EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 12.9.2023

COM(2023) 528 final

2023/0320(CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY,

kterou se zavádí daňový systém sídla pro mikropodniky a malé a střední podniky a kterou se mění směrnice 2011/16/EU

{SEC(2023) 308 final} - {SWD(2023) 301 final} - {SWD(2023) 302 final} - {SWD(2023) 303 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU 

•Odůvodnění a cíle návrhu 

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

Unie kapitálových trhů navíc mobilizuje přeshraniční soukromé investice do podniků všech velikostí, které doplňují veřejnou podporu a vedou ke snížení závislosti malých a středních podniků na jediném zdroji nebo jediném poskytovateli financování.

V neposlední řadě, aby mohly malé a střední podniky přímo využívat výhod vnitřního trhu bez zbytečné dodatečné administrativní zátěže, stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 6 , kterým byla zřízena jednotná digitální brána, obecná pravidla pro online poskytování informací, postupů a asistenčních služeb důležitých pro fungování vnitřního trhu. Informace o daňových předpisech stanovených v této směrnici by měly být rovněž zpřístupněny přeshraničním uživatelům prostřednictvím jednotné digitální brány v souladu s nařízením (EU) 2018/1724 v kategorii L.5.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA 

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita 

•Volba nástroje 

3.VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Výsledky konzultací se zúčastněnými stranami

V kontextu širšího balíčku „Podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů (směrnice BEFIT)“ zahájily útvary Komise veřejnou konzultaci, která se týkala i aspektů relevantních pro malé a střední podniky. Všechny obdržené příspěvky byly řádně zváženy, a to i s ohledem na malé a střední podniky.

Na setkání se sítí zmocněnců pro malé a střední podniky, což je skupina odborníků, s níž Komise pravidelně jedná, byly konzultovány zúčastněné strany z řad malých a středních podniků a byly vyměněny názory na možnosti, které se plánují konkrétně pro malé a střední podniky působící v zahraničí.

•Posouzení dopadů

Zpráva o posouzení dopadů připojená k tomuto návrhu vychází z návrhu zprávy o posouzení dopadů, který byl přezkoumán Výborem pro kontrolu regulace a projednán na příslušném zasedání dne 24. května 2022. Ve stanovisku ze dne 26. května 2023 uvedl Výbor pro kontrolu regulace doporučení.

Bylo považováno za nezbytné, aby iniciativy posuzované ve zprávě, k nimž Výbor pro kontrolu regulace vydal kladné stanovisko s výhradou, byly předloženy jako samostatné návrhy. Z tohoto důvodu uvedená zpráva o posouzení dopadů posuzuje pouze dopad tohoto návrhu.

Zpráva o posouzení dopadů tohoto návrhu věrně odráží analýzu dopadu na malé a střední podniky obsaženou v kontrolovaném návrhu posouzení dopadů a zahrnuje v tomto ohledu doporučení Výboru pro kontrolu regulace.

Zpráva zkoumá dopad návrhu na základě několika politických možností, z nichž jsou posuzovány tři:

V základní možnosti (status quo) by byl zachován stávající politický rámec. To znamená, že by v EU nadále existovalo 27 různých systémů daně z příjmů právnických osob a pro malé a střední podniky se zdanitelnou přítomností v jiném členském státě (jiných členských státech) by se nenabízelo žádné administrativní zjednodušení. To by vedlo k přetrvávajícím překážkám řádného fungování vnitřního trhu, neboť malé a střední podniky budou i nadále čelit nepřiměřeně vyšším nákladům na dodržování předpisů a nerovným podmínkám. V porovnání s možnostmi politiky by to znamenalo hospodářskou ztrátu v důsledku pokračující nedostatečné účasti malých a středních podniků na vnitřním trhu.

Možnost 1: Volitelný daňový systém sídla pro malé a střední podniky se stálými provozovnami

Jednou z možností je zahrnout do oblasti působnosti návrhu pouze malé a střední podniky se stálými provozovnami v jiných členských státech, nikoliv malé a střední podniky s dceřinými společnostmi. Takové malé a střední podniky by měly zdanitelnou přítomnost v jednom nebo více členských státech prostřednictvím stálých provozoven. Tato možnost navrhuje, aby se zdanitelné výsledky hospodaření každé stálé provozovny malého a středního podniku vypočítávaly v souladu s platnými pravidly státu sídla, pokud se malý a střední podnik pro tento režim rozhodne. Malé a střední podniky by se musely výslovně k tomuto režimu přihlásit. Aby se zabránilo obcházení pravidel, byla by tato pravidla spojena s požadavkem, aby se malé a střední podniky, které se pro ně rozhodnou, zavázaly pravidla státu sídla uplatňovat po určitou minimální dobu, například pět let. Kromě toho budou mít malé a střední podniky právo každých pět let bez omezení své rozhodnutí obnovit, pokud budou i nadále splňovat požadavky na způsobilost. Ustanovení o způsobilosti, ale i ustanovení o ukončení jsou navržena tak, aby odrazovala od zneužívání a možných praktik daňového plánování, jako je záměrný přesun sídla do země s nízkým zdaněním.

Možnost 2: Volitelný daňový systém sídla pro malé a střední podniky se stálými provozovnami a dceřinými společnostmi

Druhou možností je povolit způsobilým malým a středním podnikům použít stejný soubor pravidel pro výpočet zdanitelných výsledků hospodaření jak stálých provozoven, tak dceřiných podniků. Výpočet by se obdobně prováděl podle pravidel platných v členském státě sídla nebo ústředí. Tím by se oblast působnosti návrhu rozšířila i na skupiny subjektů. Analýza technických prvků je stejná jako v případě první možnosti, ale důsledky se liší v závislosti na tom, zda se společná pravidla použijí na dceřiné společnosti nebo na stálé provozovny, protože dceřiné společnosti jsou samostatnými právnickými osobami, zatímco stálé provozovny jsou součástí stejného právního subjektu jako sídlo.

Z posouzení dopadů vyplývá, že upřednostňovanou možností je možnost 1. Nejenže se jeví jako účinná při dosahování specifických cílů iniciativy, ale navíc prokazuje účinnost, neboť její omezená oblast působnosti je vymezena tak, aby zahrnovala pouze ty malé a střední podniky se stálou provozovnou v jiném členském státě, které se skutečně nacházejí v počáteční fázi rozšíření.

Pro malé a střední podniky, které možná plánují expanzi přes hranice a které možná brzdila vidina vysokých nákladů na dodržování předpisů, by zjednodušení dané cíle do značné míry řešilo. Pravidla jsou pro malé a střední podniky v oblasti působnosti volitelná, a proto je mohou využívat ty, které z nich mohou mít prospěch, což by pro tyto malé a střední podniky mělo být efektivní.

Lze očekávat, že malé a střední podniky, které se budou chtít rozšířit přes hranice, tak nejspíše učiní v první řadě prostřednictvím stálé provozovny, a nikoli již založením samostatné právnické osoby podle práva obchodních společností jiných členských států. Druhá možnost by byla spojena také s dodatečnými náklady na dodržování předpisů. Z tohoto důvodu by tato možnost byla účinná i z hlediska podpory přeshraničního rozšiřování, konkrétně odstraněním daňových překážek, které mohou malým a středním podnikům bránit v plné účasti na vnitřním trhu.

Posouzení dopadů zahrnuje analýzu poměru nákladů a přínosů iniciativy, který by měl být příznivý. Mezi přínosy pro malé a střední podniky v rámci této možnosti patří zjednodušení, která by iniciativa zavedla, jež by mohla snížit současné náklady na dodržování daňových předpisů pro jednotlivé podniky, a očekává se, že by stimulovala investice a růst prostřednictvím většího počtu přeshraničních činností. Přínosy se očekávají také na straně daňové správy, jednak díky vyřizování daňových přiznání, vyměřování a výběru daní na jednom správním místě a jednak díky snížení rizika podvodů nebo zneužití díky existenci jednotného systému. V současné době je možnost nesrovnalostí a podvodů u daňového poplatníka se stálými provozovnami v několika členských státech vyšší, než kdyby tento poplatník jednal s jediným orgánem daňové správy; audity a kontroly by byly jednodušší a přísnější.

Náklady návrhu nelze přesně odhadnout, protože návrh nemá obdobu v minulosti a neexistují žádné zvláštní údaje, které by bylo možné spolehlivě použít k přesným odhadům. Zpráva nicméně popisuje možné náklady pro malé a střední podniky a daňové správy a uvádí některé odhady. Odhaduje se, že náklady budou malé ve srovnání s odhadovanými přínosy plynoucími ze zjednodušení. Tyto odhady jsou uvedeny v příloze 3 zprávy o posouzení dopadů.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Cílem návrhu je snížit regulační zátěž pro daňové poplatníky i orgány daňové správy. Náklady na dodržování daňových předpisů jsou pro malé a střední podniky zátěží, a jejich snížení tedy bude hlavním přínosem provedení této iniciativy. Odhadované snížení nákladů na dodržování předpisů je uvedeno ve zprávě o posouzení dopadů.

Aby byly cíle iniciativy splněny přiměřeným způsobem, je upřednostňovanou možností podnětu možnost 1. Malé a střední podniky se stálou provozovnou v jiném členském státě (jiných členských státech) budou mít možnost použít pro výpočet zdanitelného výsledku hospodaření své stálé provozovny daňová pravidla svého sídla. Tato možnost vlastního uvážení, která je daňovému poplatníkovi ponechána, by měla účinně snížit regulační zátěž. Malé a střední podniky se pro tuto možnost pravděpodobně rozhodnou, pokud budou moci využít zjednodušení, které tato pravidla nabízejí. V opačném případě budou nadále uplatňovat stávající pravidla. Rozsah působnosti návrhu tak zajišťuje, že náklady malých a středních podniků na dodržování předpisů zůstanou nízké. Vzhledem k tomu, že cílem návrhu je především řešit potřeby přeshraničních podniků, které mají zdanitelnou přítomnost ve více než jednom členském státě, bude mnoho mikropodniků fakticky mimo oblast působnosti. 

Orgány daňové správy, zejména hostitelských členských států, by měly rovněž těžit z očekávaného snížení pracovní zátěže, neboť podávání daňových přiznání, vyměřování a výběr daní budou centralizovány v členském státu sídla. Tato dodatečná pracovní zátěž pro členský stát sídla bude do určité míry kompenzována snížením počtu sporů a řízení, které v současné době vznikají v důsledku uplatňování různých souborů pravidel na stejné příjmy nebo transakce.

•Základní práva

Neočekává se, že by tento návrh měl významný dopad na základní práva. Navrhovaná opatření jsou v souladu s právy, svobodami a zásadami stanovenými v Listině základních práv EU.15 Článek 18 návrhu konkrétně zajišťuje ochranu osobních údajů. Vyrovnáním podmínek, odstraněním přeshraničních překážek a zajištěním větší daňové jistoty návrh rovněž přispěje k zamezení jakékoli diskriminace nebo neodůvodněného omezování svobod spojených s podnikáním.

4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Podrobnosti naleznete v legislativním finančním výkazu připojeném k návrhu. Vezměte na vědomí, že se nepředpokládá, že by měl tento návrh významné rozpočtové důsledky, neboť tyto důsledky se omezují na výměnu informací mezi členskými státy sídla a hostitelskými členskými státy.

5. OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv 

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu 

V neposlední řadě je zřejmé, že takové volitelné uplatňování pravidel může v některých případech vytvářet rizika narušení hospodářské soutěže, protože srovnatelné podniky mohou nakonec podléhat různým daňovým pravidlům. Přínosy však jednoznačně převažují nad těmito riziky, přičemž tento systém zejména kompenzuje dodatečné a značné náklady na dodržování daňových předpisů, které by jinak malým a středním podnikům se stálou provozovnou vznikly.

2023/0320 (CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY,

kterou se zavádí daňový systém sídla pro mikropodniky a malé a střední podniky a kterou se mění směrnice 2011/16/EU

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 115 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu 9 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 10 ,

V souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V Unii v současné době neexistuje společný přístup k výpočtu základu daně pro podniky. Podniky v EU tedy musí dodržovat pravidla různých systémů daně z příjmů právnických osob v závislosti na členském státě, ve kterém působí.

(2)Souběžná existence a vzájemné působení 27 různých systémů daně z příjmů právnických osob v Unii komplikuje dodržování daňových předpisů a vede k nerovným podmínkám pro podniky. Tento stav má větší dopad na malé a střední podniky než na větší daňové poplatníky a je stále patrnější, protože globalizace a digitalizace ekonomiky výrazně změnily vnímání hranic a obchodní modely. Pokusy vlád přizpůsobit se této nové realitě vedly k nejednotné reakci členských států, což vedlo k dalšímu narušení vnitřního trhu. Různé právní rámce navíc nevyhnutelně vedou k rozdílným postupům správy daní v jednotlivých členských státech. To s sebou často nese zdlouhavé postupy, které se vyznačují nepředvídatelností a nejednotností, jakož i vysokými náklady na dodržování předpisů.

(3)Různé způsoby podnikání na vnitřním trhu vyžadují, aby různé podniky volily různá řešení, pokud jde o řešení aktuálních výzev, které přináší jejich přeshraniční činnost. Pro menší podniky, které nejsou součástí skupiny, je přeshraniční rozšiřování obtížnější než pro větší podniky. Pro tyto menší podniky je více zatěžující potýkat se se složitými postupy a vysokými náklady na dodržování předpisů. Je tedy zřejmé, že mikropodniky a malé a střední podniky v počátečních fázích svého rozšiřování potřebují řešení, jako je zjednodušený mechanismus pro výpočet zdanitelného výsledku jejich hospodaření, pokud působí přeshraničně výhradně prostřednictvím stálých provozoven.

(4)Aby se odstranila daňová nejistota a potíže s dodržováním pravidel neznámého daňového systému při působení v jiném členském státě (jiných členských státech), což je jeden z klíčových faktorů, které brání malým a středním podnikům v rozšíření do zahraničí, měl by se zdanitelný výsledek stálé provozovny vypočítávat na základě pravidel členského státu, v němž je sídlo (ústředí malého a středního podniku) daňovým rezidentem. To rovněž znamená, že by se nadále uplatňovaly zásady, kterými se řídí přisuzování příjmů stálé provozovně, stanovené v příslušné dvoustranné smlouvě o zamezení dvojího zdanění mezi členským státem stálé provozovny a členským státem sídla. Aby se zajistilo, že nová pravidla přinesou malým a středním podnikům zjednodušení, mělo by být jejich uplatňování dobrovolné, a tedy ponecháno na rozhodnutí daňového poplatníka.

(5)Aby se zabránilo nekalým daňovým praktikám, jsou navržena zvláštní pravidla proti zneužívání daňových předpisů, například s cílem řešit rizika vyhýbání se daňovým povinnostem spojená s přemístěním daňového rezidentství malého a středního podniku, a zabránit tak tomu, aby umístění sídla bylo určeno na základě daňových motivů. Proto by bylo třeba sledovat vývoj obratu přisuzovaného stálé provozovně (stálým provozovnám) s cílem zachovat jejich činnost jako vedlejší vůči hlavní činnosti, kterou by mělo vykonávat sídlo. Tímto způsobem by se zabránilo riziku zneužívání pravidel zřizováním prázdných sídel, zatímco se většina obchodních činností odehrává v zahraničí. Stejně tak by měla být přísně podmíněna způsobilost pro systém daňového zjednodušení, jakož i ukončení a obnovení zvolení této možnosti. Tyto podmínky by měly být spojeny s požadavky týkajícími se obratu sídla ve srovnání s obratem stálé provozovny (stálých provozoven). Cílem by bylo dále zdůraznit, že činnost provozovaná prostřednictvím stálé provozovny (stálých provozoven) může být pouze rozšířením hlavní činnosti sídla. Kromě toho by měla mít možnost uplatnění rámce pro zjednodušení daní povinně určitou dobu trvání, aby se zabránilo situacím, kdy je rezidentství sídla často přesouváno za účelem využití příležitostných a krátkodobých daňově výhodných situací.

(6)Mezinárodní lodní doprava je specifickým odvětvím činnosti, na které se v několika členských státech vztahují zvláštní daňové režimy. Tyto režimy většinou spočívají ve výpočtu základu daně na základě tonáže (tj. prostornosti) provozovaných lodí, nikoli na základě skutečných zisků nebo ztrát společnosti. Na základě tohoto předpokladu by malé a střední podniky, které mají příjmy z činností v oblasti lodní dopravy, na něž se vztahuje daňový režim na základě tonáže, měly být vyloučeny z možnosti zvolit si pravidla pro zjednodušení pro malé a střední podniky, pokud jde o tyto příjmy přisuzované stálé provozovně. Tímto vyloučením by se předešlo dalším komplikacím, které by mohly vzniknout v důsledku vzájemného působení mezi rámcem pro zjednodušení zdanění malých a středních podniků a daňové režimy na základě tonáže. Kromě toho by se taková případná komplikace jevila jako nepřiměřená vzhledem k tomu, že v některých členských státech takové zvláštní daňové režimy neexistují. Z oblasti působnosti směrnice by nebyla vyloučena žádná jiná odvětví činnosti.

(7)Cílem návrhu je výrazné zjednodušení postupů, a proto by mělo být zavedeno jedno správní místo, v jehož rámci by se daňová přiznání, vyměření daně a výběr daně splatné stálou provozovnou (stálými provozovnami) vyřizovaly prostřednictvím jediného daňového orgánu („orgánu daňového přiznání“), tj. daňového orgánu v členském státě sídla. Kontroly, odvolání a postupy řešení sporů by se prováděly především na vnitrostátní úrovni, při plném respektování svrchovanosti členských států v daňových záležitostech, a v souladu s procesními pravidly příslušného členského státu. Pro podporu fungování jednoho správního místa by bylo rozhodující stanovit společné audity, které by zakládaly povinnost členského státu sídla spolupracovat, pokud daňový orgán stálé provozovny požádá o kontrolu týkající se výpočtu zdanitelného výsledku hospodaření jeho daňového poplatníka.

(8)Aby se předešlo roztříštěnosti oblasti působnosti, která může vyplývat z vnitrostátních specifik, jsou malými a středními podniky v oblasti působnosti ty, které jsou definovány podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 11 .

(9)Aby měly dotčené členské státy včasný přístup k příslušným daňovým informacím, měly by být tyto informace vyměňovány automaticky prostřednictvím společné komunikační sítě (CCN) vytvořené Unií. Směrnice Rady 2011/16/EU 12 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci za účelem zajištění jednotných podmínek pro sdělování a sdílení příslušných informací pro daňové účely mezi členskými státy, pro výběr a převod daní a také pro přezkum fungování systému zjednodušení daní. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 13 .

(11)Kromě toho, aby mohly malé a střední podniky přímo využívat výhod vnitřního trhu bez zbytečné dodatečné administrativní zátěže, měly by být informace o daňových ustanoveních stanovených v této směrnici zpřístupněny prostřednictvím jednotné digitální brány v souladu s nařízením (EU) 2018/1724 14 . Jednotná digitální brána poskytuje přeshraničním uživatelům jednotné kontaktní místo pro online poskytování informací, postupů a asistenčních služeb důležitých pro fungování vnitřního trhu.

(12)Za účelem změny určitých jiných než podstatných prvků této směrnice by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o aktualizaci příloh I až IV o právních formách malých a středních podniků a o daních ze zisku (kterým tyto formy malých a středních podniků podléhají), aby byly případně začleněny budoucí právní formy nebo daně s podobnými rysy, jaké mají formy uvedené v přílohách I až IV. V této souvislosti je obzvláště důležité, aby Komise během přípravných prací vedla příslušné konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 15 . Aby byla zajištěna rovná účast na přípravě aktů v přenesené pravomoci, dostávají Evropský parlament a Rada všechny dokumenty ve stejnou dobu jako odborníci členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se přípravou aktů v přenesené pravomoci zabývají.

(13)Vzhledem k tomu, že řádné provádění navrhovaných pravidel v každém členském státě má zásadní význam pro ochranu základu daně ostatních členských států, měla by jejich provádění a vymáhání sledovat Komise. Za tímto účelem by členské státy měly Komisi pravidelně sdělovat konkrétní informace, včetně statistik, o provádění a prosazování vnitrostátních opatření přijatých podle této směrnice na svém území. Za účelem vyhodnocení účinnosti navrhovaných nových pravidel by Komise měla vypracovat hodnocení na základě informací poskytnutých členskými státy a dalších dostupných údajů a případně k němu připojit návrh na změnu pravidel. Zpráva Komise by měla být zveřejněna.

(14)Členské státy mohou zpracovávat osobní údaje podle této směrnice výhradně za účelem ověření požadavků na způsobilost nebo stanovení daňové povinnosti stálých provozoven. Jakékoli zpracování osobních údajů prováděné za tímto účelem by mělo být v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

(15)Doba uchovávání je stanovena tak, aby členské státy mohly dodržet většinu pravidel v oblasti promlčení, a tudíž se přesně řídit příslušnými vnitrostátními pravidly, pokud jde o počátek nebo pozastavení lhůty. Doba uchovávání by však neměla být delší, než je nezbytné k zajištění toho, aby příslušné daňové orgány byly schopny stanovit daňové povinnosti, čímž se dosáhne rovnováhy mezi schopností daňového orgánu zajistit řádné vyměření a výběr daní a právem daňových poplatníků na právní jistotu. 

(16)Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie. Cílem této směrnice je zejména zajistit plné dodržování práva na ochranu osobních údajů a svobodu podnikání.

(17)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 a vydal stanovisko dne [...].

(18)Jelikož cíle této směrnice, totiž zjednodušení daňových pravidel pro některé malé a střední podniky působící na vnitřním trhu prostřednictvím stálé provozovny (stálých provozoven), nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej může být z důvodu existujících problémů způsobených vzájemným působením 27 různých systémů daně z příjmů právnických osob lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1
Předmět

Tato směrnice stanoví pravidla pro výpočet zdanitelného výsledku hospodaření stálých provozoven malých a středních podniků, které splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 1 (pravidla „zdanění sídla“).

Článek 2
Oblast působnosti

1.Tato směrnice se vztahuje na malé a střední podniky, které splňují následující kritéria:

a)jsou založeny podle práva členského státu a mají jednu z forem uvedených v přílohách I a II;

b)jsou daňovými rezidenty členského státu v souladu s daňovými předpisy tohoto členského státu, včetně jeho dvoustranných smluv o zamezení dvojího zdanění;

c)podléhají přímo nebo na úrovni svých vlastníků dani ze zisku uvedené v přílohách III a IV nebo jakékoli jiné dani s podobnými vlastnostmi;

d)považují se za mikropodniky nebo malé a střední podniky, jak jsou vymezeny ve směrnici 2013/34/EU 16 ;

e)působí v jiných členských státech výhradně prostřednictvím jedné nebo více stálých provozoven;

f)nejsou součástí konsolidované skupiny pro účely finančního účetnictví v souladu se směrnicí 2013/34/EU a představují samostatný podnik, který splňuje jednu z následujících podmínek:

–není přidruženým podnikem ve smyslu čl. 2 bodu 13 směrnice 2013/34/EU,

–není propojeným podnikem ve smyslu čl. 3 bodu 3 doporučení Komise 2003/361/ES.

2.Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem změny příloh I až IV, aby zohlednila změny právních předpisů členských států týkající se:

a)právních forem subjektů zřízených podle práva členského státu (přílohy I a II);

b)daní ze zisku nebo jiné daně s podobnými vlastnostmi, kterým tyto subjekty podléhají přímo nebo na úrovni svých vlastníků (přílohy III a IV).

3.Touto směrnicí není dotčeno právo členského státu, v němž se nachází stálá provozovna, určit použitelnou sazbu daně, ani použitelnost dvoustranných smluv o zamezení dvojího zdanění nebo pravidel sociální ochrany pracovníků v členském státě stálé provozovny.

Článek 3
Definice

Pro účely této směrnice se použijí následující definice:

1)„stálou provozovnou“ se rozumí stálé místo podnikání nacházející se v jiném členském státě, jak je definováno v příslušné dvoustranné smlouvě o zamezení dvojího zdanění, nebo pokud taková smlouva neexistuje, ve vnitrostátním právu;

2)„sídlem“ se rozumí malý nebo střední podnik uvedený v čl. 2 odst. 1, který působí v jiném členském státě nebo jiných členských státech výhradně prostřednictvím jedné nebo více stálých provozoven;

3)„členským státem sídla“ se rozumí členský stát, v němž je malý nebo střední podnik uvedený v čl. 2 odst. 1 daňovým rezidentem;

4)„pravidly zdanění sídla“ se rozumí pravidla zdanění členského státu sídla, která se používají pro výpočet zdanitelného výsledku hospodaření sídla a jeho stálých provozoven;

5)„hostitelským členským státem“ se rozumí členský stát, ve kterém se nachází stálá provozovna malého nebo středního podniku uvedená v čl. 2 odst. 1;

6)„zdanitelným výsledkem hospodaření stálé provozovny“ se rozumí zdanitelný příjem nebo ztráta vypočtené v souladu s pravidly zdanění sídla;

7)„orgánem daňového přiznání“ se rozumí příslušný daňový orgán v členském státě sídla;

8)„daňovým přiznáním podle pravidel zdanění sídla“ se rozumí daňové přiznání podané malým nebo středním podnikem uvedeným v čl. 2 odst. 1, které zahrnuje zdanitelné výsledky hospodaření sídla a stálé provozovny (stálých provozoven) vypočtené v souladu s pravidly zdanění sídla.

KAPITOLA II
Zdanění sídla

Článek 4
Požadavky na způsobilost

1.Sídlo se může rozhodnout uplatnit pravidla zdanění sídla ve vztahu ke své stálé provozovně (stálým provozovnám) v jiných členských státech, pokud splňuje následující požadavky:

a)společný obrat jeho stálých provozoven nepřekročil v posledních dvou účetních letech částku rovnající se dvojnásobku obratu dosaženého sídlem;

b)bylo v posledních dvou účetních letech daňovým rezidentem členského státu sídla;

c)splnilo v posledních dvou účetních letech podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 písm. d).

2.Pokud se sídlo rozhodne uplatňovat pravidla zdanění sídla v souladu s odstavcem 1, uplatňuje tato pravidla na všechny své stálé provozovny v jiných členských státech. Pokud vytvoří novou stálou provozovnu v jiném členském státě, použije na tuto stálou provozovnu pravidla zdanění sídla od okamžiku jejího vzniku.

Článek 5
Vyloučení z pravidel zdanění sídla

Pokud sídlo dosahuje příjmů z činností v oblasti lodní dopravy a na tyto příjmy se v členském státě sídla vztahuje daňový režim na základě tonáže, je takové sídlo vyloučeno z uplatňování pravidel zdanění sídla ve vztahu k jeho stálé provozovně (stálým provozovnám) v jiných členských státech v rozsahu, v jakém tyto provozovny dosahují příjmů z činností v oblasti lodní dopravy.

Článek 6
Využití možnosti uplatnit pravidla zdanění sídla

1.Sídlo, které se rozhodne uplatňovat na svou stálou provozovnu (své stálé provozovny) pravidla zdanění sídla, oznámí své rozhodnutí orgánu daňového přiznání spolu s názvem hostitelského členského státu (hostitelských členských států). Oznámení musí být učiněno nejméně tři měsíce před koncem účetního roku, který předchází účetnímu roku, v němž chce daný malý nebo střední podnik začít uplatňovat pravidla zdanění sídla.

2.Orgán daňového přiznání ověří, zda jsou splněny požadavky na způsobilost stanovené v článku 4, a informuje sídlo o svých zjištěních do dvou měsíců od oznámení uvedeného v odstavci 1.

3.Jsou-li požadavky na způsobilost splněny, informuje orgán daňového přiznání daňové orgány hostitelských členských států do dvou měsíců od oznámení uvedeného v odstavci 1, že zdanitelný výsledek příslušných stálých provozoven se vypočítá od následujícího účetního roku v souladu s pravidly zdanění sídla, jak jsou uplatňována v členském státě sídla. Daňový orgán hostitelského členského státu (hostitelských členských států) sdělí orgánu daňového přiznání použitelnou sazbu daně.

Informace uvedené v prvním pododstavci se sdělují prostřednictvím automatické výměny informací podle článku [8ae] směrnice 2011/16/EU.

Hostitelský členský stát může napadnout rozhodnutí orgánu daňového přiznání týkající se splnění požadavků na způsobilost v souladu s ustanoveními článku 13. Bez ohledu na tato řízení mohou malé a střední podniky začít pravidla zdanění sídla uplatňovat.

Pokud orgán daňového přiznání dospěje k závěru, že požadavky na způsobilost nejsou splněny, informuje o tom sídlo do dvou měsíců od oznámení uvedeného v odstavci 1 a sídlo se proti tomu může odvolat v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

4.Pokud hostitelský členský stát dospěje k závěru, že přítomnost malého nebo středního podniku na jeho území lze považovat za stálou provozovnu, informuje o tom orgán daňového přiznání. Na základě těchto informací sdělí orgán daňového přiznání příslušnému daňovému orgánu hostitelského členského státu, zda sídlo uplatňuje pravidla zdanění sídla ve vztahu ke svým stálým provozovnám.

Článek 7
Doba trvání možnosti uplatnit pravidla zdanění sídla

1.Sídlo, které se rozhodlo uplatňovat pravidla zdanění sídla na své stálé provozovny v jednom nebo více hostitelských členských státech, uplatňuje tato pravidla po dobu pěti účetních let.

2.Pokud sídlo na konci období uvedeného v odstavci 1 neoznámí orgánu daňového přiznání, že se rozhodlo obnovit uplatňování pravidel zdanění sídla v souladu s postupem stanoveným v článku 9, přestanou se pravidla zdanění sídla ve vztahu ke stálým provozovnám nacházejícím se v hostitelských členských státech uplatňovat.

Článek 8
Ukončení možnosti uplatnit pravidla zdanění sídla

1.Možnost uplatnit pravidla zdanění sídla se ukončí před uplynutím pětiletého období uvedeného v čl. 7 odst. 1 z některého z těchto důvodů:

a)malý nebo střední podnik uvedený v čl. 2 odst. 1 přesune své daňové rezidentství mimo členský stát sídla;

b)v posledních dvou účetních letech přesáhl společný obrat jeho stálých provozoven částku, která se rovná trojnásobku obratu sídla.

2.V kterémkoli z případů uvedených v odstavci 1 se pravidla zdanění sídla přestanou uplatňovat počínaje účetním rokem, který následuje po roce, v němž nastaly důvody uvedené v odstavci 1.

3.Orgán daňového přiznání informuje hostitelské členské státy o ukončení podle odstavce 1 před koncem účetního roku, v němž nastaly důvody uvedeného ukončení.

4.Pokud malý nebo střední podnik uvedený v čl. 2 odst. 1 přesune své daňové rezidentství do jiného členského státu, může se rozhodnout, že bude uplatňovat pravidla zdanění sídla v novém členském státě daňového rezidentství v souladu s články 4 až 7. Toto se považuje za novou možnost.

Článek 9
Obnovení možnosti uplatnit pravidla zdanění sídla

1.Pokud si sídlo přeje obnovit své rozhodnutí, oznámí to orgánu daňového přiznání nejméně šest měsíců před koncem období uvedeného v čl. 7 odst. 1 a uvede názvy hostitelských členských států. Orgán daňového přiznání ověří, zda malý nebo střední podnik nadále splňuje požadavky na způsobilost stanovené v článku 4.

2.Orgán daňového přiznání potvrdí obnovení rozhodnutí do dvou měsíců od obdržení oznámení uvedeného v odstavci 1 poté, co ověří, že jsou splněny požadavky na způsobilost stanovené v článku 4. Své rozhodnutí sdělí sídlu spolu s informací, že se neuplatní důvody pro vyloučení stanovené v článku 10. Orgán daňového přiznání rovněž informuje daňové orgány hostitelských členských států o obnovení do čtyř měsíců od obdržení oznámení uvedeného v odstavci 1.

Článek 10
Vyloučení z obnovení uplatňování pravidel zdanění sídla

Sídlo není oprávněno obnovit možnost uplatnění pravidel zdanění sídla, pokud během pětiletého období, kdy se pravidla zdanění sídla původně uplatňovala, nastala některá z následujících situací:

a)společný obrat stálých provozoven přesáhl v jakýchkoli dvou samostatně posuzovaných účetních letech částku, která se rovná dvojnásobku obratu sídla;

b)malý nebo střední podnik zřídil jednu nebo více dceřiných společností v Unii nebo mimo ni;

c)kritérium stanovené v čl. 2 odst. 1 písm. d) nebylo splněno po dva po sobě jdoucí účetní roky.

Článek 11
Podávání daňového přiznání podle pravidel zdanění sídla, vyměřování daně a koordinace mezi orgány

1.Sídlo podává daňové přiznání podle pravidel zdanění sídla u orgánu daňového přiznání.

2.Daňové přiznání podle pravidel zdanění sídla obsahuje tyto informace:

a)daňová povinnost malého nebo středního podniku s ohledem na zdanitelný výsledek jeho hospodaření v členském státě sídla;

b)daňová povinnost malého nebo středního podniku s ohledem na zdanitelný výsledek hospodaření každé stálé provozovny v jiných členských státech. Daňová povinnost se vypočítá uplatněním vnitrostátní daňové sazby příslušného hostitelského členského státu na zdanitelný výsledek, který byl vypočten v souladu s pravidly zdanění sídla.

3.Pokud jedna nebo více stálých provozoven malého nebo středního podniku nemusí podle právních předpisů hostitelského členského státu sestavovat samostatné účetní výkazy, musí daňové přiznání podle režimu zdanění sídla obsahovat tyto informace:

a)aktiva a pasiva přisouzená stálé provozovně (stálým provozovnám);

b)zisky, jež lze přisoudit stálé provozovně (stálým provozovnám) v jiných členských státech. 

4.Orgán daňového přiznání vydá následující oznámení:

a)daňový výměr pro sídlo;

b)návrh daňového výměru pro každou stálou provozovnu.

5.Orgán daňového přiznání předá daňovým orgánům hostitelských členských států tyto dokumenty a informace v souladu s pravidly stanovenými v článku 14:

a)daňové přiznání podle pravidel zdanění sídla spolu s kopiemi finančních účetních výkazů a dalších příslušných dokumentů, jak je vyžadováno a připraveno podle právních předpisů členského státu sídla;

b)návrh daňového výměru pro příslušnou stálou provozovnu (stálé provozovny);

c)v případě potřeby veškeré další informace umožňující vyměřit dodatečné vnitrostátní nebo regionální daně nesouvisející se ziskem nebo založené zisku nebo přirážky či jiné vzájemně související prvky daně z příjmů fyzických osob v souladu s daňovými předpisy hostitelského členského státu.

Informace uvedené v tomto odstavci se sdělují prostřednictvím automatické výměny informací podle článku [8ae] směrnice 2011/16/EU.

6.Daňový orgán hostitelského členského státu přijme nebo zamítne návrh daňového výměru uvedený v odst. 5 písm. b) do dvou měsíců od jeho obdržení a informuje o tom orgán daňového přiznání.

7.Pokud daňový orgán hostitelského členského státu návrh daňového výměru přijme nebo se k němu ve lhůtě uvedené v odstavci 6 nevyjádří, stává se návrh daňového výměru konečným a sídlo se proti němu může odvolat k orgánu daňového přiznání a v souladu s vnitrostátními předpisy členského státu sídla.

8.    Pokud daňový orgán hostitelského členského státu návrh daňového výměru zamítne, reviduje jej v souvislosti s přisouzením zisků stálé provozovně v souladu s ustanoveními platné dvoustranné smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi hostitelským členským státem a členským státem sídla. Poté, co bylo přisouzení zisků stálé provozovně revidováno a sděleno orgánu daňového přiznání v souladu s článkem 8ae směrnice 2011/16/EU, orgán daňového přiznání znovu vypočítá zdanitelný výsledek v souladu s daňovými pravidly členského státu sídla a tento členský stát vydá opravný daňový výměr. Daňový poplatník je oprávněn se proti tomuto opravnému daňovému výměru odvolat k soudu členského státu sídla. Případné spory týkající se výše zisků přisouzených stálé provozovně se řeší v souladu s platnou dvoustrannou smlouvou o zamezení dvojího zdanění nebo ustanoveními uvedenými ve směrnici Rady (EU) 2017/1852 ze dne 10. října 2017 17 .

8.9.Pokud jsou podle daňových předpisů hostitelského členského státu určité výdaje spojené se zaměstnanci stálé provozovny odečitatelné pro daňové účely, pokud jsou příslušné částky zdaněny na úrovni zaměstnance nebo podléhají odvodům na sociální zabezpečení, a pokud v členském státě sídla neexistuje obdobný daňový režim, který by takový odpočet umožňoval, přijmou sídlo a hostitelský členský stát vhodná opatření, aby zabránily případným nesrovnalostem.

Článek 12
Výběr daně splatné stálou provozovnou (stálými provozovnami) v hostitelském členském státě (hostitelských členských státech)

1.Sídlo vypořádá prostřednictvím orgánu daňového přiznání povinnost zaplatit daň z příjmů, pokud jde o jeho zdanitelný výsledek hospodaření i zdanitelný výsledek hospodaření jeho stálé provozovny (stálých provozoven) v hostitelském členském státě (hostitelských členských státech).

2.Orgán daňového přiznání vybere daň odpovídající daňové povinnosti každé stálé provozovny sídla v Unii, uplatní sazbu daně příslušného hostitelského členského státu a převede příslušnou částku oprávněnému orgánu příslušného hostitelského členského státu.

3.Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví praktická opatření nezbytná k zajištění výběru a převodu daně odpovídající daňové povinnosti stálé provozovny (stálých provozoven) z členského státu sídla do hostitelského členského státu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 15.

Článek 13
Kontroly, opravné prostředky a řešení sporů

1.Není-li stanoveno jinak, nejsou pravidly této směrnice dotčena vnitrostátní pravidla členských států, která upravují místní daňové kontroly, opravné prostředky a řízení nebo mechanismy řešení sporů dostupné na úrovni Unie nebo stanovené v platných dvoustranných daňových smlouvách o zamezení dvojího zdanění.

2.Daňový orgán hostitelského členského státu může požádat o provedení kontroly společně s orgánem daňového přiznání, která se týká výpočtu zdanitelného výsledku hospodaření stálé provozovny v souladu s pravidly zdanění sídla, přisouzení zisků stálé provozovně a/nebo použitelné daňové sazby. Společné kontroly se provádějí v souladu se směrnicí Rady 2011/16/EU 18 . Bez ohledu na ustanovení výše uvedené směrnice přijme dožádaný příslušný orgán takovou žádost orgánů hostitelského členského státu.

Článek 14
Změny směrnice 2011/16/EU 

1.Směrnice 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 19 se mění takto: 

1)v článku 3 se bod 9 mění takto:

a)písmeno a) se nahrazuje tímto: „a) pro účely čl. 8 odst. 1 a článků 8a až 8ae systematické sdělování předem určených informací jinému členskému státu bez předchozí žádosti a v předem stanovených pravidelných intervalech. Pro účely čl. 8 odst. 1 se dostupnými informacemi rozumějí informace v daňových záznamech sdělujícího členského státu, které jsou dostupné v souladu s postupy pro shromažďování a zpracovávání informací v daném členském státě.“; 

b)písmeno c) se nahrazuje tímto: „c) pro účely jiných ustanovení této směrnice než čl. 8 odst. 1 a 3a a článků 8a až 8ae systematické sdělování předem určených informací podle písmen a) a b).“; 

2)vkládá se nový článek 8ae, který zní:

„Článek 8ae 

Rozsah a podmínky povinné automatické výměny informací o rozhodnutí v návaznosti na možnost uplatnění pravidel zdanění sídla, daňová přiznání a návrhy daňových výměrů podle pravidel zdanění sídla 

1.1.Pokud sídlo ve smyslu čl. 3 bodu 2 směrnice, kterou se zavádí pravidla zdanění sídla pro mikropodniky a malé a střední podniky 20 , jež se rozhodne uplatňovat pravidla zdanění sídla na svou stálou provozovnu (své stálé provozovny) v souladu s článkem 6 uvedené směrnice, splňuje požadavky na způsobilost pro uplatňování těchto pravidel, příslušný orgán členského státu sídla sdělí prostřednictvím automatické výměny informací příslušnému orgánu členského státu stálé provozovny, že zdanitelný výsledek hospodaření příslušné stálé provozovny má být vypočten v souladu s pravidly zdanění sídla. Toto sdělení se uskuteční do dvou měsíců od oznámení sídla, že se rozhodlo pro možnost uplatnit pravidla zdanění sídla.

1.2.Příslušný orgán členského státu stálé provozovny sdělí příslušnému orgánu členského státu sídla daňovou sazbu použitelnou pro účely stanovení daňové povinnosti stálé provozovny (stálých provozoven) nacházející se na jeho území, a to do tří měsíců od oznámení příslušného orgánu členského státu sídla o rozhodnutí o použití pravidel zdanění sídla.

1.3.Příslušný orgán členského státu sídla sdělí prostřednictvím automatické výměny informací informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku příslušnému orgánu (příslušným orgánům) členského státu (členských států) stálé provozovny (stálých provozoven) v souladu s praktickými opatřeními přijatými podle článku 21.

1.4.Informace, které má příslušný orgán členského státu sdělit podle odstavce 1, obsahují:

i)daňové přiznání podle pravidel zdanění sídla;

ii) kopie finančních účetních výkazů a všech dalších příslušných dokumentů, jak je vyžadováno a připraveno podle právních předpisů členského státu sídla; 

iii)návrh daňového výměru pro příslušnou stálou provozovnu (stálé provozovny);

iv)v případě potřeby veškeré další informace umožňující vyměřit dodatečné vnitrostátní nebo regionální daně nesouvisející se ziskem nebo založené zisku nebo přirážky či jiné vzájemně související prvky daně z příjmů fyzických osob v souladu s daňovými předpisy hostitelského členského státu. 

1.5.Výměna informací se uskuteční bezprostředně po vydání návrhu daňového výměru, nejpozději však do jednoho měsíce po jeho vydání.

1.6.Pokud daňový orgán členského státu stálé provozovny (stálých provozoven) reviduje návrh daňového výměru v souvislosti s přisouzením zisků stálé provozovně v souladu s ustanoveními platné dvoustranné smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi hostitelským členským státem a členským státem sídla, poté co byl návrh daňového výměru vydaný členským státem sídla zamítnut, příslušný orgán členského státu stálé provozovny (stálých provozoven) sdělí tento opravný daňový výměr příslušnému orgánu členského státu sídla do jednoho měsíce od jeho vydání za účelem nového výpočtu zdanitelného výsledku hospodaření stálé provozovny, vydání opravného daňového výměru a výběru daně.

1.7.Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví praktická opatření nezbytná k určení formy, obsahu a jazykových požadavků sdělení uvedeného v tomto článku 8. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 26 odst. 2.

].

2.v článku 20 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Automatická výměna informací podle článků 8, 8ac a 8ae se provádí ve standardním elektronickém formátu, který má tuto automatickou výměnu usnadnit a který přijala Komise postupem podle čl. 26 odst. 2.“

KAPITOLA III
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 21 .

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 16
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu této směrnice v platnost].

3.Rada může přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Jakmile Komise přijme akt v přenesené pravomoci, oznámí jej Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci podle čl. 2 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jí byl tento akt oznámen, nebo pokud Rada před uplynutím této lhůty informuje Komisi o tom, že námitky nevysloví. Toto období se z podnětu Rady prodlouží o dva měsíce.

Článek 17
Informování Evropského parlamentu

Evropský parlament je informován Komisí o přijetí aktů v přenesené pravomoci, o námitkách k nim vyslovených a o zrušení přenesení pravomoci Radou.

Článek 18
Ochrana údajů

1.Členské státy mohou zpracovávat osobní údaje podle této směrnice za účelem ověření požadavků na způsobilost nebo stanovení daňové povinnosti, jak je uvedeno v článcích 4, 9 a 11 této směrnice. Při zpracování osobních údajů za účelem ověření požadavků na způsobilost nebo stanovení daňové povinnosti v souladu s touto směrnicí se příslušné orgány členských států považují za správce ve smyslu čl. 4 odst. 7 nařízení (EU) 2016/679 v rámci svých příslušných činností podle této směrnice.

2.Informace, včetně osobních údajů, zpracovávané v souladu s touto směrnicí se uchovávají pouze po dobu nezbytnou k dosažení cílů této směrnice, zejména k ověření požadavků na způsobilost a stanovení daňové povinnosti daňových poplatníků, v souladu s vnitrostátními pravidly každého správce údajů, která upravují promlčení, v žádném případě však ne déle než deset let.

Článek 19
Přezkum fungování této směrnice ze strany Komise

1.Pět let po zahájení uplatňování této směrnice Komise přezkoumá a vyhodnotí její fungování a podá o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Ke zprávě se případně připojí návrh na změnu této směrnice.

2.Členské státy sdělí Komisi příslušné informace pro hodnocení této směrnice v souladu s odstavcem 3, včetně souhrnných údajů o počtu způsobilých malých a středních podniků ve srovnání s malými a středními podniky, které se rozhodly pro možnost zdanění sídla, o jejich obratu a nákladech na dodržování předpisů ve vztahu k obratu; údajů o počtu malých a středních podniků, které rozšířily svou působnost do zahraničí zřízením stálé provozovny, a o počtu malých a středních podniků, které ztratily způsobilost z důvodu zřízení dceřiné společnosti, nebo o nákladech na dodržování předpisů vznikajících malým a středním podnikům, které tuto možnost uplatňují.

3.Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví informace, které mají členské státy poskytovat pro účely hodnocení podle odstavce 2, jakož i formát a podmínky pro sdělování těchto informací.

4.Komise nakládá s informacemi, které jí jsou poskytnuty podle odstavce 2, jako s důvěrnými v souladu s předpisy platnými pro orgány Unie a s článkem 18 této směrnice.

5.Informace, které Komisi poskytl některý členský stát podle odstavce 2, a veškeré zprávy či dokumenty vypracované Komisí na jejich základě mohou být předány jiným členským státům. Tyto předané informace podléhají úřednímu tajemství, jak je pro podobné informace stanoveno ve vnitrostátních právních předpisech členského státu (členských států), který je obdržel.

Článek 20
Provedení ve vnitrostátním právu

1.Členské státy přijmou a zveřejní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2025. Neprodleně o nich informují Komisi.

Tyto předpisy uplatňují od 1. ledna 2026.

Tyto předpisy přijaté členskými státy obsahují odkaz na tuto směrnici nebo je takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.Po vstupu této směrnice v platnost uvědomí členské státy Komisi včas o všech návrzích právních nebo správních předpisů, které hodlají přijmout v oblasti působnosti této směrnice, aby se k nim Komise mohla vyjádřit.

Článek 21
Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 22
Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Návrh/podnět se týká: 

X nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 22  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Požadavky, které mají být splněny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného časového harmonogramu pro zahajovací fázi provádění iniciativy

1.5.2.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.3.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.4.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

X Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 23   

X Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– EIB a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

– osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.1Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

a)    na vlastní zdroje

b)    na jiné příjmy

c)uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky     

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Evropská komise. (2022). Náklady malých a středních podniků na dodržování daňových předpisů. Aktualizace a doplnění: závěrečná zpráva https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/70a486a9-b61d-11ec-b6f4-01aa75ed71a1  

(2)    KOM(2005) 702: Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Hospodářskému a sociálnímu výboru – Odstraňování překážek malých a středních podniků ve vnitřním trhu v podobě daně z příjmu právnických osob – nástin možného pilotního projektu pro zdanění podle domovského státu [...] {SEC(2005)1785}.

(3)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky, COM/2020/103 final.

(4)    Směrnice o opožděných platbách bude nahrazena nařízením, které poskytne malým a středním podnikům evropský standard odpovědného obchodního chování na celém jednotném trhu.

(5)    Směrnice o opožděných platbách bude nahrazena nařízením, které poskytne malým a středním podnikům evropský standard odpovědného obchodního chování na celém jednotném trhu.

(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).

(7)    Evropská komise. (2022). Náklady malých a středních podniků na dodržování daňových předpisů. Aktualizace a doplnění: závěrečná zpráva https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/70a486a9-b61d-11ec-b6f4-01aa75ed71a1  

(8)

   Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS.

(9)    Úř. věst. C , , s. .

(10)    Úř. věst. C , , s. .

(11)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.

(12)    Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(13)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).

(15)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(16)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.

(17)

   Směrnice Rady (EU) 2017/1852 ze dne 10. října 2017 o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii (Úř. věst. L 265, 14.10.2017, s. 1).

(18)    Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(19)    Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(20)    Směrnice...[Úř. věst: Vložte číslo, datum, název a odkaz na Úř. věst. této směrnice].

(21)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(22)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(23)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1).

(25)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(26)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(27)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(28)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(29)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(30)    Podle oficiální rozpočtové nomenklatury.

(31)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(32)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(33)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(34)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(35)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(36)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(37)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(38)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 12.9.2023

COM(2023) 528 final

PŘÍLOHY

SMĚRNICE RADY,

kterou se zavádí daňový systém sídla pro mikropodniky a malé a střední podniky a kterou se mění směrnice 2011/16/EU

{SEC(2023) 308 final} - {SWD(2023) 301 final} - {SWD(2023) 302 final} - {SWD(2023) 303 final}

PŘÍLOHA I:
Seznam právnických subjektů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a), které podléhají přímo dani ze zisku nebo jakékoli jiné dani s podobnými charakteristikami

a)společnosti založené podle nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE) a směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců, a dále družstevní společnosti založené podle nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu evropské družstevní společnosti (SCE) a směrnice Rady 2003/72/ES ze dne 22. července 2003, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců;

b)společnosti podle belgického práva nazvané „société anonyme“/„naamloze vennootschap“, „société en commandite par actions“/„commanditaire vennootschap op aandelen“, „société privée a responsabilité limitée“/„besloten vennootschap met beperkte aansprakelijkheid“, „société coopérative a responsabilité limitée“/„coöperatieve vennootschap met beperkte aansprakelijkheid“, „société coopérative a responsabilité illimitée“/„coöperatieve vennootschap met onbeperkte aansprakelijkheid“, „société en nom collectif“/„vennootschap onder firma“, „société en commandite simple“/„gewone commanditaire vennootschap“, veřejné podniky, které přijaly některou z výše uvedených právních forem, a jiné společnosti založené podle belgického práva, které podléhají belgické korporační dani;

c)společnosti podle bulharského práva nazvané „събирателно дружество“, „командитно дружество“, „дружество с ограничена отговорност“, „акционерно дружество“, „командитно дружество с акции“, „неперсонифицирано дружество“, „кооперации“, „кооперативни съюзи“, „държавни предприятия“, založené podle bulharského práva a vykonávající obchodní činnost;

d)společnosti podle českého práva nazvané „akciová společnost“, „společnost s ručením omezeným“;

e)společnosti podle dánského práva nazvané „aktieselskab“ a „anpartsselskab“. Ostatní společnosti, které podléhají dani podle zákona o korporační dani, pokud je jejich zdanitelný příjem vypočítáván a zdaňován v souladu s obecnými daňovými právními předpisy vztahujícími se na „aktieselskaber“;

f)společnosti podle německého práva nazvané „Aktiengesellschaft“, „Kommanditgesellschaft auf Aktien“, „Gesellschaft mit beschränkter Haftung“, „Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit“, „Erwerbs- und Wirtschafts-genossenschaft“, „Betriebe gewerblicher Art von juristischen Personen des öffentlichen Rechts“ a jiné společnosti založené podle německého práva, které podléhají německé korporační dani;

g)společnosti podle estonského práva nazvané: „täisühing“, „usaldusühing“, „osaühing“, „aktsiaselts“, „tulundusühistu“;

h)společnosti založené nebo existující podle irského práva, subjekty registrované podle „Industrial and Provident Societies Act“, subjekty typu „building societies“ registrované podle „Building Societies Acts“ a spořitelní banky ve smyslu „Trustee Savings Banks Act“ z roku 1989;

i)společnosti podle řeckého práva nazvané „ανώνυμη εταιρεία“, „εταιρεία περιορισμένης ευθύνης (Ε.Π.Ε.)“ a jiné společnosti založené podle řeckého práva, které podléhají řecké korporační dani;

j)společnosti podle španělského práva nazvané „sociedad anónima“, „sociedad comanditaria por acciones“, „sociedad de responsabilidad limitada“, veřejnoprávní subjekty řídící se soukromým právem. Jiné subjekty založené podle španělského práva, které podléhají španělské korporační dani („Impuesto sobre Sociedades“);

k)společnosti podle francouzského práva nazvané „société anonyme“, „société en commandite par actions“, „société a responsabilité limitée“, „sociétés par actions simplifiées“, „sociétés d’assurances mutuelles“, „caisses d’épargne et de prévoyance“, „sociétés civiles“, automaticky podléhající korporační dani, „coopératives“, „unions de coopératives“, veřejnoprávní podniky průmyslové a obchodní povahy a jiné společnosti založené podle francouzského práva, které podléhají francouzské korporační dani;

l)společnosti podle italského práva nazvané „società per azioni“, „società in accomandita per azioni“, „società a responsabilità limitata“, „società cooperative“, „società di mutua assicurazione“ a soukromé a veřejné subjekty vykonávající činnost zcela nebo převážně obchodní povahy;

m)podle kyperského práva „εταιρείες“; jak jsou vymezeny v zákonech o dani z příjmů;

n)společnosti podle lotyšského práva nazvané „akciju sabiedrība“, „sabiedrība ar ierobežotu atbildību“;

o)společnosti založené podle litevského práva;

p)společnosti podle lucemburského práva nazvané „société anonyme“, „société en commandite par actions“, „société a responsabilité limitée“, „société coopérative“, „société coopérative organisée comme une société anonyme“, „association d’assurances mutuelles“, „association d’épargne-pension“, „entreprise de nature commerciale, industrielle ou miniere de l’Etat, des communes, des syndicats de communes, des établissements publics et des autres personnes morales de droit public“ a jiné společnosti založené podle lucemburského práva, které podléhají lucemburské korporační dani;

q)společnosti podle maďarského práva nazvané „közkereseti társaság“, „betéti társaság“, „közös vállalat“, „korlátolt felelősségű társaság“, „részvénytársaság“, „egyesülés“, „szövetkezet“;

r)společnosti podle maltského práva nazvané „Kumpaniji ta“ Responsabilita „Limitata“, „Soċjetajiet en commandite li l-kapital tagħhom maqsum fazzjonijiet“;

s)společnosti podle nizozemského práva nazvané „naamloze vennootschap“, „besloten vennootschap met beperkte aansprakelijkheid“, „open commanditaire vennootschap“, „coöperatie“, „onderlinge waarborgmaatschappij“, „fonds voor gemene rekening“, „vereniging op coöperatieve grondslag“, „vereniging welke op onderlinge grondslag als verzekeraar of kredietinstelling optreedt“ a jiné společnosti založené podle nizozemského práva, které podléhají nizozemské korporační dani;

t)společnosti podle rakouského práva nazvané „Aktiengesellschaft“, „Gesellschaft mit beschränkter Haftun“, „Versicherungsvereine auf Gegenseitigkeit“, „Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften“, „Betriebe gewerblicher Art von Körperschaften des öffentlichen Rechts“, „Sparkassen“ a jiné společnosti založené podle rakouského práva, které podléhají rakouské korporační dani;

u)společnosti podle polského práva nazvané „spółka akcyjna“, „spółka z ograniczoną odpowiedzialnością“, „spółka komandytowo-akcyjna“;

v)obchodní společnosti nebo společnosti občanského práva obchodní povahy a družstva nebo veřejné podniky, které jsou založeny v souladu s portugalským právem;

w)společnosti podle rumunského práva nazvané „societăți pe acțiuni“, „societăți în comandită pe acțiuni“, „societăți cu răspundere limitată“, „societăți în nume colectiv“, „societăți în comandită simplă“;

x)společnosti podle slovinského práva nazvané „delniška družba“, „komanditna družba“, „družba z omejeno odgovornostjo“;

y)společnosti podle slovenského práva nazvané „akciová spoločnosť“, „spoločnosť s ručením obmedzeným“, „komanditná spoločnosť“;

z)společnosti podle finského práva nazvané „osakeyhtiö“/„aktiebolag“, „osuuskunta“/„andelslag“,„säästöpankki“/„sparbank“ a „vakuutusyhtiö“/„försäkringsbolag“;

aa)společnosti podle švédského práva nazvané „aktiebolag“, „försäkringsaktiebolag“, „ekonomiska föreningar“, „sparbanker“, „ömsesidiga försäkringsbolag“, „försäkringsföreningar“;

bb)společnosti podle chorvatského práva nazvané „dioničko društvo“, „društvo s ograničenom odgovornošću“ a jiné společnosti založené podle chorvatského práva, které podléhají chorvatské dani ze zisku.

PŘÍLOHA II
Seznam právnických subjektů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a), které podléhají přímo dani ze zisku na úrovni svých vlastníků nebo jakékoli jiné dani s podobnými charakteristikami

a)Belgie: la société en nom collectif / de vennootschap onder firma, la société en commandite simple / de gewone commanditaire vennootschap, la société coopérative à responsabilité illimitée / de coöperatieve vennootschap met onbeperkte aansprakelijkheid;

b)Bulharsko: събирателно дружество, командитно дружество;

c) Česká republika: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost;

d) Dánsko: interessentskaber, kommanditselskaber;

e)Německo: die offene Handelsgesellschaft, die Kommanditgesellschaft;

f)Estonsko: täisühing, usaldusühing;

g)Irsko: partnerships, limited partnerships, unlimited companies;

h) Řecko: η ομόρρυθμος εταιρεία, η ετερόρρυθμος εταιρεία;

i)Španělsko: sociedad colectiva, sociedad en comandita simple;

j)Francie: la société en nom collectif, la société en commandite simple;

k)Chorvatsko: javno trgovačko društvo, komanditno društvo, gospodarsko interesno udruženje;

l)Itálie: la società in nome collettivo, la società in accomandita semplice;

m) Kypr: Ομόρρυθμες και ετερόρρυθμες εταιρείες (συνεταιρισμοί);

n)Lotyšsko: pilnsabiedrība, komandītsabiedrība;

o)Litva: tikrosios ūkinės bendrijos, komanditinės ūkinės bendrijos;

p)Lucembursko: la société en nom collectif, la société en commandite simple;

q)Maďarsko: közkereseti társaság, betéti társaság, közös vállalat, egyesülés, egyéni cég;

r)Malta: soċjeta f’isem kollettiv jew sojeta in akkomandita, bil-kapital li mhux maqsum f’azzjonijiet meta s-so -so ollha li g li garnhom responsabbilita’ llimitata huma sojetajiet in akkomandita bil-kapital maqsum f’azzjonijiet – partnership en nom collectif nebo partnership en commandite s kapitálem, který není rozdělen na podíly, kdy všichni společníci s neomezeným ručením jsou partnership en commandite s kapitálem rozděleným na podíly;

s) Nizozemsko: de vennootschap onder firma, de commanditaire vennootschap;

t)Rakousko: die offene Gesellschaft, die Kommanditgesellschaft;

u)Polsko: spółka jawna, spółka komandytowa;

v)Portugalsko: sociedade em nome colectivo, sociedade em comandita simples;

w)Rumunsko: asocietate în nume colectiv, societate în comandită simplă;

x)Slovinsko: družba z neomejeno odgovornostjo, komanditna družba;

y)Slovensko: verejná obchodná spoločnosť, komanditná spoločnosť;

z)Finsko: avoin yhtiö / öppet bolag, kommandiittiyhtiö/kommanditbolag;

aa)Švédsko: handelsbolag, kommanditbolag.

PŘÍLOHA III
Seznam daní ze zisku vybíraných přímo nebo na úrovni vlastníků nebo jakékoli jiné daně s podobnými charakteristikami uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. c)

a)impôt des sociétés/vennootschapsbelasting v Belgii;

b)корпоративен данък v Bulharsku;

c)daň z příjmů právnických osob v České republice;

d)selskabsskat v Dánsku;

e)Körperschaftssteuer v Německu;

f)tulumaks v Estonsku;

g)corporation tax v Irsku;

h)φόρος εισοδήματος νομικών προσώπων κερδοσκοπικού χαρακτήρα v Řecku;

i)impuesto sobre sociedades ve Španělsku;

j)impôt sur les sociétés ve Francii;

k)porez na dobit v Chorvatsku;

l)imposta sul reddito delle società v Itálii;

m)φόρος εισοδήματος na Kypru;

n)uzņēmumu ienākuma nodoklis v Lotyšsku;

o)pelno mokestis v Litvě;

p)impôt sur le revenu des collectivités v Lucembursku;

q)társasági adó, osztalékadó v Maďarsku;

r)taxxa fuq l-income na Maltě;

s)vennootschapsbelasting v Nizozemsku;

t)Körperschaftssteuer v Rakousku;

u)podatek dochodowy od osób prawnych v Polsku;

v)imposto sobre o rendimento das pessoas colectivas v Portugalsku;

w)impozit pe profit v Rumunsku;

x)davek od dobička pravnih oseb ve Slovinsku;

y)daň z príjmov právnických osôb na Slovensku;

z)yhteisöjen tulovero/inkomstskatten för samfund ve Finsku;

aa)statlig inkomstskatt ve Švédsku.

PŘÍLOHA IV:
Pokud jde o právnické subjekty uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a),
daň ze zisku na úrovni vlastníků:

daň z příjmu fyzických osob na úrovni vlastníků subjektů uvedených v příloze II nebo jakákoli jiná daň s podobnými charakteristikami, které zahrnují příjmy z podnikání.