proti rybolovu NNN, jimiž jsou systém osvědčení o úlovku, systém karet a systematické vzájemné porovnávání seznamů plavidel provádějících rybolov NNN napříč regionálními organizacemi pro řízení rybolovu. Současně je třeba snažit se odstranit nedostatky v oblasti správy na celostátní i regionální úrovni a zvyšovat schopnost zemí mimo EU bojovat proti rybolovu NNN.
Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.
Informace předložené členskými státy za období 2018–2019 a 2020–2021.
Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (nařízení o rybolovu NNN), COM(2020) 772 ze dne 9. prosince 2020, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52020DC0772 .
Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 ze dne 11. prosince 2019; Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, COM(2020) 380 ze dne 20. května 2020; Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy, COM(2020) 381 ze dne 20. května 2020.
Směřování k udržitelné modré planetě ‒ společné sdělení o agendě EU v oblasti mezinárodní správy oceánů, JOIN(2022) 28 final.
Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.
Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81.
Úř. věst. L, 2023/2842, 20.12.2023, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=OJ:L_202302842 .
Články 41–44 nařízení o rybolovu NNN.
Ustanovení použitelná od vstupu v platnost, tj. ode dne 9. ledna 2024.
V souladu s článkem 96 nařízení o kontrolním režimu.
Ustanovení čl. 55 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN.
Informace za období 2020–2021 poskytnuté prostřednictvím zprávy předkládané každé dva roky podle článku 55 nařízení o rybolovu NNN. Pro období 2022–2023 vycházejí informace z oznámení členských států podle čl. 18 odst. 5 nařízení o rybolovu NNN.
Úř. věst. L 317, 9.12.2022, s. 1.
Článek 31 nařízení Komise (ES) 1010/2009.
Ustanovení čl. 55 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN.
Toto posouzení zahrnuje příslušná právní ustanovení, pokyny, standardní operační postupy, příručky a ujednání o spolupráci mezi agenturami, která jsou v současné době platná na vnitrostátní úrovni a která jsou Komisi známa.
Ustanovení čl. 55 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN.
Tamtéž.
V letech 2020–2021 oznámily členské státy více než 1 300 pozorování zahraničních rybářských plavidel. Z tohoto celkového počtu jsou ze dvou konkrétních důvodů vyloučena pozorování hlášená třemi členskými státy. V případě jednoho členského státu bylo nahlášeno 385 pozorování, aniž by bylo uvedeno, zda se jednalo o plavidla ze zemí mimo EU nebo členských států. V případě dvou členských států byla hlášena pozorování, která se týkala pouze plavidel z jiných členských států. Informace založené na zprávách členských států za období 2020–2021 v souladu s čl. 55 odst.1 nařízení o rybolovu NNN.
Úř. věst. L 181, 18.7.2023, s. 16.
Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě o aktualizaci strategie EU pro námořní bezpečnost a jejího akčního plánu „Posílená strategie EU pro námořní bezpečnost s ohledem na vyvíjející se námořní hrozby“, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52023JC0008 .
Článek 32 nařízení o rybolovu NNN.
Články 31 a 33 nařízení o rybolovu NNN.
Tamtéž.
Úř. věst. L 102, 17.4.2023, s. 87.
Úř. věst. C 384I, 12.11.2019, s. 1.
https://ec.europa.eu/fisheries/cfp/international/agreements_cs .
Úř. věst. L 280, 27.10.2009, s. 5.