EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 3.5.2023

COM(2023) 237 final

2023/0140(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o ustavení aktu na podporu výroby munice

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

·První pilíř se skládá z opatření na podporu posílení průmyslu v dodavatelských řetězcích souvisejících s výrobou příslušných produktů pro obranné účely v EU a vychází z čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování EU (SFEU).

Obranný průmysl Unie zapojený do výroby příslušných produktů pro obranné účely v současné době čelí náhlému nárůstu poptávky a naléhavě se musí této nové situaci na trhu přizpůsobit. Finanční podpora EU v rámci tohoto pilíře se zaměří na posílení konkurenceschopnosti a odolnosti evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB) v oblasti příslušných produktů pro obranné účely s cílem umožnit její urychlené přizpůsobení strukturálním změnám v souladu s čl. 173 odst. 1 první odrážkou Smlouvy o fungování EU. Tento pilíř tak podporuje průmysl EU v tom, aby zvýšil objem své výroby, zkrátil dodací lhůty a řešil potenciální překážky a/nebo faktory, které by mohly zdržovat dodávky a výrobu příslušných produktů pro obranné účely, nebo jim bránit.

·V souladu s čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování EU tento pilíř vylučuje jakoukoli harmonizaci právních předpisů členských států. Druhý pilíř se skládá z harmonizačních opatření pro identifikaci, mapování a průběžné sledování dostupnosti příslušných produktů pro obranné účely, jejich součástí a odpovídajících vstupů a z opatření ke stanovení požadavků na zajištění včasné a trvalé dostupnosti příslušných produktů pro obranné účely v Unii a vychází z článku 114 Smlouvy o fungování EU.

Zajištění bezpečnosti území Unie představuje prvořadý cíl veřejné politiky a tato bezpečnost závisí rovněž na dostupnosti zboží a služeb v oblasti obrany v dostatečném množství. Současný geopolitický kontext vede k významnému zvýšení poptávky po příslušných produktech pro obranné účely v Unii. Tato situace ovlivňuje fungování vnitřního trhu s těmito výrobky a jejich součástmi a ohrožuje bezpečnost jejich dodávek. Členské státy přijaly nebo pravděpodobně přijmou opatření k zachování svých vlastních zásob těchto produktů a jejich součástí v rámci národní obrany. Ukázalo se však, že rozdílné vnitrostátní právní předpisy, zejména pokud jde o certifikaci produktů pro obranné účely, transfer produktů a souvisejících součástí uvnitř EU, jakož i rozdílné provádění právních předpisů Unie, se staly překážkami pro evropské dodavatelské řetězce příslušných produktů pro obranné účely a překážkami interoperability. V důsledku toho je nezbytné přijmout harmonizační právní předpisy Unie na základě článku 114 Smlouvy o fungování EU, aby se zajistilo fungování vnitřního trhu tím, že se zabrání nedostatku příslušných produktů pro obranné účely v Unii. Tato opatření by měla zahrnovat identifikaci „produktů, jejichž dodávky mají kritický význam“, mapování souvisejících průmyslových kapacit, přednostní objednávky, urychlení postupů udělování grantů nebo usnadnění zadávacích řízení. Kombinace těchto opatření by měla vést ke zpřístupnění zvýšené nabídky příslušných produktů pro obranné účely a jejich součástí ve všech členských státech, které jsou potřebné pro fungování vnitřního trhu, a měla by se rovněž zajistit sblížení, aby byla zajištěna včasná dostupnost a dodávek příslušných produktů pro obranné účely v Unii.

Jiné články Smlouvy o fungování EU ani každý článek sám o sobě nemohou představovat odůvodnění pro oba výše uvedené cíle. Navrhované prvky jsou obsaženy v jednom aktu, neboť všechna opatření představují ucelený přístup, který různými způsoby řeší potřebu posílení obranného ekosystému Unie.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

·Pokud jde o první pilíř, cílem navrhovaných opatření je urychlit investice do příslušných výrobních kapacit pro produkty pro obranné účely v Unii a zároveň podpořit odolnost evropské technologické a průmyslové základny obrany prostřednictvím přeshraničních průmyslových partnerství a spolupráce příslušných podniků v rámci společného úsilí průmyslu, aby se zabránilo zhoršování roztříštěnosti dodavatelských řetězců. Finanční podporu a pobídky lze odpovídajícím způsobem navrhnout a provádět pouze na úrovni Unie vzhledem k potřebě přizpůsobit EDTIB strukturálním změnám. Je důležité zdůraznit, že výrobci příslušných produktů pro obranné účely jsou široce rozprostřeni po celé Unii a skládají se z několika malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací.

·Pokud jde o druhý pilíř, opatření plánovaná v rámci tohoto pilíře budou sloužit vnitřnímu trhu, posílí odolnost EDTIB a zaručí bezpečnost dodávek. Opatření zaměřená na identifikaci, mapování a průběžné sledování dostupnosti příslušných produktů pro obranné účely, jejich součástí a odpovídajících vstupů v Unii zajistí nezbytné shromažďování informací na úrovni Unie a umožní Komisi a členským státům předvídat nedostatky ovlivňující bezpečnost dodávek těchto produktů pro obranné účely. Opatření zaměřená na stanovení požadavků na zajištění včasné a trvalé dostupnosti příslušných produktů pro obranné účely umožní členským státům a Komisi řešit nedostatky a překážky v dodavatelských řetězcích účinněji než prostřednictvím mozaiky vnitrostátních opatření.

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

2023/0140 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o ustavení aktu na podporu výroby munice

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 a čl. 173 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 2 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Ruská útočná válka proti Ukrajině vystavila evropský obranný průmysl a trh s obranným vybavením zkoušce a odhalila řadu nedostatků. Ty oslabují jejich schopnost dostatečně bezpečným a včasným způsobem uspokojit naléhavé potřeby členských států, pokud jde o obranné produkty a systémy, jako je munice a raketové střely, vzhledem k vysoké míře spotřeby těchto produktů nebo systémů během konfliktu vysoké intenzity.

(2)Od 24. února 2022 Unie a její členské státy neustále zintenzivňují své úsilí, aby pomohly uspokojit naléhavé potřeby Ukrajiny v oblasti obrany. V této souvislosti, tváří v tvář rostoucí nestabilitě, strategické konkurenci a bezpečnostním hrozbám, se hlavy států a předsedové vlád Unie na zasedání ve Versailles dne 11. března 2022 rozhodly převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost Unie a podniknout další rozhodné kroky k budování evropské svrchovanosti. Zavázali se „zlepšit obranné schopnosti Evropy“, dohodli se na zvýšení výdajů na obranu, posílení spolupráce prostřednictvím společných projektů a kolaborativního zadávání veřejných zakázek v oblasti obranných schopností, odstranění nedostatků, podpoře inovací a posílení a rozvoji obranného průmyslu Unie. Dne 21. března 2022 schválila Rada „Strategický kompas pro silnější bezpečnost a obranu Unie v příštím desetiletí“ a následně jej dne 24. března 2022 potvrdila Evropská rada. Strategický kompas zdůrazňuje potřebu zvýšit výdaje na obranu a více investovat do schopností, a to jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni.

(3)Komise a vysoký představitel předložili dne 18. května 2022 společné sdělení nazvané „Analýza nedostatků v oblasti investic do obrany a další postup“, v němž se zdůrazňuje, že Unie se v oblasti obrany potýká s nedostatky, pokud jde o finance, průmysl a schopnosti. V červenci 2022 Komise představila posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím aktu o společných nákupech (EDIRPA), který by měl členské státy motivovat ke kolaborativnímu zadávání veřejných zakázek s cílem odstranit nejnaléhavější a nejkritičtější nedostatky, zejména ty, které vznikly v důsledku reakce na současnou ruskou agresi. EDIRPA přispěje k posílení společného zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a prostřednictvím souvisejícího financování ze strany Unie k posílení kapacit obranného průmyslu Unie a k jeho přizpůsobení strukturálním změnám na trhu vyplývajícím ze zvýšené poptávky v důsledku nových výzev, jako je návrat konfliktů vysoké intenzity.

(4)S ohledem na situaci na Ukrajině a na její naléhavé potřeby v oblasti obrany, zejména pokud jde o munici, se Rada dne 20. března 2023 dohodla na třístupňovém přístupu, jehož cílem je poskytnout Ukrajině v rámci společného úsilí během příštích dvanácti měsíců jeden milion kusů dělostřelecké munice. Dohodla se, že Ukrajině urychleně dodá pozemní a dělostřeleckou munici a na požádání i raketové střely ze stávajících zásob nebo na základě změny priorit stávajících objednávek. Dále vyzvala členské státy, aby společně nakupovaly munici a na požádání raketové střely od evropského obranného průmyslu (a Norska) v rámci stávajícího projektu vedeného Evropskou obrannou agenturou (EDA) nebo prostřednictvím doplňkových akvizičních projektů pod vedením členských států s cílem doplnit jejich zásoby a zároveň umožnit pokračující podporu Ukrajině. Na podporu tohoto úsilí se Rada dohodla na mobilizaci odpovídajících finančních prostředků, mimo jiné prostřednictvím Evropského mírového nástroje. Rada rovněž zadala Komisi, aby předložila konkrétní návrhy na urychlenou podporu zvýšení výrobních kapacit evropského obranného průmyslu, zabezpečení dodavatelských řetězců, usnadnění efektivních zadávacích řízení, řešení nedostatků ve výrobních kapacitách a podporu investic, případně včetně uvolnění prostředků z rozpočtu Unie. Posledně uvedené opatření má zásadní význam pro zajištění toho, aby vlastní bezpečnostní potřeby Unie byly vždy adekvátně uspokojovány a aby obranný průmysl a vnitřní trh Unie byly schopny reagovat na současné změny. Tři vzájemně propojené stupně je třeba sledovat souběžně a koordinovaně. Rovněž budou v zájmu zajištění odpovídajícího provádění každého ze tří stupňů pořádána pravidelná setkání na úrovni národních ředitelů pro vyzbrojování s pracovní skupinou pro společné nákupy v oblasti obrany (Komise, Evropská služba pro vnější činnost, EDA) s cílem posoudit potřeby a schopnosti průmyslu, jakož i zajistit nezbytnou úzkou koordinaci.

(5)Dne 13. dubna 2023 přijala Rada opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje v hodnotě 1 miliardy EUR na podporu ukrajinských ozbrojených sil, které umožňuje uhradit členským státům pozemní a dělostřeleckou munici a případně raketové střely darované Ukrajině ze stávajících zásob nebo v důsledku změny priorit stávajících objednávek v období od 9. února do 31. května 2023. Pokud jde o společné zadávání veřejných zakázek, podepsalo dosud 24 členských států a Norsko projektové ujednání EDA o společném zadávání zakázek na munici.

(6)Společné úsilí o to, aby členské státy mohly doplnit své vyčerpané zásoby a podpořit Ukrajinu, může být účinné pouze tehdy, bude-li Unie schopna dodat požadované produkty pro obranné účely včas. Avšak s rychlým poklesem zásob, objednávkami členských států nebo třetích zemí ve výši téměř maximální kapacity evropské výroby a spirálou cen jsou nezbytná další opatření průmyslové politiky Unie, aby se zajistilo rychlé navýšení výrobních kapacit.

(7)Jak zdůraznila jednání pracovní skupiny pro společné zadávání zakázek v oblasti obrany (Komise, ESVČ, EDA) týkající se koordinace velmi krátkodobých potřeb, pokud jde o zadávání zakázek v oblasti obrany, a spolupráce s členskými státy a výrobci v oblasti obrany v Unii s cílem podpořit společné zadávání veřejných zakázek na doplnění zásob, zejména s ohledem na podporu poskytovanou Ukrajině, má výrobní odvětví Unie výrobní kapacity v oblasti jak pozemní a dělostřelecké munice, tak raketových střel. Výrobní kapacity v odvětví obranného průmyslu Unie však byly nastaveny na situaci, jež se od současných výzev, jimž Unie čelí, lišila. Toky dodávek byly přizpůsobeny skromnější poptávce, úroveň zásob byla minimální a využívali se dodavatelé po celém světě, aby se snížily náklady. Tím se odvětví obranného průmyslu Unie dostalo do závislého postavení. V důsledku toho stávající výrobní kapacita a stávající dodavatelské a hodnotové řetězce v této souvislosti neumožňují bezpečné a včasné dodávky obranných produktů, které by uspokojily potřeby členských států, pokud jde o jejich bezpečnostní požadavky, a pro další podporu ukrajinských potřeb, což vytváří napětí na trhu s pozemní a dělostřeleckou municí, jakož i raketovými střelami, a hrozí efekt vytěsňování. Je proto nezbytné provést další zásah na úrovni Unie.

(8)V souladu s čl. 173 odst. 3 SFEU sleduje průmyslová politika Unie cíl urychlit přizpůsobování průmyslu strukturálním změnám. Proto se zdá vhodné podpořit výrobní odvětví Unie v tom, aby zvýšilo svůj objem výroby, zkrátilo lhůtu potřebnou pro dodání a řešilo potenciální úzká místa a/nebo faktory, které by mohly zpozdit nebo zbrzdit dodávky a výrobu pozemní a dělostřelecké munice i raketových střel, jež jsou pro účely tohoto nařízení považovány za relevantní produkty pro obranné účely.

(9)Opatření přijatá na úrovni Unie by měla být zaměřena na posílení konkurenceschopnosti a odolnosti evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB) v oblasti munice a raketových střel, aby bylo možné ji urychleně přizpůsobit strukturálním změnám.

(10)Za tímto účelem by měl být zřízen nástroj pro finanční podporu posílení průmyslu v rámci dodavatelských a hodnotových řetězců souvisejících s výrobou těchto příslušných obranných produktů v Unii (dále jen „nástroj“).

(11)Nástroj bude v souladu se stávajícími iniciativami EU v oblasti obrany založenými na vzájemné spolupráci, jako je Evropský obranný fond, navrhované posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím aktu o kolaborativním zadávání veřejných zakázek a rovněž evropský mírový nástroj, a vytvoří synergie s dalšími programy Unie. Nástroj je plně v souladu s ambicemi Strategického kompasu.

(12)Není-li stanoveno jinak, mělo by se na tento nástroj vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046.

(13)V souladu s čl. 193 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Finanční příspěvek by se však neměl vztahovat na období před datem podání žádosti o grant, s výjimkou řádně odůvodněných výjimečných případů. Aby bylo možné reagovat na výzvu Rady ze dne 20. března 2023 k urychlení dodávek příslušných obranných produktů, mělo by být možné v rozhodnutí o financování stanovit finanční příspěvky na akce, které se vztahují na období od tohoto data.

(14)Toto nařízení stanoví pro nástroj finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů 3 (interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020).

(15)Členské státy mohou požádat o převody zdrojů, které jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení, do nástroje za podmínek stanovených v příslušných ustanoveních nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060. Mohlo by tomu tak být zejména v případě, kdy výroba příslušných obranných produktů čelí specifickým selháním trhu nebo neoptimálním investičním situacím na území členských států, včetně zranitelných a odlehlých oblastí, a tyto zdroje přispívají k dosažení cílů programu, z něhož jsou převáděny. Možnosti stanovené v čl. 73 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1060 lze použít za předpokladu, že projekt splňuje pravidla stanovená v uvedeném nařízení a oblast působnosti EFRR a ESF+, jak je stanoveno v nařízeních pro jednotlivé fondy. V souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/1060 by Komise měla posoudit pozměněné národní programy předložené členským státem a do dvou měsíců vznést připomínky. Vzhledem k naléhavosti situace by Komise měla usilovat o dokončení posouzení pozměněných národních programů bez zbytečného odkladu.

(16)Při navrhování pozměněných nebo nových plánů pro oživení a odolnost v souladu s článkem 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 4 by členské státy měly mít možnost navrhnout opatření, která rovněž přispějí k cílům tohoto nástroje. Za tímto účelem by členské státy měly zvážit zejména opatření spojená s návrhy předloženými v reakci na výzvu k předkládání návrhů v rámci nástroje, kterým byla v souladu s tímto nástrojem udělena pečeť excelence.

(17)V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 5 a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 6 , (Euratom, ES) č. 2185/96 7 a (EU) 2017/1939 8 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 9 . V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(18)Členové Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou tohoto nástroje účastnit jako přidružené země v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru, která stanoví provádění jejich účasti na programech Unie na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po těchto třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své příslušné pravomoci.

(19)Vzhledem ke specifikům obranného průmyslu, kde poptávka přichází téměř výhradně jen od členských států a přidružených zemí, které také kontrolují veškeré pořizování obranných produktů a technologií, včetně vývozu, se fungování sektoru obranného průmyslu neřídí konvenčními pravidly a modely podnikání, které platí na tradičnějších trzích. Průmysl proto neprovádí významné samofinancované průmyslové investice, ale činí tak pouze v důsledku pevných objednávek. Zatímco pevné objednávky z členských států jsou předpokladem jakékoli investice, Komise může zasáhnout snížením rizika průmyslových investic prostřednictvím grantů a půjček, které umožní rychlejší přizpůsobení se probíhajícím strukturálním změnám na trhu. V současné mimořádné situaci by podpora Unie měla pokrývat až 60 % přímých způsobilých nákladů, aby příjemci mohli provádět opatření co nejdříve, snížit riziko svých investic, a urychlit tak dostupnost příslušných obranných produktů.

(20)Subjekty v sektoru obranného průmyslu čelí specifickým nepřímým nákladům, jako jsou například náklady na bezpečnost. Je proto vhodné povolit paušální sazbu ve výši 7 % celkových přímých způsobilých nákladů na akci.

(21)Nástroj by měl prostředky vymezenými v nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 poskytovat finanční podporu na opatření přispívající k včasné dostupnosti a dodávkám příslušných obranných produktů, jako jsou činnosti v oblasti průmyslové koordinace a vytváření sítí, přístup k financování pro podniky zapojené do výroby příslušných obranných produktů, vyhrazení kapacit, průmyslový proces obnovy produktů, jejichž platnost vypršela, rozšiřování, optimalizace, modernizace, aktualizace nebo nové využití stávajících nebo vytvoření nových výrobních kapacit v této oblasti, jakož i odborná příprava personálu.

(22)Vzhledem k tomu, že cílem nástroje je zvýšit konkurenceschopnost a účinnost obranného průmyslu Unie, jsou pro podporu způsobilé pouze právní subjekty ve veřejném nebo soukromém vlastnictví, které jsou usazeny a mají své struktury výkonného řízení v Unii nebo v přidružených zemích.

(23)Právní subjekty usazené v Unii nebo v přidružené zemi, jež podléhají kontrole ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země, mohou být způsobilé jakožto příjemci, pouze pokud jsou splněny přísné podmínky týkající se bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), a to i pokud jde o posílení EDTIB. Účast takových právních subjektů by neměla být v rozporu s cíli nástroje. Kontrolu je třeba v této souvislosti chápat jako schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů. Žadatelé by měli poskytnout veškeré relevantní informace o infrastruktuře, zařízeních, majetku a zdrojích, které mají být v rámci akce využívány. V tomto kontextu je třeba zohlednit i obavy členských států v souvislosti se zabezpečením dodávek. Vzhledem k naléhavosti situace vyplývající ze stávající krize v oblasti dodávek munice by měl nástroj zohlednit stávající dodavatelské řetězce.

(24)Infrastruktura, zařízení, aktiva a zdroje příjemců zapojených do akce podporované z nástroje by se měly po celou dobu trvání akce nacházet na území členského státu nebo přidružené země a příjemci zapojení do akce by měli mít své struktury výkonného řízení v Unii nebo v přidružené zemi. Právní subjekt usazený v nepřidružené třetí zemi nebo právní subjekt usazený v Unii nebo v přidružené zemi, jehož struktury výkonného vedení jsou však usazeny v nepřidružené třetí zemi, by tudíž neměl být způsobilý stát se příjemcem zapojeným do akce.

(25)Podle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU 10 jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů nástroje a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(26)Při posuzování návrhů by Komise měla věnovat zvláštní pozornost jejich přínosu k cílům nástroje. Návrhy by měly být posuzovány zejména s ohledem na jejich příspěvek ke zvýšení, navýšení, rezervaci, modernizaci výrobních kapacit, jakož i ke změně kvalifikace a prohlubování dovedností související pracovní síly. Měly by být rovněž posuzovány podle toho, jak přispívají ke zkrácení lhůty pro dodání příslušných obranných produktů, a to i prostřednictvím mechanismů změny priorit, k určení a odstranění úzkých míst v jejich dodavatelských řetězcích, jakož i k rozvoji odolnosti těchto dodavatelských řetězců prostřednictvím rozvoje a zprovoznění přeshraniční spolupráce podniků, do značné míry zejména malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací působících v dotčených dodavatelských řetězcích.

(27)Při navrhování, poskytování a provádění finanční podpory EU by Komise měla věnovat zvláštní pozornost tomu, aby tato opatření neměla nepříznivý vliv na podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

(28)Současná krize navíc ukázala nejen nedostatky v odvětví obranného průmyslu EU, ale také problémy fungování vnitřního trhu s obrannými produkty. Současný geopolitický kontext totiž znamená významný nárůst poptávky, který ovlivňuje fungování vnitřního trhu výroby a prodeje pozemní a dělostřelecké munice a raketových střel a jejich součástí v Unii. Zatímco některé členské státy přijaly nebo pravděpodobně přijmou opatření k zachování svých vlastních zásob v zájmu národní bezpečnosti, jiné členské státy se potýkají s obtížemi v přístupu ke zboží potřebnému k výrobě nebo pořízení pozemní a dělostřelecké munice a raketových střel. Občas je obtížné získat přístup k jediné surovině nebo ke konkrétní součásti, což brzdí celé výrobní řetězce. K zajištění fungování vnitřního trhu je nezbytné přijmout určitá opatření, která koordinovaným způsobem zajistí harmonizovaná pravidla pro usnadnění bezpečnosti dodávek produktů pro obranné účely. Tato pravidla by měla zahrnovat mapování potřeb zboží a služeb na daném vnitřním trhu, možnost stanovit na úrovni Unie prioritní objednávky, pokud se alespoň tři členské státy rozhodnou nebo zamýšlejí pořídit společně produkty pro obranné účely, je-li to nezbytné ke sledování cíle obecného zájmu bezpečnosti Unie a jejích členských států, a urychlení postupů udělování povolení nebo zjednodušení zadávacích řízení. Tato opatření by měla být založena na článku 114 SFEU.

(29)Za účelem přijetí nezbytných a vhodných opatření podle tohoto nařízení by Komise měla na základě spolupráce s ESVČ a EDA v rámci pracovní skupiny pro společné zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany zřídit a udržovat mapování podniků usazených v Unii, které působí v rámci dodavatelských řetězců příslušných obranných produktů. Mapování by mělo zahrnovat zejména druh a specifikace jejich produktů, jejich související výrobní kapacitu a jejich postavení v dodavatelském řetězci příslušných produktů pro obranné účely. Komise by měla pravidelně sledovat výrobní kapacitu a dodavatelské řetězce podniků určených při mapování, a to v úzké spolupráci s nimi. Výsledky mapování a monitorování by měly být předloženy a projednány programovým výborem.

(30)Na tomto základě by Komise měla vypracovat seznam příslušných obranných produktů, surovin nebo jejich součástí, jichž se týká narušení nebo možné narušení fungování jednotného trhu a jeho dodavatelských řetězců vedoucí k závažným nedostatkům. Komise by měla tento seznam obranných produktů, jejichž dodávky mají kritický význam, pravidelně aktualizovat, aby se zaměřila pouze na možná narušení nebo úzká místa ovlivňující bezpečnost dodávek příslušných produktů pro obranné účely, jakož i surovin a jejich součástí.

(31)Komise by měla mít možnost požadovat od hospodářských subjektů, které s těmito produkty, surovinami nebo součástmi nakládají, po dohodě s členským státem, v němž jsou usazeny, informace nezbytné k zajištění včasné dostupnosti obranných produktů, jejichž dodávky mají kritický význam. Tyto informace by měly být podkladem pro rozhodnutí Komise o vhodných opatřeních podle tohoto nařízení k řešení možných narušení nebo úzkých míst ovlivňujících bezpečnost dodávek příslušných obranných produktů, jakož i příslušných surovin a součástí. 

(32)Takový mechanismus identifikace, mapování a průběžného sledování by měl umožnit analýzu výrobní kapacity v Unii, kritických faktorů ovlivňujících bezpečnost dodávek příslušných obranných produktů a stav zásob téměř v reálném čase. Měl by rovněž Komisi umožnit navrhnout opatření pro reakci na mimořádné situace v případě skutečného nebo očekávaného nedostatku.

(33)Zamezení nedostatku příslušných obranných produktů má zásadní význam pro zachování cíle obecného zájmu bezpečnosti Unie a jejích členských států a v případě potřeby odůvodňuje, za dodržení článku 52 Listiny, přiměřené zásahy do základních práv podniků poskytujících obranné produkty, jejichž dodávky mají kritický význam, jako je svoboda podnikání v souladu s článkem 16 Listiny a právo na vlastnictví v souladu s článkem 17 Listiny. Takové zásahy mohou být odůvodněné zejména v případech, kdy několik členských států vyvinulo zvláštní úsilí o konsolidaci poptávky prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek, čímž přispělo k další integraci a hladkému fungování vnitřního trhu s příslušnými produkty pro obranné účely. Na žádost nejméně tří členských států spolupracujících při zadávání zakázek na příslušné obranné produkty nebo alespoň jednoho členského státu nakupujícího za účelem převodu získaných příslušných obranných produktů na Ukrajinu, jež se potýkají se závažnými obtížemi při zadávání nebo plnění zakázky, může Komise se souhlasem členského státu usazení od podniků požadovat, aby přijímaly a upřednostňovaly objednávky příslušných obranných produktů, jejichž dodávky mají kritický význam. Aby byla zachována základní práva podniků, měly by být tyto žádosti podávány pouze pro výrobky, které Komise určila v prováděcím rozhodnutí. Kromě toho by měl být zaveden vícestupňový postup, aby podniky měly možnost vyjádřit své obavy ohledně zamýšleného opatření. Komise by zejména měla po dohodě s členským státem, v němž je podnik usazen, dotčený podnik informovat o svém záměru požádat jej, aby přednostně přijal a vyřídil prioritní objednávku, a poskytnout mu všechny prvky potřebné k tomu, aby mohl přijmout informované rozhodnutí, zda může tuto žádost přijmout. Pokud podnik odmítne, může se Komise po dohodě s dotčeným členským státem a s náležitým ohledem na povahu námitek vznesených podnikem domnívat, že bezpečnostní důvody ospravedlňují uložení prioritní objednávky prováděcím rozhodnutím. Takové rozhodnutí by mělo být přijato v souladu se všemi platnými právními závazky Unie a s ohledem na okolnosti případu. Prioritní objednávka by měla být zadána za spravedlivou a přiměřenou cenu. Prioritní objednávka by měla mít přednost před jakoukoli povinností plnění podle soukromého nebo veřejného práva, přičemž by měla zohledňovat oprávněné cíle podniků a náklady a úsilí potřebné pro jakoukoli změnu výrobní sekvence. Podnikům může být uložena pokuta, pokud povinnosti spojené s prioritními objednávkami nesplní.

(34)Aby byla zachována základní práva podniků, měly by mít právo požádat o osvobození od svých povinností v situacích, kdy prioritní objednávku není možné vyřídit, a to ani v případě, že je jí dána přednost, ať už z důvodu nedostatečných výrobních možností nebo výrobní kapacity, nebo proto, že by to pro podnik představovalo nepřiměřenou hospodářskou zátěž a dostal by se do obtížné situace.

(35)Za výjimečných okolností, kdy podnik působící v rámci dodavatelského řetězce příslušných obranných produktů v Unii obdrží od třetí země žádost o prioritní objednávku, měl by o této žádosti informovat Komisi.

(36)Vzhledem k důležitosti zajištění bezpečnosti dodávek do konkrétních obranných odvětví, která plní zásadní funkce pro zabezpečení občanů Unie, by se s dodržováním povinnosti provádět prioritní objednávky neměla pojit odpovědnost za škodu vůči třetím stranám za jakékoli porušení smluvních povinností, které může vyplývat z nezbytných dočasných změn provozních procesů dotčeného výrobce, a to v omezeném rozsahu, v jakém bylo porušení smluvních povinností nezbytné pro dodržení nařízeného přednostního vyřízení objednávky. Podniky, jichž by se mohly prioritní objednávky týkat, by s touto možností měly počítat v podmínkách svých obchodních smluv. Touto výjimkou z odpovědnosti by neměla být dotčena odpovědnost za vadné výrobky podle směrnice Rady 85/374/EHS 11 , aniž by byla dotčena použitelnost jiných ustanovení.

(37)Povinností upřednostnit výrobu určitých produktů nebude nepřiměřeně dotčena svoboda podnikání a smluvní volnost podle článku 16 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a právo na vlastnictví podle článku 17 Listiny. Jakékoli omezení těchto práv by mělo být, v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny, stanoveno zákonem, mělo by respektovat podstatu těchto práv a svobod a být v souladu se zásadou proporcionality.

(38)Vzhledem k tomu, že je nutné zajistit bezpečnost dodávek příslušných obranných produktů, měly by se členské státy postarat o to, aby administrativní žádosti související s plánováním, výstavbou a provozem výrobních zařízení, transferem vstupů v rámci EU, jakož i kvalifikací a certifikací příslušných konečných produktů byly zpracovávány účinně a včas.

(39)V zájmu dosažení obecného cíle veřejné politiky v oblasti bezpečnosti je nezbytné, aby výrobní zařízení související s výrobou příslušných obranných produktů byla zřízena co nejrychleji a aby byla administrativní zátěž omezena na minimum. Z tohoto důvodu by členské státy měly vyřizovat žádosti týkající se plánování, výstavby a provozu továren a zařízení pro výrobu příslušných obranných produktů co nejrychleji. Tyto žádosti by měly být upřednostněny při vyvažování právních zájmů v konkrétních případech.

(40)S ohledem na cíl tohoto nařízení a na mimořádnou situaci a výjimečné okolnosti jeho přijetí by členské státy měly v jednotlivých případech zvážit použití výjimek souvisejících s obranou podle vnitrostátního a použitelného unijního práva, pokud se domnívají, že by takové uplatňování mělo na tyto účely nepříznivý dopad. To může platit zejména pro právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí, zdraví a bezpečnosti 12 , které jsou nezbytné pro zlepšení ochrany lidského zdraví a životního prostředí, jakož i pro dosažení udržitelného a bezpečného rozvoje. Jejich provádění však může rovněž vytvářet regulační překážky, které brzdí potenciál obranného průmyslu Unie k navýšení výroby a dodávek příslušných obranných produktů. Je kolektivní odpovědností Evropské unie a jejích členských států, aby se urychleně zabývaly veškerými opatřeními, která lze přijmout ke zmírnění možných překážek. Žádná taková opatření, ať už na úrovni Unie, na regionální nebo celostátní úrovni, by neměla představovat riziko pro životní prostředí, zdraví a bezpečnost.

(41)Aby se optimalizovalo využívání stávajících dodavatelských řetězců, a tím se zajistila kontinuita výroby příslušných obranných produktů, členské státy by měly zvážit možnost využít odchylky stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES 13 nebo dotčené společnosti motivovat k jejich využívání. Je-li pro použití těchto odchylek vyžadováno předchozí povolení vnitrostátních orgánů, měly by být žádosti zpracovávány účinně a včas.

(42)Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES 14 je harmonizovat postupy při zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, což umožní splnit požadavky členských států na bezpečnost a povinnosti vyplývající ze Smlouvy. Uvedená směrnice zejména stanoví zvláštní ustanovení upravující naléhavé situace způsobené krizí, konkrétně zkrácené lhůty pro doručení nabídek a možnost použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce. Mimořádná naléhavost způsobená současnou krizí v oblasti dodávek střeliva však může být neslučitelná i s uvedenými ustanoveními v případech, kdy se více než dva členské státy zamýšlejí zapojit do společného zadávání veřejných zakázek. V některých případech je jediným řešením k zajištění bezpečnostních zájmů uvedených členských států umožnění přístupu ke stávající rámcové dohodě těm zadavatelům z členských států, kteří původně stranami této dohody nebyli, přestože tato možnost nebyla v původní rámcové dohodě stanovena.

(43)V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie musí být změny smlouvy přísně omezeny na to, co je za daných okolností absolutně nezbytné, přičemž musí být v nejvyšší možné míře v souladu se zásadami nediskriminace, transparentnosti a proporcionality. V tomto ohledu by mělo být možné odchýlit se od směrnice 2009/81/ES tím, že se zvýší množství stanovené v rámcové dohodě a umožní se přístup k této dohodě zadavatelům z jiných členských států. Tito zadavatelé by se měli řídit stejnými podmínkami jako původní zadavatel, který uzavřel původní rámcovou dohodu, pokud jde o uvedené dodatečné množství. V takových případech by měl zadavatel rovněž umožnit každému hospodářskému subjektu, který splňuje podmínky původní rámcové dohody, aby se stal zhotovitelem podle uvedené rámcové dohody. Kromě toho by měla být přijata vhodná opatření v oblasti transparentnosti s cílem zajistit, aby mohly být informovány všechny potenciálně zainteresované strany. Aby se omezily účinky těchto změn na hladké fungování vnitřního trhu a zabránilo se nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže, měly by být změny rámcových dohod uzavírány pouze do 30. června 2025.

(44)Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES 15 je zjednodušit podmínky transferů produktů pro obranné účely uvnitř EU, zejména prostřednictvím obecných licencí k transferu, které vycházejí z ověření ex post, vztahují se na předem určený okruh produktů určených konkrétním příjemcům nebo pro konkrétní účel a pro něž není nutná předchozí žádost. Žádná z povinných obecných licencí k transferu stanovených v čl. 4 odst. 1 směrnice 2009/43/ES ani doporučení Komise týkající se harmonizace oblasti působnosti a podmínek těchto licencí však nedostačují k zajištění transferů nezbytných pro výrobu příslušných obranných produktů.

(45)V současné situaci, která vyžaduje urychlení dodacích lhůt v rámci dotčených dodavatelských a hodnotových řetězců, se jeví jako nezbytné vyjmout transfer příslušných obranných produktů z povinnosti předchozího povolení v rámci Unie. Touto výjimkou by neměly být dotčeny pravomoci členských států v oblasti politiky vývozu produktů pro obranné účely.

(46)Aby byla evropská technologická a průmyslová základna obrany konkurenceschopná, inovativní a odolná a byla schopna navýšit své výrobní kapacity, musí mít přístup k veřejnému i soukromému financování. Jak je stanoveno v „příspěvku Komise k evropské obraně“ ze dne 15. února 2022, iniciativy Unie v oblasti udržitelného financování jsou v souladu s úsilím Unie o usnadnění dostatečného přístupu evropského obranného průmyslu k financování a investicím. V této souvislosti rámec EU pro udržitelné financování nebrání investicím do činností souvisejících s obranou. Obranný průmysl Unie zásadním způsobem přispívá k odolnosti a bezpečnosti Unie, a tím i k míru a sociální udržitelnosti. V rámci iniciativ Unie v oblasti politik udržitelného financování jsou kontroverzní zbraně, na něž se vztahují mezinárodní úmluvy zakazující jejich vývoj, výrobu, hromadění zásob, používání, transfer a dodávky a které podepsaly členské státy Unie, považovány za neslučitelné se sociální udržitelností. Toto odvětví podléhá přísné regulační kontrole prováděné členskými státy v oblasti transferu a vývozu vojenského zboží a zboží dvojího užití. V tomto ohledu by závazek vnitrostátních a evropských finančních aktérů, jako jsou národní podpůrné banky a instituce, k podpoře evropského obranného průmyslu vyslal silný signál soukromému sektoru. Evropská investiční banka (EIB) by měla v plném rozsahu pokračovat ve svých dalších misích v oblasti hospodářského rozvoje a financování veřejné politiky, včetně souběžné transformace, a v souladu s článkem 309 Smlouvy o fungování EU, jakož i se svým statutem, a zároveň by měla posílit svou podporu pro evropský obranný průmysl a společné zadávání veřejných zakázek nad rámec své stávající podpory dvojího užití, pokud by tyto investice jednoznačně sloužily k provádění priorit Strategického kompasu.

(47)Podniky v hodnotovém řetězci příslušných obranných produktů by měly mít přístup k dluhovému financování, aby se urychlily investice potřebné ke zvýšení výrobních kapacit. Nástroj by měl unijním společnostem působícím v oblasti střeliva a raketových střel usnadnit přístup k finančním prostředkům. Nařízení by mělo zejména zajistit, aby pro uvedené právní subjekty byly zajištěny stejné podmínky, které mají k dispozici jiné právní subjekty a na základě nichž budou převzaty veškeré dodatečné náklady vzniklé specificky pro odvětví obrany.

(48)Komise může zřídit specializovaný nástroj jako součást činností podporujících investice a označovaných souhrnně jako „Fond pro navýšení“. Fond pro navýšení lze provádět v rámci přímého nebo nepřímého řízení. Komise by v tomto ohledu měla prozkoumat nejvhodnější způsob, jak mobilizovat rozpočet EU k uvolnění veřejných a soukromých investic na podporu požadovaného rychlého navýšení, například prostřednictvím možnosti nástroje kombinování zdrojů, mimo jiné v rámci Fondu InvestEU zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 16 , a to v úzké spolupráci s jeho prováděcími partnery. Činnosti „Fondu pro navýšení“ by měly podpořit zvýšení výrobních kapacit v oblasti střeliva a raketových střel tím, že poskytnou příležitosti ke zvýšení dostupnosti finančních prostředků pro společnosti v celém hodnotovém řetězci.

(49)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovního programu a seznamu obranných produktů, jejichž dodávky mají kritický význam, o ukládání povinností pro podniky, jichž se týká žádost o přednostní objednávku, aby uvedenou objednávku přijaly nebo splnily za spravedlivou a přiměřenou cenu, a o stanovení praktických a provozních opatření pro fungování přednostních objednávek. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 17 . Je-li to ze závažných naléhavých důvodů nezbytné, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, aby mohla v řádně odůvodněných případech týkajících se přijetí seznamu obranných produktů, jejichž dodávky mají kritický význam, uložit podnikům, jichž se týká žádost o přednostní objednávku, povinnost, aby uvedenou objednávku přijaly nebo splnily za spravedlivou a přiměřenou cenu, a aby mohla stanovit praktická a provozní opatření pro fungování prioritních objednávek.

(50)Jelikož cíle tohoto nařízení, kterým je reagovat na dopady krize v oblasti bezpečnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu a účinků navrhované akce, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(51)Toto nařízení by se mělo použít, aniž jsou dotčena pravidla Unie v oblasti hospodářské soutěže, zejména články 101 až 109 Smlouvy o fungování EU a jejich prováděcí nařízení.

(52)Je třeba připomenout, že podle čl. 41 odst. 2 Smlouvy o EU jsou operativní výdaje vyplývající z hlavy V kapitoly 2 hrazeny z rozpočtu Unie s výjimkou výdajů na operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou.

(53)Vzhledem k naléhavé potřebě řešit bezpečnostní krizi je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o EU, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii. Vzhledem k bezprostřednímu nebezpečí pro zabezpečení dodávek způsobenému útočnou válkou Ruska proti Ukrajině by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku.

(54)Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 18 by mělo být toto nařízení vyhodnoceno na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň by se mělo zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Uvedené požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má toto nařízení účinky v praxi. Komise by měla hodnocení provést nejpozději do 30. června 2024, mimo jiné za účelem předložení návrhů na veškeré vhodné změny tohoto nařízení,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví soubor opatření a rozpočet, jejichž cílem je urychlené posílení schopnosti evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB) reagovat a zajistit včasnou dostupnost a dodávky pozemní a dělostřelecké munice, jakož i raketových střel (dále jen „příslušné obranné produkty“), a to zejména prostřednictvím:

a)nástroje, který finančně podporuje posílení průmyslu pro výrobu příslušných obranných produktů v Unii, a to i prostřednictvím dodávek jejich součástí (dále jen „nástroj“);

b)identifikace, mapování a průběžného sledování dostupnosti příslušných obranných produktů, jejich součástí a odpovídajících vstupů (surovin);

c)zavedení mechanismů, zásad a dočasných pravidel k zajištění včasné a trvalé dostupnosti příslušných obranných produktů pro jejich nabyvatele v Unii.

Na základě hodnocení výsledků dosažených při provádění tohoto nařízení do poloviny roku 2024 podle níže uvedeného článku 28, zejména pokud jde o vývoj bezpečnostní situace, bude zvážena možnost prodloužení použitelnosti souboru opatření a přidělení odpovídajícího dodatečného rozpočtu.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)„surovinami“ se rozumí materiály potřebné k výrobě příslušných obranných produktů;

2)„úzkým místem“ se rozumí bod přetížení ve výrobním systému, který zastavuje nebo výrazně zpomaluje výrobu;

3)„příjemcem“ se rozumí subjekt, s nímž byla podepsána dohoda o financování nebo jemuž bylo oznámeno rozhodnutí o financování;

4)„žadatelem“ se rozumí fyzická osoba nebo subjekt s právní subjektivitou či bez ní, který podal žádost v rámci řízení o udělení grantu;

5)„kontrolou“ se rozumí schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů;

6)„strukturou výkonného vedení“ se rozumí orgán právního subjektu jmenovaný v souladu s vnitrostátním právem a případně podléhající generálnímu řediteli, který je oprávněn určovat strategii, cíle a celkové směřování právního subjektu a který vykonává dohled nad rozhodováním vedení a sleduje je;

7)„subjektem“ se rozumí právnická osoba založená a uznaná jako taková podle unijního, vnitrostátního nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a způsobilost jednat vlastním jménem, nabývat pro sebe práva a zavazovat se k povinnostem, nebo subjekt bez právní subjektivity, jak je uveden v čl. 197 odst. 2 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046;

8)„utajovanými informacemi“ se rozumí informace či materiál v jakékoli podobě, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo v různé míře poškodit zájmy Unie nebo jednoho či více členských států a které nesou označení stupně utajení EU nebo jiné odpovídající označení stupně utajení, jak jsou uvedena v Dohodě mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informací vyměňovaných v zájmu Evropské unie;

9)„citlivými informacemi“ se rozumí informace a údaje, které musí být chráněny před neoprávněným přístupem nebo vyzrazením z důvodu povinností stanovených v unijním nebo vnitrostátním právu nebo z důvodu zajištění soukromí či bezpečnosti fyzické či právnické osoby;

10)„subjektem nepřidružené třetí země“ se rozumí právní subjekt, který je usazen v nepřidružené třetí zemi, nebo v případě, že je usazen v Unii nebo v přidružené zemi, má v nepřidružené třetí zemi své struktury výkonného vedení;

11)„výrobní dobou“ se rozumí doba mezi zadáním objednávky a realizací objednávky ze strany výrobce;

12)„příslušnými obrannými produkty“ se rozumí pozemní a dělostřelecká munice, jakož i raketové střely;

13)„obrannými produkty, jejichž dodávky mají kritický význam“, se rozumí příslušné obranné produkty nebo jejich hlavní součásti či suroviny, u nichž bylo zjištěno, že jsou vážně postiženy narušením nebo možným narušením fungování jednotného trhu a jeho dodavatelských řetězců, což vede ke skutečnému nebo potenciálnímu významnému nedostatku;

14)„operacemi kombinování zdrojů“ se rozumí akce podporované z rozpočtu Unie, včetně akcí v rámci nástrojů nebo platforem kombinování zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, které kombinují nevratné formy podpory nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie a vratné formy finanční podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

15)„pečetí excelence“ se rozumí značka kvality, která dokládá, že návrh předložený v souvislosti s výzvou k podávání návrhů v rámci nástroje splnil všechny prahové hodnoty hodnocení stanovené v pracovním programu, avšak nemohl být financován z důvodu nedostatku rozpočtových prostředků na tuto výzvu k podávání návrhů v rámci pracovního programu, a mohl by získat podporu z jiných unijních či vnitrostátních zdrojů financování. 

Článek 3

Třetí země přidružené k nástroji

Nástroj je otevřen účasti členů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (přidružené země), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru.

KAPITOLA II

NÁSTROJ

Článek 4

Cíle nástroje

1.Cílem nástroje je posílit účinnost a konkurenceschopnost evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB), aby se podpořilo navyšování výrobní kapacity a včasné dodávky příslušných obranných produktů prostřednictvím posílení průmyslu.

2.Posílení průmyslu spočívá zejména v iniciování a urychlování adaptace průmyslu na rychlé strukturální změny způsobené krizí dodávek, která má dopad na příslušné obranné produkty. To by mělo zahrnovat zlepšení a urychlení adaptační kapacity dodavatelských řetězců pro příslušné obranné produkty, vytvoření výrobních kapacit nebo jejich navýšení a zkrácení výrobní doby příslušných obranných produktů v celé Unii, zejména díky zintenzivnění a rozšíření přeshraniční spolupráce mezi příslušnými právními subjekty.

Článek 5

Rozpočet

1.Finanční krytí pro provádění nástroje na období od jeho vstupu v platnost do 30. června 2025 činí 500 milionů EUR v běžných cenách.

2.V rámci finančního krytí vymezeného v odstavci 1 tohoto článku může být až 50 milionů EUR použito jako operace kombinování zdrojů v rámci „Fondu pro navýšení“ vymezeného v článku 21.

3.Do nástroje mohou být na žádost dotčených členských států převedeny zdroje, které jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení, podle podmínek stanovených v příslušných ustanoveních nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 19 . Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 20 . Uvedené zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Pokud Komise nepřijala právní závazek v přímém řízení týkající se zdrojů převedených v souladu s tímto odstavcem, mohou být odpovídající nepřidělené zdroje převedeny zpět do fondu, z něhož byly původně převedeny, a přiděleny na jeden nebo více programů v souladu s podmínkami uvedenými v příslušných ustanoveních nařízení (EU) 2021/1060.

4.Částka uvedená v odstavci 1 smí být použita rovněž na technickou a administrativní pomoc určenou k provádění nástroje, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

5.Rozpočtové závazky na činnosti trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

6.Rozpočet nástroje může být v souladu s čl. 1 posledním pododstavcem posílen, vyžaduje-li to situace nebo je-li platnost nařízení rozšířena.

Článek 6

Kumulativní a alternativní financování

1.Nástroj se provádí v součinnosti s jinými programy Unie. Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z tohoto nástroje, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový další příspěvek na akci se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

2.Aby mohla být akcím v rámci nástroje udělena značka „pečeť excelence“, musí splňovat všechny tyto podmínky: 

a)byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto nástroje; 

b)splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v dané výzvě k podávání návrhů; 

c)nejsou financovány v rámci dané výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení, 

3.Při navrhování pozměněných nebo nových plánů pro oživení a odolnost v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 musí mít členské státy možnost zahrnout opatření, která rovněž přispívají k cílům tohoto nástroje, zejména opatření spojená s návrhy předloženými v rámci výzvy k podávání návrhů podle nástroje, jimž byla udělena značka „pečeť excelence“.

4.Ustanovení čl. 8 odst. 5 se použije obdobně na akce financované v souladu s tímto článkem.

Článek 7

Formy financování ze strany Unie

1.Nástroj se provádí v rámci přímého řízení, a pokud jde o řízení Fondu pro navýšení podle článku 21, v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Nástroj může poskytovat financování kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, včetně financování ve formě finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů. Operace kombinování zdrojů se provádějí v souladu s hlavou X nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, nařízením (EU) 2021/523 a článkem 21 tohoto nařízení. 

2.Odchylně od čl. 193 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se finanční příspěvky mohou, je-li to relevantní a nezbytné pro provádění akce, vztahovat na akce zahájené přede dnem předložení návrhu na uvedené akce, pokud uvedené akce nebyly zahájeny dříve než 20. března 2023.

Článek 8

Způsobilé akce

1.Pro financování jsou způsobilé pouze akce určené k provádění cílů stanovených v článku 4.

2.Nástroj poskytne finanční podporu na akce řešící zjištěná úzká místa ve výrobních kapacitách a dodavatelských řetězcích, které mají zajistit a urychlit výrobu, aby se zaručily účinné dodávky a včasná dostupnost příslušných obranných produktů.

3.Způsobilé akce se týkají jedné nebo několika z následujících činností a souvisejí výhradně s výrobními kapacitami příslušných obranných produktů, včetně jejich součástí a surovin, pokud jsou zcela určeny nebo použity k výrobě příslušných obranných produktů:

a)optimalizace, rozšíření, modernizace, zlepšení nebo nové využití stávajících výrobních kapacit nebo vytvoření nových výrobních kapacit ve vztahu k příslušným obranným produktům nebo jejich surovinám a součástem, pokud jsou používány jako přímý vstup pro výrobu příslušných obranných produktů, zejména s cílem zvýšit výrobní kapacitu nebo zkrátit výrobní dobu, a to i prostřednictvím pořízení nebo získání potřebných obráběcích strojů a jakýchkoli jiných nezbytných vstupů;

b)vytváření přeshraničních průmyslových partnerství, mimo jiné prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo jiných forem průmyslové spolupráce, v rámci společného úsilí průmyslu, včetně činností, jejichž cílem je koordinace získávání nebo vyhrazování surovin a součástí, pokud jsou používány jako přímý vstup pro výrobu příslušných obranných produktů, jakož i výrobních kapacit a koordinace výrobních plánů;

c)budování a zpřístupňování vyhrazených pohotovostních výrobních kapacit u příslušných obranných produktů, jejich surovin a součástí, pokud jsou používány jako přímý vstup pro výrobu příslušných obranných produktů, v souladu s objednávanými nebo plánovanými objemy výroby;

d)testování a případně certifikace o obnově u příslušných obranných produktů s cílem řešit jejich zastarávání a umožnit jejich používání konečnými uživateli;

e)odborná příprava, změna nebo zvyšování kvalifikace pracovníků v souvislosti s činnostmi uvedenými v písmenech a) až d) tohoto článku;

f)zlepšení přístupu příslušných hospodářských subjektů, které působí v oblasti výroby nebo dodávání příslušných obranných produktů, k financování, a to kompenzací veškerých dodatečných nákladů vzniklých konkrétně v odvětví obranného průmyslu u investic souvisejících s činnostmi popsanými v písmenech a) až e) tohoto článku.

4.Pro financování v rámci nástroje nejsou způsobilé tyto akce:

a)akce související s výrobou zboží nebo poskytováním služeb, které jsou zakázány platným mezinárodním právem;

b)akce související s výrobou smrtících autonomních zbraní bez možnosti smysluplné kontroly ze strany člověka nad výběrem a rozhodováním o nasazení při provádění útoků proti lidem;

c)akce nebo jejich části, které jsou již plně financovány z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů;

d)akce, které zahrnují výdaje vyplývající z operací v souvislosti s vojenstvím nebo obranou.

5.Komise při uzavírání dohod s jednotlivými příjemci zajistí, aby z nástroje byly financovány pouze činnosti, z nichž mají prospěch výhradně výrobní kapacity příslušných obranných produktů, včetně jejich součástí a surovin, pokud jsou zcela určeny nebo použity k výrobě příslušných obranných produktů.

Článek 9

Míra financování

1.Z nástroje se financuje až 40 % celkových způsobilých nákladů na způsobilou akci.

2.Odchylně od odstavce 1 je akce způsobilá pro zvýšenou míru financování ve výši dalších 10 procentních bodů za každé z těchto kritérií:

a)pokud žadatelé prokáží přínos k vytvoření nové přeshraniční spolupráce mezi právními subjekty usazenými v členských státech nebo přidružených zemích, jak je popsáno v čl. 10 odst. 4;

b)pokud se žadatelé zaváží, že po dobu trvání akce upřednostní objednávky pocházející ze společného zadávání veřejných zakázek na příslušné obranné produkty alespoň třemi členskými státy nebo přidruženými zeměmi nebo z pořizování příslušných obranných produktů z alespoň jednoho členského státu na příslušné obranné produkty, které pořizují za účelem transferu získaných příslušných obranných produktů na Ukrajinu. Tento závazek se vztahuje na veškeré zakázky na jakýkoli produkt přímo či nepřímo využívající podporu v rámci tohoto nástroje.

Odchylně může podpora z nástroje pokrývat až 100 % způsobilých nákladů na činnost uvedenou v čl. 8 odst. 3 písm. f).

3.Příjemci prokáží, že náklady na akci, které nejsou kryty podporou Unie, budou hrazeny z jiných prostředků financování.

Článek 10

Způsobilé subjekty

1.Příjemci zapojení do akce musí být právní subjekty ve veřejném nebo soukromém vlastnictví usazené v Unii nebo v přidružené zemi.

2.Infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje příjemců zapojených do akce, které se pro účely akcí podporovaných z nástroje používají, se po celou dobu trvání akce musí nacházet na území členského státu nebo přidružené země a struktury výkonného vedení příjemců musí být usazeny v Unii nebo v přidružené zemi.

3.Podnik usazený v Unii nebo v přidružené zemi a kontrolovaný nepřidruženou třetí zemí nebo subjektem nepřidružené třetí země je způsobilý být příjemcem zapojeným do akce podporované nástrojem pouze tehdy, pokud záruky schválené členským státem nebo přidruženou zemí, v níž je podnik usazen, poskytnou Komisi v souladu se svými vnitrostátními postupy záruky, které zajišťují, že zapojení takového podniku do akce nebude v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států stanovenými v rámci SZBP podle hlavy V Smlouvy o EU nebo s cíli stanovenými v článku 4 tohoto nařízení. Tyto záruky musí zejména doložit, že pro účely dané akce byla přijata opatření zajišťující, že:

a)příjemce je schopen provést akci a zajistit výsledky bez jakýchkoli omezení, pokud jde o jeho infrastrukturu, zařízení, majetek, zdroje, duševní vlastnictví nebo know-how potřebné pro účely akce, nebo bez jakýchkoli omezení, která narušují jeho schopnosti a normy nezbytné pro provedení akce;

b)produkty vyráběné podniky, které využily finanční podporu z nástroje, nepodléhají omezení ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země a

c)se zamezí tomu, aby nepřidružená třetí země nebo subjekt nepřidružené třetí země měly přístup k citlivým nebo utajovaným informacím týkajícím se akce, a zaměstnanci či jiné osoby zapojené do akce budou mít, pokud je to nutné, vnitrostátní bezpečnostní prověrku vydanou členským státem nebo přidruženou zemí.

4.Považuje-li to členský stát nebo přidružená země, v nichž je podnik usazen, za vhodné, mohou být poskytnuty další záruky.

5.Komise informuje výbor uvedený v článku 22 o každém podniku, který se považuje za způsobilý v souladu s odstavcem 3.

Článek 11

Kritéria pro udělení

Každý návrh se posuzuje na základě jednoho nebo více z následujících kritérií, která měří přínos příslušných akcí k posílení průmyslu, jehož cílem je podpořit efektivitu a celkovou konkurenceschopnost evropské technologické a průmyslové základny obrany, pokud jde o příslušné obranné produkty:

1)Zvýšení výrobní kapacity v Unii: přínos akce ve vztahu k příslušným obranným produktům k posílení, navýšení nebo vyhrazení výrobních kapacit, jejich modernizaci nebo změně kvalifikace a prohlubování dovedností související pracovní síly.

2)Zkrácení dodacích lhůt: přínos akce k včasnému uspokojení poptávky vyjádřené prostřednictvím nákupu z hlediska zkrácení dodacích lhůt, mimo jiné prostřednictvím mechanismů změny přednosti objednávek.

3)Odstranění úzkých míst v oblasti získávání zdrojů a výroby: přínos akce k rychlé identifikaci a rychlému a trvalému odstranění úzkých míst v oblasti získávání zdrojů (surovin a jakýchkoli jiných vstupů) nebo výroby (výrobní schopnost).

4)Odolnost prostřednictvím přeshraniční spolupráce: přínos akce k rozvoji a zprovoznění přeshraniční spolupráce mezi podniky usazenými v různých členských státech nebo přidružených zemích, do níž jsou do značné míry zapojeny zejména malé a střední podniky nebo podniky se střední tržní kapitalizací jako příjemci, subdodavatelé nebo jako jiné podniky v dodavatelském řetězci.

5)Skutečnost, že žadatelé prokáží souvislost mezi akcí a nově zadanými objednávkami vyplývající ze společného nákupu příslušných obranných produktů alespoň třemi členskými státy nebo přidruženými zeměmi, zejména pokud se tak děje v rámci EU.

6)Kvalita realizačního plánu akce, mimo jiné z hlediska jeho postupů a monitorování.

Článek 12

Pracovní program

1.Nástroj se provádí prostřednictvím jediného pracovního programu podle článku 110 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. V pracovním programu se v příslušném případě stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.

2.Komise přijme pracovní program uvedený v odstavci 1 prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 22 odst. 3.

3.Pracovní program stanoví priority financování v souladu s mapováním uvedeným v čl. 13 odst. 1 a s přihlédnutím k činnosti pracovní skupiny pro společné nákupy v oblasti obrany.

Kapitola III

Identifikace a mapování

Článek 13

Identifikace potřeb, mapování a monitorování kapacit

1.Komise na základě spolupráce s Evropskou službou pro vnější činnost a Evropskou obrannou agenturou v rámci pracovní skupiny pro společné nákupy v oblasti obrany zahájí a provádí průběžné mapování příslušných podniků usazených v Unii, které působí v rámci dodavatelských řetězců příslušných obranných produktů, včetně například typu a specifikací vyráběných příslušných obranných produktů, jejich související výrobní kapacity a jejich postavení v dodavatelském řetězci.

Na základě tohoto mapování Komise v úzké spolupráci s identifikovanými podniky průběžně monitoruje jejich výrobní kapacitu a jejich dodavatelské řetězce a posuzuje jejich celkovou schopnost reagovat na očekávaný vývoj poptávky na trhu.

2.Komise výboru uvedenému v článku 22 předkládá a pravidelně s ním projednává výsledky mapování nebo jeho aktualizace, monitorování dodavatelských řetězců a posouzení celkové schopnosti identifikovaných podniků reagovat na očekávaný vývoj poptávky na trhu. Komise přitom zohlední činnost realizovanou v rámci pravidelných setkání ředitelů národních úřadů pro vyzbrojování s pracovní skupinou pro společné nákupy v oblasti obrany.

3.Na základě informací shromážděných podle odstavce 1 a s náležitým přihlédnutím k jednáním vedeným podle odstavce 2 Komise prostřednictvím prováděcích aktů vypracuje a pravidelně aktualizuje seznam obranných produktů, jejichž dodávky mají kritický význam. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22 odst. 3. Na základě závažných, naléhavých a řádně odůvodněných důvodů souvisejících s krizí v oblasti dodávek přijme Komise postupem podle čl. 22 odst. 4 okamžitě použitelné prováděcí akty.

4.Po dohodě s členským státem, v němž jsou podniky usazeny, může Komise požádat podniky, které dodávají obranné produkty, jejichž dodávky mají kritický význam, a ve vztahu k těmto produktům, aby jí do pěti pracovních dnů poskytly tyto podrobné informace:

a)celková kapacita výroby příslušných obranných produktů, jejichž dodávky mají kritický význam;

b)stávající a očekávané změny v zásobách těchto produktů;

c)jakýkoli stávající harmonogram předpokládaného objemu výroby na následující tři měsíce pro každé výrobní zařízení nacházející se v Unii nebo jinde;

d)veškeré další informace důležité pro zajištění včasné dostupnosti obranných produktů, jejichž dodávky mají kritický význam.

5.Aniž jsou dotčeny zájmy národní bezpečnosti, poskytnou členské státy Komisi v příslušném případě další informace potřebné k dosažení cílů tohoto nařízení.

6.Aniž jsou dotčeny zájmy národní bezpečnosti a ochrana důvěrných obchodních informací vyplývající z dohod uzavřených členskými státy, pokud členský stát zamýšlí přijmout na vnitrostátní úrovni opatření pro obstarání, nákup nebo výrobu obranných produktů, jejichž dodávky mají kritický význam, ze seznamu podle odstavce 3, musí včas informovat Komisi.

Kapitola IV

Zabezpečení dodávek

Článek 14

Přednostní objednávky

1.Pokud alespoň tři členské státy, které uzavřely nebo zvažují uzavřít dohodu o společném nákupu příslušných obranných produktů, nebo pokud členský stát, který provedl nákup nebo zamýšlí provést nákup za účelem transferu pořízených příslušných obranných produktů na Ukrajinu, čelí vážným obtížím buď při zadávání objednávky, nebo při plnění smlouvy z důvodu nedostatku nebo vážných rizik nedostatku obranných produktů, jejichž dodávky mají kritický význam, a tyto obtíže mohou ohrozit bezpečnost Unie a jejích členských států, mohou uvedené státy požádat Komisi, aby si od určitého podniku vyžádala přijetí nebo upřednostnění objednávky obranných produktů, jejichž dodávky mají kritický význam (dále jen „přednostní objednávka“), jak je vymezeno v čl. 13 odst. 3.

2.Na základě této žádosti může Komise po konzultaci s členským státem, v němž je dotčený podnik usazen, a s jeho souhlasem oznámit tomuto podniku svůj záměr uložit mu splnění přednostní objednávky.

Oznámení záměru musí obsahovat informace o jeho právním základu, upřesnit dotčený produkt, specifikace a jeho množství, jakož i harmonogram a lhůtu, v níž by měla být objednávka splněna, a uvést důvody, které použití přednostní objednávky ospravedlňují.

Podnik odpoví Komisi do pěti pracovních dnů od oznámení záměru a uvede, zda může žádost přijmout, či nikoli. Vyžaduje-li to naléhavost situace, může Komise na základě odůvodnění této naléhavosti lhůtu pro odpověď podniku zkrátit.

Pokud podnik žádost zamítne, poskytne Komisi podrobné vysvětlení důvodů pro zamítnutí předmětné žádosti.

Pokud podnik žádost přijme, považuje se objednávka za přijatou za podmínek popsaných v žádosti Komise v souladu s odstavcem 1 a podnik je právně zavázán.

3.Pokud podnik, jemuž byl záměr oznámen, žádost zamítne, považuje se objednávka za zamítnutou. S náležitým ohledem na odůvodnění, která podnik poskytl, může Komise po dohodě s členským státem, v němž je tento podnik usazen:

a)na žádosti dále netrvat;

b)přijmout prováděcí akt, jímž se dotčeným podnikům uloží povinnost přijmout nebo splnit přednostní objednávku za spravedlivou a přiměřenou cenu.

4.Komise zohlední námitky vznesené podnikem podle odstavce 2 a uvede důvody, proč bylo v souladu se zásadou proporcionality a se základními právy podniku podle Listiny základních práv Unie nezbytné uvedený akt přijmout s ohledem na okolnosti popsané v odstavci 1.

Komise v prováděcím aktu uvede právní základ přednostní objednávky, stanoví lhůtu, v níž má být objednávka splněna, a uvede produkt, specifikace, objem a veškeré další parametry, které je potřeba dodržet. Komise rovněž uvede sankce stanovené v článku 15 za nedodržení dané povinnosti.

5.Pokud podnik žádost Komise podle odstavce 2 přijal nebo pokud Komise podle odstavce 3 přijala prováděcí akt, přednostní objednávka:

a)musí být zadána za spravedlivou a přiměřenou cenu;

b)má přednost před jakýmkoli závazkem plnění podle soukromého nebo veřejného práva.

6.Pokud podnik žádost Komise podle odstavce 2 přijal nebo pokud Komise podle odstavce 3 přijala prováděcí akt, může podnik požádat Komisi, aby přednostní objednávku přehodnotila, pokud to považuje za řádně odůvodněné na základě jednoho z těchto důvodů:

a)pokud podnik není schopen přednostní objednávku splnit z důvodu nedostatečné výrobní schopnosti nebo výrobní kapacity, a to ani v případě, že s objednávkou naloží přednostně;

b)pokud by přijetí objednávky představovalo pro podnik nepřiměřenou ekonomickou zátěž a způsobilo by mu to mimořádné obtíže.

Podnik musí poskytnout veškeré relevantní a podložené informace, aby Komise mohla opodstatněnost vznesených námitek posoudit.

Na základě přezkoumání důvodů a důkazů poskytnutých podnikem může Komise po konzultaci s dotčeným členským státem svůj prováděcí akt změnit tak, aby byl dotčený podnik svých povinností vyplývajících z odstavce 2 částečně nebo zcela zproštěn.

7.Pro účely tohoto nařízení nelze transfery obranných produktů, jejichž dodávky mají kritický význam, které jsou předmětem přednostní objednávky, považovat za citlivé ve smyslu čl. 4 odst. 8 směrnice 2009/43/ES.

8.Pokud se na podnik usazený v Unii vztahuje opatření třetí země, které zahrnuje přednostní objednávku, podnik o tom uvědomí Komisi. Komise následně uvědomí o existenci takových opatření výbor.

9.Pokud podnik v souladu s odstavci 2 nebo 3 přijme nebo je povinen přijmout a upřednostnit přednostní objednávku, musí být ve vztahu ke splnění přednostních objednávek chráněn před jakoukoli smluvní nebo mimosmluvní odpovědností. Tato odpovědnost je vyloučena, pouze pokud bylo porušení smluvních povinností nezbytné pro dodržení nařízeného upřednostnění.

10.Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví praktická a provozní ujednání pro fungování přednostních objednávek.

11.Prováděcí akty uvedené v odstavcích 3 a 10 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22 odst. 3. Na základě závažných, naléhavých a řádně odůvodněných důvodů souvisejících s krizí v oblasti dodávek přijme Komise postupem podle čl. 22 odst. 4 okamžitě použitelné prováděcí akty.

Článek 15

Sankce

1.Pokud podnik úmyslně nebo z hrubé nedbalosti povinnost upřednostnit přednostní objednávky podle článku 14 nesplní, může Komise rozhodnutím, je-li to považováno za nezbytné a přiměřené, uložit penále.

2.Penále nepřesáhne 1,5 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce za každý pracovní den neplnění povinnosti počítáno od data stanoveného v rozhodnutí.

3.Při stanovení výše penále se zohlední povaha, závažnost a doba trvání porušení s náležitým přihlédnutím k zásadám proporcionality a přiměřenosti.

4.Pokud podnik povinnost, k jejímuž vymáhání bylo penále určeno, splní, může Komise stanovit konečnou výši penále nižší, než jak by odpovídalo původnímu rozhodnutí.

5.Soudní dvůr Evropské unie má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, kterými Komise uložila pokutu nebo penále. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.

6.Lhůta začíná běžet dnem, kdy došlo k porušení. V případě trvajícího nebo opakovaného porušení však začíná lhůta běžet dnem, kdy bylo toto porušení ukončeno. Jakékoli opatření přijaté Komisí nebo příslušnými orgány členských států za účelem zajištění souladu s ustanoveními tohoto nařízení běh promlčecí lhůty přerušuje. Každým přerušením počíná lhůta běžet znovu. Avšak promlčení nastane nejpozději dnem, kdy uplynula doba rovnající se dvojnásobku promlčecí lhůty, aniž by Komise uložila penále. Tato lhůta se prodlužuje o dobu, na kterou byla promlčecí lhůta pozastavena z toho důvodu, že rozhodnutí Komise bylo předmětem jednání před Soudním dvorem Evropské unie.

7.Pravomoc Komise vymáhat rozhodnutí přijatá podle tohoto článku podléhá promlčecí lhůtě tří let. Tato lhůta začíná běžet dnem, kdy dané rozhodnutí nabude právní moci. Promlčecí lhůta pro vymáhání penále se přerušuje: a) oznámením rozhodnutí, kterým se mění původní výše penále nebo kterým se žádost o takovou změnu zamítá; b) každým úkonem Komise nebo členského státu jednajícího na žádost Komise, jehož cílem je vymáhat platbu pokuty nebo penále. Po každém přerušení začíná lhůta běžet znovu. Promlčecí lhůta pro vymáhání penále se pozastaví: a) po dobu lhůty pro zaplacení; b) po dobu, po kterou je vymáhání penále pozastaveno na základě rozhodnutí Soudního dvora.

Článek 16

Právo na vyjádření v případě uložení pokut nebo penále

1.Před přijetím rozhodnutí podle článku 15 poskytne Komise dotčenému podniku příležitost vyjádřit se k: a) předběžným zjištěním Komise včetně všech záležitostí, k nimž Komise vznesla námitky; b) opatřením, která Komise případně zamýšlí přijmout s ohledem na předběžná zjištění podle písmene a) tohoto odstavce.

2.Dotčený podnik může předložit své připomínky k předběžným zjištěním Komise ve lhůtě, kterou Komise stanovila ve svých předběžných zjištěních a která nesmí být kratší než čtrnáct pracovních dnů.

3.Komise založí svá rozhodnutí pouze na námitkách, k nimž se mohl dotčený podnik vyjádřit.

4.Při jakýchkoli řízeních musí být plně dodržena práva dotčeného podniku na obhajobu. Podnik má právo nahlížet do spisu Komise za sjednaných podmínek zpřístupnění, s výhradou oprávněného zájmu podniku na ochraně jeho obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace a interní dokumenty Komise nebo orgánů členských států. Právo nahlížet do spisu se zejména nevztahuje na korespondenci mezi Komisí a orgány členských států. Žádné ustanovení tohoto odstavce nebrání Komisi sdělovat a užívat informace nezbytné k prokázání daného porušení.

Článek 17

Urychlení procesu udělování povolení pro včasnou dostupnost a dodávky příslušných obranných produktů

1.Členské státy zajistí, aby administrativní žádosti související s plánováním, výstavbou a provozem výrobních zařízení, transferem vstupů v rámci EU, jakož i kvalifikací a certifikací konečných produktů byly zpracovávány efektivně a včas. Za tímto účelem všechny dotčené vnitrostátní orgány zajistí, aby byly tyto žádosti vyřízeny tak rychle, jak je to jen z právního hlediska možné.

2.Členské státy zajistí, aby při procesu plánování a udělování povolení byla při vyvažování právních zájmů v jednotlivých případech upřednostněna výstavba a provoz závodů a zařízení na výrobu příslušných obranných produktů.

Článek 18

Kontinuita výroby příslušných obranných produktů

1.Členské státy se mohou rozhodnout používat odchylky stanovené v čl. 17 odst. 3 směrnice 2003/88/ES nebo podporovat společnosti působící v oblasti příslušných obranných produktů používat tyto odchylky s cílem umožnit rozšíření pracovních směn, a tím usnadnit kontinuitu výroby v oblasti příslušných obranných produktů, považují-li to za nezbytné pro dosažení cílů tohoto nařízení.

2.Za tímto účelem a v případě, že je vyžadováno předchozí povolení, zajistí všechny dotčené vnitrostátní orgány, aby žádosti společností působících v oblasti příslušných obranných produktů o použití těchto odchylek byly vyřízeny tak rychle, jak je to jen z právního hlediska možné.

Článek 19

Usnadnění společného nákupu během současné krize v oblasti dodávek střeliva

1.Pokud alespoň tři členské státy uzavřou dohodu o společném nákupu příslušných obranných produktů a pokud mimořádná naléhavost vyplývající ze současné krize způsobené ruskou agresí proti Ukrajině brání použití některého z postupů stanovených směrnicí 2009/81/ES pro zadání na základě rámcové dohody, lze použít následující pravidla.

2.Odchylně od čl. 29 odst. 2 druhého pododstavce směrnice 2009/81/ES může veřejný zadavatel změnit stávající rámcovou dohodu, na jejímž základě proběhlo zadání jedním z postupů stanovených v článku 21 směrnice 2009/81/ES tak, aby se její ustanovení mohla vztahovat i na zadavatele, kteří nebyli původními stranami rámcové dohody.

3.Odchylně od čl. 29 odst. 2 třetího pododstavce směrnice 2009/81/ES může veřejný zadavatel provést podstatné změny množství stanovených ve stávající rámcové dohodě, pokud je to pro použití odstavce 2 naprosto nezbytné. Pokud se množství stanovená ve stávající rámcové dohodě podle tohoto odstavce podstatně změní, veřejný zadavatel poskytne prostřednictvím oznámení ad hoc zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie každému hospodářskému subjektu, který splňuje původně stanovené podmínky v rámcové dohodě, možnost se k uvedené rámcové dohodě připojit.

4.Pokud jde o dodatečná množství, vztahuje se na rámcové dohody uvedené v odstavcích 2 a 3 zásada nediskriminace, zejména mezi veřejnými zadavateli z členských států uvedených v odstavci 1.

5.Veřejní zadavatelé, kteří změnili smlouvu v případech stanovených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, zveřejní za tímto účelem oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto oznámení se zveřejní v souladu s článkem 32 směrnice 2009/81/ES.

6.Zadavatelé nesmějí tento článek zneužívat nebo jej používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.

7.Změny rámcových dohod uvedených v tomto článku se nesmějí provádět po 30. červnu 2025.

Článek 20

Usnadnění transferů obranných produktů v rámci EU

1.Odchylně od čl. 4 odst. 1 směrnice 2009/43/ES nepodléhá transfer následujících obranných produktů mezi členskými státy předchozímu povolení:

a)střelivo a zapalovače a pro ně speciálně určené součásti uvedené ve třetí kategorii přílohy směrnice 2009/43/ES (třetí kategorie vojenského seznamu EU – ML3);

b)raketové střely a příslušné vybavení a příslušenství a pro ně speciálně určené součásti uvedené ve čtvrté kategorii přílohy směrnice 2009/43/ES (čtvrtá kategorie vojenského seznamu EU – ML4).

2.Jakýkoli transfer v souladu s odchylkou stanovenou v odstavci 1 se pro informaci oznámí členskému státu původu.

3.Tímto článkem nejsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti politiky vývozu obranných produktů, na něž se vztahuje odstavec 1.

Kapitola V

Zvláštní ustanovení týkající se přístupu k financování

Článek 21

Fond pro navýšení

1.Lze zřídit nástroj kombinování zdrojů, označený jako „Fond pro navýšení“, který poskytuje dluhová řešení s cílem aktivovat investice potřebné ke zvýšení výrobních kapacit, snížit riziko těchto investic a urychlit je.

2.Fond pro navýšení sleduje tyto konkrétní cíle:

a)zvyšovat aktivační účinek čerpání rozpočtu Unie a posilovat multiplikační účinek z hlediska získání financování ze soukromých zdrojů;

b)poskytovat podporu společnostem, které se při přístupu k financování potýkají s obtížemi, a řešit potřebu podpořit odolnost obranného průmyslu Unie;

c)urychlovat investice v oblasti výroby příslušných obranných produktů a aktivovat finanční prostředky z veřejného i soukromého sektoru a současně zvyšovat míru zabezpečení dodávek pro celý hodnotový řetězec obranného průmyslu Unie;

d)zlepšovat přístup k financování v případě investic souvisejících s činnostmi popsanými v čl. 8 odst. 3 písm. a) až e).

Kapitola VI

Závěrečná ustanovení

Článek 22

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Evropská obranná agentura je přizvána k účasti na činnosti výboru jako pozorovatel, aby poskytla své názory a odborné znalosti. Evropská služba pro vnější činnost je rovněž přizvána k účasti na činnosti výboru.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 23

Bezpečnost informací

1.Komise chrání utajované informace obdržené v souvislosti s prováděním tohoto nařízení v souladu s bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 21 .

2.Komise využije stávajících nebo zřízených systémů bezpečné výměny informací s cílem usnadnit výměnu citlivých a utajovaných informací mezi Komisí, vysokým představitelem, Evropskou obrannou agenturou a členskými státy a v příslušném případě s právními subjekty, na něž se vztahují opatření stanovená v tomto nařízení. Uvedený systém zohlední vnitrostátní bezpečnostní předpisy členských států.

Článek 24

Důvěrnost a zpracování informací

1.Informace obdržené v důsledku uplatňování tohoto nařízení se použijí pouze k účelu, pro který byly vyžádány.

2.Členské státy a Komise zajistí ochranu obchodního tajemství a dalších citlivých a utajovaných informací získaných a vytvořených při uplatňování tohoto nařízení, včetně doporučení a opatření, která mají být přijata, v souladu s právem Unie a s příslušným vnitrostátním právem.

3.Členské státy a Komise zajistí, aby bez předchozího písemného souhlasu původce nedošlo ke snížení stupně utajení nebo k odtajnění utajovaných informací poskytnutých nebo vyměněných podle tohoto nařízení.

4.Komise nesmí sdílet žádné informace způsobem, který by mohl vést k identifikaci jednotlivého hospodářského subjektu, pokud má sdílení informací za následek potenciální poškození obchodních zájmů nebo dobré pověsti tohoto hospodářského subjektu nebo vyzrazení jakéhokoli obchodního tajemství.

Článek 25

Ochrana osobních údajů

1.Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 22 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES 23 ani povinnosti Komise a v příslušném případě dalších orgánů a institucí Unie týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 24 při plnění jejich povinností.

2.Osobní údaje se nezpracovávají ani nesdělují s výjimkou případů, kdy je to pro účely tohoto nařízení naprosto nezbytné. V takových případech se příslušným způsobem použijí podmínky nařízení (EU) 2016/679 a nařízení (EU) 2018/1725.

3.Není-li zpracování osobních údajů pro potřeby mechanismů stanovených v tomto nařízení naprosto nezbytné, osobní údaje se anonymizují tak, aby nebylo možné subjekt údajů identifikovat.

Článek 26

Audity

Základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení jsou audity použití příspěvku Unie provedené osobami nebo subjekty včetně těch, které nebyly pověřeny orgány, institucemi a jinými subjekty Unie. V souladu s článkem 287 Smlouvy o fungování EU přezkoumává účetnictví všech příjmů a výdajů Unie Účetní dvůr.

Článek 27

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se tohoto nástroje na základě rozhodnutí přijatého podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru přidružená země, udělí přidružená země nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě Evropského úřadu pro boj proti podvodům tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

Článek 28

Informace, komunikace a publicita

1.Příjemci finančních prostředků Unie musí uvádět původ těchto prostředků a zajišťovat jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, poskytováním ucelených, účinných a přiměřených cílených informací různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

2.Komise musí provádět informační a komunikační činnosti týkající se nástroje, akcí uskutečněných podle nástroje a dosažených výsledků.

3.Finanční zdroje přidělené na fond musí rovněž přispívat k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 4.

4.Finanční zdroje přidělené na fond mohou rovněž přispívat k organizaci činností v oblasti šíření výsledků, akcí k navazování kontaktů a činností ke zvýšení informovanosti, které jsou zejména zaměřeny na otevření dodavatelských řetězců s cílem posílit přeshraniční účast malých a středních podniků.

Článek 29

Hodnocení

1.Nejpozději do 30. června 2024 vypracuje Komise zprávu hodnotící realizaci opatření stanovených v tomto nařízení a jejich výsledky, jakož i příležitost prodloužit jejich použitelnost a zajistit jejich financování, zejména s ohledem na vývoj bezpečnostní situace. Hodnotící zpráva musí vycházet z konzultací s členskými státy a klíčovými zúčastněnými stranami a musí být předána Evropskému parlamentu a Radě.

2.S přihlédnutím k hodnotící zprávě může Komise předložit návrhy na jakékoli vhodné změny tohoto nařízení, zejména s cílem nadále řešit jakákoli přetrvávající rizika související s dodávkami příslušných obranných produktů.

Článek 30

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije do 30. června 2025. Tím není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle tohoto nařízení, veškerých opatření nezbytných k ochraně finančních zájmů Evropské unie a pravomocí svěřených Komisi k ukládání sankcí v souladu s článkem 15.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Návrh/podnět se týká:

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Návrh/podnět se týká: 

 nové akce, 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 25  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 časově omezená doba trvání

–    s platností od roku 2023 do 30.6.2025

–    finanční dopad od roku 2023 do roku 2024 u prostředků na závazky a od roku 2023 do roku 2028 u prostředků na platby.

 časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 26

 Přímé řízení Komisí

–prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– EIB a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

– osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Zdroje financování a odhadovaný finanční dopad aktu na podporu výroby munice

3.2.1.Zdroj financování prostředků podle aktu na podporu výroby munice

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Pokud by se v letech 2023 a 2024 objevila neočekávaná rozpočtová rozpětí, navrhla by Komise rozpočtovému orgánu, aby je přidělil Evropskému obrannému fondu až do výše 100 milionů EUR.

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.    Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky     

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).

(2)    Úř. věst. C , , s. .

(3)    Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28.

(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 ( Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1 ).

(6)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ( Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1 ).

(7)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem ( Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2 ).

(8)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen „EPPO“) ( Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1 ).

(9)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie ( Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29 ).

(10)    Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(11)    Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (Úř. věst. L 210, 7.8.1985, s. 29).

(12)    Například nařízení REACH, nařízení CLP, směrnice Seveso, směrnice RoHS, nařízení o perzistentních organických znečišťujících látkách, nařízení o biocidních přípravcích, nařízení o ozonové vrstvě a nařízení o F-plynech.

(13)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9).

(14)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).

(15)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1).

(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).

(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(18)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(21)    Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(22)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(23)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(25)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(26)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(27)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(28)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(29)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(30)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(31)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(32)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(33)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(34)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(35)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.