EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.10.2023

COM(2023) 660 final

2023/0379(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o oblast působnosti pravidel pro referenční hodnoty, používání referenčních hodnot, které poskytuje administrátor nacházející se ve třetí zemi, v Unii a některé požadavky na podávání zpráv

(Text s významem pro EHP)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

·Politické a právní souvislosti

Tabulka 1: Stávající právní předpisy: rozlišení referenčních hodnot na základě rozsahu používání v EU

Tabulka 2: Stávající právní předpisy: rozlišení referenčních hodnot na základě třídy podkladového aktiva

Tabulka 3: Stávající právní předpisy: rozlišení referenčních hodnot podle druhu vstupních údajů

a)vydání finančního nástroje, který odkazuje na určitý index nebo kombinaci indexů;

b)určení výše částky splatné podle určitého finančního nástroje či finanční smlouvy, a to odkazem na určitý index nebo kombinaci indexů;

c)skutečnost, že subjekt je smluvní stranou finanční smlouvy, která odkazuje na určitý index nebo kombinaci indexů;

d)poskytování úrokové sazby půjček […], která je vypočtena jako rozpětí nebo přirážka k indexu nebo kombinaci indexů […];

e)měření výkonnosti investičního fondu pomocí indexu nebo kombinace indexů […].

·Shrnutí návrhu

1)nedostatečnou proporcionalitu stávajícího nařízení o referenčních hodnotách, zejména v důsledku toho, že administrátoři referenčních hodnot bez značného významu podléhají registrační povinnosti od prvního použití jimi nabízené referenční hodnoty;

2)možné odrazující důsledky požadavku na uznání nebo přejetí pro ochotu administrátorů ze třetích zemí nabízet referenční hodnoty v EU. Administrátoři referenčních hodnot zemí mimo EU, kteří často ve své domovské jurisdikci nepodléhají dohledu, čelí při snaze o přístup na trh EU značné dodatečné zátěži spojené s dodržováním předpisů, a to v podobě uznání nebo přejetí. To představuje riziko snížení počtu a rozmanitosti referenčních hodnot dostupných uživatelům referenčních hodnot v EU.

A konečně, pokud by nedošlo ke změnám stávajícího regulačního rámce, nařízení o referenčních hodnotách by se nadále používalo na všechny referenční hodnoty používané účastníky finančního trhu EU, včetně referenčních hodnot třetích zemí. Jak je popsáno ve zprávě Komise zveřejněné dne 14. července 2023 ( 12 ), pravidla pro používání referenčních hodnot třetích zemí by nadále odrazovala od nabízení referenčních hodnot třetích zemí zákazníkům v EU, což by z hlediska konečných uživatelů v EU mohlo vést k omezené dostupnosti vhodných referenčních hodnot a případně i ke zvýšeným nákladům. V důsledku toho by uživatelé referenčních hodnot v EU, jako jsou banky a investiční podniky, riskovali ztrátu přístupu k velké části světových indexů, které používají jako reference pro finanční nástroje nebo jako referenční sazby ve finančních smlouvách. To by znamenalo, že by již nemohli nabízet investiční nebo zajišťovací produkty, které jako reference používají i velmi běžné indexy zemí mimo EU. Investoři a společnosti z EU by se pak museli obracet na zprostředkovatele ze zemí mimo EU, aby jim tyto základní služby poskytli, a hrozilo by, že budou platit přirážku. Menší dostupnost referenčních hodnot třetích zemí v EU by pak mohla vést k omezené hospodářské soutěži a potenciálnímu systémovému riziku.

Aby se zajistila soudržnost vnitrostátního určování, ale zároveň se zachovala přiměřená flexibilita, tento návrh stanoví systém koordinace mezi určováním vnitrostátními orgány a orgánem ESMA. Jeho hlavní zásady jsou následující:

·Příslušný orgán může určit referenční hodnotu jako referenční hodnotu se značným významem pouze v případě, že ji předtím neurčil žádný jiný příslušný orgán.

·Před určením by měl příslušný orgán vyzvat administrátora a v případě přeshraničního určení příslušný vnitrostátní orgán členského státu administrátora, aby poskytl veškeré užitečné informace.

·Před určením by měl příslušný orgán konzultovat orgán ESMA.

·Orgán ESMA by měl poskytnout poradenství ohledně správného uplatňování kritérií pro vnitrostátní určení a prozkoumat, zda by referenční hodnota mohla splnit podmínky pro referenční hodnotu se značným významem v jiných členských státech.

·Pokud by referenční hodnotu mohlo určit více orgánů, měly by se dohodnout, který orgán tak učiní.

·Není-li dosaženo dohody, je orgán ESMA oprávněn spor urovnat.

·Dopady racionalizace

Cílem navrhovaných změn je racionalizovat nařízení o referenčních hodnotách na základě předpokladu, že v současné době je regulační zátěž rovnoměrně rozložena mezi všemi administrátory, kteří podléhají nařízení o referenčních hodnotách, a to bez ohledu na jejich ekonomický význam. Naproti tomu podskupina administrátorů, kteří poskytují ekonomicky nejvýznamnější referenční hodnoty, je omezená. Administrátoři referenčních hodnot jsou zejména povinni požádat o registraci, jakmile je jednotlivá referenční hodnota použita ve finančním nástroji nebo smlouvě.

Návrh by zrušil požadavek na povolení k činnosti nebo registraci (administrátoři z EU) nebo přejetí či uznání (administrátoři ze třetích zemí) pro administrátory poskytující pouze referenční hodnoty bez značného významu. Objemy referenčních aktiv referenčních hodnot bez značného významu jsou nízké, a tudíž tyto typy referenčních hodnot nepředstavují systémové riziko. Výsledkem je povinné dodržování organizačních požadavků, týkajících se i) správy a řízení a střetu zájmů; ii) funkce dohledu a hierarchie a monitorování vstupních údajů; iii) stanovení kodexů chování, pokud jde o vstupní údaje; iv) hlášení o porušení a v) zveřejnění metodiky a prohlášení o referenční hodnotě by se již nevztahovala na administrátory referenčních hodnot bez značného významu. Je však třeba připomenout, že požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 596/2014 („nařízení o zneužívání trhu“) by se nadále uplatňovaly ( 17 ). V neposlední řadě je třeba také uznat, že na trhu existuje pevně zavedená praxe, podle níž administrátoři referenčních hodnot působí v souladu s příslušnými zásadami organizace IOSCO.

Tato racionalizace povede k lepšímu zaměření úsilí v oblasti dohledu na příslušné kategorie referenčních hodnot s kritickým nebo značným významem, které jsou definovány jako referenční hodnoty, které se používají jako reference u finančních nástrojů a finančních smluv nebo investičních fondů o celkové hodnotě vyšší než 500 miliard EUR (kritický význam) nebo 50 miliard EUR (značný význam), nebo referenční hodnoty, které na základě vnitrostátního nebo unijního posouzení hrají významnou roli na (maloobchodním) trhu v určitém členském státě nebo na trhu v několika členských státech.

Očekává se, že návrh sníží počet subjektů v EU, které spadají do oblasti působnosti nařízení o referenčních hodnotách. Ze 73 administrátorů v EU, kteří v současné době podléhají dohledu, by 66 administrátorů nespadalo do oblasti působnosti nařízení, pokud by nebyli výslovně určeni jako významní. To odpovídá snížení počtu subjektů, na které se vztahuje povinnost dodržování předpisů, až o 90 %. Důsledky v oblasti nákladů viz část věnovaná programu REFIT.

·Důsledky pro administrátory ze třetích zemí

Hlavní zásadou tohoto návrhu je zajištění rovného zacházení s administrátory bez ohledu na to, kde se nacházejí. Proto by oblast působnosti nařízení o referenčních hodnotách, pokud jde o administrátory z EU, měla být totožná s oblastí působnosti použitelnou na administrátory ze třetích zemí.

Odhadujeme, že existuje přibližně 273 administrátorů referenčních hodnot třetích zemí ( 22 ). Podle současných pravidel by si od 1. ledna 2026 všichni museli zajistit přístup na trh EU prostřednictvím rovnocennosti, uznání nebo přejetí, aby jejich referenční hodnoty mohly nadále používat dohlížené osoby v EU. V současné době se na dva administrátory z uvedeného počtu vztahuje rozhodnutí o rovnocennosti ( 23 ), další dva uznává dohlížená osoba v EU ( 24 ) a deset uznává orgán ESMA ( 25 ). Zbývajících 259 administrátorů může až do 1. ledna 2026 nabízet své referenční hodnoty v EU bez omezení v souladu s přechodným obdobím podle čl. 51 odst. 5 nařízení o referenčních hodnotách. To znamená, že pouze přibližně 5 % administrátorů ze třetích zemí úspěšně využilo jednu ze tří dostupných „přístupových cest“ na trh EU.

Pokud jde o referenční hodnoty se značným významem, odhaduje se, že nejméně šest administrátorů mimo EU poskytuje alespoň jednu referenční hodnotu, která v EU překračuje prahovou hodnotu 50 miliard EUR. Tři z těchto šesti administrátorů v současné době získali uznání nebo přejetí v EU. Vzhledem k tomu, že tento návrh umožňuje orgánu ESMA určit další referenční hodnoty mimo EU jako referenční hodnoty se značným významem, mělo by být těchto šest administrátorů referenčních hodnot se značným významem nacházejících se mimo EU považováno za minimální soubor administrátorů, kteří budou nadále podléhat režimu pro třetí země.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Kromě toho tato reforma nařízení o referenčních hodnotách přispěje k obecným cílům politik EU v oblasti finančních služeb, které se zaměřují na ochranu finanční stability. Návrh rovněž přispěje k cílům akčního plánu týkajícího se unie kapitálových trhů, jehož cílem je prohloubit kapitálové trhy EU a zvýšit konkurenceschopnost evropského hospodářství a evropských společností.

Přístup zvolený v tomto návrhu by měl být porovnán s přístupem, který Komise navrhla ve svém návrhu o transparentnosti a integritě činností v oblasti environmentálního, sociálního a správního (ESG) ratingu ( 26 ). Iniciativa týkající se ratingů ESG je založena na zásadách a z velké části vychází z doporučení zveřejněných organizací IOSCO v listopadu 2021. Na doporučeních organizace IOSCO rovněž zakládají svou práci další jurisdikce, které pracují na zlepšení transparentnosti a integrity ratingů ESG, což by mělo vést k širokému celosvětovému sladění zacházení s těmito poskytovateli. Na tomto základě uvedený návrh sice uplatňuje komplexní přístup k regulaci ratingových činností v oblasti environmentálního, sociálního a správního ratingu, včetně režimu pro třetí země, výrazně se však liší od nařízení o referenčních hodnotách v tom, že nereguluje používání ratingů ESG. Kromě toho je trh s ratingy ESG méně rozvinutý a uživatelé ratingů ESG tolik nepodléhají tržní síle konkrétních poskytovatelů. Jedná se většinou o institucionální investory, kteří mohou před rozhodnutím o konkrétní investiční strategii doplnit informace, které obdrží, o vlastní analýzu. Z tohoto důvodu by se nemělo předpokládat, že režim ratingů ESG povede k újmě uživatelů stejným způsobem jako režim pro třetí země v nařízení o referenčních hodnotách, pokud by nedošlo k legislativnímu zásahu.

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

–zajištění toho, aby uživatelé referenčních hodnot v EU mohli využívat co nejširší škálu referenčních hodnot EU i třetích zemí a zůstali konkurenceschopní na světových kapitálových trzích,

–snížení regulační zátěže unijních administrátorů referenčních hodnot, které mají omezený ekonomický dopad, při zachování odpovídajícího dohledu nad referenčními hodnotami s kritickým a značným významem, referenčními hodnotami EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčními hodnotami EU navázanými na Pařížskou dohodu.

•Konzultace s členskými státy

Bez ohledu na zvolený přístup ke stanovení prahové hodnoty pro určení referenční hodnoty jako referenční hodnoty se značným významem si většina členských států, které se k této otázce vyjádřily, přeje zachovat referenční hodnoty cen komodit, které poskytují agentury podávající přehledy o cenách, v oblasti působnosti nařízení o referenčních hodnotách a uplatňovat na tuto kategorii referenčních hodnot pravidla uvedená v příloze II nařízení o referenčních hodnotách.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

–Návrh reaguje na dva konkrétní cíle politiky, které do značné míry předurčují možnost politiky předloženou v tomto návrhu.

–Tento návrh spočívá v cíleném novém nastavení oblasti působnosti nařízení o referenčních hodnotách a posílení prvků proporcionality; nemění hmotněprávní předpisy ani režim dohledu. Přestože zachovává rozlišení mezi referenčními hodnotami se značným významem a ostatními, v souladu s tím, co již dnes stanoví nařízení o referenčních hodnotách, návrh více sbližuje regulační rámec s regulací referenčních hodnot v jiných jurisdikcích, která je obecně založena na určení indexů s největším ekonomickým dopadem.

–Návrh se navíc opírá o posouzení dopadů provedené v roce 2020 ( 28 ) a zprávu Komise předloženou spolunormotvůrcům v roce 2023 ( 29 ), včetně dvou veřejných konzultací ( 30 ). Záměr pokračovat v této iniciativě bez posouzení dopadů byl oznámen ve výzvě k předložení faktických podkladů zveřejněné od 1. března do 29. března 2023 ( 31 ).

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

–Administrátoři referenčních hodnot ve všech případech ušetří náklady na dodržování předpisů, zejména náklady vyplývající z požadavků na podávání zpráv. Administrátoři, kteří poskytují pouze referenční hodnoty bez značného významu, ušetří na nákladech na dodržování předpisů s cílem zajistit, že jejich organizační struktura a poskytování referenčních hodnot budou splňovat další podrobné požadavky nařízení o referenčních hodnotách nad rámec pravidel stanovených v zásadách organizace IOSCO ( 33 ), i na ročních poplatcích za dohled ( 34 ). Noví účastníci navíc ušetří na počátečním poplatku za registraci. U administrátorů, kteří poskytují referenční hodnoty se značným významem, referenční hodnoty s kritickým významem nebo referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu, jsou úspory nákladů nepravděpodobné. Přesto i tito administrátoři mohou mít prospěch z úspor, pokud zároveň poskytují referenční hodnoty bez značného významu.

–Očekává se, že uživatelé referenčních hodnot budou mít prospěch z větší dostupnosti referenčních hodnot EU i třetích zemí, z regulačního prostředí, které bude díky racionalizaci regulačních požadavků otevřenější inovacím, a z větší hospodářské soutěže na trhu s referenčními hodnotami. Je zřejmé, že další dostupnost referenčních hodnot zemí mimo EU by mohla představovat významnou úsporu nákladů. Významná úvěrová instituce uvedla odhad, že příjmy spojené s poskytováním služeb využívajících referenčních hodnot mimo EU se pohybují v rozmezí 100–150 milionů EUR. Jedná se o příjmy, které by byly ohroženy, pokud by se některé nebo všechny referenční hodnoty zemí mimo EU staly nedostupnými pro použití v EU.

–Příslušné orgány v EU zaznamenají výrazné snížení počtu referenčních hodnot a počtu administrátorů referenčních hodnot, nad nimiž vykonávají dohled. Ačkoli nelze předpokládat, že úspory budou lineárně úměrné poklesu počtu dohlížených osob, protože administrátoři, kteří budou nadále podléhat dohledu, budou odpovědní za referenční hodnoty s větším ekonomickým dopadem, mělo by dojít k výraznému snížení nákladů a také by měla vzniknout příležitost zaměřit kapacitu dohledu na referenční hodnoty s kritickým významem, referenční hodnoty se značným významem, referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 1 – Změny nařízení o referenčních hodnotách

Ustanovení čl. 2 odst. 1 nařízení o referenčních hodnotách vymezuje oblast působnosti nařízení. Návrh mění čl. 1 odst. 1 tak, aby odrážel nový přístup, a doplňuje nový odstavec 1a. Vymezuje také typ referenčních hodnot, na které se vztahují konkrétní hlavy nařízení (EU) 2016/1011. Jedná se o referenční hodnoty s kritickým významem, referenční hodnoty se značným významem, referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu a referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem. Administrátoři referenčních hodnot, které nejsou považovány za referenční hodnoty s kritickým významem v souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení, spadají do oblasti působnosti nařízení, jakmile začnou nabízet jednu nebo více referenčních hodnot, které jsou určeny jako referenční hodnoty se značným významem v souladu s novým článkem 24. Na referenční hodnoty bez značného významu se proto již nevztahují požadavky podle hlavy II (Integrita a spolehlivost referenčních hodnot), hlavy III (Požadavky na různé typy referenčních hodnot), hlavy IV (Transparentnost a ochrana spotřebitelů) a hlavy VI (Povolení k činnosti a registrace administrátorů a dohled nad nimi) (nový odstavec 3 v článku 2).

V čl. 3 odst. 1 bodě 26 se mění definice toho, co představuje referenční hodnotu se značným významem.

Aby byla zajištěna integrita označení a účinný dohled, spadají administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu nebo referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem nadále do oblasti působnosti nařízení o referenčních hodnotách, a to bez ohledu na význam referenční hodnoty, a jsou povinni získat povolení k činnosti nebo registraci v EU.

V souladu s upravenou oblastí působnosti jsou zvláštní pravidla pro „negativní určení“ referenčních hodnot týkajících se měnových kurzů a referenčních hodnot bez značného významu nadbytečná a mohou být zrušena.

Referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu a referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem

V článku 19a se doplňuje nový odstavec 4, který má zajistit integritu označení a účinný dohled. Administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu nebo referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem nadále spadají do oblasti působnosti nařízení o referenčních hodnotách, a to bez ohledu na význam referenční hodnoty, a jsou povinni získat povolení k činnosti nebo registraci v EU.

Referenční hodnoty se značným významem

Jádrem tohoto návrhu jsou změny článku 24. Jeho první odstavec upravuje určení, zda má referenční hodnota značný význam, a to na základě jednoduché číselné prahové hodnoty: zda se tyto referenční hodnoty používají jako reference u aktiv celkové o průměrné hodnotě vyšší než 50 miliard EUR.

V čl. 24 odst. 2 je stanovena povinnost všech administrátorů referenčních hodnot používaných dohlíženými osobami v EU informovat Komisi, pokud jedna nebo více referenčních hodnot, které spravují, překročí prahovou hodnotu používání ve výši 50 miliard EUR. Tato povinnost se vztahuje na administrátora nacházejícího se v Unii i na administrátora nacházejícího se ve třetí zemi. V souladu s čl. 2 odst. 1 nařízení o referenčních hodnotách by měla být prahová hodnota používání vypočítána na základě použití referenční hodnoty uvnitř EU.

Jakmile je obdrženo oznámení, jsou tyto referenční hodnoty považovány za referenční hodnoty se značným významem a musí splňovat požadavky platné pro referenční hodnoty se značným významem (čl. 24a odst. 1).

Podle článku 24 může příslušný vnitrostátní orgán rovněž vydat rozhodnutí, že referenční hodnota, jejíž použití v EU nepřesahuje 50 miliard EUR, splňuje kvalitativní podmínky významnosti stanovené v čl. 24 odst. 1 písm. b) pokud jde o příslušný členský stát („určení příslušným vnitrostátním orgánem“). Takové určení by mělo zůstat omezené a mělo by být podloženo v odůvodněném rozhodnutí příslušného orgánu, v němž budou jasně uvedeny důvody, proč má referenční hodnota v daném členském státě značný význam podle písmene b).

Příslušné orgány by měly zveřejňovat rozhodnutí o určení a orgán ESMA by měl shromažďovat všechna jimi vydaná rozhodnutí o určení. Uživatelé si tak budou moci snadno ověřit status určení referenčních hodnot, které hodlají použít. Dohlížené osoby by měly být povinny pravidelně nahlížet do těchto zdrojů, aby si ověřily status určení všech referenčních hodnot, které hodlají používat.

Souběžný systém pro určování referenčních hodnot zemí mimo EU jako referenčních hodnot se značným významem podle kvalitativních kritérií je stanoven v čl. 24 odst. 6. Odpovědnost je v tomto případě svěřena orgánu ESMA, který jedná na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů. Kvalitativní kritéria jsou obdobná jako kritéria pro určení referenčních hodnot EU a stejně tak i opatření k zajištění transparentnosti určení.

Článek 2 stanoví, že vstup v platnost nastane dvacátým dnem po dni vyhlášení. Použitelnost tohoto aktu se odkládá do dne 1. ledna 2026.

2023/0379 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o oblast působnosti pravidel pro referenční hodnoty, používání referenčních hodnot, které poskytuje administrátor nacházející se ve třetí zemi, v Unii a některé požadavky na podávání zpráv

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 35 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 36 ,

v souladu s řádným legislativním postupem 37 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Požadavky na podávání zpráv hrají klíčovou úlohu při zajišťování řádného sledování a správného prosazování právních předpisů. Je však důležité tyto požadavky zefektivnit, aby bylo zajištěno, že budou splňovat účel, pro který byly určeny, a aby se omezila administrativní zátěž.

(2)Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 38 musí všichni administrátoři referenčních hodnot bez ohledu na systémový význam těchto referenčních hodnot nebo na objem finančních nástrojů či smluv, které tyto referenční hodnoty používají jako referenční sazby nebo jako reference k hodnocení výkonnosti, splňovat několik velmi podrobných požadavků, včetně požadavků týkajících se jejich organizace, správy a řízení a střetů zájmů, funkcí dohledu, vstupních údajů, kodexů chování, oznamování případů porušení pravidel a zveřejňování metodiky a prohlášení o referenčních hodnotách. Tyto velmi podrobné požadavky kladou na administrátory méně významných referenčních hodnot v Unii nepřiměřenou regulační zátěž s ohledem na cíle nařízení (EU) 2016/1011, tj. chránit finanční stabilitu a zabránit negativním ekonomickým důsledkům vyplývajícím z nespolehlivosti referenčních hodnot. Je proto nezbytné snížit tuto regulační zátěž a za tím účelem se zaměřit na referenční hodnoty s největším ekonomickým významem pro trh Unie, tj. na referenční hodnoty s kritickým a značným významem, a na referenční hodnoty, které přispívají k podpoře klíčových politik Unie, tj. referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu. Z toho důvodu by měla být oblast působnosti hlav II, III, IV a VI nařízení (EU) 2016/1011 omezena na uvedené konkrétní referenční hodnoty.

(3)Podle článku 18a nařízení (EU) 2016/1011 může Komise vyjmout některé referenční hodnoty spotových směnných kurzů z oblasti působnosti nařízení, aby zajistila jejich trvalou dostupnost pro použití v Unii. Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2016/1011 potřebuje revidované a užší zaměření na referenční hodnoty s kritickým významem, referenční hodnoty se značným významem, referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu, není již zapotřebí zvláštní režim osvobození pro referenční hodnoty spotových směnných kurzů.

(4)Podle článku 19d nařízení (EU) 2016/1011 se administrátoři referenčních hodnot se značným významem musí do 1. ledna 2022 vynasnažit, aby poskytovali referenční hodnotu EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem nebo referenční hodnotu EU navázanou na Pařížskou dohodu. Vzhledem k tomu, že toto datum již uplynulo, je vhodné toto ustanovení zrušit.

(5)Kritéria pro posouzení, zda je referenční hodnota referenční hodnotou se značným významem, jsou v současnosti stanovena v článku 24 nařízení (EU) 2016/1011. Referenční hodnoty budou považovány za referenční hodnoty se značným významem mimo jiné v případě, že splňují prahovou hodnotu stanovenou v čl. 24 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení.

(6)Administrátoři referenčních hodnot jsou nejlépe schopni sledovat, jak jsou jimi poskytované referenční hodnoty v Unii využívány. Měli by proto oznámit dotčenému příslušnému orgánu nebo Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), podle toho, kde se daný administrátor nachází, že souhrnné používání jedné z jejich referenčních hodnot překročilo prahovou hodnotu stanovenou v čl. 24 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/1011. Aby měli administrátoři referenčních hodnot dostatek času na přizpůsobení se požadavkům, které se týkají referenčních hodnot se značným významem, měly by se na ně tyto požadavky vztahovat pouze ve lhůtě 60 pracovních dnů od podání takového oznámení. Kromě toho by administrátoři referenčních hodnot měli dotčeným příslušným orgánům nebo orgánu ESMA na požádání poskytnout veškeré informace nezbytné k posouzení souhrnného používání dané referenční hodnoty v Unii. Pokud administrátor referenční hodnoty opomene nebo odmítne oznámit, že používání jedné z jeho referenčních hodnot překročilo prahovou hodnotu stanovenou v čl. 24 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/1011, a pokud mají příslušné orgány jasné a prokazatelné důvody se domnívat, že prahová hodnota byla překročena, měly by mít dotčené příslušné orgány, případně orgán ESMA, možnost prohlásit, že prahová hodnota byla překročena, a to poté, co administrátorovi nejprve poskytnou možnost se vyjádřit. Na základě takového prohlášení by měly administrátorovi referenční hodnoty vzniknout stejné povinnosti jako na základě oznámení administrátora referenčních hodnot. Tím by neměla být dotčena možnost orgánu ESMA nebo příslušných orgánů ukládat správní sankce těm administrátorům, kteří neoznámí, že některá z jejich referenčních hodnot překročila příslušnou prahovou hodnotu.

(7)Trhy, ceny a regulační prostředí se v průběhu času vyvíjejí. Aby tento vývoj zohlednila, měla by být Komise zmocněna dále upřesňovat metodiku, kterou mají administrátoři a příslušné orgány používat k výpočtu celkové hodnoty finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů odkazujících na určitou referenční hodnotu.

(8)Ve výjimečných případech však mohou existovat referenční hodnoty se souhrnným využitím nedosahujícím prahové hodnoty stanovené v čl. 24 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/1011, které jsou však vzhledem ke konkrétní situaci na trhu členského státu pro tento členský stát natolik důležité, že by jakýkoli nedostatek spolehlivosti měl dopad srovnatelný s referenční hodnotou, jejíž používání tuto prahovou hodnotu překračuje. Z toho důvodu by měl mít příslušný orgán daného členského státu možnost určit takovou referenční hodnotu na základě souboru kvalitativních kritérií jako referenční hodnotu se značným významem, pokud ji poskytuje administrátor v EU. V případě referenčních hodnot poskytovaných administrátorem ze země mimo EU by to měl být orgán ESMA, který na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů určí takovou referenční hodnotu jako referenční hodnotu se značným významem.

(9)Aby se zajistila konzistentnost a koordinace vnitrostátních určení referenčních hodnot jako referenčních hodnot se značným významem, měly by příslušné orgány, které hodlají určit referenční hodnotu jako referenční hodnotu se značným významem, konzultovat orgán ESMA. Z téhož důvodu by měl příslušný orgán členského státu, který jako referenční hodnotu se značným významem hodlá určit referenční hodnotu poskytovanou administrátorem, který se nachází v jiném členském státě, konzultovat rovněž příslušný orgán tohoto jiného členského státu. Pokud se příslušné orgány neshodnou, který z nich by měl určit referenční hodnotu a vykonávat nad ní dohled, měl by orgán ESMA tento spor urovnat v souladu s článkem 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 39 .

(10)Aby bylo dodrženo právo na slyšení, měl by příslušný orgán nebo orgán ESMA před určením referenční hodnoty jako referenční hodnoty se značným významem umožnit jejímu administrátorovi, aby poskytl veškeré užitečné informace, které jsou pro její určení důležité.

(11)Aby bylo určení referenční hodnoty se značným významem co nejtransparentnější, měly by příslušné orgány nebo orgán ESMA vydat rozhodnutí o určení, které bude obsahovat důvody, proč je daná referenční hodnota považována za referenční hodnotu se značným významem. Příslušné orgány by měly rozhodnutí o určení zveřejnit na svých internetových stránkách a oznámit je orgánu ESMA. Z týchž důvodů by měl orgán ESMA v případě, že na žádost příslušného orgánu určí referenční hodnotu jako referenční hodnotu se značným významem, rozhodnutí o určení zveřejnit na svých internetových stránkách a informovat o něm příslušný žádající orgán.

(12)Referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu představují zvláštní kategorie referenčních hodnot, které jsou definovány dodržováním pravidel upravujících jejich metodiku a zveřejňování informací, která musí jejich administrátor provádět. Z toho důvodu a s cílem zabránit tvrzením, která by mohla vést uživatele k domněnce, že tyto referenční hodnoty jsou v souladu s normami spojenými s těmito označeními, je nezbytné, aby tyto referenční hodnoty podléhaly povinné registraci, resp. povolení a dohledu.

(13)Aby se zajistilo včasné zahájení dohledu nad referenčními hodnotami se značným významem, měli by být administrátoři referenčních hodnot, které se staly referenční hodnotou se značným významem buď na základě dosažení příslušné kvantitativní prahové hodnoty, nebo na základě určení, povinni požádat do 60 pracovních dnů o povolení k činnosti nebo registraci, nebo v případě referenčních hodnot poskytovaných administrátorem nacházejícím se ve třetí zemi o přejetí nebo uznání.

(14)Aby se zmírnila rizika spojená s používáním referenčních hodnot, které potenciálně nejsou bezpečné pro použití v Unii, a aby byli varováni potenciální uživatelé, měly by mít příslušné orgány a orgán ESMA možnost vydat varování v podobě veřejného oznámení, že administrátor referenční hodnoty se značným významem nesplňuje příslušné požadavky, zejména pokud jde o dodržování povinnosti administrátora referenční hodnoty mít povolení k činnosti, případně registraci, přejetí nebo uznání. Po vydání takového varování by dohlížené osoby již neměly mít možnost uvádět nové odkazy na tyto referenční hodnoty nebo kombinace referenčních hodnot. Podobně, aby se předešlo rizikům spojeným s používáním referenčních hodnot, které tvrdí, že jsou v souladu s označeními EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a označeními EU navázanými na Pařížskou dohodu, aniž by podléhaly odpovídajícímu dohledu, neměly by mít dohlížené osoby možnost uvádět nové odkazy na referenční hodnotu EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnotu EU navázanou na Pařížskou dohodu nebo na kombinaci těchto referenčních hodnot v Unii, pokud administrátor těchto referenčních hodnot není uveden v registru administrátorů a referenčních hodnot, který vede orgán ESMA.

(15)Aby se předešlo potenciálně přílišným narušením trhu po zákazu používání určité referenční hodnoty, měly by mít příslušné orgány nebo orgán ESMA možnost povolit dočasné další používání takové referenční hodnoty. Aby byla zajištěna dostatečná úroveň transparentnosti a ochrany vůči konečným investorům, měli by uživatelé těch referenčních hodnot, na které se vztahuje varování v podobě veřejného oznámení, určit vhodnou alternativu, která by tyto referenční hodnoty nahradila, a to do šesti měsíců od zveřejnění veřejného oznámení, nebo jinak zajistit, aby byli klienti o neexistenci alternativní referenční hodnoty náležitě informováni.

(16)Podle článku 32 nařízení (EU) 2016/1011 slouží uznání administrátorů referenčních hodnot nacházejících se ve třetí zemi jako dočasný prostředek přístupu na trh Unie do doby, než Komise přijme rozhodnutí o rovnocennosti. Vzhledem k velmi omezenému počtu referenčních hodnot třetích zemí, pro které byla vydána rozhodnutí o rovnocennosti, by se však takové uznání mělo stát trvalým prostředkem přístupu těchto administrátorů referenčních hodnot na trh Unie.

(17)Má se za to, že referenční hodnoty, na které se vztahuje rozhodnutí o rovnocennosti, podléhají rovnocenné regulaci a rovnocennému dohledu jako referenční hodnoty Unie. Povinnost požádat o přejetí nebo uznání by se proto neměla vztahovat na administrátory referenčních hodnot se značným významem, kteří se nacházejí ve třetí zemi a jsou držiteli rozhodnutí o rovnocennosti.

(18)V zájmu transparentnosti a zajištění právní jistoty by příslušné orgány, které referenční hodnotu určí jako referenční hodnotu se značným významem, měly upřesnit případná omezení použití, která vznikají v případě, že administrátor takové referenční hodnoty nemá povolení k činnosti nebo není registrován, případně nesplňuje požadavky na přejetí či uznání.

(19)Aby se zmírnila rizika spojená s používáním referenčních hodnot se značným významem, nad nimiž není vykonáván odpovídající dohled, měl by v případě, že administrátor referenční hodnoty, která se stane referenční hodnotou se značným významem, ve stanovené lhůtě nepožádá o povolení k činnosti, registraci, uznání nebo přejetí, nebo povolení k činnosti, registrace, uznání nebo přejetí pro takového administrátora není uděleno nebo je povolení k činnosti, registrace, přejetí nebo uznání tohoto administrátora zrušeno, příslušný orgán, případně orgán ESMA vydat veřejné oznámení, v němž uvede, že referenční hodnoty se značným významem poskytované tímto administrátorem nejsou vhodné k používání v Unii.

(20)Uživatelé referenčních hodnot spoléhají na transparentnost, pokud jde o regulační status referenčních hodnot, které používají nebo hodlají používat. Z toho důvodu by měl orgán ESMA v rejstříku administrátorů a referenčních hodnot uvést ty referenční hodnoty, které podléhají nejpodrobnějším požadavkům stanoveným v nařízení (EU) 2016/1011, a to buď proto, že jejich používání v Unii přesahuje stanovenou prahovou hodnotu pro referenční hodnoty se značným významem, nebo proto, že je jako referenční hodnoty se značným významem určil vnitrostátní orgán dohledu nebo orgán ESMA, nebo proto, že se jedná o referenční hodnoty s kritickým významem. Z téhož důvodu by měl orgán ESMA v tomto rejstříku uvést také referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu, které poskytují administrátoři, kteří mají povolení k činnosti nebo registraci. A v neposlední řadě by měl orgán ESMA v rejstříku uvádět také referenční hodnoty, u nichž příslušný orgán nebo orgán ESMA vydal veřejné oznámení zakazující další používání dané referenční hodnoty. Aby se dále snížila zátěž uživatelů, měly by být všechny tyto informace okamžitě dostupné také v jednotném evropském přístupovém místě.

(21)Aby byl zajištěn plynulý přechod na pravidla zavedená podle tohoto nařízení a aby administrátoři nemuseli absolvovat řízení týkající se registrace nebo povolení k činnosti více než jednou, měly by příslušné orgány a orgán ESMA stanovit méně zatěžující postupy podávání žádostí pro administrátory, kteří již mají povolení, registraci, přejetí nebo uznání a kteří požádají o nové povolení, registraci, přejetí nebo uznání do dvou let ode dne použitelnosti tohoto pozměňujícího nařízení.

(22)Aby měly příslušné orgány a orgán ESMA dostatek času na shromáždění informací o potenciálních referenčních hodnotách se značným významem a na přizpůsobení stávající infrastruktury novému rámci, který navrhuje toto pozměňující nařízení, mělo by být datum použitelnosti tohoto nařízení odloženo.

(23)Nařízení (EU) 2016/1011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) 2016/1011

Nařízení (EU) 2016/1011 se mění takto:

1)Článek 2 se mění takto:

a)vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a.    Hlavy II, III, IV a VI se použijí pouze na referenční hodnoty s kritickým významem, referenční hodnoty se značným významem, referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu.“;

b)v odstavci 2 se zrušují písmena g) a i).

2)V článku 3 se odstavec 1 mění takto:

a)bod 22a se zrušuje;

b)bod 27 se zrušuje.

3)Článek 5 se mění takto:

a)v odst. 5 druhém pododstavci se zrušuje poslední věta;

b)odstavec 6 se zrušuje.

4)Článek 11 se mění takto:

a)v odst. 5 prvním pododstavci se poslední věta zrušuje;

b)odstavec 6 se zrušuje.

5)Článek 13 se mění takto:

a)v odst. 3 prvním pododstavci se poslední věta zrušuje;

b)odstavec 4 se zrušuje.

6)Článek 16 se mění takto:

a)v odst. 5 druhém pododstavci se poslední věta zrušuje;

b)odstavec 6 se zrušuje.

7)V hlavě III se název kapitoly 2 nahrazuje tímto:

„Referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb“.

8)Článek 18a se zrušuje.

9)V článku 19a se doplňuje nový odstavec 4, který zní:

„4.    Administrátoři bez povolení k činnosti nebo registrace podle článku 34 nesmí:

a) poskytovat referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem nebo referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu;

b) v názvu referenčních hodnot, které poskytují pro použití v Unii, nebo v dokumentaci k těmto referenčním hodnotám pro právní či marketingové účely uvádět nebo naznačovat, že referenční hodnoty, které poskytují, splňují požadavky platné pro poskytování referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem nebo referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu.“

10)Článek 19d se zrušuje.

11)Článek 24 se nahrazuje tímto:

„Článek 24

Referenční hodnoty se značným významem

1.    Referenční hodnota, která není referenční hodnotou s kritickým významem, je referenční hodnotou se značným významem, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

a) referenční hodnota se používá přímo nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot uvnitř Unie jako reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů, které mají celkovou průměrnou hodnotu nejméně 50 miliard EUR, určenou případně na základě celého spektra splatností, pro které jsou daný index či sazba stanovovány, za období šesti měsíců;

b) referenční hodnota je určena jako referenční hodnota se značným významem v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 3, 4 a 5 nebo postupem stanoveným v odstavci 6.

2.    Administrátor okamžitě vyrozumí příslušný orgán členského státu, v němž se nachází, nebo orgán ESMA, pokud se nachází ve třetí zemi, jakmile jedna nebo více jeho referenčních hodnot přesáhne prahovou hodnotu uvedenou v odst. 1 písm. a). Po obdržení tohoto oznámení zveřejní příslušný orgán, případně orgán ESMA na svých internetových stránkách prohlášení, že daná referenční hodnota je referenční hodnotou se značným významem.

Administrátor na požádání poskytne příslušnému orgánu členského státu, v němž se nachází, nebo orgánu ESMA, pokud se nachází ve třetí zemi, informace o tom, zda byla prahová hodnota uvedená v odst. 1 písm. a) skutečně překročena.

Pokud má příslušný orgán nebo orgán ESMA v případě administrátora ze třetí země jasné a prokazatelné důvody domnívat se, že referenční hodnota překračuje prahovou hodnotu uvedenou v odst. 1 písm. a), může příslušný orgán nebo orgán ESMA vydat oznámení, v němž tuto skutečnost uvede. Na základě takového oznámení vznikají administrátorovi referenční hodnoty stejné povinnosti jako na základě oznámení podle odstavce 2. Nejméně deset pracovních dnů před vydáním takového oznámení informuje příslušný orgán nebo orgán ESMA administrátora dotčené referenční hodnoty o svých zjištěních a vyzve jej, aby předložil případné připomínky.

3.    Příslušný orgán může po konzultaci s orgánem ESMA v souladu s odstavcem 4 a s přihlédnutím k jeho doporučení určit referenční hodnotu poskytovanou administrátorem nacházejícím se v Unii, která nesplňuje podmínku stanovenou v odst. 1 písm. a), jako referenční hodnotu se značným významem, pokud referenční hodnota splňuje všechny tyto podmínky:

a) referenční hodnota nemá žádné přiměřené tržní substituty nebo jich má jen velmi málo;

b) neposkytování této referenční hodnoty nebo její poskytování na základě vstupních údajů, které již plně nereprezentují podkladový trh nebo ekonomickou realitu nebo které jsou nespolehlivé, by mělo významný a nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v členském státě referenční hodnoty;

c) referenční hodnota nebyla určena příslušným orgánem jiného členského státu.

Pokud příslušný orgán dojde k závěru, že referenční hodnota splňuje kritéria stanovená v prvním pododstavci, vypracuje návrh rozhodnutí o určení referenční hodnoty jako referenční hodnoty se značným významem a uvědomí o tomto návrhu rozhodnutí dotčeného administrátora, případně příslušný orgán domovského členského státu administrátora. Dotčený příslušný orgán rovněž konzultuje návrh rozhodnutí s orgánem ESMA.

Dotčení administrátoři a příslušný orgán domovského členského státu administrátora mají 15 pracovních dnů od data oznámení návrhu rozhodnutí dotčeného určujícího příslušného orgánu, aby písemně předložili své připomínky a poznámky. Dotčený určující příslušný orgán informuje orgán ESMA o obdržených připomínkách a poznámkách a před přijetím konečného rozhodnutí tyto připomínky a poznámky řádně zváží.

Určující příslušný orgán oznámí své rozhodnutí orgánu ESMA a bez zbytečného odkladu je zveřejní na svých internetových stránkách, včetně důvodů tohoto určení a jeho důsledků.

4.    Pokud je příslušný orgán konzultován ohledně zamýšleného určení referenční hodnoty jako referenční hodnoty se značným významem v souladu s odst. 3 prvním pododstavcem, orgán ESMA vydá do tří měsíců doporučení, které s ohledem na specifické vlastnosti dotčené referenční hodnoty zohlední tyto faktory:

a) zda konzultující příslušný orgán dostatečně odůvodnil své posouzení, podle něhož jsou splněny podmínky uvedené v odst. 3 prvním pododstavci;

b) zda by neposkytování této referenční hodnoty nebo její poskytování na základě vstupních údajů, které již plně nereprezentují podkladový trh nebo ekonomickou realitu nebo které jsou nespolehlivé, mělo významný a nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v členských státech jiných než členský stát konzultujícího příslušného orgánu.

Pro účely písmene b) orgán ESMA případně náležitě zohlední informace poskytnuté konzultujícím orgánem podle odst. 3 třetího pododstavce.

5.    Pokud orgán ESMA zjistí, že referenční hodnota splňuje podmínky podle odst. 3 prvního pododstavce písm. a) až c) ve více než jednom členském státě, informuje o tom příslušné orgány dotčených členských států. Tyto orgány se mezi sebou dohodnou, který z nich určí dotčenou referenční hodnotu jako referenční hodnotu se značným významem.

Pokud se příslušné orgány v otázce uvedené v prvním pododstavci neshodnou, postoupí věc orgánu ESMA, který tuto neshodu vyřeší v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6.    Na žádost příslušného orgánu může orgán ESMA určit referenční hodnotu poskytovanou administrátorem nacházejícím se ve třetí zemi, která nesplňuje prahovou hodnotu stanovenou v odst. 1 písm. a), jako hodnotu se značným významem, pokud referenční hodnota splňuje všechny tyto podmínky:

a) referenční hodnota nemá žádné přiměřené tržní substituty nebo jich má jen velmi málo;

b) neposkytování této referenční hodnoty nebo její poskytování na základě vstupních údajů, které již plně nereprezentují podkladový trh nebo ekonomickou realitu nebo které jsou nespolehlivé, by mělo významný a nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom nebo v několika členských státech.

Před vydáním rozhodnutí o určení orgán ESMA co nejdříve informuje administrátora referenční hodnoty o svém záměru a vyzve jej, aby do 15 pracovních dnů poskytl orgánu ESMA odůvodněné prohlášení obsahující veškeré informace důležité pro účely posouzení souvisejícího s určením referenční hodnoty jako referenční hodnoty se značným významem.

Orgán ESMA případně co nejdříve vyzve příslušný orgán jurisdikce, v níž se administrátor nachází, aby poskytl veškeré relevantní informace pro účely posouzení souvisejícího s určením referenční hodnoty.

Orgán ESMA odůvodní každé rozhodnutí o určení a zohlední, zda existují dostatečné důkazy o tom, že jsou splněny podmínky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, a to s ohledem na specifické vlastnosti dotčené referenční hodnoty.

Orgán ESMA zveřejní své odůvodněné rozhodnutí na svých internetových stránkách a bez zbytečného odkladu o něm vyrozumí příslušný žádající orgán nebo příslušné žádající orgány.

7.    Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem dalšího upřesnění metody výpočtu, která se má použít pro stanovení prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. a) tohoto článku, aby odrážela vývoj trhů, cen a regulace.“

12)Vkládá se nový článek 24a, který zní:

„Článek 24a

Požadavky na administrátory referenčních hodnot se značným významem

1)Do 60 pracovních dnů od oznámení podle čl. 24 odst. 2 požádá administrátor referenční hodnoty, která splňuje kritérium uvedené v odst. 1 písm. a) uvedeného článku, o povolení k činnosti nebo registraci u příslušného orgánu členského státu, v němž se nachází. Jestliže se tento administrátor nachází ve třetí zemi a na danou referenční hodnotu se nevztahuje rozhodnutí o rovnocennosti přijaté podle článku 30, požádá tento administrátor do 60 pracovních dnů od oznámení uvedeného v čl. 24 odst. 2 o jedno z těchto opatření:

a)uznání u orgánu ESMA postupem podle článku 32;

b)přejetí postupem podle článku 33.

2)Do 60 pracovních dnů od určení podle čl. 24 odst. 3 požádá administrátor dotčené referenční hodnoty, pokud již nemá povolení k činnosti nebo registraci, o povolení k činnosti nebo registraci u určujícího příslušného orgánu v souladu s článkem 34.

3)Do 60 pracovních dnů od určení podle čl. 24 odst. 6 požádá administrátor dotčené referenční hodnoty, pokud se na dotčenou referenční hodnotu nevztahuje rozhodnutí o rovnocennosti přijaté podle článku 30, o jedno z těchto opatření:

a) uznání u orgánu ESMA postupem podle článku 32;

b)přejetí postupem podle článku 33.

4)Orgán ESMA nebo příslušné orgány využijí pravomocí v oblasti dohledu a sankcí, které jim byly svěřeny podle tohoto nařízení, aby zajistily, že příslušní administrátoři budou dodržovat své povinnosti.

5)Příslušný orgán nebo orgán ESMA vydá veřejné oznámení, v němž uvede, že referenční hodnota se značným významem poskytovaná administrátorem není v souladu s tímto nařízením a že uživatelé by se měli zdržet používání této referenční hodnoty, je-li splněna některá z těchto podmínek:

a)do 60 pracovních dnů od oznámení podle čl. 24 odst. 2, určení podle čl. 24 odst. 3 nebo určení podle čl. 24 odst. 6 dotčený administrátor nezahájil postupy s cílem vyhovět odstavci 2 tohoto článku;

b)postupy povolování činnosti, registrace, uznávání nebo přejímání selhaly;

c)orgán ESMA zrušil registraci administrátora v souladu s článkem 31;

d)orgán ESMA zrušil uznání dotčeného administrátora nebo pozastavil jeho platnost v souladu s čl. 34 odst. 6;

e)dotčenému administrátorovi skončila platnost přejetí;

f)příslušný orgán odebral povolení k činnosti či zrušil registraci dotčeného administrátora nebo pozastavil jejich platnost.

Příslušné orgány oznámí orgánu ESMA všechna vydaná veřejná oznámení bez zbytečného odkladu. Orgán ESMA zveřejňuje všechna vydaná veřejná oznámení na svých internetových stránkách. Orgán ESMA nebo příslušný orgán bez zbytečného odkladu odstraní veřejné oznámení, jakmile pomine důvod, pro který bylo vydáno.“

13)V hlavě III se zrušuje kapitola 6.

14)Článek 29 se mění takto:

a)nadpis se nahrazuje tímto:

„Používání referenčních hodnot se značným významem, referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu“;

b)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

   „1.    Dohlížená osoba nesmí uvádět nové odkazy na referenční hodnotu se značným významem nebo na kombinaci takových referenčních hodnot v Unii, pokud je tato referenční hodnota nebo kombinace referenčních hodnot předmětem veřejného oznámení vydaného orgánem ESMA nebo příslušným orgánem v souladu s čl. 24a odst. 5. Dohlížená osoba nesmí uvádět nové odkazy na referenční hodnotu EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnotu EU navázanou na Pařížskou dohodu nebo na kombinaci těchto referenčních hodnot v Unii, pokud administrátor těchto referenčních hodnot není uveden v rejstříku podle článku 36.

Dohlížené osoby pravidelně nahlížejí do jednotného evropského přístupového místa uvedeného v článku v článku 28a nebo do registru ESMA uvedeného v článku 36, aby si ověřily regulační status administrátorů referenčních hodnot se značným významem, referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu, které hodlají používat.

Odchylně od prvního pododstavce může orgán ESMA nebo případně příslušný orgán povolit používání referenční hodnoty, na kterou se vztahuje veřejné oznámení vydané v souladu s čl. 24a odst. 5, po dobu šesti měsíců od zveřejnění veřejného oznámení, přičemž toto období lze jednou prodloužit, pokud je to nezbytné k zabránění vážnému narušení trhu.“;

c)vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Dohlížená osoba, která ve stávajících finančních smlouvách nebo finančních nástrojích používá referenční hodnotu, na kterou se vztahuje veřejné oznámení vydané v souladu s čl. 24a odst. 5, nahradí tuto referenční hodnotu vhodnou alternativou do šesti měsíců od zveřejnění tohoto oznámení nebo vydá a na svých internetových stránkách zveřejní prohlášení, v němž bude klienty informovat o neexistenci vhodné alternativy.“

15)Článek 32 se mění takto:

a)odstavec 1 se zrušuje;

b)odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.    Administrátor nacházející se ve třetí zemi, který má v úmyslu získat uznání podle čl. 24a odst. 1 a 3, musí dodržovat toto nařízení s výjimkou čl. 11 odst. 4 a článků 16, 20, 21 a 23. Administrátor nacházející se ve třetí zemi může tuto podmínku splnit uplatňováním zásad organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo případně zásad organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy, pokud je takové uplatňování rovnocenné dodržení tohoto nařízení, s výjimkou čl. 11 odst. 4 a článků 16, 20, 21 a 23.

   Při určování, zda je splněna podmínka uvedená v prvním pododstavci, a při posuzování souladu se zásadami organizace IOSCO pro finanční referenční hodnoty, případně se zásadami IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy, může orgán ESMA zohlednit:

a)posouzení administrátora nacházejícího se ve třetí zemi nezávislým externím auditorem;

b)osvědčení vydané příslušným orgánem třetí země, v níž se administrátor nachází.

   Pokud je administrátor ze třetí země schopen prokázat, že jím poskytovaná referenční hodnota je referenční hodnotou týkající se regulovaných údajů nebo referenční hodnotou cen komodit, která není založena na údajích poskytovaných dodavateli, z nichž většinu tvoří dohlížené osoby, není administrátor povinen dodržovat požadavky, které se podle článku 17 a čl. 19 odst. 1 nevztahují na poskytování referenčních hodnot týkajících se regulovaných údajů a referenčních hodnot cen komodit.

3.    Administrátor nacházející se ve třetí zemi, který má v úmyslu získat uznání, musí mít svého právního zástupce. Tímto právním zástupcem musí být fyzická nebo právnická osoba nacházející se v Unii, kterou administrátor výslovně jmenoval, aby jeho jménem jednala, pokud jde o povinnosti administrátora stanovené tímto nařízením. Právní zástupce vykonává společně s administrátorem funkci dohledu nad poskytováním referenčních hodnot administrátorem podle tohoto nařízení a v tomto ohledu je odpovědný orgánu ESMA.“;

c)v odstavci 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Administrátor nacházející se ve třetí zemi, který má v úmyslu získat uznání podle odstavce 2, požádá o uznání orgán ESMA. Žádající administrátor předloží veškeré informace nezbytné k tomu, aby orgánu ESMA prokázal, že v okamžiku uznání bude mít zavedena veškerá opatření nezbytná ke splnění požadavků uvedených v odstavci 2, pokud jde o jeho referenční hodnotu nebo referenční hodnoty, které byly určeny v souladu s článkem 24. V příslušném případě uvede žádající administrátor příslušný orgán ve třetí zemi odpovědný za dohled nad tímto administrátorem.

Do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti posoudí orgán ESMA, zda je žádost úplná, a vyrozumí o tom žadatele. Je-li žádost neúplná, předloží žadatel další informace, které si orgán ESMA vyžádá. Lhůta uvedená v tomto pododstavci se uplatňuje ode dne, kdy žadatel takové další informace poskytne.“

16)Článek 34 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

   „1.    Fyzická nebo právnická osoba nacházející se v Unii, která jedná nebo hodlá jednat jako administrátor, požádá příslušný orgán určený podle článku 40 pro členský stát, v němž se tato osoba nachází, o:

a)povolení k činnosti, pokud poskytuje nebo hodlá poskytovat indexy, jež jsou používány nebo jsou zamýšleny k použití jako referenční hodnoty s kritickým významem, referenční hodnoty se značným významem, referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem nebo referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu;

b)registraci, pokud je dohlíženou osobou, jež není administrátorem, a poskytuje nebo hodlá poskytovat indexy, jež jsou používány nebo jsou zamýšleny k použití jako referenční hodnoty se značným významem, referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem nebo referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu, pokud je splněna podmínka, že činnosti poskytování referenční hodnoty nebrání oborová pravidla, která se na tuto dohlíženou osobu použijí, a žádný z poskytovaných indexů by nebyl referenční hodnotou s kritickým významem.“;

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Žádost uvedená v odstavci 1 se podává do 30 pracovních dnů ode dne, kdy dohlížená osoba uzavře jakoukoli dohodu o tom, že určitý index poskytovaný žadatelem bude používán jako reference u určitého finančního nástroje nebo finanční smlouvy nebo k měření výkonnosti určitého investičního fondu, případně ve lhůtách stanovených v čl. 24a odst. 2 a 3.“

17)V čl. 36 odst. 1 se doplňují nová písmena e) až j), která znějí:

„e)    referenční hodnoty, na které se vztahuje prohlášení zveřejněné orgánem ESMA nebo příslušným orgánem podle čl. 24 odst. 2, a hypertextové odkazy na tato prohlášení;

f)    referenční hodnoty, na které se vztahují určení příslušnými orgány oznámená orgánu ESMA podle čl. 24 odst. 4, a hypertextové odkazy na tato určení;

g)    referenční hodnoty, na které se vztahují určení orgánem ESMA, a hypertextové odkazy na tato určení;

h)    referenční hodnoty, na které se vztahují veřejná oznámení vydaná orgánem ESMA a příslušnými orgány podle čl. 24a odst. 5, a hypertextové odkazy na tato veřejná oznámení;

i)    výčet referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu, které jsou k dispozici pro použití v Unii;

j)    výčet referenčních hodnot s kritickým významem.“

18)V čl. 41 odst. 1 se doplňují nová písmena k) a l), která znějí:

„k)    určit referenční hodnotu jako referenční hodnotu se značným významem podle čl. 24 odst. 3;

l)    v případě důvodného podezření na porušení některého z požadavků stanovených v kapitole 3A požadovat, aby administrátor na dobu nejvýše dvanácti měsíců:

i)    ukončil poskytování referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem nebo referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu;

ii)    neuváděl odkazy na referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu v názvu referenčních hodnot, které zpřístupňuje k použití v Unii, nebo v právní či marketingové dokumentaci těchto referenčních hodnot;

iii)    neuváděl odkazy na splnění požadavků, které se vztahují na poskytování těchto referenčních hodnot, v názvu referenčních hodnot, které zpřístupňuje pro použití v Unii, nebo v právní či marketingové dokumentaci těchto referenčních hodnot;“.

19)Článek 42 se mění takto:

a)v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) jakékoli porušení článků 4 až 16, článků 19a, 19b, 19c a 21, článků 23 až 29 nebo článku 34, pokud se tyto články použijí, a“;

b)odstavec 2 se mění takto:

i)    v písmeni g) se bod i) nahrazuje tímto:

„i)    v případě porušení článků 4 až 10, čl. 11 odst. 1 písm. a), b), c) a e), čl. 11 odst. 2 a 3, článků 12 až 16, článku 21, článků 23 až 29 a 34 nejméně 500 000 EUR nebo v členských státech, jejichž úřední měnou není euro, odpovídající hodnotu ve vnitrostátní měně ke dni 31. prosince 2023, nebo“;

ii)    v písmenu h) se bod i) nahrazuje tímto:

„i)    v případě porušení článků porušení článků 4 až 10, čl. 11 odst. 1 písm. a), b), c) a e), čl. 11 odst. 2 a 3, článků 12 až 16, článku 21, článků 23 až 29 a 34 buď nejméně 1 000 000 EUR, nebo v členských státech, jejichž úřední měnou není euro, odpovídající hodnotu ve vnitrostátní měně ke dni 31. prosince 2023, nebo nejméně 10 % jejich celkového ročního obratu podle poslední dostupné účetní závěrky schválené vedoucím orgánem, podle toho, která částka je vyšší, nebo“.

20)Článek 49 se mění takto:

a)odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.    Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19a odst. 2, čl. 19c odst. 1, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 7, čl. 27 odst. 2b, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 30. června 2024. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději 31. prosince 2028. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.    Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19a odst. 2, čl. 19c odst. 1, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 7, čl. 27 odst. 2b, čl. 30 odst. 2a a 3a, čl. 33 odst. 7, čl. 48i odst. 10, čl. 48l odst. 3, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po svém zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“;

b)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.    Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19a odst. 2, čl. 19c odst. 1, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 7, čl. 27 odst. 2b, čl. 30 odst. 2a a 3a, čl. 33 odst. 7, čl. 48i odst. 10, čl. 48l odst. 3, čl. 51 odst. 6 nebo čl. 54 odst. 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“

21)V článku 51 se vkládá nový odstavec 4c, který zní:

„4c. Příslušné orgány a orgán ESMA zajistí, aby administrátoři referenčních hodnot, kteří získali povolení k činnosti, registraci, přejetí nebo uznání ke dni [Úřad pro publikace: vložte datum = datum použitelnosti tohoto pozměňujícího nařízení], mohli využít zjednodušeného postupu, pokud požádají o povolení k činnosti, registraci, uznání nebo přejetí podle čl. 24a odst. 1, 2 nebo 3, a to do … [Úřad pro publikace: vložte datum = datum použitelnosti tohoto pozměňujícího nařízení + dva roky].“

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2026.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1)    COM(2023) 168 final.

(2)    Index je statistická míra, obvykle ceny nebo množství, vypočtená nebo stanovená na základě reprezentativního souboru podkladových dat.

(3)    Výpočet na základě celkové hodnoty finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů v Unii, pro které se daná referenční hodnota používá jako reference určená administrátorem referenční hodnoty.

(4)    Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1368, ve znění pozdějších předpisů.

(5)    Tento údaj nezahrnuje neznámý počet referenčních hodnot se značným významem nabízených administrátory mimo EU, kteří v dané době nezískali uznání nebo přejetí.

(6)    Stínovaná oblast odpovídá referenčním hodnotám, u nichž by administrátor již nemusel být registrován; viz níže.

(7)    Dohlížené osoby jsou definovány v čl. 3 odst. 1 bodě 17 nařízení o referenčních hodnotách.

(8)    Ustanovení čl. 2 odst. 1 nařízení o referenčních hodnotách. Nařízení o referenčních hodnotách upravuje používání referenční hodnoty dohlíženými osobami v EU, které označujeme jako „uživatele referenčních hodnot“. Klienti těchto dohlížených osob, investoři a podniky, kteří hodlají vstoupit do expozice vůči referenčním hodnotám formou některého z výše uvedených případů použití, budou označováni jako „koneční uživatelé“ referenčních hodnot.

(9)    Viz https://webgate.ec.europa.eu/regdel/#/delegatedActs/2036?lang=cs .  

(10)    Viz zpráva orgánu ESMA o sankcích uložených podle nařízení o referenčních hodnotách za rok 2021; https://www.esma.europa.eu/document/report-sanctions-imposed-under-benchmarks-regulation-in-2021.

(11)    COM(2023) 455 final.

(12)    Tamtéž.

(13)    Příkladem relevantního maloobchodního trhu mohou být hypotéky nebo velmi oblíbené investiční fondy.

(14)    Veškeré informace obsažené v registru podle článku 36 budou rovněž přístupné prostřednictvím jednotného evropského přístupového místa.

(15)    V zájmu ochrany integrity a dobré pověsti souvisejících „označení EU“ by referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu a referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem zůstaly v oblasti působnosti nařízení a mohli by je poskytovat pouze administrátoři s povolením k činnosti nebo registrací v Unii.

(16)    V souladu s definicí „používání referenční hodnoty“ v čl. 2 odst. 1 nařízení o referenčních hodnotách.

(17)    Na chování ve vztahu k referenčním hodnotám podle článku 2 se vztahuje nařízení o zneužívání trhu. Podle článku 12 nařízení o zneužívání trhu se jako manipulace s trhem označuje i činnost spočívající v předání nepravdivých anebo zavádějících informací nebo nepravdivých nebo zavádějících vstupních údajů ve vztahu k referenční hodnotě, pokud osoba, která tyto informace či vstupní údaje předala, věděla nebo měla vědět, že jsou nepravdivé nebo zavádějící, nebo jakékoli jiné jednání, které manipuluje s výpočtem referenční hodnoty. V legislativním návrhu „nařízení o kotování“ Komise navrhla změnit nařízení o zneužívání trhu tak, aby administrátoři referenčních hodnot a dodavatelé vstupních údajů spadali do režimu správních sankcí, a to změnou čl. 30 odst. 2 písm. e) až g). Navrhované změny článku 23 rovněž posilují pravomoc příslušných orgánů, pokud jde o administrátory referenčních hodnot.

(18)    Ustanovení čl. 20 odst. 1 písm. a) nařízení o referenčních hodnotách, které vyžaduje, aby se referenční hodnota používala jako reference u finančních smluv a finančních nástrojů o celkové hodnotě nejméně 500 miliard EUR.

(19)    Ustanovení čl. 20 odst. 1 písm. b) nařízení o referenčních hodnotách.

(20)    Po získání přístupu na trh EU prostřednictvím uznání nebo přejetí. Kromě toho neznámý počet administrátorů mimo EU nabízí v EU referenční hodnoty se značným významem podle přechodných ustanovení.

(21)     Referenční hodnoty, na které odkazuje celkový objem finančních smluv a finančních nástrojů přesahující 50 miliard EUR, nebo [které nemají] žádné nebo mají jen velmi málo vhodných tržních substitutů a [mohly by způsobit] významný a nepříznivý dopad na integritu trhu, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo financování domácností či podniků v jednom nebo více členských státech.

(22)    Veškeré údaje v tomto oddíle byly vykázány orgánem ESMA, a to i na základě komerční databáze ( www.rimes.com ).

(23)    ABS Benchmarks Administration CO PTE. LTD. (Singapur) a ASX Benchmarks Limited (Austrálie).

(24)    S&P Dow Jones Indices, LLC (USA) a SIX Index AG (Švýcarsko).

(25)    Hedge Fund Research, Inc. (USA), ICAP information Services Limited (Spojené království), Invesco Indexing LLC (USA), JPX Market Innovation & Research, Inc. (Japonsko), Leonteq Securities AG (Švýcarsko), LPX AG (Švýcarsko), Nikkei Inc. (Japonsko), Scientific Infra Pte Ltd (Singapur), STOXX Ltd. (Švýcarsko), WisdomTree, Inc. (USA).

(26)    COM(2023) 314 final. Ratingy ESG jsou „stanoviska“ poskytovatele ratingu, která by neměla být vykládána jako forma označování nebo certifikace.

(27)    COM(2023) 455 final.

(28)    SWD(2020) 147 final.

(29)    COM(2023) 455 final.

(30)     https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12016-Report-pursuant-to-Article-54-of-the-Benchmark-Regulation/public-consultation_cs a https://finance.ec.europa.eu/regulation-and-supervision/consultations/finance-2022-benchmarks-third-country_en

(31)     https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13762-Review-of-the-scope-and-third-country-regime-of-the-Benchmark-Regulation_cs  

(32)    Cílená konzultace v létě 2022 obsahovala otázky týkající se nákladů, přinesla však pouze neověřené informace.

(33)    Jeden z hlavních administrátorů referenčních hodnot odhadl celkové počáteční náklady administrátora s povolením k činnosti v EU na 2 až 3 miliony EUR a roční náklady na průběžný dohled na 1,5 až 2 miliony EUR.

(34)    Tyto poplatky se značně liší, od paušálních ročních poplatků ve výši několika set eur, které účtují některé vnitrostátní orgány, až po poplatky založené na skutečných okamžitých výdajích na dohled.

(35)    Úř. věst. C, , s. .

(36)    Úř. věst. C, , s. .

(37)    Úř. věst. C, , s. .

(38)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).

(39)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).